Akce Čtrnáctky v roce 1994

Akce: Silvestr v Horní Čermné, Pára v Prokopáči a bruslení u Martinů, Otevírání studánek a výčepů v Pyšelích, Poklad v Řevnicích, 36. velká Stezka se zakončením v Borovanech, Vítání léta ve Vojanových sadech, letní čundr - 7x ve Vrbně, Halouny u Provázků, letní hory – Šumava, Dětské hory v Hřensku, Dětská voda Vltava, Chalupa v Brandově na kolech, 26. malá Stezka v Podještědí, Narozeniny Michala Martiny U Klasu, vánoční nadílka v Metroprojektu

Co jsme zažili

Silvestr v Horní Čermné – 30. 12. 1993 - 2. 1. 1994
Dopoledne vyjíždíme směr východ, a tmy v Čermné. V hospodě Michlík s Janou, tak zůstáváme. Doráží ještě Jirka Veverka se Zojou, ale pak už jdeme do sokolovny. Spíme na zemi na pódiu. Večer ještě voláme Šilarovi, protože jsme zapomněli doma Martinovy běžky. Ráno hrozná obleva. Přesto vyrážíme nejdříve ke starostovi pro běžky a pak na parkoviště pod Suchým vrchem. Lyžování je nakonec skvělé. Cestou zpátky na sedlo Honza předjíždí běžkaře na Fischerech, ten se ho snaží dohnat a skončí s otřesem mozku. Stáňa mu na silnici stopuje auto do Čenkovic. My pak se všichni ještě s Allou snažíme probojovat do Mladkova, kde mají být všichni z Čermné + Jánský, Paukovi, a jejich hosti z Mistrovic. Ale hrozná spousta rozbředlého sněhu, a tak se vracíme do Jablonného, kde je kupodivu silná frakce. Krátké občerstvení a pak jedeme zpět do Čermné. Zbytek odváží Řezníček. Hospoda v Čermné zavřená, a tak rovnou do sokolovny, kam přijíždí dámská sekce jen na silvestrovskou noc. Také Věru Ouř. s bubnem přiváží Pařízkovi.
Chlebíčky, spousta chlebíčků a převlek Z pohádky do pohádky. Povedený večer ještě zpestřují Hořejší, Libigerovi a Markovi. Jdeme spát asi v půl třetí. Ráno už o něco méně nad nulou. Část nás vyráží na běžky, část pěšky na Mariánskou horu. Pak sjezd do Dolní Čermné. V restauraci trochu jídla a piva. Pak jdeme do obecního úřadu na Betlémy a busem zpět. Večer jdeme k Markovým známým na návštěvu do chalupy. Michl hraje na kytaru, Marek pěje ódu na ODu. Ráno balíme, vracíme lyže a přes Suchý vrch jedeme domů.

Pára v Prokopáči a bruslení u Martinů, 19. 2. 1994
Ráno šíleně narvaným vlakem taženým parní lokomotivou, které ještě na Smíchově přidali jeden vagón na cestu Prokopským údolím. Už v prvním stoupání to lokomotiva nezvládla utáhnout, a tak hodinu čekáme ma postrk. Pak do Hostivic a Semerinkem zpátky na Smíchov. Tichých jedou rovnou k Martinům, my domů na oběd a pak na Hostivař. Michal má videokameru, a tak točí dění na ledě. Když jsme se přesunuli k Martinůn, hned nám video přehrává. (mezi Simpsonovými). Spousta jídla a pití. Jedeme domů asi v deset, vezeme Kostrbu a Ondru domů.

Narozeninový večírek u Ally U Andělky, 3. 3. 1994

16. Otevírání studánek a výčepů v Pyšelích, 25. – 27. 3. 1994
JiVla: Jedu v pátek večer po mejdanu v práci bez znalosti jízdního řádu, a tak nakonec přicházím do Hvězdonic až po desáté. JiMi a JaVor odjíždějí již v noci do Prahy, takže do chaty Petra Koppa nás dochází jen šest. Je to malinkatá chatička s dveřmi do vojenské sanitky v malé kolonii u parkoviště dálnice. Ráno se počty ještě tenčí, odjíždí Jirka Vverka se Zinajdou s krvavými patami. Petr Kopp je předchozího večera protáhl stezkami svého mládí a přitom se neustále divil – ten les tu nebyl a tady byl, dálnice tu nebyla atd. Ráno na zřícenině Hláska-Zlenice setkání s dětskou částí. Procházka přes Čtyřkoly ke kostelíku ve Lštění, opečení buřtů a poté posezení v poměrně čisté nádražní restauraci v Čerčanech. Část odjíždí do Prahy, část do Pyšel vlakem, zbytek jde asi kilák pěšky k hospodě Pyšelka až na Lenku, která s oběma dětmi míjí hospodu a omyl poznává až po dvou kilometrech. Věra odváží děti do Pyšel a my v klidu popíjíme. Vtom se Věra vrací, abychom okamžitě odjeli do Pyšel, že chlapečkové tak řádí, že to Lenka nepřežije. Odcházíme od piva Michal, Pavel T., Kopp a já. V pyšelské hopoddě ticho jak v kostele, děti sedí po jednom u stolu a čumí na televizi. Spíme v nevytopené tělocvičně. Jen Pavel T. s Vráťou vydrží s podnikateli Bundáši u šampaňského v hospodě do ranních hodin. Ráno řady opět řídnou, navštěvujeme Bundáše, radí nám studánku pod Loretou, kterou následně vyčistíme a otevřeme. Pak pokračujeme různými údolími do chatové cibvilizace. Vráťa se odpojuje, Kopp pospíchá na vlak do Senohrab, a tak v Mirošovicíh končíme jen já s Martinem a Pavel Tichý + 3.

23. bál TAKu - Padouši všech dob v Domovině, 8. 4. 1994
V Domovině pojal padouchy každý jinak. Někdo přišel s odznakem Mladým budovatel, někdo s páskou přes oko. My jdeme v černém (myslím tím TURAS), i když sedíme se Čtrnáctkou u stolu. Bál velice podařený, Yo-Yo band skvělý, předtančení též, divadelní představení Trojky jsme nepochopili. Domů noční tramvají.


TURAS - kuličkiáda v Divoké Šárce, 9. 4. 1994
Kluci hrajou s Kučerou kuličky u Dívčího skoku, my sedíme u ohně a opékáme buřty. Až do půl osmé.



Poklad v Řevnicích, 16. 4. 1994
Tentokrát jako Klíče od Lesního údolí na motivy televizní soutěže Klíče od pevnosti Boyard ideově připravil Miroslav Tichý – tolik pozvánka. V neuvěřitelném množství – asi padesát lidí – jsme odjeli do Řevnic, kde Pavel připravil další skvělou bojovku. Martin šel s Jankem, Martinovými a Vlastíkem. Takže na konci bojovky u ohniště poblíž Babky jsme se sešli všichni, až na naše chlapečky, kteří si udělali ohýnek asi 300 metrů od nás. Pak hledání losů a opékání buřtů. Poté na zahradu k Boženkům. Je nádherně, stoly se prohýbají a sud je v rekordní době dopit. Pak už běhá Nikotin, který dorazil až odpoledne, se džbánky. K večeru se přesunujeme dovnitř – naštěstí někteří už odjeli, a tak se vejdeme. My jedeme jako poslední vlakem v deset.

TURASův jarní Křivoklát v Litomyšli, 22. - 24. 4. 1994
Busem od vodárny přímo až na chatu Maxe Švabinského. Po večeři uložení dětí hudba Roulin + Morava. Poté divoký večírek s Winklerem, neustále objednává becherovku, já dokonce kouřím, a když si JaVor si ve čtyři objednala volské oko, típla jsem jí vajgla přímo do voka (volského) – reminiscence na Beatles. Pak už jsme vyhoštěni, ale Winkler umlouvá paní Hostinskou, aby nám za 500 K dala dvě piva. Ani ty jsme za ranního rozbřesku nedopili. Když v jedenáct procitám, stojí ještě venku na stole. Asi ke dvanácté vyrážíme do Kozlova. V nádherné dřevěné hopspodě jak z minulého sotletí popíjíme pivo a v přilehlém sále nakupujeme oděvy. Děti jezdí na koni, Honza si z hladu nad svíčkou opéká buřta. Na kraji lesa už čeká bus a nerzvózní Hubeňákovi, kteří celý víkend zabezpečovali. Jsme rovnou odvezeni na zámek, kde nám v zámeckém divadle okostýmovaní hudebníci zahráli několik kousků. Pak trávíme večer v sále, kde týden před námi bylo sedm středoevropských prezidentů. Večer hledají děti v zámecké zahradě při svíčkách poklad – pozlacené mince, které vyrobil Winkler. Večírek s hudbou, tancem a šampaňským opět skvělý. Spíme v rodném domě Smentany. Ráno procházka po městě, bohužel Portmoneum je zavřené. Po prohlídce zámku a krátké procházce skalním městem se přemisťujeme na oběd dle doporučení Brňáků na Žákovu horu. Neuvěřitelné dlouhé čekání na oběd, pak už má Kopp hysterické záchvaty smíchu. Díky tomu v Praze až osm.

15 let TURASu ve Stodole, 11. -12. 5. 1994
Na kolech do Středokluk, kde vyzdobený dvůr fotkami TURASu za uplynulých 15 let. Obrovská účast Turasu, Morturasu a dalších přátel. Střídavě hraje Pernica a Mišík. K ránu vybuchuje deset šampaňských a pak hraje Morturas – Máma a spol. Po krátkém spánku na dvoře se přesunujeme na kolech ještě s Janou Blažkovou a Roulinem přes Nebušice na Dívčí skok. Turas a Moruras přijíždějí zákazem vjezdu auty až na místo. Dospáváme noc a poté se pod paraplíčky věnujeme konzumaci. Po kuřatech dokonce přijíždí i nametený majitel Stodoly, který nám dal přednost přes Němci. Oheň s buřty. Přicházejí Turasí rodinky na sobotní procházku. My jedeme domů až před jedenáctou, vedle nás poklusává Kostrba, Jana spí u nás.

36. velká Stezka se zakončením v Borovanech, 18. – 22. 5. 1994
JiVla: Jedu až ve čtvrtek odpoledne. Ve Zlaté Koruně přistupují do vlaku zmocklíci, co jeli už ve středu. Exkurze v Českém Krumlově zahrnuje i ochutnávku piva přímo z tanků a pak pití proplachováku (lahváče plněné po přechodu plnící linky z tmavého na světlé). Po krátké chvilce v pivovarské restauraci se přesunujem k Budějovické bráně, kde hudba i s bubnujícím kuchařem. Čtrnáctka spí v internátu na břehu Vltavy, já v lesíku nad Krumlovem, naštěstí přestalo lejt. Po ranní prohlídce města vždy šedá věž je vyzdobená nezvyklými ornamenty. Kolem poledne odcházím přes Křížový vrch do Věžovské Pláně. Po prohlídce školy postavené ve stylu vily, aby nedráždila Němce málem míjím Traktorest, kde se setkávám se skupinou vedenou Rasťou. U kaplického nádraží téměř všichni odjíždějí autobusem do Velešína, já jdu s Kociánem na pozdní oběd, pak do Pořešína, kde rozsáhlá zřícenina. Poté bloudění do Malče a do Ločenic. Zde velký sál, párty a poněkud zvláštní hospodská. Ráno poměrně dlouho před obchodem, kde legendární Bubeničkova produkce krytá vývěskami jen od pasu výš. Poté přesun do Sedla. Zde se Čtrnáctka dost rozjela. Po vydatné konzumaci se přesouváme do Ostroveckého Újezda, kde je v bývalém pivovaru hospoda na Spilce, Trojka, muzika a příjemná obsluha. Postupně a naprosto asynchronně konzumujeme, co se dá. V Borovanech u hasičů narváno Čtrnáctkou, přijelo mnohem víc lidí, než objenáno, takže místo guláše jen párky, které nakonec taky došly. Nicméně obsluhujcí hasiči dělají, co mohou. Ráno přesun na sraziště. Trocnov nám nepůjčili. Areál Borovanského mlýna byl ale velmi příjemný. Nic nevhyblo, ve vstupní bráně se vybíraly po husitském vzoru cennosti a prodávaly se čtrnáckové zpěvníky. Nechyběl ani rybníček pro koupel kata Kociána. Stezku totiž letos pořádala Čtrnáctka – hlavně Vláďa Roith – a povedlo se mu to. Já aspoň odcházím se Stáňou na nádraží polepit vagóny pro jednotlivé trasy.
Album
BuBu

TURAS - dětská voda – Berounka, 15. - 19. 6. 1994
V pátek jsme u Báry naložili krytou loď a vyrazili do Skryjí. Na tábořišti už Turas sušil obsah udělaných lodí (jeli od Klabavy). Protže hospoda na tábořišti zavřená, sjeli jsme pro tři basy piv. Ale všichni tak zničení z předcházejících dní (jeli už od středy), že u táboráku většinou usnuli a piv zbyla sousta. Ráno jednu pro nákup a pak pokračujem s Lubošem Vojdsou pro auto, které má za Radnicí. Když se vrátíme , čekáme na Martinovy, kteří jeli do nemocnice, protže Michalovi bylo blbě. Pak jedou s auty do Višňové. A ta vyrážíme až po jedné. My s Jirkou jedem na gumáku, naši kluci na půjčené lodi od Martinů a Hona Martina na lodi od nás. U Rozvědčíka potáváme Nikotina, který přijel autem s Roulinem. Do Višňové díky zelené od Winklera přijíždíme v dobré náladě. V dolní hospodě už františkáni a Roulin.Stavíme stan a pa už se věnujeme konzumaci. Hudba se saxíkem bezvadná. Ve dvě Kučka objednává šest šampusů a pak ještě čtyři. Ty už mě porážejí, dyž zjišTuji, ž už nemůžu skoro codit , jdu ve čtyři spát. Ostaní jdou až za světla, Ivona se lomenou nohou od tance. Ráno Jablonsý naráží sud, ale my se věnujem abstinenci a slunění u Berounky (totální spálenost) Martinovi odjeli už večer, a tak nepokračujeme v jízdě.Děti sřídavě utrácejí peníze za Algidu a linecké věnečky. Turas odjel ponejvíce auty, lodě čáchovou Avií, my jedeme po páté před Křivoklát a Lány do svého.

Vítání léta ve Vojanových sadech, 21. 6. 1994
Bez sudu piva s klasickou hudbou, piknikovým jídlem a několika šampaňskými.

25. letní čundr - 7x ve Vrbně, 3. 7. – 6. 7. 1994
Na Smíchově sraz s JaVorem a vlakem do Blatné. V šíleném vedru se přesunujeme po zelené, u Hadího rybníka potkáváme Jonese, v Pálenci se koupeme, v šest dorážíme do Vrbna. Za chvíli se objevuje úderná skupina Nikotin, Pípa, Ašan, Heller – malíř z legend a Franta Mašek. Šli o den dřív z Mirovic, z Blatně už jdeme v jejich stopách. Pak se objevuje ještě pan Pivovarský a v deset se náhle zjevuje Jones se ženou. První vynikající tlačenka, několik Nektarů a kalíšky na uctění 25 let od úmrtí Briana Jonese. Po dvanácté klopýtáme na Kuš. Ráno vyrážíme do hospody a obchodu pro chleba. Některé to stálo devět hodin čistého času v hospodě. Chleba zatím není, dovezou nám ho z Blatné, zatím si dáváme pivo. My odcházíme v půl dvanácté bez chleba a bez některých kamarádů. Šílené vedro, koupeme se na hrázi, pak jdeme s Janou a Niko do hospody pro kamarády. Mají radost, že na chleba bude zase čekat někdo jiný. Naštěstí v šest přijíždí hospodský a definitivně nám oznamuje, že chleba nemá a ani mít nebude. Přes Kuš, kde koupel, do Čečelovic. Večer trávíme na sále, kupodivu o hudbě, přestože Kopp strávil celý den v hospodě. O půlnoci zhasla elektrika, po rozsvícení o půl jedné dobrovolně sami do přilehlého hájku. Jinak Veverka se Zinou do drůbežárny. Ráno Čečelovice, výhled na Šumavu z pánských záchodků, Lnářský Málkov, Kuš, Vrbno. Loučení s Ašanem a Pípou. Jirka jim poradil pozdější vlak, a tak to skončilo třemi šampaňskými. V sedm klopýtáme do Pole. Zde ve stodole ECHT! A skvělá, skvělá Hudba Praha. Tancuji na schodech, paráda. Ve dvanáct přesun, nedocházíme ani do lesíka, spíme rovnou na mezi. Ráno ve ztenčené sestavě do Vrbna (6. návštěva hospody), na Kuš a zpět do hospody (po sedmé), abychom neurazili. Pak do Blatné na obědovečeři U Lva a ve 3 na 6 do Prahy narvanými vlaky.

Halouny u Provázků, 16. – 17. 7. 1994

21. letní hory – Šumava, 19. - 24. 8. 1994
České Velenice, Rakousko, Horní Stropnice (děsná bouřka), Dobrá voda





Dětské hory v Hřensku, 19. - 24. 8. 1994

Dětská voda, 24. 8. – 28. 8. 1994
Lodě jsme získali v hrozném lijáku z Fyzikálu přes Evu Vrbovou a pak klasicky za tmy ve Vyšším Brodě. Jedeme v sestavě Drexlerovi, Martinovi, Tichých a my. Ráno šílené počasí. Jdeme v dešti do Vyšáku, na náměstí v hospodě pivo a polévka. Pak ještě trávíme čas v kiosku a rozhodujeme se, zda máme jet či ne. Nakonec v půl třetí vyrážíme. V krátké přestávce, kdy neprší. Rychle do Rožmberka, postavit stany a do hospody. Ale všechny přeplněné, nakonec objevujeme hospodu – poslední stavení v Rožmberku, kde úžasná obsluha, smaženice z hříbků za hubičku a ještě hostinský radí klukům s maryášem. My zatím pijeme veškerý alkoholový repertoár. Zpět po silnici (tam přes hrad). Ráno už lépe. Zastávka U Fíka, spíme opět ve Spolí. Procházka do Krumlova, ale nikde se s dětmi nechytáme. Nakonec končíme klasicky ve stanu. Další den krátká zastávka v Rumyší díře, ale oblíbená hacienda zavřená. A tak se stavujeme v Rájově, kde v místní restauraci vrcholně spokojeni, až na to, že největší hladovci – naše děti dostávají jídlo až jako poslední. Na Dívčím kameni – poslední část cesty se Martin víc pral s Honzou, než pádloval, až po sedmé. Rychle stavíme stan, nevaříme, jen chleba a jdeme do hospody. Věra se vrací s Vojtou, který má zdravotní problémy, pak se míjí s Michalem. Celý večer zmatený, ale my s Dášou si dáváme zelenou a jsme spokojené. Ráno v pohodě dorázíme do Boršova, kluci jedou pro auta, my konzumujeme smažený sýr v místní hospodě.Pak už jen navazování lodí, jízda do Prahy, do Fyzikálu a domů.

Chalupa v Brandově na kolech se Čtrnáctkou, 9. – 11. 9. 1994
Vrbovi – zlomená noha, Vojta – angína. Výsledek na chalupu jel v pátek ráno jen Kužel na kole, s námi Kopp a jedno dítě navíc a Vlastík s rodiči. Večer vypili slušné množství lahváčů, kluci si nahoře postavili bunkr. Ráno nákup, kluci odjeli do vesnice a přijeli z exkurze v Německu těsně před dvanáctou. Kužel odjel domů za rodinou. My vyrazili do kopce kolem hájovny a společně se sběrem nádherných křemenáčů a kzáků dojeli na Lesnou. Svatba, a tak jen chleby. Sjeli přes hřbitov na Malém Háji do Hory sv. Kateřiny. V Horské domově teplé jídlo a pak do svého. Táborák s buřty, pak Kopp chvíli preludoval, ale všichni zničeni, tak jdeme spát poměrně brzy. Dopoledne ZSV vaří vynikající bramboračku z nasbíraných hub. Úderem dvanácté na okruh Hájenka, kolonie, německá hranice, Jelen, zmrzlina, chalupa. Pak oběd, pohoda u stolu, konečně sluníčko a ve 3 5 odjezd domů.

Zapíjené nového domu v Liberci u Vrbů, 17. – 18. 9. 1994

26. malá Stezka v Podještědí, 27. – 30. 10. 1994
Noclehy: 27.10. Sychrov, hospoda U Šulců
28. 10. Český Dub, hotel Koruna na sále
29. 10. Rozstání , dům hasičů

Album
BuBu

TURASův Mikuláš v Pasekách u Nového Města na Moravě, 2. – 4. 12. 1994
Autobusem na Vysočinu na Paseky. Sdílíme chatičku s Martinovými a Roulinem. Kluci 5 ks spí dohromady. Hrozná spousta lidí, večírek velice povedený. K polednímu po snídani vyrážíme na menší výlet. Nedříve po zmrzlé skále na Paseckou skálu, poté lesy a poli do Studnice na oběd. Skvělá scénka s opilou Kobovou, která na sebe před hospodou vylila svíčkovou – knedlíky si pak otírala bundu. Poté se s dětmi jdeme podívat do Kadova do hospody. Několi kadovánků s Moraváky a Winklerem, který předvedl několik svých destruktivních scének. Děti jsme poslali po silnici pěšky napřed, my pak jedeme autem, které přijelo pro Winkloše. Zde už Mikuláš v plném proudu. Kluci v masce Sultán a jeho podaní. Poté už kytary až do rána. Večer ještě skvělá štafeta s kolíkem, který získali čtyřicátníci na Ořechovce – bohužel Michalovi spadl a poté už byl nefunkční. Ráno opět těžké vstávání a tradiční vybírání příspěvků. Po časném obědě jedeme do Prahy.

Narozeniny Michala Martiny U Klasu, 9. 12. 1994
V hospodě U Klasu slavil Michal narozeniny se Čtrnáctkou, Devětadvacítkou a Mediatelem. Dostal spoustu flašek i Tequilu s upravenou nálepkou a štafetový kolík (už opravený). Skvělá hudba až do jedné.

Vánoční nadílka v Metroprojektu na Smíchově, 14. 12. 1994
Nadílka nebyla ve sklípku, ale hned v klubu u vchodu. Obvyklý průběh – piva, griotka, dary, zpěvy. Domů v půl druhé.

11. Nora v Zadní Třebáni, 17. - 18. 12. 1994
« NAHORU

TOPlist