116. Zkouším se prokopat ven (název použit s laskavým svolením Mňágy a Žďorp)

neděle 13. 4. 2025
navštíveny: Pivovar Řeporyje, Pomník a pamětní deska Ruské osvobozenecké armádě, Kostel sv. Petra a Pavla, Studio Bubec, lom Požáry1, lom Požáry 2, Černý lom, křížek Na Ladech, křížek U Dobré vody, vápenice v Holyni, křížek sv. Prokopa, lom Prastav, kaplička sv. Prokopa, pivovar Prokopák

Pozvánka
Sraz: v neděli 13. dubna před pivovarem Řeporyje, K Tržišti 4 (mezihospoda při vycházce Ze mlejna do chlívku, vzpomínáte?) Oběd od 12 uvnitř, odchod ve 13 hodin. Hornické kladívko netřeba, čelovka nutná.

Jaká vycházka byla

    Vycházku jsme začali v nám už dobře známém pivovaru Řeporyje. Krátké úvodní kolečko po návsi – miniaturní tančík na pomníku vlasovců, románská věž kostela postavená ve 20. století - a už se přes koleje můžeme vrhnout do Bubce. Něco rzi od Sušky a teď už je konečně na řadě ten „Prokopák“. Po betonce jsme došli až skoro k závorám kamenolomu. Tudy cesta nevede. Ale stačí úkrok stranou a po žebříku jsme slezli do zářezu bývalé malodrážky. Jsme v národní kulturní památce Požáry. Graptoliti a stratotypy nechali účastníky zcela chladnými, po sčítacím fotu se okamžitě vydali do tunelu. Hladký povrch, osvětlení seshora – pohoda. Jenže z lomu vede další tunel. Několikrát opakovanou výzvu „čelovka nutná“ si někteří účastníci vysvětlili tak, že stejně dezertují před příchodem tmy, takže čelovky netřeba. Ti tedy zůstali u ústí tunelu. Ti s čelovkou a Stáňa vyrazili do černočerné tmy. Na konci tunelu nás čekala jen škvírka. Aha! Takže „Zkouším se prokopat ven“ nemá nic ale vůbec nic společného s Prokopákem – tady půjde o čistou penetraci. A překvapivě nejen štíhlí, ale i další, kteří postavili na hlavu zákon o neprostupnosti hmoty, se prokopali ven do druhého lomu. My ostatní jsme se vrátili po svých stopách. Stáňa odpajdala, a my, protože i některé zdánlivě neprostupné ploty končí, jsme se dostali pohodlnou vozovou cestou k těm prokopaným. Pod námi obrovská vodní plocha, a přitom nalevo vykukují stodůlecká dvojčata – to se musí oslavit.
Přípravu jsem nezanedbala, cestu z lomu jsem pečlivě vystříhala nůžkami. Jenže mí svěřenci mají svou hlavu, a tak vlezli do ohrady s býky. Naštěstí strážci kamenolomu i krávy měli v neděli padla, a tak jsme se na polní cestu dostali bezpečně. Teď to bude chvíli bez adrenalinu. V dáli jsme rekognoskovali pražské věže a pak se opět zanořili do divočiny. Louky a remízky vystřídalo křoví. Ale i tudy vede (prostříhaná) cesta. A za ním pahorek jako stvořený pro piknik a sledování. Tak tamhle za tím jezerem jsme před chvílí byli, tudy po dně Dalejského údolí jsme nesčetněkrát šli a támhle naproti jsme v listopadu balancovali nad Černým lomem při cestě do chlívku. Teď si užijeme kanafasu od Irenky a občerstvení, šampusu a Jara od všech. A jdeme dál. Zase louky, nějaký ten zachráněný křížek, čekání za courající se zadní voj. Klokanů je v Praze 15 a jeden z nich vlastnil malebný mlýn. Poslední výstup nad další lom a pak už se zprava objevily náznaky civilizace. Už jsme se prokopali z lomu, teď nám zbývá se ještě prokopat do nějaké závěrečné hospody. A pivovar Prokopák je k tomu jako stvořený. Tentokrát únik z vycházky do civilizace byl tak obtížný, že se do hospody prokopali prakticky všichni. Rezervovaný stůl pro deset jsme hravě obsadili třikrát. A pak už jsme se věnovali rodinným příslušníkům - klukovi, panimámě, tatinovi, strýcovi, občas se nám připomněly velikonoce zelenou. Ještě není tma, ale stmívá se - jdem domů. Poslední zmožení mohykáni na autobusové zastávce úlevně vydechli, když si vyslechli: Tímto prohlašuji cvičení za skončené!

    1) Start v pivovaru Řeporyje                                                                     4) 97. zabitý policista od roku 1990
    2) Zopakovali jsme si pomník vlasovcům                                                   5) Prolézačka Thunderbolt
    3) Kostel sv. Petra a Pavla byl několikrát přestavován                             6) Rozhledna Štrykovaná je důkladně zavmčená

Pivovar Řeporyje, K Tržišti 14 - Restaurační pivovar funguje v prostoru bývalého kina a mateřského centra. Nyní zde vaří sládek ze zaniklého pivovaru Chýně.

Pomník a pamětní deska Ruské osvobozenecké armádě, Řeporyjské náměstí - Pomník byl odhalen v době tuhého covidu 30. dubna 2020, v roce 75. výročí osvobození Československa. Iniciátorem výstavby byl řeporyjský starosta Pavel Novotný. K myšlence ho přivedl podnět historika Pavla Žáčka. Pamětní místo sestává z pamětní desky a ze tří metru vysokého kovového stožáru, na jehož vrcholu je umístěna drobná plastika sovětského tanku s německou přilbou, zhruba velikosti dlaně. Dílo je vytvořené autorem, který si nepřál být jmenován, ale dle všeho je jím sochař David Černý. Na desce je umístěn citát z knihy Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna: „Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?“

Kostel sv. Petra a Pavla, Řeporyje - Původně románský kostel založený ve 12. stol. Byl tvořen jednou čtvercovou lodí se čtyřmi apsidami po stranách, později k němu byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 výrazně přestavěn jezuity do barokní podoby. V letech 1900-01 byla arch. Františkem Machem provedena částečná rekonstrukce původní stavby do dnešní podoby. V letech 1909-12 působil spisovatel Jindřich Šimon Baar, který byl farářem v sousedním Ořechu.

Pomník Lukáše Müllera, u zdi kostela - Pomníček připomíná nprap. Lukáše Müllera, který zde 16. září 2009 tragicky zahynul při výkonu služby. Policie dostala hlášení, že v hotelu U České koruny nachází celostátně hledaný recidivista Petr Hanzal. Kriminalisté dorazili k hotelu a nechali Hanzala vyjít i s jeho přítelem a přítelkyní z hotelu a nastoupit do vozidla. Výjezd z areálu zablokovala služební Škoda a uniformovaná hlídka, zatímco za ujíždějící trojicí vyrazili kriminalisté ve svém voze. Když vjel uprchlík do úzké uličky a cestu zpět mu uzavřelo auto s kriminalisty, Jenže Petr Hanzal sešlápl plynový pedál a policejní zátaras se rozhodl prorazit silou. Projel, ale nepojízdné auto vzápětí zastavilo. Tři policisté doběhli k vozu, a protože se Hanzal za volantem stále pokoušel ujet, zahájili střelbu na motor a pneumatiky vozidla. Odražená střela zabila Lukáše Müllera. Hanzal ještě utekl z vozu, ale při útěku byl také zastřelen. Müller se a stal se již 97. padlým policistou od roku 1990.

Instalace Thunderbolt, skatepark Řeporyje - Instalace Ladislava Plíhala byla inspirována letadlovým soubojem z 16. dubna 1945. Tehdy americká stíhačka Thunderbolt sestřelila německou proudovou stíhačku Messerschmitt 262 Schwalbe, a ta dopadla zde v Řeporyjích.

Studio Bubec, Tělovýchovná 748 - Studio Bubec bylo založeno v roce 2000 sochařem Čestmírem Suškou, režisérem Janem Hřebejkem, hudebníkem Karlem Holasem, dramaturgem Martinem Velíškem a architektem Ivem Bílým s cílem oživit kulturní a komunitní život v Řeporyjích. Hlavní náplní je provozování uměleckého studia a galerie Bubec, které se nachází v bývalé skladové hale. Studio organizuje výstavy, festivaly, umělecké přehlídky, koncerty a umělcům z celého světa poskytuje pravidelné rezidence. Postupně k aktivitám přibylo kreativní centrum Kreativ Bubec, komunitní zahrada a art park Zahrada Bubec a loutkové Divadlo Bubec.

Rozhledna Štrykovaná - Sedm metrů vysoká rozhledna ze staré cisterny je dílem sochaře Čestmíra Sušky.

    1) Odstraněnou sochu z Novodvorské našli tady na skládce                   4) První tunel je má světlíky
    2) Scházíme do lomu Požáry                                                                      5) Lom Požáry 1
    3) Tunel malodrážky je z roku 1930                                                             6) Sem už musíme s čelovkou

Sedící figura, před KC Novodvorská - Zhruba 1,2 metru vysoká figura tesaná v hrubém travertinu od Miroslava Chlupáče (1920-2008) byla umístěna v roce 1973 v centru sídliště Novodvorská. Socha byla odstraněna v roce 2013, takže ji lze spatřit jen v archivech či ve filmu Brácha za všechny peníze. To jsem říkala při vycházce Vetřelci a volavky v roce 2016. Jenže v roce 2019 ji objevil na skládce v Řeporyjích místostarosta David Roznětinský, informoval Prahu 4, a ta zajistila její převoz, restaurování i vybudování nového podstavce. Socha se vrátila po šesti letech v roce 2019.

Zahradní Architektura Kurz, K Holému vrchu 1091 - Společnost Zahradní Architektura Kurz sídlí v dřevěném pasivním domu vrostlém do zeleně. Je výraznou firmou v oboru, pravidelně oceňována v soutěžích Park roku, Zahrada roku a Zelená střecha roku.

Národní přírodní památka Požáry, Řeporyje - Přírodní památka Požáry se nachází v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí. V roce 1930 byly do skalního masivu vyhloubeny dva vápencové lomy, které propojila štola proražená skrz vápencovou skálu. Tunelem vedla úzkokolejná malodrážka, která sloužila k dopravě těženého vápence z lomu k železnici Praha- Rudná. Vápenec se v lomu Požár 1 těžil pro výrobu cementu i pro chemický a sklářský průmysl. Práce zde byly ukončeny před 2. světovou válkou. Těžba v lomu Požár 2 byla ukončena v polovině 20. století. Těžbou se odkryl cenný skalní profil, který v postupných vrstvách prvohorní horniny dokazuje, jak se oblast vyvíjela. Požáry jsou významným nalezištěm zkamenělin (zejména ramenonožci, mlži, gasropodi, hlavonožci, trilobiti, lilijice, chitinozoa a graptoliti) a mezinárodně uznaným stratotypem. Stratotyp je geologická lokalita, která definuje typický sled vrstev, které odpovídají konkrétním historickým geologickým obdobím. V těsném sousedství národní přírodní památky Požáry se nachází stále funkční kamenolom Řeporyje, ve kterém se vápenec těží dodnes. Lom je hlídaný a je veřejnosti nepřístupný. Nicméně po pracovní době kamenolomu nebo o víkendech nejsou pracovníci lomu přítomni.

    1) Tunel je řízeně zavalen                                                                         4) Kamenolom Požáry 2
    2) Zkoušíme se prokopat ven                                                                   5) Teď už jsme v bezpečí, ohrožují nás jen krávy
    3) A ono to jde!                                                                                           6) Na obzoru Jihozápadní Město

Fotoalbum vycházky...

    1) Jdeme remízky a po loukách                                                               4) Vlak jede krajinou
    2) Teď ještě stoupáme na hranu                                                             5) Proti nám Černý lom
    3) Kamenolom Požáry 2 z druhé strany                                                 6) Zadní voj se courá

Černý lom v Dalejském údolí - V roce 1923 jej podle tmavých silurských vápenců pojmenoval jako Černý lom sběratel zkamenělin František Hanuš (1860–1937) podle barvy zdejších tmavých silurských vápenců. Původně se jmenoval Kamčatka. Těžba vápence byla v lomu Kamčatka ukončena v roce 1919, aby sem byla navezena silná vrstva těžebního odpadu z jiných lomů. A pak už tato lokalita patřila hlavně hledačům vzácných zkamenělin lobolitů, které se nacházejí jen v České republice a na několika málo dalších místech světa. Díky tomu dostala západní část Černého lomu jméno Lobolitová stráň. Černý lom proslul jako významné naleziště lobolitu a místo, kde můžeme vidět unikátní přechod mezi dvěma geologickými obdobími, tedy silurem a devonem.

    1) Kříž Na Ladech byl přenesen z Benešovska                                           4) Rohlovský dům patřil dříve Klokanům
    2) I tento křížek K Dobré vodě byl přenesen odtud                                       5) Křížek sv. Prokopa je moderní
    3) Pozůstatek vápenky v Holyni                                                                   6) Lom Prastav

Kříž, Na Ladech - Kříž instalovali manželé Lenka a Daniel Kudlákovi na podzim roku 2019. Kříž má svůj původ z kraje kolem Benešova, kde pan Karel Navrátil zachraňuje tyto drobné sakrální památky a vrací je do krajiny.

Dobrá voda - Po pravé straně potůčku silný pramen. V roce 2017 byla studánka Dobrá voda opravena. Studánka byla znovu vyzděna, na ní byla umístěna dřevěná stříška a okolí bylo upraveno lavicí z kuláčů a lávkou, aby byla studánky přístupná i dětem z družiny ZŠ Slivenec, které nad ní převzaly patronát.

Kříž K Dobré vodě - Křížek severně od Holyně, na křižovatce polních cest ke studánce Dobrá Voda a k železniční zastávce Holyně vztyčili roku 2018 manželé Zdena a Stanislav Homolovi. Kříž po rekonstrukci věnoval pan Karel Navrátil. V okolí křížku jsou do trojsponu vysazeny tři kaštany. Vápenice, Holyně – součást vápenky Tichý a Bárta

Mlýn Rohlov, Rohlovská - Mlýn Rohlov, jinými názvy Nový mlýn nebo Mlýn Klokanův je bývalý mlýn, který stojí v meandru Dalejského potoka. Vodní mlýn o dvou kolech je v křižovnických pramenech zmíněn již v 17. století. Tehdy se nazýval Rohlovský či Rohlov. Za třicetileté války však zanikl a znovu byl vystavěn až roku 1788, proto Nový mlýn. Z původního areálu se dochovalo pouze drobné hospodářské stavení na jižní straně dvora. Ostatní budovy pocházejí z poloviny 19. století. Od té doby až do roku 1922 zde hospodařil rod Klokanů.

Křížek Za Knotkem, Holyně - Kříž na své náklady a vlastním úsilím vybudoval pan František Dolista se synem Martinem na křižovatce ulice Za Knotkem a cesty do lomu. Podstavec je zbudován z kamene v lomu Na Cikánce. Autorem moderního kovového kříže je slivenecký kovář Radomír Aksman. Kříž připomíná dávné působení sv. Prokopa – benediktinského mnicha, který měl po roce 1000 v nynějším Prokopském údolí poustevnu. Nejdříve se zdržoval v jeskyni v Dalejích u Jinonic, a pak asi kolem roku 1009 přešel do lesů v Posázaví.

Lom Prastav, Holyně - Bývalý vápencový lom je významnou paleontologickou lokalitou. Je součástí chráněného území národní přírodní památka U Nového mlýna.

    1) Po výsypkách lomů, za námi Holyně                                                    4) Do Klukovic netradiční cestou
    2) Za výsypkami vykukuje Barrandov                                                     5) Z výletní resturace U Kosů
    3) Kaplička sv. Prokopa                                                                            6) se stal pivovar Prokopák

Pivovar Prokopák, Do Klukovic 305 – Pivovar se nachází v budově bývalého hostince U Kosů, jehož první část byla postavena panem Kosem v roce 1909. V roce 1926 se dostavěl taneční sál, kde se konaly pravidelné prvorepublikové taneční večery se živými kapelami a divadelní představení. Sláva klukovických tančíren skončila začátkem druhé světové války, kdy měla v Prokopském údolí vzniknout podzemní zbrojovka. Budova hostince byla pro účely ubytování dělníků zabrána německou armádou. S nástupem komunistického režimu již k obnově tradice hostince s tančírnou nedošlo. Budova dále posloužila např. jako obchod s potravinami, přičemž rodina Kosů zde stále bydlela. Po revoluci sloužila tančírna jako truhlářská dílna. Idea pivovaru Prokopák vznikla v roce 2017 jako společný sen dvou kamarádů, kteří mají rádi pivo. Hlavním cílem bylo zachovat tradici budovy, ve které sídlí. Proto se v našem pivovaru s hospodou dočkáte tradičního českého ležáku, ale i pivních speciálů, a pokrmů, které jsou inspirované první republikou.

« NAHORU

TOPlist