Císařský mlýn – S Královskou oborou sousedí Císařský mlýn s pilou, založený na sklonku 16. století. V roce 1584 ho koupili čeští stavové a darovali svému panovníkovi císaři Rudolfu II jako poděkování za to, že přesídlil s císařským dvorem do Prahy. Na jeho příkaz zde započaly veliké stavební úpravy. Mimo hlavní budovu byla vystavěna kamenná arkádová chodba s 22 oblouky a ochozem. Hlavní funkcí byla výstavní galerie uměleckých předmětů. Také měla být zřízena stáj pro losa, kterého Rudolf II. hodlal chovat. Přestavba byla hotova v roce 1590. Císařský mlýn patřil ke skvostům rudolfinského stavitelství. V dalších letech byla v mlýně zřízena brusírna a leštírna diamantů, v níž pracoval Ottavio Miseroni (známý obraz Karla Škréty). Asi nejtajemnější stavbou byla ve skále vyhloubená grotta válcového půdorysu, skrytá pohledům zvenčí. Měla podobu krápníkové jeskyně s rybníčkem a byla unikátním architektonickým dílem v manýristickém slohu. Tato grotta byla též nazývána Rudolfovou lázní, neboť podle legendy se zde císař rád koupával, často prý v doprovodu svých dvorních dam. Ještě za Rudolfa II. byla též vystavěna brána datovaná k roku 1606 a původně označená i císařským monogramem R. Když byla v roce 1804 císařská obora otevřena veřejnosti, musel se majitel mlýna zavázat, že v letních měsících umožní přístup veřejnosti do grotty. Ve 30. letech 19. století byla podélná budova rozdělena příčkami a vedle mlýna vznikla velká papírna, v níž byl v provozu údajně první papírenský stroj v českých zemích. V roce 1862 se tady začal vyrábět první cigaretový papír v tehdejším Rakousku. Postupem času začal Císařský mlýn chátrat. Objekt dosluhoval v 70. letech 20. století jako provizorní obydlí nejnižších cenových kategorií. V roce 1989 došlo k asanaci mlýnského prostoru, dnes jsou z bývalého Císařského mlýna trosky. Z mlýna zbyly kromě vstupní brány a z císařské grotty s věžičkou jen základy zdí. Na počátku 21. století byl objekt zrekonstruován na rezidenční bydlení, s tím, že historické prvky zůstaly zachovány.

Maniny - je prostor v ohybu Vltavy. Dnes je to místo zastavěné domy a ulicemi, ale ještě na začátku 20. století tu bylo postaveno velké cvičiště, které mělo značky pro 8 000 cvičenců a tribuny pro 100 000 diváků. V roce 1921 se tu konala 1. dělnická spartakiáda. Dnes již toto místo připomíná pouze ulice Na Maninách. Při regulaci Vltavy ve 20. letech 20. století bylo nové koryto vedeno středem Manin. Část původního území Manin byla zatopena a část ne. Ta se ocitla na pravém břehu Vltavy.