10a. Před XIVejtem po Karlíně

úterý 14. 10. 2008
navštíveny: Pivovarský klub, karlínská synagoga, Vítkova 26, palác Danube, Rohanský ostrov, remíza koněspřežné dráhy, dům Jana Řepky, Lyčkovo náměstí, Kubova 6 a 8, Nové spojení, Parukářka

Pozvánka
Po 14 měsících konečně bude 14. v úterý, a to znamená jediné: Může se uskutečnit dlouho toužebně očekávaný XIVejt. Tak tedy, sejdeme se s nástroji!!! v úterý 14. října v 18 hodin v restauraci Kapslovna v ulici Pod Parukářkou. Usedlost přestavěli na luxusní bydlení, zůstal jen starý dobrý orientační bod - tovární komín. Nejkratší cesta je od zastávky Černínova busu 133, 136 nebo 207 Domažlickou ulicí nebo od tramvaje 9, 19 ze zastávky Biskupcovy Jeseniovou ulicí směr komín. Ovšem mám pro vás, vlastníky dobré turistické obuvi, ještě jednu lukrativní nabídku. Sejdeme se v půl páté v Pivovarském klubu v Křižíkově ulici přímo proti Karlínskému divadlu. Dáme si pivo na zdraví majitele Aleše Dočkala (netěšte se, za svoje) a před pátou vyrazíme na Parukářku pěšky.

Jaká vycházka byla

    Absolvovali jsme již třetí XIVejt. V Pivovarském klubu jsme místo Aleše Dočkala natrefili na místního Štěpána a dalo mi dost práce, aby se s ním Čtrnáctkáři nezačali kamarádit víc než se mnou. Nakonec jsem je přeci jen nalákala na Bílkovu Křížovou cestu, na Třešňáka, který v Karlíně bydlel ve čtyřhvězdičkovém hotelu Alwyn a Titanic z čínského mramoru. Mezi zbořeninami skladů na Rohanském ostrově si ti s bujnou fantazií představovali, jak tu budou za deset let přebíhat po můstkách mezi ostrovy a přitom byli málem přejeti naprosto reálnými cyklisty. Místo koňů ustájili v remíze Mercedesy a místo dr. Řepky teď v jeho ordinaci prodává Ozzák CDéčka Helenky Vondráčkové. Na tunel zase nedošlo, použili jsme čerstvě nainstalované gumové řetězy a vysápali se nad ďábelsky se křižující tratě - tady si kolejnicová lobby pořádně zařádila. Pak už směr osamělý komín a Kapslovna je naše. Doslova, namačkali jsme se sice do salónku, ale v sousední rozlehlé hospodě nebylo po chvíli ani živáčka. Potěšilo nás, že se mladí taky nejen nasoukali, ale úspěšně se zařadili i mezi nás fotkaře. Radka přinesla skvostné album z jarní Stezky, a tak jsme mezi hudbou tiše!! obdivovali, kolik toho stačili projít než vytvořili čtrnáctihlavý bílý květ na tolštejnské louce. Ale jen do deseti, pak odmítli točit, my staří jsme se s úlevou odebrali do pelíšků, o mladých je poslední zpráva, že žijí nonstop.

Pivovarský klub, Křižíkova 17 – U zrodu tohoto podniku byla celkem jednoduchá myšlenka: Skoro všude si můžete dát třeba sto různých jídel a k nim jenom jedno pivo. Uděláme hospodu, kde bude možné si k jídlu dát sto různých piv. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, zde naleznete minimálně 240 piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, zejména belgická, německá, z britských ostrovů, USA a dalších zemí.

Karlínská synagoga, Vítkova 13 - Byla postavena roku 1861 v novorománském slohu. V roce 1928-30 byla upravena architektem Leopoldem Ehrmannem, jenž odstranil původní bohatou vnitřní výzdobu a vtiskl interiéru funkcionalistický vzhled. Východní průčelí synagogy bylo obráceno do Vítkovy ulice slepým portálem. Po obou stranách průčelí stály brány se vstupem na dvůr, odkud vedl hlavní vstup do západní předsíně synagogy a na schodiště ke galerii pro ženy. Ve dvoře stál rabinát (nyní farní úřad) a pomocná zimní modlitebna. Po válce v roce 1950 byla svatyně upravena pro potřeby Československé církve husitské, byl proražen nový vstup přímo z ulice a galerie pro ženy byla odstraněna Uvnitř je soubor keramických reliéfů Křížové cesty v dubových rámech, jeden motiv také zdobí čelní stranu Stolu Páně. Autorem těchto děl je František Bílek. Jde o originální Meditace ke Křížové cestě, vytištěné již v roce 1914. Originální keramické reliéfy z majetku Galerie hlavního města Prahy byly v Karlíně umístěny až mnohem později, a to v roce 1999 (tři roky před povodněmi). Povodeň poničila exteréry a samozřejmě i interiér synagogy. Křížová cesta přečkala záplavy šťastně, pouze reliéf od Stolu Páně vodní živel odtrhl a vyplavil mezi nakupené trosky. Umělecké dílo však jako zázrakem zůstalo nepoškozené a spočinulo úplně nahoře. František Bílek by to jistě nepokládal za náhodu, ale za znamení.

Vítkova 26 – Zde prožil dětství Vlasta Třešňák: „V Karlíně jsem prožil celý dětství – ve Vítkově ulici, co je hospoda Beseda – když mě dali k babičce a k dědečkovi na výchovu (jeho matka ho měla v sedmnácti pozn. Z. V.). Karlín bejval nádhernej. Teď už je zprzněnej. Západní Karlín – od Florence k Thámový ulici to byl náš rajón. Tam byla divočina. Dneska jsou místo hospod herny, místo mandlu je butik, už to není ono.“ Už to opravdu není ono. Tam, co byla hospoda Beseda, je dnes čtyřhvězdičkový hotel Alwyn.

Palác Danube – Byl navržen londýnským ateliérem Fox a pražským A.D.N.S., je též nazývaný Titanic. Je obložený červeným pískovcem z Číny. Danube stojí na trojúhelníkové parcele, západní konec budovy tvoří jakýsi lodní kýl. Dům má tak tvar obrovského korábu, který si razí cestu vpřed a symbolicky připomíná období, kdy se v těchto místech nacházel karlínský přístav. Další hotová budova je Nile house, staví se Amazone House – obě budovy navrhla dánská architektonická kancelář.

Fotoalbum vycházky

Remíza koňky, Sokolovská - První pravidelné spojení Karlína s Prahou představovaly koněspřežné omnibusy v roce 1870. Záhy však získaly tvrdou konkurenci v podobě koňky. V roce 1875 belgický podnikatel Eduard Otlet vybudoval dráhu mezi řetězovým mostem Františka Josefa a Invalidovnou. V Praze byla jednokolejná, v Karlíně dvojkolejná. 23. září 1875 vyjelo od staveniště Národního divadla osm slavnostně vyzdobených vozů. Jízda na Invalidovnu trvala 25 minut. V Karlíně vznikla pro potřebu koňky vozovna, v níž bylo ustájeno 32 koní a deset vozů. Jak vzrůstal provoz koňky, modernizovala se i remíza. Původní dřevěnou nahradila budova zděná. V roce 1898, kdy pražskou tramway odkoupila od Otleta pražská obec, její provoz zajišťovalo 116 osobních vozů s 528 koňmi a za rok přepravila 10 921 612 cestujících, tedy v průměru 29 922 osob denně. Původní remíza koňky na Sokolovské třídě byla po rekonstrukci přeměněna na autosalon firmy Mercedes.

Křižíkova 62 – Dům významného lékaře Jana Řepky, byl postaven Bohumilem Štěrbou v roce 1908. Dnes v něm bydlí Ozzák a Tomi Paci z Comebacku.

Lyčkovo náměstí – Budovu školy v historizujícím secesním stylu byla postavena v roce 1904-1906 podle návrhu Josefa Sakaře (postavil i nedaleký Národní dům, odkud dnes vysílá Regina). Nástěnné malby jsou od Karla Klusáčka a J. Köhlera. Za války zabrali školu Němci. Do školy se vcházelo dvorem, v jehož rohu je dodnes pevnůstka – betonový válec se střílnou.

Kubova 6 – Památkově chráněná budova, jejíž průčelí zdobí malby vodního ptactva a dva secesní balkóny s rostlinnými motivy. Patřil staviteli Šimůnkovi, který v roce 1909 požádal svého známého Mikoláše Alše o výzdobu vlastní novostavby. Aleš neodmítl. A návrhy mu nakreslil za „přátelskou cenu 40K“, přestože byl v té době značně přepracován, jak se zmiňuje v jednom z dopisů: „Jsem také jak náleží unaven, bylo toho na mne letos již příliš mnoho. V radnici jsme to skončili a u Šenfloků ještě as týden budeme malovat. V Karlíně jsem také na jeden činžák udělal několik ptáků.“ Alšovy uhlové kresby volavek, divoké kachny, labutě jako barevná sgrafita převedl na průčelí domu malíř Karel Klusáček. Na dveřích vestibulu je skleněná mozaika znázorňující Karlštejn. Objekt se však v současnosti nachází v dost zoufalém stavu (psáno 2006), v době XIVejtu budova i ptáci už byli pod lešením.

Kubova 8 - Návrh domu provedl Emil Králíček, výzdobu Antonín Waigant.

Parukářka - Zbytky bývalé usedlosti stojí dodnes v Jeseniově ulici. Název byl odvozen od výrobny paruk Jana Hrabánka z let 1804–25. V roce 1825 tu firma Sellier a Bellot zřídila kapslovnu k výrobě kapslí, resp. patron. Ládovny byly z bezpečnostních důvodů zapuštěny pod zem a byli přijímáni jen dělníci, kterým se nepotily ruce. Z bezpečnostních důvodů se výroba přestěhovala do Vlašimi, ale až roku 1936. Dnes část budov slouží jako restaurace V Kapslovně, v druhé části je obytný komplex.