110. Ho – Ho

neděle 7. 4. 2024
navštíveny: památný strom v Holyni, tramvajová trať sídliště Barrandov – Slivenec, Slivenec, Křižovnický dvůr, Homolka, Pacoldova vápenka, vila na Cihelně, vily U Bažantnice, PP nad závodištěm, osada Třešňovka, Pražský okruh-Radotínský most, dům Milana Peroutky, Pivní sanatorium, nádraží Praha-Radotín, SBCR, pivovar Horymír

Pozvánka
Posedlosti s historicky nejkratším názvem začínají u památného stromu na konečné zastávce Slivenec (tram 5) v obvyklých 13 hodin. Na konečné je zatím pustina, tak oběd nad bývalou konečnou - Sídliště Barrandov. Poté po schodech nahoru a vlevo na Trnkově náměstí 3 je restaurace Bulls s nedělním menu. Raději před dvanáctou, pak musíme ještě popojet tři stanice.

Jaká vycházka byla

    Nová konečná tramvaje se sice jmenuje Slivenec, ale když jsme udělali krok stranou k památnému stromu, rázem jsme byli v Holyni, a vycházka s historicky nejkratším názvem HO-HO mohla začít. Ale ještě ne. V říjnu 2004 jsme na startu vycházky „Z 21. století za usedlostmi“ křtili konečnou na Barrandově. Pak se malovaly a hlavně schvalovaly plány (2012) a už je to tady! Ani ne po dvaceti letech si zase můžeme bouchnout. V dubnu loňskýho roku jsme při vycházce „Z pivovaru do ráje“ klepali děsnou kosu, dnes jsme vyrazili v pekelným horku. Křižovníci ve Slivenci vzorně opravili fasádu, ale ve dvoře místo slibovaného hospice zřejmě chystají natáčení Utrpení mladého Boháčka II. Osobně jsme to zkontrolovali. A další místo natáčení. Ač on za ní Volhou a ona za ním s husou, ve skutečnosti si Pazderková s Boháčkem koukali od oken. Hned za HOnosnými vilami Slivence je famózní výhled na Prahu. Vysazené lipky ještě nevrhají žádný stín, ale tady se zastavit musíme. Sklopýtali jsme do údolí a většina účastníků kvitovala s uspokojením, že ani HOmolka trčící nad námi není náš cíl. Místo toho jsme zamířili do Chuchle - té Velké. 500 adres, 2500 obyvatel, 0 hospod. Tak jsme si mezihospodu museli udělat v sadu. IvČe má totiž dneska narozeniny a Bořík ještě nespotřeboval zásobu šampaňských ze svých narozenin. Je tu krásně, to budu frekventanty těžko zvedat.

    Zanořili jsme se do pralesa a vynořili až pod kamerami. Jsme u bedlivě střeženého milionářského ghetta ČEZU a Colosea. Ale my jsme na tom líp – to oni jsou za dráty, my můžeme jít klíďo píďo dál. Třeba k řadovému domku našeho expremiéra, kde nám Můra prozradil, že soupeřil s Jirkou Paroubkem o Vlastičku. Tipněte si, kdo vyhrál. Opět hustým lesem, z kterého jsme se vynořili až v Třešňovce. Jen uliční cedule nás ujistily, že jsme stále ještě v Praze. Prodrali jsme křovinami až nad nejdelší most v ČR. A je to jako na začátku na konečné tramvaje. Radotínský most byl otevřen 20. 10. 2010 a od té doby se na Pražském okruhu nekoplo. Při záchraně cizího psa a ztracení naší Okyny padla za oběť další Bohemka. Nakonec to jde i bez výhledů. Z lesa se vynořil Radotín. U Sanatoria jsme si prohlédli osudné schody, Závist i Pivní sanatorium, kde jsme zaznamenali jisté početní ztráty. Ale rozkaz zněl jasně: jdeme do HO a ne do jinéHO HOstince. Nový nádražím se dá nejen projít na perón do Prahy, ale i k SBCR. Ski and Bike Centrum Radotín vypadá HOnosně, ale v době tuhého covidu se k nám tu chovali velice vlídně. Teď hrstka statečných už udolána jest a rozhledna zůstala nezdolána. Jinak bychom spatřili, že náš cíl už je na dohled. Tak jsme se ještě prošli růžovým sadem, než jsme HO spatřili. Ano, to je on, mého srdce šampión. Nebo zcela jistě pivních sládků, kteří letos prohlásili Horymíra 11 vítězem všech světlých ležáků. Vevnitř jsme si mohli sednout pod Šemíka, ale dali jsme přednost zahradě. Asi nejpočetněji zastoupená závěrečná hospoda Posedlostí se nakonec stejně zvrhla. Ve schůzi TURASu korunovanou hudebním číslem Čtyřky.

    1) Památný strom je na hranici Holyně                                                    4) Dobrá věc se podařila - v říjnu 2023 trať prodloužena
    2) V říjnu 2004 jsme křtili tramvajovou trať do sídliště Barrandov           5) Po 20 letech můžeme opět slavit
    3) Plány na prodloužení trati jsou z roku 2012                                         6) Na konečnou budeme jezdit nejen na výhledy, ale i do Kauflandu

Památný strom, Holyně – Lípa srdčitá stojící osamoceně v poli na hranici Holyně je významnou krajinnou dominantou. Je stará asi 90 let.

Tramvajová trať Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec – Této stavbě předcházela trať Hlubočepy – Sídliště Barrandov. Její výstavba probíhala od srpna 2001 do srpna 2004, trať byla zprovozněna v listopadu 2003. Trať, dlouhá 3,5 km, vede od tramvajové smyčky Hlubočepy po dvou estakádách o celkové délce 761 m přes Dalejský potok a Růžičkovou rokli. Nejvyšší výška nad terénem je 31 metrů a celkové převýšení trati je 130 metrů. My jsme slavili její otevření v říjnu 2004 při vycházce „Z 21. století za usedlostmi“ V té době bylo předpokládáno brzké prodloužení o 1,8 km do Holyně. V červnu 2021 se začal stavět úsek Sídliště Barrandov – Holyně, který byl zprovozněn 9. dubna 2022. Navazující část trati do Slivence se stavěla osm měsíců od února do října 2023. Příprava stavby trvala 14 let.

Budoucí Kaufland - Stavba bude sestávat ze dvou objektů. V jednom bude umístěn supermarket Kaufland a v druhém menší obchody. Součástí dvoupatrového objektu supermarketu s podlahovou plochou necelých 8000 metrů čtverečních bude i parkování uvnitř budovy.

SeneCura Senior Centrum, Slivenec - Zařízení s kapacitou 100 lůžek bylo otevřeno v roce 2018 jako jedno z 12 zařízení, které SeneCura provozuje po celé České republice. Tak dlouho se čekalo na křižovníky, až postaví hospic, že nakonec vzniklo ve Slivenci toto zařízení na komerční bázi.

Slivenec - Městská čtvrť, je zde evidováno 51 ulic, 970 adres a žijí zde asi 3 tisíce obyvatel. K Praze byl připojen roku 1974. Již od středověku se nedaleko těží růžový vápenec zvaný slivenecký mramor. Nejstarší známou dochovanou pražskou památkou z červeného sliveneckého mramoru jsou některé desky na hrobech 14 biskupů v chóru chrámu sv. Víta, které nechal v roce 1374 položit Beneš Krabice z Veitmile, V 16. století byla ze sliveneckého mramoru vytesána Krocínova kašna na Staroměstském náměstí, vysoká 6 metrů a stejného průměru.

Slivenecký kostel Všech svatých - Raně gotická stavba z konce 13. století s přistavěnou předsíní z roku 1693. V roce 1901 byl kostel opraven podle návrhu A. Barvitia. V presbytáři s žebrovou křížovou klenbou se zachovalo gotické sedile a sanktuárium. V oknech jsou kopie původních vitráží ze 14. století (originály jsou v Uměleckoprůmyslovém muzeu); v českých zemích jsou téměř unikátní.

    1) Křižovnický dvůr má dokonale opravenu fasádu                                 4) a žádal ji o potvrzení, že ho nechce
    2) Ale uvnitř by se mohlo natáčet pokračování Boháčka                         5) Pazderková se běží převléknout
    3) Právě sem na statek přijel mladý Boháček za Janou Pazderkovou     6) Její dům dnes

Křižovnický dvůr, Ke Smíchovu 141 - Ves Slivenec věnoval král Václav I. V roce 1253 řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byla s tím spojena povinnost řádu pečovat o opravy Juditina mostu. Křižovníci zde roku 1666 postavili rozsáhlý hospodářský dvůr, který jim sloužil až do 20. století. V druhé polovině 20. století v něm sídlil státní statek. Rozlehlý dvůr po čtyřiceti letech družstevního hospodaření a dvaceti letech ve vlastnictví Pozemkového fondu chátral. Městská část Slivenec dlouhodobě usilovala o navrácení zdejšího majetku řádu křižovníků, kteří slibovali, že zde vybudují hospic. V roce 2014 byl dvůr předán Rytířskému řádu. Po deseti letech znovu vlastnictví je opravena fasáda. Hospic resp. Alzheimer centrum zde mezitím vybudovala v roce 2018 na komerční bázi firma Sinecura.

Utrpení mladého Boháčka - Komedie režiséra Františka Filipa. Děj se odehrává na Děčínsku, viz hláška Pavla Landovského: „Máma mě honila do tanečních do Děčína, jenže holky z Děčína chtěj kluky z Prahy, holky z Prahy by chtěly kluky z Ameriky a jedině holky z Ameriky by třeba chtěly kluky z Čičelic, jenže nevědí, kde to je.“ Je neuvěřitelné, že v roce 1968, kdy byl film natáčen, se zanedbané pohraničí, rozpadající se statky a neupravené návsi mohly natáčet pět kilometrů od Barrandova zde ve Slivenci. Konkrétně tady pracovala Pazderková. A díky Křižovníkům by se tu film mohl točit i dnes.

K Lochkovu 10/3 - Toto místo před domkem, kde bydlela Jana Pazderková, se za padesát let moc nezměnilo. Platilo ještě v únoru 2024, teď nová dlažba. Zajímavostí je, že zatímco ve filmu musí mladý Boháček jet za dívkou na inzerát Janičkou Pazderkovou se svojí volhou a ona za ním pak i s husou autobusem, ve skutečnosti stojí jejich domky asi 50 metrů naproti sobě. Ve scéně před vraty u Pazderků je dokonce Boháčkův dům v záběru vidět. Boháček bydlel K Lochkovu 3/28.

    1) Pazderková si s Boháčkem koukali do oken                                         4) Pacoldova vápenka
    2) Hned za Slivencem jsou famózní výhledy na Prahu                             5) Vila Na Cihelně
    3) Na Homolku naštěstí nebudeme šplhat                                                 6) Hospodu jsme si museli zařídit sami

Fotoalbum vycházky...

Homolka – Přírodní památka. Kopec hodný svého jména.

Pacoldova vápenka, V Dolích - Unikátní technická památka z druhé poloviny. 19. století s dvojitými šachtovitými Pacoldovými pecemi. Tyto pece, postavené podle patentu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda, umožňovaly zpracování jakéhokoliv vápence, nikoliv pouze vytříděného. Byly v provozu až do 2. světové války, pak už vápenka sloužila jen příležitostně filmařům a postupně chátrala až do havarijního stavu. Situace se změnila až po restituci, kdy byla vápenka vrácena potomku původního majitele. Ten měl od počátku zájem na její záchraně a v roce 2004 zahájil její rekonstrukci s výraznou finanční podporou Prahy (v roce 2004 3 miliony Kč, v roce 2005 3,5 milionu a v roce 2006 2,5 milionu Kč.).

Vila, Na Cihelně 36/448 – Autorkou vily jsou architektka Markéta Cajthamlová a Šárka Sodomková. Vila byla postavena v roce 2003. Markéta Cajthamlová navrhuje působivé domy, příkladem je i tento dřevem obložený dům, jenž svou členitostí a posazením na svažitém terénu připomíná tvorbu Franka Lloyda Wrighta. Má čtyři podlaží, několik otevřených i krytých teras a v podstatě ze všech místností je dobře vidět do krajiny. Velkého spádu pozemku se podařilo využít k tomu, že jednotlivá patra navazují na terén přímými vstupy.

Velká Chuchle – Městská čtvrť. 500 adres, 2500 obyvatel, nula hospod.

    1) A zase ty výhledy                                                                               4) Prohlédnout si ho lze jen z dronu,
    2) Sešli jsme do pralesa a vynořili jsme se z něj                                     5) ledaže byste si zde koupili dům
    3) až u areálu Bažantnice                                                                       6) Skromný řadový domek naše expremiéra

Vily U Bažantnice – Na mírně svažité stráni s panoramatickým výhledem na Prahu, na pozemku obehnaném tři metry vysokou kamennou hradbou a střeženém desítkami kamer si postavili vily Martin Roman z ČEZu s kamarády. Dovnitř se dá dostat jen jedinou příjezdovou cestou, která připomíná spíše vstup do pevnosti. Za sousedy má bývalé kolegy, manažery plzeňského holdingu Škoda Tomáše Krska, Michala Koreckého a Jiřího Zapletala. Kromě nich se zde usadil i pražský restauratér Jan Mužátko, majitel sítě pizzerií Coloseum, které si Martin Roman podle vlastních slov oblíbil. V roce 2011 Martin Roman překvapivě narychlo odešel z čela ČEZ, a jeho nástupcem se stal dosavadní výkonný ředitel Daniel Beneš, Romanova pravá ruka. I on má zde v Chuchli vilu, a to hned naproti areálu.

U Bažantnice 38/442 - Majitel Daniel Beneš. Nástupce Pavla Romana v čele ČEZ, Romanova pravá ruka a jeho spolužák z havířovského gymnázia. Vilu, přímo proti vjezdu do obytného areálu, koupil v roce 2007 za 26 milionů od Milana Romana z Havířova, což je otec Pavla.

Mrkosova 4 – Řadovu vilu si pořídili manželé Paroubkovi v roce 2011 za 8,5 milionu korun. Jiří Paroubek byl předsedou české vlády v letech 2005-2006. O rok později se po 28 letech manželství rozvedl se svou první ženou Zuzanou. Dva měsíce nato si vzal tlumočnici Petru Kováčovou, která za jeho premiérské éry pracovala pro úřad vlády. Paroubek prodal družstevní byt ve Stodůlkách za 3,2 milionu korun, jeho manželka Petra pak smíchovský byt za zhruba pět milionů korun. Petra Paroubková se od svého muže se sexy mozkem odstěhovala v roce 2017.

PP Nad závodištěm - Když Joachim Barrande v polovině 19. století zkoumal prvohorní usazeniny v jihovýchodním okolí Prahy, narazil na několik míst, kde byly ve starších vrstvách prokazatelně mladší zkameněliny. Jev vysvětlil tak, že šlo o jakési “předsunuté” skupinky mladší fauny ve starším prostředí, a nazval tyto lokality “koloniemi”. Představoval si, že tato mladší zvířena se přestěhovala do Čech odjinud a žila zde dočasně v jakýchsi osadách, "koloniích". Jedny z prvních kolonií nalezl Joachim Barrande právě tady. Nazýval je podle odpůrců své teorie, takže zde najdeme “kolonii Krajčí” či “kolonii Haidinger”. Další výzkumy daly za pravdu odpůrcům Krajčimu a Haidingerovi. Dokázaly, že “kolonie” vznikly tektonicky - tedy vklíněním mladších vrstev mezi starší během následných horotvorných procesů. Díky zlomům a přesunům se tu jednotlivé vrstvy včetně hranice silur-devon opakují až čtyřikrát po sobě - ty jsou právě ony Barrandovy “kolonie”.

    1) Zahrádkářská osada Třešňovka                                                          4) Pivní sanatorium
    2) Pražský okruh - Radotínský most                                                         5) Nové nádraží Praha-Radotín
    3) Rodný dům Milana Peroutky                                                                 6) slouží i jako průchod městem

Zahrádkářská osada Třešňovka, Radotín - Byla povolena v roce 1983. Po osadě byla rozvedena voda a osada byla rozdělena na 9 dílů. Byly povoleny zahrádkářské chaty o maximální velikosti 4 x 4 metry.

Nikodémova – Ulice v Třešňovce pojmenovaná po Alfredu Nikodémovi (1864 – 1949), průkopníku zimního plavání. V roce 1923 poprvé veřejně plaval o Vánocích ve Vltavě, z čehož vznikla tradice vystoupení pražských otužilců 26. prosince (Memoriál Alfréda Nikodéma). Část života prožil v Chuchli, proto po něm byla pojmenována v roce 2012 tato ulice.

Radotínský most - Je to dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, které překlenují údolí Vltavy a Berounky. Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují, ale z úředního hlediska jde o dvě různé stavby, každá má jiné konstrukční řešení. Provoz na mostě, který je označován za nejdelší v České republice, byl zahájen 20. září 2010. První část tvoří most o délce 236 metrů, který vede na komořanské straně nad železniční tratí, Vltavou a kříží Strakonickou ulicí. Druhá část, estakáda o délce 2059 metrů o 37 mostních polích pokračuje přes plánovanou Radotínskou lagunu, Berounku a železniční trať Praha – Plzeň, kterou překračuje ve výšce cca 40 metrů. Ústí do Lochkovského tunelu. Tunel začíná portálem Radotín a končí po více než 1,6 km portálem Lochkov. Za tunelem trasa překračuje mostem Slavičí údolí. Lochkovské údolí je překlenuto Lochkovským mostem. „Usychající stromy, vyschlé potoky, zmírající populace mloků. To je výsledek stavby tunelu silničního okruhu pod Točnou“. Jedna z námitek proti stavbě okruhu. Další: „Jak si mohl dovolit primátor Bém zahájit stavbu, když nemá vykoupeny všechny pozemky?“ Jenže právě díky tomu, že dřív než se stačily sešikovat řady zelených a chronických odpůrců jakýchkoliv staveb, byla stavba zahájena v roce 2007 a za tři roky už byl celý úsek mezi Vestcem a Lochkovem otevřen. Den po otevření, tedy v září 2010, idnes.cz napsalo: „Kamiony, těžší než 12 tun, už nesmí na pražskou Jižní spojku. Teď jezdí po novém Pražském okruhu mezi Modleticemi a Slivencem, který se otevřel v pondělí. Už po prvním dni zaznamenala Jižní spojka výrazné odlehčení. Další část okruhu vedoucí do Běchovic se začne stavět do tří let" (tedy do roku 2013).

Dům Milana Peroutky, U Sanatoria 50 – Narodil se v lednu 1964. Bubeník, člen skupiny Olympic, V Olympicu Peroutka působil od roku 1986, kdy nahradil Petra Hejduka. 17 let se podílel na všech deskách Olympiku a ještě stihl hrát také s Janem Kalouskem, Jankem Ledeckým nebo Marcelou Březinovou. Od roku 1995 působil i v ASPM Jana Spáleného. 3. května 2013 hrál na koncertu Olympicu v Karlových Varech v rámci turné k 50. výročí skupiny. Po koncertě ho vysadili zde před domem. "Upadl na těch schodech, o kterých říkal, že nepřinášejí nic dobrého. Z auta přitom nesl bubínky a činely, chtěl si totiž doma zahrát. Já mu chtěl pomoci, ale on řekl, že ne, že to zvládne“, řekl Petr Janda. „Odjeli jsme, jemu uklouzla na schodech noha, spadl na zeď a zemřel.“ Rok po jeho smrti byla za přítomnosti členů a příznivců Olympiku na jeho rodném domě odhalena pamětní deska, a byl po něm pojmenován klub kulturního střediska. Letos v lednu byl ve zdejší Sokolovně koncert Olympiců v plném složení k jeho nedožitým šedesátým narozeninám.

Pivní sanatorium, U Sanatoria - Kořeny historie i blues prorůstají deltou Berounky a Radotínem tak jako bluesovou deltou Mississippi v New Orleans. Tady v Radotíně přes tyto kořeny uháněl Šemík s Horymírem. Tady v Radotíně opět tyto kořeny blues zmohutněly po velké povodni LP 2002. Na těchto bluesových kořenech vzklíčilo v radotínské kultovní hospodě Pivní sanatorium hudební seskupení Beer Sanatorium. V roce 2007 CD, které zakladatel tělesa "Man Petty" Neuman spolu s "Dr. Kulíkem" Štefanem nazvali Voice of Sanatorium. Křest proběhlo pochopitelně v hospodě Pivní sanatorium. Ostatně je věnováno této hospodě. I proto na albu Ivan Hlas zpívá "Nádraží Radotín", Karel Holas "20 let", Petr Flynn "Voice of Sanatorium", Tonda Smrčka složil Hymnu Pivního sanatoria a na bicí je pak doprovází Milan Peroutka.

Nádraží Praha - Radotín – Když byla v roce 1862 postavena stávající výpravní budova, byl Radotín malou obcí a nádraží bylo situováno ve volné krajině. Nyní je železniční stanice Praha-Radotín součástí MHD. V roce 2014 jí prošlo 2,3 mil. cestujících, nyní je toto číslo s ohledem na růst obcí okolo Prahy ještě větší. Stávající výpravní budova stála stranou mimo hlavní trasy pěších ze železniční stanice k autobusům a do centra Radotína. Nová výpravní budova je situována při výstupu z podchodu k nástupištím do ulice Vrážská. Je prosklená, cestující v ní získali moderní zázemí. Stavba s celkovými náklady 53 milionů korun probíhala od srpna 2022 do prosince 2023. Stávající nádražní budova se využije jako služebna městské policie. Zůstala zachována i část původní mozaiková dlažba ze začátku 20. století. Je to asi 8 metrů dlouhý a 2,5 metru široký úsek dlažby složený z červených sliveneckých a černých lochkovských dlažebních kostek.

    1) SBCR - tedy Ski and Bike Centrum Radotín                                         4) Cíl našeho putování HO rymír
    2) SBCR sídlí v původní Vindišově továrně                                               5) Mohli jsme si sednout pod Šemíka
    3) Mají tu i rozhlednu Řetězovku                                                               6) a hlavně ochutnat vítěze ceny sládků – Horymír 11

SBCR, Na Betonce 2 – Zakladatelem radotínské „Vindyšovky“, továrny na tělocvičné náčiní byl činorodý továrník a sokol Josef Vindyš. Továrna se otevřela roku 1910, vyráběla bradla, kruhy, činky a další náčiní. V době svého největšího rozmachu zásobila svými výrobky nejen české sokoly, ale exportovala jak do Evropy, tak i USA. V roce 2020 byla továrna citlivě zrekonstruována (finalista České ceny za architekturu 2020). Sídlí tu společnost Ski a Bike Centrum Radotín, rodinná firma, která má základy už v roce 1988. Už tehdy, ač stále před revolucí, bylo možné poskytovat takzvané drobné služby obyvatelstvu. A otec nynějších majitelek Jaromír Průcha takhle začal opravovat lyže a kola. Živnost vedl už od roku 1988, samotná firma byla jako s.r.o. založena v březnu 2005. Dcery poté spolu se svými manžely za své nové sídlo vybrali právě Vindyšovu továrnu. Zrekonstruovali ji a vybudovali z ní v podstatě centrum Radotína. Architekt Petr Šindelář a Martin Duba zachovali důležité prvky původních továrních budov, charakteristickou siluetu šedové střechy. Byl odhalen dřevěný krov, takže mohl vzniknout působivý otevřený prostor. Uvnitř kromě prodejny kol je i restaurace Musa. Venku je Ořech od Davida Vávry, je vzpomínkou na zakladatele Jaromíra Průchu. „Chtěla jsem tady mít vzpomínku na tátu, který se nového areálu už nedožil. Vždycky nosil po kapsách ořechy pro štěstí ze zahrady, tak nám tady David Vávra udělal takový ořech, kterým mohou prolézat děti,“ říká Kateřina Princová. My jsme tu byli za tuhého covidu v březnu 2021 – V SBCR měli tehdy nejen pohodlná křesílka, ale i takovou vymoženost jako otevřené záchody. viz album Z Lužin do Radotína

Řetězovka, areál SBCR - Rozhlednu ze dvou starých cisteren vytvořil sochař Čestmír Suška.

Pivovar Horymír, Horymírovo náměstí 14 - V roce 2020 skupina lokálních patriotů postavila První radotínský vzájemný pivovar Horymír v prostorách bývalé provozovny Amigos. Byl otevřen s velkou slávou 3. října 2020, Nabízel vlastní pivo Horymír. 11, 12 a 13stupňové speciály. Radost z nového pivovaru trvala přesně 13 dní. 16. října 2020 byl pivovar kvůli covidu uzavřen. My jsme sem došli na poloilegální vycházce z Hlubočep přes Barrandov v listopadu 2020, a tak jsme si nakoupili jen PETky. Poté jeli do Prahy vlakem, Od dob totáče nepamatuju tak narvaný vlak. A jestli chcete zažít opravdu narvaný vlak, jeďte v době zákazu vycházení v sobotu v podvečer vlakem z Radotína. album čtyř vycházek z podzimu 2020 To už je zapomenuto. 25. 3. letošního roku získal Horymír 11 ocenění za nejlepší český světlý ležák na 16. ročníku Jarní ceny českých sládků. V 15 kategoriích se utkalo 156 pivovarů se 748 vzorky piv.

« NAHORU

TOPlist