Akce Čtrnáctky v roce 2005

Akce: Silvestr v Brandově, Trois Vallées, Víkend v Jizerkách, Z Vlachovky na Vlachovku, Proti proudu řeky i času aneb od Husákovy usedlosti ke Karlu IV., Opožděná oslava MDŽ Na Veselí, Velikonoce v Krkonoších, TAKový bál - La Fiesta, Z Jezerky na Jezerku, Vernisáž Aleny H. v Mělníku, Řevnický Poklad, Na kole kolem Kolína, malá Stezka - Železné hory, Z Malešic až do Mnichova, Milíčeves, Anenská Studánka, Cykločundr ve Stráži, Pohoda a klídek ve Lhotě, Vernisáž Aleny Hořejší v galerii Gambit, Cyklistický výlet do jižní Anglie, Anglický večírek Ally na Andělce, Podzimní Brandov, Víkend uprostřed týdne na Ladronce, Velká Stezka na Slovensku, Z Ameriky dolů nahoru dolů nahoru po schodišti do sklepa band, Narozeniny Nadi v Hostivaři, DD HK v KH, Putování botičskými meandry za opravdickým premiérem, Milošovy narozeniny Na Blatově, Suchdol, kozy, Morava - jak se to rýmuje?, ZZ Top - To nejlepší ze Zimní ZOO, Vánoční výlet do Haloun

Domovská hospoda: U Karla IV.

Co jsme zažili

Silvestr v Brandově, 30. 12. – 2. 1. 2005
Bylo málo sněhu, a tak jsme chodili jen na pěší výlety. Došli jsme na oběd na Lesnou, dojeli do Oseka a vystoupali na zříceninu Rýzmburk a došli do kláštera. Z Hory sv. Kateřiny pak došli do saského městečka hraček – Seiffenu. A taky jsme se na Silvestra ocitli v Japonsku.
Album
T14

U Karla IV., 4. 1. 2005
PF 2005 všem,
včera jsme zažili kajícný návrat ztracených synů a dcer ke Karlu IV., a protože pan vrchní, salónek i špagety Fosati byly na svém místě a připravené jen pro nás, rozhodli jsme se je zatím neopouštět (v úterý 18. 1. nás tedy čeká další návrat). Ke Karlu IV se z Bali navrátila i Ivanka Černohorská, tsunami naštěstí dál zná jen z učebnic zeměpisu, o katastrofě se dozvěděla až z telefonátu z Čech.

Trois Vallées, 9. 1. 2005
…Zatímco Stáňa poslušně čekala na domluveném kulatém rohu (a nepřišlo jí zvláštní, že čeká sama), my zatím odjížděli do Třech údolí. Naštěstí byl autobus přistaven jen pro nás, a tak pan řidič zastavil. Díky vynucené zastávce a tomu, že jsme si po letech (dvou) pořídili na vycházku psa, doplnila Stáňa a Apina počet účastníků na magických 2 x 14. V lednovém slunci jsme v Lysolajském, Šáreckém i vltavském údolí a na kopcích nad nimi obcházeli a porovnávali usedlosti. A všichni m u s e l i uznat, že usedlost Zuzanka je daleko zachovalejší než Emilka, o zmalované Babě ani nemluvě…
Více viz
13. TROIS VALLÉS - TŘI ÚDOLÍ - 9. 1. 2005 - fotoalbum...

U Karla IV. spojené s narozeninami našeho webu, 18. 1. 2006
Včera doběhl ke Karlovi i maratónec (a když se objevil ve dveřích, kladli si mnozí otázku, je to vůbec bezpečné?) a hlavně jsme oslavovali dvouleté narozeniny našeho webu. Každý, kdo dokázal přeříkat wwwteckatrasateckactrnactkateckanet, si mohl přiťuknout šampaňským s JaVorem - tady by řád Za zásluhy o výstavbu (webu) měl být opravdu udělen. A metro nám ujelo, protože se dva zelináři František a vrchní dohadovali, kdo líp šidil při prodávání banánů, a vrchní přitom počítal a počítal, až mu vyšla útrata 1414 - opravdu nelžu.

Bál TURASu v Malostranské Besedě, 22. 1. 2005
Tuto sobotu se koná TURAS bál, i když s bálem to má společné jen název. Spousta hudebníků bude hrát blues, oblečte se rozvolněně a připravte si 120 Kč na vstup. Je to poslední příležitost vidět Malostranskou besedu ve starém kabátě, pak bude následovat blíže časově a typově neurčená rekonstrukce.

U Karla IV., 1. 2. 2005
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, včera se vlastně nic nestalo, pokud nepočítám, že Lenka kouřila. Ovšem tento vizuální zážitek poskytla už jen vytrvalým divákům, (z)bylo nás v první řadě pět.



Pepíček David – 30. 1. 2005




Víkend v Jizerkách, 4. - 6. 2. 2005
Podali jsme u Martinů heroický výkon. Až do soboty do půl druhé do rána vše probíhalo jako obvykle. Pivo, kuře tsunami od Ivany Č., víno, griotka, zpěv. Ale ráno jsme vstali!!! a všech třináct (jen ZSV nám zkazil počet, neodešel a radši si celý den vrážením do futer vyráběl z hlavy krvavé koleno) nás stihlo vlak do Kořenova v 8:37!!! V nádherném počasí jsme přejeli celé Jizerské hory včetně Koppa s modrými palci a redaktorky hpap s notebookem na zádech…
Více viz album
T14

Malované na skle v Pyšelích, 5. 2. 2005
Pařízkovi Vás zvou na reprízu veleúspěšného představení Malované na skle (hudbu skládal Jarda na zámku v Ratibořských Horách) v sobotu 5. února v sokolovně v Pyšelích. Představení začíná v 19 hodin a máte se na co těšit, Loreta slibuje půl tuny Pařízků na jevišti.

Z Vlachovky na Vlachovku, 12. 2. 2005
Pozvánka: V rámci cyklu vycházek po pražských usedlostech Vás zvu na vycházku Z Vlachovky na Vlachovku. Sejdeme se na Vlachovce v sobotu. Název vycházky dává tušit, že budu, ač nerada, středem pozornosti. Proto sdělím nepřátelům usedlostí a vycházek výjimečně i cíl: Usedlost Na Slamníku. Když jsem v Austrii po několika pivech předestřela, že se na Slamníku budu zařazovat z velikosti XL do L, nastala chvíle nechápavého mlčení -                             asi takhle, ale Vy zastřízliva a v uklidňujícím šeru svých monitorů jistě pochopíte, že se nechystám radikálně zhubnout. Vlachovka

Před desítkami let mi do posudku napsali "má kladný vztah ke zřízení, v kolektivu oblíbená" a v sobotu to vypadalo, že ty komunisti měli snad pravdu. Ale po pořádku. Nepromokavé jádro Čtrnáctky a Turasu se postupně přitrousilo na Vlachovku v Libni, někteří stihli jen exkurzi na sál a už jsem je hnala do deště za usedlostmi. Policejní Vlachovku i Vavroušku (Kocábku) jsme ještě absolvovali s deštníky nad hlavou, ale když jsme doklouzali na Pustou vinici, byli jsme obdarováni výhledem na Prahu a darovaných deštníků už bylo, Martine, netřeba…

Více viz
14. Z VLACHOVKY NA VLACHOVKU - 12. 2. 2005 - fotoalbum...


U Karla IV., 15. 2. 2005
Včera se příchody ke Karlovi vrátily k normálu. Teprve v devět hodin mohla začít kolovat jedna fotka z Vlachovky, kniha Usedlostí se Čtrnáctkou a Sebrané m@ily (ještě jednou veliké díky JaVoru a kol.). Zatímco Věra Martinová oslavila své narozeniny griotkami (další bude slavit zase až v létě s Adventurou), Věra Ouředníková použila své osvědčené triky a poVěry, a tak jsme vypili víc, než jsme chtěli a odešli později, než jsme chtěli – přímo do blizardu s vichřicí (nevím, kolik zbylo Jirkovi, ale ráno mi odmítl vydat i deset korun na noviny).

U Karla IV., 1. 3. 2005
5 Včera jsme se v hospodě pěkně prostřídali, dříve sedící uvolňovali místa příchozím naprosto plynule, jen stálice večera Naďa byla u Karla od půl sedmé až do závěrečného malého piva. Věra sice při odchodu ještě prstíčkem škrabala o barpult a lákala nás na malého panáčka, ale my jsme tentokrát odolaly, nejsme totiž žádná kůzlátka, jsme starší a (někdy) rozumnější.

Promítání Srí Lanky, 8. 3. 2005
Dlouho připravovanou, ale mediálně naprosto nezvládnutou oslavu MDŽ nakonec strávíme na třídní schůzce. S profesory Škrabálkem, Černohorskou a Martinou budeme probírat Indonésii a Srí Lanku, první hodina odpadá, začínáme až v 18:45. Minulý týden jsme vedli bohatý společenský život. V úterý jsme pod fotkami z poklidného Bali pojídali kuře tsunami s tropickým ovocem a fotky ze Srí Lanky zapíjeli ceylonským čajem (vědí naši mladí proč?).

Narozeniny u Ally, 9. 3. 2005
A o den později, ve středu od sedmi večer je zase narozeninový večůrek u Andělky Ally. Zase nic nového, jen stará (už hodně stará) Alla. A ani se za to nebudu muset omlouvat, napsala si to takhle sama. Ve středu raut u Andělky doprovázelo komorní duo Ivan & Provázek. Zazněla i narozeninová píseň - Alla se už nebude mazat marmeládou (natož kostkou), ale bude v nejbližší době upatlaná pouze od becherovky.

15. Proti proudu řeky i času aneb od Husákovy usedlosti ke Karlu IV., 13. 3. 2005
V neděli jsme navštívili další várku usedlostí. Mezi Mexikem a Brazílií jsme dohledali Danu Zátopkovou, prohlédli si skromnou vilku našeho předlistopadového ptáka postavenou na zbořeništi usedlosti, do Jabloňky se dobývali ze všech stran a přesto marně a navštívili S.K.Neumanna střeženého virtuálními zlými psy. Když se mnozí začali ptát, kdy už polezeme přes plot, když tu jsou Provázkovi, začali jsme dobývat Bílou skálu. Naštěstí rudé svítání a netradiční výhled na Prahu dal zapomenout na vyválení v blátě, zlomený deštník i sípavý dech…
Více viz
15. PROTI PROUDU ŘEKY I ČASU aneb OD HUSÁKOVY USEDLOSTI KE KARLU IV.. - 13. 3. 2005 - fotoalbum...

U Karla IV., 15. 3. 2005
Včera ke Karlovi dorazili jen hospodští povaleči, všichni sportovci totiž ujeli do hor. Přesto byla celkem slušná účast, jen Jirkovi Veverkovi po Indii připadalo, že je nás málo a jsme málo hluční. Věru v objednávání griotek zastoupil Petr Kopp (přežil Hráz věčnosti o dva roky) a Milena (důvod neznámý, snad se utrhla z Náměstkova řetězu po jeho odchodu), témata hovoru zajišťoval Pohádkář.

Lyžování v Itálii, 14. - 20. 3. 2005
Ivan H.: Silná skupina 14 se vydala i letos do Alp pod vedením Blanky a Miloše s CK Víkend, a to do středisek, ve kterých bude příští rok olympiáda- Sestriere, Sancisario, Claviere, Sauz dˇOulx.. Účastníci: kompletní Neumanovi, Tiší (bez mámy, zato s novou výbavou), Peřinovi, Ivanka s Karlou a Ivan s Alenou. Azurové nebe s mráčky pouze od letadel vydrželo celých 5 dnů. Je pravda, že sněhu bylo méně než u nás, ale sjezdovky byly dobře upravené, i když ráno dost tvrdé a zmrzlé. Polopenze se svéráznou obsluhou byla vynikající a vydařily se i 3 hudební večery, a to hlavně díky Švestkovým, kteří mají z trasy 8 pěkné zpěvníky. Poslední večer byl korunován nezapomenutelným Švestkovým pěveckým a houslovým sólem „Novgorod“ dohraným na stole. Řidič byl perfektní a velice ochotný při nakládání a vykládání, jen autobus byl dost těsný, ale za to asi nemůže.
Album
T14

Opožděná oslava MDŽ Na Veselí, 21. 3.2005
Minulé úterý se na Veselí kumulovaně oslavily ženy, jaro a učitelky povětšině mezinárodně. Mezi ženy byl vpuštěn pouze hostitel Somrák a jistá Martina, ale když začala svou kulometnou palbu Loreta, prchli oba někam směrem k pankrácké věznici.

Velikonoce v Krkonoších, 25. - 28. 3. 2005
LeHni zamluvila pobyt v Krkonoších na chatě Krakonoš (doufám, že jsem si to zapamatovala dobře), je to mezi Pražskou a Kolínskou boudou. Polopenze za 350,-/den. Zájemci urychleně se hlaste.
Na velikonočním Krakonoši převahu učitelek vystřídala převaha doktorek, jak přežil jejich jediný mužský pacient pytlák Říha je také nejasné.

Jedna ze čtrnácti doktorek - specializace ORL píše: Bylo nás 14/2 žen ze Čtrnáctky + (o třech 14náctkových dětech a třech známých nemluvě. 14/2 osob podniklo výpravu dolů po schodech (většinou po prdeli) nahoru (lanovkami) na Sněžku a dále okružní jízda až na Krakonoš. Bohužel se nepodařilo navštívit 14 krkonošských chat, ale opravdu navštíveny byly Kolínská, Černá bouda, Farma-asi Valšovky), Modrokamenná bouda, Lesní, Bufet, Výrovka, Luční, Růžohorky a možná dámy byly někde navíc v pátek. O to aby čtrnáctkové dámy neuschly, se postaral kuchař a posléze na výzvu Petr (syn). Nelitoval, dámy ho obdařily hojně čokoládovými vajíčky. Samy jsme jako bolestné pozřely Bombardino na prosluněné lavičce před Lesní. Alla



Mietek – 22. 3. 2005



U Karla IV., 29. 3. 2005
Včera jsme se u Karla (v poledne naKarlově náměstí i večer) rozloučili s Mietkem fotkami, fernetem a Robkou Mietečku sem, Mietečku tam, ja Tě rada mam - co jsi nám to udělal?

Intimní život, křest ve Švandově divadle, 1. 4. 2005
Tento pátek je od 19 hodin křest knih a Intimní život JUDr. Slomka, saka nám ve Švandově divadle zatím pohlídá Míša Papež. Ve Švandově divadle se křtily prvotiny našich vrstevníků – Michala Bureše dvorního textaře Intimního života a Lídy Chábové poštmistrové z Horní Poustevny. Za pouhých 50 Kč si můžete zpříjemnit život nejen intimní třeba takhle:
Svobodovi mají kliku
ustřihli jim elektriku
nadávají potmě státu
zas je sblížil ten kus drátu.

    1) Z Brandova jsme došli až do bývalé NDR.                                               4) Start vycházky je na Vlachovce
    2) Nový rok jsme uvítali i při výcházce na Babě                                          5) Proti toku řeky i času - momentálně v Troji
    3) V Jizerkách nás je čtrnáct                                                                       6) Lyžování v Itálii

34. TAKový bál - La Fiesta, 2. 4. 2005
Účastníci se nemohli dohodnout, jestli byl větší zážitek tanec peruánského velvyslance či Pohádkáře.
Album
T14

Z Jezerky na Jezerku, 3. 4. 2005
Vycházka Z Jezerky na Jezerku začala srazu navzdory o čtyři patra výš. Na terase jsme se rozloučili s papežem jeho barvami žlutou, bílou, někteří ovšem neodolali ani červené. Jen co se mi podařilo vrátit neukázněné Stezkaře zpátky na zem, už je začala vtahovat síla přitažlivosti do nedaleké zahrádky….
…Vyhnuli jsme se černé díře, Zvláštní fotografické škole, Pivovarského zahradě a na závěr jsem tanečníky zdecimované peruánskými rytmy vyštvala do terénu. Teprve tam na kozí stezce v Bráníku, tváří v tvář parníku některé pochopily, že Jezerka ze začátku názvu není totožná s Jezerkou na konci. Ale hospoda jako hospoda, v salónku jsme ukázali všem cyklistum, jak vypadá žízen. I tady jsme naučili vrchního nosit malá piva ve vějíři a najednou jsme koukali je půl desáté.
Více viz
16. Z JEZERKY NA JEZERKU - 10. 4. 2005 - fotoalbum...

Vernisáž Aleny H. v Mělníku, 5. 4. 2005
Alena Hořejší nás zve na výstavu, kterou pořádá s několika kolegy výtvarníky v Mělníce, v Masarykově kulturním domě. Vernisáž je v 18 hodin, výstava do do 15. 5.
Před týdnem byla i vernisáž obrazů Aleny Hořejší v Mělníku. Když je Dněpr delší než Ob, tak je pochopitelné, že Mělník je blíž než Praha. Ale proč nám tuhle pravdu nezjevili už před vernisáží? Takhle pod obraz(y) mohlo být víc než pět Stezkařů, z Vráťových fotek je totiž zřejmé, že Mělník je nejen blízko, ale že je tam i hezky.

U Karla IV., 12. 4. 2005
Včera slušná účast zpestřená bleskovou návštěvou Pavlíny vzápětí odvlečené Radkem a účastí třech trasovních mohykánů, kteří se kajícně přiznali, že přišli ke Karlovi poprvé v životě (což je u Ivanky Provázkové obdivuhodný výkon - ke komu vlastně chodí?).

Řevnický Poklad - stále Karlštejn na dohled, 16. 4. 2005
Zatímco v sobotu si nás 50 zavazovalo oči, navazovalo se na lano a podnikalo nebezpečný horolezecký výstup na náhorní plošinu, rodině Tichých se povedl husarský kousek, postavila pro nás Disneyland. A pak se mladí věnovali hledání pokladů, půjčovali si navzájem klíče a my staří se věnovali šumivým nápojům. A nebylo to špatné. Jen díky tomu jsme ochotně obcházeli tři hodiny hospodu vzdálenou půl kilometru a sledovali kulisu Karlštejnu ze sedmi světových stran…
Více viz album
T14

Malované na skle v Kamenici, 20. 4. 2005
Další výpad mimo Prahu a mimo víkend nás čeká ve středu 20. dubna. To opět všichni Pařízci (půl tuny Pařízků na jevišti prodělalo radikální odtučňovací kůru, Radka už totiž není Pařízková - gratulujeme) nás zvou do Kamenice do Kulturního domu na Malované. Začátek v 19:30. Ve středu jsme zhlédli v Kamenici Malované na skle. Dvacet herců na pódiu, (každý třetí byl Pařízek), takovou koncentraci Superstar nezažila ani Brumlovka, o Ypsilonce na vinobraní ani nemluvě.

U Karla IV., 26. 4. 2005
Předevčírem jsme u Karla opět uvítali dva nováčky - jednoho dvojitého (pracant.pracant@...cz - v poslední době do každé hospody dorazí jen jednou) a jednoho dvoukilového nováčka Michala II. Hořejšího.

Na kole kolem Kolína, 29. 4. - 1. 5. 2005
…V neděli se u Křečhoře vynořil Helenin dosud virtuální manžel, který opustil říši legend i Náchod, prvorodičky vyměnil za střelný prach a litinové koule a my při jeho výkladu s napětím sledovali, jestli se holobrádkům podaří Hülsena s Mannsfeldem vypudit z doubravy či ne. Po šumném Kolínu jsme si prohlédli i šumné Poděbrady a pak už se proplétali mezi výletníky a cyklisty do Libic, kde Slavníkovce obklíčily zástupy rybářů…
Více viz album
T14

Rendez-vous v paláci Beethoven, 5. 5. 2005
Óda na radost v podání pěveckého sboru gymnázia Jana Nerudy. Genius loci připomněl Eugen Brikcius

U Karla IV., 10. 5. 2005
Dobří holubi se vracejí. Včera přilétli ke Karlovi švagři, Pracka a přiťapkala i Nataša s módními slušivými modrými doplňky. Zatímco holubi se v klidu uhnízdili, seděli na zadku a pili pivo či cinzano, Stáňa neustále vylétávala z rodného salónku při každém gólu či povedené akci zlomeného malíčka.

37. Malá Stezka v Železných horách, 12. - 15. 5. 2005

Pozvánka Jirky Bubeníčka

…Vzdor šachům s noclehy, kde v záverečné fázi už nám hrozil i šachmat, byly nakonec hospody a především obsluha bezvadný. Ve čtvrtek jsme neplánovaně skončili už na Křížovce, kde pan hostinský vystěhoval stůl štamgastů, abychom mezi rundami jelcinů a griotek mohli tancovat, v pátek jsme se v Třemošnici v hospodě šest hodin stěhovali za sluncem a paní hostinská za námi, večer v Kraskově nevadilo, když ti nedočkaví plácali piva už na tácu, skvělou obsluhu v penziónu v Podole si budeme určitě taky dlouho pamatovat a v Prachovicích paní hostiská nepřirážela, i když i Jánský by jí to zřejmě dovolil…
Více viz album
T14

Modré úterý v Blue Velvet Café, 17. 5. 2005
Od osmi tam bude hrát doktor Honza Šulc, kterému už od loňska nevadí, když mu do hry kecáme.

U Karla IV., 24. 5. 2005
Včera se jen pamatuju, že na začátku jsme oslavili Vráťovýho Matěje velice příznivým poměrem mužů a žen - posuďte sami 3 griotky:11 rumů a pak, že na konci jsme tam zbyli poslední čtyři mohykáni, kterým jinak spolehlivý Kopp při každé další objednávce oznamoval stále pozdější a pozdější odjezdy tramvají. Tak rozložte si lépe síly než my včera, pro následující akce je budete potřebovat.


Z Malešic až do Mnichova, 31. 5. 2005
V úterý jsme absolvovali 17. vycházku z Malešic až do Mnichova. Ještě na českém území jsem povolila jedno pivo na cestu a pak už jsme se okolo Tábora vydali zdevastovanou krajinou zdolat železnou oponu. Měli jsme s sebou i Marku za dvacet a pivo za 2,70 (neuvěřitelné, ale obojí koupené v Tescu léta Páně 2005). Nakonec jsme se přeci jen dotrmáceli do Mnichova, rovnou na Bierfest. O co byl menší pivní stan, o to byla větší ryze česká fronta na pivo.
Více viz
17. Z MALEŠIC AŽ DO MNICHOVA - 31. 5. 2005 - fotoalbum...

    1) Takový bál La Fiesta                                                                              4) Kola okolo Kolína - Libice
    2) Vycházka Z jezerky na Jezerku                                                            5) Malá Stezka
    3) Při řevnickém Pokladu jsme obcházeli Karlštejn ze všech stran           6) Z Malešic do Mnichova

Milíčeves, 3. - 5. 6. 2005
Miloš: pátek: program - tradiční posezení u ohně s opékáním buřtů a muzikou, počasí: krásný teplý večerhpap. Nepomohlo ani několik mechaniků, pečlivá prohlídka pláště i ráfku a pět náhradních duší. Stejně se po krátké chvíli vracela zpět pěšky a nakonec jela v poledne autem. Cíl cyklistického výletu: Hořice, trasa: Milíčeves, Butoves, Třtěnice, Chomutice. V Chomuticích prohlídka historických motorových vozidel mimo jiné Aero 500 tzv. cililink, samozřejmě v červeném provedení. Návštěva kostela sv. Diviše. Pokračování trasy: Nové Smrkovice – pěkné historické chalupy, Hořice –Viděli jsme hořickou sochařsko - kamenickou školu. V parku jsme se shromáždili u sochy Krakonoše s vystrašenými dětmi v dlani od Ladislava Šalouna. Po obědě na náměstí jsme zdolali vrcholovou prémii na hořický Chlum. Zastavili jsme se v tzv. Masarykově věži samostatnosti. Trasu přes hřbet Chlumu jsme z důvodu mokré měkké cesty absolvovali pouze z menší části. Při sjezdu do údolí jsme v lese dost zmokli. Útočiště jsme našli v nové pěkné hospodě v Šárovcově Lhotě. Tam dorazila i S. D., která se poněkud ztratila a neplánovaně dorazila do Lázní Bělohrad. Tam se úspěšně zorientovala a tím byla zachráněna. Pak následovala již od loňska známá cesta na Mlázovice, Konecchlumí, Milíčeves. Celkem jsme ujeli asi 55 km. Počasí umoudřilo, takže jsme večer mohli být venku. Na večerní zahradní slavnosti bylo spolu s domácími celkem 45 lidí.
Nedělní turistika byla o něco kratší. Také trochu pršelo, ale zvládli jsme to. Kostely ve Slatinách a Kozojedech. Přes Žlunice a Vysoké Veselí jsme dorazili na oběd do Žeretic. Odpoledne jsme ve Třtěnicích u obnoveného památníku Antonína Švehly vyslechli vyprávění o tom, jak na počátku padesátých let tahali místní komunisté jeho sochu posměšně po vsi na provaze. Výborná zmrzlina v Konecchlumí a pár kilometrů zpět do Milíčevsi zakončilo nedělní program.

Honza Dušák: V sobotu jsme jeli se zastávkou v Chomuticích s výkladem v kostele sv. Diviše do Hořic. Tam na náměstí oběd. Pak po trase 300 zatáček Gustava Havla nahoru k věži Samostatnosti s její prohlídkou. Za ní po cestě po hřebeni se strhnul pořádný liják. Jel jsem chvíli s Vítkem Podráským. Ten navrhoval, abychom se schovali na myslivecký posed nebo do krmelce. To jsem mu důrazně rozmluvil a hnal ho stále dál, až jsme dojeli do Šárovcovy Lhoty. Tam šup do Obecní hospody. Byli jsme tam první. I když se Vít vzpouzel, poručil jsem dva velké rumy, abychom to neodstonali. Krb byl roztopen, a k tomu výborná polévka, co víc si v takové chvíli přát. Pak už přestalo pršet, krátká občerstvovací zastávka v hospoůdce U Pařínků v Konecchlumí (kávička, možná rum, to už si nepamatuju) V neděli jsem s ostatními nejel, ale začal jsem na kole ukrajovat kilometry domů k Rychnovu. Psáno 2022.
Album
T14

U Karla IV., 7. 6. 2005
V hospodě jsme byla jen krátce (protože jsme byla dlouze na zase velmi povedeném křtu knih Pavla Šruta a Karoliny Kamberské v režii TURASu).

Anenská Studánka podruhé, 24. - 26. 6. 2005
Nejzazší výspa Čech opět po roce přilákala rekordní účast, v různých zákoutích zahrady, ve stodole ani u kulatého stolu, natož na kole se to nedalo spočítat, ale naši statistici stanovili účast na 40 v Ance a pes. Honza Brádka vyhlásil svatojánský víkend jako přípravu na Anglii. Se Zuzanou nám připravili výbornou polopenzi, pitný režim, mapy, brífinky (jednou i se sličnou asistentkou), letos přiměřené kopce, jen sobotní dopolední počasí se jim trochu vymklo. S takovým vedrem, které snad Honzo, v Anglii není, nepočítala ani Anička ani guláš…
P. S. Musím Vám říci, že akce Anenská studánka byla velmi povedená. Hlavní zpráva z víkendu: Wiky, současná Norisova žena v sobotu povila 8 nádherných štěňat. To bylo radosti ve Studánce. Celý večer probíhalo stahování Norise a Viky z internetu a všichni se zaujetím sledovali jejich první akt. Těšte se, časem pošlu i fotky štěňat. Hoj a hoj Michal.
Více viz album
T14

9. Cykločundr ve Stráži, 1. - 5. 7. 2005
1. července se sejdeme u Skalníků ve Stráži nad Nežárkou a 6. července se tam rozejdeme. Co bude mezitím, nikdo neví, nikdo nezná, rozhodně budeme jinde, než kde bychom měli být podle pečlivě vypracovaného Vávrova itineráře. Nežli sedneš na kolo, podívej se okolo. Mít mobil nestačí, mít kamarády nestačí, musíš si ty kamarády nacpat do mobilu a pak strávit dostatečný čas v hospodě, aby se mobil nabil (aha, nabíječku taky), ale zase ne tak dlouho, aby se tam nezapomněla.
Tradiční skutečnosti, jako že jsme začali u Skalníků, že jsme byli v Konibaru, že si SPAS si vždy telefonicky zjistil, kde jsme, aby odjel někam úplně jinam, nebudu víckrát opakovat. Ale co bylo nové? Netradičně byla zavřená hospoda u Skalníků, tak jsme museli na Stráž už v pátek večer. O to víc jsme si po návratu vychutnali mejdan na Čtrnáctce. …
Více viz album
T14

234. expedice SPASu při 9. cykločundru 1. - 6. 7. 2005
Album
T14

Pohoda a klídek ve Lhotě, 8. - 10. 7. 2005
Zas jeden povedený víkend je ten tam. Tentokrát se Lhotou, alespoň soudě podle Jirkovy zástěry, prohnalo 48 lidí, a to jsme místní nepustili ani k tužce. Bylo nás opravdu tolik, že na pána domu zbyla v neděli k ránu ke složení hlavy už jen předsíňka jeho vlastního stanu. Celý víkend bylo těžké se odtrhnout od tolika dobrot: guláše, obložených mís, pípy, chlebíčků, bowlí, kýt, dortů, salátů, tlačenek, špuntů, klobás, že před osudem pejska a kočičky nás zachránila zřejmě jen Stáňa, která domluvila návštěvu jediného soukromého hradu za totáče. Pod Bernštejn jsme my věční optimisté dojeli na kolech, malověrní auty, ovšem největší obdiv patří Nataše, která do skalní věže podnikla prvovýstup o berlích. A pak už nás zase čekal bazén, zahrada, která se od loňska změnila v golfové hřiště, (příští rok bude možná i Wimbledon) a především kapela, tři bratry Jirky Navrátila tvrdil basou Jarda Pařízek, a to až do svítání. V neděli jsme hlavu plnou bublinek (Bohemek bylo tentokrát opravdu dost) vyvětrali mezi pískovci, na Skalce a mezi blesky. Je těžké opustit Lhotu a zřejmě ještě těžší je si zapamatovat Rosťovu básničku - nejen nežli sedneš na kolo, ale i nežli sedneš do auta - seznam zapomenutých člověkověcí i bez přítomnosti Kužela začíná nabývat hrozivých rozměrů.
Album
T14

Vernisáž Aleny Hořejší v galerii Gambit, 12. 7. 2005
Minulé úterý jsme zahájili s ing. Kvasničkou vernisáž čtrnácti tanečnic Aleny Hořejší a u výkopu vytvořili další seriál Pražských starožitností. O klobouky se strhla rvačka, neměly bychom našim mužům pořídit tyhle doplňky taky? Zbytek podvečera a večera jsme strávili u Bubeníčků, Sixtinské to kapli pana Pivovarského, kde křehké tanečnice vystřídali bubny, pivovarští valaši a rozkurážení pijani piva (na zdech i u čtrnáctkového stolu).
Album
T14

Článek v Reflexu o Kotlasce, červenec 2005
Před časem jsem Vás vyzývala, jestli byste se nechtěli pobavit s Michalem Komárkem, který připravoval článek o Kotlasce, objevil na webu Čtrnáctku a zajímal se o usedlosti a další naše aktivity. Nechtěli jste. Tak jsem přemluvila horkotěžko Náměstka a strávili ve třech jedno odpoledne nad litrem (kecá, byly dva) dobrého Merlotu. Dneska v Reflexu č. 29 onen inkriminovaný článek o Kotlasce vyšel. Jestli si chcete přečíst o Náměstkově turisticky svalnatém lýtku, o stárnoucích skautech, našem webu a dokonce i domově důchodců (Úřad pro ochranu osobních údajů by měl radost, Komárek naštěstí zásadně nejmenuje), tak si ho hned jděte koupit.

U Karla IV. s prologem ve Žlutých lázních, 19. 7. 2005
Jestli nevyjde zítřejší předpověď, vezměte si do práce plavky a přijďte před hospodou na Žluté lázně. Od pěti hodin je vstup zdarma!!!, lehneme si do lehátek (taky zdarma, a ani nemusíme mít narozeniny jako Alla) a budeme v klidu pozorovat vzdálený cvrkot na barrandovském mostě a blízký na Vltavě - (Jirka se po letech dobrovolně vykoupal ve Vltavě a vypadá to, že si něm Helena ani nenažene žádné body). A v osm ke Karlovi, to je co by dup. Tak go, Žluté lázně go!
Včera se k tréningu na teplý golfský proud ve studené Vltavě přidal jen Ivča, ale účast v hospodě byla více než slušná. A každému příchozímu Jirka Michl (můj čerstvý koulega) zvlášť převyprávěl svou historku z podsvětí knihovny. Když proud příchozích začal slábnout, zazářilo trio z bájných slovenských hor JiMi, JaVor a Kopp a dokonce jsme vymysleli mezi pátým a šestým pivem i hymnu do Anglie - Válku růží (nebo to bylo mezi šestým a sedmým?). A když před půlnocí dorazil Vráťa s Jirkou Staňkem a vyslechli si poslední verzi historky, dostal nový ředitel knihovny knihu ke (z)vracení už rovnou v hospodě.

    1) Večerní Milíčeves                                                                                   4) Cykločundr se odehrával i v hospodě v Mníšku
    2) Vítání léta ve Vojanových sadech                                                         5) Pohoda a klídek ve Lhotě
    3) Čtrnáctka z Anenské Studánky dojela až do Čtrnáctky                         6) Pražské starožitnosti

Cyklistický výlet do jižní Anglie, 27. 7. - 7. 8. 2005
Hektické přípravy na zájezd spojené s hledáním náhradníků za nahradníky jsou ty tam, tak si ještě dáme v Rozvadově pivo na účet Jánského a můžeme vyrazit směr Seven sisters, útesy bílé bělejší než sněhy. A pak už se v rychlém sledu střídaly snídaně, rozcvičky, města, katedrály, kopečky, kopce, srázy vydávající se za kopce, živé ploty, vřesoviště, pláže, (kterej trouba tvrdil, že Golfský proud je teplý?), menhiry, domečky s doškovými střechami, večeře a dokud nepřišel kempař mandolína, kytara, kytara, banjo a basa (nástroje seřazeny dle váhy).
Ač ve svobodné Anglii někteří ryli držkou v zemi. Ale měli jsme skvělého vedoucího Vítka, který dokázal obstarat sádru, narozeninový dort, do deseti minut brzdné lanko i pivo, když bizarní výprava stárnoucích reprezentantů tuzemské inteligence doprovázená několika spřátelenými lékaři a umělci vychlastala i navýšené zásoby piva. A tak doktor J. B.(zaheslováno) mohl zasádrovat za asistence major Houlihanové JaVoru ruku a zatímco my jsme ostošest píchali do duší, Alla píchala do masa, my se mazali zevnitř, Helena mazala naši červeň. Jen Naďa měla dovolenou a jedny nervy, a tak místo zubů vytahovala zásadně špunty.
Mladí nám ukázali, že dovedou žít, když si koupili gril, Helenčin narozeninový dort přenechali nám a sami se spokojili s masem a my jsme jim zase na oplátku v Doveru při čekání na trajekt ukázali krátkou údernou ukázku mejdanu a tancovačky zároveň.
A ještě je třeba zaznamenat ovčáka Míru, překonávání kruhových objezdů, trpaslíky vyrobené vrahy ve věznici v Princetownu, tupolevy na betonových menhirech, blafingy, ze kterých se konečně zase staly brífinky (brief=stručný) a anglické počasí, které jsme si užili až po příjezdu do Čech. Uspořená libra je mohutná inspirace, zeptejte se Lenky, Ivči, Běly a Tondy na jejich životní role v Senior Family.
Z dob Anglických listů Karla Čapka se mnohé změnilo. Také nás přepadla v Exeteru neděle, přesto o nudě nebo nedostatku příležitosti k utrácení nemůže být ani řeči, Angličané nejsou zamlklí, naopak jsou neobyčejně vstřícní a oslovovali nás, ať jsme byli v nesnázích nebo z prostého zájmu, co proboha děláme v tak hrozných kopcích na kole. Ale krajina zůstala. "Jede se tam po krásně vinutých silnicích přes oblé kopečky, tím nejhuňatěji zeleným krajem, kde jsou nejhustší živé ploty, největší ovce a nejvíc břečťanu a hlohu a nejkošatější stromy a chalupy kryté nejtlustšími došky, jaké jsem kdy viděl. Nahoru a dolů, nahoru a dolů (a ještě více nahoru až 25 % pozn. ZuVla) zeleným Devonem mezi dvěma zdmi živého plotu, jenž čtverečkuje širý kraj a pořád mezi starými stromy, mezi moudrýma očima stád, nahoru a dolů k červenému pobřeží Devonu. (K. Č. 1924)
Tak to byl slovní výron, teď čeká nás účastníky i Vás nešťastníky, co jste s námi nebyli, výron fotek. První bude zřejmě v úterý u K. Č. (tentokrát Čtvrtého) 16. srpna. O dva dny později 18. 8. bude anglický večírek u Ally na Andělce. Tam k fotkám budete moci zakousnout i něco anglické kuchyně. A jestli chcete po Anglii konečně vidět kromě fotek i les, přijeďte 26. - 28. srpna do Brandova.
P. S. Mladí umějí žít. Na konci světa za našich třináct liber postávaj a smějou se času, a co hůř i Čtrnáctce (viz příloha). Finančně zainteresovaným rodičům i ostatním posílá Zuzana
Album
T14

Tiché hory, 12. - 21. 8. 2005
Tentokrát se bude rozhodovat mezi Velkou Fatrou, Rudohořím a Bílými Karpaty.

U Karla IV., 16. 8. 2005
Včera sirotci z 2. srpna nestačili čelit živelnému přívalu, který dorazil z Anglie. Bylo nás tolik, že dáma s psíkem i dcerou byla vytlačena do předsálí, odkud se k nám marně snažili probít i další, kteří dorazili až po půl deváté. Takže slide show viděli jen ti tři, kteří vlastními těly chránili notebook a ostatní se museli spokojit s pořadím na listování v šesti albech. Ale nezoufejte, fotkami se v klidu bez hrozby ušlapání můžete kochat na www.trasa.ctrnactka.net. JaVor průběžně zařazuje do chronologického sledu i další autory a ke každému dni přidala foťáček, abych i já pochopila, že ze čtvrtého dne není jenom pět fotek, ale osmdesát sedm.

Anglický večírek Ally na Andělce AAA, 18. 8. 2005
A alba budou k mání už i zítra 18. srpna na večírku AAA. Nebojte se ojetin, tak jako ve staré Anglii Alla na Andělce přichází s nabídkou kvalitní anglické kuchyně, fotek a kytary naladěné pro Koppův anglický repertoár.
Minulou středu jsme si u Ally všemi smysly připomněli Anglii. Fotkami, cidrem, kalifornským vínem z trajektu, dokonce i ohňostrojem ze strahovského Doveru. A když jsme se zakousli do pasties (Alla vydupala ze země a internetu i tuřín), rázem jsme se z vlahého večera na Andělce ocitli na svažující se cestě k Artušově hradu Tintagelu, kde naše smysly naplno zasáhla tato pochoutka. Místo kytary zněl pozoun a trubka, jak poeticky nazval Kopp Loretu s Naďou a nakrátko jsme pořádně uviděli i Bílého Longmana (viz fota skrytá v šanonu Fotogalerie --> 2005B).

Podzimní Brandov, 26. - 28. 8. 2005
S Anglií jsme skoncovali u nás v Brandově. Náš pozemek jsme pronajali za řízek technařům ze Čtrnáctky a do chalupy jsme vymrzlé jedince pouštěli, až když venkovní teplota trumfla večerní pohodu v ušankách v Princetownu. V sobotu jsme opakovaným průnikem přes Němce a Flájskou oboru dobyli Bouřňák. Do vrcholového družstva pronikla suverénně Alla a s výrazem tragéda i Lenka, takže zkrácenou trasu absolvovalo jen doprovodné vozidlo, které na téměř osmdesáti kilometrech dýchavičně s angínou a o berlích dostihlo jen Fatinku…
Více viz album
T14

U Karla IV., 30. 8. 2005
Včera Péťa v rámci oslav "20 let Koppa mezi námi" zahrál nejvzdálenějšímu účastníku Norvegian Wood, a zatímco František i po osmém pivu neustále vykřikoval Sahara, my jsme o půl druhé dopsali ošetřujícímu lékaři poslední vzkazy na sádru.

Víkend uprostřed týdne na Ladronce, 7. 9. 2005
…Některé usedlosti jsme si zopakovali, některé v bujné vegetaci vůbec nespatřili, ale za to před vilou Karla Gotta jsme se vyfotili i s božským Kájou. Spatřili jsme nově stavěnou synagogu, národní bezpečnost v pivovaru a u hřbitova se sešli s Lenkou, Bubu, strašidlem a jedním pivem. Po soaré před Psycho už nás čekala prosluněná pláň, kde naše výprava kličkující mezi bruslaři vypadala opravdu bizarně. A co teprve když jsme snesli lavičky ze širokého okolí a ke stolu pro šest se nás namačkalo dvacet…
Více viz
17a. VÍKEND UPROSTŘED TÝDNE - 7. 9. 2005 - fotoalbum...

U Karla IV., 13. 9. 2005
Šéf: Tak jsem se konečně dokopal k tomu, abych podal pravidelnou zprávu o dění v hospodě. Protože Vlaši dali protentokrát přednost Jadranu, tak píšu já. Sešlo se nás poměrně dost, bylo to znát jak na vysoké hodnotě akustického tlaku, který tam po většinu večera panoval, tak i na vysokém převisu vybraných financí na zaplacení. I když dost velká částka tam zbyla po Pavlíně, která nás jednak překvapila 14 (slovy čtrnácti) topinkami, a pak sdělením, že začala na "stará" kolena studovat. Obor studia není asi zrovna běžný, protože jsem si jeho název moc nezapamatoval, jen si matně vzpomínám, že to bylo něco o komunikacích (mezi lidmi, ne pozemních). Jirka Bubeníček ještě rozdával, jako obvykle před Stezkou, propagační letáky. Upozornění pro ty, co ho dostali, či ještě dostanou - obsahuje pár nepřesností!!

U Karla IV., 28. 9. 2005
Stezku jsme zahájili u Karla IV. Strach, zda se do salónku s baťohy vejdeme, vystřídala obava, jak splníme šéfův rozkaz na sešikování čtrnáctistupu. Opodstatněná, baliči a smažiči řízků totiž dorazili až na nádraží. Pařiči a spáči si sedli napříč kupátky, a tak ze spánku nebylo nic, nic. V půl šesté nás vlak vyplivl ještě na Moravě, a zatímco my jsme pomáhali převést stezkové běžence bez dokladů přes zelenou hranici, Devítka nás vyháněla z jedné hospody do druhé.

47. Velká Stezka na Slovensku, 28. 9 - 2. 10 2005

Pozvánka Jirky Bubeníčka

…Slovenské hory jsou stejně krásné i v dešti, zvláště když vás nečeká stavění stanu, nedejbože roury, ale teplá nepochcaná postel a místo rýže neuvařitelné na prskajícím pevném liehu vepřo knedlo zelo.
Pro velký úspěch jsme si Raču druhý den zopakovali s týmiž výhledy a toutéž konzumací a pak nám paní doktorka ze slušné rodiny trochu padala. Zatímco první nocleh jsme byli okouzelni Západem slnka a Azurem, druhý nocleh na Plemenári nám Třiadvacítka vypila točené, a my se museli spokojit s prošlým lahvovým, v Bystrici jsme konečně přišli na to, že borovička je teta moje…
Více viz album
T14

Podzimní album a Stezka Yarda
Album
Yarda

Z Ameriky dolů nahoru dolů nahoru po schodišti do sklepa band, 7. 10. 2005
…My jsme si ale dali vrcholové pivo v hospodě, o jejíž existenci nevěděl ani domorodec Luděk ze salaše na úpatí. Na Kavčích horách jsme prošli okolo hradby České televize - ješte větší moloch než jsme doufali a odolali jsme i pokušení skočit seshora do bazénu v Praze 4 Podolí. Když jsme minuli Žluté lázně, začalo jít do tuhého.
Poslední schody nahoru už jsem brala po dvou v předstihu, aby mne supící dámy neukamenovaly ostrými slovy. Ovšem nejslavnější stavební buňka v Praze a vyhled z nejnižší a nejmladší pražské rozhledny podpořená šampusem z vlasních zásob mně opět umožnily zařadit se do jejich řad. Co všechno se dokáže vydávat za usedlost, nám předvedlo divadlo Sklep ve svém dvouletkovém kohoutku. U baru Jitka Součková prozradila, že má totiž taky narozeniny, a tak si po zbytek velmi pozdního odpoledne na nás Brusel posvítil, jak zase hodujeme za cizí.
Více viz
18. Z AMERIKY DOLŮ NAHORU DOLŮ NAHORU PO SCHODIŠTI DO SKLEPA BAND - 9. 10. 2005 - fotoalbum...

U Karla IV., 11. 10.2005
Co říct o včerejší hospodě, když nesmím prozrazovat? Jen, že hospoda spíše připomínala orloj, každý přišel a zase odešel a zbyla jen otázka: Kde je Bubeníček? Neslavil náhodou se s. Krátkým?

Narozeniny Nadi v Hostivaři, 22. 10. 2005
Přípravy: Asi už správně tušíte, že se oslavy budou konat ve znamení zubů. Všichni tedy budeme zuby. Na nacvičování jsme vymysleli i masku zubů - v podstatě bílý balicí papír spíchlý do válce, který si nasadíme na hlavu a uděláme si v něm otvory na oči a pusu, řezáky si válec nahoře sepnou, stoličky přikryjou nějakým papírovým deklem. Kdo chce, může si z těla či ramen udělat i dásně (růžové tričko, krepák atd.).
Píseň je v příloze, problém je v tom, že je poměrně těžká, hudba ji nacvičovala v hospodě i ve sborovně, tak jim to zbytečně nekažte tím, že u svislých čárek začnete zpívat dřív než oni. Prostě nejsou to Zlaté střevíčky, mohly by se z toho vyklubat boty proti Koppovi, tak radši nezpěváci nezpívejte.
Jak už to v životě chodí, všichni jsou si rovní ale někteří rovnější. Všichni budeme zuby, ale někteří budou dolní čelist. Na nácviku nám ale některé zuby vypadaly, tak vyhlašuju konkurs na čtyřky, trojky a dvojky. Přednost budou mít uchazeči, kteří dorazí do průhonického parku, protože tam nebude Naďa a budeme je tedy moct v klidu implantovat do čelisti.
…Výřad zubů se nakonec konal v záři Intersparu a nutno uznat, že jedině zuby Tichých nepřipomínaly řádění Ku Klux Klanu. Naše dvorní zubařka inspirovala k veršům naši chronickou textařku Allu, ale přiměla dokonce k juvenilním veršům i našeho seriózního šéfa. Nejen hlavní dar byl z tvůrčí dílny Čtrnáctky, i někteří mladí přišli s dárkem vlastnoručně vyřezaným (Zatím dobrý, ještě to nebyla dědova mísa). A pak se do šatny vešla hudba i taneční parket. Ovšem nakonec přišla ke slovu poslední barva. Za pět minut dvanáct nám udělil místní Košťál červenou a my museli vyklidit zelený pažit…
Více viz album
T14

    1) Cyklistický výpad do jižní Anglie                                                          4) Velká Stezka - Terchová
    2) Podzimní Brandov                                                                                5) Poslední schody
    3) Víkend - S naším božským Kájou před božským Kájou                      6) Nácvik na výřad zubů v Průhonickém parku

U Karla IV., 25. 10. 2005
Z fotkařů se už pomalu stávají surfaři. Papírové fotky dokolovaly, když nastoupila slide show Ivanky z máminých narozenin. Miloš před oslavou ukázal, že není žádný troškař, na stůl položil ne pět, ale sedm českých (šroubů). Naďa rozhodla, že zakončí násilně přerušený sobotní zápas s jídlem a pitím, a tak jsme měli sladkou tečku a dva šampusové vykřičníky. Po nich následovalo několik piv, z nichž se teprve k ránu vyklubaly otazníky - proč jsem si jich proboha dávala tolik?

DD HK v KH, 4. - 6. 11. 2005
Tak nám Helena opět zařídila bezvadný víkend. Stačilo přijet, najít po třech letech starého známého Kata a pak už vše běželo jako po drátku. Sobotní výlet na Kaňk sice začal v říjnu, ale když jsme po obědě opustili školní kabinet, byl už zatracený měsíc listopad. Páteční večer jsme ještě strávili v komorním čtyřicetihlavém kroužku, ale v sobotu jsme celý den bobtnali novými příchozími a večer k nám dokonce unesli i nevěstu…
Více viz album
T14

U Karla IV., 9. 11. 2005
Včera panovala v hospodě poklidná atmosféra (vše, co jsme chtěli, jsme si zřejmě vyříkali o víkendu), když dovnitř vtrhla Stáňa po koncertě, Senátu a po požití a začala počítat lístky na nemocného Rimského-Korsakova. Ani na šestý pokus se nedopočítala, ale bylo to vtipný. Takže Kennedyho děti, ozvěte se Stáně (stanislava.dufkova@cro.cz), zda chcete jít znovu pokoušet štěstí ve středu 16. 11. nebo v úterý 22. 11. (ale bacha, to přijdete o Karla).

Křest a Intimní život ve Švandově divadle, 11. 11. 2005
V pátek do Švandova divadla dorazily i čtrnáctkové ženy a Kopp. Topola vysloveně potěšilo, že může věnovat knihu Javoru. Když se to dozvěděla Lenka, rvala si vlasy a zbylé jehličí, že si nenechala do Zlaté hlavy vepsat Sosně. Alla zase vlastní vinou o Intimní život přišla, ale nemusí zoufat, bude mít další příležitost (stejně jako Vy) si ho bohatě užít v pátek 16. prosince. IŽ slaví 20 let v reprezentativních prostorách Mánesu.

Putování botičskými meandry za opravdickým premiérem, 13. 11. 2005
…Protože v lechovickém sklípku s tak časnou návštěvou nepočítali, nalezli jsme ukrytý prám a otevřeli si dvě láhve vína sami. Ivča pak po požití krmil pernatou. Vůbec celou cestu jsme byli ohrožováni ptačí chřipkou, zpoza plotu na nás doráželi krocani kačeny, slípky (Javor si dokonce koupila jednu z nich domů) a na farmě zvířat v Toulcově dvoře nás ptačí chřipkou neohrožovalo snad pouze prase Blaženka nakažená neškodnou červenkou. Z vesnické návsi Hostivaře jsem dovlekla konečně hejno k panu premiérovi. A moji kamarádi si oddechli, že jim nebudu vnucovat nějakou novou tvář modré šance, ale dnes již neškodného Antonína Švehlu, úhlavního přítele TGM a Beneše...
Více viz
19. PUTOVÁNÍ MEANDRY BOTIČE ZA OPRAVDOVÝM PREMIÉREM - 13. 11. 2005 - fotoalbum...

Uherské lázně s TURASem, 16. 11. – 20. 11. 2025





Milošovy narozeniny Na Blatově, 19. 11. 2005
Přípravy: Už na nácviku Nadi jsme se dohodli na kostře oslavy pro Miloše. Bylo potřeba přetextovat píseň Já tu zemi znám. Alla profesně selhala, tak se musíte spokojit s mými upocenými verši. Některé části se dají zpívat na nápěv Já tu zemi znám, která v koncích slok volně zmutuje do písně "Řidič ten těžký chleba má" a navíc ve vyjmenovávacích verších bude někdy třeba vymyslet úplně novou melodii. Provázek tvrdí, že to snad půjde, ale pravda on není příliš asertivní. Tak uvidíme. Text posílám v příloze. Kdo nepůjde na nácvik, tak si ho snad zatím ani netiskněte, třeba se ještě bude měnit. A teď to hlavní. Nácvik bude v pondělí 14. listopadu v 18 hodin, jak jinak opět ve sborovně.

…Dostali jsme se tak z bláta do Blatova. Cestou jsme ještě překonali nechráněný přechod přes tříkolejnou železniční trať (a bacha, nebyla to žádná sranda !!), shlédli architektonickou výstavku rodícího se sídliště rodinných domků a už jsme byli v cíli v hospodě Na Blatově. Na rozdíl od nedávné oslavy na hostivařském hřišti, tady byla přímo prostorová havaj. Po dvojboji: pivo - jídlo - pivo - jídlo - pivo ....... přičemž k občerstvení po hlavním chodu po zbytek večera přispěly čtrnáctkové dámy - Tichá, Neumanová, Ouředníková, Podráská (doufám, že jsem na některou nezapomněl!)
No a pak přišlo to hlavní - po skvělém rozjezdu od trasy 16 nastoupila čtrnáctka se svým morytátem, co vše může prostého člověka potkat během pár let…
Více viz album
T14

U Karla IV., 22. 11. 2005
Včera jsme se po sobotních oslavách sešli v komorním složení. Nejdříve zazněla óda na uherské lázně. Poté jsme se v úzkém kroužku my ženy věnovaly drbání, kdo s kým a bez koho a byly jsme překvapeny náruživostí našich mužů, s jakou lačně hltali zaručené zprávy ze společnosti (Blesk na ně). No a nakonec bylo pokračování veselé scénky z Anglie - zadávání roamingu Koppovi, který jsme nyní odstraňovali, aby si Péťa mohl v Čechách konečně zase zatelefonovat.

U Karla IV., 6. 12. 2005
Včera jsme v hospodě sledovali na počítači němého Bobše - Miloše a poté nám Kopp konečně odhalil, čím se po večerech skutečně zabývá. Místo, aby své žákyně učil předpřítomný čas, věnuje se focení těch nejatraktivnějších - jejich tušené vnady jsou stylově ukryty pod lavicí a za učebnicí pro jazykové školy II.

Suchdol, kozy, Morava - jak se to rýmuje?, 11. 12. 2005
Tuto neděli je další vycházka po usedlostech. Amatérští čtrnáctkoví investigativci z odpovědi na otázku "Suchdol, kozy Morava, jak se to rýmuje?" (Suchdol na kopci je, kozy kámen kryje, na Moravě se víno pije) okamžitě začali dedukovat trasu a cíl vycházky a dožadovali se potvrzení svých vývodů,. Ale žádný takový, nebudu nic potvrzovat, ani naznačovat. Přijďte po jedné na roh Kulaťáku a Jugoslávských partyzánů a sami uvidíte, jestli si můžete oblíct baloňák a trvale před námi schovávat manželku.
Na Moravu jsme se dostali přes slovenskou kolibu a nedávno ještě otevřenou (hergot nebylo to před deseti lety?) Maxmiliánku. Ale moravský vinný sklípek v Tichém údolí byl kromě pár domorodců a Náměstka překvapením pro všechny. Ti nepoučitelní, co si myslí, že po požití ještě doma udělají nějakou smysluplnou práci, ujeli a my zbylí jsme pronikli do přilehlých vinných sklepů a konečně uplatnili absolvované kursy asertivity.
Vždy když nás chtěla Alla přimět k odchodu na autobus, objevil se jako deus ex machina další džbánek, veselá historka z Náměstkova školení bezpečnosti práce a korunu tedy vlastně růžový klobouček tomu nasadil Provázek, když začal označovat Ivanku za svou pouhou známou. I cesta z Moravy proběhla jako obvykle. Pečlivě vybrané a nakoupené víno určené pro sváteční tabuli jsme vyzunkli už cestou do Prahy.

Poté následoval vánoční stan, ulomená klika v údajně nově otevřeném ale večer zákeřně zavřeném Semaforu a rychlý vyhazov z Mexika, kde nás nějaký hysterický Vladko nařkl z podnapilosti. Prostě na Moravě se úžasně pije, ale zítra si u tramvajáků nechám natočit staré dobré české pivo.
Více viz
20. SUCHDOL, KOZY, MORAVA, JAK SE TO RÝMUJE? - 11. 12. 2005 - fotoalbum...

Vánoční nadílka ve Střešovické vozovně, 13. 12. 2005
…Tak vězte, že jsme slavili poslední letošní kulatiny - už čtrnáct let máme stejného Pána. Vy všichni z českých luhů a hájů, norských fjordů, dartmoorských vřesovišť i z Keni připijme společně na dálku našemu šéfovi na jeho zdraví, na n a š e zdraví i na letošní hezké vánoce.
Ale před tím chci od Chapadla stovku!! Když jsme strhávali ze stromečku poslední čokolády, začal se personál zajímat o pana Urbana. Pravda, trochu je uklidnilo, když jim Péťa Kopp řekl, že Chapka vypadá jako Švabinský, ale stejně trvali na tom, že jim dluží 100 Kč. Takže Maxi, visíš mi stovku a nemysli si, že dluh urovnáš nějakou svou mazanicí.                                                                                                 Naše hudba a Švabinský
Více viz album
T14

20 let Intimního života v Mánesu, 16. 12. 2005
Už zítra v 19:30 slaví Intimní život v Mánesu (jak správně říká Martin Slomek - do Národního divadla již jenom krok) 20 let své existence. Přijďte, pro změnu uslyšíte starý dobrý rock'n'roll, neříkejte, že už Vás ty koledy, svícínky a rozzářená kokakolová očička nes.rou. Navíc po zkoušce sluchu při nácviku MIloše je zřejmé, že trocha hluku (navíc opravdu kvalitního) nám už rozhodně nemůže uškodit.

ZZ Top - To nejlepší ze Zimní ZOO, 17. 12. 2005
A hned ráno v sobotu po vystřízlivění půjdeme do ZOO. Lenka má asi 50 permanentek, tak uvidíme VyVolené gorily na vlastní oči a ještě zadarmo. Ušetřené peníze, kterými připravíme hrošíka liberijského o mrkev, můžeme pak věnovat pro větší slávu TAKu na rozhlednu u Nasavrk.
Náš dvorní psychiatr hpap si nedá pokoj od své práce ani ve svém volnu. V sobotu dorazila před ZOO jen proto, aby provedla ojedinělý sociologický průzkum, kolik lidí půjde týden před Štědrým dnem a ve sněhové vánici courat mezi zvířaty. Nevzala však v potaz další určující vlivy (jako je tomu ostatně ve všech výzkumech) a to, že vstup je zadarmo. Když Lenka rozdala 22. volňásek, hpap úžasem zkoprněla, urychleně zkontrolovala, zda gorily netrpí anorexií a odběhla podlehnout ikoně konzumu.
Více viz
20a. ZZ TOP- TO NEJLEPŠÍ ZE ZIMNÍ ZOO - 17. 12. 2005

U Karla IV., 20. 12. 2005
Šéf: Prostřídalo se nás tam celkem 10 (ale někteří se však například vůbec neviděli). Protože studijní mládež zcela opanovala hospodu, tak jsme se do salonku ke svíčce a k františkům bohužel nepropracovali a museli se sesednout k jednomu stolu v hlavním sále. Díky Petrovi K. a jeho albu č. 18 jsme si osvěžili vzpomínky na jedny s hlavních událostí letošního roku (už se těšíme na album č. 19.) a díky Mileně T. jsme si zase osvěžili veselé historky z jejího pobytu za velkou louží (např. z mazlení rejnoka s Náměstkem apod.). No a to je vlastně vše. Jen ještě to nejdůležitější - v úterý 3. 1. začínáme další roční sadu Karlů !!!!!, je zamluven opět salonek pro čtrnáctku, tak doufám, že přijdete v hojném počtu si sdělit pocity z oslav Nového roku. TAK ještě jednou přijměte přání hezkých svátků a loučím se s výkřikem "nejlepší číslo na světě je přece čtrnáct !!!"

Vánoční výlet do Haloun, 26. 12. 2005
Pozvánka: A od goril rovnou k paviánům. Revoluce ani umírněné reformy neprošly, a tak opět čas vánoční strávíme v Halounech. Bramborový salát dojíme na Skalce a budeme očekávat, že domorodci se nebudou schovávat v proutí, ale buď půjdou s námi, nebo nám alespoň budou držet před jinými paviány stůl.
Všichni, co zbaštili bramborový salát doma v kuchyni, teď vyzvídají, jak bylo v Halounech, tak tedy: Zatímco sedm ranních ptáčat skákalo na Skalku, nás osm pohodlných se zájmem sledovalo, jestli Lenka doběhne vlak i bdělého průvodčího. V Řevnicích nás očekával Pavel, pod jeho vedením a tempem se handicap ptáčat rychle zmenšoval a na Skalce u salátu a piva se už zcela vyrovnal. Už i Ivančina barevná poradkyně přišla na to, že modrá je dobrá, Ivanka ve sněhové vánici celá v modrém razila stopu a nad hlavou se jí místo dvou modrých balónků vznášelo modré paraplíčko. Dvakrát jsme si vystřelili (z Bohemky) a už nás chtěli u jezírka v El Pasu zavřít. Ale nakonec jsme měli v Halounech kliku. Místní šerifové sklidili kvéry a my jsme mohli na pódiu zasednout k poslednímu volnému stolu. To už Luděk pádil cestou necestou, v pět v Halounech, v Harrachově před šestou. Ranní ptáčata odskákala, aby mohla být na druhý den zase čerstvá, a my jsme se znalci místní dopravy u piva čekali, až se naplní čas vyrazit k Isidorovi na autobus. - Tak, teď už musí být všem (obzvlášť nepřítomným) jasné, jak bylo.

PF 2006
Album
T14

    1) DD v Kutné Hoře                                                                                         4) Zatím jsme v Tichém údolí, na Moravu se teprve chystáme
    2) Putování za premiérem jsme začali u zavřeného lechovického sklípku     5) Vánoční nadílka ve Střešovické vozovně
    3) Miloš má těžký život a narozeniny                                                             6) U zubrů tam je blaze, tam se dá pít i ve velkém mraze
« NAHORU

TOPlist