6. Půjdem spolu do Betléma - a ty, Mikši, nezapomeň na housličky

neděle 13. 1. 2008
navštíveny: osada Baba, vila Palička, zřícenina Baba, Břetislavka, Helmrovka, Lysolaje, Fuchsův statek, Housle, kostel sv. Matěje, perníkový Betlém, restaurace Na Staré faře

Pozvánka
Sraz už v 10:14 hod před hospodou Dejvická sokolovna na Hradčanské (občas fungovala jako náhradník za zavřeného Růžového kavalíra). Sejdeme se tak nekřesťansky brzy, protože nás čeká dlouhá cesta do Palestiny. Nezapomeňte dobrou cestovní obuv a pastýřské hole. Už se na nás těší K + M + B.

Jaká vycházka byla

    V neděli nás K + M + B pozvali na opožděný tříkrálový pochod do Betléma. Zvolenou hodinou srazu 10:14 si ovšem zadělali na problémy, které pak za ně musel simultánně řešit někdo úplně jiný, a sice shodou okolností já. Zatímco si černí pasažéři obstarávali neplatné lísky do autobusu, který jim stejně ujel, Majka se řítila okreskami do Prahy a rodina Tichých si přečetla minuty srazu po arabském způsobu, Lenka se 14 minut po desáté probouzela s cizími muži v úplně cizím pokoji. Příště budete mobily, vy královští Kašpaři, zvedat Vy!! Když jsem u zříceniny Baba konečně dotelefonovala a všichni jsme se šťastně sešli v tomto Novém roce, bouchli jsme na oslavu několik šampusů. Pak už mě přestávalo znepokojovat, že se naše Posedlosti dostaly do hledáčku BIS, která na nás poslala inspekci (nebo že by to byla PIS?). Doklouzali jsme na hranu, prohlédli si úředně potvrzenou kultovní Lábusovu vilu z druhé strany než na podzimní hraně a spustili se do údolí.
    Král Baltazar alias Břetislav se tentokrát předvedl v lepším světle a pozval nás na zvěřinové hody. Nad Lysolajským údolím jsme došli až ke studánce, kde jsme se dočetli, kolik s.aček musí obsahovat voda, aby byla prohlášena za zázračnou. Rázem nebyl problém najít v našich řadách dlouho sháněnou vývrtku. Všichni jsme šli pilně do Houslí, jen naše dosud věrná němá tvář zřejmě nesnáší cvičit a běžela až za školu. Ale hned po hodině nás doběhla, jinak by turisti u Břetislava měli zřejmě místo zvěřiny k obědu dnes - knedlík, zelí, saharský pes. Další pouť směr osamělý dům nevedla přes neúrodnou poušť, ale přes velice úrodné bahno. Ostatně velkou část úrody jsme si odnesli na naší vycházkové obuvi. Naštěstí jsou mí kamarádi prozíraví, a tak o mne nepřerazili své pastýřské hole, které si postupně opatřovali, jak padali na uklouzaném sněholedu pod Babou, nad Lysolajemi a v Houslích. Zatraceně by jim totiž chyběly při následném sešupu do Šáreckého údolí. Ještě za světla jsme se vysápali úmrlčí roklí nahoru, a tak jsme si za naše pětihodinové strastiplné bloudění v kruhu od Matěje k Matěji právem zasloužili sladkou odměnu - perníkový Betlém. Zatímco Baltazar alias Břetislav nám nabídl zvěřinu, Melichar alias Matěj perník, Kašpary z nás zřejmě měly udělat Krušovice Na staré faře. Ale my jsme je přelstili. Včas jsme přešli na lihuprosté svařené víno.

Chemoprag, Paťanka – Sídlo společnosti podle návrhu našeho Ivana Hořejšího a Alexandra Krohy je postavené v roce 2000. Budova stála 42 miliónů. Celkovou koncepci stavby ovlivnilo sousedství funkcionalistických vil na Babě společně s tvarem pozemku a výškovým rozdílem ulic Na Šťáhlavce a Paťanka. Předurčil tím podélný tvar objektu a jeho výškové uspořádání.

Sídliště Baba - Poté, co proběhly výstavy moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927 a Brně 1928, bylo rozhodnuto uspořádat podobnou výstavu moderního bydlení také v Praze. Soutěž byla vyhlášena v. prosinci 1929. Mělo se jednat o minimalistické domy postavené v řadách podle ulice. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi usedlostí Fišerka a zříceninou Baba. Projektant urbanistického plánu osady Pavel Janák, předseda Svazu československého díla, prosadil šachovnicový způsob zastavění. Všechny funkcionalistické domy měly plochou střechu, často s terasou s výhledem na Prahu. Výstavba 33 rodinných domků byla zahájena v roce 1932. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni jen rámcovými požadavky jako výškové proporce budov a dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům.

Kulový blesk, Na Babě 13 - Spojka Knotek ve filmu Kulový blesk jde za ing. Severínem se vzkazem. Zanedlouho mu bude předvádět ing. Severín svůj vlastnoručně vyrobený airbag najížděním na sloupek elektroměru vpravo. Při bližším ohledání je patrné, že nejde o skutečnou skříň elektroměru. Stojí přímo proti výjezdu z garáže, dvířka na obou bocích jsou napevno zabudovaná, takže je jasné, že je to filmová rekvizita z betonu, která dosud nebyla odstraněna.

Vila Palička, Na Babě 9 - Je jedinou stavbou v pražské výstavní kolonii rodinných domů na Babě, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, byla vila stavebního inženýra Jiřího Paličky a jeho manželky Emilie. Původní plán vily vypracoval roku 1928 holandský levicový architekt Mart Stam (1899 - 1986), který svými radikálními funkcionalistickými stanovisky ovlivnil na přelomu 20. a 30. let směřování mezinárodního avantgardního hnutí. Jedním z charakteristických rysů Stamových projektů bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby. Před realizací Jiří Palička plány s nevalnými výsledky přepracoval. Vnitřní zařízení vily navrhl architekt Ladislav Žák. V letech 2003-04 provedl citlivou rekonstrukci Ladislav Lábus. Obrovskou betonovou kouli znázorňující Sputnik vytvořil sochař Zdeněk Němeček v roce 1959. Skluzavka, které se přezdívalo brus trenýrek, stála skoro pět desetiletí v pražské Stromovce. Jenže v roce 2003, v době, kdy se začalo certifikovat a normovat, se Sputnik prohlásil za nevhodný k dětským hrám a vlezy do koule byly opatřeny mřížemi. V roce 2008 byl Sputnik ze Stromovky odvezen. Před likvidací ho zachránil sběratel umění, který ho přemístil na svou zahradu u vily Paličky.

Baba – Vinice zde byla založena v roce 1622. Roku 1650 zde majitel vinice nechal postavit letohrádek s viničným lisem. Ve čtyřicátých letech 18. století za válek o rakouské dědictví byl letohrádek pobořen bavorskými a francouzskými vojsky. Roku 1858 nechaly státní dráhy při stavbě železnice z Prahy do Podmokel zříceninu letohrádku romanticky upravit jako napodobeninu hradní zříceniny. Nechaly do ní vsadit i gotická okna. Je odtud krásný výhled na řeku Vltavu, zoologickou zahradu, Hradčany a na Ústřední čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově.

Fotoalbum vycházky

Vila, Podbaba 2 – Autorem vily je Ladislava Lábus. Dům vznikl na místě zdevastované staré stavby z 19. století, ze které zbyla jen jihozápadní část vnější zdi. Podbabský dům má dvě tváře – zvenku si podržel tradiční, mírně zmodernizovanou formu příměstského domu, zevnitř je zcela otevřený do okolní přírody a má spíše venkovský charakter. Prosklenou stěnou je zdůrazněný výhled na strmě se zdvíhající šáreckou skálu. Původní hmotnost domu byla redukována na kvádr, jednou terasovitě odstupněný, s lehce zalomeným jihovýchodním průčelím. Zahradní průčelí nesené pilastry je téměř zcela prosklené. Charakter domu je postaven na protikladech přírody a civilizace, izolace a otevřenosti.

Břetislavka, V Šáreckém údolí 1 - Původně zřejmě vinice z druhé poloviny 19. století. Byla přestavěná na restauraci, dodnes funkční. Od konce 19. století byla Břetislavka centrem sokolů a divadelních ochotníků. Divadelní odbor zdejšího Sokola vlastnil přírodní divadlo u Heřmanova mlýna v Tiché Šárce.

Helmrovka, Čábelecká 2 - Pochází pravděpodobně z 18. století, původ jména není znám. Prodělala několik přestaveb, poslední kolem r. 1925. Před r. 2000 vyhořela a byla ponechána svému osudu.

Lysolaje – První dochovaná zpráva o vesnici Lysolaje pochází z roku 1225. Název obce vznikl ze staročeského spojení "štěkající liška". K Praze byla původně samostatná obec Lysolaje připojena roku 1968.

Fuchsův statek, Starodvorská 10 - Statek se původně nazýval Rodenovský dvůr, později byl přebudován barokně. Zdivo v jižní části přízemí je středověké, patrová budova má valbovou střechu, stodola a sýpky mají původní průčelí, na fasádě jsou zbytky malované výzdoby. Mimořádně cenný je vinný klenutý sklep.

Kaplička Panny Marie Sedmibolestné - Kaplička stojí nad tzv. zázračným pramenem, který pokračuje jako poměrně znečištěný Lysolajský potok. O kapli, v které je obraz Panny Marie Sedmibolestné z roku 1863, v současné době pečují sestry Dominikánky, žijící v Lysolajích. Místní tradice věří v léčivou schopnost vody, proto je na stromě nad studánkou dřevěná tabulka s nápisem ,,Zázračná studánka". Ovšem rozbor vody, umístěný tamtéž, svědčí o opaku.

Přírodní památka Housle - Kaňon byl původně lom pro těžbu zvětralých pískovců. Cesta, která je jedinou přístupovou možností do lomu, sloužila původně k odvozu písku. Vrstvy pískovce jsou nepravidelné a různě silné, za což může blízkost pevniny a nepravidelné usazování. Údajně se zde dají nalézt otisky lastur mořských mlžů. Romantická asi 25 m široká a 20-30 m hluboká rokle je od roku 1982 chráněná přírodní památka. Rokle končí strmou skalní stěnou, přes kterou po deštích přepadává vodopád.