EU - doP aneb Expedice Úhlava do Plzně

21. - 24. 5. 2025
navštíveny: nádraží Železná Ruda – Alžbětín, hřbitov barabů, pivovar Belveder, pramen Úhlavy, Vodní elektrárna Černé jezero v Hojsově Stráži, Vodní nádrž Nýrsko, Nýrsko, Zámek v Bystřici nad Úhlavou, Zámek Veselí, Černí baroni v Janovicích nad Úhlavou, hrad Klenová, Zámek Týnec, Klatovy, Černá věž, Barokní lékárna , Tvrz Dolany, Vodní hrad Švihov, Zámek Červené Poříčí, Prokopův mlýn v Nezdicích, Zámek Lužany, Přeštice, Pivovar Přešek, Zámek Dolní Lukavice, Zámek Štěnovice, Lávka u Radobyčic, pivovar Radobyčice, Soutok Radbuzy s Úhlavou, Vyhlídka Na pilíři, Spilka

Jaká vycházka byla

Na expedici jsme tradičně kvůli počtu stojanů ve vlaku odjeli per partes. Ranní frakce vystoupila v Železné Rudě, až na konečné. A tak jsme si mohli na nádraží v Alžbětíně vyzkoušet „jdu na sever a jdu na jih“ v podobě: jdu po peróně na jih a jsem v Německu, jdu na sever a jsem v Čechách. Pak už jsme kmitali mezi hledáním otevřené hospody, baraby, umrlčími prkny a bratrství ve zbrani, než jsme našli jasný cíl: diretissimou přímo do pivovaru Belveder. Měli tu nejen výborné pivo, ale i petky, protože v kempu nemají nejen točené, ale nemají pivo vůbec žádné. Ale obsluhujícím klukům se nás zželelo, a než jsme se s výslužkou vrátili na večeři, narazili. Na petky tak došlo až po zavíračce.

Ráno nevlídno. Teprve teď třem účastníkům expedice (včetně naší rosničky!) došlo, že na Šumavě občas i prší, a tak jim nezbylo, než si u místní vietnamské komunity zakoupit pláštěnky. To nebylo všechno. Lanovka, která nás měla vyvést na vrchol Pancíře, nejela. A tak jsme se jen pozdravili s externím účastníkem Chapadlem a v počínajícím dešti se vyškrabali na Špičácké sedlo. Otevřeli jsme zavřenou hospodu, a když se liják změnil v pouhé mžení, rozdělili se na údolní frakci a frakci pramen. Dvoučlenné vrcholové družstvo nás jistilo z chaty na Pancíři. Sesynchronizovali jsme se, a tak šampus v 1140 m. n. m. jsme odpálili společně. Pak už to byla pohádka. V Pohádce měli otevřeno a teplo, a když nastal bezpodmínečný čas odjezdu, přestalo i pršet. Nejdřív terénní vložka, ale pak už jsme do Nýrska projeli jako blesk. Večer na šampus nedošlo, protože jsme se Švédy prohráli. Ale panáčka na vítězství Dánska nad Kanadou jsme si u židlí na ježka se Stáňou daly.

Ráno jsme ve sluníčku projeli Okulou a pak už jsme si jen odškrtávali zámky více či méně devastované. Zastavili jsme se až U Kulaté báby, kam chodili černí baroni i major Terazky. Oč kratší etapa, o to větší stoupání. Zavřeli nám most přes Úhlavu, a tak jsme museli zdolat nejen Klenovou s rytířem a drakem, ale i Týnec – kostel široko daleko úplně nejvýš. Zámecký pán nás zval na prohlídku, ale my ne. Prohlédli jsme si jen smečku děravých tygrů a sjeli do Klatov. Po chatičkách vypadal hotel Beránek jako nepřípadný luxus, ale v poho – záchody jsou na chodbě, stejně jako naše kola. Krátké pobíhání po pamětihodnostech, než je zavřou a večeře. Je noc kostelů, ale kromě tří milovníků zvonů u ostatních dostaly přednost pivo víno kafe rum bum.

Je poslední den, čeká nás nejdelší etapa. Takže disciplinovaně všichni v osm na snídani a přesně úderem deváté vyrážíme. Lehce zvlněnou krajinou jsme dojeli na Švihov. Zde rovnou čtyři P - Popelka a PPP (nikoliv porucha příjmu potravin, ale nám daleko bližší Pivovar Petr Potružálek). Nádvoří národní kulturní památky v Červeném Poříčí vypadá spíš jak JZD a navíc se tu píchá. A tak hpap a čtyři opraváři zůstávají, my jsme v mezičase zvizitýrovali Hlávkovu nadaci. Přeštická prasata nám k obědu naservírovali v pivovaru Přešek. Pak v rychlém sledu Haydn ve vybydleném zámku, lávka u Štěnovic tak nová, že ji ještě ani nezanesli do mapy.cz, další tramvajová lávka odnikud nikam. Ale není to pravda - přes ni jsme přejeli do pivovaru v Radobyčicích. Někdo to rád ve stínu. A už je to tady – rákosím jsme se prodrali na břeh, odkud jsou vidět dva „veletoky“ – Úhlava a Radbuza. Jirka D. bouchl šampus napěněný během celé expedice a my jsme si připili na zdolání další řeky. Dřívější frakce na vlak, my jsme ještě zajeli do Spilky. A stejně jako před dvěma lety, když jsem tu zakončili expedice Ra-Pl, teď jsme definitivně skoncovali s EU-doP.

Nádraží Železná Ruda - Alžbětín - Budova vlakového nádraží leží na hranici Česka a Německa. Před rokem 1989 bylo možné dojet jen do Železné Rudy – města. Do Alžbětína na pilu se dostali pouze nákladní vlaky a lidé s povolením. Znovuobnovená budova začala sloužit opět po revoluci. Nádraží bylo postaveno v letech 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem, a mělo vyjadřovat tehdejší dobrou spolupráci mezi oběma sousedními zeměmi. Jedná se o naprostý unikát – nádražní budova je přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Od roku 1918 ji měly v provozu ČSD, v roce 1938 bylo zabráno Německem. Provoz na trati se podařilo obnovit v letech 1945-48, poté byla oblast dlouho nepřístupná, díky železné oponě. Demolici zchátralého nádraží zastavila revoluce v roce 1989. Po rekonstrukci byla budova otevřena pro další provoz dne 2. 6. 1991. Od roku 2012 sídlí v budově také Evropské informační centrum.

Železná Ruda – památky: Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy, kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů. Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů a expozice loutek.

Špičácký tunel - železniční tunel mezi dnešní zastávkou Hojsova Stráž - Brčálník a stanicí Špičák byl postaven v letech 1874–1877. Proražení tunelu bylo nezbytné pro překonání horského pásma Šumavy a její napojení na trať Deggendorf – Železná Ruda. Tunel má délku 1747 m a v době jeho dokončení se jednalo o nejdelší tunel v Rakousko-Uhersku. Až do roku 2007 byl nejdelším železničním tunelem v Česku, poté byl předstižen Březenským tunelem, který je o 11 m delší. Otevřením Ejpovického tunelu (4150 m) v roce 2018 se Špičácký tunel posunul na 3. příčku. Na stavbě tunelu se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (z Bosny, Dalmácie, Chorvatska, Tyrol). Při stavbě jich několik desítek zahynulo. Pohřbíváni byli na hřbitov barabů, který se nachází asi 100 metrů za kapličkou sv. Antonína a sv. Barbory.

Kaplička sv. Antonína a sv. Barbory - Kaple byla postavena v letech 1836 – 1837. Při výstavbě Špičáckého tunelu sloužila jako obřadní místo obětem jeho výstavby. Vedle kapličky stojí několik umrlčích prken, která původně z nedostatku peněz, sloužila namísto rakve k uložení zemřelých a k jejich přenesení do hrobu. Poté byla prkna ozdobena a umístěna do míst, kam dotyčný rád chodíval.

Pivovar Belveder - Dne 20. 7. 2007 byl v 17 hodin a 17 minut slavnostně otevřen pivovar, který se stal hlavní atrakcí celé Železné Rudy. Hosté mohou posedět přímo ve varně pivovaru a ochutnat několik druhů piva. Pivo je vařené dle starých receptur a je nepasterované a nefiltrované. Pivovar navázal na tradici měšťanského pivovaru v Železné Rudě, který vařil pivo již v roce 1787 a násilně ukončil výrobu v roce 1962. Tradici železnorudského piva se tak podařilo obnovit po 45 letech.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Lanovka na Pancíř nejede                                                                 4) Je to pohádka - hospůdka Pohádka má otevřeno
    2) Tak musíme k prameni Úhlavy po svých - 1140 m.n.m.                    5) První přečerpávací elektrárna v Čechách. Vodu čerpala z Černého jezera
    3) Vyhlídka Seppa Wudyho                                                                   6) Nádrž Nýrsko, zdroj pitné vody pro Plzeň

Čtvrtek trasa Železná Ruda – Špičák – pramen Úhlavy - Nýrsko

Lanovka Špičák – Hofmanky – Pancíř - Jedna z nejstarších sedačkových lanovek v České Republice. V provozu od r. 1971. Stanice Špičák (860 m n. m.), Stanice Hofmanky (1085 m n. m.), Stanice Pancíř (1214 m n. m.). Revize - nejela.

Špičácké sedlo, 974 m. n. m. - Horské sedlo mezi Špičákem a Pancířem. Sedlem prochází silnice z Železné Rudy do Nýrska.

Horská chata Pancíř – Turistická chata s vyhlídkovou věžičkou je pro návštěvníky otevřena od roku 1923. Výhled na české a německé lesy, případně Alpy (Dachstein, Grossglockner). Restaurace i vyhlídka je otevřena od 10 hodin.

Řeka Úhlava - Řeka Úhlava pramení na západním svahu hory Pancíře v nadmořské výšce 1140 m.n.m. Pramen je asi 80 metrů pod cestou, ukryt pod dřevěnou stříškou. Úhlava je pravostranný přítok řeky Radbuzy. Její celková délka činí 104 km. Je jednou ze čtyř zdrojnic řeky Berounky.

Černé jezero - Největší z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy, zároveň je největším českým jezerem. Leží ve výšce 1008 m n. m., tyčí se nad ním 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory. Dosahuje hloubky až 40 metrů. Pod jezerem byla v roce 1930 vybudována přečerpávací elektrárna, první na českém území, nyní technická památka, jejíž součástí je umělá nádrž s hrází o délce 64 metrů a výšce 7 metrů. Při přečerpávání se hladina vody v jezeře kolísá o 8 cm.

Vyhlídka Seppa Wudyho - Pěkný výhled na Pancíř, Špičák, jezerní stěnu Černého jezera. Sepp Wudy by rodák z Brčálníku, věštec, který předpověděl válku i svou vlastní smrt v Dolomitech za 1. světové války.

Hospůdka v Pohádce, Brčálník – otevřena každý den Vodní elektrárna Černé jezero - Bývalá přečerpávací vodní elektrárna. Pracovala mezi Černým jezerem a údolní nádrží Pod Černým jezerem u obce Hamry. Od roku 1960 je čerpadlový provoz omezen. Byla vystavěna v roce 1930 jako první přečerpávací vodní elektrárna v Čechách.

Vodní elektrárna Černé jezero, Hojsova Stráž - Vodní elektrárna Černé jezero byla přečerpávací vodní elektrárnou. Dříve pracovala mezi přírodním Černým jezerem a údolní nádrží Pod Černým jezerem u obce Hamry. Od roku 1960 je čerpadlový provoz omezen. Je osazena třemi turbogenerátory využívající i odtokové vody z vyrovnávací nádrže. Byla vystavěna v roce 1930 jako první přečerpávací vodní elektrárna v Čechách.

Kostel Panny Marie Bolestné, Hamry - Zbudován v letech 1773-74. Ve 2. polovině 20. stol. objekt značně zchátral a hrozila jeho demolice. Počátkem 90. let byl však za finanční pomoci bývalých německých starousedlíků zrekonstruován. Křížová cesta, hřbitov.

Vodní nádrž Nýrsko - Byla vybudována během let 1965–1969. Délka hráze činí 320 metrů. Původně jen na zadržování vody, během let 1980–1986 byla vybudována úpravna vody, která dodává pitnou vodu pro Klatovsko a Domažlicko. Od roku 1996 je též využívána pro výrobu elektrické energie.

Lesní divadlo Nýrsko - Lesní divadlo postavené roku 1935. Divadlo je vystavěno na místě bývalého lomu. Celková kapacita hlediště je 400 míst.

Autokemp Nýrsko, U Koupaliště 778

Fotoalbum expedice...

Pátek Nýrsko – Klatovy

Nýrsko - Vzniklo patrně během 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1327. Žije zde přibližně 5 000 obyvatel.

Okula Nýrsko, Klostermannova 53 - Podnik s dlouholetou tradicí zpracování plastických hmot, výroby vstřikovacích nástrojů a brýlových obrub. Počátky firmy se datují do roku 1873, kdy bratři Eksteinovi založili v Praze optickou dílnu. V roce 1887 byla dílna přesunuta do Vídně, kde se značně rozrostla. Roku 1895 sem byla z Vídně přesunuta výroba brýlové optiky.

Bývalý hostinec, náměstí - Hostinec z konce 17. století. Budova je ozdobena raně barokním štítem s erby Koců z Dobrše a Karlů ze Svárova z roku 1684. Dnes zde sídlí městská knihovna.

Zámek v Bystřici nad Úhlavou - Jádro zámku pochází z tvrze, která byla později goticky a renesančně upravena. Jejím pozůstatkem je zbytek bašty. Současná pseudogotická podoba pochází z let 1848-53. Nepřístupný.

Zámek Veselí - Kolem roku 1863 postaven na základech původní tvrze dnešní pseudogotický zámek. Poslední zámecký pán byl židovského původu a majetek mu byl zkonfiskován Němci. Po roce 1945 pustl. V současnosti je zámek v havarijním stavu a skupina nadšenců se snaží o jeho záchranu.

Janovice nad Úhlavou - Částečně dochovaný vodní hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský prodal Petrovi z Rožmberka. Zdejší kasárna byla jedny z největších a nejmodernějších v ČR. Postavili je Černí baroni, tj. příslušníci pomocných technických praporů. Zajímavostí je, že literární předlohou pro majora Terazkyho ze zmíněných Černých baronů byl jeden důstojník z janovické posádky. Do hospody U kulaté báby chodili černí baroni. Připomínka v předsíni: Čepička je vůl. V Janovicích se narodil Karel

Zřícenina hradu a zámek Klenová – Gotický hrad založen v druhé polovině 13. století. Původně sestával z dvou částí obklopených příkopem a valem, na přelomu 14. a 15. století byl výrazně přestaven a rozšířen, v 16. století získal renesanční podobu. Zanedlouho začal postupně chátrat. Až ve 30. letech 19. století došlo k jeho obnově, zbudování hranolové věže a přestavbě objektů z předhradí na zámek. Je tu umístěna stálá historická expozice z dějin hradu a zámku a ve venkovních prostorách sochy z 20. a 21. století (Rytíř s drakem od Jaroslava Róny, Oharek ve tmě od Stanislava Fialy, Obří židle od Magdaleny Jetelové).

Býk z corridy, Vincenc Vingler (1911- 1981) – Socha z roku 1977. Jeden ze sochařů, který se sochami zvířat snažil obejít bez figury, aby se propagandisticky nezadal. Např. v roce 1949 se vyhnul účasti v soutěži na Stalinův pomník, když členům Svazu vysvětlil, že vzhledem k tomu, že aktuálně pracuje na sérii portrétů opic v pražské ZOO, nepokládá za vhodné, aby ve svém ateliéru zpracovával současně i takovou úlohu, jakou je památník velkého generalissima.

Zámek Týnec, Týnec - Barokní zámek, který patří mezi první příklady vrcholně barokních sídel v Čechách. Postaven na počátku 18. století podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho pro rod Kolovratů. V roce 1927 Jindřich Kolowrat Krakowský prodal zámek v Týnci velkopodnikateli ve stavebnictví Jaroslavu Polívkovi. Ten mu za něj postavil funkcionalistický Palác Chicago na Národní třídě v Praze. Jaroslav Polívka nechal nedostavěnou polovinu zámku přestavět na luxusní hotel. Po válce zde byla vojenská posádka. Koncem roku 1999 zámek koupil současný vlastník, sběratel umění, Jan Pelánek Lazarowitz. Zámek koupil s cílem vybudovat zde umělecké centrum a umístit sem své sbírky. Rozsáhlý objekt má pět pater a pět tisíc metrů čtvrtečních. Od roku 1999 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce, která dosud stála čtvrt miliardy korun, zámek byl veřejnosti zpřístupněn v březnu 2024. Nedochoval se zde žádný mobiliář. Nově vybudované stropy vyzdobili současní umělci. Malíři se museli jednotně držet tématu nebe, každý ho však pojal po svém. Například Alena Anderlová vytvořila letící orly, kteří se proměňují v letadla. Tomáš Císařovský zaplnil strop malbou, která zabírá 100 metrů čtverečních a zobrazil v ní osobnosti spojené se zámkem. Je zde mj. rozsáhlá výstava Josefa Váchala, rodáka z nedaleké obce Milavče.

Klatovy – okresní město. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy. Město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde přibližně 23 000 obyvatel, a je tak druhým největším městem v Plzeňském kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.

Spíme v hotelu Beránek, Rybníčky 506

Černá věž - Dominanta města. Autorem věže vysoké 81,6 metrů je Antonius de Salla. Byla postavena v letech 1547 až 1557 jako symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Na věži je zavěšen čtyřtunový zvon jménem Bartoloměj Ondřej, lidově zvaný „Vondra“. Byl odlit poté, co se předchozí zvon (též zvaný Bartoloměj Ondra) roztavil při požáru 1758. Říká se, že po tomto ničivém požáru byla věž tak ožehnuta sazemi, že jí lid klatovský od té doby začal říkat „Černá“.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce - Barokní jezuitský kostel. Jeho stavba započala roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, ale na dokončení se podílel i architekt Giovanni Domenico Orsi. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Klatovské katakomby - Nacházejí se pod kostelem Panny Marie. Podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem třiceti. Barokní lékárna „U Bílého jednorožce“, hlavní náměstí - Dnes je zde muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 až do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Tvrz v Dolanech                                                                                         4) Zámek Červené Poříčí - tady je ta saská renesance trochu vidět
    2) Švihov netradičně zezadu                                                                           5) Nezdice, to není zámek, ale mlýn - Prokopův
    3) Hrad se nejvíc proslavil Popelkou Šafránkovou-bydlela tu s macechou     6) Hlávkův zámek v Lužanech

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Přeštice - kostel Nanebevzetí Panny Marie vévodí širokému okolí               4) Zámek Dolní Lukavice - jako kapelník působil Joseph Haydn
    2) Přeštické vepře odstěhovali před JZD-na náměstí vzbuzovali posměch   5) Lávka před Štěnovicemi je tak nová, že není ani v mapy.cz
    3) Pivovar U Přeška na náměstí být může                                                       6) Zámek Štěnovice

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Lávka u Radobyčic sem byla přenesena z tramvajové trati v Plzni       4) Expedice EU-do P s připomínkou expedice podle Radbuzy Ra-Pl
    2) Vítá nás rodinný pivovar Radobyčice                                                    5) Vyhlídka Na pilíři
    3) Soutok - vlevo Úhlava, vpravo Radbuza                                                6) Závěr expedice jsme opět oslavili na Splice