107. Pražský bizár
neděle 3. 12. 2023
navštíveny: restaurace U presidentů, vila Azavedo, poutní kaple Hájecké cesty, dům Jaroslava Seiferta, Tejnka, dům Tomia Okamury, Spiritka, Strahovský stadion, větrací věž Strahovského tunelu, Kinského sady, vila Machoninových, vila Čeňka Vosmíka, Nesypka, Hřebenka, dům M. Hodži, pamětní deska Milady Horákové, rezidence Erbenova, Klamovka, Demartinka, osada Buďánka
Pozvánka
Odchod od břevnovské hospodz U Presidentů, Šultysova 53 ve 13 hodin. Nejblíže je to od stanice busu 191 U Ladronky, případně se prokličkujte od zastávky tram 22,25 Břevnovský klášter. Obě od 12 vevnitř. I zarytí odpůrci starovacích hospod, přijďte aspoň čtvrt hodiny předem na malé pivo, ať vidíte ten bizár uvnitř.
Jaká vycházka byla
Lepší začátek vycházky Pražský bizár jsme si nemohli přát. U Presidentů už jsme byli několikrát, ale pokaždé žasnu: „Je to vůbec možný, todleto?“ Pak už jsme vyrazili do ulic sněhem zavátých. Tádž Mahal celý v bílém jsme téměř přehlédli, ale vilku národního umělce jsme v družném hovoru přešli úplně. Tak to ne, vrátíme se - báseň o včele slyšet prostě musíte. Stejně jako svérázné názory hostinského Drinopolu jako třeba, že opilý host je povedený výrobek. Nad středověkou Tejnkou ční Takešiho hrad. Za tuhého covidu nás proslavil. Reportéři 168 hodin místo Pitomiových názorů tajně natočili naši toulku vlastivědnou. I usedlost Spiritka pronikla do Blesku. Kam se hrabe „Hoří, má panenko“ na konání náměstka ministra vnitra, jeho milenky a manželky po hasičské slavnosti. Raději jsme se vnořili do pražské divočiny a vynořili až u stadionu, kde byly - dávno, dávno již tomu - seřazeny tisíce p.čí v jeden šik. Na krytém ochozu Technické správy komunikací jsme před dvanácti lety viděli Zlatou Prahu - teď byla celá bílá a ledové šampaňské nezahřálo. Tak rychle pryč. Ještě Můrova historka o Nadiným fiátku a už rozmrzáme v podzemí Petřína.
V Kinského sadech jsme se mezi zdivočelými boby kochali zasněženou Prahou přímo pod námi. A co jsme ještě viděli? Malé soukromé DBK, luxusní čtyřpatrové sídlo bezdomovců, opuštěnou Vosmíkovu věž i Kavalíra přibitého na vratech. První slovenský premiér Československa bydlel hned vedle Milady Horákové. Rezidence Erbenova ukázala novou cestu - stavět se dá i na kolmém svahu. Už se setmělo, ale zvládli jsme i nekonečné schody dolů. Ve tmě a pod sněhem vypadá čtyřprocentní Torzo úplně stejně jako empírový kůň Clam-Gallase. Osvětlená Klamovka láká – ostatně zažili jsme tady dvě povedené covidové zahradní hospody, ale branné cvičení ještě neskončilo. Ještě musíte vidět, kde Očenášek předávání informací Mafii kryl prací na zahrádce a hlavně osadu Buďánka. Opravený Koloniál je pořád zavřený, a tak jsme museli vzít zavděk komerčním pajzlem. Ale na Ladronce bylo blaze. Zrušili jsme objednávku utopenců a nechali si nosit od veselé číšnice celý repertoár zvěřinových hodů. Není nad to zakončit Pražský bizár v normální české hospodě.
2) Bizár zvenčí i zevnitř 5) Třetí poutní kaple zdobí jednu ze zahrad
3) Vila byla opravena pro předsedu Poslanecké sněmovny 6) Vila Jaroslava Seiferta
U prezidentů, Šultysova 53 – Na jídelním lístku stojí: Majitel této restaurace nikdy nebyl pionýr, v SSM, KSČ ani STB. V 7. třídě jsem propadl z ruštiny. Komunisté platí za napáchané škody + 10% k ceně. My jsme tu byli v prosinci 2018 při Předvánočním výletě ke Hvězdám.
Kopeckého 41 – Vila Azavedo byla přestavěna z prvorepublikové vily. Majitelem je indický jednatel společnosti Doma je doma. Hranatý Tádž Mahal svého majitele nezapře.
U Ladronky 31 – Funkcionalistická vila postavená v letech 1938-39 podle návrhu architekta Pavla Smetany, jeho manželkou byla spisovatelka Jindřiška Smetanová. Severní průčelí člení vstupní schodiště, které vede do přízemí i patra. Diagonální linie schodiště je výrazným motivem stavby. V polovině devadesátých let ji stát koupil za 27 milionů Poslanecké sněmovně České republiky, která ji rekonstruovala, a od roku 1997 slouží jako rezidence předsedy PS.
Poutní kaple U Ladronky 36 - Územím Břevnova prochází poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. První kaple stojí hned vedle hostince U Zelené brány (dříve U Vonásků), druhá je zbouraná, třetí kaple je na pozemku vily U Ladronky 36, poslední dvacátá stojí na obnovené poutní cestě před Hájkem.
U Ladronky 23 - Přímo proti poutní kapli stojí vilka, kde bydlel od roku 1938 až do své smrti 1986 básník Jaroslav Seifert. Narodil se na Žižkově, v roce 1929 vystoupl z KSČ kvůli nesouhlasu s nástupem Klementa Gottwalda do čela KSČ, v roce 1948 vystoupil ze sociální demokracie po spojení s KSČ, odsoudil invazi v roce 1968, v roce 1977 podepsal Chartu 77. I ty, co neholdují básničkám, okouzlí jeho vzpomínková kniha Všecky krásy světa. „Do nového bytu v Břevnově stěhovali jsme se v hodině, kdy se z otevřených oken okolních domů hlučně ozývaly rozhlasové reproduktory. Hitler hulákal a hrozil. Byl červen 1938. Radost z nového prostředí byla zkalena nacistickými hrozbami. Už jednou přes orná pole, na která jsme se dívali z oken, hnala se pohroma na náš národ. Bílá hora je nedaleko. Ale ještě zpívali ptáci a ještě byl mír! V Břevnově bylo tenkrát více zeleně než střech a z křivoklátských lesů vanul voňavý vzduch.“„ Na druhou stranu národní umělec napsal i tyto verše: „Život včel, jest roven hovnu, /mrd jenom pro královnu. /A nejhůř je na tom trubec, /ten nemrdá vůbec.“
2) V Drinopolu točí pivo už 27 let Radek Machata 5) Takešiho hrad
3) A stěny hospody zdobí svými vtipy 6) V roce 2021 jsme se dostali díky Tomiovi do televize
U Ladronky 6 - Podle autora architektonického návrhu Ing. arch. Petra Schwarzbecka z ateliéru Blackback se dům chová jako jednoduchá krystalická světlá hmota, která svými rozměry respektuje charakter a místo svého zasazení. Stavba začala v roce 2013 zbořením původního domu. Obložení bude z umělého kamene Corian, který se používá na kuchyňských linkách v interiéru. Po deseti letech stále není dokončeno.
Drinopol, Bělohorská – Pojmenováno podle města v evropské části současného Turecka. Bylo založeno, římským císařem Hadriánem, který ho nechal po sobě pojmenovat Adrianopol. V břevnovské restauraci Drinopol točí pivo už dvacátou sedmou sezonu výčepní, kreslíř a humorista Radek Machata. Natočil už kolem dvou milionů piv. Machata o Drinopolu říká: „Drinopol je záměrně hospoda starého typu, jaké dnes už moc nejsou. Starý nábytek, staré prostředí, stará obsluha. Jsme hospoda štamgastů, kteří k nám chodí – troufnu si říct – na výborné pivo. Kdo sedí doma s lahváčem nebo petkou na gauči u televize, ten by se neměl nazývat pivařem. Máme trvale zadaný stůl pro stálé hosty, v rohu máme jeden pro důchodce, kterému se říká urnový háj. U stolů nám sedávají synové stálých hostů, kteří k nám chodili, když jsem tady začínal. A také se mi stává, že přijede někdo s kočárkem, ukazuje mi miminko, kterému říká: koukej, sem budeš chodit na pivo, jako sem chodil děda, jako sem chodím já, tak sem budeš chodit i ty. A když jdu na pivo na osmou, už od sedmi se těším. Je to, jako když se těšíte do divadla, jen tady nepotřebujete lístky. Když se nám tam někdo namaže, tak říkám, že mám pocit z dobře vykonané práce. Opilý host se nazývá povedený výrobek.“ Machata několikrát vystavoval v Malostranské Besedě, před lety měl své vtipy vystavené v Písecké bráně. Byla to společná výstava s fotografem Františkem Dostálem, on vystavoval své fotografie, hostinský vtipy.
Tejnka - Historie Tejnky sahá až do středověku, Kolem poplužního dvora patřícímu Břevnovskému klášteru vznikla osada, rozkládající se mezi dnešní Tomanovou a Bělohorskou ulicí. Osada zanikla v 1. polovině 19. století, kdy se stala součástí Břevnova.
Dům Tomia Okamury, Nad Tejnkou 9 – Jako UFO působí dům Tomia Okamury mezi břevnovskými vilkami. Dům je tvořen dvaceti tubusy s maximální výškou 12,5 metru, aby nenarušoval české standardy na rodinné domy. Navrhl ho švýcarský architekt Christian Kerez, narozený ve Venezuele. Ulice Nad Tejnkou je památkově chráněným územím, i tak nakonec netradiční stavba prošla. Okamura je nadšený: „Takový dům svět neviděl. Jsem připraven na to, že mi ho budou okukovat nadšenci architektury.“ Přezdívka domu teď zní Takešiho hrad. My jsme tu šli v dubnu 2021 v rámci vycházek Za železnou oponou Prahy - tato se jmenovala Nedělní procházka růžovým sadem. Okamura se sice před námi i reportéry ČT skrýval v jednom z tubusů, ale nám, pohotovým fotografům, neunikl. A my jsme neunikli reportérům. Sice až úplně na závěr pořadu, ale přesto se Vycházky dostaly mezi hlavní sledované události - hned za Vrbětice a COVID. Odkaz: od času cca 35:30
168 hodin - exkurze Tak dlouho totiž trval náš výstup ve 168 hodinách. Na Řimsolozích to zanechalo takový dojem, že o nás složili báseň s názvem:
Architektonický skvost a zvědavost - Zastavení u vily Tomia Okamury :
Sešli se důchodci zase jednou,
vyrazili na toulku vlastivědnou,
na cestě kolem divné vily,
se na chvíli zastavili,
navrh jí Kerez, známá šajba,
švýcarský architekt z Maracaiba.
2) Jdeme zasněženou pražskou divočinou 5) Chcete vidět Zlatou Prahu? Tak dnes ne - je bílá
3) Vynořili jsme se až u Strahovského stadionu 6) Jeden zaniklý bizár - spartakiáda
Fotoalbum vycházky...
Spiritka, Atletická 11 - Usedlost byla původně klášterní usedlost s rozsáhlými vinicemi, o nichž jsou první zmínky z konce 16. století. V roce 1766 ji koupil Jan Spirit a dal jí barokní podobu. Na severu tvoří usedlost patrová obytná budova s pavlačí, na jihu sýpka, na východě stodola a chlévy. Současnou podobu už není příliš autentická. V 19. století zde byla cihelna, která fungovala ještě před druhou světovou válkou. Po válce zde hospodařil Státní statek hl. m. Prahy. V letech 1982-88 byla uskutečněna rekonstrukce na hotel a kongresové středisko pro potřeby Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR. Ministerstvu vnitra patří doteď. Spiritka se objevila v hlavních zprávách Blesku v červnu 2023. V hlavních rolích náměstek ministra vnitra za Piráty Lukáš Kolářík, jeho manželka a jeho milenka. K potyčce mezi Koláříkem, jeho družkou Janou a asistentkou z rezortu vnitra mělo dojít 1. června po ministerské akci Hasič roku, která se konala na Pražském hradě. Ta končila až v ranních hodinách a ve velkém se na ní konzumoval alkohol. Trojice se proto z místa přemístila do ubytovacího zařízení rezortu vnitra Spiritka. A zde došlo k potyčce. Koláříková totiž svého manžela přistihla in flagranti s milenkou. Následně se strhla rvačka. „Hádka vygradovala mezi mnou a ní, přičemž jsem od ní dostala pár facek,“ prozradila milenka, která jí také pár vrátila. Sám politik na pirátské fórum v týdnu napsal, že mělo dokonce dojít k ohrožení jeho družky Jany nožem, a to ze strany milenky. To A.D. popírá, i když připouští, že nůž použila k otevření zámku do koupelny, kde měla být zavřena Koláříková. „Následovala další hádka, která vzbudila opilého Koláříka, který mě zezadu popadl a začal škrtit, přičemž jsem mu dala ránu do obličeje, po které následovala facka z jeho strany a já upadla na zem,“ popisuje situaci žena.
Strahovský stadion - Dle některých zdrojů stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činila více než 240 000 míst, z toho 50 000 k sezení. Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, zde začala již roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Po druhé světové válce se stavělo dále, a to v letech 1947 (30. výročí bitvy u Zborova), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu a v roce 1975 (Československá spartakiáda), kdy vznikla současná podoba stadionu. Obnovený XII. Všesokolský slet se konal v roce 1994 opět na tomto velkém stadionu. 18. srpna roku 1990 se zde uskutečnil jeden z největších rockových koncertů, a sice Rolling Stones, který navštívilo 127 000 lidí. Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala. Na začátku 21. století stadion za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha na sedm fotbalových hřišť normálních rozměrů a jedno hřiště na minifotbal. Čas od času se vynoří myšlenka stadion zbourat. A co nato historik architektury Zdeněk Lukeš? „Myslím si, že spartakiádní stadion by se zbourat měl, protože není nikterak využitelný. Je to monstrum, které je pozůstatkem nějaké doby. Je sice zapsán jako památka, ale tu ochranu si zaslouží jen malá cihlová část, která byla vybudovaná za 1. republiky. Ponechal bych jen vyhlídkovou věž jako nějaký fragment a zakomponoval bych ho do nové zástavby jako připomínku historie toho místa.“
Větrací věž Strahovského tunelu – 49 metrů vysoká věž postavená podle návrhu architekta Jiřího Trnky, syna malíře Jiřího Trnky v roce 1997. Zároveň Trnka navrhl i Budovu řídícího centra strahovského tunelu. Byli jsme zde v prosince 2011 při vycházce Chcete vidět Zlatou Prahu? Tehdy jsem přečetla stejnojmennou Hrabalovu povídku a Náměstek, inspirován přečteným, mi s vypětím všech sil ukázal přes betonovou zídku Zlatou Prahu. Ale celou Zlatou Prahu (alespoň tady) strčil do kapsy Pavel T. S, který pomocí téměř celé své rodiny dovlekl až sem hromadu vánočních dobrot a šampusů a oslavil s námi narozeniny. Kam se hrabou daleké výhledy na dobře tažený štrůdl!
Villa Park Strahov – V letech 2001 – 2003 bylo postaveno pět vil s 58 luxusními byty.
2) Kinského sady 5) I tento Vosmíkův hrad je dnes prázdný
3) Machoninovi si pro sebe postavili takové malé DBK 6) Ze Schlieszovy vily už je jen torzo
Punkový pomník, Strahov – Socha byla odhalena 22. června 2022 k 40 letům existence skupiny Visací zámek. Připomíná jak název skupiny, tak jejich nejslavnější píseň „Jede traktor, jede do hor“. A nebyl by to David Černý, aby nenatřel traktor na růžovo. Dobře si prohlédněte osoby na fotu z odhalení. Všichni členové skupiny jsou dosud praktikující stavební inženýři. Takhle chodit do práce projektovat, tak to je opravdu známka punku. Visací zámek za oficiální datum svých narozenin považuje 7. prosinec, kdy se v roce 1982 na Strahově konal jejich první koncert. Narozeninový koncert ale raději uspořádali už v červnu „Je kvůli tomu, že jsme se báli, aby na podzim zase nezačala nějaká covidová omezení. A protože čtyřicet let kapely je jednou za život, tak aby nám to nějaký pitomý covid nepřekazil, udělali jsme oslavy už v létě. Na Strahově jsme vznikli, a tak mi jako dobrá reklama koncertu přišlo udělat pomník nedaleko místa, kde stál proslulý kiosek, kterému se říkalo stánek U Johna Debila,“ řekl zpěvák a textař Jan Haubert. Kdo nezná tento Stánek, tak zarecituji: „Na strahovským kopci chybí výčep piva/jenom jedna možnost notorikům zbývá. Stánek stánek u Johna Debila/ Stánek stánek u Johna Debila/ John Debil tam sedí na svý pivní base/ normálnímu člověku stěží podobá se". Traduje se, že John Debil se mu říkalo proto, že zatímco všude už měli pivo za 2,50, on stále prodával lahváče za 2 koruny. „Sehnali jsme starý Zetor model 40, což pěkně souzní s našimi čtyřicetinami,“ dodal Haubert. Během vystoupení agentura Dobrý den Pelhřimov zapsala Visací zámek do České knihy rekordů za to, že hraje 40 let stále ve stejné sestavě. Vedle zpěváka Hauberta kapelu tvoří Vladimír Šťástka Michal Pixa, Jiří Pátek a Ivan Rut.
Koleje Strahov - V prosinci 2022 nám při vycházce Quo vadis? Od pivovárku k pivovárku Můra vyprávěl historku z koncertu Nadi Urbánkové ve Strahovské menze, zřejmě na podzim 1969: Nějací vtipálci vynesli tehdy Nadinýho fiata 500 nahoru na schody a když vyšla s pugéty po koncertě, Můra jí navrhl, že ho snesou zpátky dolů. Ale jen tehdy, pokud si do něj sedne a bude těmi kytkami divákům střechou kynout. A ona - s hrůzou poslechla.
Kinského zahrada - Zahrada na jižní straně petřínského svahu má 22 hektarů. Roku 1798 Růžena Kinská všechny tyto pozemky vykoupila, v letech 1827 až 1831 zde nechal její syn kníže Rudolf Kinský vybudovat anglický park. Po jeho smrti následkem pádu s koně dokončila budování zahrady jeho manželka Vilemína. Zahrada byla tehdy dvakrát týdně přístupná na vstupenky. Poslední vlastník Ferdinand Kinský chtěl zahradu rozparcelovat a zastavět činžovními domy. Smíchovská obec proto raději společně s pražskou obcí od Kinského zahradu odkoupila a v roce 1901 otevřela pro veřejnost.
Vila manželů Machoninových, Na Hřebenkách 58 - Věra a Vladimír Machoninovi jsou podepsáni pod stavbami, jako je OD Kotva, hotel Thermal v Karlových Varech, velvyslanectví v Berlíně nebo Dům bytové kultury v Praze. Jejich vlastní vila dokazuje, že styl, který těmto stavbám vtiskli, sami osobně vyznávali. Projekt je z roku 1968, postavena byla v letech 1974-78. Jižní svahy Strahova byly kdysi viničními oblastmi. Do druhé poloviny století zbylo jen několik volných parcel, většinou obtížně zastavitelných kvůli příliš strmému svahu. Výrazněji se v této oblasti začalo opět stavět až v polovině sedmdesátých let, kdy se prosadily terasové domy. Svůj dům si pár postavil na místě relativně skrytém a nenápadném. Stavba je vysoko posazená, aby co nejméně vstupovala do kontaktu s kolemjdoucími. Nabízí vlastní uzavřený prostor. Na nejvyšší úrovni je vila prolomena do dvou částí; obě mají vysoké zkosené střechy. Jen škoda, že její osobitost byla na počátku devadesátých let narušena, když se mezi ní a ulici vklínil agresivní terasovitý penzion Vaníček.
Hotel Vaníček, Na Hřebenkách 60 – Není tomu tak dávno, co v hotelu bydleli spokojení zahraniční hosté. Čtyřhvězdičkový hotel lákal na klidné prostředí a krásný výhled na Prahu. Majitel hotelu se však dostal do finančních potíží, recenze klientů z roku 2010 upozorňovaly na výpadky teplé vody, vypnutá světla či nefungování hotelové restaurace. Krátce poté byl hotel uzavřen. Za čtyři roky se z luxusního hotelu stala ruina. Spodní patra hotelu jsou zaplněna odpadky, v horních patrech bydlí bezdomovci.
Studánka Hřebenka - Známý petřínský pramen byl přerušen při budování Strahovského tunelu, který vede přímo pod tímto pítkem. V roce 1992 bylo pítko znovu zprovozněno napojením na vodovodní řad. Funguje řízeně od května do října.
Schlieszova vila, Tichá 5 - Byla vybudována v roce 1912, je spojena s osobností politika Josefa Schieszla (1876–1970), který za první republiky patřil k nejbližším spolupracovníkům prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Nyní je majitelem vily firma Tichá 5, jejíž jednatel, developer Martin Kulík plánuje demolici vily a její nahrazení pětipodlažním domem, který bude zasahovat až do přilehlých zahrad. Vznikla petice, ale 9. listopadu byla přes protesty místních obyvatel zahájena demolice vily.
Vosmíkova vila, Tichá – Josef Fanta navrhl vilu s vysokou štíhlou věží pro svého kamaráda sochaře Čeňka Vosmíka. Zde byli při vycházce 7 K (sedm usedlostí od K), aby nedošlo k omylu v roce 2004 i při XIVejtu 2007 ze Smíchova na Kotlářku.


















































