Akce Čtrnáctky v roce 2011

Akce: Silvestr v Milíčevsi, Dvojitá akce Z, Vernisáž Aleny Hořejší na Staroměstswké radnici, Počítání sluníček u Nadi, Narozeniny Náměstka a Bubu v Čerčanech, Vysočany - Libeň, Víkend v Norrisově boudě, Na hřbetě trojské kobyly až do Saigonu, Řevnický Poklad, Malá Stezka na Slavonicku, Ještě jednou pasáže, tam si všechno ukážem, Milíčeves, XiVejt U dvou hrabalů, Vítání léta ve Vojanových sadech, Čtrnáctkové kulturní léto, Cykločundr v Kostelci nad Orlicí, Klídek a pohoda ve Lhotě, Švýcarsko na kole, Narozeniny Marčelíny, Slovenské hory - Malá Fatra, Cyklojachtou po Dalmácii, Lesní hry v Harasově, Brandov, Bílá, zelená a červená uprostřed pražské divočiny, DD v Ústí nad Labem, Velká stezka na Bechyňsku, Žili kdys tři bratři a tři sestry - všichni sokolové, Uherské lázně v Harkany, Vánoční trhy v Norimberku, Vánoční nadílka U Holečků, Chcete vidět zlatou Prahu?, Vánoční vycházka k Medvědovi

Co jsme zažili

Silvestr v Milíčevsi, 30. 12. 2010 - 2. 1. 2011
Tradiční Silvestr byl tentokrát v komornějším obsazení, museli jsme ke slavnostní silvestrovské tabuli v Milíčevsi posadit i Milošova prastarého psa, aby nás bylo potřebných čtrnáct, ale i tak to bylo fajne, fajne a pěkne. Po letech objevování krás široširého okolí nám Miloš konečně povolil, abychom ve čtvrtek poznali i interiér místní hospody a doplnili si (mnozí velmi chatrné) znalosti Švejka. Na Silvestra jsme v postupných vlnách dobyli Everest - pěšáci ztečí z jičínského náměstí, běžkaři až po náročném sestupu (sic!) z hřebenu Ploužnice, ale na vrcholu, v indické restauraci, nám hrozila smrt jen z přejedení a přepití. To na Nový rok, to byl jiný adrenalín. Na první vyhlídce v Prachovských skalách jsme si dali jednu Bohemku na kuráž a pak už jsme po schodech klouzali nahoru a dolů (Chvála bláznovství a hlavně zábradlí) na další úžasné vyhlídky na zasněžené jehly. Večer Náměstek z radosti že přežil, píchal (jen do zpěvníku) a Kopp pak hrál napíchnuté kousky - někdy i s flažolety, ač tvrdil, že je ve svém zpěvníku vidí poprvé v životě.
Nedělní vyjížďka po nádherných stopách směr Kozákov opět neměla chybu, jen jsme ze Smetanovy vyhlídky nespatřili téměř nic, a tak Z luhů a hájů II. zřejmě nesložíme. To Péťa s Naďou na Kumburku by mohli aspoň zaznamenat partituru Nezacházej slunce. Útulná hospoda na Ploužnici (na Stezce tam spal Sven údajně poprvé v životě pod stolem, vzpomínáte?) a její oběd byla taková hezká tečka za letošním Silvestrem. TAK, hezký nový rok všem, co jste nebyli s námi!

TURAS bál v Michnově paláci, 7. 1. 2011
a narasky JiKuč + křest knihy *60 fot v časech pravdy v Mlýnské kavárně
TURAS bál byl hodně povedený, Kučera měl velkou radost ze křtu své knihy 60 fot v časech pravdy, z darů a především z hojné účasti. Čtrnáctka byla reprezentativně zastoupena i oblečena (nás se výtky o odrbaných džínech rozhodně nemohly týkat) a někteří Čtrnáctkáři vydrželi vzorně pít i reprezentovat až do půl šesté ráno.
Více viz album
T14

Dvojitá akce Z, 9. 1. 2011
…Ale jen co jsme na zbraslavském nádraží dohledali pamětní destičku patnáctkové výpravčí, poklidná nedělní vycházka se dramaticky proměnila. Převýšení vánoční Koukolovy hory jsem umně skloubila s uklouzaností novoročních Prachovských skal a vzniklo z toho stoupání po hraně (někdy možná i za hranou) na Závist. Je to neuvěřitelné, ale k Arcibiskupskému altánku jsme se vydrápali všichni. A nejen my, ale i naše kyčle, kolena, kotníky a záda. A ruce, které podle všech předpokladů měly hrozit holemi, je místo toho odhazovaly v dál a sápaly se po zaslouženém šampaňském…
Více viz
27. DVOJITÁ AKCE Z - 9. 1. 2011 - fotoalbum...

Vernisáž Aleny Hořejší ve Staroměstské radnici, 13. 1. 2011
Z výšin Staroměstské radnice a povznášejícího umění naší architektky jsme sešli do podzemí hospody U Pivrnce a rázem jsme byli v zajetí umění undergroundu. Ale co, měli jsme pro sebe celý sál i příjemnou servírku a hlavně jsme s uspokojením zaznamenali, že nám dorůstá nová generace (Jonáš), které se v hospodě vysloveně líbí!

Počítání sluníček u Nadi, 20. 1. 2011
Další čtvrtek jsme byli na vernisáži sluníček v soukromé galerii Nadi H. Holubí letka se hodně snažila, ale vše sníst nedokázala, stejně jako sčítací komisařky nedokázaly oznámit výsledek ověřený notářem. Takže ani nevíme, kolik jsme viděli sluníček, ani kolikrát jsme bouchli Bohemku v akci. Ale kdyby šampusové bublinky nadnášely, museli bychom se v posledním metru všichni vznášet u stropu.
Album
T14

Narozeniny Náměstka a Bubu, 29. 1. 2011
Pozvánka
V sobotu 29. ledna, na oslavu spolužáků z první třídy, co už to spolu táhnou 64 let, je na postelích už skoro plno. Lenka se přihlásila mailem jako čtrnáctá a zbytek do čtyřiceti zaplnili včerejší účastníci hospody. Zkuste na Bubu vyškrábat poslední z pryčen. Nikdo vám nebude z důvodů sešlosti věkem nebo dokonce z galantnosti přepouštět postel. Maximálně se budeme snažit vás v noci na zemi nepošlapat.
A jak bylo? Náš zasloužilý umělec totiž ztvárnil píseň "Já jsem člověk sexuálně deviovanej" v osmi obrazech. A nepředstavujte si, vy chlíváci, nějaké přízemní prasečinky přisprostlého Urbana. Ostatně píseň, ve které není ani jedno sprosté slovo, si to nezaslouží. Přesto jsme velmi ocenili, že měl JiMi ukazovátko. Tím nám kupříkladu ozřejmil, že upocený Bubča, táhnoucí do slovenských jebáků s sebou kačenku, představuje verš "masochismus, sodomie"...
Více viz album
T14

Spanilka v Krušných horách 4. - 6. 2. 2011
…A další překvapení nás čekalo, když jsme se usilovně snažili dostat včas do Božího Daru. Mladí v klidu dopili - a stopli si bagr. No řekněte, kdo z vás na to má jet s plnou lžící? Lyžařská stopa končila na Božáku přímo u hospody Špičáku, kde jsme důstojně rozloučili se Spanilou jízdou L. P. 2011. Sám majitel firmy Kukla nám přistavil nejluxusnější dostavník ze své sbírky autobusů. A tak když jsme sjížděli z hor do údolí proti slunci, který právě zapadá, mohli jsme s úžasem vydechnout: Jó, Tenkrát na Západě... Krušných hor - to byla Jízda!
Více viz album
T14

Míla Fuxa & KROCK v Malostranské Besedě 18. 2. 2011
V pátek byl v Malostranské besedě dlouho očekávaný a dlouho inzerovaný koncert Míly Fuxy s kapelou Krock. Na prknech, která znamenaly folkový svět, vystoupil také současný člen Čtrnáctky a bývalý člen Krocku Roulin. Velice příjemná, téměř rodinná atmosféra, kterou umocnilo závěrečné rozdávání diplomů vzorným, rozuměj dlouholetým divákům. A Čtrnáctce byl udělen! Počítám, že nám ho statistik Krocku přidělil za člověkoroky - s důrazem na člověko, vždyť kupříkladu v pátek se nás Čtrnáctkářů mačkalo u stolečků třicet tři!
Album
T14

28. posedlosti - Vysočany, Libeň, 20. 2. 2011
… Každé slohové cvičení musí mít závěr a hlavně zhodnocení. Nechám to na klasicích. Jiří Dědeček: "Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti, kdo se do nich vydá, ten je synem smrti." A Bohumil Hrabal ústy Vladimíra Boudníka: "No ne, doktore, ta Paříž, to musí být nádhera, skoro jako Libeň, možná skoro jako Vysočany." A pak si vole vyber. My jsme si vybrali hospodu U Rokytky…
Více viz
28. VYSOČANY, LIBEŇ – TO JSOU PRAŽSKÝ ČTVRTI, KDO SE DO NICH VYDÁ, TEN JE SYNEM SMRTI ANEB ZASE NÁM LHALI - 20. 2. 2011 - fotoalbum...

Výletní restaurace a U Slovanské lípy, 22. 2. 2011
Včera jsme se opravdu sešli ve výletní restauraci v Městském muzeu a zažili jsme velice poetické odpoledne. Plný sůl, ke kterému nám úslužný číšník přinášel další a další židle, živý pianista, točené pivo, taliáni s křenem. A výborná zpráva pro ty, co nedorazili. Všichni nad šedesát, ovšem vlastníci Opencard, mají vstup do celé budovy za korunu a my mladší, když řekneme pokladní, že jdeme jen do hospody, to máme dokonce zadarmo! Jediná nevýhoda je, že vás z imaginární hospody vyhodí už v šest. Tak se stalo i včera, dojeli jsme pak na Žižkov k Lípě a tam v temném koutě jsme si dali několik Koutů. Ovšem obsluha zapomínala objednávky ještě více než my nebo naše piva rozdala cestou k nám do salónku. Prostě příště 8. března budeme slavit MDŽ zase u Voraře.

Víkend v Norrisově boudě, Jizerské hory 25. - 27. 2. 2011
Album
T14

    1) Komorní Silvestr v Milíčevsi                                                                   4) BuBu a Náměstek v zajetí domin
    2) Dvojitá akce Z - teď první Z u Vančurovy vily                                      5) Vysočany - Libeň - toho času ve Vysočanech
    3) Stáňa počítá svědimitě, ale stejně se nedopočítala                               6) Snažíme se roztlačit vlak do Harrachova

U Voraře, 8. 3. 2011
Včera jsme u Voraře celý večer slavili. Společně s ministrem - on dole, my nahoře. A bylo nás tolik, že nám pan ministr musel půjčovat židle. Nejdřív jsme přivítali na svět nového občánka Marka (51 cm - není na Vaši rodinu krátký, pane Provázku?), pak jsme oslavili jedny nevýznamné narozeniny a nakonec došlo na oslavu, jen kvůli které dorazila i Lenka. Sice jsme nedostaly mýdlo a utěrky, ale Pažout (bez Horáčka) nás všechny ženy na MDŽ obdaroval rudými karafiáty. Ty voněly!

40. bál TAKu - Aprílový, KC Vltavská 1. 4. 2011
Po všech inzercích a youtube kapely M.T.O. jsem byla obrněná a duševně připravená na příval písniček ze stanice Hvězda. Takže Pavel Liška mě neporazil. Ale co mě dostalo, byly jejich převleky. Ježišmarjá! Vždyť takhle jsme chodily ohozené. A co hůř, ještě jsme si představovaly, jak nám to sluší. Ještě štěstí pro nás (a tím pádem i pro naše děti), že si tehdy totéž zřejmě mysleli i naši nápadníci. Jinak by nebyl, kdo by pro nás uspořádal TAKový senzační bál!
Album
T14

Na hřbetě trojské kobyly až do Saigonu, 3. 4. 2011
Zatímco plot kolonie byl děravý jak řešeto, Botanická zahrada se do nové sezóny schovala za plot podstatně bytelnější. Slečna v pokladně byla tak šťastná, že jí nenadávám za to, že se teď platí i v lese, že mi prodala vstupenky po koruně. To se mi radostně vykřikuje: "Jste mými hosty!", když mne to fanfarónství přišlo na 29 Kč. Tak jsme se společně s Mexičankou nečekaně toulali mexickou pampou, poslouchali, jestli nám honky tonk blues kosatce nezahrajou a dotýkali se sv. Kláry. Konečně jsme se dostali k trojské kobyle. Některým puntičkářům se určení živočišného druhu nezdálo - no uznávám, Myslbek by Václava na tohle asi neposadil…
Více Viz
29. NA HŘBETĚ TROJSKÉ KOBYLY AŽ DO SAIGONU - 3. 4. 2011 - fotoalbum...

22. Řevnický Poklad, 9. 4. 2011
Tak to vypadá, že nás do Řevnic nejenom chodí čím dál tím víc, ale ještě si pořizujeme čím dál tím víc dětí chtivých pokladu. Jen tak se mohlo stát, že ze Zadní Třebaně do Osova seděla Čtrnáctka sama v přeplněném vagóně. V obrovském hadu jsme se odebrali do hospody ve Velkém Chlumci, kterou jsme zcela zaplnili a vypěnili i do přilehlé zahrady. Teprve potom díky postupné parcelaci na skupinky se podařilo Pavlovi nás jakž takž zvládnout, zaregistrovat, udělat daktyloskopické otisky a pustit ze řetězu do přírody. Pak už jsme celou cestu sou a soutěžili. A přitom zcela nenápadně vystoupali na rozhlednu na Studeném vrchu, kterou pro nás před pár lety otevřela Jednička. Nádherný výhled až na Karlštejn...
více viz album
T14

U Voraře, 3. 5. 2011
Včera nás bylo U Voraře opravdu hodně, ale do Smrčiny bychom se vešli určitě (?? nerozumíte?? - zřejmě nesledujete TV Fourteen). Taky jsme v tom počtu vypili sud Svijan už v půl deváté. Naštěstí pan vedoucí, když viděl, jak další a další lesní muži a ženy ochotně vcházejí do podzemní cely, urychleně dojel pro další. A v tom úle se naprosto jasně ozřejmilo, že většina z přítomných má fatální vědomostní nedostatky - pokusím se napravit níže. Každopádně společnost byla tak příjemná, že ani hrozba ranního odběru moče a opravdu silné odhodlání odejít tentokrát včas, mi nezabránilo zase téměř neúspěšně chytat poslední metro. To zas budou výsledky.
P. S. A těm všem včerejším nedoukům a stejnou měrou i dnešním čtenářům, kterým hlodají v hlavě Smrčiny, zákon 114 za 14 a nedej bože les, vysvětlí vše snad dostatečně důrazně náš plukovník.

Promítání Jemenu, 4. 5. 2011
Luděk L. u sebe v Eurovii promítal opravdu zajímavý lednový Jemen. Poté jsme se odebrali do Harmonie, kde jsme museli ten abstinenční Jemen pořádně spáchnout.

Noc literatury, Libeň 11. 5. 2011
Více viz album
T14

43. Malá Stezka, Slavonicko 12. - 15. 5. 2011

Pozvánka Jirky Bubeníčka

…A bylo sobotní ráno Čtrnáctého. Krátce jsme si zahráli po snídani v trávě a vyrazili dobýt bájnou horu. Na okótované Čtrnáctce nastal neúprosný rozřad do zvěrokruhu - některé ženy dokonce nahnali do ohrady s býky. JaVor nám rozdala pamětní placky, šéf nerozbitné skleničky z NDR a šetrně nám sdělil, že zase máme co slavit. Před čtyřiceti lety totiž pro nás založili naši kamarádi Čtrnáctku. Zaznělo čtrnáct poctivých ran, hymna, některým (a nebyly to jen ženy) lehce zvlhly oči dojetím a pak už jsme si užívali nejen, že jsme všichni Čtrnáctka, ale i to, že jsme všichni tak krásně barevní. My si teď můžeme rozkvetlou tolštejnskou louku zopakovat kdykoliv!
Více viz album
T14

    1) Prodíráme se divočinou do Saigonu                                                     4) Gagarin nám mává z libeňského plynojemu
    2) Při Pokladu jsme navštívili nově otevřenou rozhlednu                         5) Oslavenci převlečeni za sebe
    3) My všichni hledači Pokladu                                                                   6) Oslava Čtrnáctky na Čtrnáctce


Jirka Michl - 18. 5. 2011


Vzpomínkové album
T14

U Voraře, 17. 5. 2012
Pokud chcete strávit bezvadný večer v čistě pánské společnosti, jděte k Voraři těsně po Stezce. Teprve po desáté přišli na jedno malé a malýho dvě ženy, ale do té doby se muži věnovali pouze mě. Závidíte, co?

30. Ještě jednou pasáže, tam si všechno ukážem, 24. 5. 2011
… Ještě před měsícem mohl Kinského palácem projít kdokoliv, teď recepci osadili ostražitým vrátným. Stejně jsme dokázali v počtu dvaceti pěti nepozorovaně projít nejen okolo jeho kukaně ale i dvěma zdánlivě zamčenými dveřmi a vyjít do Týnské uličky. Tím byl dán charakter vycházky. Neopovrhovali jsme sice klasickými pasážemi, ale brali jsme zavděk i polosoukromými průchody a také průchozími restauracemi. Bylo zábavné, jak personál v Café Domeček v Dlouhé, v Le Court U Valentů, v Červené tabulce, v bistru Le Marc U Hájků, v předlouhém Lokále v Dlouhé na nás někdy zíral očima plnými úleku, někdy nás naopak vítal v nadějném očekávání a pak zase s hlasitou úlevou nebo zklamáním sledoval, jak mizíme druhým východem pryč.
Více viz pasáže
30. JEŠTĚ JEDNOU PASÁŽE, TAM SI VŠECHNO UKÁŽEM - 24. 5. 2011 - fotoalbum...

TAKová plavba parníkem Odra 25. 5. 2011
TAK jsme po letech vyrazili na vodu, a sice rovnou parníkem na Vltavu. Hned po nalodění začal hrát Bridge band, teklo pivo proudem a před našimi užaslými zraky zvolna plynula sluncem prozářená Praha. Lidé na březích i z poloprázdných parníků nám mávali a záviděli, jaká z naší namačkané paluby zní hudba a sálá pohoda. I tombola se podařila, nikdy bych nevěřila, jakou dětinskou radost dokáže mít ošlehaný mořský vlk, když vyhraje dětské ploutvičky. Když se snesla mezi břehy noc, sedli jsme si na záď, zvolna usrkávali Cuba Libre a pozorovali, jak na palubě tancují pruhy a nad Prahou hvězdičky. A tak volám co dokážu nejsilněji: Cuba sí, jazzík yes a příště zase parník ANO ANO ANO.
Album
TAK

10. Milíčeves 3. - 5. 6. 2011
...Že teče pivo proudem a stoly se prohýbají pochoutkami, to už bereme za těch uplynulých deset ročníků téměř jako samozřejmost, ale že nám domácí pán připraví večerní vernisáž usvědčujících fotografií (takoví jsme před devíti a méně lety byli?), 10 výročních lahví brutu a pamětní listy - to už nevím, jak se dá trumfnout (i když možná Jirka Navrátil by se svými neudanými štěňátky věděl)...
více viz album
T14

XIVejt U Dvou hrabalů, 14. 6. 2011
Včera bylo úterý, Čtrnáctého - tím pádem XIVejt. IvČe objednala čerstvě vyhrabanou stodolu pro padesát lidí a ono nás skutečně přes padesát přišlo. Zapálili jsme svíčku a hráli už od sedmi!! až do jedenácti téměř nepřetržitě. "Já budu žít navěky na druhým břehu řeky. Kterýmu z nouze říkam čas." JaVore, Provázku, Ivčo, Franto, Koppe, Mirku, Radku, Housle - díky!

Literární výlet s Eugenem Brikciem, tentokrát věnovaný Jaroslavu Seifertovi, 20. 6. 2012
Zřejmě proto, že by bylo Jardovi letos 110 let. Výlet začíná v půl páté u Vojenského historického ústavu na úpatí Vítkova. Když nás í na Literárním výletě s Eugenem Brikciem literární kritik Slomek ujišťoval, že Bezručovo čtyřverší k Seifertovým narozeninám je tak prosté, že si ho prostě musíme zapamatovat, hluboce se mýlil. Z celého lehce propršelého večera mi utkvělo jen to, jak jsme si ve Strahovském pivovaru střídavě ťukali černým a světlým Norbertkem (nebo to snad bylo oběma najednou?)

Vítání léta ve Vojanových sadech, 21. 6. 2011
Včera jsme přivítali léto velice příjemně, ostatně jako každý rok. A při pohledu z okna musím konstatovat, že i Medard má TAK rád.

Pantakovky, 24. - 26. 6. 2011
Na Pantakovky je prý přihlášeno málo lidí ze Čtrnáctky. Mladí, udělejte s tím něco. My už za vás putovní pohár ve fotbale neobhájíme. A jak jsme řekli, tak udělali. Viz níže

Zahradni restaurace U Stareho pivovaru, 28. 6. 2011

Viz 30a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2011 květen - září 2011
Včera to byl hodně vyvedený začátek zahradních restaurací. Zahrada Starého pivovaru v Braníku byla tak, jak má být - rozlehlá, s rozložitými kaštany, v závěru večera jsme se dočkali i táboráku s buřty. Namačkali jsme se ke dvěma stolům a oslavili famózní úspěchy našich borců na Pantakovkách. Čtrnáctka měla nejrychlejší koně a yalmaru a získala tři poháry vítězů. Píč-cup jsme se neodvážili znesvětit, ale pohár vítězů ve volejbalu a pánského sedmiboje (Kdo stál na bedně? 14, 14, 14) jsme naplnili šampaňským a pili na zdraví nejen vítězů, ale i Radka, který běžel a doběhl závod pí/půl. A všechno včera večer bylo, jak má být. Karel Kužel odešel s cizím baťohem a pohárem, a když majitel nazval Věru Ouř. mladou paní, dopadlo to jako obvykle. Příliš hlučná společnost se přestěhovala dovnitř, Věra nám neustále objednávala další a další malá piva a my jsme usilovně vyplňovali emaily, na které nám mají posílat nabídky obědů. A tak se přihodilo, že jsme prijeli.domu@azvpultreti.cz.

15. cykločundr, Kostelec nad Orlicí 1. - 6. 7. 2011
… I když to vypadalo, že plánovaný počet navštívených čtyř pivovarů (Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Běleč, Žamberk) díky počasí zůstane nesplněn, Honza vymyslel ďábelský plán - do Žamberka dojeme s koly vlakem. Ovšem hned na nádraží na nás číhal složitý důkaz matematické indukce prováděné na našich kolech. I když výpravčí a strojvůdce mínili opak, dokázali jsme, že když narveme do vlaku přecpaného koly kolo jedno, narveme tam i n kol (n = 20). Vůle a matematické uvažování zvítězilo nad prostorem a cestující veřejností. Pak už nám nevadilo, že Kanec podobně jako Zilvar z chudobince zůstal neochutnán. O zítřejší den (pracovní) se nestaráme, a tak jsme z kempu Vochtánka zamířili na podvečerní rozhlednu. Na Vrbici v pět, pod 153 schody poutního kostela Homole, skutečném vyvrcholení 15. cykločundru před šestou. Bylo nás symbolických pět a jeden úžasný průvodce.
Více viz Album
T14

Neplánovaný parník Tyrš, 7. 7. 2011
LeHni: Setkání s domorodým kmenem Podorlicka nazývaným Dušáci v nás zanechalo tak hluboký dojem, že se s nimi setkáme ve čtvrtek 6. 7. asi v 19.30 na parníku Tyrš mezi mostem Palackého a Jiráskovým. V zastoupení ZuVla Lehni
ZuVla: Děkuji LeHni za oznámení a jen LeHce opravuji. Setkání je ve čtvrtek 7.!!! července, a parník Tyrš kotví mezi mostem Palackého a Výtoní. Vše ostatní sedí.
A jak bylo? Setkání s domorodým kmenem Podorlicka nazývaným Dušáci na cykločundru v nás zanechalo tak hluboký dojem, že jsme se s nimi setkali hned následující den ve čtvrtek. Jako důkaz mimořádných schopností domorodého kmene uvádím, že ještě ve středu v šest hodin večer nás Honza Dušák dokázal dotáhnout pod Homoli, abychom si mohli vystoupat a koleno Honzy Brádky i sestoupat 153 schody. Ve čtvrtek rovnou z cykločundru ujeli na dovolenou do Prahy, a tak jsme si společně užívali hladiny Vltavy i hladinek klíďo píďa, kterou nám nabídla posádka parníku Tyrš a podala naše protialkoholní guru.

9. Klídek a pohoda ve Lhotě 15. - 17. 7. 2011
… Nikdy nevěř cyklistovi pod třicet. Na jeho popud jsme se vydali po zelené, kde se jen "chvilku" nesou kola. Ale když jsme sjeli nesjetelné, vynesli kola strží nahoru a snesli kola strží do Černé rokle dolů a mohli konečně nasednout, spadla Sonja ošklivě z kola. Z plá-nované pohody se stal akční snímek se stromy kývajícími se pod nárazy vrtule na všechny strany a záchranářem spouštěným na laně z helikoptéry. Ale všechno dobře dopadlo. Sonja se proletěla a my jsme získali exkluzívní fota.
Více viz Album
T14
Kužel

    1) Zdá se, že Čtrnáctka výklad o pasážích pečlivě sleduje                   4) Když na cykločundru pršelo, jeli jsme do Rychnova nad Kněžnou,
    2) Účastníci Milíčevsi na Loretě                                                               5) když hezky, tak do pivovaru U Hušků
    3) Přijímání pod obojí na zahradě u Mazáčků                                           6) Výlet ze Lhoty

Švýcarsko na kole - 21. – 30. 7. 2011
Výpad do Švýcar byl krátký a úderný. Pokusím se o nemožné, a sice o totéž ve svém popisu. Jako modrošedá ledovcová nit se naším putováním táhla Rhona. S jedním bonusem na začátku v podobě kilometrového sjezdu (na výšku) k Ženevskému jezeru (nám málem odepřenému) a dvěma výjezdy za čtyřtisícovými velikány (zmařeno úplně zbytečně puntičkáři, kteří nesmyslně porovnávali mapu se spatřenými štíty hor). Ale i tak jsme si užili pohodovou jízdu mezi nezralými hrozny a zralými meruňkami, mezi strmými úbočími kopců s vodopády (to je paráda, tam nahoru nemusíme), mezi středověkými hrady (kam jsme se někdy dobrovolně vydrápali), pobyty v zahradních hospůdkách nad místními pivy, víny a café glacé, malebnými městečky a vesničkami. Zažili jsme i několik překvapení - v jeskyni u Saint Maurice obrovský vodopád, v Léonardu podzemní jezero. Vyzkoušeli jsme si pocity Indiana Jonese na zavěšené lávce vysoko nad průrvou. Kousek od pramene Rhony cyklostezku R1, která místo dolů vedla do hustého kopce nahoru. Ale to jsme Švýcarům odpustili, protože kanton Valais byl úhledný, naštěstí přiměřeně úhledný a přiměřeně spořádaný. Obávali jsme se, že si ani nezabrnkáme a nakonec jsme zažili bezvadné večírky v rozestavěné restauraci v kempu u Ženevského jezera či hraní v borovicovém lese v Sierre. V takové malé švýcarské díře Martigny, kousek od exkluzivní výstavy Moneta, jsme se rozsadili v římském amfiteátru a tři naši gladiátoři byli předhozeni čtrnáctkovým lvům. Na konci představení lvice vtrhly do arény a místo sežrání začaly okolo našich trubadúrů v záři reflektorů divoce křepčit a jeden cvičený lev kroužit na kole. A když nastaly večer v Briggerbadu deště, umluvila Alla vedoucího dětského tábora, aby nám přepůjčil jejich cirkusový stan. My jsme hráli a Simon s mladými kočkami jen pro nás tancovali. A ještě jeden zážitek hodný zaznamenání - pouhých 200 let po Suvorovovi dobyli naši muži alpský Furkapass (2 436 m n. m.) a jejich věrné manželky je následovaly až jámy ledové (2 300 m n. m.) Prostě výpad do Švýcar byl krátký, úderný a moc hezký. A na ten Matterhorn se holt dál budeme dívat doma v kuchyni na kalendáři. A ještě něco, místo rozcvičky si budeme každé ráno opakovat: Nežli sedneš na kolo, podívej se okolo, máš-li svoje saky paky, rukavice, h e l m u taky a kompjůtr v držáku, peněženku s d o k l a d y, ty Stáňo!
Alba den po dni
23. 7.
24. 7.
25. 7.
26. 7.
27. 7.
28. 7.
29. 7.
30. 7.

Dojízdná na Hrázi věčnosti v Sobíně, 31. 7. 2011

Balkan Hills, 2. 8. 2011
Komu bylo na zpáteční cestě ze Švýcarska líto, že v úterý není hospoda, už může mít hned lepší náladu. Hospoda zítra je! A sice u Roulina na Balkan Hills. Má to výhodu, že nemusíte chodit v šest jako do ostatních zahradních restaurací, ale zase jednu nevýhodu, že musíte být dochvilní. Branka do kouzelné zahrady se otevírá přesně v sedm. Pak už musíte volat někomu, o kom se domníváte, že je uvnitř a navíc, že vám zvedne mobil.

Narozeniny Marčelíny, 13. - 14. 8. 2011
Už kamarádi pomalu stárnem. O víkendu jsme zapíjeli předposlední padesátku na Čtrnáctce. Vzpomínáte na ty první, těžko uvěřitelné padesátiny v Saloonu se striptérkou zabalenou v obří krabici? No a teď už je má před sebou jen naše neteřinka. Ale stejně to byla v sobotu povedená oslava.
Adrenalinovou průrvou jsme vyjeli na náhorní planinu, rozbili stanové městečko a vyrazili na slibovaný vyhlídkový bod. Nenápadný čtyřsetmetrový kopeček Nedvězí, pár metrů stoupání a ... paráda. Kam se hrabe Gornergrat se svými třemi tisíci. Za 31 franků jsme viděli jen mlhu, tady po šampusu úplně zadarmo třetinu Čech. Krásných, zelených Čech...
Více viz Album
T14

    1) Švýcarsko - Matterhorn nespatřen                                                       4) Dojízdná Na hrázi v Sobíně
    2) Naše večery s hudbou Praha                                                               5) Oslava Marčelíny
    3) Relax se štíty hor                                                                                   6) Relax nohou po protančené noci

Helios na Proseku, 9 8. 2011
V úterý jsme na terase na Proseku poslouchali Humoresku, bohužel ne v podání a s výkladem Lenky. Průtrž pak vyhnala virtuózy i ostatní posluchače z terasy, a tak jsme měli celou terasu pro sebe, mohli jsme každý sedět asi na pěti židlích.
Album
Kužel

Slovenské hory - Malá Fatra - západ 18. - 23. 8. 2011
… Pak už nás čekal Klak pro svůj výhrůžný zoban kdesi v oblacích několik let odkládaný. Jenomže po jednom hrdinském činu - pětisetmetrovém výstupu s ohavně těžkým baťohem - místo dloouhého kochání výhledy a plácání po zádech, jak jsme dobrý, že na to ještě máme, následovaly další a další uklouzané jebáky. Ve Vričanském sedle odjíst kus baťohu, vydržet u ohýnku aspoň do devíti a spát. A jdeme dál. V sedle pod Hnilickou Kyčerou tři veteráni památné Slovenské expedice ´88 vzpomněli třemi loky vody (ani hltem borovičky) a třemi minutami ticha na tehdejší padlé a rychle zase dál a hlavně výš na Kyčeru. Náš heroický boj s výškovými metry a kluzkým terénem byl znehodnocen cyklisty (jeden ještě starší než my), kteří vytlačili na vrchol kola…
Více viz Album
T14

Riegrovy sady, 23. 8. 2011
Všechny zážitky z Hnilické Kyčery jsme vychrlili na kamarády, kteří nás přišli přivítat do zahradní restaurace v Riegrových sadech, na posledním pokořeném kopci Slovenských hor. Teď rychle vyměnit pohory za sandály, baťoh za kolo, vedro za vedro a vyrazit směr Jadran.

Cyklo jachtou po Dalmácii 27.8. - 3. 9. 2011
… A co si ještě budeme pamatovat do smrti smrťoucí? No přece karneval v Komiži. Paluba byla karnevalovému veselí malá, a tak jsme se vydali do nočních ulic. Všechny masky tancovaly, ale pozornost upoutávala především sněhobílá dvojice - špekáček převlečený za sněhovou vločku a baletka z Lebedinovo ozera, která si kvůli vysněné roli neváhala oholit svůj mužný fous. Hoj, to byl krásný týden!
Více viz album
T14

Zahrádka U Holečků, 6. 9. 2011
Včera jsme se seděli v zahradní restauraci U Holečků u ohradní zdi Hvězdy. Tak vězte, že do hospody (dle mínění mnohých a tudíž nedorazivších) na kraji světa přijeli dva Řevničáci, Miloš z Újezda až kdesi u Kolína, cyklista z Řeže a téměř ztracený syn Honza Vávra, který tady kdysi lezl oknem na dívčí koleje a - což je ještě neuvěřitelnější - chodil do hospody!!!
Ctrnáctkové léto

33. Lesní hry v Harasově, 9. - 11. 9. 2011
pořádala Čtrnáctka
ředitel vazební věznice Smrčiny pkl. Mgr. Petr Beránek - Vláďa Roith
zástupce ředitele - Zdeněk Větrovec
dozorci - Jana Vorlová, Michal Martina, Helena Tichá, Mirek Tichý
vazební lékař - Helena Tichá
kulturní referent - Jana Vorlová
starší vězni (kápa) - Stáňa Dufková, Radka Chloupková, MUDr. Helena Kestřánková, Jakub Blaťák
kuchařka - Nataša Roithová
pomocná kuchařka a myčka Zanussi - Stáňa Dufková
Milí pořadatelé, dík za péči o zadržené podezřelé, kterým jste připravili nehynoucí zážitky. Po poněkud strastiplné štvanici jsme si užili zajímavých her, krásného prostředí, dobrého jídla a všestranné péče našich dozorců i kápů. Ještě jednou dík. Jarmila Ledvinová
Album
T14

Brandov 16. - 18. 9. 2011
…Společně s mluvčím Povodí Ohře se nám podařilo otevřít Flájskou přehradu přesně tuhle sobotu. Procházíme jedinou pilířovou přehradou ve střední Evropě. Scházíme po schodech až na samotné dno čtyřicetimetrové dutiny jen proto, abychom si na betonu přečetli, že hospodský Standa, který se snažil celý upocený hospodu Na mýtince v Mníšku uběhat, je vůl. A my mu tak fandili!
To náš další obsluhující hospodský v Českém Jiřetíně je poctivý kominík. Pak už Německem spěcháme zpátky do Čech, do Brandova, na Okresní : přebor. Jen, co jsme zjistili, kteří jsou vlastně naši, začali jsme hlasitě fandit. Určitě jen díky našemu mohutnému povzbuzování a Ivanovým dobrým radám náš Baníček vyhrál. Jakmile jsme dopekli buřty na ohýnku, vtáhly nás dovnitř zlaté hity sedmdesátých let. A kdo byl největší hudební tahoun? No přece náš největší pamětník Vítek (ročník 1985). A to jsme si naivně mysleli, že všechny ty staré songy nenávratně zmizely společně se stanicí Hvězda, kalhotami do zvonu a prvním skinem Hálou…
Více viz Album                                                                                                       Vitek procítěněn zpívá Dej mi pár okovů...
T14

MF Band & Krock pro TAK, 20. 9. 2011 KC Vltavská
Míla bude hrát v Dopravních podnicích a koncert organizuje TAK. Čtrnáctka by měla mít téměř za povinnost jít v plném počtu, vzpomeňte na diplom "Vzorný divák Krocku", který jsme obdrželi v únoru v Malostranské Besedě. Lístek stojí pouhých 120 Kč, spočítejte si to. Když nepůjdete do hospody k Voraři, který by měl být přesně v tomto termínu, tak koncertem vlastně ušetříte.
Se zahradními restauracemi jsme pro letošek skoncovali, ale ani včera nás neuvítal Vorař. Dopravní podniky totiž navštívili naši známí Andělové Míla Fuxa spol., který po přestávce Krock sun Krock doplaval do důvěrně známého sargasového moře i do té naší milované Ameriky. Jenom dnes nad sklenicí s jogurtem dumám, proč jsem si včera objednávala další a další světlej Gambrinus.
Album
T14

31. posedlosti - Bílá, zelená, červená uprostřed pražské divočiny 2. 10. 2011
…opět ponořili do pralesa a vynořili až nad červenými tenisovými kurty (červenou stejně jako zelenou žádný Watson neuhodl). Pak už nám zbyla jen ta divočina. I mí svěřenci notně zdivočeli. Vyhnali šampaňským poustevníka, okupovali dětské hřiště, a když se jim nepodařilo vykolejit vlak, chtěli aspoň plivnout na osmičku. Za trest si dáme ostrý výstup na Vidouli dříve nazývanou Vidova hora (mí cyklisté z Brače vědí, jaké je to ve vedru přísné potrestání)…
Více viz
31. BÍLÁ, ZELENÁ A ČERVENÁ UPROSTŘED PRAŽSKÉ DIVOČINY - 2. 10. 2011 - fotoalbum...

DD v Ústí nad Labem 14. - 16. 10. 2011
...Ale hned ráno v 9:00 přesně bylo zahájeno dvoudenní pochodové cvičení, které s přípravou na DD nemělo moc společného. Bertiným údolím jsme došli k nepřístupné Wolfrumově vile, kterou nám kouzelným slůvkem otevřela sedmá nejlepší moderátorka v Česku. A pak už přišli ke slovu Ústečáci.
Pracně nasbírané informace na www.usti-aussig.net doplňovali vlastními poznatky posbíranými během svého bohatého brožovaného života. Kužel nás udivil, že bydlel ve vrátnici u Berty Schaffnerové, ale časem už jsme se nedivili ničemu, on totiž bydlel a chodil do školy v Ústí skoro všude. Autorem bank v centru je věhlasný ústecký architekt, který měl z toho legraci, když Vávrovi na koleji načůral do pokoje. A ze Střekova házel Honza (můžete dvakrát hádat který) při maturitním večírku lavice dolů ze skály…
Více viz
31a. PRAŽSKÉ POSEDLOSTI - DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ ÚSTÍ NAD LABEM - 14. 10. - 16. 10. 2011 - fotoalbum...
Další album
Kužel

    1) Po spoustě let jsme navštívili i Lietavský hrad                                     4) V Brandově sledujeme Okresní : přebor
    2) V Chorvatsku                                                                                       5) Uprostřed pražské divočiny
    3) Uvnitř Flájské přehrady                                                                        6) Jó, to je Ústí

U Voraře, 18. 10. 2011
Včera jsme si U Voraře netradičně sedli ke kulatému stolu a hned se ukázalo, že to byla chyba. Nikdy bych nevěřila, že servírka dokáže jedním zvrhlým pivem polít tolik lidí najednou. Vrátili jsme se tedy ke starým (zasedacím) pořádkům, nechali nešťastnou slečnu šůrovat a pak už bylo dobře. Když jsme zrovna nepili na zdraví, bavili jsme se o tom, co jsme zažili o víkendu.

Promítání Indie Hanky Brádkové, 25. 10. 2011
u IvČe na Lobkovičáku

53. Velká Stezka, Bechyňsko 26. - 30. 10. 2011

Pozvánka Jirky Bubeníčka

…Do pivovaru v Dražíči jsme tak dorazili za tmy jako poslední. Postele večeře, zem - jak se to rýmuje? Všechno je jinak a vůbec to neštymuje. Museli jsme bránit šéfův pracně vytvořený excelový seznam před jeho samotným tvůrcem. Na nepořádné stezkaře si netroufá, ale nebohý papír by trhal. Ale náš počet, hudba a konzumace vše srovnala.
Více viz album
T14

Oslava Vráti ve Světicích, 5. 11. 2011
… Ale nakonec nás všechny spojila dlouholetá bezmocnost Vráťu uhnat, lapit voláním na pevnou. Prostě Vráťa je cool, že se mu nemůžeme dovolat, ale pro nás už byl jak kůl v plotě. A tak když si někdo napsal na starej kůl prostinkej nápis, že Vráťa je vůl, všichni najednou znovuzískali možnost artikulovat a s chutí si tu letitou pravdu zařvali. Šéf mu opatrně vsunul do kapsičky mobil, a když jsme Vráťovi začali najednou volat na jeho první mobil v životě, zmohl se rezignovaně jen na mačkání tlačítek. Ale to už jsme mu radostně a s chutí (podobně jako před deseti lety na Granátce) přezpívali Proč bychom se netěšili, když už Vráťa mobil má…
Více viz Album
T14

Žili kdys tři bratři a tři sestry - všichni sokolové, 6. 11. 2011
Pozvánka: Lenka si ve Švýcarsku místo hodinek koupila lampión a už od léta otravuje, že chce v předvečer zářící sedmičky průvod. Měli bychom využít toho, že si ještě od Stezky pamatujeme, kde máme lampióny my. Vezměte ho s sebou na vycházku, vaše investice do papírové píčoviny se tak aspoň dvakrát zhodnotí.
A jak bylo? …Konečně došlo na třetího sokola. Jenomže vyvstal problém. Když jsme Koppa vyfotografovali před jeho rodným sklepním okénkem, přihlásil se k rodnému domku i Luděk. A hned se s Péťou začali trumfovat, kdo se víc vzpíral, když ho maminka táhla za drobnou ručku do nuselského Sokola. Rázem jsme měli sokoly čtyři….
Více viz
32. ŽILI KDYS TŘI BRATŘI, TŘI SESTRY - VŠICHNI SOKOLOVÉ - 6. 11. 2011 - fotoalbum...

    1) Střekov                                                                                                 4) Vráťa - zas mi to nebere
    2) Podzimní Stezka , někde u Bechyně                                                      5) Žili kdys samí dsokolové
    3) Zakončení v Bechyni                                                                            6) Lampiony jsme na vycházce užili

Nikopivoklát, Rataje, Kácov 11. - 13. 11. 2011
Album
T14

Oslava 40 let Bluesberry s Frantou Ouředníkem v Malostranské Besedě, 15. 11.2011

Uherské lázně - Harkanyi, Pécs 16. - 20. 11. 2011
… Horečce Sobotní noci ve vinných sklepích Villanykövesdu výrazně napomohl pan Lorenc se svými zrychlenými ochutnávkami. Pak už jen následovalo divoké víno, divoké ženy, divoký zpěv a divoký tanec. Náš houslista umí nejenom slušně vrzat, ale i rozepínat podprsenky. Prostě viláňské víno vyrobilo i z našich zkušených vinařek postavy k podpírání. Zatímco při návratu od kachny ještě Alla na celý autobus rapovala, od Lorence už nebyl, kdo by nás spočítal. Snad jsme dojeli všichni. Jen si matně pamatuju, že po Uherských tancích nás řidič hnal z autobusu nožem (anebo to bylo sekerou)? Jak říká Tomáš: Byly to nejlepší Uherské lázně, jaké jsem letos zažil. Všichni souhlasí a už se těší, že příští rok na severozápadě načneme druhou maďarskou rundu.
Více viz Album
T14
Kopp

Promítání Zanzibaru a Tanzanie IvČe s Mirka, 22. 11. 2011 Na Lobkovičáku

Mílu Fuxa a Krock v Malostranské Besedě, 24. 11. 2011

U Voraře, 29. 11. 2011
Jen co jsme si včera dodali odvahy několika pivy a rumem, zavolali jsme do Norimberka. A hovor proběhl tak nečekaně hladce, že už jsme neopustili myšlenku ani mobil a zavolali jsme zlomené Pavlíně, Vráťovi I (zvedla to jakási Madona), Vráťovi II (už zvedá, ale jen Koppovi) a pak už jsme to mydlili podle seznamu. Další volání nám překazila až zavíračka. Tak vy, které jsme nevzbudili, těšte se, zase někdy přístě!

Vánoční trhy v Norimberku, 9. – 12. 12. 2011
Tak jsme letos před vánočním úklidem a pečením zase ujeli - tentokrát do Norimberka. Po nekonečném přeskupování pětic a čtveřic a dob odjezdů jsme si konečně ve vlaku v klidu přečetli, že na vánoční trhy máme jet kamkoliv, jen ne do přecpaného Norimberka. Už bylo pozdě. Vlak nás vyvrhl z podzemí do lidské řeky, z které jsme se stěží vydrápali na břeh do hostelu a pak už nás pohltily stánky, stánečky, glühweiny, puntsche, vánoční tretky všeho druhu a co hůř ve všech hospodách páteční podnikové večírky. Naštěstí povodeň končila pod hradem a v boční uličce jsme nalezli to, v co už jsme nedoufali - Ježibabu. Byla rázná, byla prázdná, v kuchyni nám eintopf uklohnila, byla zkrátka fajn.
Od sobotního rána už nastal pravý německý dril. Seřadili jsme se do dvojstupu a jali se šmejdit městem sevřeným hradbami skrz na skrz. Přešli cik cak přes všechny mosty a můstky říčky Pegnitz, prošli jsme podél hradeb a věží, na jejichž označení nestačí všechna písmena abecedy (okolo neónových okének Jasmíny, Niny, Leily z hlediska poznání dvakrát). Z našeho průvodce na norimberském hradě by Lenka u maturity z angličtiny udělala jedním škrtem propadlíka. Zato n á š průvodce ZSV dokázal nemožné - překreslil obraz sv. Seebalda do své podoby, otevřel pro nás i tady v Norimberku novou stanici metra a vyhrabal z análů nejen, že se ve Furthu před radnicí Uffizi narodil Henry Kissinger, ale i to, že v obchoďáku v suterénu rozdávají zadarmo svařák i s porcelánovým hrníčkem. Do Steinu jsme jeli jen proto, abychom v temným parku mohli oslavit, že se ze strejčínka stal prastrejčínek. Jak je bezvadné prohlížet si město s kamarády. To se člověk zasměje i v Justičním paláci nebo zapochoduje po Zepellínských polích. A v dvaceti sedmi se dostane snáz do narvané hospody v Mauthalle než ve dvou. Stačil jeden malý zrovna uvolněný stoleček a pak už Čecha poznáš snadno. Má baťůžek na zádech a přenáší židle. Za chvíli jsme seděli všichni.
Z neděle si budeme ještě pamatovat Loď bláznů, u které ochotně zapózoval ZSeebaldV s mikulášskou čapkou získanou za průvodcovské služby, Manželský kolotoč (I můj "Tak se vole ožeň" uznává, že tak strašné to manželství snad není), Pangermánské muzeum (to jen ti s nejsilnější vůlí) a bezvadný večer v hospůdce pod hradem (nás deset pozůstalých). V pondělí jsme využili Bayern ticket na křižování S-bahnem vně hradeb do Erlangenu a Furthu. Bylo to krásné a bylo toho německého dokonalého dost. Norimberk je mrtev, ať žije Wroclaw!

Nadílka U Holečků, 14. 12. 2011
To byla U Holečků krásná nadílka! Já jako stádní typ mám ráda, když je nás hodně. A to nás bylo! Dorazili Pražáci i mimopražští, a to i hodně zdaleka, přiskotačili zdraví i se přibelhali čerstvě operovaní o berlích. Prostě jsme se chtěli všichni vidět. Vláďa připomněl, že jsme letos oslavili desáté, čtyřicáté, padesáté, edesáté, sedmdesáté výročí. A se skromností sobě vlastní nezmínil 20. výročí - tolik let už této smečce šéfuje a tolik let ho moc neposloucháme. Zase jsme si totiž - šéfovi navzdory - rozdali hrozně moc dárků a kecali do skvělé hudby. Prostě jak říkám, moc krásný večer!
Album
T14

Chcete vidět Zlatou Prahu?, 18. 12. 2011
…Na krytém ochozu Technické správy komunikací jsme rozbili svůj stan. Přečetla jsem účastníkům stejnojmennou Hrabalovu povídku a Náměstek, inspirován přečteným, mi s vypětím všech sil ukázal přes betonovou zídku Zlatou Prahu. Ale celou Zlatou Prahu (alespoň tady) strčil do kapsy Pavel. S pomocí téměř celé své rodiny dovlekl až sem hromadu vánočních dobrot a šampusů a oslavil s námi narozeniny. Kam se hrabou daleké výhledy na dobře tažený štrůdl!..
Více viz
33. CHCETE VIDĚT ZLATOU PRAHU? - 18. 12. 2011 - fotoalbum...

Vánoční vycházka ze Srbska přes Tetín k Medvědovi, 26. 12. 2011
Čtrnáctkoví výletníci postupně okupovali celý spodek vagónu, pozdravili drobnou skupinku spřátelené Třináctky a nechali se vyvrhnout v Srbsku. Letos byl náš vůdce mimořádně benevolentní, nechal nám vybrat, jak dobýt Kódu i Medvěda. Jen, co jsme přešli koleje, rozdělil jsme se na frakci žlutá značka a Údolí děsu. Ale oheň v téměř jarním počasí, opékání a hlavně tuhé i tekuté pochutiny jsme si už užívali společně. Délka opékání na ohni byla přesně načasována, na schody Tetínské hospody jsme stoupali naprosto zároveň s hostinskou třímající klíče. Teprve poté jsme byli ochotni sejít na hranu údolí Berounky a zopakovat si u kostelíků něco Starých pověstí českých. Pak už si zase každý podle svého uvážení zvolil vlastní deviaci modré značky (včetně modrého Zubra). Medvěd nezklamal.
Ač nás bylo třicet, krásně jsme se vešli a mohli postupně vyzkoušet všechny stupně ke zlatu v promilech. To si určitě zasloužili Peřinovi. Ač nestihli společný vlak, stejně jim Strašničtí neunikli. Vráťa je mobilem!! uhnal na závěrečné pivo U kašpárka. Někdy jsem ráda, že bydlím úplně jinde.
Album
T14

    1) Cvičení v bazénu                                                                                   4) Vánoční trhy v Norimberku
    2) a ve sklíplu                                                                                             5) Chcete vidět Zlatou Prahu?
    3) Vánoční nadílka U Holečků                                                                     6) Vánoční výlet - výsadek v Srbsku
« NAHORU

TOPlist