8. Od zámku ku zámku putujem, ani hradem neopovrhujem, musíme ještě do Krče, než nazujem si papuče

neděle 6. 4. 2008
navštíveny: kaple sv. Anny v Dolní Krči, Krčský zámek, Krčský Rondel, vila Kamila, Šimsovo sanatorium, vila Voyta, Nové dvory, IKEM, restaurace U krále Václava IV., Nový hrádek, Kunratický zámek, Paluba

Pozvánka
Sraz na vycházku s zatím asi nejdelším názvem je ve 13:10 na stanici busu 121 na Budějovické (stanice je přímo pod budovou Raiffeisenbanky u výlezu z metra směrem do centra). Komu nevadí umělá hmota, může si dát nedělní oběd v DBK v přízemním samoobslužném Šmaku české kuchyně. Totéž platí o startovacím Samsonu v kelímku. Kultura stolování dostane sice na frak, ale zase budete mít výhodu, že na bus nebudete bloudit sami.

Jaká vycházka byla

    V neděli jsme putovali od zámku v K.(Krči) ku zámku v K.(Kunraticích). Ale my jsme nejen putovali, my jsme i bedlivě sledovali. Náš Ivča Brettschneider vyslídil na nejopuštěnějším místě v Praze překladiště kontrabandu z proslulé chebské tržnice do východočeských Mistrovic. To ať vypráví Jiřka dětem a policii, že v úhledných balíčkách jsou knihy, my dospělí dobře víme, jakou třaskavou směs takový balíček obnáší. Dírou v plotě jsme prolezli do Společenské zahrady a z krčského Hisarliku jsme pečlivě zjišťovali rozdíly mezi rondelem s vypíchanou keramikou obnaženým v roce 2001 a letos. Na Horymírův skok jsme se zastavili v domě spisovatelů U kola a už jsme spěchali, abychom prozkoumali, jak tenká hranice je mezi váženým bojovníkem proti alkoholismu dr. Šimsou a šíleným bojovníkem proti spáleným gangliím dr. Řimsou. Jen ve ville Voyta jsme nebyli úspěšní; Alšovy lunety jsme nevypátrali ani my, ani personál. Z kmotra Mrázka jsme spatřili už jen věnec, z věhlasných medicínských úspěchů IKEMu naklonované muflony a z Václava IV. si budeme určitě nejvíce pamatovat vynález zimní zahrady. Na Václavově Hrádku už nám bylo hej i teplo, šéf odjistil tekutý odpustek za Varnsdorf, a tak k žádné další defenestraci hodnostáře nedošlo.
    Celou neděli hrozilo počasí zlomenou tužkou a deštníky, ale nakonec se první údery krup ozvaly, až když jsme vyšplhali na Palubu. Tam už nás očekával pan Pivovarský, pokud ne nejslavnější obyvatel Kunratic, tedy určitě nejslavnější obyvatel tohoto škuneru a přilehlého baru. Praktikant Hlaváček snaživě vypátral rysku na půllitru a pak splnil další jednoduchý úkol: objevit na pláži rozcapeného Náměstka a na pekáči Klému - snadná práce, když měl K.G. u sebe všechny svoje atributy - srp, kladivo, dýmku i hvězdu. Když detektivům padla, zůstali jen staří policejní psi, kteří nelitují volného času ani námahy na následný boj s odbouráváním alkoholu. Teprve tehdy se Mistr uvolil odtajnit další jemné nuance své rozsáhlé fresky. Objevil pro nás originální zasunovací přezku, roztomilou pihu i podnos servírky Vilmy a česnek coby maskokot. Na závěr nás pan Pivovarský ohromil počtem svých vymalovaných hospod - osmdesát. Z toho plyne jediné - buď musí Mistr zvolnit tempo malování nebo my zrychlit frekvenci návštěv jeho hospod.

Krč – Jméno je poprvé uvedeno poprvé v písemných památkách již roku 1222. Dolní i Horní Krče se v dobách husitství zmocnili pražané. Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem Havelského kláštera. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu. V roce 1960 se Krč stala součástí nového obvodu Praha. Název Krč je odvozen od staročeského označení pařezu.

Krčský zámek, Před nádražím 1 - Na místě dnešního zámku kdysi stávala tvrz, o níž se dochovaly záznamy již z roku 1273. V roce 1420 byla tvrz dobyta husity. Během 16. století se její majitelé rychle střídali a tvrz byla zanedbávaná. Kolem roku 1620 proto byla označována jako pustá. V roce 1627 objekt získal řád obutých karmelitánů od sv. Havla, který si zde zřídil své vrchnostenské sídlo. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část – velký sál. Od konce 19. století až do znárodnění v roce 1948 zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v restituci. V roce 2003 prošel zámek celkovou rekonstrukcí a byl přeměněn na čtyřhvězdičkový hotel Chateau St. Havel. Jeho součástí je také golfový klub s areálem, který nabízí mj. unikátní Aqua driving range s možností odpalu míčku přímo na hladinu zámeckého rybníka.

Krčský rondel, U Společenské zahrady – Pozoruhodný výzkum proběhl v roce 2001 v Krči. Archeologové odkryli unikátní doklady pravěké architektury prvních evropských zemědělců. Na lokalitě Společenská zahrada byl objeven velký a malý rondel se dvěma příkopy ohrazené původně dřevěnou hradbou z mladší doby kamenné (kultura s vypíchanou keramikou z druhé poloviny 5. tisíciletí před n. l.). Podobných nalezišť je podle archeologů v Čechách málo, v Praze je vůbec první. Na ploše necelých dvou hektarů bylo nalezeno velké množství keramiky kostí, kamenných nástrojů a pozůstatky přes 1200 zahloubených sídlištních objektů.

Šimsovo sanatorium, Sulická 120 - Na počátku 20. století zakoupil známý lékař MUDr. Jan Šimsa od Tomáše Welza rozsáhlé pozemky v Dolní Krči a vybudoval tu nervové sanatorium. Tehdejší přírodní prostředí Krče, romantické a tiché okolí bylo pro tento účel nanejvýš vhodné. Rozlehlý areál je tvořen hlavní budovou podle projektu arch. Bohumila Černého, dokončenou roku 1910 ve stylu secese, několika vilami (Radost, Orient a Inka) a dalšími objekty většinou v novorenesančním stylu. Budovy obklopoval vzorně udržovaný park. Vznikl zde prestižní zdravotnický ústav, všeobecně známý jako Šimsovo sanatorium. V mimořádné příloze k 38. číslu Zlatá Praha ze dne 10. června 1910 se mj. píše: "V Čechách ani Rakousku není druhého sanatoria, které by tak vyhovovalo svým zařízením potřebám obecenstva. Každá villa má svou zahradu, takže možné děliti nemocné nejen dle pohlaví, ale i stupně chorob a společenských kruhů. K dispozici jsou nádherné i skromněji zařízené pokoje. Všude je teplá i studená voda, elektrické osvětlení a ústřední topení. K účelům společenským jsou zde: velká jídelna, čítárna, herna, hudební salón, kulečník, dva kuželníky, hřiště. Pro zábavu hostí lázeňských pořádají se zábavné večírky, koncerty, představení, výlety do okolí Prahy, divadla." Podle těchto řádků nebe na zemi. Své neúčasti v tomto ústavu mohly pak litovat dva typy lidí: ti zdraví a nesolventní.“ Časopis Zlatá Praha pokračuje: "Velice důležitým činitelem léčebným je správná výživa či dieta. Abstinence od lihových nápojů vůbec jest v celém sanatoriu pro všechny závazná a bez obtíží se provádí se zárukou nejlepších výsledků. K pití se podávají minerální vody, sodovka, limonády, ovocné šťávy, kyselé mléko, jogurt, nejvíce však dobrá studniční voda." Doktor Šimsa získal ve své době značnou proslulost jako psychiatr a ředitel blázince, především však svým bojem proti alkoholismu. Se Šimsou se znal i Josef Váchal, který doktora Šimsu a jeho sanatorium vylíčil ovšem po svém jako doktora Řimsu ve svém Krvavém románu. Za 1. světové války bylo sanatorium uzavřeno a po jejím skončení se dr. Šimsovi už nepodařilo na předválečnou činnost navázat. Ústav za státní podpory zakoupil Spolek československé ochrany matek a dětí a přeměnil je pro útočiště dětí do tří let a kojících matek. Po válce, kdy byl zabrán ústav Němci, byl opět navrácen svému účelu jako Kojenecký ústav. Dr. Šimsa proslul nejen bojem proti alkoholismu, ale je i duchovním otcem skautské krabičky poslední záchrany Jaroslava Foglara. Roku 1928 do časopisu Vůdce sepsal, co by měl mít každý skaut vydávající se do přírody s sebou: podle něj si měl zabalit sirky, dva metry provázku, šitíčko, špendlíky, peníze, poštovní známku, křídu na značkování, dva gramy prášku proti bolestem a obvaz. K této radě si Foglar připsal poznámku "do plechové škatulky".

Pomník Obětem 1. Světové války, Sulická – Částečně mezi stromy ukrytá a polozapomenutá připomínka padlých ve válce první. Pomník nese nápis "Kdo vykoupili svobodu národa nezemřeli - žijí". Na podobných monumentech bývají uvedena konkrétní jména, zde však nic takového není. Pomník vytvořil Bohuslav Hlaváček v roce 1933.

Fotoalbum vycházky

Villa Voyta – Původně byla vila zájezdní hostinec, který byl vybudován v roce 1912 na pražské periférii uprostřed polí. Secesní hostinec dostal vlastenecké jméno Daliborka. Zakladatel hostince Josef Vojtěch se přátelsky stýkal s Mikolášem Alšem. Již rok po Alšově smrti v roce 1914 mu byl v těsné blízkosti restaurace postaven pomník, první na území dnešní Prahy. Po roce 1948 hostinec zvolna chátral. V letech 1990-91 byl objekt se zahradou mimořádně zdařile zrekonstruován na luxusní hotel. Atmosféru dvou salónků- zimních zahrad po stranách vchodu do restaurantu dotvářejí Alšovy lunety motivy ročních období. V interiérech se objevují i díla Alfonse Muchy. Název objektu – Villa Voyta odkazuje ke jménu zakladatele, jehož portrét je umístěn v interiéru.

Cineart TV Prague – Byla založena v roce 1992. Zaměřuje se především na produkci nekomerčních titulů, vyrábí průměrně jeden film ročně. Vedle hraných filmů (Divoké včely, Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba, Vyhnání z ráje) vznikla v Cineart i řada dokumentů. Financování výroby společnost zajišťuje s pomocí Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Na to, že vyrábí nekomerční filmy, si vybudovala celkem útulné mnohamiliónové sídlo.

Nové Dvory, Durychova 66 – Rozlehlý dům je bývalá zemědělská usedlost založená v polovině 19. století v obci Lhotka. Od Nových Dvorů je odvozeno jméno ulice Novodvorská a název sídliště Novodvorská. Zde došlo v lednu 2006 k vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka.

IKEM, Vídeňská 9 - Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) je zdravotnické zařízení specializované na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a léčbu poruch metabolismu. IKEM byl založen v roce 1971 spojením šesti výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice. Nyní má tři specializovaná centra: Kardiocentrum, Centrum diabetologie a Transplantcentrum.

Na tý louce Zelený, Zelená louka 1 – Restaurace se nachází přímo na okraji Kunratického lesa. V příznivém období je tu otevřen samoobslužný stánek a velká zahrada a s dětským hřištěm a ZOO koutkem.

U krále Václava IV, na kraji Kunratického lesa - Další restaurace, která se nachází přímo na okraji Kunratického lesa. Dva měsíce po vraždě Františka Mrázka, v březnu 2006 na parkovišti před restaurací U Krále Václava IV. byl zastřelen šéf bezpečnostní agentury Jiří Kubín. Vraždu si objednal za milión korun bývalý důstojník komunistické Státní bezpečnosti Petrus u svého známého Adamce. Ten si ponechal půl milionu a půl miliónu dal Rosenbaumovi, jenž podnikatelovo zabití dále organizoval. Včelařík Kubína vylákal na schůzku (prý zadarmo) a Sagalinec za pouhých 5 tisíc na oběť nejméně jedenáctkrát vystřelil. Místo, kam Kubína vylákali, vybral Rozembaum. Kolem luxusní restaurace, která je na samotě u lesa, totiž Rozembaum často běhal. Detektivové byli přesvědčeni, že vražda Mrázka a Kubína spolu souvisí. Ten, kdo si zadal střelbu na Kubína, tak podle nich zorganizoval i zabití Mrázka. Mrázek totiž podle nich disponoval kompromitujícími materiály na politiky a podnikatele. A ty mu měl zajišťovat právě Kubín. Ovšem posléze kriminalisté žádné souvislosti nezjistili.

Nový hrádek u Kunratic - Na základě provedených průzkumů lze usuzovat, že se jednalo o pevnost s příkopy, věží a poměrně mohutným palácem na půdorysu zhruba 23 x 8 m. Hrádek měl původně charakter letního sídla, Václav IV. Zde pobýval už v roce 1412. Jeho častý zdejší pobyt je doložen i v následujících letech a nepřímo o tom svědčí i skutečnost, že si na Nový hrad nechal přestěhovat i svou knihovnu. Zde také 16. srpna 1419 zemřel. Po jeho smrti se na Nový hrad uchýlila i královna Žofie. Nový Hrad obsadila posádka věrná Zikmundovi, a proto se husitsky orientovaní pražané rozhodli objekt dobýt. Od konce prosince 1420 hrádek po dobu asi čtyř týdnů ostřelovali, až se posádka vzdala. Husité poté sídlo rozbořili a rozchvátili i knihovnu. Zkáza Nového hradu byla dovršena v roce 1881, kdy dala zdi, vysoké někde až pět metrů zbořit správa kunratického panství, aby nelákala tolik turisty, kteří při svých výletech na Václavův hrad plašili lesní zvěř. V 19. století býval Krčský les oblíbeným cílem Pražanů. Bohužel se mu ale někdy pro spoustu mastných papírů a jiných odpadků, které tu pražští „milovníci přírody“ zanechávali, přezdívalo „papírový les“. V Kunratickém lese se každoročně pořádá populární terénní závod Velká Kunratická, muži vybíhají právě na Hrádek.