Akce Čtrnáctky v roce 2009

Akce: Silvestr 2008 v Českých Žlebech, Běžkování v Brdech, Láska k pasáži, Počítání sluníček u Nadi, Hledáme perličky na dně, zn „u pat paneláků“, Počítání sluníček u Nadi podruhé, Norrisova bouda, 9 × 60 v Kutné Hoře, Nebe - peklo - ráj, tak nám z duše hraj a 4. XIVejt, Řevnický Poklad, Malá Stezka – Žacléřsko, Na kole kolem Ruzyně, Milíčeves, Nenápadný půvab pražských fabrik, Anenská Studánka, Čtrnáctkové kulturní léto, literární výlet s E. Brikciem a A. Einsteinem, Vítání léta ve Vojanových sadech, Cykločundr v Jesenici, XIVejt na Cindě, Klídek a pohoda ve Lhotě, Po stopách Etrusků na kole, Slezina u Jitky ve Staré Boleslavi, Italský večírek u Ally, Tiché slovenské hory - Strážovské vrchy, U vystřelenýho voka, Věra má narozeniny v Janově, Velká Stezka v Orlických horách, Vždyť přece létat je snadné, DD v Hradci Králové, Krajinou krásných vil a neviditelných ostřelovačů, Uherské lázně v Tokaji, V ánoční nadílka v Motolské vozovně, spojená s oslavou Aleny Podráské, Na Vinohradech jsou nejen usedlosti, Předvánoční Vídeň, Vánoční vycházka k Medvědovi

Co jsme zažili

Silvestr 2008 v Českých Žlebech u majora Karabce, 30. 12 – 4. 1. 2009
Silvestra jsme po letech strávili na posádce v Českých Žlebech, což se ukázalo být velice inspirativní. Jen kolik jsme my nevojáci vyslechly zábavných vojáckých historek absíků i mazáka Koppa, jak jsme si po letech obnovily vojenský žargon i hodnosti a dokonce se naučily krmit i psy v kotcích. Internetu navzdory sníh byl, a tak jsme se proháněli občas po upravených německých stopách, občas po českých, jen poněkud trochu rozšlapaných, na čemž měla své zásluhy i Čtrnáctka, pro kterou jsou běžky největší nebezpečí…
více viz Album
T14

Silvestr Mladé Čtrnáctky v Brandově 2008
Album
T14

Běžkování v Brdech, 10. 1. 2009
V sobotu nás horský vůdce Pavel Tichý a Mirkova GPSka protáhli zasněženým amazonským pralesem. Prodrali jsme se cestou, ale většinou necestou až hornímu Toku (865 m.n.m.). Účastnici, kteří si dokázali představit, že mají na nohou v podstatě Visu Extra, absolvovali skoro celou trasu na lyžích, ti bez fantazie vláčeli své Fischery po minovém poli na ramenou. Na dopadové ploše jsme si doplnili filmový místopis Obecné školy o bunkr ze školního výletu a náš bezvadný výlet zakončili společnou večeří v Zaječově. Zatímco Provázek v půl desáté už sázel fotky z Brd na web, my zarytí punkoví fanoušci jsme hltali piva a decibely v nádražce na rychlíkové trati. Ještě, že jsme s sebou měli rozumné mladé, kteří nejenom vědí, ale dokážou i důrazně připomínat, že za deset deset už opravdu nejede nic. Prostě nebýt Zdeňka, byli bychom bezpochyby v Hořovicích s dredy a opicí dodnes.
Album
T14

TURAS - Čas pravdy na Helfenburku, 10. - 11. 1. 2009
Čtrnáctkovu čest na TURASově novoročním vandru na hrad Helfenburk (byli jsme tam vloni v horku na cykločundru, vzpomínáte?) zachraňoval pouze Petr Kopp, který je se svou kytarou už nejen náčelníkem TURAUSu, ale s Cannonem též i dvorním fotografem.
Viz album
T14

U Voraře, 13. 1. 2009
Včera se nás sešlo U Voraře opravdu požehnaně. Už v devět jsme přetekli do přilehlých kójí, takže přehled o tom, kolik nás vlastně bylo, má jen Ivan Hořejší, který sobě objednal čaj a nám ostatním panáky na svoje zdraví. Přišel i vzácný host JaVor, který pookřál, když zjistil, že v progresivním sklepě je k dispozici i comp na síti. Hned začal zaučovat internetem nepolíbené Čtrnáctkáře do tajů a záhybů webu a čtrnáctkových stránek obzvláště. A hodlá v tom pokračovat i příště v úterý 27. ledna, jen asi nebude vědět kam dřív skočit, zda do fotoalba, do historie Trasy 14 či ke kytaře, neb příští hospoda by měla být i hrací!!

Roboti secvičené Maruškou Kestřánkovou v Kobylisích, 17. 1. 2009
Nejen pan Kaplan, ale i Maruška Kestřánková má třídu ráda, a tak nacvičila se svými studenty hru s názvem Roboti. Představení v ryzí češtině se koná v Přemyšlenské ulici tuto sobotu ve 20 hodin.
Zatímco obvykle po první části hry máme jen krátkou přestávku na to, abychom do sebe kopli dvojku červeného, a poté opět skrčeni do předem připravených pozic sledujeme druhé dějství nějaké úžasné Lenčiny avantgardy (příště 12. 2. to bude Pepíček Zíma), v sobotu jsme zažili úplně inverzní představení. První dvouhodinovou přestávku jsme prožili ve Staré cihelně, kde i popelníky důvěrně známého tvaru nezapřely duchovní otcovství Třech sester. Pak jsme si odskočili na krátké úderné představení. Korejský robot za vydatné účasti Áni, Jáni, Johnů a Helgy hledal Karel a když všechno dobře dopadlo, zanotovali jsme si ještě společně, že nejkrásnější jsou usměvané tváře (a že jich v hledišti bylo). Druhou přestávku jsme osedlali Kobylu a samou radostí, že jsme se vešli na hřbet, jsme neustále ťukali na naše zdraví a na ryzí češtinu Maruščiných žáků. Inovace časů hry a přestávek se výrazně povedla!

Láska k pasáži, 18. 1. 2009
…Ještě horší pohled byl na palác Alfa, zbývá jen Stýblo naděje, že se pasáž bude jednou blyštět jako nově zrestaurovaná reklamní vitráž TESLA. Prošli jsme tunýlkem, který se podařilo Myšákovi prokousat do Františkánské zahrady a z ní se konečně prodrali obchoďákem s hezkým českým názvem Te-Ta (Teweles - Taussig) pryč z dosahu Václavskýho Václaváku…
Více viz
13. LÁSKA K PASÁŽI - 18. 1. 2009 - fotoalbum...

Hrací slezina U Voraře, 27. 1. 2009
Včera se nás vorařů sešlo hodně, někteří dopluli do bezpečného podzemního přístavu dokonce už v šest. Když jsme zase málem nestihli poslední metro, napadla mne taková (alespoň v první fázi) určitě realizovatelná myšlénka: Co kdybychom začali chodit do hospody dřív, abychom čistě teoreticky mohli i dřív odejít? Bez ohledu na příchody a odchody zahájil Radek hrací hospodu takovou malou předpremiérou. Když jsme si přiťukli griotkami a fernety, chytil Radek Druhý dech a docela bezvadně jsme si zahráli a zazpívali a Loreta za stěnou popovídala.
Album
T14

32. Spanilá jízda v Jeseníkách, 7. - 9. 2. 2009
Po zběsile křižujících mailech začala letošní Spanilka v Poutním domě v Králíkách. Tam jsme se ještě snažili hejtmany nesrat - šli jsme spát způsobně v jednu - a v sedm už do sebe soukali snídani. Ale když jeden hejtman volá hot, druhý sice možná správně čehý, ale velice slabým hlasem, hlásečkem a navíc kdesi vzadu, dojde k rozštěpení trasy na to tata. Zatímco u vrcholové frakce určoval rychlost pohybu zafúkaný Sněžník, údolní skupina s bonusovým kulotrhem se prala s lidským stále padajícím faktorem (nebudu jmenovat, Karel a Láďa dobře vědí). Naštěstí vlak a najatá dodávka srovnala příjezd obou skupin do Branné na přijatelnou devátou hodinu večerní. V Kolštejně se z pana profesora vyklubal donašeč a donášel, co nám na očích viděl, ale ani on ani nikdo z PNS Karlovi Lídu nedones.
Ranní déšť přišel mnohým jako na zavolanou. Místo na Vozku jsme směli mávnout na vlak a nebyli jsme za zběhy. Lokálka nás vyplivla přímo před velkokapacitní Selskou světničkou, která hravě spolkla Áčko, Béčko i Déčko (trasa C trvala na Vřesové studánce, a tak ve sněhové vánici jedla, co si sama navařila). Po pětihodinovém ustředění mnozí přerovnali žebříček hodnot a usoudili, že momentálně pro ně je alkohol největší nebezpečí a ne lyže a přijali účast v nevyhlášené soutěži odnést na svých běžkách co nejvíce čerstvého sněhu. A pak nastala tichá kanadská noc - Tomáš Rozsíval říznutý Režnou(ým) nám házel jednu hudební perlu za druhou. Všem číšnicím navzdory jsme sveřepě dřepěli až do půl druhé.
V pondělí nás sluníčko a prašan vyvlekly na hřeben. Když počet cestou poztrácených malých černoušků dovršil čísla deset a zaryli jsme si trochu držkou a nosem v zemi, nastala konečně opravdu spanilá jízda na Rejvíz. Dokonce i stíhačka autobusu byla úspěšná. U Eskymo Welzla v Zábřehu jsme se konečně ustředili s Céčkem a Áčkem a až do Prahy mohutně oslavovali vznik nové trasy E - Esterky. TAK hejtmani, děkujeme za letošní Spanilou jízdu a už se těším, jakou brannou jízdu zdatnosti na nás ušijete příště.
Album
T14

U Voraře, 10. 2. 2009
Nejdříve trochu počtů. Včera nás U Voraře bylo v šest pět, v sedm šest, v osm čtrnáct a pak už se to nedalo spočítat. Hlavně se sklípek zaplnil vodnáři, a tak se slavilo. Nejdříve Náměstek (86) objednal fernet a leštěnku na nábytek Diavu simulující griotku, Věra přinesla tolik kremrolí, kolik jí právě je a my všechny dámy jsme se podělily o šampaňská. Při závěrečném placení vyšla najevo ještě jedna kuriozita: 53 velkých piv srovnáno naprosto přesně, na třech malých pivech jedna malá úhledná sekyrka. Každopádně příště 24. února se sejdeme zase v šest. Do osmi se totiž normálně bavíme, pak už je to na stavbu protihlukových stěn.

Počítání sluníček u Nadi, 14. 2. 2009
v sobotu jsme u Nadi nakonec místo sluníček počítali dna prázdných lahví. A hlavně jsme obdivovali krásnou novou kuchyň a produkty v ní uvařené, usmažené, upečené namazané a nakrájené. Bylo jich tolik, že jsme Kašpárka jako třídu zrušili (ale ne navždy, dočtěte do konce) a do toho nám pan Provázek hrál sluníčkový repertoár. Když už všechny slunce popošly, vyšly i zašly, došlo i na písně inverzn kupříkaldu Krajinu posedlou tmou. Ale když mnozí z nás nebyli schopni řádně artikulovat ani jednoduché slovo delirium, byl nejvyšší čas odejít a s lítostí opustit nedopité zásoby.

Perličky na dně zn. "u pat paneláků", 15. 2. 2009
…Nejen pí.ám by se neměly půjčovat klíče, dokonce ani ne Koppovi. Klíč okamžitě zmizel v útrobách jeho kalhot a už je konec, už je amen, už se žádný Číňan ani Čech na záchod nedostane. Když se ukázalo veškeré prohledávání a ošahávání Koppa jako naprosto neúčinné, vrhli jsme se konečně na původně zamýšlenou činnost, a to hledání perliček na dně u pat paneláků. A v tom jsme byli daleko úspěšnější.
P. S. Musím opravit své hlášení, i Číňani už mohou čůrat. A při příležitosti vracení klíče vytěžil Kopp foto Volodi a Aljoši.
Více viz
14. HLEDÁME PERLIČKY NA DNĚ, ZN. U PAT PANELÁKŮ" - 15. 2. 2009 - fotoalbum...

Počítání sluníček u Nadi podruhé, 23. 2. 2009
Jestli jste si mysleli, že už jsme všechno vypili u matky Terezy, tak to jste si mysleli špatně. Naďa zve ty, co v sobotu nemohli, i ty, co mohli, v pondělí 23. 2. po práci na další dopitnou. Tentokrát dopijeme sluníčkové Zlatoprameny a pak opravdu půjdeme do téměř nedobytného Kašpárka.
A jak bylo? V pondělí opakované počítání sluníček dopadlo nevyhnutelně. Když jsme povinně dopili sluníčkové lahváče, načala Naďa první z patnácti litrů vína a nad prohýbajícími se stoly pochutin už o rolničkách zase nikdo nechtěl ani slyšet. Nakonec jsme se z hlediska poznání ke Kašpárkovi s Jirkou přeci jen odpotáceli a tam na nás (už podruhé) trpělivě čekala čtyři usměvavá sluníčka, dvě na tričkách a dvě - Roulinovo a Káti - nad půllitry. A nebyly to žádné smějící se bestie, ohleduplně nás včas vykopali z útulné hospůdky a odvedli nás na poslední metro.

Itálie s IvČe, 21. - 26. 2. 2009
Album
T14

Itálie - San Martino di Castrozza, 25. 2. - 2. 3. 2009
T14

Norrisova bouda, 27. 2. - 1. 3. 2009
V pátek jsme se přesně podle instrukcí sešli i s oběma východočeskými frakcemi v honosné lučanské Aréně (ještě vloni si říkala hezky česky sokolovna) a začali pít do zásoby. Měli jsme takovu hrůzu z avizovaného nedostatku piva na Norrisově boudě, že si nás nakonec musel osobně vyzvednout samotný pan domácí. Přitom na chalupě už jsme pili v podstatě s Mírou…
Více viz album
T14

    1) Na Silvestra V Leopoldsreutu                                                               4) Na závěr pasáží Čtrnáctka před Čtrnáctkou
    2) Klapzubova Čtrnáctka                                                                           5) Jedna z perliček u pat paneláků
    3) Přejezd Brd                                                                                           6) Z Norrisovy boudy na návštěvě bratrů Poláků - Orle

Promítání Hondurasu a Guatemaly Ivče a Mirka, 3. 3. 2009
V úterý jsme z pošmourné a nevlídné Prahy odletěli do slunné a nádherně barevné Guatemaly a Hondurasu. S Ivče a Mirkem a Indiány (někdy i na klíně) jsme projeli vrchovinou, spálili si podrážky, když jsme se nahrnuli k potoku ze žhavé lávy na pět metrů a někteří si stačili i radostně odskotačit na pipi.

U Voraře, 10. 3. 2009
Včera nás byl celý sklep, další cizí oslavence jsme zahnali zcela do kouta. Když se rozhodl slavit Jirka, musela obsluha sehnat 25 skleniček (a to těhotné v našich řadách - ano i takové mezi námi jsou - nepily), některé odměrky zřejmě sehnali až v sousední ordinaci. V deset už si nerváčci mysleli, že jim dneska včera nikde nenalejou a neprozřetelně odešli. Ale vstali noví bojovníci a zasedli jejich místa. A nejen bojovníci, i oslavenci. Nejdřív opožděný tanečník i slavič Bubu a po půl jedenácté Luděk. Ten má tu smůlu (nebo štěstí), že ať má svátek nebo narozeniny, vždycky dorazí k narvaným stolům. Závěr večera už mám v mlhách. Matně si pamatuju na malá piva a výhrůžné hlášení: "Poslední vlak ve směru Hostivař už odjel". Naštěstí my jsme měli v plánu směr Dejvice. Tak 24. března zase v sedm! První jarní den chce taky oslavovat.
P. S. Krásný vzhled na Čtrnáctkový svět
Každý štěstím září
Sedíme tváří v tváři
Krásný vzhled na Čtrnáctkový svět!
Složeno Allou mezi prvním a druhým přípitkem - nebo druhým a třetím? Teď nevím, zářili jsme totiž furt.

TURAS - Přechod Krkonoš, 12. - 15. 3. 2009
Album
T14

Itálie s IvČe, 14. - 17. 3. 2009
Album
T14

Shirley Valentine v ABC, 17. 3. 2009
Včera jsme byli na úžasné One woman show Shirley Valentine. Když nás Ivan H. (jen pro ten včerejší večer Joe) ještě navíc propašoval do hereckého klubu ABC, kde jsme zasedli místa Werichovi a Horníčkovi, neodolali jsme a nechali se přímo u zdroje vyfotit. Jeden dědek, sedm bab, to je kouzlo nejen Poděbrad (sedmá sličná baba nás fotí).

9 × 60 v Kutné Hoře, 28. 3. 2009
…Když jsme se dosyta vynadívali na nádherný živý obraz oslavenců, panstvo ožilo, vlídně nám pokynulo a pozvalo na opulentní hostinu do přilehlé hodovní síně. Zde jsme pro změnu my předváděli zbytek večera živý obraz "Vemte si, co hrdlo ráčí" iniciativně doplněný obrazem "Pijte, co myslíte, že zvládnete". A když už jsme na sobě měli ty středověké hadry a Kopp středověké trenýrky, střihli jsme si bez převleku rytířskou hru ve verších "Černý den na hradu Tolštejně". Krutě podceňovaní herci se během pouhých třech zkoušek naučili náročné verše "chůvo - sůvo", budit ve správný čas vypravěče a nápovědu, vyrobit meče a dokonce donutili ostravaky v našich řadách vyslovovat dlouze slovo bídáci…
Více viz album
T14

Koncert Ivana Hlase v Městské knihovně, 1. 4. 2009
Koncert Ivana Hlase byl povedený, obzvlášť když jsme si ho osvědčeně obložili návštěvami dvou bohulibých institucí - před koncertem Městskou knihovnou (dvě piva) a po Umprum Muzeem (taktéž dvě piva a chlebíčky od hodného Františka).


Honza Adámek – 3. 4. 2009

Smuteční řeč Nikotina


Nebe - peklo - ráj, tak nám z duše hraj a 4. XIVejt, 14. 4. 2009
…Cestu do Ráje nám nečekaně přerušilo válečné peklo. Bubeníček, který jako jeden zmála ze Čtrnáctky přežil heydrichiádu, musel ještě na konci války při náletu utíkat z domu U Kanálky. Na troskách jeho dětské postýlky postavili nezbytný výzkumák a ani jeho spolužák z první třídy dosud netušil, že Bubu není rodilý Holešovičák ale přivandrovalec z Kanálu. Že už je jaro si nešlo v Riegráku nevšimnout. Všude se povalovali šílenci z celé Prahy, líbali se jak o život navzájem, tak my si radši prohlédneme jeleny, jak se klidně pasou a zamíříme konečně do toho Ráje….
Více viz
15a. NEBE - PEKLO - RÁJ - 14. 4. 2009 fotoalbum...

20. Řevnický Poklad, 18. 4. 2009
Když nás a především naše děti v roce 1989 poprvé pozval Pavel Tichý na honbu za Pokladem, určitě netušil on ani my, že pro nás bude zakopávat poklad ještě i po dvaceti letech. Bojovka se zvolna změnila v procházky krásnou jarní přírodou okolo Řevnic, a co se týče pokladu - vždycky se našly nějaké soutěživé děti, které dřevěnou bedýnku dohledaly, my jim za odměnu blahosklonně nechali čokoládové bonbóny a sami zrekvírovali obskurní kořaličku. Ale výročí je výročí. Tentokrát bylo všechno jako za mlada (skoro)…
Více viz album
T14

U Voraře, 21. 4. 2009
Včerejší účast ovlivnilo buď to, že účastníky honby za Pokladem hluboce otřásl v sobotu nedopitý sud nebo v lepším případě se šetřili na dnešní!!! oslavu u Ally. Každopádně velice komorní sestavu v hospodě doplnil Michlík s Magdou, kteří zřejmě došli k přesvědčení, že z Řevnic k Voraři je podstatě blíž než k Tichým do Řevnic.

Narozeniny Ally na Andělce, 22. 4. 2009
Někdo slaví dopředu, někdo dozadu, a to ještě z důvodu naprostého nedostatku volných termínů. Takže březnové narozeniny Ally budeme slavit U Andělky, ve středu 22. dubna, a sice 11 let po její abrahámovinách. Naštěstí máme desítkovou soustavu, a tak nemusíme nacvičovat Zítra ráno v 5:55, stačí jen dorazit.

TURAS Jarní Křivoklát, 24. - 26. 4. 2009
Album
T14

Kola okolo Kolína, 24. - 26. 4. 2009
Helena: Akce proběhla v komorním rázu, na všechny účastníky dokonce vyšla postel.
Motto celého víkendu - Spasitel Dušák, Medialní hvězda Stáňa, duše vaše spřízněná. V pátek jsme se sešli v počtu šesti - Hořejší, Alla, Honza Dušák a Alla. Ráno se přidala Zubra, která po úspěšném pátku, kdy absolvovala ranní plavání, školení v excelu, zadělala na buchty, než vykynuly, odskočila si "zatrénovat" 30 km, umyla okno, vyprala záclony, upekla buchty, došla si do divadla a ráno i s těmi buchtami zazvonila u našich dveří! Svěží a zářivá! To mládí!..
Více viz album
T14


41. Malá Stezka – Žacléřsko, 29. 4. - 3. 5. 2009

Pozvánka Jirky Bubeníčka

… Modří už vědí, že jet na Stezku o den dřív má své nezaměnitelné kouzlo. Vlaky jsou nejen dochvilný, ale i poloprázdný, Nadina kuřata i šampaňská vyjdou na všechny, ve Svobodě v hospodě se vejdeme k jednomu stolu a na Jeřabince do jedné místnůstky. A večer nám, jen co i Ozzák pocítil, že je  j a r o, může hrát JaVor tiché komorní písně, na které jinak musíme čekat až do dvou do rána…
Více viz album
T14

    1) Oslavenci v Kutné Hoře                                                                        4) Poklad po 20 letech, mladí nám nějak vyrostli
    2) Na Tolštejně už jsou skoro všichni mrtví                                               5) Komorní Kola okolo Kolína
    3) Cestou z ráje jsme se stavili na Neffově dvorku                                   6) Malá Stezka - cestou z Krkonoš do Rýchor

Minitažení Českou Kanadou, 8. - 10. 5. 2009
Album
T14

Na kole kolem Ruzyně, 17. 5. 2009
… Lepší termín a čas výletu jsme si prostě nemohli vybrat, k Tuchoměřicím jsme přijeli přesně v době, kdy přistával Boeing 747 a do Kněževse, zrovna když se Petrovi a Káče jako na potvoru narodil syn Jakub (tedy přesně týden poté). Takže jsme zažili křest svěceným šampaňským a tiše záviděli další bytosti, která má to štěstí, že je členem Čtrnáctky už od narození. V Ruzyni nás na letištní plochu nepustili, vše jsme si vynahradili na letišti u Petra. To bylo poležení - ostatně poležet si můžete dodatečně i Vy viz www.nabytek-online.cz (nevyžádaná reklama)….
Více viz
15b. NA KOLE KOLEM RUZYNĚ - 17. 5. 2009 fotoalbum...

U Voraře, 19. 5. 2009
Včera jsme ještě řešili dozvuky nedělního výletu, zopakovali si linky trolejbusových linek a dozvěděli se, že náš šéf opravuje betonové přistávací dráhy po ing. Větrovcovi starším. Čtrnáctkáři přicházeli a odcházeli, až z jaderné elektrárny Mochovce dorazil včera večer Miloš. Ještě celý zářil, ale stejně nás u stolu vždycky sedělo maximálně sedm. Co se děje? To je ta přiblblá ordinace tak zajímavá, že na ní musíte čučet doma? Prostě nebudu to víckrát opakovat: poslední hospoda U Voraře před zářím je v úterý 2. června. Pak už naše útulné doupátko v podzemí douho neuvidíte.

Promítání Jižní Afriky - Nikotin, 20. 5. 2009
Když nám Nikotin na Lobkovičáku přezpíval celou Jižní Afrika HU, zapili jsme vše v hospodě U Orionu.

Malé hudební posezení na Balkáně, 21. 5. 2009
Na Balkan Hills nám hráli komorně celý večer venku pod hvězdami a osvětleným Karlštejnem.

8. Milíčeves, 22. - 24. 5. 2009
… Vidět na konci května sníh na Luční hoře je zajímavé, ale co to je oproti Loučné Hoře, kde se před námi jako zjevení vyloupl celodřevěný barokní kostel. Za tři hodiny sobotního oběda se nám s nasazením všech pák a sil podařilo vyzískat dvě piva - snad jen hejtman Sagner s krutostí sobě vlastní dokáže nazvat takový vyprahlý podnik Oázou. Z fakultativního výletu na Hrádek u Nechanic si budeme pamatovat bloudění, hledání ptáka a mechanizovaného sběrače golfových míčků. Ptáka ani pokrok prostě nejde zastavit…
. Více viz album
T14

Nenápadný půvab pražských fabrik, 27. 5. 2009
… Víkend uprostřed týdne začal sice v hospodě Archa na Florenci, ale když jsme se prošli pod oblohou atria Hiltonu a zamířili po můstku k Hlávkovu mostu, bylo i Provázkovi jasné, že dnes půvab karlínského ČKD obdivovat nebude. Místo toho jsme uspořádali Štvanici k Holešovické elektrárně. Stačilo zazvonit, a jakmile vlídný topič elektrárenský spatřil zvídavé DOPIČI (Družstvo Obrody Přirozené Inteligence Čtrnáctkových Intelektuálů), pustil nás nejen na kosu ostrova a k turbíně, ale povolil nám i střelbu archivním šampaňským z roku 1989. Ale jak jsem, Miloši, slíbila, žádné velké šou jsem z vyhrané sázky nedělala…
Více viz
16. NENÁPADNÝ PŮVAB PRAŽSKÝCH FABRIK - 27. 5. 2009 fotoalbum...

U Voraře, 3. 6. 2009
Včera první pokus o zahradní restauraci (vlastně čtvrtý, jen tak mimochodem jsme už byli na zahrádce U Džbánu po výletu na letiště, U Orionu po promítání Jižní Afriky a na Balkan Hills, kde nám hráli komorně celý večer venku pod hvězdami a osvětleným Karlštejnem) přímo U Voraře skončil fiaskem. Začalo totiž pršet a voraři zřejmě nikdo o vynálezu plachty neřekl. Jinak nejvíce pozornosti upoutal hasičský balónek vypuštěný jejich mluvčí, ale muži stejně nejvíc obdivovali její dvě frčky.

Kuželna v Horské, 16. 6. 2009
viz také
16a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2009 červen - září 2009
Zatímco o prázdninách nás čekají jen samé zahradní premiéry, v červnu si zopakujem nejúspěšnější zahrádky loňského kulturního léta. O nich rozhodlo všelidové hlasování, kterého jsem se pro snadnější přepočítávání hlasů zúčastnila jen já. Tedy čestné druhé místo obsadila zimní zahrada v Horské, kam půjdeme 16. června.
A jak bylo? Včera jsme oslavili v Horské důstojně její druhé místo v soutěži o nejlepší zahrádku loňského kulturního léta. A nejen to, oslavili jsme jedny narozeniny, jednoho nového architekta a pak už jsme slavili ze setrvačnosti jen tak. Pozdravili jsme na dálku Jitku Birnerovou, která hospůdku v Horské taky objevila, jen o den dříve a která pro nás zařídí zahradní restauraci ve Staré Boleslavi zřejmě 4. srpna. Ale to hodně předbíhám. Čtrnáctkové kulturní léto bude totiž probíhat každé úterý. A kde? To vám prozradím vždy pouhý týden dopředu, nebudu totiž riskovat, že sice přijdete na správné místo ovšem v nesprávné úterý.

Šakalí léta v ABC, 17. 6. 2009
Jak je důležité míti profesorky, se ukázalo minulou středu. Vděčná pacientka jedné z nich nám zařídila tucet lístků i následné občerstvení v Evině žlábku zdarma a druhá profesorka, naše čtrnáctková teatroložka pro nás vybrala Šakalí léta, která nás opravdu dostala na kolena, na kolena, jé, jé, jé. Opravdu parádní zakončení divadelní sezóny KMD.

6. Anenská Studánka, 19. - 21. 6. 2009
…Ve Svitavách se nás ujal místní historik - pábitel a dvě hodiny nás dokázal střídavě dojímat osudy svitavského rodáka hochštaplera Schindlera a jeho záchranou 1200 Židů a střídavě bavit svitavskými historkami z podsvětí. Tuhle proměnu nálad ilustrovaly i dvě zhlédnuté výstavy - Hledání hvězdy Davidovy a Usmívání Pavla Matušky. Vždyť kdo by neznal Ludwig van Beethoven a jeho (dnes již) devátá? Tak ještě vzhůru na věž a jedna nenápadně půvabná fabrika a "hybaj zpátky s panem doktorem do Ústavu, stejně nedojete suší", prorokoval náš průvodce. Všechno jsme mu bezmezně věřili, ale tady se příšerně spletl. Síla jeho výkladu způsobila, že nepršelo a lijavec se spustil až v neděli v půl šesté, kdy jsme po krátké nedělní trase měli být už dávno všichni z výletu doma.
Večer oslavil Inženýr své narozeniny pozdním sběrem natrhaným do sedmi lahví, a tak se stalo, že když šli skoro všichni bobři spát, zpíval mužský pěvecký sbor dunivým barytonem písně jen pro Zuzany - ty nejsprostší, jaké jsme ještě v životě neslyšely...
Více viz album
T14

14. literární výlet s E. Brikciem a A. Einsteinem, 22. 6. 2009
V pondělí jsme s deštníky absolvovali Čtrnáctý literární výlet. Brikciusova továrna na absurdno letos vyprodukovala Einsteina vycházejícího ze své pizzerie, šíleného profesora předvádějícího na střeše tiskárny vlastnoruční ohřev párku před hladovým saharským psem - opravdu velice odvážné, Tychona a Keplera močící na svůj vlastní pomník. Vše korunovala přednáška vyjukaného studentíka o spojení filosofie a fyziky, kterou koktal z taháku pod přísným dohledem paní doktorky Papežové celé ve služebním.
album
T14

    1) Někteří v Ozónové díře dokázali strávit i šest hodin                               4) Před Francisovou turbinou
    2) Členové DOPIČI v Ruzyni                                                                         5) Anenská Studánka
    3) Na Loučné hoře                                                                                       6) S Einsteinem a naším ošetřujícím lékařem

Vítání léta ve Vojanových sadech, 23. 6. 2009
Do kulturních letních úterků skvěle zapadá Vítání léta, jen mám zakázáno z konspiračních důvodů prozradit, kde bude. Ale snad ještě k vodníku Můrovi trefíte (dovnitř a pozor! doprava). Vojanky nakonec překvapivě bez deště, ale i bez čtrnáctkových hudebníků.
Album
T14

31. Pantakovky v Soběslavi, 26. - 28. 6. 2009
Album
T14

Negatif, 30. 6. 2009
30. června jsme měli strávit ve vítězné zahradní restauraci loňského léta. A kdo vyhrál? Parník Tyrš, kelímkáče a utopence na tácku hravě převážil pohled na osvětlená Hradčana z hladiny Vltavy. Bohužel Tyrš odešel do věčných lovišť podobně jako Tyrl v Babiččině Death Valley, a tak cenově srovnatelnou náhradu kromě lodě Hermes (ale tam by nám bezdomovci asi nedovolili chlastat) je Bukanýr u Štefánikova mostu. Terasa parníčku je krytá a snad z ní spatříme i odvrácenou stranu Hradčan.
Nejen, že nám Tyrš odešel na věčnost, ale teď ještě Bukanýra zajali a odtáhli piráti z Magistrátu neznámo kam. Ale my to nevzdáme, zítra hladinu vltavskou prostě sledovat budeme. A sice z paluby jachty. Sejdeme se v půl sedmé v Yacht klubu na podolském nábřeží.
A jak bylo? Když se nedaří, tak se nedaří. Vítěz loňského kulturního léta Tyrš odešel na věčnost, jeho prvního náhradníka Bukanýra unesli piráti z magistrátu (magistrátní zaměstnankyně Alena sice tvrdí, že má Bukanýr jen ochranný dohled, ale my všechny rumové víly a rumoví nádeníci moc dobře víme, co takový dohled obnáší), Yacht klub obsadila úplně cizí uzavřená společnost a v hospodě Na Dolejší by nepropadl ani špendlík, natož aby se tam nasoukalo přes dvacet čtrnáctkářů s taškami, deštníky, počítačem a nákupy. Teprvé pátý pokus byl pozitiv, protože se nám podařilo zakotvit v Negatif. Kromě miniaturních porciček se podařilo dodržet všechny čtrnáctkové tradice: neustálé přesedávání, hlučná konverzace všech se všemi, přetahovaná o Ouřad a jedno nezaplacené malé pivo.

13. cykločundr v Jesenici, 3. - 6. 7. 2009
Cyklocundr.jpg …Ráno rozdány mapy Four corners a vyrazili jsme do - Petrohradu. V Zimním paláci nyní léčí ubytované prací, naštěstí naši doktoři mají na naše rozbolavělé duše a hlavně hlavy jediný recept: pít a pít. Splněno v Černčicích, po Schillerově rozhledně v Kryrech v místní Pekárně a U Páji ve Valči. Z každé vesnice na nás dýchaly Sudety, ale Valeč po stoupání v prádelním dusnu stála zato. Kostel, opravené barokní domy, zámek, skleník a především park s nově nainstalovanými Braunovými sochami nám doslova vyrazil dech. Jen na chvilku, vzápětí došlo na skupinová fota, kdy se naše barokní postavy tulily k těm kamenným a možná tajně došlo i na ošahávání - jednou si tuhle sexuální deviaci přece musíme vyzkoušet….
Více viz album
T14

Zapití Jakuba (*10. 5.) v Kněževsi, 12. 7. 2009
Album
T14

Vyšehradské hradby, 8. 7. 2009
Včerejší letní zahrádka na vyšehradských hradbách nakonec dopadla skvěle. Když pršelo, seděli jsme pod obrovskými deštníky a konzumovali jako obvykle a v přestávkách mezi dešti jsme stříleli šampaňská na počest Hanky. Muži si při střelbě zřejmě představovali, že vyhráli F1 (i když u Michala s jemným intelektuálním humorem kdoví) a podle toho taky výtok vypadal, zatímco jediná střílející žena myslela hlavně na konzumentky, a tak výtok byl opravdu jen slabounký. Každopádně každému ze čtyř odpalů dodal kulisu dramatický západ slunce a úžasná scenérie stmívající se Prahy. Ani se té Libuši nedivím.

XIVejt na Cindě, 14. 7. 2009
… Ale to už jsme za sebou měli rozlučku s americkou rodinkou Hujerů a plavbu přívozem na Smíchov. Tak hezké a tak krátké, paní vedoucí, nemůžeme jet ještě jednou? Ne, Cinda a IvČe čeká a hledá. Večer byl sice bez hudby, ale zase nás poctil svou návštěvou bludný Náměstek, který se nakonec trefil i po dvou oslavách, Žižka s náhradním okem, úplně živá Káťa, kterou známe už jen virtuálně z vášnivých internetových diskusí (kdy spatříme na vlastní oko i Jiskru a liftující Chapadlo?) a dokonce jeden cyklista, který dorazil až z Řeže...
Více viz album
T14

Klídek a pohoda ve Lhotě, 17. - 19. 7. 2009
…Když jsme v neděli vyráželi na téměř povinný nedělní výlet na Skalku, družstvo žen v akci Z - "Zbatikujeme celou Lhotu" právě načínalo první z lahví vína a pídilo se po octu. A když jsme se v šest u Vinklerů loučili, dopitých láhví vína jsme se nedopočítali, neb pečlivě schovány pod stolem. Ale pětilitrovka octa byla zaručeně druhá a děvčátka pevně rozhodnuta zakončit akci Z teprve, až když dojde. Jenže u Majky byly na zahradě bílé už jen lilie a Stáňa slyšela - nejspíš v rádiu, že prý jde barvit i kožíšek. A co nevidíme souseda, jak zrovna vjíždí na skútru se Zuzankou. Fialový les už jsme spatřili nad Dalejským údolím, ale zbatikovaný fialový pes? To si náš skvělý hostitel nezaslouží, my už opravdu musíme jet….
Více viz album
T14

Parník Tyrš a V sedmým nebi, 21. 7. 2009
Včera se jsme přeci jen neodolali a místo smažení řízků jsme vyrazili na Tyrše. Protože posedět nad poklidnou hladinou Vltavy, poslouchat vzdálené bubny a vidět pomalu se stmívající Hradčany je nad všechny řízky světa. Osamělý šéf to dosvědčí. Dokonce zdaleka hosté příjeli - až z Ukrajiny, aby tu krásu viděli. Ale nám mladým a neklidným jeden parník za večer nestačí. Dojeli jsme tramvají a vlakem na nádraží Strašnice a tam mezi sběrnými surovostmi jsme objevili Roulina a Mílu Fuxu. Byli jsme v Sedmým nebi.

Po stopách Etrusků na kole, 22. 7. - 2. 8. 2009
Ještě dlužím jasnou zprávu o hledání Etrusků a stínu v Itálii, ale napíšu, ale až mi vychladne hlava. Zatím pořád žiju v 35 stupních ve stínu a kape mi na karbid tér.
Na webu je přesně 1201 fotek (mnoho fotografů, webmasterova smrt) dokumentující s důkladností hodnou Kusejra naše putování od prvního šampusu na Pankráci po poslední Staropramen na Hrázi věčnosti. Projeli jsme se po pečlivě udržované cyklostezce podél Adiže, u Lago di Garda jsme konečně opustili Rakousko-Uhersko a přejeli do Itálie. Zažili jsme úžasný (1700 metrů přenížení) sjezd z Monte Balda, tedy jen ti, kteří nepodlehli Ondrovi a pokušení nést kolo po kozí stezce na zádech. Navštívili nespočet nádherných kamenných etruských městeček, které byly bez výjimky postaveny, když ne v oblacích, tak alespoň na sopce. Plavali jsme v jezeře, dobří chodci i v italském Balatonu a nakonec všichni v ďjó moři. Spatřili jsme na vlastní oči schváceného sv. Františka na schvácené herce po návratu od sv. Kláry. Ač v Orvietu, jeli jsme lanovkou na Petřín, ač v Dómu, byli jsme v pekle obklopeni svalnatci z anatomického atlasu, ač jsme vylezli na věž, nakonec jsme se stejně ocitli ve studni. Vidět Řím a málem umřít, my naštěstí jen vedrem. V 35 stupňů ve stínu možná kape tér, ale když jsme viděli na teploměru 41, čekali jsme, kdy to s námi definitivně sekne. A tak jsme chodili od fontány k fontáně, abychom se smočili a zatímco Anita Ekberg se ve fontáně di Trevi vykoupala celá a ještě je za to slavná, nás nemilosrdně vypískali.
Navštívili jsme i nekropole, a protože si Etruskové nepokrytecky malovali do hrobek, co je jim opravdu nejmilejší, spatřili jsme nejen hony a velkou žranici, ale i 2500 let starý grupáč.
Soudní, kterým je jasné, že jezdit ve čtyřicítkách je holý nerozum, trávili siestu po hospůdkách u vína con aqua viva, u café freda, frissante či veneziana, my tzv. vypatlané družstvo A jsme šlapali do kopců a osvěžovali se u kohoutků, u Peroni a Moretti, neboť v každém zapadlém italském krámku věděli na rozdíl od českého autobusu, že piva se mají servírovat zásadně vychlazená. Něco jsme nemohli pochopit např. exotické defekty naší exotické cyklistky Lenky, proč si vždycky večer Michal nasazoval obrovskou gumu, proč si Naďa pod sálajícím sluncem pořídila dalších sedmnáct malých trapičů nebo kdo to kdy pochopí, co se mohlo stát s přehršlí Ivanek, že dívky nám tu během týdne všechny čtyři padly do jedné. Mejdany se většinou odehrávaly ve stínu autobusu, ale zažili jsme i mejdan ve vodě či mejdan v tunelu s malými Niagarskými vodopády jako bonus. Zatímco zlomený kotník se zářivým úsměvem jezdil jak o závod, Karel - dělník kytary hrál, jen když pozapomněl na příkoří odpeckovávání. A protože Kopp s JaVorem praktikovali spíše než hudbu, pokračování filmu Mluv s ní, dostával se snadno Radek ke slovu a k písním, jež se stářím se notně přiblížovaly Etruskům. Grazie prapadre Čechu, že ses při cestě na jih zarazil o Říp a strdí. Letos jsme si vyzkoušeli slepou uličku a naše heslo na věčné časy a nikdy jinak zní: Upocený cyklisto, jeď na sever! I když ještě příští rok uděláme úlitbu našim milovnicím tepla všeho druhu Stáně a IvČe a pojedeme na jih - Švédska.
Album
T14

Vernisáž výstavy Quattrom Aleny Hořejší, 28. 7. 2009
album
T14

Slezina u Jitky ve Staré Boleslavi, 4. 8. 2009
Poprvé jsme šířili pravidelnou úterní čtrnáctkou zahradní osvětu mimo hranice Prahy a nebylo to špatné. Sice se autobusák strefil do Staré Boleslavi až na druhý pokus, o autech a tetě Líbě ani nemluvě, ale na zahradáce u Jitky Birnerové bylo moc hezky. Nakonec se nás tam ládovalo dršťkovou a buřty na pivě přesně dvakrát čtrnáct. A v zahradní restauraci Modrá hvězda s výhledem na jeden ujíždějící autobus za druhým se vytáhli i naši hudebníci a hráli o sto čtrnáct. Bohužel v deset uposlechli nevyřčené policejní hodiny a ujeli - zase se řidič na poprvé nestrefil - směr Černý Most, Hostivice, Ústí nad Orlicí.
Album
T14

    1) Vítání léta, tentokrát chladnější                                                                 4) Koupání v dešti
    2) V Petrohradě před léčebnou                                                                     5) Pod dozorem Etrusků a slunce
    3) Jedeme na Cindu                                                                                       6) Zahradní restaurace u Jitky ve Staré Boleslavi

Zvonařka, 11. 8. 2009
Včera nás nejdříve personál odmítl na terase obsluhovat, že je tam ošklivo, mokro a hlavně od výčepu daleko. Když se nám ale podařilo zahnat bouřkové mraky a postupně asertivně pohovořit se všemi číšníky na place, došel vrchní k nezvratnému přesvědčení, že jsme z České obchodní inspekce a rázem nám úslužně na terasu vynášeli piva, jídla, šampus i vodu na kytky. Terasa a výhled na pražský Manhattan byl jen pro nás.

Italský večírek u Ally, 12. 8. 2009
Zažili jsme u Ally velice poetický poitalský večírek. Nejdřív se vše točilo okolo jídla: měli jsme špagety, insalatu mista, pizzu, meloun, bublaninu (vysoce hodnoceno - na intelektuálku přímo excelentní výkon) a originál italské víno tuším značky Montepulciano. Ale pak došlo i na duševno, nosným tématem večera se stala výzdoba etruských hrobek v Tarquinii. Pro příště, Allo a další nepozorní návštěvníci nekropole, vynechte Leopardí hrobku a jděte rovnou do Tomba dela fustigazione. Tam je totiž namalován onen 2500 let starý grupáč viz http://en.wikipedia.org/wiki/Tarquinia. Posuďte sami, co všechno lze nazvat erotickou situací. Nicméně ona situace nás tak zaujala, že mimořádně zůstalo u Ally přes noc v očekávání věcí příštích celkem šest mužů a žen (ideálně 3 + 3), Lenka si dokonce pořídila i bičík.
Album
T14

Tiché slovenské hory - Strážovské vrchy, 14. - 18. 8. 2009
…Ze Strážova je ještě usmířil nádherný letecký pohled na celé Horné Uhry a poté i pohled od hospody příbuzného Honzy (to víš, příbuzné si člověk nevybírá) na kříž vysoko nad námi - Bože, jak hluboko jsme klesli! Ale na kolmé žluté za vesnicí vysmívajíci se už svým názvem (Košecké Rovné) viděli Kolliňáci jen rudo a zmije. Přesto když jsme večer postavili stany na loučce s výhledem na hory, kopce a Krákulu, zapálili vatru, znělo ukulele tmou, v krvi nám kolovala spišská borovička a nad hlavou nám zářilo celé planetárium, slíbili jsme náčelníkovi (lehce zbědovanému - neb frekvence a druh dotazů se od loňska vůbec nezměnil), že to s námi bude muset vydržet i příští rok….
Více viz album
T14

U vystřelenýho voka, 18. 8. 2009
Jestliže je totiž úterý, musíme být se Čtrnáctkou na zahrádce. Jedna taková se nám postavila do cesty, když jsme z Hlaváku s čelovkami na zastrašení medvědů a sběračů kovů vyrazili po kolejích směr Bulhar a divoké úbočí Vítkova. Zarazil nás až vítací transparent, Vystřelený voko, naši nažehlení a trochu závidějící kamarádi (že mám aspoň trošku pravdu?) a poslední nejkratší přípitek našeho vrchního velitele: "VPV - vočipíčovole".

Cross Club, 25. 8. 2009
Včerejší večer jsme se v Cross clubu vznášeli mezi samými železy. Nakonec jsme se všichni mezi ozubenými kolečky našli, personál totiž všechny Čtrnáctkáře bloudící po třípatrové hospodě neomylně posílal k jedinému stolu věkově podobného segmentu, tedy k nám Na fotu Součkovi a Loreta dosud bloudí.

Věra má narozeniny v Janově, 28. - 30. 8. 2009
… Jen co jsme krásným novým dechem zazpívali, co všechno je v Jizerkách krásné, osvětlil nám šéf magické čtrnáctkové souvislosti mezi Věrou Martinovou, Helenou Vondráčkovu a jejich téměř zaměnitelnými muži (jen jmény - pochopitelně). Projev byl sice napsán žlutým inkoustem na Zlatých stránkách, ale aplikací NH14Cl se čtrnáctkovým alchymistům podařilo ze zlata vytvořit zpět kýženou čerň, a tak vám konečně čtivý traktát mohu přeposlat (příloha 3). Tolik let Věra přesvědčovala Adventuru, že má narozeniny opravdu vždycky během zájezdu, až tomu ti prosťáčci uvěřili. Chytili se za nos a obdarovali ji tolika doplňky, až nám oslavenkyně lehce zoranžověla. A pak nám hráli na cimbály, ale hlavně na basu, banjo, housličky a kytary…
Více viz album
T14

V sedmém nebi, 1. 9. 2009
Příchod je velkolepý, připomíná Skřivánky na niti, jen okolo šrotoviště z obou stran místo do Martinských pecí dojdete do zahradní restaurace. Dobro došli. Roulin a Míla Fuxa se prý na nás těší, když ovšem budeme kecat jen do přestávek. Včera bylo Čtrnáctkové kulturní léto hodno svého jména. Jen, co se rozkřiklo, že V sedmém nebi bude Míla Fuxa, začaly se po Strašnicích rojit fanynky z celé Prahy, dokonce přijela Jitka Birnerová až ze Staré Boleslavi. Krásné industriální prostředí, nádherné písničky, nádherný večer. Mílo, Rouline, díky

Promítání Arménie Hanky Brádkové, 2. 9. 2009
Na Lobkovičáku

Napůl propršený Brandov, 4. – 6. 9. 2009






U Kladiva, 8. 9. 2009
Vláďa:V úterý U Kladiva (jen u Kladiva, naštěstí ne u srpu a kladiva) jsme zavzpomínali na doby před mnoha a mnoha lety, kdy jsme chodili do dotyčné hospody byť pod názvem Na palouku či Country saloon, pánové uronili slzu při vzpomínce na divácky vděčný dárek k padesátinám Petra Jánského (taktéž tam předaný), ale také na vyšplouchnutí personálem při trasových vánocích a následném bloudění a hledání náhradní hospody (již to bude čtrnácte bez tří let). No nechme vzpomínek. V úterý se nás sešlo nakonec celkem 17 a jeden Jáson. Posezení u Kozlíka a pod kaštany bylo velice příjemné a ani ten hostinský se nezdál být "nějakej divnej"..

31. lesní hry - Kosmické, 11. - 13. 9. 2009
Album
T14

U Viléma, 22. 9. 2009
Viz 16a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2009 červen - září 2009
Poslední letošní zahradní hospoda U Viléma měla obvyklý průběh (pivo, ženy, řev) a dramatický závěr. Podnapilý číšník při placení škrtal už přeškrnutá piva, a tak se do mu ringu postavil Miloš N. Na koho vsadit? Na jedné straně těžká váha versus welterová ovšem na druhé počet vypitých piv (zhruba 20:3) a spravedlivé rozhořčení našeho borce naklánělo misku vah v náš prospěch. Neměli jsme sílu na vlastní vočipíčoviléme sledovat, jak pěstní souboj dopadl. Vítěze zjistíme zřejmě až na Stezce.

Šéf: Tak vězte, že přesně v čase, kdy léto (ach ano, to opojné magické, občas rozmarné, občas lehkomyslné, občas rozverné léto) předávalo vládu podzimu (ano, tomu zádumčivému nostalgickému podzimu - malíři, který se svou paletou barví přírodu do přepestrých barev, tlumí horké teploty a občas nás halí do lehkých oparů utkaných z jemných kapek rosy a měsíčního svitu), tak v tento čas nás ten vopilej blbec honil po přilehlé ulici a řval jak tur: "chci stopatnáct korun vy hajzlové!" No, nikomu se nic nestalo, akorát ten vůl urval Milošovi oko u tašky, když jsme se o ní tahali. Měli jsme přece jen asi jít na klidný kultivovaný Žižkov, jak jsem původně uvažoval a ne do divokého Bubenče.

51. Velká Stezka - Řemeslnická v Orlických horách, 25. - 28. 9. 2009

Pozvánka Jirky Bubeníčka

… Nevím, koho by to nenapadlo, že chodidla jsou jistě růžový, ale koho napadlo na rozmlácený kostel v Neratově nasadit prosklenou střechu - jen abych viděl na nebe, tak to byl borec (jmenovitě místní tesařský mistr pan Růžička). Když řemeslnická stezka, tak jsme to v neděli vzali cestou do Potštejna přes kovárnu. A ti, co vydrželi kovat koně i svou opičku déle, neprohloupili. Osmička se tak dlouho naparovala ve svém tričku, až jim naše sluníčko předvedlo MMS z Kréty naživo. Pak jsme ještě místo pstruhů odchytli Šestnáctku a nejdelším městem na světě Žamberkem došli na nádraží. Ve Slavii nás uvítal starý dobrý sál zpestřený v horních patrech zakódovanými pokojíčky, naši mladí, kteří překvapivě ušli letos míň kilometrů než my, naše motorkářka, která i s nemocnicí ujela o něco víc kiláků než my a vrchní, který se stále nemohl dopočítat kačen, přeřízků a ráno se dokonce dožadoval i vypečeného Holuba…. – nerozumíte? Já už po letech taky ne.
Více viz album
T14

    1) Dobyvatelky Stráže                                                                               4)Cross Club
    2) Na Slovensku u příbuzných HoBra                                                       5) Vítají nás Jizerky krásné
    3) Vítají nás U Vystřelenýho voka                                                             6) Zakončení v Potštejně

Vždyť přece létat je snadné, 4. 10. 2009
… A pak už si konečně vycházka zasloužila svůj název. Na Butovickém hradišti jsem jakékoliv pokusy o předčasnou dezerci rázně uťala čtením stejnojmenné povídky Ivana Vyskočila na pokračování. Posluchači byli celí napjatí, zda se Leopold Drum ztratí v nekonečných chodbách a ostatně jediná úniková cesta z povinné četby byla vzduchem. Až do konce s dechem jsme balancovali na hraně vysoko nad Prokopským údolím a každý úžasný výhled zdravili šampaňským. A že jich bylo! Existence či neexistence kostelíka sv. Prokopa a tajného krytu K116 nás zdaleka tak netrápila jako to, že se Leopold vydal na cestu "až na konec". Na Vysokou, na skálu impozantně se tyčící nad modelovou železnicí, se nakonec díky pravidelným odstřelům Bohemie vyšplhali i ti, tedy já, které jímá závrať i při pohledu z prvního patra. Vždyť přece létat je tak snadné... To, že jsme nezamávali rukama a nezačali nabírat výšku, připisuji jen tomu, že místo nekonečného modra nad námi visely těžké olověné mraky…
Více viz
17. VŽDYŤ PŘECE LÉTAT JE SNADNÉ... - 4. 10. 2009 fotoalbum...

U Voraře, 6. 10. 2009
Včera jsme po dlouhém létě skončili zase v lehce zatuchlém sklepě U voraře. Trochu nám chyběl svěží vánek a nebe nad hlavou, ale když nám příjemná servírka přinesla uzené ocásky velikosti XXXXL, zaplatili jsme přesně tolik piv, kolik jsme mysleli, že jsme vypili a obsluha nás nehonila po zavíračce s opileckým řevem okolo zaparkovaných aut, nýbrž nás s úsměvem zvala, ať zase přijdeme za čtrnáct dní, s úlevou jsme vydechli: "Vítejte zpátky doma".

TURASův Podzimní Pivoklát ,9. - 11. 10. 2009
Album
T14

U Voraře, 20. 10. 2009
Včera to U Voraře zpočátku vypadalo na silnou přesilovku mužů, my ženy jsme se ani nechytaly, protože pánové vedli takové klučičí řeči o předtančení, podzimní zahrádce a sauně, ale v závěru muži nestačili zvoleným tématům ani tempu konzumace, a tak jsme u stolu zbyly Tři sestry. Servírka vesele roznášela sady malých piv na stopce a její tvář se ještě víc rozjasnila, když dorazila sestra čtvrtá (naštěstí bez oštěpu).

DD v Hradci Králové, 30. 10. - 1. 11. 2009
… V sobotu večer naše hudba oslavila 50 let Semaforu prosvištěním repertoáru z pátečního Obecního domu a ženám vlhly oči, když n á š božský Kája zazpíval Oči má sněhem zaváté. Že byl výklad o Hradci opravdu inspirující, dokázali naši mladí. Po lehkém Helenině nátlaku a silném povzbuzení pivy přehráli úžasné Obrazy z dějin Hradce Králové - kněžnou Libuší počínaje, přes souboj předovek a zadovek až po závěr, kdy nás dostal do kolen pajdající architekt nové knihovny s nohama do X. Prostě šumný Hradec Králové nás nadchl...
Více viz album
T14

Promítání Iránu – Miloš, 5. 11. 2009
Na Lobkovičáku

Krajinou krásných vil a neviditelných ostřelovačů, 8. 11. 2009
… Celý svět se odstěhoval Na Zátorku, pouze podle vlajek před ambasádami jsme zjistili, že islám od EU oddělují už jen živé ploty a v nich dobře ukrytí ostřelovači. Ale nejkrásnější vily si pro sebe zabral Slavíček, sice bez vily, zato s ulicí. Pokochali jsme se čerstvě opravenými bubenečskými Pustevnami, Koulou, který si ke své vile přistavěl Čechův most, zkratku průkopem Letenskou plání mu ale nepřející magistrátní úředníci zatrhli. Zato Sucharda to byl pašák, ten si v ateliéru s Palackým a slečnou Slepičkovou užíval dlouhých jedenáct let…
Více viz
18. KRAJINOU KRÁSNÝCH VIL A NEVIDITELNÝCH OSTŘELOVAČŮ - 8. 11. 2009 - fotoalbum...

Uherské lázně v Tokaji, 14. - 17. 11. 2009
… V neděli jsme si zavzpomínali. V maďarském Pamukkale, kde se pěti lety domorodci koupali v jakýchsi nádržích na hašení vápna, a voda tekla koryty z rezatých trubek, jsou teď luxusní lázně. A jako bonus hotel, který finští architekti po vymýcení lesa opravdu citlivě zasadili do krajiny. No, ale vlnobití, perličkové koupele, finská sauna a hlavně venkovní bazény s výhledem na kouřící vápenec se jim povedly na jedničku.
Alba
T14
Kopp

    1) Vždyť přece létat je tak snadné!                                                           4) Před Deliriem Tremens (jen vinárnou)
    2) Nová hradecká knihovna                                                                       5) Jeskynní lázně v Tápolci
    3) Architekt nové hradecké knihovny přichází                                           6) Maďarské Pamukkale zcela změnilo tvář

TURAS - Vylomenej zub 27. - 29. 11. 2009
Album
T14

Gaudeamus s Alešem na Palmovce, 29. 11. 2009
Album
T14

U Voraře, 1. 12. 2009
Včera nás bylo v hospodě pětkrát víc než 17.11., ale stejně nám počet připadl nedostatečný vzhledem k tomu, že se o víkendu kromě štábního cvičení vlastně nic nestalo. Probíhaly vzpomínky na minulost - Uhry i na budoucnost - Vídeň.

Vánoční nadílka v Motolské vozovně, spojená s oslavou Aleny Podráské, 8. 12. 2009
na letošní nadílce jsme se sešli u netradiční vozovny, ale bylo nám tradičně fajn. Šéfovi navzdory se dárky nakupily okolo stromečku a přilehlého okolí do výše metru a málem zavalily i čtrnácticípou betlémskou hvězdu. A to jsme ještě netušili, že dostaneme od oslavenkyně velký kulový. Ale bylo tak úžasně barevný a sladký, že jsme se rázem ocitli společně s Alenkou v říši divů. Tak hezké, veselé a kulaté vánoce!
Chtěla jsem o vánoční vycházce napsat až ve zprávě z poslední letošní hospody U Voraře. Ostatně přijďte, na nadílce, kde nás bylo přes šedesát a pořád se vyřvávala nějaká Tichá noc a cinkaly rolničky, jsme si zase nestačily (y je správně) všechno vyříkat. Ale protože jsou tací, kteří by zřejmě nedospali, pokud nebudou vědět čtrnáct dní dopředu, v kolik se mají 26. 12. houfovat, tak prozradím už teď.
Album
T14

Na Vinohradech jsou nejen usedlosti, 13. 12. 2009
… Před vršovickým kostelem jsme potkali feldkuráta Katze, vítězoslavně si odnášejícího přenosný oltář a na mostku nad Botičem Jiráska, který se nemohl dočkat, až mu postaví přes Vltavu pořádný most. Kdo si v Zámečku řekl své ano? Dvě až tři ruce vzlétly radostně, jedna s tragickým výrazem - vždyť taky věta "Vidíš, kdybys ho zabila hned po svatbě, už jsi mohla být venku", vstoupila do legend. Prošli jsme morušovým hájem a rázem jsme se ocitli na pařížském bulváru, který vršovičtí, zřejmě neznajíce zeměpis, nazvali bulvárem Kodaňským…
Více viz
19. NA VINOHRADECH JSOU NEJEN USEDLOSTI - 13. 12. 2009 - fotoalbum...

U Voraře, 15. 12. 2009
Co jsme si včera U voraře neřekli do devíti, už jsme si neřekli. Pak totiž přišel Pohádkář a vysvětlil nám úplně všechno.

Předvánoční Vídeň, 19. - 21. 12. 2009
Ještě poslední adventní pátek mnozí věřili nebo dokonce tajně doufali, že stejně žádná Vídeň není. Ale Lenka vydupala postupně ze země, z Vídeňáků a z nádražáků hostel, jízdenky, místenky a sčítací lístky, a tak jsme se v sobotu ráno usadili v pendolinu ke stolečkům, bábovce a šampaňskému a vydali se do předvánoční Vídně. Nás sedmnáct členů výpravy se těšilo na impresionisty, jen potah Naďa Frištenská s námi nedobrovolně driftovala na mazaly. Jen co jsme se ubytovali, zbavili jsme my nevděčnící Lenku vedení a otěží se pevně ujal ZSV a už je tři dny nepustil…
Více viz album
T14

Vánoční vycházka k Medvědovi, 26. 12. 2009
Na Štěpána jsme pro některé v nekřesťansky brzkou hodinu, totiž v půl desáté, vyrazili z bodu A - Hlavní nádraží a bodu B - Smíchov do bodu C - do Nižbora. Tento úkon zvládlo 26 borců - gratulujeme! Po výsadku jsme se okamžitě jali zjišťovat, co nám v Keltovně navařili místní Keltové a náš společný úhlavní nepřítel Gambrinus. Letos jsme se rozhodli dobýt Berounského medvěda ze Západu a hned na začátek se nám do cesty postavil vydatný stoupák (slovensky jebák). Ale oppidum jsme úspěšně zdolali a odměnou nám byl ve slunečném počasí skvostný výhled do kraje…
Více viz album
T14

    1) Ve sklípku                                                                                                4) Do Vídně jedině pendolinem
    2) Vánoční nadílka s Alenkou v říši divů                                                     5) Byli jsme i u Stowassera
    3) Cestou po Vinohradech jsme se stavili i v altánu                                   6) Na startu vánoční vycházky
« NAHORU

TOPlist