Mor - Ho aneb expedice Morava - Hodonín

11. 6. – 16. 6. 2026
navštíveny: Lichkov, Králíky, Dolní Morava, Hanušovice, pivovar Holba, Ruda nad Moravou, Bohutín, Bludov, Zábeh, Socha Eskymo Welzla, Teština-Háj, Bagr Mohelnice, Nové Zámky, Litovel, Lhota nad Moravou, Olomouc, pivovar Moritz, Tovačov, Kojetín, Chropyně, Kroměříž, Otrokovice, pivovar Harley Pub, Baťův kanál, Spytihněv, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Strážnice, Plže, Výklopník Sudoměřice, Skalica, pivovar Špicer, Hodonín, pivovar Kunc, Mikulčice, Lanžhot, Soutok Moravy s Dyjí, Pohansko, Břeclav, pivovar Frankies



Jaká expedice byla

    Co je za pořádky? Jedeme vlakem na expedici a než se vzpamatujeme, už nás po dvou hodinách vyhazují z vlaku, abychom nepřejeli do Polska. Každé mínus se rychle mění v plus - po deseti kilácích a krátce po otevíračce v deset už jsme pili ranní pivo v Králíkách. V hospodě U lípy – stejně jako před sedmi lety, když jsme se přijeli promoklí od pramene Orlice (expedice O2). Okolo řopíků a dalšího utopeného betonu jsme dojeli do Dolní Moravy. Stoupali jsme podle Moravy, až tam, kam jen ptáci a chodci mohou. Předefinovali jsme pramen do 900 m. n. m., bouchli si slavnostně Bohemku – a začalo lejt. A tak turistický Hollywood nespatřen, dali jsme ostrý sjezd rovnou k Ondřeji Bankovi na oběd. Po obědě už sluníčková pohoda do Hanušovic, ještě před zavíračkou v pět!! jsme stihli jedno dvě piva v pivovaru Holba. Je to neuvěřitelně, ale v Díře (škrtám u) v Hanušovicích byla jediná otevřená hospoda, a to v našem penzionu Andělka.
    Snídaně z Penny a už zvolna plujeme širokým údolím do Bohutína, které se zapsalo do naší paměti tím, že nám otevřeli před otevíračkou, a kde jsme konečně na zahrádce vymysleli pokřik: Mor-Ho, Mor-Ho, Mor-Ho, Bohutín! Ten budeme vtipně obměňovat v bláhové naději, že si zapamatujeme, kudy všudy jsme jeli. Třeba Bludovem v hospodě Za kostelem či v zámecké Oranžérii. Učinili jsme od Moravy klasický krok stranou, protože Eskymo Welzla v Zábřehu navštívit prostě musíme. Zde jsme před 13 lety zahajovali expedici EE-HU (Expedice od Eskymáků do Horních Uher), jejíž trasu budeme částečně kopírovat, a kvůli srovnávacímu fotu. Pak jsme si ještě zopákli stoletou elektrárnu Háj a nově občerstvení v přilehlé vile. A už je tu Bagr, který vybagroval písek na plážový volejbal, my jsme obsadili chatičky a vodáci stany. Večerní zábava v kempu, ani jsme nemuseli tlouct občankama o stůl, kdo je tady nejstarší.
    Předpověď počasí v mobilu by se měla zakázat. Podle ní mělo pršet v podstatě pořád. Ale máme před sebou osmdesát kiláků, tak vzdor procentům deště vyrážíme. A všem meteorologům a rosničkám navzdory jsme udělali dobře. V Litovli za sluníčka!! jsme si prohlédli nejvyšší most v Česku a všechny stopy, které po sobě zanechal silák Gustav-Varel Frištenský. Olomouc jsme vzali obchvatem, a tak jedinou pamětihodnost, kterou jsme zde navštívili, byl pivovar Moritz. A neplánovaně Terezskou bránu, protože hned po obědě začalo zase ch.át. Už ani deště nic nevydrží, za chvíli jsme byli opět on the road. Při pohledu na stometrovou tovačovskou věž jsme marně vzpomínali na text písně a U tří králů jsme se už zapomněli zeptat. Do Kojetína jsme dojeli zbytečně před sedmou, koupaliště u kempu údajně pro nepřízeň počasí bylo zavřené. A přitom – slunce, teplo, pohoda. Večer v hospodě Na hrázi s oslavou 80 vevnitř a rozjařených deváťáků (asi po 30 letech) venku. To snad ani my v největší ráži nedokážeme takhle řvát.
    Má bohyně, jsi z Chropyně jsme zarecitovali s Tomi Pacim a bouchli si čerstvě rozmražený šampus na rozloučenou s Dušáky. I V Kroměříži jsme si selektivně vybrali pamětihodnosti – třeba stánek s pivem v Podzámecké zahradě a rezatou židli Karla Kryla. V Otrokovicích jsme pozdravili oba JeBati a poradili jim dodatečně, jak navézt hlínu: Baťo, zkuste to bez náklaďáků. Jet na motorce do pivovaru a cucat tam širokou škálu nealko piv – to chce silnou vůli. Naštěstí my s našimi oři jsme v Harley Pubu mohli být zcela bez vůle. Krátká zastávka ve Spytihněvu na vyhlídkovém molu, Slezáci ahóóój, a už je tu Uherské Hradiště. Sem jsme do Přístavu přijeli před 13 lety úplně zmrzlí a promoklí, teď jsme si na terásce, abychom měli splníno, dali při vzpomínce na Naďu halászlé. Nebýt našich protřelých cestovatelů, tak se do penziónu přes různě ukryté kódy nedostaneme. Z doporučených pamětihodností UH jsme stejně jako před lety nenavštívili vůbec nic – místo toho lízátka, Mozaiku a podle libosti ranní nádražku či Kaufland.
    Stáňa si vybrala pro odjezd stylově vlak v 9:14. Místo mondénního občerstvení v Dog in Dock ve Veselí nad Moravou jsme zvolili rustikální Maják. Už je to moc dlouhé - tak zkrátím. Prostě Mor-Ho, Mor-Ho, Mor-Ho, Vnorovy - Mor-Ho, Strážnice - Mor-Ho, Plže (jediný otevřený sklípek 69 Neuburské) - Mor-Ho, Výklopník (jen zcela nealkoholická káva). Krátký výpad do Uher, náš pokřik Mor-Ho Skalica si poslechli i v pivovaru Špicer a konečně, Mor-Hodonín. A k tomu 65 kiláků – jsme zřejmě slušnej oddíl. Po ubytování rychle do pivovaru Kunc, ale ouha nevaří a zavírají v devět. Do devíti se řídíme heslem hlad je jen převlečená žízeň, pak to jistí vedlejší kebab a pivem hospůdka Na kurtech na dohled od naší ubytovny.
    A už je tu den poslední. Snídaně ve Varmužovi bez sezení, národní památka Mikulčice, z které jsme vesměs nejvíce ocenili vychlazené pivo. Na Velké Moravě jsme pili Svijany. Moraváci, co děláte? Pak pralesy a podle Moravy pustinou na oběd do Lanžhota. I sem zavítal Cimrman a váhal, kam. To my měli jasno: na jih, na soutok. Vrcholové foto na soutoku Moravy s Dyjí a zároveň trojmezí. Plavu nalevo a jsem na Slovensku, plavu napravo a jsem v Rakousku. My jsme si raději bouchli na suchu na Moravě. Ještě nám zahradil cestu zámeček v Pohansku a už je tu Břeclav. Po těch kilácích 16 vypadá jako 18, ale naštěstí A je správně, a tak mají v pivovaru Frankies otevřeno, a zahrádka je jen pro nás. Paráda, máme to za sebou. Ujeli jsme napříč celou Moravou 369 kiláků, a tak už to zůstane. Protože teď už po těch výborných pivech opravdu půjdeme na nádraží pěšky.

    1) Startujeme v Lichkově - dvě hodiny pod odjezdu z Prahy                       4) Pěchotní srub U cihelny
    2) Lokomotivy v budoucím muzeu značně reznou                                       5) Pro nás pramen Moravy - dál to na kole nejde
    3) Králíky                                                                                                       6) Stezka v oblacích jen z dálky

Čtvrtek - trasa Lichkov - Hanušovice 50 km

Lichkov - Poslední stanice v ČR před Polskem, jízdní doba z Prahy 2 hodiny, 10 minut

Dolní Lipka – Plánované muzeum železnice, využije i točnu z konce 19. století. Zatím odstavené staré lokomotivy.

Králíky (německy Grulich) - Historicky se jedná o nejvýchodnější město Čech, při trojmezí s Moravou a Slezskem (resp. Kladskem). Poblíž se nachází strategicky důležité Mladkovské sedlo se silničním a železničním přechodem do Polska. Nedaleko Králík prochází jedno z hlavních evropských rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Historické jádro je městskou památkovou zónou. V hospodě U lípy jsme byli při expedici O2 v roce 2019.

Vojenské muzeum Králíky, Prostřední Lipka - Ve hale jsou pěchotní zbraně, polní a protiletadlová děla, výstroj vojáků. Na venkovním prostranství najdete více jak 60 kusů velké vojenské techniky - tanky, samohybná děla, obrněné transportéry, těžká polní a protiletadlová děla, nákladní a terénní vozidla, podvozky nosičů taktických raket, logistickou a ženijní techniku. Okolo muzea jsou vojenské sruby a opevnění, řopíky a tři dělostřelecké věže z období před II. světovou válkou.

Pěchotní srub U cihelny - V bývalem pěchotním srubu je dnes umístěno muzeum Československého opevnění.

Morava - Levý přítok Dunaje. Pramení pod Kralickým Sněžníkem ve výši v nadmořské výšce 1380 m. n. m. Protéká Moravou až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou.

Dolní Morava – Turistický průmysl.

Stezka v oblacích, Dolní Morava - Vyhlídková konstrukce postavená ze dřeva a oceli, která se nachází poblíž chaty Slaměnka pod vrcholem Slamníku. Objekt je v provozu od roku 2015. Autorem 55 metrů vysoké stavby je architekt Zdeněk Fránek. Stezka v oblacích se stala oblíbeným výletním cílem – během prvního roku od zahájení provozu ji navštívilo téměř 200 000 lidí.

Sky Bridge - Nejdelší visutý most pro pěší v Česku, který spojuje dva hřebeny hor. Je dlouhý 721 metrů a vysoký 95 metrů. Otevřen roku 2022. Nutno dojet lanovkou. Stezka, lanovka a Bridge za cca 1200 Kč.

    1) Jediná normální restaurace v Dolní Moravě patří Ondřeji Bankovi         4) Léčebné lázně Bludov
    2) Pivovar Holbu v Hanušovicích jsme stihli                                               5) Zámecká oranžérie - kavárna i zahradnictví
    3) Zámek v Rudě nad Moravou nabízí i ubytování                                     6) Čí to jsou stopy? No, přeci Eskymo Welzla a Járy Cimrmana

Hostinec Na Rozcestí, Dolní Morava - Patří lyžaři Ondřeji Bankovi. Jediná normální hospoda široko daleko.

Hanušovice (německy Hannsdorf) - Město ležící na soutoku Moravy a Branné. Bylo založeno počátkem 14. století. V Hanušovicích se nachází památkově chráněný barokní farní kostel sv. Mikuláše, jinak žádné historické památky ani domy. Žije zde přibližně 3 200 obyvatel.

Pivovar Holba, Hanušovice - Pivovar vyrábí tradiční české pivo od roku 1874. V současné době je součást akciové společnosti, která sdružuje tři severomoravské pivovary: Hanušovice, Litovel a Zubr z Přerova. Roční výstav se pohybuje okolo 350 tisíc hl ročně.

Pivovarské muzeum a restaurace, Zábřežská 265 – Součástí muzea je i Pivovarská restaurace, kde čepují osm druhů Holby. Otevřeno jen do 17 hodin!

2. den – pátek Hanušovice – Mohelnice 53 km

Zámek Ruda nad Moravou - Čtyřkřídlý zámek s uzavřeným nádvořím byl postaven v roce 1610, kdy jej vlastnili Žerotínové. Od roku 1622 patřil zámek rodu Lichtenštejnů, kteří jej však využívali jen pro hospodářskou správu a většinu vybavení odvezli jinam. V roce 1643 zámek vyrabovali Švédové. Od roku 1926 sloužil jako sídlo státních lesů. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a postupně prochází rekonstrukcí. V rekonstruované části je možné se ubytovat.

Lázně Bludov - Lázně Bludov byly založeny v roce 1929. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí a dětská obezita. V areálu pramení termální minerální voda.

Bludovská spojka - V roce 1974 vznikla takzvaná bludovská spojka. Spojka je zásadní pro trasu rychlíků i osobních vlaků směřujících z/do podhůří Jeseníků, protože umožňuje přímou vozbu vlaků z Hanušovic do Zábřehu na Moravě bez toho, aby vlaky musely úvraťovat v Bludově. Dnes vlaky využívají obě větve bludovské spojky. Zatímco ve směru od Zábřehu jezdí spěšné vlaky do Jeseníku, směr od Šumperku používají vlaky osobní.

Hostinec Pod kostelem, Bludov – oběd

Zámek Bludov - Pozdně renesanční budova zámku pochází ze 17. století. Tehdy měl půdorys tvar písmene L. Až v roce 1708 bylo postaveno třetí křídlo a zbývající budovy byly upraveny do dnešní podoby v duchu baroka. V roce 1710 se majitelem panství stává Jan Jáchym ze Žerotína. Potomci jeho rodu zámek vlastní až do roku 1945. V současné době na zámku žijí potomci rodu Mornstein-Zierotin. Část zámku je využívána k ubytování.

Kavárna v Oranžérii, Bludov – kavárna je v zámecké oranžérii, kde je zároveň i zahradnictví.

Muzeum Zábřeh, Masarykovo náměstí - Nachází se v domě Pod Podloubím. Původně gotický dům byl v 16. století v období renesance rozšířen o podloubí a věž. Muzeum nabízí k prohlídce tři stálé expozice: Z pokladů zábřežského muzea, Z historie města a okolí a miniexpozici Jana Eskymo Welzela.

Zámek Zábřeh - Zámek vznikl v 15. století přestavbami staršího hradu. Během dalších staletí ovlivnila jeho podobu renesance i baroko. V současné době zde sídlí městský úřad.

Pamětní deska Járy Cimrmana a Jana Eskymo Welzla, u zámku - Na pamětní desce se dočtete, že někdy v roce 1893 se na tomto místě možná setkali Jára Cimrmana a polárník Jan Eskymo Welzl.

    1) Zábřeh - po 13 letech opět společné foto s Eskymem Welzlem           4) Před vilkou siláka Frištenského
    2) Elegantní vodní elektrárna Třeština tu stojí už přes 100 let                   5) Nejvyšší most v Česku - 68 m vysoká radnice stojí na vodě
    3) Třetí nejstarší most v Česku stojí v Litovli                                               6) Gustav Frištenský tu při expedici EE-HU ještě nestál

Fotoalbum expedice...

Další album:
Miloš

EE-HU Expedice od Eskymáků do Horních Uher v roce 2013

Jan Eskymo Welzl, nádraží v Zábřehu - Eskymo se narodil roku 1868 v Zábřehu. V roce 1893 opouští Moravu. Nejprve pluje jako námořník přes Ameriku, poté přes Austrálii do Vladivostoku. Pracuje jako zámečník na transsibiřské magistrále, poté cestuje tři roky Sibiří. Veškeré cestování komplikuje jeho absolutní neznalost map i jazyků. Poté se přesouvá na Novosibiřské ostrovy a později na Aljašku. Ve dvacátých letech, kdy v Americe bují strach z komunistů, atentátů a špiónů, je Welzl americkým soudem vyhoštěn a poslán do Hamburku. Zde žije nuzně, svým vyprávěním o životě v divočině však zaujal pracovníky československého konzulátu, a přes ně si začal dopisovat s Rudolfem Těsnohlídkem, který o něm jako první napsal knihu. Za utržené peníze odcestoval Welzl do Kanady, jen roku 1928 nakrátko vrátil do Čech. Posledních dvacet let života strávil v Dawson City, kde v roce 1948 umírá. Jeho dobrodružství na základě rozhovorů napsal v roce 1930 Edvard Valenta. Kniha Třicet let na zlatém severu měla nesmírný úspěch i v zahraničí, kde dokonce vzniklo podezření, že žádný Eskymo Welzl neexistuje, a autorem je ve skutečnosti Karel Čapek, který k zahraničnímu vydání napsal předmluvu. Jeho dílo a všestrannost (cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, náčelník Eskymáků, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč) inspirovalo Svěráka a Smoljaka k vytvoření postavy všeumělce Cimrmana. U nádraží v Zábřehu byla v roce 1998 odhalena jeho socha.

Nádražka Zábřeh – Točí tu pivo z pivovaru Welzl Zábřeh.

Třeština - Háj - Vodní elektrárna byla v roce 2008 zapsána jako národní kulturní památka. První elektrárna zde vznikla už v roce 1901 a byla vůbec první v Rakousku-Uhersku, jež pomocí nadzemního vedení elektrifikovala okolní vsi. Roku 1922 byla na jejím místě vystavěna nová elektrárenská budova podle projektu architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka. Objekt elektrárny je po generální opravě a stále vyrábí elektřinu s původními turbínami.

Vila Háj, Třeština - Vedle elektrárny je od stejných autorů postavena pro rodinu Plhákových vila Háj. Dnes příjemné zahradní občerstvení.

Kemp Bagr, Mohelnice – restaurace, možná večeře i snídaně.

Sobota 3. den- Mohelnice – Kojetín 76 km

Nové Zámky – V zámku je ústav sociální péče. Lužní les okolo zámku je ozdoben drobnými stavbičkami. Na levém břehu řeky Moravy je letohrádek Chrám přátelství alias Templ. Sedm metru vysoká stavba s kulatou klenbou, podepřená iónskými sloupy umožňuje pohled na splav. Nedaleko Templu na ostrově v řece Moravě, je osmnáct metrů vysoký obelisk Komín, který byl v roce 1808 vybudován podle projektu vídeňsko-lednického architekta Hardmutha.

Litovel – Leží na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, vede přímo pod náměstím. Litovelská radnice stojící na náměstí Přemysla Otakara II. byla v roce 1572 přestavěna a byla jí přistavěna 72 metrů vysoká věž. Protože radnice stojí přímo nad ramenem Moravy, je radnice nejvyšší most na řece Moravě. Na náměstí restaurace Záložna, otevřená od 10 hodin.

Svatojánský most, Litovel - Kamenný most přes řeku Moravu. Dostaven byl kolem roku 1592, je tedy nejstarší most na Moravě (třetí v Česku po Karlově mostě a mostu v Písku). Uprostřed mostu je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Švédská deska - památník dobytí Litovle Švédy za třicetileté války. Byl postaven roku 1652, jsou v něm zazděny kamenné dělové koule.

Vila Gustava Frištenského - Jeho vila stojí v ulici, která rovněž nese jeho jméno. Narodil se roku 1879 v Křečhoři u Kolína. Za Rakouska-Uherska a první republiky byl českým zápasníkem v řeckořímském zápase. První závod vyhrál v roce 1900, v roce 1903 se stal amatérským mistrem Evropy, pak zápasil v USA a vystupoval v cirkusech, v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy. Za druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost, po roce 1945 vystupování zanechal. V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu. V Litovli žil od roku 1909 až do své smrti v roce 1957. Pamětní bronzová deska na vilce byla zhotovena a vsazena nákladem rodiny Frištenských v roce 1997.

Tornádo - Litovlí se přehnalo v roce 2004. Ve středu 9. 6. odpoledne se postupně obloha zatahovala a v půl páté vypukla prudká bouře s lijákem a krupobitím. Během několika minut se náhle setmělo a bouře se proměnila v ničivé tornádo. Obrovský náraz větru o síle přes 200 km/hod. lámal stromy, vyrážel dveře a okna, odnášel střechy. Brázda největších škod se táhla podél ramene řeky Moravy v poměrně úzkém pásu od Vísky k pivovaru. Celá pohroma netrvala déle než hodinu. Nejvíce byla postižena ulice Frištenského a Nábřežní, byly zpustošeny i městské sady, v kterých se nyní nachází památník tornáda.

Gymnázium, Litovel - Na místním gymnáziu studoval Jan Opletal - jeho busta před budovou.

Socha Gustava Frištenského, před sokolovnou - Bronzová socha od Jiřího Fingera v životní velikosti byla odhalena v roce 2013.

    1) Rodný břízolitový domek Jana Opletala                                                4) Zámek v Chropyni
    2) Z pamětihodností Olomouce jsme navštívili jen pivovar Moritz               5) Kroměříž - stánek s pivem může být i v zámecké zahradě
    3) Už vidíme stometrovou věž tovačovského zámku                                  6) Velké náměstí v Kroměříži

Lhota nad Moravou – Jan Opletal (1. 1. 1915 – 11. 11. 1939) se narodil zde. Navštěvoval gymnázium v Litovli, kde složil maturitu v roce 1934. Od roku 1936 studoval medicínu v Praze. 28. října 1939 proběhly v Praze protinacistická demonstrace, při které byl Opletal vážně zraněn střelou do břicha. Navzdory lékařské péči zemřel 11. listopadu. Pohřbu se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci. Hned poté začalo gestapo úřadovat. Devět studentů bylo 16. listopadu zatčeno a o den později 17. listopadu popraveno Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a vysoké školy byly na šest let zavřeny. Opletalovy ostatky byly převezeny do rodného Nákla (Lhota je jeho součástí), kde mu byl později na hřbitově vztyčen pomník.

Olomouc

Premonstrátský klášter Hradisko - Klášter tvoří čtyři křídla se čtyřmi nárožními věžemi a příčným traktem s centrální věží. Díky bohaté vnitřní výzdobě je řazen k nejhodnotnějším barokním dílům ve střední Evropě. Klášter byl založen v roce 1078 olomouckým knížetem Ottou I. Sličným. Zpočátku zde působil řád benediktinů z Břevnova, v roce 1150 byl tento řád vystřídán řádem premonstrátů. Po zboření Švédy v roce 1659 začala výstavba nového kláštera, který si dodnes zachoval barokní vzhled. V roce 1790 byl seminář zrušen a objekt připadl armádě. Zpočátku zde bylo pevnostní skladiště, poté zajatecký tábor francouzských vojáků a od roku 1802 se zde nachází vojenská nemocnice, která je nejstarší vojenskou nemocnicí v Česku.

Chrám sv. Gorazda, Gorazdovo náměstí - Pravoslavný katedrální chrám vybudovaný v roce 1939. Symetrická a členitá stavba vrcholí osmibokou věží zakončenou cibulovitou pozlacenou bání s křížem. Ke kostelu přiléhá boční kaple Záštity přesvaté Bohorodice a spodní kaple sv. biskupa Gorazda II.

Pivovar Moritz, Nešverova 2 - Byl založen v roce 2006 a dodává pivo Moritz do stejno-jmenného hostince. Byl pojmenován na počest Moritze Fischera, olomouckého podnikatele ve stavebnictví. V letních měsících funguje i zahrádka přes ulici.

Památník Rudé armády, Čechovy sady - Památník ve formě obelisku z roku 1945 je nejstarším československým dílem ve stylu socialistického realismu. Jeho autorem je místní architekt Jaroslav Kovář mladší. Ač socialistický realismus – vzorem pro obelisk byl barokní sloup Nejsvětější Trojice na olomouckém Hlavním náměstí (památka UNESCO).

Dub nad Moravou - Dominantou městyse Dub nad Moravou je poutní chrám Očišťování Panny Marie postavený v polovině 18. století. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi. Svými rozměry patří k největším chrámovým stavbám na Moravě. Již více než 200 let je cílem poutníků, kteří se sem přicházejí poklonit milostnému obrazu Panny Marie Dubské. Jedná se o nevelký dřevoryt vytvořený lidovým tvůrcem, na kterém je vyobrazena černá (byzantská) Madona. Zvláštní pozornost si zaslouží i varhany z roku 1768, které patří k několika málo zachovaným barokním nástrojům na Moravě.

Hradecký rybník - Největší rybník v okolí města Tovačova byl původně součástí jeho opevnění. Po zrušení na konci 18. století byl obnoven v roce 1953. Dnes má rozlohu 154 ha a je rozdělen na čtyři samostatné vodní plochy.

Tovačov – Renesanční zámek s 96 metrů vysokou věží. Věž byla dokončena v roce 1492 a pro svoji výšku a štíhlý tvar je nazývána Spanilá. Vstupní portál věže byl dokončen ve stejném roce a je nejstarší renesanční památkou na sever od Alp.

Kojetín, kemp u koupaliště - Koupaliště v ceně pobytu otevřeno do 19 hodin.

Měšťanský pivovar Kojetín, Kroměřížská 109 - Po 109-ti letech nepřízně osudu a strádání, kdy byli místní pivaři odkázáni na dovoz piva cizího, se rozhodla skupina přátel učinit přítrž tomuto neutěšenému stavu, a v roce 2022 opět obnovila výrobu piva kojetínského přestavbou původní Orlovny, později kina a Bowling city na Měšťanskou besedu, jejíž součástí je i Měšťanský pivovar Kojetín.

4. den neděle Kojetín – Uherské Hradiště 53 km

Chropyně – Dle pověsti se zde narodil král Ječmínek a zcela určitě roku 1882 malíř Emil Filla. V zámku, nyní muzeu jsou dva historické sály Rytířský s vystaveným brněním a zbraněmi a Ječmínkův sál. Také je zde umístěn památník Emila Filly s ukázkami jeho grafické tvorby. Chropyně se dostala i do seriálu Comeback. Tomi Paci zpívá: Má bohyně,/jsi z Chropyně./ Pro oči tvé/nemyslím na jiné./V Kojetíně/ani v Hulíně/nejsou dívky jako ty z Chropyně.

Kroměříž - Velké náměstí s podloubím a vedle něj stojící Arcibiskupský zámek. Ten je společně s oběma zahradami (Květná zahrada, Podzámecká zahrada) od roku 1998 zapsán na listině kulturního dědictví UNESCO. V Kroměříži se narodil Karel Kryl. Významný knihtiskař Karel Kryl starší, který převzal podnik po svém otci také Karlu Krylovi, byl po záboru Sudet v roce 1938 nucen i s rodinou přesídlit z Nového Jičína do Kroměříže. Zde úspěšně pokračoval ve své činnosti. 12. dubna 1944 se narodil Karel Kryl. Idylické dětství skončilo sourozencům Krylovým v polovině roku 1950, kdy bylo před zraky celé rodiny zničeno zařízení tiskárny. V Kroměříži žil Karel Kryl se svými rodiči do roku 1957, kdy se rodina přestěhovala zpět do Nového Jičína. V ulici kpt. Jaroše, na domě, kde Krylovi bydleli, je umístěna pamětní deska.

Pivovar Černý Orel, Velké náměstí - Již od roku 1734 se v domě nacházela lékárna, později zvaná U Černého orla. Minipivovar byl otevřen v prosinci 2009. Restaurace je rozdělena na dvě části - na nekuřáckou Židovnu a kuřáckou Lékárnu. Židovna je umístěna v přední části, které dominuje varna, výčep a dřevěný model sladovny. Lékárna je umístěna u kuchyně, její dominantou je mobiliář z původní lékárny. Otevřeno až od 11 hodin.

    1) Pomník Karla Kryla stojí před IC                                                         4) Za Janem Antonínem Baťou
    2) Společenský dům si jediný zachoval jméno Baťov                             5) Harley Pub je muzeum, pivovar a zároveň restaurace
    3) Před Tomášem Baťou                                                                         6) Baťův kanál začíná ve Spytihněvu

Pomník Karla Kryla, Prusinovského – Před Městským úřadem. Pomník Karla Kryla ve tvaru židle.

Lennonova ulička - Spojuje Ztracenou ulici s Velkým náměstím.Na zdi portrét Johna Lennona od neznámého autora.

Otrokovice - V roce 1930 rozhodl koncern Baťa s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve Zlíně o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích. Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák u řeky Moravy. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930. Pracemi na Bahňáku byl pověřen Jan Antonín Baťa. Problém jak zvednout terén kvůli podmáčenému terénu se nejdříve řešil navážením zeminy nákladními auty. To ale bylo velmi zdlouhavé, a tak Baťa vyřešil zvýšení zcela originální myšlenkou, která se stala později i důvodem k udělení titulu doctor honoris causa. Pomocí silného čerpadla o výkonu 22 000 litrů za minutu byla voda z řeky Moravy hnána do výšky 85 metrů na vrch Tresný na protějším břehu řeky Moravy, kde mohutné trysky vyplavovaly zeminu. Dřevěným korytem se pak zemina splavovala až na místo stavby. Tímto způsobem bylo přemístěno asi 3,5 miliónu m3 zeminy a terén zvýšen o 2 – 4 metry. Kromě elektrárny a továren bylo v Otrokovicích také zřízeno hlavní letiště pro Zlín. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu Tomáš Baťa. To mj. vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu Baťov pro celé město, což bylo uskutečněno po roce 1938. Do roku 1944 bylo postaveno 409 domů s 689 byty, v nichž bydlelo na tři tisíce zaměstnanců. Nová pneumatikárna byla spuštěna v roce 1971. Název BaRuM vznikl 1948 spojením firem Baťa - Kudrnáč/Rubena (Náchod) - Mitas/Matador.

Společenský dům, tř. Spojenců - Významná funkcionalistická stavba z roku 1936, jejímž autorem je architekt Vladimír Karfík. Stavěla se jen 11 měsíců. Kolem ní bylo navrženo centrum tehdejšího Baťova i s parkem naproti. V roce 1938 je uveden do provozu Baťův plavební kanál, jehož severní vyústění bylo v přístavu v areálu továrny. Další baťovské projekty však zpomalila nebo zastavila válka. Po druhé světové válce byl BAPOZ znárodněn, v plánované výstavbě se nepokračovalo. V roce 1946 byl městu navrácen název Otrokovice. V šedesátých letech byla vybudována továrna na pneumatiky Barum. V parku před Společenským domem byla v roce 1994 v rámci oslav 100. výročí založení firmy Baťa odhalena socha Tomáše Bati, která je kopií sochy v anglickém městě Tilbury. V roce 2022 byl proti Tomáši Baťovi odhalen pomník Jana Antonína Bati. Památková zóna Otrokovice patří spolu se Zlínem k nejzajímavějším dokladům funkcionalistické architektury 30. let 20. století na našem území.

Pivovar Restaurace Muzeum - Harley Pub, Dr. E. Beneše 512 – oběd

Baťův kanál - Vodní cesta vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů a plavebními komorami (celkem 14). Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody, přes které se táhla lana ke člunům. Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů do otrokovické tepelné elektrárny. Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí mezi u Sudoměřic, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu. V dnešní době je celá vodní cesta v délce 52 km opravena a je umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Skalicí na Slovensku. Turisté mohou využívat osm přístavů a šestnáct přístavišť.

    1) Vyhlídková terasa ve Spytihněvu                                                         4) Zámek v Uherském Ostrohu
    2) I v Uherském Hradišti mají na stadiónu lízátka                                     5) Tudy okolo projížděl Josef Zimovčák na vysokém kole
    3) Nýtovaný most v Kostelanech                                                             6) Veselská brána ve Strážnici nám posloužila jako úschovna kol

Vyhlídková plošina, přístaviště Spytihněv - Vyhlídková plošina nad přístavištěm, v přízemí občerstvení.

Uherské Hradiště - Město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. Na křižovatce cest bylo už na přelomu 8. a 9. století slovanské hradiště. Centrem byl tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle jeho kaple. Velkomoravská aglomerace dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřila k důležitým střediskům Velké Moravy. Archeologický průzkum na rozdíl od Mikulčic však ztěžuje současná zástavba. V Sadech na tzv. metropolitní výšině zvané Derfla na jižním okraji Uherského Hradiště byly odkryty základy sakrálního komplexu s baptisteriem - křtitelnicí, měl se zde nacházet i domnělý hrob sv. Metoděje. Sice situačně odpovídá popisu v písemné zprávě z 9. století, ale hrob byl prázdný.

Socha J. A. Bati, Moravní nábřeží - Sochu dvanáctiletého Jana Antonína Bati z umělého kamene vytvořil sochař Robert Buček. Socha sedícího chlapce měří téměř tři metry. Byla odhalena k 50. výročí jeho úmrtí.

5. den pondělí Uherské Hradiště – Hodonín 60 km

Kostelany nad Moravou – Portálový nýtovaný most přes řeku Moravu - v roce 1913 byla započata jeho výstavba. Byl dokončen až po první světové válce v roce 1921.

Ostrožská Nová Ves – koupaliště v jezeře

Uherský Ostroh – Renesanční zámek z 16. století. Po bitvě na Bílé hoře byl zkonfiskován a v roce 1625 prodán Lichtenštejnům. V roce 1949 se v Ostrohu narodila a bydlí Helena Fibingerová.

Milokošť, předměstí Veselí nad Moravou - Na rohu je bývalá hospoda s touto pamětní deskou: „Sem na pivo nechodí, ale kolem rohu této hospody rychle projíždí Josef Zimovčák, legendární jezdec na vysokém kole, pokořitel Tour de France a nejslavnější sportovec milokoštský.“

Veselí nad Moravou, zámek - Bývalý středověký vodní hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Obklopuje ho rozsáhlý park. V těsné blízkosti zámku je mlýn, přestavěný na elektrárnu, jejíž zařízení je dodnes funkční. U přístaviště Baťova kanálu je bistro Dog in Dock.

Občerstvení Pod Majákem, u Vnorov – Na slepé odbočce. Je tam vidět křížení Baťova kanálu s řekou Moravou.

Strážnice - Na začátku Strážnice je křížení Baťova kanálu s říčkou Veličkou. Součástí křížení jsou dvě plavební komory. V současnosti slouží jako protipovodňové zábrany. Raritou je, že jsou vybaveny dvěma páry vrat. To umožňuje vyrovnávat spád z obou stran komory.

Zámek Strážnice - Žerotínové nechali v 16. století přestavět gotický strážní hrad z 2. poloviny 13. století na renesanční zámek. V 19. století prošel klasicistními a romantizujícími úpravami. U zámku se rozprostírá rozlehlý anglický park, ve kterém se konají národopisné slavnosti. V zámku sídlí Národní ústav lidové kultury.

Synagoga se židovským hřbitovem - Synagoga byla postavena roku 1804, v roce 1870 získala novorománský vzhled. Svému účelu sloužila do roku 1941, kdy byla poničena jednotkami SA. Až roku 1991 byla synagoga vrácena židovské obci. Dnes je synagoga využívána jako výstavní sál.

Skalická a Veselská brány- Jsou zbytkem protitureckého opevnění z druhé poloviny 16. století, za své doby nejmohutnější brány na Moravě. U Veselské brány je restaurace U Kalendů, kde oběd.

    1) Vinné sklípky v Plžích jsme nemohli minout                                           4) Kostel na náměstí ve Skalici
    2) Výklopník v Sudoměřicích                                                                       5) Hodonínská radnice
    3) Dom kultúry ve Skalici                                                                             6) Pivovar Kunc je na hlavní třídě

Petrov, Plže - Památková rezervace lidové architektury. V areálu je okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. My vzpomínáme na sklep č. 49 při 49. Velké Stezce se zakončením v Kyjově.

Výklopník Sudoměřice - Byl postaven v roce 1939. Toto zařízení sloužilo k překládání lignitového uhlí, které se přiváželo po železniční trati z nedalekého dolu Tomáš v Ratíškovicích, patřící firmě Baťa. Plně naložený vagon s lignitovým uhlím se pomocí lanového navijáku vtáhnul do místnosti výklopníku. V ní se nachází kolébka s výsypkou. Celá kolébka i s kolejí, násypkou a plným vagonem byla pomocí lanového kladkostroje zdvižena. Vagon pak čelními dveřmi vysypal prašný lignit do připravené lodi, která po Baťově kanále odvezla uhlí do elektrárny v Otrokovicích. Možnost vystoupat na střechu, odkud je výhled na kanál i Bílé Karpaty.

Přístav Skalica – Přístav byl součástí Baťova kanálu už od 30. let. Přístav byl obnoven v roce 2006, a tak se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou.

Skalica - Okresní město v Trnavském kraji na Slovensku. Leží 1,5 kilometru od hranic s Českem. Ve městě žije přibližně 15 tisíc obyvatel. Město je velice pozoruhodné (rotunda sv. Jiří - románská stavba z počátku 13. století, Dům kultury - secesní stavba Dušana Jurkoviče, atd.).

Minipivovar Špicer, Komenského 2 - Řemeslný pivovar navazující na tradici vaření piva v královském městě Skalica. Svým jménem se odkazuje na posledního nájemce skalického městského pivovaru. Je umístěn v měšťanském domě, který po požáru postavil Eliáš Berger, dvorní historik třech římských císařů a uherských králů Rudolfa II, Matyáše II a Ferdinanda II. Heslem pivovaru je parafráze na skalické heslo: Pivo pro Vás, enem od nás.

Hodonín – V zámku z roku 1642 je nyní muzeum nejslavnějšího rodáka T. G. Masaryka. Další muzeum - Muzeum ropy se nachází u nádraží. Založila ho skupina nadšenců a je věnováno ropě a její těžbě na dolním toku Moravy. První exponáty jsou viditelné již zdálky. Jedná se o ropné věže a čerpadla, která se nachází u budovy muzea. Městská radnice z roku 1904 je postavena ve stylu norimberské secese. Při příjezdu ze Slovenska je po pravé ruce nepřehlédnutelná prodejna Varmuža. Úžasné rybí saláty a speciality.

Pivovar Kunz, Hodonín - Umístění v bývalém dvoře Kuncova domu dalo jméno i firmě. Pivovar otevřen v roce 1994, má kapacitu 1 500 hl ročně. Vyrábí se tu světlá kvasnicová desítka a dvanáctka Hodonínský švihák. Restaurace je na Národní třídě, kousek za Masarykovým náměstím, ovšem zahrádka a přístup s koly je ze zadního traktu, nutno objet blok.

    1)  Hradiště Mikulčice                                                                                4) Vrcholové foto - soutok Moravy s Dyjí
    2) Jedem stále podle Moravy                                                                    5) Zámeček Pohansko
    3)I v Lanžhotě byl Cimrman                                                                       6) Závěr expedice v Břeclavi v pivovaru Frankies

6. den úterý Hodonín – Břeclav 56 km

Mikulčice – Jeden z nejvýznamnějších sídlištních celků Velkomoravské říše s doloženým slovanským osídlením od 6. století. V 9. století velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy. Na ploše 200 hektarů je tu odkryto dvanáct kostelů, dvorce velmožů, hliněné hradby, knížecí palác a pohřebiště s celkovým počtem přes 2 500 objevených hrobů. Obestavěný a zastřešený prostor baziliky je zakonzervovaný a využívaný jako muzejní expozice. Místo působení slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje. Národní kulturní památka.

Lanžhot, restaurace Podlužan - oběd

Soutok Moravy a Dyje – Tvoří hranici mezi třemi státy - Moravou, Slovenskem a Rakouskem.

Zámeček Pohansko - Empírový lovecký zámeček nechal postavit v letech 1810-11 kníže Jan I. Lichtenštejn. Je to stavba obdélníkového půdorysu se symetrickými přízemními křídly. Celým přízemím procházejí pilířové arkády. Fasády zdobí reliéfy s mytologickými motivy. Zámek se nachází v těsné blízkosti dávného slovanského hradiště, a proto je úzce spjat s archeologickou činností. Jeho expozice dokumentuje práci archeologů a jejich objevy (keramika, řemeslnické nástroje, šperky z drahých kovů atd.).

Břeclav - Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav. Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi bylo zavedení železnice v roce 1839. Renesanční zámek byl vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. Veřejnosti je zpřístupněna zámecká věž. Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů - Vranův mlýn a zámecký pivovar. Řadu městských ulic poznamenala panelová výstavba, jednou z dominant městského panoramatu se stala zkušební věž výrobce výtahů.

Kostel sv. Václava, náměstí TGM - Kostel byl postaven až v letech 1992 – 1995, architektem je Ludvík Kolek, oltář navrhl Karel Stádník, stejně jako křížovou cestu. Kostel se stal novou dominantou na hlavním břeclavském náměstí, stojí na místě původního románského kostela, který byl zničen při náletu v roce 1944. Při pohledu zvenčí je velice působivé osazení zvonů v průhledu mezi věžemi. Synagoga je halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru.

Pivovar Frankies, J. Palacha 121/8 - Dva kamarádi si tento pivovar založili z lásky k pivu v roce 2014. Vaří v něm poctivý český ležák a točí i různé zahraniční speciály.

Hlava křičícího muže, začátek pěší zóny směrem k nádraží – Autorem pískovcové sochy hlavy, která vznikla v roce 1992 v rámci sochařského sympozia "Široký dvůr", je Daniel Talavera.

Břeclav železnice – První železnice na území Česka. Severní dráha císaře Ferdinanda vedla roku 1839 z Vídně do Brna. Roku 1841 byla postavena další trať Břeclav - Přerov - Olomouc a roku 1847 protažena do Bohumína, později až do Krakova.

« NAHORU

TOPlist