106 HolKa roste jako z vody

neděle 12. 11. 2023
navštíveny: dům U města Hamburku, Restaurace U saní, kostel Cyrila a Metoděje, karlínská synagoga, Main Point, palác Danube, Mississipi a Missouri House, Nile House, Amazon Court, lávka HolKa, socha Řeka, Lighthouse, Ladislavův park, Marina Island, Prague Marina, hostinec V domově, restaurace|Pod parou, Akciový parní mlýn, kostel na lodi, Tamirův park, Prague Marina Nova, Ogilvy, Přádelna bavlny, Mozaika Jankovcova, Port 7, budova Visionary, Cross Club

Pozvánka
Sraz a zároveň odchod v neděli 12. listopadu ve 13 hodin na Karlínském náměstí od hospody U Saní. My budeme vevnitř na obědě od 12 hodin.

Jaká vycházka byla

    Na začátku vycházky jsme zamáčkli slzu nad Karlínským přístavem, kde Pobřežní ulicí místo svištících aut pluly nákladní šífy až do Hamburku. I nad tím, jak jsme v tom našem Hamburku byli pět let po povodních a dva metry pod čarou ponoru. Teď ještě shromáždit všechny saně, abychom si mohly udělat srovnávací foto, a vyrážíme. A co si, děti, budeme pamatovat z Karlína? Že se kostel v karlínským Central Parku jmenuje Cyrila a Metoděje, protože byl vysvěcený přesně 1000 let po jejich příchodu, že i Karlín má synagogou dobře ukrytou ve dvoře, že Vlasta Třešňák bydlel v boutique hotelu Fitzgerald, že do Main Pointu můžeme jít zadarmo na české mazaly. A když přejdeme můstek nad Karlínským přístavem, zopáknem si i světové veletoky. Už nemusím ve stínu lípy marně hledat v atlase, Mississippi nám teče naproti Karlínem. Už tu chybí jen Ob.
    Pro mě osobně bylo překvapení, že si pod názvem vycházky „HolKa roste jako z vody“ někteří frekventanti představovali nějakou Aranku či co, a ne lávku spojující Holešovice s Karlínem. A tohle že je Vltava? To jsme moc rádi, že měl Smetana o naší řece jiné představy než sochař Hendrych. Idylická cesta po chodníčku podle vody se zvrhla třímetrový boj o vlastní důstojnost při výšvihu na chodník. Minuli jsme zapomenuté silo a ve stínu holešovického majáku objevili v lehce ošuntělém parku pamětní desku Ladislava, tatínka Tamira. Jen co jsme podešli most na odstřel, už tu bylo všechno jen Tamirovo – celý holešovický přístav obkroužila Marina. Ale my jsme udělali krok stranou, abych mohla v hospodě v Domově ukázat malby pana Pivovarského. Takhle si tu žijeme - ale na ostatní jsme jak na cizí psy. A tak jsme skončili Pod parou. Blesková obsluha s kulturní vložkou – malbami pana Pivovarského v námi navštívených hospodách.
    I Tamir už umřel, a tak má taky park - s lenoškou a lampou. A jak už to bývá, Blesk vždycky zvítězí: vyjmenování všech jeho developerských počinů přebila informace, že chodil s Irenou Pavláskovou. A jdeme dál. A tak jsme spatřili, jak si kreativci představují kamufláž válečných lodí, zapomenuté koleje, které dříve kroužily kolem celých Holešovic, hostinec z Obecné školy i metamorfózu hutních skladů na Mozaiku. Adrenalinovou vložku přes zašpérovaný park U vody jsem po extempore s výstupem od Vltavy operativně změnila na poněkud nudné překonání magistrály po mostě. Ale už jsme zpátky u vody. Vedle nás zbytky panelárny, před námi alternativní škuner a nad námi Port 7. Žádný přístav, jen neprodyšný blok kanceláří. Naštěstí v nich nechal betonář díru do civilizace. Většina vycházkářů toho využila a zdrhla. Ale my silné osobnosti jsme zavřely oči před nápisem Metro a uhnuly do závěrečné hospody. A to jsme všichni valili oči. Šrouby a matice všude, kam se podíváš. Taková nenásilná pozvánka na příští vycházku Pražský bizár. A navíc na nás byli v Cross Clubu vlídní, a tak jsme pili nejen na zdraví, ale dali jsme si i do nosu. Prostě všichni – čeští inženýři i my dámy máme dobrou náladu!

    1) Bývaly zájezdní hostinec U města Hamburku                                         4) U Saní 2023
    2) Byli jsme tam pět let po povodních a dva metry pod čarou ponoru         5) Kostel Cyrila a Metoděje byl vysvěcen 1000 let po jejich příchodu
    3) Saně U saní 2007                                                                                     6) Karlínská synagoga ze dvora

Dům U města Hamburku, Sokolovská 55 – Tento dům, postavený v letech 1828-29, dostal pojmenování podle zájezdního hostince, který byl provozován v tomto domě. Za domem byl v 19. století vybudován velký říční přístav, který zajišťoval spojení s Hamburkem, proto tento název. Po regulaci Manin byl přístav zrušen a vybudován nový v Holešovicích. Velký dvůr byl zakončen stájemi a kůlnami pro kočáry a vozy, dnes je zde zahrádka pivovaru Dva kohouti. Zájezdní hostinec vydržel nabízet ubytování jako poslední ze všech v této čtvrti. Po druhé světové válce v něm sídlila Tesla Karlín. V roce 1992 byl v restituci vrácen a po rekonstrukci otevřen opět jako restaurace. Rekonstrukce byla znovu nutná po povodni 2002. My jsme tu byli v mezihospodě pět let po povodni.

Karlínský přístav - Byl zřízen v roce 1822 v místech dnešního Rohanského nábřeží - zhruba mezi ulicemi U nádražní lávky a Šaldovou. Lodě odsud vyplouvaly na vltavsko-labskou lodní cestu až do Hamburku. Ročně zde bylo naloženo a vyloženo přibližně 280 lodí. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel přístav v letech 1891 – 1893. Byl prohlouben, rozšířen a opatřen přístavní zdí. Místo dosavadních dvanácti lodí se do něho vešlo třicet šest. Přístav ztratil význam po přeložení koryta Vltavy o několik set metrů na severozápad kolem roku 1926. Rameno s přístavem bylo zaslepeno a postupně až do 50. let 20. století zasypáváno (údajně i zbytky po demolici Stalinova pomníku). Dodnes je na některých domech v Pobřežní ulici zachováno vybavení přístavu. Atmosféru přístavu vystihuje klip Karlínské nábřeží Heleny Maršálkové a Pacifiku.

Hospoda U Saní, Karlínské náměstí – Zde jsme se fotili při usedlostní vycházce Cesta kolem světa za 2× 80 minut aneb Od palem a slunce až k protinožcům v roce 2007. Start byl tehdy na Palmovce a cíl klasicky nikdo neuhádl – skončili jsme v Riegráku v sokolovně, která svého času patřila Bohemians – tedy klokanům.

Kostel Cyrila a Metoděje, Karlínské náměstí - Základní kámen kostela byl položen v roce 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. Stavba kostela trvala 9 let a na jeho výzdobě se podílela celá řada českých umělců. Kostel byl vysvěcen 18. října 1863, přesně 1000 let po příchodu slovanských věrozvěstů. Kostel je postaven ve stylu pozdně románské baziliky a patří mezi největší církevní stavby v Čechách. Na projektu kostela se podíleli architekti Karl Rösner a Vojtěch Ignác Ullmann. Průčelí stavby zdobí tři portály, na kterých jsou umístěny reliéfy od Václava Levého. Bronzové vstupní dveře doplnil o výjevy ze života slavných českých patronů Josef Mánes, nad portály je arkádový vlys se sochami od Čeňka Vosmíka.

Karlínská synagoga, Vítkova 13 - Byla postavena roku 1861 v novorománském slohu. V roce 1928-30 byla upravena architektem Leopoldem Ehrmannem ve funkcionalistickém slohu. Východní průčelí synagogy je obráceno do Vítkovy ulice slepým portálem, hlavní vstup je ze dvora. Ve dvoře stál rabinát - nyní farní úřad. V roce 1950 byla svatyně upravena pro potřeby Československé církve husitské. Uvnitř je soubor keramických reliéfů Křížové cesty od Františka Bílka, jeden motiv také zdobí čelní stranu Stolu Páně. Keramické reliéfy z majetku Galerie hlavního města Prahy zde byly v Karlíně umístěny až v roce 1999, tři roky před povodněmi. Povodeň poničila exteriér a samozřejmě i interiér synagogy. Křížová cesta přečkala záplavy šťastně, pouze reliéf od Stolu Páně vodní živel odtrhl a vyplavil mezi nakupené trosky. Umělecké dílo však jako zázrakem zůstalo nepoškozené a spočinulo úplně nahoře. František Bílek by to jistě nepokládal za náhodu, ale za znamení.

Vítkova 26 – Zde prožil dětství Vlasta Třešňák: „V Karlíně jsem prožil celý dětství – ve Vítkově ulici, co je hospoda Beseda – když mě dali k babičce a k dědečkovi na výchovu (jeho matka ho měla v sedmnácti). Karlín bejval nádhernej. Teď už je zprzněnej. Západní Karlín – od Florence k Thámový ulici to byl náš rajón. Tam byla divočina. Dneska jsou místo hospod herny, místo mandlu je butik, už to není ono.“ Už to opravdu není ono. Tam, co byla hospoda Beseda, je dnes boutique hotel Fitzgerald.

    1) Main Point - nejlepší kancelářská budova světa                                   4) Ve všední dny je možné spatřit v Nilu i toto schodiště
    2) Za námi Dunaj                                                                                       5) Zvenku šedá Amazonka
    3) Vlevo teče Mississippi a Missouri, vpravo Nil                                       6) Vevnitř téměř amazonský prales

Main Point, Pobřežní 21 - Zaoblenou budovu navrhl ateliér DaM s architekty Richardem Doležalem a Petrem Malinským. Kancelářská budova se nachází mezi tradiční blokovou zástavbou starého Karlína a novodobými objekty při Rohanském nábřeží. Stavba na první pohled zaujme vertikálními lamelami, kombinujícími pět odstínů – černou, antracitovou, stříbrnou, bílou a oranžovou, což je dle Petra Malinského odvozeno z barev okolních karlínských činžáků. V roce 2012 se stala v prestižní soutěži MIPIM Awards mezi více než stovkou projektů ze 47 zemí nejlepší kancelářskou budovou světa.

Galerie v Main Pointu, Pobřežní 21 - Díla zejména našich umělců začal v 90. letech minulého století sbírat zakladatel pojišťovny Kooperativa Vladimír Mráz. V té době mnoho českých děl mizelo za hranicemi, a tak se snažil, aby české umění zůstávalo v zemi svého původu. Jeho sbírka nyní obsahuje tři tisíce obrazů či plastik. Půlkruhový prostor galerie nabízí zhruba sto exponátů, které představují ucelený průřez dějinami českého výtvarného umění od baroka přes romantismus až po modernu. Galerie je umístěna v prvním patře Main Pointu a pro veřejnost je otevřena v úterý až neděli od 14 do 18 hodin, o víkendech od 10 hodin. Vstup je zdarma přes recepci v přízemí.

Palác Danube, Karolinská – Byl navržen londýnským ateliérem Fox a pražským A.D.N.S., Byl dokončen 2003. Danube stojí na trojúhelníkové parcele, západní konec budovy tvoří jakýsi lodní kýl. Dům má tak tvar obrovského korábu, který si razí cestu vpřed a symbolicky připomíná období, kdy se v těchto místech nacházel karlínský přístav.

Nile House, Karolinská 2 – Nil je druhou dokončenou budovou tohoto projektu, má stejné architekty jako palác Danube, tedy londýnské studio Fox. I on má jméno po řece. Stavba probíhala v letech 2004 - 2006. Dominantním prvkem atria budovy je točité schodiště, které může obdivovat i veřejnost, ovšem jen ve všední dny.

Mississippi House a Missouri Park, Karolinská – Kancelářské budovy byly postaveny v letech 2019 až 2021. Navrhlo je dánské studio schmidt hammer lassen, které navrhlo i sousední Amazon Court. River City Prague je tak kompletní a čítá pět kancelářských budov: Amazonku, Nil, Dunaj, Mississippi a Missouri.

Amazon Court, Karolinská - Stavba byla navržena dánským studiem schmidt hammer lassen (píšou se zásadně s malými písmeny), které je známé například realizací přestavby dánské královské knihovny v Kodani. Postavena 2010. Průčelí je prořezáno vertikálními okenními otvory, které autoři prý odvodili od charakteristického sgrafitového motivu pražských renesančních paláců. Dominantním prvkem je velké prosvětlené atrium na výšku všech pater s barevnými vnitřními žaluziemi. V atriu je řada vodních prvků a zeleně, takže název Amazonka není tak úplně od věci. Bohužel palác je průchozí opět jen ve všední dny. Byli jsme uvnitř v roce 2016 při vycházce uprostřed týdne Down by the Riverside, která začínala na střeše Kotvy a končila u Budyho.

    1) Lávka HolKa                                                                                           4) Chodníček podle vody na holešovické straně
    2) Výhledy z ní                                                                                           5) Drtírnu štěrkopísku tu nějak zapomněli
   3) Tohle, že je Vltava? Smetana měl naštěstí jiné představy                     6) Holešovický maják

Fotoalbum vycházky...

Lávka Holka - Nová 300 metrů dlouhá Štvanická lávka, přezdívaná HolKa, byla otevřena v červenci 2023. Lávka je z ultra vysokohodnotného betonu, který má vydržet až sto let. Autorem lávky je Petr Tej, který lávku navrhoval společně s Markem Blankem a Janem Mourkem. Ornamentální madla vytvořil Aleš Hvízdal. Jsou zakončena zvířecími hlavami, na karlínské straně hlavami koňů podle nedaleké Invalidovny, na Štvanici zajíců – podle honiteb na tomto ostrově a u jatek hlavami býků. Raritou je i zdvihací systém, který má lávku ochránit při povodních. V jednom místě je kloub, kolem kterého se vše otáčí. A v opěře na holešovické straně je hydraulický píst, který celou lávku zdvihne o 3 metry nahoru. Lávka stála 352 milionu korun a trvala dva roky. I přes poměrně rychlé dokončení ale obyvatelé Prahy 7 a 8 čekali na spojení mezi Karlínem a Holešovicemi přes dvacet let – město totiž záměr postavit lávku poprvé oznámilo už v roce 1999.

Socha Vltava - „Když naši předkové stavěli mosty, sochy byly vždy jejich neoddělitelnou součástí, ať už to byl svatý Jan Nepomucký nebo nefigurální sochy jaké zdobí třeba Barrandovský most. Proto Štvanickou lávku doplní dílo pražského sochaře Jana Hendrycha, který je s mosty a jejich sochami silně spjat,“ řekla pražská radní Prahy pro kulturu. Jan Hendrych se narodil roku 1936. Po roce 1968 ztratil možnost vystavovat, živil se proto restaurováním soch, zejména barokních soch na mostech. A co k soše dodal sám Hedrych? „Může to být personifikace vody, řeky Vltavy, lidské bytosti obecně, světice atp. Záměrně ale nebude prezentován žádný výklad, ten ať si každý dosadí podle svého.“ Socha ženy je z patinovaného vysoko pevnostního betonu, tedy ze stejného materiálu jako Štvanická lávka.

Drtírna štěrkopísku, u ulice Jateční – Zásobník štěrkopísků sloužil od 60. do 90. let 20. století.

Lighthouse, Jankovcova 2 - Maják patří k dominantám Holešovic. Autorem projektu budovy je architekt Moshe Tsur z Tel Avivu. Ten navrhl komplex skládající se z nižší čtyřpodlažní budovy a ze dvou věží o devatenácti patrech s výškou 80 metrů. Byl vybudován v letech 2001–2004.

    1) Pamětní deska v Ladislavově parku                                                     4) a za vodou Prague Marina s pivovarem
    2) Tenhle most je na odstřel                                                                     5) Holešovický přístav
    3) Za mostem je Marina Island                                                                 6) Malba pana Pivovarského V Domově

Ladislavův park, předmostí Libeňského mostu - Na kamenném podstavci pamětní deska s textem: „Tento park byl otevřen 8. 6. 2005. Park postavila společnost Lighthouse Towers ve spolupráci s povodím Vltavy a Prahou 7. Park je pojmenován po panu Ladislavu Wintersteinovi (1913-2000) který přežil holocaust, komunistickou represi a byl prvním konzulem Československa v Izraeli“. A kromě toho byl Ladislav Winterstein otec generálního ředitele společnosti Lighthouse Tamira Wintersteina.

Marina Island, Sandnerova – Byl postaven společností Daramis a Lighthouse. Stejně jako Maják je podle projektu Moshe Tzura. Stavba stála 1,6 miliardy korun. Je zde 340 luxusních bytů, včetně 14 luxusních penthousů o rozměrech od 160 do 336 m2. Výstavba Marina Island probíhala v letech 2014 - 2018.

Holešovický přístav - Přístav byl vybudován firmou Lanna ve dvou etapách: původně jako přístav ochranný a zimní (1892–1895) a teprve později byl upravován na přístav obchodní (1896–1910). Přístavní bazén má délku 750 metrů a je široký 100 metrů. V roce 1906 bylo při přístavu vybudováno seřaďovací nádraží, jehož vlečka sem byla přivedena z nádraží Bubny. Budovy navrhl František Sander, jsou většinou vysoké do jednoho patra a mají bohatě členité fasády s červeným režným zdivem a bílou omítkou. Od 90. let minulého století přestal přístav sloužit svému účelu a pozemky byly rozprodány developerům.

Prague Marina, Jankovcova – Celý projekt postavila opět společnost Lighthouse. První blok domů od studia Chapman Taylor byl postaven v letech 2007 – 2009, je v něm široký průjezd k řece, kde jsme v roce 2009 při vycházce „Nenápadný půvab pražských fabrik“ bezstarostně seděli. Ale 12. dubna 2012 se z pětipatrové obytné budovy ozvalo praskání, a asi čtvrtina šikmých sloupů, které dům podpírají, se deformovala. Na základě rozhodnutí statika byly evakuovány čtyři vchody. Zhotovitel domu, firma Metrostav zajistil jako náhradní ubytování v hotelu Hilton. Poté provedla náhradní podepření konstrukce železnými vzpěram v suterénu a prvním poschodí a po měsíci se lidé mohli vrátit do svých domovů. V následujícím půlroce byly zesíleny konstrukční části. Havárii podle odborných analýz způsobilo několik faktorů: nevhodné technické řešení, chybné napojení betonové a ocelové konstrukce, a k těmto hlavním příčinám pak přispěl i náhlý rozdíl teplot. Navazující ostře oranžové domy (studio ADNS) vytvářejí souvislou bariéru, nejsou architektonicky tak zajímavé, ale neměly díky tomu žádné problémy. Směrem k Jankovcově ulici jsou postaveny kancelářské budovy, dokončené v roce 2010. V nově zastavovaném areálu zůstala zachována celá řada původních budov, např. stavby při vstupu do Mariny od hlavní přístavní brány, tak i restaurace s pivovarem přímo na vyvýšeném břehu mezi domy Mariny.

Pivovar Marina, Jankovcova 12 - Pivovar Marina navázal na tradici vaření holešovického piva. Měděná varna s obsahem 2 000 l stojí hned nad výčepem, vytápění je elektrické. Ostatní technologii si lze rovněž prohlédnout, nachází se ve sklepě, jehož prosklená stěna je součástí příchozí chodby. Lze ochutnat čtyři druhy piva (Přístavní výčepní 10°, Pšeničné pivo 11°, Holešovický ležák 12° a Marina speciál 13°). Piva se čepují jak v levnější české části restaurace, tak i v italské restauraci se středomořskou kuchyní.

U Uranie 8 - Novorenesanční dům, který si postavil Josef Vaňha (Vaňhovo lahůdkářství na Václavském náměstí). Stál tu přes třicet let osamoceně, než ho pohltila prvorepubliková zástavba.

V Domově, U Uranie 19 – V restauraci jsou nástěnné malby Pavla Jákla alias pana Pivovarského.

    1) V domově nás nechtěli, tak jsme skončili Pod parou                               4) Tamir, syn Ladislava, už má taky park
    2) Je v přestavěném parním mlýně                                                               5) V Holešovicích mají na lodi i kostel
    3) Veřejná skladiště stále nepřestavěli na soukromé lofty                           6) Nejnovější přírůstek – Prague Marina Nova

Akciový parní mlýn, U Uránie 14 – Stavbu ve stylu moderny s průčelím z režných cihel postavenou v letech 1909-11 navrhl architekt Bohumil Hübschmann. Kapacita mlýna byla 210 tun obilí denně. V roce 1960 byly mlýny rekonstruovány a plně elektrifikovány. V devadesátých letech byla technologie demontována a mlýny tak ztratily svůj původní účel. Areál v letech 2006 až 2008 přestavěla kancelář CMC Architects na kancelářské prostory. K budově mlýnů přistavěli skleněnou novostavbu a s budovou moučného skladu propojili mlýn pětipodlažním proskleným křídlem. Mezi budovami vznikl prostor se zelení a vodní plochou. K soše Stonek od Čestmíra Sušky z roku 2006 přibyla pro velký úspěch v roce 2017 ještě Koule z koleček. Rekonstrukce získala v roce 2009 ocenění Stavba roku. V budově stylová restaurace Pod párou.

Veřejná skladiště, Holešovický přístav – V roce 1926-28 postavila Českomoravská stavební firma společně s firmou K. Skorkovského na vnější kose přístavního bazénu areál veřejných skladišť. Architekt František Bartoš stavbu navrhl jako železobetonový skelet. Zatím stále slouží svému účelu, ale i toto skladiště bude zřejmě přestavěno na loftové byty.

Tamirův park, Jankovcova – V roce 2021 zemřel ve dvaasedmdesáti letech Tamir Winterstein. Muž, velmi ovlivnil zejména současnou podobu Holešovic a Libně. Po povodních v roce 2002 velkou měrou přispěl k jejich proměně na moderní rezidenční čtvrť. Tomáš Tamir Winterstein pocházel z Bratislavy. Od roku 1966 žil s rodiči v Izraeli, kde vystudoval stavební inženýrství. V 90. letech se vrátil do Československa a se svou skupinou Lighthouse Group postavil vedle O2 arény obchodní centrum Harfa a stejnojmenný kancelářský komplex. V těsné blízkosti O2 arény vlastnil rovněž pozemky, na nichž společně s tehdejším šéfem Sazky Alešem Hušákem plánoval Zelený ostrov. Místo něj tam nakonec s jiným parťákem – Karlem Pražákem – postavil kancelářské věže. V Holešovicích stál Winterstein za Lighthouse Towers u Libeňského mostu a bytovou čtvrtí Marina Island a Prague Marina. Na Jarově pak za tzv. Zeleným Městem. Winterstein úzce spolupracoval také s hokejovým svazem, kterému pomáhal s organizací mistrovství světa v roce 2015. V obchodním centru Harfa byla stálá Síň slávy českého hokeje a v kancelářích Harfy dodnes sídlí hokejový svaz. Dominantou nového parku jsou tři betonové objekty v nadživotní velikosti - křeslo, stolička a lampa. Váží přes deset tun, ale přesto jsou údajně velmi subtilní.

Divadlo Uranie – Dřevěná secesní budova divadla Uranie od Osvalda Polívky byla postavena v roce 1898 původně pro Výstavu architektury a inženýrství na Výstavišti. Pro divadlo byl k tomu účelu sepsaný kus Náš dům v asanaci, k němuž vytvořil plakát Luděk Marold. Po skončení výstavy působilo divadlo na Výstavišti ještě tři roky V roce 1902 bylo přeneseno do rozlehlé zahrady Prvního pražské měšťanského pivovaru. V meziválečném období se tu hrály především operety, např. Frimlova Rose Mary se dočkala 270 repríz. Za okupace se dostala do repertoáru klasická tvorba, hráli zde vynikající umělci jako Dana Medřická, František Filipovský, Rudolf Deyl ml. aj. Divadlo, zničil požár 2. ledna 1946. Byl to žhářský čin divadelního tajemníka Karla Štolla, který v divadle pracoval od konce války a stačil do ledna zpronevěřit 105 000 korun z divadelní pokladny. Skluzavka, která stála za Uranií na pohlednici z roku 1910, se sem stěhovala po té následující, Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v roce 1908.

Kostel na lodi, Holešovické přístaviště – Kostel je umístěný na překladní lodi vyrobené v roce 1925, která naposled kotvila v přístavišti u Hamburku. V roce 2009 ji zakoupila pražská pobočka Mezinárodního křesťanského společenství ICF. Po tříleté rekonstrukci vznikl na lodi prostor pro 200 účastníků bohoslužby, dále pódium a bar. K otevření kostela došlo v roce 2012.

Prague Marina Nova, Jankovcova 16 – Nejnovější Wintersteinova realizace, dokončená na podzim 2023. Opět společnost Daramis. Více než 150 bytů, včetně penthousů a několika komerčních jednotek navazuje na dřívější výstavbu na nábřeží slepého ramene Vltavy. Prague Marina Nova získal nejvyšší hodnocení v letošním ročníku soutěže International Property Awards. Projekt společnosti Daramis uspěl v kategorii nejlepší bytové výstavby v České republice.

    1) Ogilvy je maskováno jako válečná loď                                                   4) Dnes tu je Mozaika Jankovcova
    2) Ze skladů Ferra zbyla jen tato budova                                                   5) Pozůstatky betonárky Prefa
   3) Sklady Ferry ve 30. letech 20. století                                                       6) Před námi Trojský most

Ogilvy, Přívozní 2a – Ferdinand Zátka z českobudějovické podnikatelské rodiny si nechal v roce 1910 zřídit nový potravinářský provoz zde v Holešovicích. V roce 1928 k němu přistavěl železobetonovou budovu pro výrobu sodovky a hořčice. Po válce se zde vyráběla Aro-Cola a Citrokola. V roce 2003 byla podle návrhu architektů Jiran-Kohout přestavěna na sídlo reklamní agentury Ogilvy. Od roku 2012 má nové maskování, vycházejícího z techniky kamufláže válečných lodí. Protože se sídlo nachází v blízkosti přístavu, vypůjčili si kreativci inspiraci z historie námořnictví.

Přádelna bavlny, Ortenovo náměstí – Leopold Mahler a Adolf Leiner si nechali v roce 1889 firmou bratří Kleinů postavit třípodlažní přádelnu bavlny. Nynější podobu s nárožním vodojemem získala přádelna v roce 1903. Dnes areál využívá Česká pošta.

River Lofts, Varhulíkové - Rezidenční projekt v blízkosti břehu Vltavy byl postaven v letech 2006 až 2009. Obytný soubor sestává ze 151 bytů nebo atelierů v pěti objektech se společným suterénem. Leták lákal na byty na břehu Vltavy, ale místo výhledu na řeku mají obyvatelé výhled na cizí staré garáže, ubytovnu a betonárku.

Hostinec U vody, U Vody 1 - Hostinec z Obecné školy, kde kluci vykouřili hosty, aby táta Hrušínský šel domu, se nachází v Elektrárenské ulici ve Vršovicích. Bořivoj Penc, spolužák Zdeňka Svěráka od první třídy, hrál harmonikáře, kterého Hrušínský obehrál v kartách o jeho harmoniku. To se stalo, ale v opačném gardu. Harmoniku vyhrál jeho strejda v kartách, samozřejmě hraných falešně a tu harmoniku Bořivojovi pak daroval. Ve filmu je výčep z této nyní již zrušené hospody v Elektrárenské ulici, ale místnost s kartami se točila zde.

Ferrona, U Pergamentky – Společnost Ferra a. s. byla založena rodinou Bondyů v roce 1829 a v roce 1869 se usídlila v Bubnech v místech dnešní budovy Elektrických podniků. Tam se kupříkladu kompletovala hala nad kolejištěm pro Hlavní nádraží v roce 1906. V novém československém státu vznikla spojením s dalšími firmami akciová společnost Ferra. Její ústředí sídlilo ve vlastním paláci Na Florenci, expandovala do Bosny, na Slovensko a v Holešovicích - mezi dnešními ulicemi U Pergamenky, Vrbenského, Jankovcova a Argentinská - tehdy vyrostlo, jak psaly noviny, „rozsáhlé, dokonale technicky vybavené“ skladiště. Soubor budov postavených v letech 1928-29 sestával ze skladů, a přístřeškem vlečky, která byla napojena na Severní státní dráhu. Sklad mohl pojmout téměř 2000 vagónů hutních výrobků. Josef Kříž sklady navrhl jako subtilní ocelové skelety s fasádami z geometricky skládaného režného zdiva. Na jaře 2018 byly sklady bourány a místo skladištní haly zde postavil Finep 400 bytů, nazvaný Mozaika Jankovcova. Autorem projektu je studio Projekt A69. Stát zůstala patrová, památkově chráněná administrativní budova s vrátnicí, z hlavní skladištní haly zbyly jen ocelové nosníky zakomponované do nově pojatého prostoru.

Park U vody - Nový park, který vzniká mezi holešovickým přístavem a mostem Barikádníků. Dřív přístupný prostor je neprodyšně zabarikádován. Úpravy začaly v červnu 2023, dokončeno má být v prvním pololetí 2024.

Zátory – Od druhé polovina 19. století do poloviny 20. století zde byla obytná rybářská čtvrť. Původní stará zástavba byla zbourána a místo ní vznikla panelárna, Holešovická přeložka a později stavba metra C. Panelárna Prefa zde vyráběla v letech 1961 – 1989, poté do roku 2013 betonárka WOLF Prefa. Zůstal jen dům Vaňhovy rodiny – nyní obložený dřevem.

    1) Pohled zpátky na loď Alteburg                                                               4) Ještě ne, čeká na Cross club
    2) Port 7                                                                                                     5) Srdce inženýrů plesají - všude šrouby a matice
    3) Od vody rovnou na nádraží a metro                                                       6) Ale i dámy po návštěvě clubu milují industriál

Port 7 - V roce 2013 převzala areál společnost Geone, která zde připravovala zástavbu. Ale nakonec stavbu převzala Skanska. Začala stavět v únoru 2021 a zkolaudováno bylo letos na podzim. Port7 zahrnuje celkem 35 000 m2 komerčních ploch. Port 7 projektovalo studio DAM architekti. Mezi budovami kanceláří vznikla piazzetta Port7, kde budou obchody a restaurace. Součástí projektu je veřejný park s promenádou podél řeky, cyklostezkou a přístavištěm pro malé lodě. Piazzetta Port7 je propojena pěším koridorem s nástupišti Holešovického nádraží a odbavovacím prostorem nádraží i se stanicí metra.

Visionary, Plynární 10 – Kancelářská budova byla postavena v roce 2018 podle architektonického návrhu ateliéru Jakub Cigler Architekti. Budova s osmi podlažími má téměř 23.000 m2 kancelářských ploch, veřejně přístupnou zahradu s multifunkčním sportovištěm, a hlavně běžeckou dráhu na střeše (jedinou ve střední Evropě).

Cross club, Plynární 23 - Pražský klub navržený Františkem Chmelíkem a jeho přáteli. Nejzajímavějším rysem Cross Clubu je jeho interiér, který se bez ustání proměňuje. Interiéry a architektonické prvky jsou zcela industriálního původu. Matice, šrouby, kola, ocel, televizní obrazovky, vnitřnostmi autobusů a zemědělských strojů… Klub prezentuje svůj styl již od fasády budovy, která se celá podobá velké kovové konstrukci. Cross Club disponuje i zahradou a kavárnou, ale většina zajímavých akcí se odehrává ve sklepních prostorech klubu. My jsme v Cross Clubu byli jednak v květnu 2009 při vycházce Nenápadný půvab fabrik a pak v létě téhož roku v rámci návštěvy zahradních restaurací.

« NAHORU

TOPlist