Akce Čtrnáctky v roce 1999

Akce: Silvestr v Kynžvartu potřetí, chalupa u Martinů, Řevnický Poklad, Malá Stezka u Ústí nad Orlicí, Dětský cyklistický výlet v Horním Bradle, Vítání léta ve Vojanových sadech, Letní cykločundr bez Vávry, Zahradní party u Kestři v Příšovicích, Dětská kola na Sykovci, Provázkovy Slovenské hory, Velká Stezka na Chodsku, Příprava na DD v Kutné Hoře, Vánoční nadílka U Dudáka

Domovská hospoda: Bělka alias U Olmerů

Co jsme zažili

Silvestr v Kynžvartu potřetí, 27. 12. 1998 – 2. 1. 1999
Žádný sníh, a tak si naše rodina vzala do Kynžvartu kola. První den na Kladskou, v Pramenech restaurace zavřená, a tak okolo Mlýnského rybníka zpět na Kladskou, kde jídlo. Sjezd zpět do okálu. V úterý jsme opět sami dojeli do Jedlové. Když odbočujeme na Mohelskou cestu, nějaký bývalý příslušník PS nás nutí se vrátit, že nás jinak myslivci zastřelí. Ale touha vidět Staré Mohelno vítězí. Mezi zbytky sněhu do Mohelna (na státní hranici) a pak tlačíme kola na Dyleň, kde ohavná zavřená rozhledna. Ve středu pro nás Radek Ch. uspořádal orientační běh. Ve skupinách po třech hledáme devět kontrol. Večer u kulečníku. Ve čtvrtek pěšky alejí Svobody do Mariánských Lázní. Oběd v hotelu Haná, zpět do Kynžvartu autobusem. Večer Silvestr – Ples v Opeře. Na Nový rok jsme vyrazili na hrad Kynžvart na Kladské. Příjemné odpoledne v přilehlé hospodě, když nás stále ohrožoval šipkař. My jedem v sobotu ráno přes celé Čechy zkontrolovat Brandov. Jirka zůstává přes noc, my jedem s Martinem do Prahy. Právě se vrací Honza a Martin vzápětí prochází skleněnou výplní dveří do obýváku.

    1) Na Silvestra nebyl v Kynžvartu sníh, tak jsme jezdili na kole               4) Silvestrovský ples v Opeře
    2) Radek pro nás uspořádal orientační běh                                             5) Silvestr - ohňostroj za nás zařídili jiní
    3) Lázenští šviháci                                                                                   6) Novoroční vycházka na hrad Kynžvart

TURAS a Čtrnáctka Na Zábradlí, 7. 1. 1999
Kučera na své narozeniny objednal 100 míst Na Zábradlí na Plukovníka ptáka v režii Petra Lébla. A tak šel celý TURAS a část Čtrnáctky. Představení paráda. Dala jsem Kučkovi k narozeninám prvorepublikovou mapu Novopacka, kam se důstojníci chystají na cvičení.

Martinovi s dětmi v Alpách, 29. 1. – 3. 2. 1999
Autobus ze Stodůlek se rozbil, a tak odjezd zdržen o dvě hodiny. Jeli Martinovi a šest dětí (z toho jen jedno vlastní). Ráno dojeli do Livigna, kde celý den lyžovali. Poté do penzionu, kde byla k dispozici kuchyňka a čtyři ložnice. Věra měla vše pod svou taktovkou. Přes den lyžovali, večer Věra vařila.

Chalupa u Martinů, 12. 2. – 14. 2. 1999
V pátek ve Vysočanech nakládám Jirku a Hanku s Míšou a jedeme do Lučan do sokolovny. Tam dorazili i Martinovi s Vojtou (všichni starší Honzové jsou sami na horách). Příjemný večer. Ráno vstáváme na autobus, který má jet v jedenáct od křížku. Ale nejede, a tak jdeme okolo Jelení boudy a Bramberka do Maxova pěšky. Odtud přes Hrabětice do Prezidentské chaty na verandu (studenou) na oběd. Hance se nelíbí délka trasy – už je to jen kousíček. Ještě pivo a kluci pohár pod lanovkou. Večer s Kejmarovými, Martinim a Hančiným počasíčkem. V neděli kluci zůstali doma, my na oběd na Bramberk, pak přes Maxov, okolo Kladenské chaty do svého. U křížku nám zahrnuli auto, a tak Jirka dvě hodiny odhazuje, i s řetězy je problém vyjet a navíc nám přestal jít větrák. Ale do Prahy jsme dojeli.

Promítání Thajska, 16. 2. 1999
Miloš nám na Palmovce promítal diáky z Thajska.

Narozeniny u Ally, 3. 3. 1999
U Ally komorní narozeniny. Nakonec nás bylo čtrnáct. Domů pěšky okolo jedné, ostatní odjížděli auty. Alla je čerstvá majitelka emailové adresy, a tak jsme jí věnovali příručku internetu.

Bělka, 23. 3. 1999
Po dlouhé době hrací slezina

Řevnický Poklad, 17. 4. 1999
Ráno na Smíchově už počet dospělých začíná převažovat nad dětmi. Povinná zastávka u obchoďáku. Pak už postupně startování, tentokrát i s orientačními mapami. Jdu s Lenkou a Naďou. Skutečně hledáme kontroly, ovšem pěšmo. Sraz je na Babce u táboráku. Někdo bral závod vážně, někdo jako procházku. Jana Chloupková je konsternovaná, že je někdo spokojený s časem 4 hodiny = 4 kiláky. Je zima, a tak jsme u Tichých v kuchyni. Veselý večírek v narvané kuchyni se protahuje až do pozdní noci. Jedu domů až ráno, vezu Martinovy.

Bělka, 4. 5. 1999
Jediný záznam o hospodě, šli jsme tam po představení Sex noci svatojánské.

Malá Stezka u Ústí nad Orlicí s narozeninami 5 x 50, 7. 5. – 9. 5. 1999
Vlakem do Ústí nad Orlicí, odtud pěšky do Hrádku. Zde se lekáme, na dvoře jsou pojízdná křesla – to tu jako budeme s invalidy? Po večeři ale rozluštění. Na vozíkách přivážejí Hořejších, Tondu, Cromyho a Helenu. Ti vzápětí vstávají a s holemi předvádějí úžasnou skladbu inspirovanou slety. Paráda, paráda, paráda! Pak už dary a obvyklá zábava. Ráno střídavě vevnitř a venku, poté už mezi pampeliškami a dovnitř si chodíme jen pro pivo. Vydáváme se přes Řetůvku, menší dezorientace krajinou, než jsme došli na Andrlův vrch. Zdánlivě nerudný číšník, ale pak velice příjemně. Spousta objednávek alkoholu (mezitím výstup na rozhlednu). Odcházíme klasicky poslední už téměř za tmy a výsledek se záhy dostavil. Sice vyrážíme správně, ale neodbočujeme po červené a jdeme po jiné červené. Do mapy se díváme, až když jsme skoro v Ústí. Pak v dešti výstup a bahnem klopýtáme do Řetové. V hospodě asi ve 3/4 na 11. Ještě guláš a pak už jen zpovzdálí sledujeme zábavu. Ráno na verandě velice příjemná hudba - přitom pozorujeme lidi chodící do kostela a poté z kostela. Odcházíme po silnici do Přívratu – výstava místních mazalů a následná konzumace veškerého druhu alkoholu. Poté do České Třebové, odkud vlakem do Prahy.
Album
BuBu

Dětský cyklistický výlet v Horním Bradle, 22. – 23. 5. 1999
Vybrala jsem Horní Bradlo, vydopisovala a emailovala R-SA, Jirka našel fotky střediska na webu a v sobotu ráno se nás cca 20 sešlo ve vlaku. Ve Valech se připojila Lucka, v Cholticích Radek s kluky. Okolo zámku a zámeckým parkem s krosovou vložkou do Heřmanova Městce, kde podle doporučení místního na výborném a levném obědě v Edenu. Okolo Konopáče do kopců, tam jsme se my ženy chytře připojily k úplně jinému peletonu. Poté zpět na Lichnici a výstup pěšky do Seče. Zde zmrzlina, Miloš nás dojel autem a Kostrba na kole z Prahy. Před hrozbou bouřky okolo přehrady do chatičkového tábora – je nás cca 24. Jen co jsme přijeli, začlo lít. Večeře v jídelně, poté v baru lehce konzumujeme, Miloš hraje. V půl 12 jdeme spát jako poslední. Ráno přeslazená snídaně a v devět odjezd směr Kameničky, Nasavrky, přes hluboké údolí Chrudimky. Krátká zastávka v Monacu, loučíme se s Chloupky a Neumany – oni zpět k autu. My pokračujeme do Slatiňan – koně a hlavně krásný zámek. V podzámčí oběd (hou. kn. neměli). Přes Chrudim do Pardubic, kde jsme se ve vlaku opět sešli s Lenkou. Pouťákem v šest v Praze.

    1) Na Stezce oslavenci ještě na vozíčkách                                             4) Rozjímání nad mapou
    2) Teď už bujní sokolové                                                                           5) Navštívili jsme zámek v Cholticích
    3) Dětská kola - výsadek ve Valech                                                          6) Někde cestou

    1) Na doporučení místních jsme v Heřmanově Městci obědvali v Edenu     4) V neděli před pardubickým zámkem
    2) Vyjeli jsme na kolech na Lichnici                                                               5) Cykločundr na Třeboňsku
    3) Dojeli jsme i na Seč                                                                                   6) Takhle jsme tenkrát spali

Kolaudační večírek na Kladenské – tentokrát vany, 26. 5. 1999
Konečně jsme se shodli se Čtrnáctkou a mohli jsme jim předvést naši krásnou kuchyň, záchod a hlavně koupelnu. Přišlo celkem 14 lidí i s námi. Hanka přišla až v jedenáct, když už jsem myslela, že šampaňské s námi bude pít Honza, aby bylo dodrženo magické číslo.

Pantakovky v Soběslavi, 11. – 13. 6. 1999

Vítání léta ve Vojanových sadech, 22. 6. 1999
Do Vojanek dorazil ZSV s kárkou. Podal aperitiv, a když se setmělo, rozdal všem ubrousky, dort a svíčky, které jsme zapálili, utvořili kruh a tím vytvořili živý dort. Zdeněk začal sfoukávat, ale my jsme si neustále si napalovali, a tak to po dvou a půl kolečku vzdal. Dostal v prastarém baťůžku archivní vína a s baťohem pak protančil zbytek večera. Paráda.

Letní Cykločundr na Třeboňsku bez Vávry, 2. – 6. 7. 1999

Popis cykločundru jsem poslala Vávrovi mailem. Poprvé a naposled jsme jeho pečlivě naplánovaný itinerář splnili, protože při jakémkoliv pokusu o revizionismu Ivan Hořejší pravil: „jkv to naplánoval takto, Allo!“       viz vpravo



Oslava návratu z Cykločundru spojená s perforací, 8. 7. 1999
Večer jsme se sešli u Ally. Ivan zabezpečil ryby. Alla se Zdeňkem úžasný kulinářský zážitek. Poté sklizeno a Alena položena na stůl a perforována – dostala k narozeninám náušnice. Poté padl zrak na mě – jediná bez náušnic. Ač jsem protestovala, že si raději zaplatím Spolek přátel žehu, nemilosrdně jsem byla též položena a proděravěna. Náušnice mi půjčila Naďa rovnou ze svých uší.

Zahradní party u Kestři v Příšovicích, 24. – 25. 7. 1999
Čekali jsme do soboty, až se vrátí kluci z tábora. Nabrali jsme pak ještě Hanku na Českomoravské, stavili se v Hornbachu pro kosu, lazurovací lak a krmivo pro holuby na balkóně a dojeli do Příšovic. Stará chalupa na nádherném pozemku – spíš nám to přišlo jako skanzen. Za stodolou jsme postavili stan a sedli si do přístěnku, kde už seděla Eva Libigerová s neposlušným dalmatincem, Roithovi s králíkem a za chvíli přijeli na kolech Skřivanovi s kamarády. Pak došel Kostrba s kárkou pro pivo, protože sud už byl povážlivě prázdný z předcházejícího večera. Poté opékáme buřty na ohýnku a Tatar nám k tomu pěkně hraje na kytaru – střídavě s Koppem. Večer velice klidný. Ráno opět krásně. Snídaně v přístěnku, poté odjíždí Jirka s Kostrbou na kole do Prahy – ujeli 105 kiláků za pět hodin. Já vezu Hanku opět na Českomoravskou, pak s kluky domů, protože večer jedou na Fatru.

Dětská kola na Sykovci, 1. – 8. 8. 1999
Navštíveny: Devět skal, Velké Dářko, Žďár nad Sázavou, Ski hotel, Jimramov

    1) U Kestři dojel JiKo s kárkou pro pivo                                                   4) Dětská kola na vrchovině
    2) Oheň v Příšovicích                                                                               5) V Jimramově na náměstí
    3) Mezinárodní hudba                                                                               6) Naše přincezny

Provázkovy Slovenské hory, 24. 8 - 1. 9. 1999
Slovenský Kras, Plešivská planina, Slavec, Silická planina a ľadnica, Veporské vrchy, Pohronská Polhora, Čierny Balog Účastníci: Provázci, Tichých, Kopp, JiKo, Alla, Náměstek, Milena, Štaflíci + děti

    1) Na Sykovci už za nás občas vařili mladí                                               4) Provázkovy Slovenské hory
    2) Před SKI hotelem                                                                                   5) Provázkovy Slovenské hory
    3) Provázkovy Slovenské hory                                                                   6) Skupinová fotka na zakončení v Babyloně

41. Velká Stezka na Chodsku, 23. – 26. 9. 1999
Skalní – mezi nimi i my s Jirkou jsme jeli vlakem do Kdyně. Za tmy serpentinami asi tři kiláky do Nové Vsi. Večer guláš v hospodě – hovory, nakonec je nás asi 14. Spíme v přilehlém okálku hned nad posilovnou. Ráno někteří do Německa, my vyrážíme se Stáňou do Kdyně, do tapisérie k paní Hynkové. Paní Hynková mluví, Stáňa točí a paní Hynková se pomalu začíná usmívat. Pak i s Jánským (celou dobu vedl kolo) na Rýzmberk. Vše zavřeno, tak jsme přemluvili ve vsi hospodského ze zavřené hospody, aby nám dal lahvové pivo ven na zahrádku. Poté na zříceninu Herštejna a k chatě na Korábu. Vystoupali jsme na rozhlednu, poté v restauraci jídlo, pivo a Jánský baileys v ceně kančího. Pak do Branišova a Hluboké, kde se chlapci rozhodli v místním koupališti vykoupat. My ženy pijeme cestovní becherovku a je nám dobře. V konečné hospodě už dost živo a ještě živěji je v místnosti na spaní, kam už se nedá ani vejít. Šustící Kostrba vykázán a my jdeme spát ven dobrovolně. Ráno vycházíme roztroušeně, ale nakonec se všichni sejdeme na ležení v Tanaberku – krásný výhled do Němec. Odtud po silnici do Všerub, nacházíme zahradní restauraci pro Němce i se pštrosy, ale záhy si ji upravíme ke svému obrazu. Postupně se nás narve ke třem stolům cca 20 a nakonec Jana vytáhne kytaru a je pohoda. Poté okolo ekologů s mobily brojících proti slepičárně. Pořád je nás míň a mín, někteří odjeli auty s Martinovými, po griotkovém kolečku (cherry Věry Ouř.) v lese se odpojili i Větrovcovi, a tak do Filipovy Hory docházíme zhruba v počtu osm už za úplné tmy. Tam už klasický bordel, hrozně moc lidí. Postupně se vytvořily dvě hudby – jedna na sále, druhá venku. Veselý večírek s griotkou. Sál jsme ráno vyklidili, až když se začala trousit Jednička o holích. Po červené k umělé jeskyni Salce. Začíná pršet. Dělíme se na frakci Česká Kubice a frakce Babylon. Docházíme v hrozném dešti do hotelu Praha. Nejdříve jsme se lekli cen (pivo a 25 Kč), ale s jídlem a každým dalším pivem ostych padl a už si dáváme griotku jednu za druhou. Jája nás odsouvá do salónku, abychom mohli hrát a dál nerušeně pít. Po třech hodinách už plánujeme Silvestr ve zdejším hotelu. Pak přeci jen odcházíme, kluci se ještě koupou v Babylonu a pak okolo rybníků jdeme do Trhanova. Obhlídka slepic u vchodu do zámku a poté do nádherné hospody na břehu rybníka. (i na hajzlíkách jsou místo kohoutků ony slepice). Bohužel personálu se moc nelíbíme, a tak žádné grundle – jenom pivo a pak už rychle na vlak do Postřekova. V sokolovně už celá Čtrnáctka, zřejmě o něco střízlivější než my. Po večeři si Vláďa Roith vymyslel soutěž o rytíře. Na dvě piva položil prkýnko, odkud měli kluci skákat. Opilý Pavel T. jen spadl, ale Ivan Pažout padl k zemi se zlomeným krčkem. Poté už zábava rozháraná. Po snídani zpět do Trhanova, kde jsme se dokonce dostali na terásku nad rybníkem a mohli jsme si objednat i grundle (dokonce dvakrát). Hudba - terasa plná Čtrnáctky. Poté krátký pochod na sraz v Babylóně. Nejúžasnější spartakiáda v podání Trojky. Pak už se nechávám odvážet Martinovými – vzadu s Norisem, od kterého jsem chytla psí blechy, které jak jsem byla ujišťována, na lidi nejdou. Zřejmě jsem taky pes. V pondělí v práci hrůza.
Album
BuBu

Příprava na DD v Kutné Hoře, 22. – 24. 10. 1999
Po až sobotním příjezdu do Kutné Hory marně hledáme penzion U Kosa. Až jeden štamgast z hospody pět minut vzdálené o něm věděl. Cestou městem z penzionu potkávám Koppa, a tak s ním jdeme na pozdní oběd. Poté krátká procházka zšeřelým městem a pak už k Andělovi, kam se trousí Čtrnáctka na večeři. Jsme nahoře v sále, Tonda jako sestřička podává fernet v injekci. Po večeři kluci utekli, a tak se na jevišti předvádějí jen holčičky a posléze z Heleninýho donucení rodiče uteklých dětí. Celkem hezká hudba – na flétnu hraje i Ivčova dcera Karolína. V jednu zpátku ke Kosu do pokoje po Vávrových. Ráno brzy vstáváme, protože odvážíme kluky na závody do Staré Lysé.

Čtrnácková nadílka u Dudáka, 16. 12. 1999
Opět nadílka u Dudáka s opilým vedoucím, jinak hojná účast i mimopražských. Domů po dvanácté se sekerou (zatáhl šéf).

« NAHORU

TOPlist