Akce Čtrnáctky v roce 2003

Akce: Silvestr u majora Karabce v Českých Žlebech, První vycházka po usedlostech – Můj rodný kraj, Norisova bouda, Mezi ploty - usedlosti Troje a Bohnic, Narozeniny u Ally na Andělce spojená s nejkratší vycházkou po usedlostech, Narozeniny Koppa na Hrázi věčnosti, Exkurse do Židovského města, Od věznice k věznici, Cyklistická vyjížďka, Malá Stezka v Českém Středohoří, Milíčeves, Vítání léta ve Vojanových sadech, Obnovené bienále v Řeži, Cykločundr u Vávrů, Klídek a pohoda ve Lhotě poprvé, Bretaň na kole, Slovenské Hory - Tribeč a Vtáčnik, Víkend u Martinů v Jizerkách, Brandov, 25. Lesní hry organizované T14, Velká Stezka v Posázaví, vycházka Od Beránka k jehněčímu, Na Granátce u Vráti, narozeniny Roithů v Černé Louži, Deset století architektury, Proměny Smíchova od "A" do "Z", Vánoční nadílka ve Střešovické vozovně, Vánoční vycházka do Haloun
Domovská hospoda: Bělka alias U Olmerů

Co jsme zažili

Silvestr u majora Karabce v Českých Žlebech, 27. 12. – 1. 1. 2003
Silvestr na Šumavě bez sněhu zato se spoustou vody se, myslím, vydařil. Rekordní datum koupele ve volné přírodě jsme posunuli až na 30. prosinec. A zatímco televizní hvězda komentovala z mostu rozbouřenou Vydru, my jsme brodili rozvodněnou Studenou Vltavu. Nasadili jsme vlastní zdraví, protože přímo za řekou byla hospoda. Krátký silvestrovský výsadek jedné osádky auta začal čekáním na bramborové knedlíky, opravou auta, zabráněním výstupu z auta Hanky Pavlíčkové už v Bráníku a pokračoval několikahodinovou navigací Pohádkáře přes několik motorestů a hor. Tak se jim podařilo přijet doprostřed noci a tmy. Přesto major Karabec točil pivo i za svitu svíček a my jsme na PVS hráli a pořádali nekonečné tácy chlebíčků. Potměšilá noc byla zakončena petardami a světlem, kterým nás podarovala JČE přesně o půlnoci. Tak P. F. 2003 všem, kteří slavili někde jinde.

Bělka, 7. 1. 2003
V první hospodě v novém roce se nás sešlo symbolických čtrnáct. Kopp porušil svou tradici a hrál na Bělce společně s JaVorem. Vůbec jsme nehlučeli a zpívali jsme sobě pro radost i do mobilu Heleně, která už zahájila cyklistickou sezónu (píchla cestou na Bělku).

Bělka, 21. 1. 2003
Šéf: Včera jsme se sešli na Bělu pod Bělkou ve standartním počtu (i s přespolními hosty z Brandýsa a Chocně), avšak tentokrát i s živou Bělkou! (pro méně znalé: takto dcerou Lenky Hnízdilové) (tedy i Pavla, samozřejmě). Její příchod byl oslaven veselými kalíšky, mezi kterými tentokrát převládaly jedny z posledních vzorků českého rumu (griotkové znalkyně tentokrát v silné defenzivě). Zároveň její příchod byl rovněž popudem k povzdechu některých přítomných - "To je hrozný, když jsem začal chodit na Bělku, tak ona ještě zdaleka nebyla na světě! Obdobnou kolekcí byl následně se čtyřdenním předstihem oslaven i Miloš N. Jinak se díky JaVor a Petrovi K. opět zpívalo (i když na druhém konci stolu se stále kecalo, stále kecalo, stále kecalo .....).

První vycházka po usedlostech – Můj rodný kraj, 26. 1. 2003
Pozvánka:Tuto neděli nás zvou Vlachovi na vlastivědnou vycházku – Usedlosti Dejvic a Hanspaulky. Sraz na stanici Hadovka. Odchod ve 14:14 !! Zakončení v usedlosti Hendlův dvůr (dnes restaurace U Matěje). Odborný výklad zajištěn. Ovšem!! Akce se koná pouze v případě, že v pohraničních horách zvaných Krušné nenapadne sníh (sledujte sněhové zpravodajství).
Když Jirku tahám po vlastivědných vycházkách, tak vrčí, ať si pořídím psa a jemu dám pokoj. Tak jsem předminulou neděli nabídla Čtrnáctce procházku po hanspaulských usedlostech a přiběhlo dvanáct věrných psů (pardón Stezkařů). Společně jsme prošli krajinou mého dětství okolo rodného betonového hnízda, jeslí, školky, školy i družiny rovnou do volební místnosti, kam po nedělní šichtě dorazila na svařák i Nataša..

Rodné betonové hnízdo
Více viz
1. MŮJ RODNÝ KRAJ - USEDLOSTI HANSPAULKY - 26. 1. 2003

Norisova bouda, 31. 1. – 2. 2. 2003
Minulý víkend jsme pro změnu trávili u Martinů. Ti zařídili nádherný sníh, počasí, společnost i ty psy. V sobotu jsme zažili Hančinu stíhací jízdu, kde hlavní roli obsadil velký blondýn s utrženou botou. Večer pak ovládlo pět kytaristů, z nichž prim tentokrát hrál Radek Chloupek - hrál jak o život, ostatně slavil narozeniny.
Album
T14

Bělka, 4. 2. 2003
Na Bělce se nás nakonec sešlo 14 + jedna přespolní Helena (ač vlakem po večerní angličtině, přesto dorazila podstatně dříve než většina Pražáků). Seděli jsme nad Kuželovými fotkami a pod plakátem Jirky Bubeníčka na TAKový bál Rakousko - Uhersko v Masarykových!! kolejích - to jsou paradoxy.

Lyžování s Neumany v Bormiu, 7. - 12. 2. 2003
To náš pobyt na Neumaních horách byla hotová idylka. Občas mě ohrožovala modrá sjezdovka převlečená za červenou, ale vše přebilo slunce, prašan, štíty hor a kamarádi. Večery s vlastními hudebním zdroji doplněné famózním houslistou a náhodně potkaným Vítkem Žežulou u místní zkvašené speciality byly parádní. Hezkou tečku za tím naším výletem uprostřed téměř kolmé stěny (které mně zneznámých důvodů nazývali černou) byla hospoda, která se od slovenské krčmylišila snad jen obutím hostů. Tam jsme si všichni vychutnali závěrečný orgasmus až na Tondu, kterému ho při tanci překazil Pauk.

Bělka, 18. 2. 2003
Hvězdou včerejšího večera byl jednoznačně rejnok a jeho oběť Náměstek. Připomněli jsme si všechny jeho bájné návraty z hor a museli uznat, že jeho pobyt v Karibiku, kde stihl požár hotelu, skok střemhlav po ochutnávce jamajského rumu do rybářské loďky a závěrečné chytání rejnoka za ocas se v jistých momentech může srovnávat s jeho soustavným sebepoškozováním na slovenských horách.

2. Mezi ploty - usedlosti Troje a Bohnic, 2. 3. 2003
Na nedělní vycházku po usedlostech jsem přilákala 25 lidí a navíc se Jirkovi splnilo přání: na procházku jsme si pořídili i živého psa. Vycházka byla ve znamení plotů, pohybovali jsme se mezi ploty, občas jsme pronikli i do výběhů a ostře střežených usedlostí, zažili chrtí dostihy uvnitř plotu z palisád a závěr strávili nad úhledným plůtkem z vypitých piv v restauraci Na Bendlovce.                                                                               Pařiči
Více viz
2. MEZI PLOTY - USEDLOSTI TROJE A BOHNIC - 2. 3. 2003

Bělka, 4. 3. 2003
Do včerejší hospody vzdor dnešní oslavě u Ally přišlo 14 lidí. Hlavně se hovořilo, protože Kopp i JaVor přišli, ale bez kytar. Závěr večera byl ve znamení debaty spokojení klausovci versus špidlovci.

Narozeniny u Ally na Andělce, 5. 3. 2003
Ve středu je tradiční večírek u Ally - U Andělky. Přátelé usedlostí jistě nevynechají příležitost si jednu úplně úžasnou, kterou Alla před námi úspěšně 20 let skrývala, prohlédnout.
Ve středu jsme u Ally vyslechli ještě barvitější a zářivější popis Náměstkovy dovolené v Karibiku, rejnok zrovna tak jako ňadra ošetřující lékařky - mulatky byly výrazně větší než tomu bylo ještě minulé úterý. Večírek se zapsal též jako nejkratší vycházka za usedlostmi. Dokázala jsem - za drobnou úplatu šampaňského - zvednout společnost od všech dobrot a vína a odvést do dvacet metrů (vzdušnou čarou) vzdálených Kocourek.
Více viz
2a. NEJKRATŠÍ VYCHÁZKA OD NAROZENIN - 5. 3. 2003
navštívena Kocourka (17)

Bělka, 18. 3. 2003
Na Bělce zřejmě zavřou hlavní vchod, když se nás sejde v salónku čtrnáct. Včera jsme se k magickému číslu dopracovali příchodem Ivana Pažouta, který na Bělce konečně oslavil vánoce.

Narozeniny Koppa na Hrázi věčnosti, 22. 3. 2003
Přípravy:když už to Kopp na sebe oficiálně prásknul, tak mohou začít přípravy. Petr nechtěl žádnou scénku, tak mu jen zazpíváme. Ale to všichni!!!. Alla přepsala velice zdařile Rok 1849 od Greenhornů pro naše potřeby a ty Vám teď posílám v příloze. Po Vráťových narozeninách si nedělám iluze, že byste se text naučili zpaměti, ale vytiskněte si text, případně zvětšete font, abyste na něj i po dvou, třech pivech viděli a několikrát si ho alepoň přečtěte, ať Na hrázi věčnosti v rozrušení nezpíváte jiné blbosti, než tam jsou. Zvláště prosím frakci Sestriere, kam odjede významný základ kapely, ať si vezme text s sebou a po večerech secvičuje i tuto píseň.
Znovu jsme si promítli cestu do Červeného Újezda přecpaným autobusem (37 lidí + 3 psi navíc k obvyklým pasažérům připomínalo bájný autobus č. 135), první hrad postavený v tomto tisíciletí, hospodu v Hájku s největší koncentrací pivních cedulí na metr čtvereční, klášter, který dokázal otevřít Náměstek až o týden později, obnovenou poutní cestu a rybníky, které v zapadajícím slunci přímo vybízely ke kýčovitým fotkám. V půl šesté na Hrázi věčnosti, kam postupně dojeli i další. V osm jsme Koppovi přezpívali píseň a předali baťoh se vzpomínkami na cestu – irské pivo, skotskou whiskey, knížku o Pobaltí a budoucí Bretani. A pak už se pořád hrálo. Až do jedné. Další narozeninový večírek si můžeme odškrtnout jako velice zdařilou akci, Kopp i pan vedoucí z Hráze věčnosti na nás vzpomínají s láskou.
Album
T14

Exkurse do Židovského města, 23. 3. 2003
Na neděli pro nás připravila Eva Kuželová opět exkurzi do Židovského města. Navštívíme s ní za symbolické vstupné 80 Kč postupně všechny expozice, a proto je sraz už ve 13 hodin, aby se to do pěti, kdy zavírají, stihlo. Sraz je opět před Maiselovou synagógou.

3. Od věznice k věznici, 23. 3. 2003
Pozvánka: Přátelům usedlostí, kteří už povětšinou v Židovském Městě byli, navrhuji alternativní vycházku Od věznice k věznici, se zastaveníčkem na Bílé Hoře. Oproti masové sobotě, kdy jsme slavili narozeniny Koppa na Hrázi věčnosti, byly nedělní akce komornější. Eva opět velice fundovaně provedla čtrnáctihlavou Čtrnáctku po Židovském městě. Ti, kteří už výklad absolvovali v prosinci nebo se po prožitém večírku na takový příval informací necítili, dorazili na další procházku po usedlostech. Byla velice povzbudivá, posuďte sami: Navštívili jsme dvě věznice, dva hřbitovy (s Babinským a úplně nejmenší v Praze), dvě hospody a Bílou horu. Hospody zařazuju do neveselého výčtu, protože v nádherném počasí ještě neotevřely své zahrádky, a tak jsme jednu museli otevřít sami šampaňským přímo u mohyly.
Více viz
3. OD VĚZNICE K VĚZNICI - 23. 3. 2003

Hraní na Balkáně, 28. 3. 2003
Roulin: Pro ty, kteří zůstávají třeba kvůli bálu přes víkend v Praze: Co takhle si v pátek navečer přijít zahrát a zazpívat (třeba i zatančit) na Balkan Hills? Zahrádkářská hospůdka již zase jarně otevřena a těší se na nás.
V pátek Roulin zorganizoval hraní v hospodě přímo v zahrádkářské kolonii na Balkáně. Znovu jsme se přesvědčili, že zahrádkáři dokážou zapařit i mezi jarními brigádami, celou sobotu jsme se vzpamatovávali z té sedmihodinové šichty zvedání půllitrů.

TAKový Rakousko-Uherský bál v Masarykových kolejích, 29. 3. 2003
Rakousko uherský bál v Masarykových kolejích – to jsou paradoxy. Navíc koliduje s utkáním Nizozemí - ČR. No, snad to Rakousko přežije.
Sobotní bál TAKu se také vydařil. Čtrnáctka obsadila tři stoly, a to ještě hlavní výtvarník bálu musel pořád tancovat, protože na něj nevybyla židle.


Bělka, 1. 4. 2003
Když jsem včera přišla do hospody, sedělo okolo stolu osm zasmušilých mužů, poté se poměr mužů a žen začal vyrovnávat a příchodem červeno-žlutě pruhované Pavlíny ženský element zcela převládl. Pak už se rozjasněné tváře dělily ve vůni Koppova

Bál TURASu na Ořechovce, 5. 4. 2003
V pátek je další tancovačka, tentokrát TURASu od 20 hodin na Ořechovce. Lístky na místě za 130Kč. Nečeká Vás žádná polka ani valčík, zato Techtle Mechtle, Saze a Intimní život.

TURAS - Jarní Křivoklát, 11. - 13. 4 2003
noclehy: Karlova ves - hosp. U buku, Křivoklát - hotel Sýkora.

Bělka, 15. 4. 2003
Včera nás bylo na Bělce tolik, že jsem to po dvaceti přestala počítat. Spoustu lidí přilákala blížící se Stezka, ovšem taky tam byl jeden stůl duchem nepřítomný, dlel už na Lesních hrách, které Čtrnáctka v září organizuje.

Cyklistická vyjížďka, 27. 4. 2003
Pozvánka na neděli na cyklistickou vyjížďku s krycím názvem z Domova důchodů oklikou na Hráz věčnosti. Sraz je totiž v 11 hodin před DD v Šolínově ulici. Otočku si určíme podle počasí a svých sil, ale určitě navštívíme Mekku všech cyklistů Hráz věčnosti, kde se zařazoval Kopp do řady slavných jmen.
Mezi železné ženy řadím i obě Hanky (hpap a Bártovou), které v neděli trénovaly na Bretaň se vším všudy, bojovaly nejen s kilometry, ale i s deštěm a protivětrem. Na zahradní restaurace jsme se sice dívali většinou jen z oken vyhřátých hospod, ale celou naplánovanou trasu jsme ujeli. Takže nám můžete závidět nejen rozkvetlé sakury, úřad potravní daně na čáře, rotundu, letiště v Ruzyni k Vláďově radosti zepředu, z boku i zezadu, bronzové děti v Lidicích ale i parádní výhled z Kožové hory u Kladna. Bylo vidět nejen Středohoří a Krušné hory, ale identifikovali jsme i Vlhošť, pod kterou budeme spát dneska.

Bělka, 29. 4. 2003
Včera přišli na Bělku jen železní muži a ženy, kteří věří, že jeden večer do konce týdne v hospodě navíc je nezabije.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Usedlosti Bohnic- před statkem Vraných                                           4) Na židovském hřbitově
    2) Před oslavou Koppa jsme se prošli podle rybníků                               5) Za starým loterm Babinským
    3) Baťoh plný dárků                                                                                6) Malou stezku jsme začali na Lahváčích

Malá Stezka v Českém Středohoří, 30. 4. - 4. 5. 2003

Pozvánka Jirky Bubeníčka

Dnešní úderná frakce jede z Masaryčky v 15:56, v Blíževedlích bude v 18:20, a protože na Lahváčích je jen pivo, zamíří v Blíževedlích rovnou do hospody. Kdo jedete na Lahváče autem, mohli byste si přibalit půllitr. Stezka byla tak blízko Prahy, že lístek na vlak stál pouhých 140 Kč, ale pak už bylo všechno bezvadný.
Lahváče zažili takový nápor, že všude byli lidi, auta, psi i stany - prostě, Allo, když musíš, tak musíš a jinde opravdu nebylo místo.
Poté už se jen hledalo: nedříve od rozbřesku řidič Navrátil, poté rozkvetlé stromy, kde jsme v řadách násilnily naše muže a nakonec otevřené hospody. Každý večer, někdy i odpoledne, pokud se podařilo dohledat alespoň konzum, skvělá hudba, pokaždé s trochu jiným složení a repertoárem. Na víkend už se sjeli všichni, tak jen připomenu, že jsme zdolali Sedlo, Tibet a na závěr došlo i na bobry.
Chtěla jsem poděkovat trochu obšírněji, ale Lenčina nabídka děkování urychlila a zároveň zestručnila. Takže díky, JaVore, za neskutečnou práci s organizováním Stezky, vydáním všech pozvánek a itinerářů a zřejmě i následným zpracováním. Opravdu věnujte trochu svého jistě drahocenného času a podívejte se na adresu www.trasa.ctrnactka.net, tam Jana cpe úplně všechno, co se týče čtrnáctky.
Album
T14a
T14b

Bělka, 13. 5. 2003
To jsem nikdy netušila, že ze mě bude podomní obchodník s břečťanem. Ale, zítra přijede na Bělku Helena Kestř. a nabízí zájemcům břečťan zelený a žíhaný a další větvičky na zahrádky (břečtan s kořínky, jinak pouze nezakořeněný). Tak přijďte nejen kvůli zeleni a Heleně. Výhodné nabídky mají úspěch i na čtrnáctce. Včera Helenin břečťan nalákal do hospody asi 40 zahrádkářů. Úměrně počtu hostů přibylo i fotek, naprosto neúměrně přibylo decibelů tak, že šéf musel další výhodné nabídky postupně vyvolávat s nasazením vlastního života resp. hlasu.

Spirituál kvintet na Barče, 21. 5. 2003
Minulý týden nás v Praze navštívil téměř ztracený syn Karel Icha. Během večera jsme zvládli Spirituály, piva před barikádami i uvnitř a jako bonus nám Karel tichým hlasem prozradil nejlepší antikoncepci.

Bělka, 27. 5. 2003
Včera nás na Bělce překvapil jen účet. Na množství čárek na lícové straně, kterých díky včerejší slušné účasti bylo požehnaně, jsme už léta zvyklí, ale z toho, co jsme spatřili na rubu, přecházely oči ženám i mužům.

Milíčeves, 30. 5. - 1. 6. 2003
Nevím, co nabízí výhodně Neumani, ale vypadá to, že loňských 43 účastníků bude na letošním cyklistickém víkendu překonáno. Obzvlášť se chystá silná účast těch našich potomků, kteří v Kutné Hoře pili na n a š e zdraví. Cyklistického víkendu v Milíčevsi se zúčastnilo rekordních 48 lidí včetně bleskové návštěvy kolabující dvojice. Opět jsme navštívili spousty kostelů, zámků a jiných pamětihodností, ale vrcholem byla určitě prohlídka zámku Staré Hrady. Na pana Joukla a jeho zednickou lžíci ve vitrínce v prvním patře gotické části hradu, které sám s kamarády důchodci dostavěl, budu vzpomínat hodně dlouho. Nedělní výlet se zasekl kvůli někalikahodinovému dešti v hospodě, kde jsme si při pití s mírou (Škrabálkem) stačili na poslední chvíli vzpomenout, že je Den dětí. Všech našich patnáct přerostlých dětí mělo z poháru stejnou radost jako za mlada. Prachovské skály zůstaly zřejmě na příští rok, ostatně novodobá hospodská STB ze sousedních Slatin, která o nás věděla, kde bydlíme, kolik máme aut a stanů, bude mít alespoň pravdu, když nám hlásila, že sem přece jezdíme každý rok.

Terasa u Větrovců, 6. 6. 2003
Příští pátek budeme na terase. Větrovcovi do toho konečně bouchli a pořídili si tichý!!! byt s terasou a výhledem na Hradčany. Takže 6. 6. od 16:44 na Veselí 44, 4. patro. V přiložené pozvánce ZSV doporučuje polštářky na sezení (co oprášit trojnožky z Pobaltí?) a vítá kulinářské drobnosti z evropských zemí.
Než položíme koberce… pořádáme seznamovací večírek s naším novým dočasným pobytištěm (alias Orlím hnízdem – 4. patro bez výtahu) v hodinách podvečerních.
P. T. návštěvnictvu se doporučuje vzíti si sebou případně polštářek na sezení, neb se dosud nedostává nábytku. Pro zvýšení ideovosti dovolujeme si navrhnout aktuální téma … někde v Evropě k čemuž můžete přispět drobnou chuťovkou pocházející z některé z 25 zemí (mezi nimiž se doufejme, budeme v nejbližší době vynacházeti) a to v podobě materiálně poživatelné či kulturní. K dispozici bude něco pití, dostatek čerstvého vzduchu a daleký výhled!
Zvědavost je čtrnáctce vlastní, vzdor červnovému pátku!!! vyšplhalo k Větrovcům na daleké výhledy 35 lidí. Snaha poučit čtrnáctku, kam že to vlastně vstupujeme, vyšla poměrně naprázdno. Chlebíčky konzumovali (prostě žrali) vlajka nevlajka.

Bělka, 10. 6. 2003
Včerejší hospoda nám patřila celá, ovšem museli jsme se obejít bez večeře, bez uší, bez vedoucího a bez obvyklé zavírací doby. Ještě jim dáme šanci, ale jestli bude Bělka i nadále připomínat hospodu Na mýtince, budeme z toho muset vyvodit patřičné důsledky. Hlavně že nám zůstal ten podomní prodej, tentokrát břečťan vystřídala Eliška s brýlemi v teploměrovém pouzdru.

Příprava 25. lesních her v Rynolticích, 13. - 15. 6. 2003
Album
T14

Blue Velvet Café, 17. 6. 2003
V úterý od 19 hodin nás Eva Kuželová zve opět do Blue Velvet Café v Čerchovské ulici. Doporučená barva je překvapivě opět modrá a budeme doufat, že točené pivo nedojde po prvním pivu jako minule. Večer v Blue Velvet Café byl moc příjemný, jen se omlouváme Evě, že si máme vždycky tolik co říct zrovne uprostřed klavírního blues.

Vítání léta ve Vojanových sadech, 24. 6. 2003
Bělka je tímto zrušena bez náhrady. Tradiční vítání léta tradičně pěkné, i když někteří si vystáli netradičně dlouhou frontu na vstup. Svou dvojitou oslavou zabili Veverkovi dvě mouchy jednou ranou, my ostatně taky: dostali od čtrnáctky japonskou želvu a jedno dvojlůžko, aby nemuseli nenápadně srážet postele. Na závěr večera nás poctila svou návštěvou čerstvá docentka. Tím se dostávám k meritu dopisu, a to Řeži. Vojanky.jpg

Obnovené bienále v Řeži, 28. 6. – 29. 6. 2003
Obnovené Bienále (spíše Bidekadále - prostě 20 let poté) zneužitého umění by se mělo konat v Řeži od soboty do neděle. Na místo oslav bychom měli dojet jako před 20 lety splutím Vltavy na raftu. V sobotu nato už bude Řež. Jeden raft je jistý a zároveň obsazen. Do druhého se vedle Norise vejdou ještě dva lidi. Na raft se kromě posádky vejdou pouze lahváče a šampaňské, takže stany, spacáky, artefakty a trojnožky musíte do Řeže dopravit jinou cestou.
U Hanky se trojnožky budou hodit určitě, ale nezapomeňte na stan nebo alespoň spacák a též na název akce. Každý by měl podle svých možností přivézt svůj vlastní!!! výtvor nebo případně i cizí ale s Vaším nezanedbatelným vkladem z posledních dvaceti let - omezena je jen velikost artefaktu - např. Vámi nabourané auto nebude na zahradu vpuštěno. Co s sebou ? Artefakty (myslete i na jejich instalaci, k dispozici budou stromy, ale šňůry si radši vezměte vlastní). Čtrnáctkové tričko. Hanka na naši počest natřela chatičku na červeno, tak budeme hezky v národních barvách. Jsou dva sudy, přátelé piva by si měli vzít vlastní půllitry, ostatně přátelé vína si taky mohou vzít sklo. Sportovní obuv a oblečení na volejbalový mač. Síť, míč i roztleskávačky (naše poupátka) jsou zajištěny. A ty trojnožky.
Raftařům:
Nikdo nezapomene čtrnáctkové tričko, je nás totiž přesně čtrnáct. A ještě poprosím majitele náhradních triček, vezměte jedno pro šéfa šestnácky. Slíbil, když ho nebudeme fotit, že si ho na sebe taky nandá.
viz také
3a. RAFTEM DO ŘEŽE PŘES BOSNU - 28. 6. 2003
navštívena mezi střelbou Bosna (20)

Tak zas jeden vydařený víkend je ten tam. Rafty i posádka se v sobotu kupodivu protly v jednom časoprostoru a vyrazili na náročnou trať. Ještě jsme si odškrtli Bosnu - poslední nenavštívenou usedlost v Tróji a pak už nastala dělostřelecká (špuntová) přestřelka. Výsledkem bylo, že kormidelník lodi B střídavě připomínal Pažouta a Vávru před dvaceti lety, zatímco kormidelník lodi A byl jenom divnej; nicméně udělala se pouze naprosto střízlivá posádka lodi C.
V první zahradní nám váženým hostům vynesli z maringotky i kanape (na rakev nedošlo), druhou slunečnou navštívil jen loď A (loď B dala přednost velínu), díky čemuž loď A výrazně zVávrovatěla. Proto nám nedalo žádnou práci naložit kolo i Koppa, který marně hledal mezi Řeží a Prahou most.
A pak už jsme si plnili program krátkodobého pobytu v zahradním sanatorii Řež. Volebal slavně vyhrálo družstvo modrých, také zásluhou nejúspěšnější roztleskávačky Nadi, která psychicky labilnější družstvo mladých rozvrátila svými průniky přes hřiště. A pak vernisáž zneužitého umění, (i když toho za dvacet let kromě dětí (7 ukázek) čtrnáctka moc nevyprodukovala), Lenčina Humoreska, dary, hody, hody doprovody a skvěla hudba.
V neděli beze zbytku splněn plánovaný program s jedinou výjimkou: i když se Náměstek se svým odvážným modelem trenýrek vysloveně nabízel, Helena mu venerologický odběr neprovedla. Zato z Helenina kosmetického salónu vycházely rozené havajské tanečnice, že nekecám, se můžete už od neděle přesvědčit na čtrnáctkovém webu. Po obědě dobyt druhý sud a všech 48 účastníků se postupně rozjelo do svých domovů - už klasicky bez svých ručníků, plavek, trojnožek a postroje na Norise. Takže Hanko díky, Tobě a jejím dvěma Kokodákům za úžasný víkend a úžasnou pohostinnost.
Album
T14a
T14b

Kolaudace bytu Stáni, 2. 7. 2003
Protože máme celý týden volno (Bělka tento týden není), chce nám Stáňa předvést svůj čerstvě vymalovaný byt. Sejdeme se v Krušovické restauraci v Michli, odkud nás Stáňa bude vodit ve skupinkách (muže po jednom?) na exkurxi do svého bytu přes ulici. Scházet se budeme ve středu od šesti. K restauraci se nejlépe dostanete od metra Kačerov, pokud vyrazíte autobusem zpět do Michle (musíte podjet dálnici, jinak jedete do Krče a do p..) a pojedete jednu stanici. O zahrádku restaurace pak víceméně musíte zakopnout.
P. S. doufám, že tohle dostanou všichni kromě Stáni a ne obráceně. Protože Stáňa prozradila, že si nechala byt vymalovat nažluto, prosím návštěvníky exkurze, aby přinesli libovolný dárek, ale pouze v barvě žluté.
Minulou středu to zpočátku v Michelské zahradní vypadalo, že na Stáninu žluť jsou zvědavé pouze ženy a nakladatel Tomský, ale pak už začaly proudit čtrnáctkové davy a Stáňa v pravidelných intervalech vodila exkurze do své soukromé obrazárny.
Album
T14

Cykločundr u Vávrů, 4. 7. – 7. 7. 2003
Návrh trasy JKV
Cyril a Metoděj i Hus se upálil o víkendu, a tak bude letos Cykločundr zkrácený. Základna bude na Lhotce u Vávrů, odkud budeme pořádat výpady do okolí (ze soboty na neděli bychom asi spali jinde). Kdo bude chtít, může si vyjížďky prodloužit do pondělka.
Vávrovo motto letošního cykločundru "Každá Ydeologie je dokonalá teprve svým Revizionismem" dokonale sedlo. Pečlivě naplánovanou a namalovanou trasu jsme částečně (1,5 km z Nové Vsi na odbočku do lesa) projeli až v pondělí, a navíc autem cestou do Prahy. Jinak bylo všechno jinak, ale zase skvěle. V sobotu jsme v lesích střídavě telefonovali s Bártovými, kteří si motto nepřečetli a stíhali nás dvacet kiláků před námi a s Allou, která se odpočatá z Kréty ztrácela pravidelně kdesi vzadu.
Ale hlavně byl letošní cykločundr ve znamení silných kulturních zážitků. Oslavili jsme a zavzpomínali na 20. výročí svatby Káti a JKV na Lhotce. Na Kovárně v Mrákotíně, kde jsme se vždycky jen bohapustě přežrali, na nás tentokrát čekal ofrakovaný jazzband, který zopakoval dopolední repertoár Pařízka, Ivana Hořejšího a Koppa pouze v bohatším nástrojovém obsazení. Večerní koncert Vlasty Průchové většina z nás musela oželet, protože ve Lhotce na dvoře hrál divadelní spolek Prkno aktovky Camiho (Kleštěnce měli pouze v kapse). A v neděli došlo i na obnovenou nedělní chvilku poezie, kdy jsme nad pramenem Mordyje vyslechli procítěný přednes Krakonošovy mošničky v podání zasloužilých umělkyň Jarmily a Lorety.
Ke drobným kulturním zážitkům patřilo rozhodně i toto: poražený sloupek (nebyli to tentokrát pražáci, ale Pauk), pravidelná dopolední matiné, vítání slunce, které spíš připomínalo natahování na skřipec, Stánino zasponzorování Poupátek, třešňo - hrachové orgie a nedělní medovinová tečka Na kovárně. V pondělí neodbytní hosté dojeli okolo Magorova letního sídla ke kostce cukru do Dačic a pak už také opustili pohodinné zápraží.

Bělka, 8. 7. 2003
Včera jsme na Bělce vzpomínali na Kleštěnce z pralesa, proběhla směna rybízu za vytržené stoličky a dozvěděli jsme se, že do Santa Fé se občas dostane nejen Felina, ale i český fyzik.

Klídek a pohoda ve Lhotě poprvé, 11. – 13. 7. 2003
Vše začalo na Stezce. Je květen 2003 a tato chalupa je NA PRODEJ!
Jirka: Konečně mám chvilku těsně před prvním odjezdem na čerstvě pořízenou chalupu na napsání pozvání na oslavu mých nekulatých narozenin při příležitosti zakoupení starostí s názvem Roubená chalupa ve Lhotě. Srdečně zvu kamarády ze čtrnáctky, protože kdybych nebyl na jarní stezce, tak bych o žádné chalupě ani nevěděl. Takže za to taky tak trochu můžete. Bude pivo, víno nealko, gril, snad i něco na něj, i když zatím tam nemáme lednici. Na spaní je tam několik postelí, ale nevím, kolik se nám podaří uklidit a připravit. Jinak zahrada pro stany a širák je přes 2 000 m2, a na zahrádce u domu bude altán 6 x 3 m. Voda teče, záchod je suchý. Se čtrnáctkou jsme chalupu objevili a tak ji taky se čtrnáctkou otevřeme. Těšíme se Jirka a Zdenka.
P. S. Prosím nástroje s sebou.
Navrátilovi by si zasloužili zápis do Guinessovy knihy rekordů. Po deseti dnechod koupě chalupy už uspořádali kolaudační víkend v oficiálně potvrzené nejhezčí vesnici Čech. Po oba večery Jirka spokojeně griloval, točil pivo a ještě stačil v provázení turistů po své rozsáhlé chalupě a polnostech téměř dosáhnout Vávrovy dokonalosti. V otevřeném stanu u stolů se cpala Čtrnáctka neustále měnící své složení společně se sousedy, syny a Moraváky Pauky, zatímco Zdeněk Hájek hovořil. Dokonce jsme se i utrhli na kola a za slabou hodinku a půl jsme objeli na kole totéž, co na jarní Stezce za první dva dny. Jen konzumace v konzumu v Pavličkách se nelišila. Takže Zdenko a Jirko, díky.
Když Zdeněk odjel, tak se dostala ke slovu i Helena a pozvala nás všechny natento čtvrtek v sedm do Blue Velvet Café v Čerchovské ulici. Tentokrát nebude hrát Eva Kuželová, ale Helenin kamarád. Alespoň nebudeme mít takové výčitky, když budeme do jeho hraní dolaďovat přípravu na Bretaň.

Bělka, 22. 7. 2003
Včera jsme se v povětšinou hospodě bavili o tom, kolik hřbitovních svíček a kolik tvrdého alkoholu na osobu je nutné vzít do Bretaně. Ze včerejší poměrné slušné účasti přislíbil účast na příští Bělce pouze Vráťa, tak ho přijďte podpořit, v úterý 5. 8. proběhne telemost B - B.
P. S. Omluvte stručnost, jdu balit mj. svíčky a griotku.

Bretaň na kole, 28. 7. - 10. 8. 2003
Tu Bretaň nelze popsat slovy, a přesto se s tím musím nějak popasovat. Husarským začátkem zájezdu byla naložení basy do autobusu, ve kterém už bylo naloženo 40členů čtrnáctky plus 5 členů vedení, 7 kytar, banjo, kola, helmy, neidentifikovatelné množství zavazadel, zásoby jídla a piva (nedostatečné). A pak už jsme se samovolně rozdělili do skupin. Nikdo nechtěl být skupina B, a tak vzniklo mj. Bratrstvo kouzelného stolečku alias K9, i když u stolu jsem jich vždycky napočítala maximálně K7 a skupina Vesuv, kde jediným nedýmajícím vulkánem byla nesmrtelná Alla. A pak už jsme jezdili a jezdili, hledali dolmeny, menhiry, kaple, vypuštěné moře, velice často sami sebe, pili calvados, víno, sídr, abychom jeli jako vítr, slavili narozeniny (Vojta stihl dokonce několikery), zúčastňovali se večerních blafingů, kde se do diskuse hlásili samí Plhové, cvičili rozvičky, které vedla Stáňa, zatímco v závěru vždy dominovaly Maniny Ivana H.(arapese). Náhodná známost se srazila s autem hned první den, aby už pak byl pokoj, Martinovi si předávali Achillovu patu, Hanka je ta, co dělá kotrmelce, přivodí si 14 zranění a ještě pořád vypadá dobře, Jarda Bárta dokázal, že přehazovačka je holá zbytečnost, Ivan chodil s obrazy, mládež hrála po večerech petting (naštěstí s koulemi) a my jsme hráli a hráli. Husarský kousek se vyplatil, hudba tvrzená basou byla skvělá, hrálo se v autobuse, v kempu, na pláži, u nesmrtelné svíčky, u stáda koní, v igelitovém hudebním pavilónku, v parku, na fotbalovém hřišti, ve svitu louče. Každý večer byl jiný, protože se hrál pokaždé jiný repertoár, jen Jaro nad Bretaní a občas šeptané Santiano se hrálo častěji, zatímco Míšou prosazovaní Tři čuníci ani jednou.
A co ještě? Na mysli mi tanou výkřiky, které jsme si zapamatovali i my, co jim ten Němec schovává brýle, mobily, nádobí, mapy a Vávrům úplně všechno. Mám jen jedny nervy, Taky hezky, Rybička, Živé zviřátko s citrónem, Aki ho má. Nerozumíte? Fakt, jo? To vůbec neznamená, že jste zhulení, ale zřejmě jste s námi nebyli. Tak nedělejte Zagorku a pojeďte s námi příští léto do Maďarska.
Album
T14

Dojízdná na Hrázi věčnosti, 10. 8. 2003
Úplnou tečku si ještě vytvořili v neděli v podvečer mladí na Viktorce a staří v hospodě Na hrázi věčnosti, kde si Kopp po všech těž úžasných vysrkaných ústřicích, mušlích, krabech a palačinkách dal poctivou českou tlačenku.

Bělka, 5. 8. 2003
Vráťa: Vsichni jsou uz v Mexiku, bylo moto vcerejsi Belky, presto se seslo deset sirotu. Slibeny telemost B - B neprobehl, tak jsme vyslechli informaci o Japonsku, dozvedeli jsme se, ze na Slovensko jede 12 lidi a zpet jen 7(zahada?), ze Somraci si nemusi pred spanim na Veseli uz chodit pro pyjamo na Smichov, fotky byly z Reze a z Mexika (kupodivu, ale z Noveho) a jako premii jsem mel tak velke kafe, ze se muselo michat polevkovou lzici. Priste jiste budou potreba bryle a trpelivost na prohlednuti mnohonasobne sady fotek. Uz se tesime.

Bělka, 19. 8. 2003
Nemyslela jsem, že to bude tak brzy hrozné, ale už je to tady. Hospodu zaplavila Bretaň, Sice početně byli Bretonci jen v mírné převaze, ale neBretonci se dostali do naprosté defenzívy, v podstatě jsme je nepustili ke slovu a dovolili jsme jim jen prohlížet fotky, fotky a zase fotky. Snad to dnes večer u Ally pruhy na nás a sídr v nás trochu utlumí.

Pobretonský večírek u Ally, 20. 8 2003
Prvni vzpomínka na Bretaň bude ve středu 20. srpna u Ally U Andělky (hned druhý den po Bělce). Jsou doporučena pruhovaná trička, a kdyby se Vám náhodou podařilo uvařit artyčoky líp než mně (to znamená alespoň jedle), určitě se přijďte s nimi pochlubit. Minulou středu jsme strávili u Ally nad fotkami a nad saláty zeleninovým, s mušlemi, vajíčkovým, rybičkovým, pampolskými fazolemi - no prostě jsme se přežrali a nad cinzanem, vínem, sídrem - no prostě jsme se ožrali. Když nás konečně v půl dvanácté Němec pustil ze svých spárů, upekla Alla podle čtrnáctkového webu Far Zach d'Finistére a poslali jsme na Vtáčnik pozdravné poselství jedenácti statečným, kteří stále udržují slavnou tradici Slovenských hor.

Slovenské Hory - Tribeč a Vtáčnik, 6. 8 - 24. 8. 2003
Odjezd: Pátek 15.8 Praha Hlavní nádraží 21:20, Nitra sobota 16.8 v 7:35. Budeme se ještě snažit nalézt lepší spojení.
Sobota 16.8 - Nitra, Snad lanovkou na Pyramídu (v), červená Zobor(v), Žibrica(v), Žirany(o), pod lesem u potoka nocleh, od lanovky 10Km.
Neděle 17.8 - Červená chaty Zobor-camp, hotely, koupaliště, žlutá sedlo pod Gimešom, zelená odbočka Gimeš-zřícenina hradu, zpět na žlutou Kostolany pod Tribečom(o), Jedliny-výhled, hotel. Nocleh u potoka 13 Km.
Pondělí 18.8 - Červená Velký Tribeč(v,829,6 m.n.m.), Klačany(o), Zlatno(o), Nocleh u potoka 12 Km.
Úterý 19.8 - Červená - na kótě 310,9 vpravo po neznačené cestě do Žikavy(o), asi bus Topolčianky(o), bus Jedlové Kostolany(o), červená značka, nocleh cca.2 km u pramene. 8 Km.
Středa 28.8 - Červená značka oborou, Penhibel, Velké Pole(o), sedlo pod Rajtokom, nocleh 13Km. Čtvrtek 21.8 - Červená Suchá hora(v), Rúbaný vrch(v), Kláštorská Skala(v), Vtáčnik(v,1345,8m.n.m), nocleh u odbočky žluté, pramen, 13 Km.
Pátek 22.8 - Červená Jaraba Skala(v), Biely Kameň(v), Velký Grič(v), nocleh u pramene pod vrcholem. 12 Km.
Sobota 23.8 - Červená Handlová 4Km, vlak či bus Bojnice - zámek, odjezd z Prievidzy 18:40 bus, Kralovany vlak 21:03, Praha Hlavní nádraží neděle 24.8 5:20

Víkend u Martinů v Jizerkách, 29. - 31. 8. 2003
O tomto víkendu se situace opakovala. Pokud jsme nejeli na kole, tak jsme prohlíželi fotky a jedli a jedli a jedli. Páteční večer se ještě s kytarou prosadil nečekaný host Petr Jánský, který s Pauky lezl ke všem křížkům, než nalezl ten pravý, ale v sobotu při bleskové návštěvě zažila Zuzana Sopušková už jen komparaci fotek z různých alb. Jednu dobu nás bylo i dvacet, ale v Pyramidě na Jizerce, kam jsme v neděli dorazili, protože Alla zajistila, aby déšť byl vždycky o kousek někde jinde než my, nás zasedlo ke společnému obědu Páně přesně čtrnáct. O půl čtvrté jsme uzavřeli jako poslední hosté letní sezónu na Pyramidě a projeli liduprázdnými Jizerskými horami zpět k Norrisovi.

Bělka, 2. 9. 2003
Šéf: Včera, když jsem přicházel do hospody, tak jsem si říkal, ta je zase nacpaná, to je teda rámus, to se zase v salonku neuslyšíme. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil, početní skóre salonek - zbytek hospody je asi 1:2, přičemž na decibely to bylo asi 10:1. Jinak Zuzana skutečně provedla slíbené a velice brzo z hospody, kterou následně opět zaplavily (i když už v míře únosné) fotky z Bretaně se poanglicku vytratila, údajně do Maďarska. Avšak dosti zeměpisu. Přes podmínky občas připomínající saharu (korunované několika údivnými reakcemi servírky - no to já nevěděla, že chcete pivo!) se zábava rozjela, fotky se kupily, decibely rostly, František zase jednou nesloužil, takže přišel, platila se Stezka.

Vernisáž Marcely Levinské, 8. 9. 2003
Dovolte mi, abych Vás pozvala na vernisáž výstavy mých obrazů, která se koná ve Výstavní síni České spořitelny, Rytířská 29. Těším se na setkání s Vámi. Marcela Borecká Levinská
IvČe: Marcele Levinské to moc slušelo. Přivítala nás (Allu, Naďu, Neumany, Kolmany, Věru a mě) velmi srdečně. Opakovaně nás zvala, abychom se za ní přišli podívat i další dny výstavy a jestli by s námi někdy na nějakou akci nemohla jet. Výstavu zahájila Irena Budweiserová dvěma spirituály. Pak hovořil tichým hláskem stařičký malířský odborník pan Kuhn a to asi polovinu hostů zahnalo ke stolku s občerstvením, kde rušili. Pán povídal, že Marcela už má třetí výstavu v Praze během deseti let. Maluje převážně oleje s tématikou krajin z cest (Provence, Bretaň, Paříž, Izrael, Maroko, Benátky) a z Prahy. Výstava je prodejní a dost pěkná. Ve výstavní síni bylo takové vedro, že jsme se pak museli zchladit v blízké Blatničce.

Brandov, 12. - 14. 9. 2003
O víkendu jsme se loučili s v Brandově s Bretaní. Všechno bylo naopak, zatímco všude v sobotu pršelo, na výletě do Flájí (téměř) ne, zatímco v neděli svítilo sluníčko, v Brandově hrozil déšť, zatímco nikde nerostly houby, my jsme je sbírali z kola, i tu železnou oponu jsme násilně překonali opačným směrem z Německa do Čech. V bretaňské zimě jsme za víkend ujeli 100 km, připomněli si Jardovou basou, Ivanovým banjem a kytarami bretaňské večírky, zahrnuli do bretaňských specialit i Heleninu svíčkovou a po prohlídce fotek přespolních účastníků a Míšově videu (děvčátka zepředu, dámy zezadu) jsme konečně mohli zahájit cseresznye pálinkou (Égészségére!) přípravu na Maďarsko.

25. Lesní hry, 12. - 14. 9. 2003
Všichni ostatní hraví byli zatím v Mexiku, kde dle ohlasu účastníků připravili mimořádně pěkné lesní hry. Škoda, že Aztéci nevynalezli signál, mohli jsme si v sobotu pokecat.
Album
T14

Bělka, 16. 9. 2003
Včera byla na Bělce tlačenka (lidí a dokonce i ta k jídlu), minimum fotek zato maximum decibelů, že nás musela okřikovat i Loreta, ať tolik nemluvíme.

45. VS - Posázaví, 24. - 28. 9. 2003


Pozvánka a plakát Jirky Bubeníčka



Vinobraní na Vysočině v Červené Řečici nás zřejmě tak vykolejilo, že jsme se vydali bez lahváčů!!! na dvacetikilometrovou trasu dohledávat, kde všude nejsou hospody. Ještě, že mají v Pelhřimově nejen krematorium, ale i Penny market a že máme kamarády. Honza Dušák nám vyschlým poutníkům na kole přivezl Poutníky v lahvích. Pak už se situace s hospodami výrazně vylepšila. Do Smíšeného zboží v želivském klášteře ani nemuseli dorazit medvědi, a přesto po turistech zbyly na stolech drahé foťáky, které jsme obratem směnili za sladké griotky. Oslavy narozenin budoucích i v zastoupení jsme si už hradili sami. A kalení v Kališti v nádherném odpoledni bylo tak intenzivní, že silou přitažlivosti dorazili i hudebníci z Prahy, cyklisti ze Lhotky a Hanka z Křivoklátu. A pak už jsme jen vychutnávali kytary JaVoru a Petra Jánského, basu Jardy a stále se množící malé mořské víly. Ostatně zkonzumované láhve žluté, červené a zelené na cestě do Prahy nám vnukly, že není lepšího zakončení Stezky než u stánku v nádražní hale mezi kámoši řidičů sanitek (a záchytek). Hodný František jim kromě udílení dobrých rad zahrál i Blues na cestu poslední.
Album
T14a
T14b

Bělka, 30. 9. 2003
Včera si na Bělce fotkaři vyměňovali jen cédéčka, už to vypadalo, že budeme ušetřeni 350 fotek, které nasekali JaVor s Vráťou, když se objevil notebook vlečený mým mužem. Naštěstí míra společenské únavy byla větší než touha předvést nám ZSV s velbloudem. Ratolesti Heleny a JaVoru se jen chápavě usmívaly.

Vlasta Průchová v Aghartě, čtvrtek 9. 10. 2003
Ve čtvrtek se ti, kterým bylo vysvětleno, že agharta není pohlavní choroba, sejdou v půldeváté v Krakovské ulici. Stáňa už koupila na Vlastu Průchovou lístky, kdyby se ještě někdo chtěl přidat, urychlené napište Minulý čtvrtek - docela všední, obyčejný den, a přesto pro 35 z nás dokázala Vlasta Průchová vykouzlit naprosto neobyčejný večer a ještě Náměstkovi schovat bundu.

Vycházka Od Beránka k jehněčímu, 10. 9. 2003
V neděli jsme v babím létě navštívili dejvické a nebušické usedlosti se samými hodnými, ale dotěrnými psy (naštěstí vždy za plotem). 25. a 28. navštívenou usedlost jsme oslavili šampaňským, jen zůstalo nedořešeno, zda je horší nebušické podnikatelské baroko nebo stavba roku 2001. Nadplán jsme navštívili při traversu Divoké Šárky (navrhl ZSV) Žežulku, detašované sídlo želivských mnichů.
Více viz
4. OD BERÁNKA K JEHNĚČÍMU, FAKULTATIVNĚ VEPŘOVÉ - 12. 10. 2003

Výstava Jakuba Schikanedera v Trojském zámku a poté Bělka, 14. 10.2003
Z dvaceti pěti platících návštěvníků povznášející výstavy Schikanedera (posuďte sami - Sebevražda před domem, Truchlivý návrat, Smrtelné lože, Utonulá) jen deset malých černoušků pochopilo, že takový zážitek je nutné zapít. Ivanka Provázková dokonce poprvé v životě usedla u hlavního stolu a po jednotné tlačence a pivu už byla hospoda narvaná a uřvaná jako obvykle.

Podzimní Pivoklát, 17. -19. 10. 2003
Tento víkend jsme srdečně zváni Jirkou Kučerou na podzimní Pivoklát. Jede se v 17:13 z Hlavního nádraží do Náchoda, kdo chce skupinovou slevu (jestli ještě vůbec nějaká existuje), ať dorazí k pokladnám ve 3/4 na pět. Z hotelu Sport půjdeme asi na hodinu na exkurzi do pivovaru. V sobotu bychom měli v 11 odjet vlakem do Hronova, dojít asi 20 km na chatu Hvězda v Broumovských stěnách, pak odjet přistaveným autobusem do Broumova na další exkurzi pivovaru a pak zpět odjet týmž autobusem na Hvězdu. Není mi zřejmé, jak se tohle všechno při příslovečné dochvilnosti TURASu zvládne, ale JiKuč si nikdy nekladl malé cíle.             Spilka náchodského pivovaru

Bělka, 28. 10. 2003
28. října je státní svátek, ale zřejmě nic nebrání tomu, abychom se stejně na Bělce večer sešli. Alespoň Vráťa přijde a bude nabádat, aby pivo na Bělce bylo před víkendem (31. 10. - 2. 11.) naše poslední pivo. Koupil totiž na Granátku čtyři sudy a po nás chce, abychom je vypili.
Včera se nás vzdor všem chmurným předpokladům sešlo na Bělce dvanáct, kdyby dorazily i pochybovačné telefony, bylo by nás 15. Chyběl jedině Vráťa, který hospodu zpunktoval, zřejmě už otevřel na Granátce jeden ze čtyř sudů. Pokud nechcete, aby se Vráťa upil a Vlasta ujedla svými vlastními dobrotami, přijeďte v pátek, nejpozději v sobotu do 10:14 na Granátku.

Na Granátce u Vráti, 31. 10. - 2. 11.2003
Pohostinnost Vlasty a Vráti přilákala do zájezdního hostince 39 hostů. Nejen ve zpěvu našli jsme sladkou úlevu, ale stále více jsme závislí i na žrádlu. K již tradičnímu jídelníčku letos přibyla vynikající specialita Peřinoto - balkánský původ nešel zapřít, ovšem konečný výsledek byl výrazně poznamenaný umem hostitelů podobně jako název. Sudy zajistil Vráťa, o jejich vyprazdňování se výrazně zasloužil Pavel Tichý. Zpočátku pravidelné nahražování prázdných půllitrů plnými jsme si nemohli vynachválit, ovšem ve čtyři ráno, kdy jsem již nebyli schopni účinného odporu a Pavel nám přinášel osmé "tak alespoň ještě jedno americké pivo", jsme se všichni pozůstalí shodli, že hostinskej je nějakej divnej. Americkými pivy jsme nakonec zlikvidovali tři sudy a na skautíky zbylo uhohých padesát piv z toho posledního.
Jistou zásluhu na tom má i slečna Vlasta, která za námi na sobotní výlet přivezla pod břízu pojízdnou hospodu s naraženým sudem. Na šest sedadel v místnosti pro hosty se nejdříve nacpali podchlazení (způsobené menším požíváním), posléze my normálně požívající, nakonec nás zalehl jako čtrnáctý i silně požívající Náměstek. Nedělní dopoledne si už tradičně všichni vzpomněli na neodkladné záležitosti, a tak na jednu z okolních sopek vyrazila s domácím pánem pouze jedna osádka auta. V nádherné prosluněné neděli (Zatracený měsíc listopad) jsme se stali pány celého Středohoří.
Album
T14

10. ročník Pražské míle, 8. 11. 2003
V sobotu 8. listopadu je nejen 383. výročí Bílé hory a Vráťovy narozeniny, ale i 10. ročník Pražské míle. Jezdci na vysokém kole (z našich známých Jarda Plesl) a jejich přátelé, příznivci i prostí čumilové se v 10 ráno sejdou na Letenské pláni za "Stalinem" a postupně zhlédnou reje pánů velocepidistů (spartakiádu na kolech) závod na jednu míli.

Bělka, 11. 11. 2003
Šéf: Tak Martin včera na bílém koni zase nepřijel a rovněž zkraje již dost pokročilého večera to vypadalo, že ani ze čtrnáctky pod Bělku skoro nikdo nepřijede. Ale okolo deváté se někde roztrhl čtrnáctkový pytel a už to v salonku hučelo jako obvykle i židle z vedlejšího sálu bylo nutné přinést.
To jsme totiž přišli z dalšího nácviku Jakobína u IvČe na Lobkovičáku – pozn. ZuVla)

Narozeniny Roithů v Černé Louži, 14. - 17. 11. 2003
Vláďa: Slunce zase jednou, mrcha, vstoupilo do znamení vah a chystá se vstoupit do štíra a nám je tak zase o rok více. Ale protože je těch vstupů už opravdu, ale opravdu dost, tak si dovolujeme pozvat vás do listopadových Lužických hor.
Přípravy: Celá scénka se bude nést v duchu, jak jsme rádi, že je Vláďa náš šéf. Zřejmě nějaký nehudebník vymyslel, že mu zazpíváme Zdráv buď ó, pane náš z opery Jakobín a teď hudebníci šílí, že je to nezazpívatelný a nehratelný. Teď už to musíme dobojovat. Hudebníci se sejdou u Provázků toto úterý v sedm večer a budou cvičit, cvičit, cvičit. Bez hudebního nástroje vstup zakázán!!! Ti, co chtějí skutečně aktivně zpívat + secvičení hudebníci, přijdou k Alle opět v sedm ve čtvrtek 30.10. A budeme cvičit, cvičit, cvičit (heslo večera Bez kydy). Všichni ostatní, kteří se nemohou dostavit, dostanou konečnou verzi textu mailem. Ve scénce budou aspoň snaživě otevírat ústa a hlavně budou všichni!!! převlečeni za školní mládež, když to bude vzdáleně připomínat devatenácté století, tak tím lépe.
Při nácviku na figurantovi jsme si potvrdili zákon o neprostupnosti hmoty, a tak navlékneme Vláďovi nejdříve dres a teprve potom lyžařské brýle.
Teď pár poznámek laika ke zpěvu: Hudebníci vymysleli na různých místech tzv. volné takty, jejichž délku my nehudebníci nejsme schopni odhadnout, proto bude Ivan mávat, kdy máme začít. Přesto ti, co se nezúčastnili nácviku, nepouštějte se samostatně do začátku nových slok a začněte zpívat, až když bude opravdu jasné, že zpívat máte. Dary budeme předávat na refrén Ó pane, ó pane, pane náš, ó pane náš a budeme zpívat tak dlouho, dokud znervóznělé ruce žen nenavléknou příslušnou ochrannou pomůcku - opět sledujte Ivana.
Jak bylo: Možná, že už nezáleží, jak velké má kdo pin..ry, ale každopádně my jich máme víc. V pátek večer se Čtyřka krčila u jednoho stolu, zatímco spravená basa kralovala nad ostatními stoly obsazenými Čtrnáctkou. Na delší sobotní výlet, na který nás Vláďa odvedl ukázněně seřazené ve dvojicích, si dokonce troufli pouze tři stezkaři ze Čtyřky, zatímco kulisu pochodu do Prčic vytvářelo 4 x 14 členů Čtrnáctky.

Sobotní večer začal Silvestrem, následován 123 porcemi švestkové alias šípkové omáčky a pak už jsme mohli našemu pánovi předvést, co jsme si po večerech u Provázků, u Andělky, na Granátce a ve sborovně nacvičili. Chmurná předpověď mistra Dvořáka, že Jakobín je pro nás nezpívatelný, byla, troufám si říct, mylná. Až bude Vláďovi sto, klidně si střihneme Janáčkovu Věc Makropulos. Byli jsme fakt dobrý, ale než jsme ze sebe stačili strhat všechny ty školní brašničky, sukénky a z vlasů mašličky, byl už parket obsazený naší mládeží.
Sobotní výlet zakončený hostinou u kulatého Artušova stolu i večer byl už komornější. Petr Kopp a Miloš přehráli samé parádní kousky s jednou vyžádanou hudební blbostí, aby mohl jít Nikotin na záchod. Na čtrnácté výročí revoluce přesně čtrnáct členů Čtrnáctky nemuselo jít nakupovat do Tesca ani mýt okna a mohlo místo toho vyrazit na bílé slony. Cestou domů jsme ještě prolezli stometrovým tunelem na úžasné dějiště Lesních her, které neznal ani Vráťa.
Tak ještě jednou Natašo a Vláďo, smekáme klobouk (teď už i helmu), že jste se odhodlali uspořádat zatím největší oslavu v dějinách Čtrnáctky.
Album
T14

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) VS - Honza Dušák nám dovezl Poutníky                                               4) Na Granátce
    2) Velká Stezka- skupinové foto                                                               5) Oslavy začínají
    3) Od jehněčího - teď před Truhlářkou                                                       6) Obdarovaný šéf

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) 10 století architektury - zbytky hrobů na vojenském hřbitově             4) Vánoční nadílka ve střešovické vozovně
    2) Výlet do Máslovic                                                                                 5) Vánoční výlet
    3) Proměny Smíchova - na Sacré Coeur                                                  6) U Zrzavého paviána v Halounech