119. Do Globusu pro cibulku

neděle 7. 12. 2025
navštíveny: OC Globus, pramen Motolského potoka, trať Pražského Semerinku, kaple sv. Kříže, Hajčí dvůr, rybník Brouček, Motolská kalvárie, Golf club Praha, Vista Resort, Cibulka, budoucí hospic Cibulka, U Tenisu

Pozvánka
Sraz před Globusem Zličín, na zastávce busu 130 a 246 Obchodní centrum Sárská. Busy jezdí zřídka, je možné dojít pěšky od Metra Zličín. Oběd od 12 v samoobslužné restauraci Globus, která je sice úplně vzadu OC, ale nápis a tudíž i vstup je viditelný od hlavního vchodu. Odchod přesně ve 13 hodin, kdy přijíždí 130.

Jaká vycházka byla

To bylo tentokrát dotazů – to půjdeme opravdu nakupovat cibuli do Globusu? Ne, jen si na hodinku užijeme předvánoční shon v OC, ovšem bezpečně kryti za jídelními tácy. V jednu se vyvalila ze 130tky poslední várka vycházkářů a mohli jsme začít. Stejně jako před dvanácti lety mi nováčci nevěřili, že tu mohl spadnout bus (ano - ten, kterým přijeli) z dvacetimetrového srázu. Ale on tu ten sráz opravdu je - hned u zastávky. A pod ním jezírko, ze kterého vytéká Motolský potok. Stačilo najít pěšinku a pět minut od Globusu jsme se rázem ocitli na Kokořínsku. Pokus o skupinové foto, pramen potoka střeží chatař za plotem. Tak se projdeme údolím, které pro nás upravil Globus ruku v ruce se Staropramenem. A už je to tu zase. U poldru Tatry Zličín další nevěřící Tomášové zpochybňují, že nad námi vozily vlaky tramvaje. Zanořili jsme se do divočiny a do cesty se nám postavil divoký kůň – juj, je opravdový! A vzápětí trať. Je to bezpečné - když půjdeme husím pochodem, spatříme z mostu Alberta v Řepích i Sconto ve Stodůlkách. Na motoráček jsme už mávali z bezpečné vzdálenosti od kaple. Jsme lepší než Marie Terezie, ta tu byla dvakrát, my už potřetí. Tak na to se napijeme! Došli jsme k Hajčímu dvoru, který se zvolna klube z ruin, a došli k retenční nádrži s poetickým názvem Brouček. Další cesta bahnitou divočinou. ZSV – člověk traverzovitý se zpronevěřil svým zásadám a vydal se spodem. Trest se vzápětí dostavil, bahno ho vysvléklo celého do ponožek. Tichá vzpomínka na soukromý mejdan na soukromé terase před dvanácti lety. Podešli jsme Semerink a spletitými cestičkami a okopy došli na Kalvárii. My jsme ji pojali po svým. Ujíme se a upijeme k smrti. A do toho ještě slunce, které kýčovitě vyšlo, aby vzápětí zapadlo.
Opět téměř neprostupnou divočinou. Ale když jsme podpluli čtyřproudovku, ocitli jsme se na úhledném greenu. Využili jsme toho, že golfisti sedí někde v teple u whisky, a tak jsme jim courali po hřišti. Každý líc má svůj rub. Když golfisti pijou whisku doma, tak nepijou pivo v klubovně. Takže jen plech. Většině stačila rovná podlaha terasy. Znovu on the green road. Poslední prostup lesem jsme ještě stihli za šera. Kótu Hliník, kterou dobývali budoucí inženýři týden co týden, jsme minuli. Zato jsme se konečně vnořili na Cibulku. Z usedlosti zatím opravili jen Café. A zase ne pro nás. Mají tu jen lahváče za nekřesťanskou cenu. Hospic staví na zelené louce, tedy zatím jen v hluboké díře. Ale je tu ještě jiná Cibulka - ta u tenisu. A tentokrát můžeme dovnitř. Sedělo se tu hezky, ale my pořád ještě máme spoustu proviantu. Ne všichni se dokázali vydrápat na hostinu až k Maltézskému kříži - Michal má totiž dneska narozeniny, a Kučkovi jsme zatrhli rozdělávat oheň na wimbledonskékk trávě. Tak si uděláme recepci tady - na terase. S přistaveným bílým cadillacem v zádech jsme si pak s chutí mohli zařvat: „Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!“

Globus, Sárská - Život 60letého řidiče a 13 zraněných pasažérů si v dubnu 2011 vyžádala havárie autobusu místní přepravy, který na pražském Zličíně sjel ze skály. V ulici za hypermarketem Globus autobus vybočil a sjel ze zhruba dvacetimetrového srázu; při tom se převrátil na levý bok a zůstal zčásti zaklíněný o skálu zapřený přední částí se zádí trčící vzhůru. Zastavil se jen několik metrů od jezírka. Řidiče autobusu kyvadlové dopravy vozícího zákazníky od stanice metra k nákupnímu centru postihl za volantem infarkt. Protože havarovaný autobus nebylo možné vytáhnout nahoru, rozhodli se hasiči, že autobus opřený o kamenitý svah stáhnou za pomoci těžké techniky do strže, tam postaví na kola a odtud odtáhnou. Museli kvůli tomu rozbít i kus pískovcové skály, aby vytvořili plochu k umístění havarovaného vozidla. „Naše jednotka asistovala i při odtažení vozidla do garáží,“ připomněla Pavlína Adamcová z centrály pražských hasičů.

Bermudský trojúhelník - Jako bermudský trojúhelník je označována oblast ležící mezi jižním cípem Floridy, Portorikem a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku. Oblast bermudského trojúhelníku má pověst oblasti s výrazně zvýšeným výskytem „záhadného“ mizení lodí a letadel nebo případy lodí nalezených bez posádky bez logického důvodu pro opuštění plavidla. Tuto vycházku jsme šli v prosinci 2013. Prvotním impulsem k ní byla zpráva v novinách v dubnu 2011.

Motolský potok - Motolský potok pramení na soukromé zahradě s chatkou v údolí Motolského údolí, které na jižní straně vymezují svislé pískovcové stěny, nad nimiž leží hypermarket Globus. Na severozápadě je zkušební železniční trať a na východě silnice k betonárně. Městská část Prahy 13 provedla v roce 2004 revitalizaci prameniště a části údolí Motolského potoka, které je z přírodního hlediska cenná lokalita s výskytem mnoha vzácných rostlin. Projekt sponzoroval majitel hypermarketu Globus (6 milionů korun), pivovar Staropramen (500 tisíc korun) a Ministerstvo životního prostředí (150 tisíc korun). Pamětní listina s fotografiemi stavu před úpravami byla ve schránce zabetonována do nového stavidla ve středu vypuštěného Jezírka v lomu. Většinu svého deset kilometrů dlouhého toku je zatrubněn.

Kolejové propojení Tatry Zličín s tramvajovou tratí v Řepích - Při převedení výroby tramvají do nově vybudovaného závodu kolejových vozidel ve Zličíně, se muselo vyřešit, jak vyřešit přepravu tramvají z výrobního závodu na koleje Dopravního podniku Praha. Jako nejvýhodnější místo byla vybrána tramvajová smyčka Sídliště Řepy a blízká železniční stanice Praha-Zličín. Se stavbou se začalo v roce 1990, po přerušení stavby byla opět zahájena v roce 1995. Na Zličíně je železniční vlečka ukončena rampou pro přesun tramvaje z železničního vagónu na kolejovou síť. Způsob přepravy byl řešen naložením tramvaje u výrobce pomocí zvedáků na speciální železniční vagón, který po vlečkové koleji přivezl tramvaj k čelní rampě předávací koleje. Tam už tramvaj odjela vlastní silou. Kolejové propojení bylo stavebně dokončeno v červnu 1995, první tramvaj byla přepravena v srpnu téhož roku. Vybudování kolejového propojení a úpravu dvou speciálních železničních vagónů stálo 16 miliónů korun. Z nového závodu ČKD Tatra ve Zličíně byly takto přepravovány na pražskou kolejovou síť vozy T6A5 a RT6N1. Kolejové propojení bylo také využíváno k nakolejování tramvají Škoda 14T dodávaných z plzeňské Škody Transportation. Od roku 2012 se propojení nevyužívá.
Více viz Kolejovépropojení Zličín-Řepy

Suchá retenční nádrž Tatra Zličín, u ulice Vstavačová - Byla vybudována v roce 1984 jako součást systému odvádění dešťových vod v nově budovaném závodě ČKD Tatra. Hlavním účelem této stavby je protipovodňová ochrana spodní části Motolského potoka.

Trať Pražský Semerink – Procházíme úsek mezi stanicemi Praha - Stodůlky a Praha - Zličín, která je na konečné tramvaje Sídliště Řepy.

Kaple Nalezení sv. Kříže, Pod viaduktemu železniční tratě - V místě, kde kostelík stojí, tábořila v roce 1742 vojenská posádka císařovny Marie Terezie, pod velením jejího manžela vévody Františka Štěpána Lotrinského. Jejím úkolem bylo vypudit z Prahy nepřátelskou francouzskou a bavorskou posádku. Při kácení stromu nalezl jeden voják v něm zarostlý kovový kříž. Odevzdal jej vévodovi, který jej později předal císařovně. Všichni se shodovali na příznivosti tohoto znamení a vývoj válečných událostí jim dal za pravdu. Francouzská armáda vydala Prahu bez boje za povolení svobodného odchodu. V průběhu české korunovační slavnosti v roce 1743 položila Marie Terezie společně se svým manželem na místě nálezu kříže jako díkuvzdání základní kámen ke kapli. Při druhém pobytu císařského páru v Praze v roce 1754 byla kaple vysvěcena za jejich přítomnosti. Kaple sloužila pouhých 30 let, v rámci reforem jí syn Marie Terezie Josef II. zrušil a odsvětil. Kaple byla ponechána svému osudu a sloužila jako útočiště tuláků. V letech 1891-92 byla opravena a nově vysvěcena. V osmdesátých letech 20. stoletíchtěli kapli zbourat, ale tehdy památkáři oponovali tím, že je kaple zřejmě dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, a to ji zachránilo. Interiér chrámu je bohatě zdoben nástěnnými malbami. V kapli se pravidelně v sobotu v 15 hodin slouží pravoslavné bohoslužby. Poprvé jsme tu byli při vycházce Z Kalvárie na Hráz věčnosti v listopadu 2006, podruhé jsme sem zabloudili při Bermudském trojúhelníku 2013.

Fotoalbum vycházky...

Hajčí dvůr, Ke Konstruktivě 74 - Původní statek obhospodařoval pole a lesy v širokém okolí. Ve čtvercovém půdorysu jsou zbytky stájí, sýpek a stodola. Jedním z jeho nejzajímavějších majitelů byl v třicátých letech 19. století průmyslník a bankéř Leopold Lämmel, první ředitel České spořitelny. Jeho otec založil v Praze obchod s vlnou a Lämmel tento velký majetek ještě rozmnožil tak, že mohl sám roku 1831 nabídnout Rakousku půjčku 8 milionů zlatých. Hájčího dvora Lämmel využil jako letního sídla pro sebe i svoji rodinu. Za tím účelem nechal roku 1836 postavit vpravo od vstupní brány patrový letohrádek. V blízkosti usedlosti se až do 19. století těžilo černé uhlí. Od roku 1987 je objekt památkově chráněn. Dvůr byl ve vlastnictví Nadace českého fondu umění, která se dostala do konkursu a dvůr byl zapsán do soupisu konkurzní podstaty - to bylo v roce 2013. O dvůr se přihlásili dědicové, kteří jej nyní spravují, a dávají do původní podoby. V roce 2014 byla provedena oprava krovu severního křídla budovy včetně obnovení původní nedochované věže. V současné době probíhají další rekonstrukční práce.

Rybník Brouček – Byl přeměněn na retenční nádrž a odbahněn v roce 2007.

Galerie Richard Watzke, Za Mototechnou 37 – V listopadu 2012 spustil podnikatel Richard Watzke byznys, který mu měl zajistit příjmy ze dvou dosud nespojených oborů podnikání - z prodeje realit a z prodeje obrazů, které v těchto domech vystavuje. Začal tím, že postupně nakoupil zhruba 600 obrazů od známých umělců, jako je Josef Čapek, Václav Špála či Vasilij Kandinskij, k nim přidal díla současných českých autorů. Souběžně s tím pak přes vlastní realitní kancelář sháněl lukrativní domy na prodej, v nichž by se díla pěkně vyjímala. Watzke zkoušel oslovit novým způsobem skupinu lidí, kteří běžně na výstavy nechodí. Další zpráva je z 8. března 2013: "Exkluzivní vila značky Richard Watzke bude po tři měsíce hostit účastníky soutěže česko-slovenské Superstar 2013. Prostorná terasa je doslova uměleckým pódiem, které v jarních měsících umožní venkovní produkci.“ A pak už jen následuje zpráva, že Richard Watzke s tímto podnikáním končí. My jsme se na terasu v prosinci 2013 dostali a místo hudební produkce jsme si bouchli šampus.

Kalvárie v Motole - Skládá se ze dvou navzájem oddělených skalních území po obou stranách Plzeňské ulice. Na jižní skále nad Motolským údolím stojí nepřehlédnutelný kříž s letopočtem 1721. Byl postaven jako památka na smrtelný pád neznámého mladíka z této stěny. Na kříži je znak maltézských rytířů, kterým patřil i mlýn pod skalou. Již v 19. století byla Kalvárie oblíbeným místem pro výlety, například v roce 1846 sem historik Václav Vladivoj Tomek přivedl své přátele Pavla Josefa Šafaříka a Karla Havlíčka Borovského. Joachim Barrande na lokalitě objevil ve svahu dvě naleziště zkamenělin.

Maltézský mlýn, Plzeňská 231 - Mlýn je poprvé zmiňován roku 1574, za třicetileté války byl mlýn zničen a na čas zpustl. Od poloviny 18. století jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Současná pozdně barokní podoba budovy je z druhé poloviny 18. století.

Starý pivovar, Plzeňská 9 - V roce 1747 se vlastníkem statků a hospody stává Maltézský řád, který posléze získal celé motolské panství. Patrně hned poté byla hospoda upravena na pivovar. V roce 1901 byl pivovar pronajat sládkovi Vojtěchu Richterovi, od roku 1909 do 1912 Josefu Richterovi, který zde vařil oblíbenou černou třináctku Richterův ležák. Pivovar byl v majetku Maltézského řádu až do roku 1922, kdy ho odkoupila obec Pražská, aby rok nato 1923 výrobu v pivovaru zastavila. Pivovar byl pak používán jako sklad piva. Při novodobém rozšíření Plzeňské ulice bylo zbořeno severní křídlo pivovaru, stojící při staré Plzeňské silnici. Na západní straně zůstala stát vysoká nárožní dvoupatrová budova hvozdu. V průčelní západní fasádě ve štítu je umístěn znak řádu maltézských rytířů, pod ním řad Zlatého rouna. Citlivou rekonstrukcí v letech 2003 – 2006 zde vznikl hotel se zachovalými historickými prvky.

Golfové hřiště v Motole – Patří nejstaršímu golfovému klubu v Česku - GC Praha, založeném v roce 1926. Jeho aktivními zakladateli byl britský velvyslanec sir George Clerk, baron Ringhoffer, předsedou čestného výboru byl Jan Masaryk, členy primátor Karel Baxa, ministr Edvard Beneš, americký velvyslanec Louis Einstein. První golfové hřiště si klub vybudoval v letech 1927-1937 na protějším svahu – bývalém vojenském cvičišti – zhruba v místech, kde se dnes rozkládá fakultní nemocnice. V předválečných letech muselo motolské hřiště ustoupit plánované výstavbě nemocnice. GCP proto urychleně vybudoval nové hřiště v Klánovicích. Po válce sice bylo klánovické hřiště obnoveno, ale v padesátých letech padlo za oběť vypořádání s „třídním nepřítelem“. Až do přelomu sedmdesátých let byli pražští golfisté sportovními „bezdomovci“, odkázanými dojíždět za hrou do Karlových Varů, Mariánských Lázní či Brna. Teprve po Pražském jaru se otevřela možnost vybudovat druhé motolské hřiště – shodou okolností též na armádou užívaných pozemcích. Hřiště bylo vybudováno v letech 1974 -1981, výhradně svépomocí – tj. skutečně jen a jen brigádnickým úsilím členů. Svépomocná výstavba hřiště vyvrcholila v roce 1978 uspořádáním 1. Velké ceny Motola. 18tijamkové hřiště je charakteristické výhledem na Prahu a především dramaticky členitým terénem. Proto se o hřišti se traduje, že zde golfista stojí rovně pouze na podlaze v klubovně.

Tenis Motol, nyní Vista Resort, Nad Hliníkem 2 - Tenisový klub, který byl založen už v roce 1966, historicky známý jako areál VŠ Praha, je výjimečný nejen významem pro český tenisový sport, ale i přírodní kulisou. V roce 2018 byly historické budovy přestavěny podle návrhu studia TAK Architects na restauraci a wellness a doplněny novými objekty - např. hotelem či velká tenisovou halou. Ta zahrnuje tři velké kurty s výrazně modrým povrchem Greenset odpovídající parametrům mezinárodních soutěží. Místo pro novou tenisovou halu bylo v areálu voleno tak, aby se pohledově co nejméně uplatňovala, tedy pod svah, který ji opticky kryje. Wellness nabízí masáže, sauny i koupací biotop pod korunami stromů.

Vistapark, Nad Hliníkem – Nyní se zde buduje bytový dům s krycím názvem ubytovací jednotky, protože je zde stavební uzávěra.

Usedlost Cibulka - V 16. století se stala majetkem rodu Cibulkových z Veleslavína, takže vinice dostala své jméno před více než 400 lety. Zpustlou Cibulku koupil roku 1681 univerzitní profesor Johann Georg von Funcke. Zbudoval nový ovocný sad, postavil hospodářské budovy a obytný dům. Pak přišli další majitelé, až se roku 1817 stala majetkem biskupa Leopolda Leonharda Thun - Hohensteina. Biskup nechal celý komplex radikálně přestavět, usedlost získala podobu empírového zámečku a zároveň založil rozsáhlý park s klasicistními a romantickými pavilonky, sochami, antickými chrámky, alejemi a růžovými zahradami. Když roku 1826 zemřel, byl podle svého přání pochován na Malostranském hřbitově. Cibulka ještě téhož roku vyhořela, a protože dědicové o zámeček ani park nejevili zájem, začala záhy chátrat. Roku 1922 koupila Cibulku pražská obec. Po válce byly v usedlosti byty, částečně sklady a dílny Uměleckých řemesel. Od roku 1987 patřila České spořitelně, po listopadu dceřiné společnosti firmy Autoturist, která neměla na opravu objektu dostatek financí. Poprvé jsme Cibulku navštívili v dubnu 2006 při vycházce Bulovka, jak ji neznáte, poté v roce 2009 Vždyť přece létat je snadné, naposled při covidové vycházce Dobytí kóty Hliník v únoru 2021.

Dětský hospic na Cibulce - Měsíc poté, v březnu 2021 koupila Cibulku Nadace rodiny Vlčkových, organizace založená manželi Ondřejem a Katarínou Vlčkovými. Ondřej Vlček je od července 2019 generálním ředitelem společnosti Avast Software, jeho žena je lékařkou v mobilním hospici Cesta domů. Do nadace manželé vložili 1,5 miliardy Kč. Dvě třetiny jsou jistinou, která bude generovat další výnosy, a zbylých 500 milionů se využije na činnost nadace. Manželé Vlčkovi zde budují dětský hospic s paliativní péčí. První byl zrekonstruovaný původní klasicistní domek zahradníka. V březnu 2025 zde byla otevřena kavárna. Vložit do Cibulky lůžkovou část hospice bez většího zásahu nebylo možné. Studio Petr Hájek Architekti se proto rozhodli areál rozdělit na část historickou, kde bude zázemí pro rodiče, administrativa a servis; a část s nově postavenou budovou, která bude splňovat nároky péče o nemocné v 21. století. Nová budova bude částečně zapuštěná do terénu a bude mít zelenou střechu. Dětské pokoje budou mít terasy obrácené k historickým budovám a společné prostory otevřené do zahrady. Slavnostní otevření celého obnoveného areálu je naplánováno na 22. října 2026, což bude přesně dvě stě let po úmrtí biskupa Thun Hohensteina.

Čínský pavilon, Cibulka - - Patrová osmiboká budova ve tvaru pagody se nachází nedaleko zámečku. Díky částečné revitalizaci parku dnes znovu plní funkci vyhlídkové věže. Postavena byla v roce 1822. Na vrcholku zkosené střechy stál měděný Číňanek držící slunečník doplněný o sadu zvonečků, které za větrného počasí zvonily. Po roce 1989 zmizel měděný mandarín, v průběhu devadesátých let pak zbytky okenic i části zábradlí.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Domek zahradníka je opraven a zahradník už kouká i z okna               4) Už jsme na té Cibulce, kde točí pivo
    2) Hospic se zelenou střechou bude postaven mimo areál usedlosti       5) Na závěr recepce s cadillacem v zádech
    3) Funkcionalistická vila U Tenisu je od Ludvíka Hilgerta                           6) Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!