16a. Čtrnáctkové kulturní léto 2009

červen - září 2009
navštíveny: kuželna Horská, Negatif, Na hradbách, Kněževes, Cinda, parník Tyrš, Modrá hvězda ve Staré Boleslavi, Zvonařka, U vystřelenýho voka, Cross club, V sedmém nebi, Na palouku, U Viléma

Jaké byly návštěvy zahradních restaurací

úterý 16. 6. 2009, kuželna Horská - Včera jsme oslavili v Horské důstojně její druhé místo v soutěži o nejlepší zahrádku loňského kulturního léta. A nejen to, oslavili jsme jedny narozeniny, jednoho nového architekta a pak už jsme slavili ze setrvačnosti jen tak. Pozdravili jsme na dálku Jitku Birnerovou, která hospůdku v Horské taky objevila, jen o den dříve a která pro nás zařídí zahradní restauraci ve Staré Boleslavi zřejmě 4. srpna. Ale to hodně předbíhám. Čtrnáctkové kulturní léto bude totiž probíhat každé úterý. A kde? To vám prozradím vždy pouhý týden dopředu, nebudu totiž riskovat, že sice přijdete na správné místo ovšem v nesprávné úterý.

pondělí 22. 6. 2009, Brikciův literární výlet - V pondělí jsme s deštníky absolvovali Čtrnáctý literární výlet. Brikciusova továrna na absurdno letos vyprodukovala Einsteina vycházejícího ze své pizzerie, šíleného profesora předvádějícího na střeše tiskárny vlastnoruční ohřev párku před hladovým saharským psem - opravdu velice odvážné, Tychona a Keplera močící na svůj vlastní pomník. Vše korunovala přednáška vyjukaného studentíka o spojení filosofie a fyziky, kterou koktal z taháku pod přísným dohledem paní doktorky Papežové celé ve služebním.

úterý 23. 6. 2009, Vojanovy Sady - Včerejší Vojanky byly nakonec překvapivě bez deště, ale i bez čtrnáctkových hudebníků.

úterý 30. 6. 2009, Negatif v Podolí - 30. června jsme měli strávit ve vítězné zahradní restauraci loňského léta. A kdo vyhrál? Parník Tyrš, kelímkáče a utopence na tácku hravě převážil pohled na osvětlená Hradčana z hladiny Vltavy. Bohužel Tyrš odešel do věčných lovišť podobně jako Tyrl v Babiččině Death Valley, a tak cenově srovnatelnou náhradu kromě lodě Hermes (ale tam by nám bezdomovci asi nedovolili chlastat) je Bukanýr u Štefánikova mostu. Terasa parníčku je krytá a snad z ní spatříme i odvrácenou stranu Hradčan.
Když se nedaří, tak se nedaří. Vítěz loňského kulturního léta Tyrš odešel na věčnost, jeho prvního náhradníka Bukanýra unesli piráti z magistrátu (magistrátní zaměstnankyně Alena sice tvrdí, že má Bukanýr jen ochranný dohled, ale my všechny rumové víly a rumoví nádeníci moc dobře víme, co takový dohled obnáší), Yacht klub obsadila úplně cizí uzavřená společnost a v hospodě Na Dolejší by nepropadl ani špendlík, natož aby se tam nasoukalo přes dvacet Čtrnáctkářů s taškami, deštníky, počítačem a nákupy. Teprve pátý pokus byl pozitiv, protože se nám podařilo zakotvit v Negatif. Kromě miniaturních porciček se podařilo dodržet všechny čtrnáctkové tradice: neustálé přesedávání, hlučná konverzace všech se všemi, přetahovaná o Ouřad a jedno nezaplacené malé pivo.

úterý 7. 7. 2009, Na hradbách na Vyšehradě - Ještě v pondělí 6. července budeme místo na strahovských hradbách stát někde v Yesenici, ale už v úterý 7. července od půl sedmé obsadíme pro změnu hradby vyšehradské. Doražte k rotundě sv. Martina. Pak už stačí vzhlédnout vzhůru a vchod hospody Na hradbách nemůžete nespatřit. Včerejší letní zahrádka na vyšehradských hradbách nakonec dopadla skvěle. Když pršelo, seděli jsme pod obrovskými deštníky a konzumovali jako obvykle a v přestávkách mezi dešti jsme stříleli šampaňská na počest Hanky. Muži si při střelbě zřejmě představovali, že vyhráli F1 (i když u Michala s jemným intelektuálním humorem kdoví) a podle toho taky výtok vypadal, zatímco jediná střílející žena myslela hlavně na konzumentky, a tak a tak se stříkalo jen slabounce. Každopádně každému ze čtyř odpalů dodal kulisu dramatický západ slunce a úžasná scenérie stmívající se Prahy. Ani se té Libuši nedivím.

neděle 12. 7. 2009, Kněževes - V neděli odpoledne jsme byli pozváni čerstvým bakalářem a čerstvým otcem Petrem Kolingerem k nim do Kněževse na netradiční křest. Šampaňským byl pokřtěn prvorozený Jakub už při výletu družstva DOPIČI na kolech kolem Ruzyně. Tentokrát jsme otestovali na vlastní zadek veškerý vystavený nábytek, popili, pojedli, Chorea Bohemica se vrhla na Sváťu Karáska, ale hlavně se potěšili 63 dní starým Jakubem.

úterý 14. 7. 2009, XIVejt na Cindě - Tak jsme měli včera velké štěstí. Léto trvalo asi šest hodin a zrovna jsme se do něj trefili XIVejtem. Přesto někteří po prvním svitu slunce na Žlutých lázních chtěli zbaběle prchat do stínu. Ne, ne, trénujte na Itálii. Zažili jsme i obnovené premiéry, Pavel Tichý se naposledy koupal ve Vltavě v roce 1969 a pak až včera a Alla zavzpomínala, že se na Císařské louce zvrhla v závodní kanoi naposledy taky před čtyřiceti lety. Ale to už jsme za sebou měli rozlučku s americkou rodinkou Hujerů a plavbu přívozem na Smíchov. Tak hezké a tak krátké, paní vedoucí, nemůžeme jet ještě jednou? Ne, Cinda a IvČe čeká a hledá. Večer byl sice bez hudby, ale zase nás poctil svou návštěvou bludný Náměstek, který se nakonec trefil i po dvou oslavách, Žižka s náhradním okem, úplně živá Káťa, kterou známe už jen virtuálně z vášnivých internetových diskusí (kdy spatříme na vlastní oko i Jiskru?) a dokonce jeden cyklista, který dorazil až z Řeže.

víkend 17. 7. – 19. 7. 2009, Lhota - A tak s jedinou sobotní cyklistkou Marcelínou jsme se místo v Úštěku potkali až v bazénu, kde jsme si v ďábelsky rychlém teplém Golfském proudu stačili stěží předávat bohémské štafetové kolíky. Pak opět krátký pokus o Itálii pod pergolou, ale znovu zvítězilo Irsko, krb a tullamorka. Naštěstí my Evropani jsme doma všude.

úterý 21. 7. 2009, Parník Tyrš - Za týden budou Etruskové zuřivě hledat po domácnosti repelent a krásnou čtrnáctkovou odrazku od Jirky N., kterou na podzim někam zabordelili, a tak zřejmě do hospody nedorazí. Nicméně sirotci se mohou sejít na parníku Tyrš, který vstal z mrtvých a mezi Palačákem a Výtoní začal opět fungovat. Tak za týden v sedm.
Včera se jsme přeci jen neodolali a místo smažení řízků jsme vyrazili na Tyrše. Protože posedět nad poklidnou hladinou Vltavy, poslouchat vzdálené bubny a vidět pomalu se stmívající Hradčany je nad všechny řízky světa. Osamělý šéf to dosvědčí. Dokonce zdaleka hosté přijeli - až z Ukrajiny, aby tu krásu viděli. Ale nám mladým a neklidným jeden parník za večer nestačí. Dojeli jsme tramvají a vlakem na nádraží Strašnice a tam mezi sběrnými surovostmi jsme objevili Roulina a Mílu Fuxu. Byli jsme v sedmým nebi.

úterý 28. 7. 2009, Vysočanská radnice - Vernisáž Aleny Hořejší a jejích kumpánů z Quatrom.

úterý 4. 8. 2009, Modrá hvězda, Stará Boleslav - Včera jsme poprvé šířili pravidelnou úterní čtrnáctkou zahradní osvětu mimo hranice Prahy a nebylo to špatné. Sice se autobusák strefil do Staré Boleslavi až na druhý pokus, o autech a tetě Líbě ani nemluvě, ale na zahrádce u Jitky Birnerové bylo moc hezky. Nakonec se nás tam ládovalo dršťkovou a buřty na pivě přesně dvakrát čtrnáct. A v zahradní restauraci Modrá hvězda s výhledem na jeden ujíždějící autobus za druhým se vytáhli i naši hudebníci a hráli o sto čtrnáct. Bohužel v deset uposlechli nevyřčené policejní hodiny a ujeli - zase se řidič na poprvé nestrefil - směr Černý Most, Hostivice, Ústí nad Orlicí.

úterý 11. 8. 2009, Zvonařka - Včera nás nejdříve personál odmítl na terase obsluhovat, že je tam ošklivo, mokro a hlavně od výčepu daleko. Když se nám ale podařilo zahnat bouřkové mraky a postupně asertivně pohovořit se všemi číšníky na place, došel vrchní k nezvratnému přesvědčení, že jsme z České obchodní inspekce a rázem nám úslužně na terasu vynášeli piva, jídla, šampus i vodu na kytky. Terasa a výhled na pražský Manhattan byly jen pro nás.

středa 12. 8. 2009, večírek u Ally - Včera jsme zažili u Ally velice poetický poitalský večírek. Nejdřív se vše točilo okolo jídla: měli jsme špagety, insalatu mista, pizzu, meloun, bublaninu (vysoce hodnoceno - na intelektuálku přímo excelentní výkon) a originál italské víno tuším značky Montepulciano. Ale pak došlo i na duševno, nosným tématem večera se stala výzdoba etruských hrobek v Tarquinii. Pro příště, Allo, a další nepozorní návštěvníci nekropole, vynechte Leopardí hrobku a jděte rovnou do Tomba dela fustigazione. Tam je totiž namalován onen 2500 let starý grupáč viz http://en.wikipedia.org/wiki/Tarquinia. Posuďte sami, co všechno lze nazvat erotickou situací. Nicméně ona situace nás tak zaujala, že mimořádně zůstalo u Ally přes noc v očekávání věcí příštích celkem šest mužů a žen (ideálně 3 + 3), Lenka si dokonce pořídila i bičík.