Akce Čtrnáctky v roce 1997

Akce: Silvestr v Kynžvartě poprvé, Norisova bouda u Martinů, Norisova bouda u Martinů II.,Řevnický Poklad, Malá Stezka v Beskydech, Historické setkání TAKu, Nohybu a TURASu na Točníku, Vítání léta ve Vojanových sadech, Historicky 1. letní cykločundr, Provázkovy narozeniny v Halounech, Dětský cykločundr v Drhlenech, Provázkovy Slovenské hory, Dětská voda, Velká Stezka v Beskydech, První DD v Kutné Hoře, Čtrnáctková nadílka

Co jsme zažili

Silvestr v Kynžvartě poprvé, 27. 12. - 4. 1. 1997
Ouředníci zabezpečili v Kynžvartu řadový okál pro celou Čtrnáctku. Na Silvestra převleky Pionýři a Skotové.

Norisova bouda u Martinů, 24. – 26. 1. 1997
V pátek v půl šesté najíždím autem k IBC a nabírám Jirku a Hanku. Ve čtvrt na osm už na srazu v sokolovně v Janově, ale tam nikdo. Dáváme si večeři a pak se objevuje Věra s kluky. Odjíždíme autem ke křížku a stěhujeme věci k chalupě. Zde už ofernetovaný Nikotin s Michalem. Připojujeme se a během večera vypíjíme litr fernetu a asi dvacet piv. Díky neustálému přísunu česnekových chlebíčků ráno sice vstáváme v deset, ale celkem bez následků. Kluky vykopáváme na nedaleký svah na vlek. Na běžky se vydáváme až v půl jedné, kdy končí vlek. Kluci do chalupy a později na pinčes, jen Honza se rychle přezouvá a jede s námi na běžky. Do Maxova rozptýleně. U Toníčka obsazeno, tak do druhé hospody, kde oběd. Poté vyrážíme po zmrzlé stopě na Slovanku a Severák a zpět. Ve čtyři sraz u Toníčka, ale my dorážíme až v půl šesté, kdy už Michal odjel s Hankou a Honzou pro Honzu Martinu do Jablonce. My se při dalších pivech zdržujeme do osmi, po zmrzlém sněhu a silnici za dvacet minut doma. Večer už poměrně decentní při svařeném víně. Ani šampaňské donesené Nikotinem nás nerozšoupne. Jdeme spát v jednu. Ráno krásně, ale hrozně mrzne. Jedu se podívat po stopě, která vede okolo chalupy, ale lyže neovladatelné. Michal odvezl kluky na Severák. My balíme, obědváme v jednu, vyrážíme na Severák. Zde pěšky na Královku, rozhledna, kafe s palačinkou a zpět. Vleky končí ve čtyři přesně s naším příchodem. Bereme kluky a jedeme rovnou do Prahy.

Norisova bouda u Martinů II., 28. 2. – 2. 3. 1997
Tentokrát vezeme Koppa. Večer pijeme umírněně, neboť se chystáme na výlet. V sobotu brzké vstávání, v devět jedeme do Tanvaldu a pak zubačkou do Kořenova. Po nezbytném mazání jedeme do Horního Polubného, směrem na Souš a pak na Jizerku. Chytáme se v Pyramidě. Všichni si dávají minutky, já guláš. Všem přineseno, jen mně nic. A odpověď číšníka? „My jsme se na vás prostě vyprdli.“ Pak přinesena dvojnásobná porce. Poté jedeme přes vršek přehrady Souš na Mariánskohorské boudy a po silničce do Josefáče. Vlakem do Antonínova, zpět do Josefáče a pak do Smržovky. Na kopec, posíláme kluky do chalupy a my se usazujeme v kiosku. 27 piv v pěti. Místní hrajou skvělé country a my jsme se mezitím pěkně nachmelili. Do chalupy přicházíme zároveň s ruskou návštěvou. Naštěstí Nina brzy po několika urážkách odchází. Dopoledne bereme děti a odvážíme je na Špičák. My jedeme na Severák a odtud na běžkách na Královku a Novou louku. Směstnáni u jednoho stolu – boršč, pivo – skvělé. Zpět stále po sluníčku na Královku a dojeli k autu. Sjeli pro kluky, naložili a v sedm doma.

Narozeninový večírek u Ally, 15. 3. 1997

Jarní Křivoklát z Poličky do Svojanova, 4. – 6. 4. 1997
V pátek vlakem z Hlaváku přímo do Poličky. V hotelu ubytování a večeře a v deset se i s dětmi přesouváme do pivovaru. Velké zklamání, jsme přijati v jakési závodní jídelně. Pak přeci jen jdeme na exkursi, ale pivovar přestavovali v šedesátých letech, a tak nic moc. V půl dvanácté odvádíme děti ve sněhové vánici do hotelu a poté se na vikslajvantových ubrusech veselíme až do čtyř. Po ranním probuzení snídaně v hotelu. Moraváci odvážejí auta, Pražáci si zkracují cestu busem a Čtrnáctka (Roulin, Pavel Tichý, Nikotin a pan Pivovarský) objednává jedno šampaňské za druhým. Vyrážíme s municí asi v půl druhé. Několik zastávek v lese na střelbu. Děti už taky radostně pijou. V hospodě pod lanovkou zastávka na jídlo, zde se oddělují Mertovi, my dáváme další. Příchod do Svojanova za hluboké tmy. Poslední večeře. Zmatek s postelemi, ale nakonec se rovnáme většinou na zem. Večírek s dobrými kávami a hudbou. Ráno těžké vstáváni, Kučera mě nutí obírat Moraváky o příspěvky. Pak jdeme na hrad, já z věže zase rychle prchám vybírat. Ve dvanáct moravská kolona aut odjíždí, my jdeme pěšky přes pole a lesy do Březové nad Svitavou na vlak. Chceme se najíst v nádražní krčmě, ale dorážíme deset minut před odjezdem vlaku a je nás moc. Tak hladoví rychlíkem do Prahy.

Skotský Takový bál v Domovině, 11. 4. 1997
Čtrnáctka resp. JaVor uspořádala bál v Domovině, hrála Asonance. Čtrnáctka se dostavila v hojném počtu. V ceně vstupenky byl panák skotské. Skvělé předtančení, poté asi hodinové divadlo, ale to jsem společně s Helenou přemlouvala návštěvníky, aby si zakoupili lístky do tomboly. Prodaly jsme vše! Zase jsme nic nevyhráli, ale Jana nám dala dalšího panáka. Večer skvělý, tancovali jsme jakési skotské tamce, domů tramvají ve dvě.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) V Horním Maxově v lednu                                                                      4) Ve Svojanově
    2) Čekáme na vlak do Kořenova                                                                 5) Na věži hradu Svojanov
    3) Jarní Křivoklát - start v Poličce                                                               6) Skotský bál v Domovině

Řevnický Poklad, 19. 4. 1997
S Jirkou jsme makali na novém bytě, a tak jsem Martina jenom odvezla autem na nádraží, Honza jel s orienťákem na závody. Hra byla ve znamení scrabble. My jsme s Jirkou přijeli vlakem až okolo třetí a k Tichým jsme dorazili zároveň s prvními závodníky. Poměrně zima, a tak my dospělí jdeme dovnitř. Honza po závodech přijel taky do Řevnic. Pohoda, spousta jídla jako obvykle. Pouze na konci jsme se dozvěděli, že umřel Petr Vít. Jeli jsme domů až po desáté.



Rozloučení s Petrem Vítem v Motole, 22. 4. 1997



29. Malá Stezka - Slezské Beskydy, 7. – 11. 5. 1997

Český Těšín, Hnojník, Komorní Lhotka, Javorné u Oldřichovic, Ostrý, Slavíč.
narozeniny Vládi Řezníčka

Album
BuBu

Oslava kulatin Jirky Michla, 24. 5. 1997

Historické setkání TAKu, Nohybu a TURASu na Točníku, 31. 5. – 1. 6. 1997
Čtrnáctka jela vlakem do Praskoles. Tam jsme se převlékli za středověkou havěť a s vozíkem Tichých, na kterém se vezla bagáž, putovali přes Žebrák na Točník. Tam v půl čtvrté. Slepice na tyči sežrána v nestřeženém okamžiku Slomkovým Goldem. Nastoupení všech tři formací s vlajkami a korunování kastelána Zemánka (zároveň profesora dějepisu na Keplerovi) na krále. Poté volná zábava u ohně. Čepuje se pivo dvanáctka, a tak za chvíli všichni zmoření (nejvíce Pavlík T.) Kytaristi se nemohou domluvit, který a co bude hrát. Ve dvě v noci po nedovařeném Filipově seleti začínáme vařit polévku na ráno. Spíme v hlavní místnosti v prachu na zemi. Dopoledne jíme onu polévku a pak mizíme.

8. vítání léta ve Vojanových sadech, 24. 6. 1997
Klasické Vojanky. Přítomen i norský rytíř Sven a Kučera, který promítal diáky z Točníku.


Knižní veletrh, 26. 6. 1997
Tentokrát byl veletrh v Pakulu, kde nebyl nikdo, ani Čtrnáctka. Jen Jánský hrál pro sousední stánek Hobé. Ale v hospodě Pod Vyšehradem bylo narváno Čtrnáctkou k prasknutí. Okolo stolů do čtverce zábava až do jedenácti, kdy nás bez milosti vyhazují – i za účasti policie.

Historicky 1. letní cykločundr, 3. - 6. 7. 1997
Cykločundr pro nás začal už v pondělí, kdy jsme jeli k Hronkům zjišťovat, zda se na našich kolech dá vůbec jezdit. V úterý večer jsme na kolech odjeli na Hlavák, abychom si je nechali poslat. Ve čtvrtek jedeme pouze s brašnami ve tři do Třeboně. Sraz se zbytkem výpravy (ti jeli už o den dříve) ve Staré Hlíně. V hospodě tlačenka, utopenci, pivo. Náš počet se ustálil na deseti. V půl deváté ještě vyrážíme do Stříbřece. V moderní hospodě taky dobře. Dáváme si večeři a piva, v deset nás ale vyhazují. Jedeme za vesnici do seníku, který objevila Káča Vávrová. Nocleh bezva, bohužel v půl sedmé ráno jsme vzbuzeni traktorem, kerý sekal sousední louku. Zpět do vesnice na snídani a pak vyrážíme do Lutové, kde v devět hodin otevíráme hospodu U Kuželů. Polévka a pivo venku před hospodou. Za vesnicí se Jirkovi rozbilo kolo, Jirka Jindra provizorně opravuje přehazovačku. Lesy k rybníčku nad Sedlem, kde koupel. V hospodě v Sedle (evidentně bývalá škola – pomůcky ještě visí na zdi) další utopenci a pivo. Poté stoupání do Nové Bystřice. Na náměstí pod paraplíčky opět osvěžení. Vyrážíme přes Artoleč na rybník Kačer u Rajchéřova, který tak leží Vávrovi v žaludku kvůli Holanďanům. Ale i s padesátkou mapou se ztrácíme, a když jsme po půl hodině bloudění vyjeli na oficiální silnici, nebyli jsme se schopni dohodnout, kde vlastně jsme. Nakonec jsme dojeli do Starého Města pod Landštejnem. Zde v hospodě přijal Jirka vzkaz od Lejčara a domluvil se s ním na zítřejší sraz ve Slavonicích. My jsme vyrazili lesní silničkou na Maříž – stále stejná beznaděj do Slavonic. Schyluje se k dešti, v Besídce tvrdí, že už neubytovávají. Tak sháníme nocleh v místní ubytovně k velké Káčině nelibosti. Ale sprchy, teplo, sucho, mezitím venku průtrž – protesty se zmírnily. Nás šest jde do hospody na náměstí, kde sedí nespokojení místní, kteří nás před lety udávali. Ráno pošmourno. Snídaně na náměstí, s Jirkou lezeme na věž, ze které je vidět do Rakousko. Už s Lejčary jedeme na Pfaffenschlag a Stálkov. Hospoda zavřená, a tak do Rudolce. Zde oběd a pak… začala průtrž, která na Moravě skončila katastrofálními povodněmi. Přesunuli jsme se do vedlejší hospody, dokonce došlo na Wimbledon a one woman show Zuzany Lejčarové. Ivan Lejčar přivezl auto a postupně nás odvozil na Lhotku k Vávrům na chalupu. Do podkroví jsme se všichni směstnali a popili fernet. Ráno se rozprcháváme do všech stran. My jedeme přes Studenov do Počátek, na náměstí Jiskra domlouvá u kamarádky oběd a pak už okolo jejich nemovitosti na nádraží a přes Veselí do Prahy.

Provázkovy narozeniny v Halounech, 19. – 20. 7. 1997
Celé dopoledne pršelo, a tak jsme operativně zrušili dřívější odjezd z Prahy a návštěvu Ouředníků a jeli z Prahy až ve dvě. V Třebani ani vidu po dešti ani po Martinových, se kterými jsme měli spicha. U Kapličky dvě piva nejdříve s Vláďou Roithem, pak s Koppem. Po čtvrté se vydáváme pěšky (Niki, JaVor, Kopp a já) do Haloun. Zde už spousta lidí, počasí nic moc, a tak Karel zabezpečuje hospodu ve Svinařích. V sále dostává Karel oficiálně kytaru a padesát metrů špagátu. Dál se hraje až do třech, kdy dobrovolně odcházíme na zahradu. Do svítání a vypití všech nalezených lahví hraje Petr a Jana. Spaní pod širákem v pohodě. Dopoledně hraní u ohniště, sekání trávy Mountfieldem u Marcely a do toho chce Michal M. stále odjet. Nakonec ho přemluváme na jedno pivo u Zrzavého paviána. Zde z naší společnosti poslední hosti. Odjíždí i František, který přijel dvakrát rovnou z pohotovosti v Mníšku. V Řevnicích se stavujeme u Tichých, pak je dostihujeme na pouti – intermezzo v autodromu - a opět návštěva hospody. Michal rezignovaně pije asi šestou kolu. Doma v osm. Kluci už doma, přijeli o dvě hodiny dříve, ale ohlašovací lístek přišel až v pondělí.

Dětský cykločundr v Drhlenech, 2. – 10. 8. 1997
Jirka ráno odvezl auto naplněné věcmi Tichých, Koppa a našimi do Mladé Boleslavi. A poté nám jel vlakem do Nymburka naproti. My tam panťákem. V jedenáct jsme se šťastně všichni sešli. Krátký okruh městem. Poté do Loučeně na oběd, Kopp přijíždí až po tři čtvrtě hodině. Teprve, když mu Pavel vysvětlil funci přehazovačky (má půjčené naše kolo), stačí našemu tempu. Lesy k Jabkenické hájovně a zrušené trati. Pak okolo zkušebního okruhu, kde se Jirka odpojuje do MB pro auto, my do Drhlen. Tam už Neumani, my docela zničení, a tak stany staví kluci. Večer na dvou pivech u stánku. V neděli odpočinkový den. Jedeme po silnici a poté šílenou zelenou (bahno) na Valečov. Kopp, který se ztratil, je na hradě o 3/4 hodiny dříve. Na Valečově důležitý 150 cm průvodce. Poté na Mužský – vyhlídka k Bellevue, kde Kopp padá z kola a zcela zdemolovává sebe i přední kolo. V hospodě oběd, poté pěšky k Drábským světničkám. Poté sjezd přes Boseň (1-2 piva) do tábora. V pondělí Neumani, my a Tichých (bez Pavla – ošetřuje Zdendu) přes kopec na Kost, do Vesce, kde parádní oběd v zahradní restauraci i s domácími zákusky. Po žluté k rybníku, kde koupel. Poté Hrubá Skála – lezeme na věž a horskou silničkou na Vyskeř – nanuky. Parádní sjezd do nížiny. Po žluté do lázniček Skokovy, kde další bezva zahradní restaurace. Pouze pití, poté okolo Pomníků lesní silničkou asi 200 metrů od tábora, kde se z nepochopitelných důvodů dáváme na opačnou stranu. Přes kořeny k rybníku, kde se ztrácí Mirek. Než cestu zpět přes kořeny, jedeme raději šestikilometrovou oklikou po silnici. Večer dorazila Lenka, Větrovcovi s Míšou, Halaškovi – Vlastík punk, Pepča vyholenou hlavu, protože si vzadu nechal vyholit kříž. Večer opět v kempové hospodě. V úterý ráno jedu autem pro nově vypletené kolo a nechávám auto na náměstí. Pomalou Lenku a část Halašků necháváme v Mnichově Hradišti a my pokračujeme směr Česká Lípa. Uhýbáme do vojenského prostoru. Spousta zbytků staveb, které Rusové před odchodem totálně zničili. V Kuřivodech – přízračném městečku s paneláky obydlenými Volyňskými Čechy, oběd ze svého a pivo. Poté opět územím nikoho na Bezděz. Zde frakce koupaliště, hrad a polykači kilometrů Kužel a jeho Míša jedou dál. My úprkem na hrad, zde hodinový výklad, takže teprve před pátou jedeme po hlavní silnici zpět (příšerné). V hospodě na obědovečři se scházíme s frakcí koupaliště a za Bělou naštěstí odbočujeme na okresku, která je neuvěřitelně rychlá – za hodinu jsme ujeli dvacet kiláků. Jirka se odpojuje na Mnichovo Hradiště pro auto, my jedeme přes Bakov do Drhlen. Ujeli jsme 85 kilometrů, z toho posledních třicet za hodinu a tři čtvrtě. Večer zničeni, Přijel Radek Ch., takže první oheň, dvě kytary a Míšovo nahrávání. Středa je odpočinková, lesní cestou na Kost – zde se ztrácí Lenka, hledání vhodného rybníka. Nakonec jedeme Plakánkem do Sobotky. U nádraží oběd – zabíráme téměř celou hospodu – je nás 18 a pět Chloupků, kteří mají tradičně vlastní trasy. My jedeme na Humprecht, ostatní rovnou na koupalište. Zde pohodové odpoledne. V sedm odjíždíme zpět na Kost a lesní cestou do Drhlen. Ve čtvrtek opět v nejsilnější sestavě po trase Kost, Semtínská lípa, Liběšice, po modré na Nebákov a stoupáme na Trosky. Zde v dražší restauraci (o co dražší, o to nepříjemnější personál) oběd, prohlídka Trosek s představením. Poté se dělíme. My chrti jedeme na druhou stranu Českého ráj do Rovenska na obrácené zvony. Další dělení – Neumani a Tichých chějí jet bez stoupání do Skokov. My jedeme na Hrubu skálu, protože Honza chce vidět Valdštejn. Na Hrubé Skále potkáváme Naďu a Miladu, které sem jely rovnou z Trosek. My na Valdštějn ještě v půl páté stíháme poslední prohlídku. V pět slejvák. Serpentinemi skoro až do Turnova (20 minut opět schování před šíleným lijákem) do Skokov, kde vůbec nepršelo. Zde jídelní orgie, sedíme venku a Míša baví celý dětský stůl a servírku. Až v osm se zvedáme. Cesta přes Pomníky a Honzovým pádem (sedřené všechno). Večer opět oheň. V pátek se nejdříve jedeme koupat k rybníku (cukrová vata). Teprve v jednu přijíždí Jirka s Petrem Koppem a spraveným kolem. To už jsou děti po skocích v nafukovacím hradu. Začíná několikrát pršet. Jedeme směr Rytířova Lhota. Před konzumem kluci obdivují historická auta. V Liběšicích v příjemné hospůdce velice nepříjemná nová obsluha, a tak jedem dolů, kde jídlo a kulečník. V sobotu pouze Tichých a my jsme se vydali po trase Kost, Liběšice, okolo zříceniny Kařez k rybníku. Oběd a koupel. Do Prachovských skal, kde rychlý oběd v samoobsluze. Zelený a žlutý okruh – prostě viděli jsme všechno. Po červené, kde asi sto polomů – děs do Nebákova, kde pivo. V Rytířově Lhotě nás chytla průtrž, z cesty, po které jsme chtěli jet, se valil divoký potok. Proto po silnici přes Liběšice do svého. V neděli ráno balení, loučíme se s Větrovcovými a Halaškovámi, kteří jedou autem do Prachovských skal, já jedu autem s Koppem a Helenkou do Bakova. Za chvíli doráží všichni kluci a společně pokračujeme přes Zvířetice, Michalovice, Mladou Boleslav. Zde oběd. Stíhání vlaku v Lysé, kluci přijeli úplně dehydratovaní. My směr Praha, Jirka jede opačným směrem pro auto. V Praze v sedm, jedeme na kolech s Koppem přes Letenskou pláň do svého.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) V Jabkenicích před Smetanou                                                             4) V přízračných Kuřivodech
    2) Na Valečově                                                                                         5) Scházíme z Bezdězu
    3) U památníku na Mužském                                                                     6) Na Kosti jsme byli několikrát - tentokrát v nejsilnější sestavě

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Provázkovy Slovenské hory                                                                 4) Dětské vystoupení
    2) Velká Stezka v Beskydech                                                                   5) Dětské vystoupení
    3) Vítání v Kutné Hoře                                                                               6) V Kutné Hoře