Akce Čtrnáctky v roce 2018

akce: : Silvestr v Jeseníku, Oslava našeho webu – 15 let u Javora, Co je nového na Starém Městě, Do nejnovějšího pivovaru, Norrisova bouda, Ferdinanda s oslavou LeHni, Počítání sluníček, Zahradními městy za výpravčím Kájou, Ke Kozlovi, Narozeniny Pavlíny, Údolím trampských osad do údolí Rýna, Narozeniny andělské Ally, Otvírání studánek a výčepů, Vzhůru na Plešivec, Den učitelů, Řevnický Poklad, Do Kytínského pivovaru, 5. Pražská pivočára , 61. Velká Stezka v Bojkovicích, Expedice Ky-Pr, 17. Milíčeves, Pražská Marina, Vítání léta ve Vojankách, Cykločundr ve Šternberku, Klídek a pohoda ve Lhotě, Oslava hpap v Řeži, Cyklo Labe – Špréva, Čtrnáctkové kulturní léto, 50. malá Stezka v Novém Městě nad Metují,Na hraně IV., DD V Liberci, Vodní svět, Uherské lázně, Nadílka na Hrádku, Předvánoční výlet ke hvězdám, Vánoční výlet k Medvědovi

Domovská hospoda: Ferdinanda od XIVejtu v listopadu 2017 do 2. 10. 2018,
Pivní bar v Blanické od 30. 10. 2018

Co jsme zažili

Silvestr v Jeseníku, 28. 12. 2017 – 1. 1. 2018

Lázeňský poukaz - jen pro klienty

    Cesta vlakem na Silvestra splnila očekávání. Třikrát jsme si bouchli, otevřenými kupé prokolovalo kuře a bábovka a už jsme vystupovali v Zábřehu. Pak už následovala cesta do hor bez jakýchkoliv známek přírodního sněhu. Po ubytování jsme vyjeli busem do lázní a oddali se kultu Priessnitze. Budovy, sochy, hrobky, dokonce i pivo se předháněly, kdo ponese jeho jméno. Ale zase zřejmě poprvé v životě jsme se i bez lázeňského poukazu dostali do místního Puppu na věž a do lázeňské kavárny. Pak už vzhůru dolů vyrabovat ponožkárnu, vinotéku a mládežnickou jídelnu. Je to neuvěřitelné, ale do pivovaru na opačném konci města jsme po večeři vyrazili jako jeden muž a co je ještě neuvěřitelnější jako jedna žena.
    Jestli je ještě něco dál než Jeseník, tak je to určitě Javorník. A tak jsme tam v pátek vyrazili. Cesta vlakem, občerstvení v jediné otevřené, ale určitě nejvstřícnější restauraci ve městě a už si to šineme na zámek čnící nad městem a poté po hřebínku na hrad Rychleby. Oběd na hradě, přípitek v nádherně opravené Tančírně - obé z vlastních zásob. Ještě jsme si zopákli návštěvu restaurace Bukurešť s uherskými záchody a jedeme ve vlaku. Večer už jsme strávili všichni společně v útulné jídelně při zpěvu. A máme dobrou náladu, protože pijeme celý den na Ladu!
    V sobotu jaro. Vystoupali jsme zase okolo něco Priessnitzů na Křížový vrch. Máme stále dobrou náladu, a tak nám ji nemůžou nějaký pitomí číšníci zkazit. Konečně jsme se dostali do výšek, kde je led, a tak se dělíme na frakci Somrákův traverz a zteč Zlatého Chlumu. Všichni jsme se poté vmáčkli na oběd do Čertových kamenů a někdo dokonce mezi řetězy i na ně.
    Na Silvestra jsme jeli navštívit Aloise Nebela do Bílého Potoka. Ale zamkl se před námi v muzeu, a tak jsme vzali zavděk dalším slavným rodákem a vyrazili po stezce Schrotta, který věren svému jménu léčil nemocné vínem. Ale bohužel jsme jeho metodu nemohli nikde aplikovat, všechny hotýlky na vyhlídkové stezce zavřeli. Až když jsme vstoupili do hájemství jeho úhlavního nepřítele Priessnitze (léčil vodou - blbec) a zablácenými pohorkami vstoupili na tlustý peršan, mohli jsme si opět dát Priessnitze (v podobě piva) a víno. Velice příjemná lázeňská kúra při klavírním recitálu. Rozkaz na silvestrovský večírek zněl jasně - večerní róba nebo tepláky. Druhou variantu zvolila z žen jen Stáňa. Ale protože z mužů měl úbor blížící se teplákům jen Kopp, který místo šukání na pokoji chodil raději kouřit ven, Stáňa ostrouhala a musela s námi slavit a tančit v lázeňské jídelně.
    Nový rok slavíme tradičně výstupem na nějaký kopec. Ani letos jsme neporušili tradici. Jen místo výstupu jsme po schodech sestoupili do Pradědu a dopřáli si čočkovou polévku, abychom měli novoroční zvyky definitivně z krku. Zbylé chlebíčky a ulité láhve Bohemek pak už dokolovaly mezi šťastnými majiteli místenek v narvaných vlacích do Prahy. Moc hezký Silvestr a moc velké díky Ivče, která nám celý lázeňský pobyt zařídila.
Alba
JiVla
Vláďa
jméno VR heslo T14
Miloš
jméno MN heslo Silvestr

Ferdinanda, 9. 1. 2018
    Jestli platí jak na Nový rok, tak po celý rok i u hospod, tak zažijeme letos báječnou hospodskou jízdu. Ve Ferdinandě jsme byli potřetí, potřetí nás bylo hrozně moc a potřetí nám hrála hudba. A jak! Ivan, Roulin, Michal dokázali přeřvat celý lokál a Jirka Souček si střihl do rocknrollu takové houslové sólo, že mu Naďa vlepila na čelo opravdickou stovku. A taky jsme slavili, my s dědečkem Ladu a Ivan, že má narozeniny přesně v den, kdy je slezina. Není divu, že mám závěr v mlhách. Na papírku jsem dnes ráno objevila poznámku: čtvrtek 25. 1. Balkán. Má to snad znamenat, že je Čtrnáctka zvána na hraní do zahrádkářské hospody? Pamatuju si jen, že nám s Věrou Ouř. sice malé závěrečné pivo nenalili, ale že nějakým záhadným způsobem jsme ho pak pily U Klokoně.
P. S.
Štábní cvičení první víkend roku nedokončil náčelník TURAUSu Petr Kopp, jak píše JiKuč - možná, že ze špitálu Rakovnickeho popíše vše v dalším čísle zpravodaje nazvaného FRAKTŮRA... Každopádně dnes za Péťou jede do Rakovníka Náměstek s Natašou a dobíječkou, takže teď už bude Kopp snad dostupný a bude ochotně přijímat naše SMS.

Oslava našeho webu – 15 let u Javora, 15. 1. 2018
14. ledna měly naše webové stránky patnácté narozeniny. A protože je opravdu co slavit, přijali jsme pozvání JaVoru do Řep. Je to neuvěřitelné, ale namačkalo se nás v neděli ve 14:14 do obýváčku přesně čtrnáct. Pojedli jsme, popili, popovídali, a když se téměř všichni rozprchli, dorazila jako patnáctá Stáňa. Tak jsme si ještě bouchly. Ani nemusím dodávat, že při odchodu byl u lednice určitě výřad čtrnácti lahví. Oslava je hezká věc, ale teď opět nastaly všední dny. A tak nezbývá než opakovat: Díváte se na naše stránky http://trasa.ctrnactka.net? Díváte se pravidelně na naše stránky http://trasa.ctrnactka.net? Fuckt se díváte na naše stránky trasa.ctrnactka.net?
album
Kužel

Promítání Kuby IvČe na Lobkovičáku, 16. 1. 2018
Moc hezké promítání Ivče Kuby doplňoval náš geolog, který se na pláže Kuby vylodil téměř současně s Castrem.

Návštěva u Petra Koppa, 17. 1. 2018
Ahoj, dnes jsme navštívili v Rakovníku zraněného Petra Koppa. Daří se mu dobře,na pokoji má televizi a se zájmem sleduje téměř všechny pořady. Je po druhé operaci, noha ho skoro nebolí a už zkouší chodit o berlích. Pokud bude všechno OK,v pondělí ho převezou domů, do Hostivice. Pochutnal si na přivezeném pivu a už se těší, až si bude chodit o berlích do vinotéky pro víno. Zatím nekouří, absťák nemá,ale doma má zásoby cigaret,tak přestat nehodlá. Mobil má stále vypnutý, prý aby se mu nevybil:-P/nabíječka mu funguje/. Slíbil, že doma už bude i na mobilu i na mailu.
Kopp, 19. 1. 2018: Ahoj, právě jsem se vrátil nikoli z Hradu alebrž z nemocnice v Rakovníku. Doma, o berlích. Na první kontrolu do Rakovníka ve čtvrtek 25.1. Děkuju za návštěvy a projevy přízně. Projevy přízně - přečetl jsem Michala Martinu, neb je na začátku. Jinak na mě doma čekalo 74 nepřečtených mailů, tak to bude chvilku trvat. Koukám, že je tam jakási kapitola o Polsku, jak tam přitvrzuje nebo co, tak to bude čtení. Ivče a Mirku, představte si, že velkou část toho piva od vás jsem nakonec dovezl domů - šetřil jsem si ho a nakonec věci nabraly nečekaný spád. I nákup v Coop se povedl.
Kopp, 24. 1. 2018 Ahoj, děkuju za projevy přízně a Alle za dodání její nabíječky mobilu prostřednictvím Nataši a Náměstka. ALE, Vypadá to, že se můj mobil po těch experimentech v nemocnici nějak pojebal ohledně nabíjení. Až budu schopen, zřejmě bude nutno koupit nový mobil. Proto prosím nevolejte, neposílejte žádné SMS, nemá to smysl, je vypnutý. Jediné případné spojení přes Internet. Díky.

Co je nového na Starém Městě, 21. 1. 2018
…Ač nádherný prosluněný den, byly pro nepříznivé počasí neprodyšně uzavřeny sic! Na přerostlé sochy jsme tak mohli civět jen skrz mříže. Mezihospodu jsem povolila až v pátém pivovaru na cestě a udělala jsem dobře. Loď Pivovar byla v nedělním odpoledni téměř prázdná, a tak jsme ji doby li bez většího násilí. Legie, Republika, Monarchie, Sirius, lehké pohupování pod nohama - to bude těžké zvednout kotvy. Jen příslib, že se sem můžeme přeci v létě na horní palubu vrátit a vrozená zvědavost zvedla Čtrnáctku od plánovaného Titanicu…
Více viz
76. CO JE NOVÉHO NA STARÉM MĚSTĚ - 21. 1. 2018 - fotoalbum...
Další album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka


    1) To není Jeseník, ale Javorník                                                               4) Lázeňští hosté v Jeseníku
    2) U Vincence Priessnitze                                                                         5) Oslava 15tin našeho webu u JaVora
    3) V Tančírně jsme mj. zapili i Ladu                                                           6) Na Starém Městě nově zakotvila Loď Pivovar

Ferdinanda, 23. 1. 2018
To byl včera zase krásná hospoda! Dvacet let se v hospodě nehrálo, museli jsme vždycky čekat až na Stezku nebo XIVejt, a teď se ve Ferdinandě hraje pokaždé!! Je pravda, že v narvané hospodě (štamgasty jsme vytlačili až k pultu), je hodně hlučno. Možná by se vyplatil konferenciér, který by před každou písní vytáhl transparent s názvem skladby, abychom se nechytali až při druhé nebo třetí sloce. Ale atmosféra, ta je úžasná! Každých čtrnáct dní se na tři hodiny ocitáme v irském pubu. Tak zase za 14 dní, v úterý 6. února. Pevně doufám, že už Lenka vyjde se svým coming outem.

Promítání Peru Milošem na Lobkovičáku, 24. 1. 2018

14. víkend uprostřed týdne Do nejnovějšího pivovaru, 31. 1. 2018
    14. jubilejní víkend uprostřed týdne se povedl. Nový říčanský pivovar přilákal 19 lidí - samé milovníky piva :-). V Mnichovicích jsme rovnou zapadli do Krčmy na oběd, kam nás přišel pozdravit i domorodec Pracant. Pak už jsme se nechali vést kocourem Mikešem. Nejdříve k televizní obrazovce, pak se vyškrábali na kopec k Sapíkům. Kuchař Jaroslav Sapík udělal závratnou kariéru - z Hradu až do Klokočné, ale stejně jsme si od něj nechali natočit jen Plzeň. Prosluněnou krajinou okolo naučných cedulí s nekorektními pohádkami jsme došli do Říčan na Marvánek. Ano, tady děvčata z Marvánku milují jen za tatranku a stokiloví chlapi při tom samým štěstím tancují na stole. Ale dávno, dávno již tomu, a tak jsme v dřevěné hospůdce u rybníka vyžahli jen jedno pivo a kvačili k říčanskému hradu - ten to má taky už hodně nahnutý. A teď zlatý hřeb výletu - pět dnů starý Říčanský pivovar. Reklamy ještě maloval nějaký zedník vápnem, ale vevnitř už vše září novotou. Srazili jsme stoly, postupně ochutnávali desítku - loučení s Luďkem Č., který za pivem jel světa kraj, dvanáctku - loučení s dalšími, které svrchní kvašení zas tak netankuje, až jsme zůstali u dobré Čtrnáctky jen samí fajnšmekři. To nám ovšem nebránilo v čase zbývajícím do odjezdu vlaku spláchnout pivní speciály desítkou v nádražní Lokálce. Hezký výlet!
Album
JiVla

Norrisova bouda, 2. 2. – 4. 2. 2018
…a je tu sobota ráno a budíček proklatě brzy, ale má to své výhody, protože již v 8,30 sedíme v nádražní hospodě v Kufru a dáváme si Konráda 11 a ve vlaku do Polska potkáváme další kamarády z TAKu a pani průvodčí v Polsku křičí z rozjíždějícího se vlaku, kdo tu nechal ten batoh a Stáňa je celá šťastná, že ho neztratila a potom přes Orle, Jizerku, Protrženou přehradu až do Josefova dolu a hurá do Čardy a to je super, hospoda přímo naproti nádraží a každou půlhodinu jede vlak do Smržovky a na chalupě nás Jáson vítá a má radost, že jsme se vrátili…
Více viz album
T14

Ferdinanda s oslavou Lenky, 6. 2. 2018
Tak už je to konečně venku. Příští úterý budeme slavit Lenku. Viz její pozvánka
Kdy : 6. 2. 2018 úterý 19.00
Kde : hospoda Ferdinandova
Proč: protože před mnoha a mnoha lety ( prosím nepřipomínat přesně ), v den, kdy zemřel veliký V. I. Lenin, přišla na svět malá holčička, které říkali Leninka, když byla zvlášt hodná - a to je pořád. Přijdte se podívat, jak vyrostla a jestli se pořád řídí heslem
Učit se, učit se, učit se. Tak se těším.
Lenku oslavíme jejím milovaným rocknrollem. Blokem písní, ať ji trochu rozehřejeme. A pak jí zazpíváme Rock Around The Clock od Billa Haileyho s textem naší dvorní textařky. Je v tom trochu háček, ač si Lenka přeje číslovku nepřipomínat, Alla si ji vzala jako ústřední motto. Posílám text, který si vytiskněte. První sloku bychom si překousli jazyk, ten budou zpívat jen najatí hudebníci, my budeme zpívat až od druhé do konce.

To byl včera u Ferdinanda báááječný mejdan. Už v sedm jsme vytěsnili téměř všechny štamgasty a vrchní kolega musel přinášet odněkud ze zákulisí další a další židle. Dorazili i gratulanti z východočeského maloměsta, kteří dosud nevěděli, že my v Praze máme nejen spoustu Švejků, ale i několik Ferdinandů. A pak se to rozjelo: hymna, šéf, z jehož proslovu bylo nejsrozumitelnější slovo kognitivní...
více viz alba
T14
Kužel


A oslavenkyně? Snad dojela domů dobře.



Počítání sluníček, 18. 2. 2018
V neděli jsme u Nadi počítali sluníčka. Jediný ZSV našel trpělivost plnit to, kvůli čemu jsme byli pozváni, a došel k číslo 560. Stačilo pár kontrolních dotazů a bylo jasné, že toto číslo rozhodně není konečné. Prostě hrozně moc sluníček, hrozně moc jídla, velká pohoda. V jedenáct se s námi loučilo sluníčko mezi sluníčky.
Album
T14

Ferdinanda, 20. 2. 2018
    To byla včera zase hezká hospoda. "Naše" stoly byly obsazeny, ale ani cizí mladí nic nevydrží. Tři stoly, které nám byly přiděleny u oken, nám už v půl osmé nestačily, a tak jsme mladíkům, testujícím na stole metodu přítlačnou, ještě jeden stůl zpod čel uzmuli. Taky to vypadalo, že poprvé od podzimního XIVejtu nebudeme ve Ferdinandě hrát. Ale když Milada objednala tři šampusy - Miládka má totiž dneska narozeniny - vyčaroval Franta odněkud svůj koncertní nástroj a celý večer se hrálo. A to nejen hospodské fláky, ale dokonce Provázek i Franta zahráli a my slyšeli!! blues i poetické Vlaštovko, leť! Bylo to taky tím, že Lenčin koulega momentálně dlí na jižní polokouli, a náhradnímu vrchnímu zas tak na blahu obyvatel domu nezáleží.
A tak se na policejní hodinu nehledělo, ještě za deset dvanáct, kdy jsem zbaběle prchala na bus k poslednímu metru, třímal František kytaru pevně v rukou.

A tak po čtrnácti dnech posílám: Snad dojela dobře domů, verze 2

Bál TURASu v Dejvické nádražce, 24. 2. 2018
Bude hrát Deformace viz předběžná pozvánka. Kdo má zájem vidět po letech Miloše Frýbu (jen na stěně) a poslechnout si staré fláky z 60. a 70. let, tak Čtrnáctka má stůl pro čtrnáct.
Přímo vlakem do nádražky dorazil i Kopp se sádrou.
Album
T14

Zahradními městy za výpravčím Kájou, 25. 2. 2018
…Když jsem hledala rodinný hrob Svěráků, měla jsme v ruce fotku s břízou v jeho těsné blízkosti. Obešla jsem snad všechny vzrostlé stromy, než mě zachránil hrobník. Hrob Svěráků neznal, ale vlastnoručně poraženou břízu si pamatoval. A tak jsem mohla vycházkářům triumfálně ukázat, kde spočívá malý Zdeněk Svěrák, jehož je Zdeněk Svěrák náhradníkem. A taky, kde hledá děvče na neděli Jarka Motl, rytíře Dannera, který klokanům postavil nový ďolíček, dva modré balónky nad urnou Bedřicha Nikodéma i majitele cirkusu Kludský alias Humberto.
Ale kde je ten Kája? Vyděržaj, pioněr, vyděržaj! To musíte ještě před železničním mostem zahnout, pokračovat podle kolejí, v ostrém protislunci přehlédnout zákaz vstupu a dojít až k výtopně vršovického depa. Na podnikové vývěsce už na nás mává Kája s plácačkou. Zlatý slavík tu sice netopil pod kotlem, ale chodil za kamarádem z učňáku do závodní jídelny na brynzové halušky….
více viz
77. ZAHRADNÍMI MĚSTY ZA VÝPRAVČÍM KÁJOU - 25. 2. 2018 - fotoalbum...
Další alba
Kužel
Miloš
jméno: MN heslo: foto


    1) Na startu v Mnichovicích                                                                  4) LeHni má radost, že dostala lístky na rock´n´roll
    2) V pět dnů starém pivovaru v Říčanech                                             5) Počítání sluníček
    3) Účastníci Norrisovy boudy po návštěvě Kufru                                 6) S výpravčím Kájou se prostě vyfotit musíme

15. Víkend uprostřed týdne Údolím trampských osad na Librajdu", změněno Ke Kozlovi, 28. 2. 2018.
    Všichni nás poplácávají po zádech a berou za hrdiny, že jsme vyrazili v mrazu na víkend uprostřed týdne a přitom to byla taková pohoda. Ráno narychlo změněná trasa vycházky slavila úspěch – Luděk, který nás chtěl původně jen u busu pozdravit a odjet domů do Chrudimi, neodolal a vyrazil s námi do Strančic. Mrazu jsme si moc neužili - z vlaku rovnou do hospody U Milotů, pivo, volná zábava, krátký přesun, hospoda na Staré faře, pivo, volná zábava, krátký přesun k Řípu, foto u kozlů s kozly, pivovarská hospoda, pivo, volná zábava a pak do Mirošovic do hospody U císaře, pivo, volná zábava. Tedy čtyři hospody na 14 ušlých kiláků. Nějaké ztráty byly - pan Skořepa, divadlo, Chrudim, ale myslím, že si nás všech osm statečných víkend užilo.
Album
JiVla

U Klokoně, 6. 3. 2018
    Včera jsme se sešli v náhradní hospodě U klokoně, v téměř rohovém salónku, který jsme měli sami pro sebe. Ale nemohlo se tam hrát, a tak to byla taková běžná příjemná hospoda. Bylo nás dvacet a vedli jsme chytré řeči. Neobvyklé bylo pouze složení posledních účastníků. Když jsme odcházeli z hospody, seděla tam ještě Věra Ouř. (tam je svět ještě v pořádku), ale s ní pan Provázek s chotí. Prý se jim ještě nechce domů.

Narozeniny naší nejmladší členky Pavlíny v Třebonicích, 10. 3. 2018
    Tuto sobotu se vydáme pod vedením Pavlíny od 14:14 vzpomínat na to, co slavného se také událo na při Pražském jaru 1968, viz pozvánka
Vláďa: Jak jsme se včera v hospodě dohodli, posílám předpokládaný scénář trasového blahopřání. který jsme, také včera, ještě doladili. Ponese se v duchu hasičského bálu z filmu Hoří, má panenko, ovšem hned zkraje podotýkám, že na závěr žádnou chalupu zapalovat nebudeme, ale bude tombola a bude i soutěž o královnu krásy. Účastníci by si měli vzít alespoň kravatu, účastnice, pokud možno, něco příšerného (alespoň na horní část těla), co se nosilo v šedesátých letech. A dámy (nemusí všechny) ještě jednodílné plavky pro soutěž královny krásy. Tady hned podotýkám, že ty plavky nebude natahovat na nahé tělo, ale přes oblečení. A ještě podotýkám, že tohle včera vymyslely samy čtrnáctkové dámy!!
Kromě soutěže o královnu krásy bude ta zmíněná tombola. Představa je následující: na stůl s nápisem TOMBOLA po příchodu odložíte své individuální dary. Následně v průběhu večera budete své dary POSTUPNĚ a NENÁPADNĚ odebírat (prostě jednotlivé ceny tomboly budou postupně mizet jako ve filmu) až tam zbyde pár krámů (jestli máte někdo nějaké příšernosti, jako sádrového jelena nebo něco podobného, vemte to s sebou!). Mezitím se bude dělat sbírka lístků do tomboly, abychom jako měli dar pro Pavlínu. Následně se zjistí, že sice máme lístky, ale v tombole téměř nic není. Takže jako ve filmu: bude výzva k navrácení s tím, že se zhasne, zmizí i ty poslední krámy. Pak ještě jedna výzva a podruhé se zhasne. Tady doufám, že se podaří přemluvit Filipa, aby po rozsvícení tam něco nesl nazpátek. Pak ještě jednou zhasneme a už se tam objeví trasový dar (budou to dvě lahve s velmi kvalitní slivovicí).
Jo, ještě jsem zapomněl - před tím zhasínáním a tak, bude Pavlína podrobena testu ze znalostí hasičské terminologie a hasičského slangu. Nebojte už žádná sémantika nebo konotativní edukace z platformy aperiorní gnozeologie už nebude. Takže tak, v sobotu ahoj a máte-li někdo doma nějakou naprostou ptákovinu, či přímo pí***inu, vezměte to s sebou. Děkuji VR

    Nebudu to víckrát opakovat, ale stejně to musím znovu opakovat. V sobotu to byla krááásná oslava! První letošní zahrádka na terásce pivovaru Lužiny. Poté lehkou chůzí do nedaleké Kuželny - mladí a hraví káceli gorodky, my jsme na sluníčku kibicovali u piva. Hezkou procházkou do Třebonic do hasičárny. Dokonce dvě pitomboly. Jednu pro nás připravila Pavlína. Že neuhádnete, co vyhrála Naďa? Zubní kartáček! A pak že nejsou všechny tomboly zmanipulovaný :-). A pak druhá tombola, klasicky rozkradená. A jak se na správný hasičský bál sluší, byla i volba královny krásy. Vypadalo to, že porota bude mít těžkou volbu, všechny dámy v plavkách se úžasně vlnily. Jenže pak se zjevil Bořík v plavkách, korálech a s kytkou v zubech a bylo po soutěži! Poté tanec mezi hasičskými vozy, hudba, radost. Musím to znovu zopakovat. Byla to krááásná oslava!
Alba
Miloš
jméno: MN heslo: PA
T14
Vláďa
jméno: VR heslo: T14

16. Víkend uprostřed týdne Údolím trampských osad do údolí Rýna, 13. 3. 2018
    Při posunutém víkendu uprostřed týdne jsme šli z Jílového přes hory doly (i ty hornické). Jen milovníka traversů Zdeňka jsme poslali po naučném traversu a nebyla to, jak tomu ostatně většinou bývá, dobrá volba. I ve středních Čechách jsou na vrstevnicích vývraty. Sešli jsme se až v Medníku U Holubů, kde se úterý ukázalo jako výhoda (ve středu zavírací den). Bylo tam tak hezky, že Luděk oželel auto v Pardubicích a dal si s námi kafe s malým. Pak přes hory doly do údolí Librajdy. Minule jsme se brodění zalekli, ale na dolní tok vynález mostků už dorazil. A tak suchou nohou až k vyhlídce Orlík - zdolána stezkou pro kamzíky. Z ní letecký výhled na most u Remagenu i hospodu Remagen, kde bylo taky báječně. Ostatně dá se tam zajet i po práci, jak nás přesvědčil Mirek Tichý. Pivo ze sedmého schodu - jedna báseň. A protože byla zase výluka (ráno lehké drama, jak se dostat z Hlaváku do Vršovic), vystoupili jsme raději hned v Braníku. Je to stále bezpečné, nádražka zavírá v osm.
Album
JiVla
Kužel

Narozeniny naší andělské Ally u Andělky, 14. 3. 2018
Příprava: Ahoj skoro všichni, nečeká nás jen Pražské jaro, ale taky téměř Vítězný únor - v úterý jdeme k Alle. Ivan Hořejší a Karel Provázek nacvičili texty všech písní, které Alla složila pro čtrnátkové oslavence od svých posledních významných narozeniny v roce 2008. Než bychom vše přezpívali, byl by skoro celý večer pryč. A tak pánové vybrali vždy z každé písně jen několik slok. Posílám 10 písní , které si vytiskněte, přečtěte a zkusíte aspoň v duchu přezpívat. A samozřejmě vezmete s sebou (ne abyste text zapomněli na tiskárně) k Alle. Jako poslední, jedenáctá je připojena píseň Linda od Ivana Mládka. Na Čtrnáctce se zrodila nová textařská hvězda, a to IvČe. Sama od sebe napsala text a já věřím, že její AlluLindu budeme zpívat opravdu všichni.

Nebudu to víckrát opakovat, ale stejně to musím znovu opakovat. To byla krááásná oslava! Na Andělku, k Andělce, u Andělky se nás postupně nasoukalo ke čtyřiceti kusům, a protože Alla má nejen obývák, ale i andělské schody, tak jsme se všichni vešli. Pivo, víno, žraut. Za základ oslavy jsme vzali Allinu tvorbu od posledních kulatých narozenin - tedy sebrané spisy za deset let. Karel s Ivanem texty prokrátili, vyštrachali i melodii Bylo-li by libo papirosku a secvičili. Bezvadně. Tak že my všichni jsme s nimi těch deset písní přezpívali, a Alla se nestačila divit, jaké nám připravila krásné chvilky. Jako jedenáctou jsme přidali od IvČe Allu-Lindu. Pak už se pilo zásadně jen šampaňské. Musím to znovu zopakovat. Byla to krááásná oslava! A číslovka? Nezbývá než citovat nejnovější Allin opus: "Ať ty roky kráčej´ klidně dál. Se Čtrnáctkou kdo by se jich bál!". Sebrané spisy Ally (v nezkrácené podobě a zahrnující i tvorbu do roku 2008) už včera kolovaly, teď je posílám.
texty Ally

Otvírání studánek a výčepů, 18. 3. 2018
    V neděli jsme zažili čtvrté obnovené Otevírání studánek a výčepů a zároveň v celkové historii asi čtvrté na sněhu. Čtrnáct Eskymo Welzlů a jeden polární pes vystoupili v Černošicích v jedné minutě ze dvou protijedoucích vlaků a téměř okamžitě zapadli do restaurace na Zimním stadiónu. Na otevírání jsme se posilnili vesměs kachnou a vyrazili jako Krejčíř vzhůru do lesů. V Třebotově jsme obhlédli tvrz a zavřenou hospodu U Růžičků (otevírá až za hodinu, v 15 hodin). Nevadí, otevřeme na zahrádce třináctý pramen, výhru z hasičské tomboly v Třebonicích. Když jsme přesně ve 14:14 naplnili kalíšky, otevřely se dveře a hospodská nás pozvala dovnitř. Takže otevření výčepu je splněné, teď ještě tu studánku. Otevřenou krajinou (před námi se tudy brodili sněhem jen blázen a dítě) jsme došli do Kosoře a teprve když jsme se zanořili do Černé rokle, jsme téměř na poslední chvíli objevili i studánku. Sportovci jsou naše záchrana. I v Radotíně jsme objevili otevřenou hospodu - u Sokolů. A tak jsme zde po zimní procházce přivítali jaro aspoň Zlatou Velikonoční třináctkou.
Alba
JiVla
Kužel
T14

    1) Už po první hospodě U Milotů máme dobrou náladu                            4) Z Jílového jsme došli až k Rýnu
    2) Oslava v hasičské zbrojnici – nemohla chybět tombola                      5) Narozeniny andělské básnířky Ally
    3) a volba královny krásy                                                                          6) Otevírání studánek a výčepů – obé splněno

Ferdinanda, 20. 3. 2018
    Včera byla hudba přítomna ve Ferdinandě jen v podobě nevybalené kytary. Ale i tak to byl příjemný večer. Namačkalo se nás postupně ke stolu skoro 2×14, dorazila i čerstvě uzdravená zlomenina a čerstvá zlomenina, jedna sedmnáctka a venkovani ze Lhoty. Ještě doznívaly oslavy u hasičů a u Ally - počítaly se vypité flašky, zimní Studánky, ale už jsme se dívali jaru, Stezce, cykločundru a Slovenským horám vstříc.

2. Hérakleidy, Hospůdka Na hrázi 23. 3. 2018
Album
T14

16. Víkend uprostřed týdne Vzhůru na Plešivec, 27. 3. 2018
    Všední dny minulého týdne byly zase pestré. V úterý jsme vyrazili na posunutý víkend uprostřed týdne směr Beroun. V Třebani na nás čekali Jirka Veverka, Pavel T. a kelímky z Mašinky. Lokálkou od Lochovic, kde nás už z dálky vítal Okresní:Přebor. Tady na hřišti je na dřevěné hospodě dosud zřetelný nápis Slavoj Houslice, znalci bezpečně určili i hospodu, kde se vedení marně snažilo opít trenéra Bóžu Zenkla. Zašli jsme na hřbitov, kde už přes padesát let odpočívá Václav Hrabě (že je autorem Láska je jako večernice, bylo i pro mnohé milovníky Mišíka překvapením). V místní hospodě si většina objednala jen pivo a polévku, protože přeci už už budeme na Plešivci opékat buřty. Ovšem netušili, že nás čeká stoupání na brdský Olymp. Oheň u sombréra milionáře Vladimíra Čecha, předpovědi navzdory daleké výhledy, kořalička, pozvánka do dalšího pivovaru. Dočkali jsme se i čtrnáctého účastníka, když se téměř při našem odchodu zjevil Míra. Dolů část diretissimou, část okolo smaragdového jezírka, všichni busem z Běštína přímo kdo nalévárny Hostomického pivovaru. Tam bylo hezky! Těžko se nám odcházelo v osm na vlak. Aby nám nebylo ve vlaku smutno, zakoupila Soňa petky Fabiána. Podařilo se. Ve vlaku nám opravdu smutno nebylo!
Alba
JiVla
Vláďa
Jméno: VR heslo: T14
T14

Den učitelů, 28. 3. 2018
Víkend je posunutý, protože ve středu 28. března je Den učitelů. U této příležitosti se koná v orlím hnízdě Na Veselí 44 u zasloužilé pedagožky Milady Větrovcové již 2. tradiční setkání bývalých žáků, učitelů, rodičů a dalších nepřátel školy. Kavárenská terasa je otevřena od 16 hodin.
Všem účastníkům jest se dostaviti v řádném a čistém oděvu na uvedenou adresu.
Do budovy je nepřípustné donášet nápoje alkoholické a potravu odporující tzv. pamlskové vyhlášce jakož i předměty nesouvisející s výukou.
Vstup jest volný, rovněž tak i výstup, takže lze si eventuálně dopřát účast i na dalších akcích v onom večeru probíhajících.
Vrchní školní inspektor Jan Amos v. b. (vlastním brkem)
    Ve středu jsme zažili u Větrovců Comenius Day. Podle zápisu do třídní knihy přišlo šest členů pedagogického sboru a blíže neurčený počet žáků či nepřátel školy, protože se někteří dokonce do třídnice ani nezapsali. Jak se trousili, tak odcházeli - příště doporučuji zavést zvonění a odchod pouze s omluvenkou o přestávkách. Jinak moc pohodová výuka - svačiny a nápoje jsme mohli konzumovat i v průběhu vyučování. Pan profesor Větrovec nám k tomu promítal poučné obrázky: Takoví jsme byli.
ZdVe: Vážení, byli jsme potěšeni bohatou účastí na oslavě tak významného mezinárodního svátku, jako je Den učitelů. Mnozí se nenechali odradit nepřízní počasí, našli si okénko ve svých přeplněných kalendářích, dorazili z blízkých i vzdálených končin a již od časného odpoledne plynule přicházeli a odcházeli, někteří za psem, jiní za kulturou. Jediným stínem na průběhu akce byla nekázeň některých účastníků, kteří neváhali porušit zákaz vnášení alkoholu. Proto budeme nuceni uspořádat v dohledné době akci na jeho likvidaci.
Všem přejeme veselé Veselé velikonoce.
Album
T14

Ferdinanda, 3. 4. 2018
Včera o nás ve Ferdinandě vůbec nevěděli. Jak se to mohlo stát? Ale pan vrchní obratem zařídil dva stoly. Naštěstí Čtrnáctka je neuvěřitelně skladná, ke dvěma čtyřmístným stolům se nás nakonec namačkalo sedmnáct, vešly se i housle (bohužel zase jen v obalu). Družná zábava, Lenka si k jízdě domů vybrala našeho šéfa. Jenže jsou mladí a neklidní, nebo se Nataše třese při pohledu na ně ruka - prostě foto je nepoužitelné. Příště, 17. dubna bude ve Ferdinandě operovat policie ČR, a tak půjdeme raději prát prachy do Pradlenky na Smíchově. Vzpomínáš si na to ještě, Michale?

Řemeslnický bál TAKu v Masarykových kolejích, 6. 4.2018
Všem řemeslníkům bude velet Alena Podráská.

28. Řevnický Poklad, 7. 4. 2018
…Potolikáté pro nás vymýšlí Pavel trasu, a pokaždé nás dokáže překvapit. Tentokrát to byl Tomáškův lom. Přímo u trati, po které jsme nesčetněkrát jeli, stojí z vlaku dobře viditelná cylindrová pec. Dlouhá chodba zadní pece, kam pronikalo světlo cihlovými oblouky, byl další téměř neskutečný zážitek. Ale ještě větší zážitek bylo drápání se do téměř kolmého svahu lomu. Když tohle zvládne Čtrnáctka, tak už zvládne všechno. Odměnou nám byly úžasné výhledy do údolí Berounky. Zato u ohně, kam jsme dorazili skoro jako poslední, to vypadalo jako po bitvě na Moravském poli - ani hledání pokladu nikoho ležícího, sedícího, spícího nepřimělo k akci…
vice viz album
T14
Další alba
Vláďa
Jméno: VR heslo: T14
Miloš
jméno: MN heslo: Poklad

17. Víkend uprostřed týdne Do Kytínského pivovaru, 11. 4. 2018
    Víkend uprostřed týdne začal neobvykle. Vystoupili jsme uprostřed polí pod Pleší a hospoda široko daleko nikde. Museli jsme se spokojit jen s konzumací velikonočních zajíčků a kořaličky. Tak žádné zdržování a přes pole, dálnici, lesy do Kytína, kde nás přivítal Kája Mařík (dřevěný). Ale kvůli němu se sem netrmácíme, hurá do pivovaru. Úplně nového pivovaru, postaveného na zelené návsi a přitom k nerozeznání od pivovarů ze století páry. Oběd a celé prosvištění pivního repertoáru. Jako třešničku na dortu jsme si dali little Little Horn...
více viz album
T14
JiVla
Kužel

5. Pražská Pivočára , 5. 4. 2018
… Bitva u Lipan se sice odehrála jinde, ale i tady se odehrávala zdlouhavá a taky prohraná bitva sedláků o svá hospodářství. Přečetla jsem vycházkářům příběh Bohumila Řeháka ze statku č. p. 1, který pro Paměť národa zaznamenal náš investigativec Kužel. A ještě se ani nedutající posluchači dozvěděli, že ve statku na návsi se narodila matka Antonína Švehly, že deset mladých mužů ukradlo Švehlovu sochu, odstraněnou komunisty v Říčanech, tajně ji převezlo sem do Lipan a že socha zůstala ukryta ve studni celých čtyřicet let (a pak že tady se všechno rozkecá, jak tvrdí inspektor Ledvina). Podle dalšího, Pitkovického potoka jsme došli k mostku a podruhé v dějinách vycházek jsme opustili hranice Prahy a došli do Nupak. Je to taková díra, ale má pivovar…
Více viz
78. V. PRAŽSKÁ PIVOČÁRA - 15. 4. 2018 - fotoalbum...

Pradlenka, 17. 4. 2018
Včera se náhradní Pradlenka ohromně podařila. Obsadili jsme skoro celou hlavní místnost, a tak jsme si vlastní hudbu rušili jen my sami. Ale ne moc. Naše Hudba Praha a přilehlé Řevnice hrály tak úžasně, že otevřeným oknem přilákaly i okolo jdoucího náhodného houslistu. Tím se naše účast vyšplhala na hezkých kulatých 2 x 14. Krásný jasný večer se překulil do tmy, kterou neustále křižovaly vlaky a tramvaje... a najednou vám koukám, je půlnoc a do skel bubnují kapky - ale, ne to jen Ivan H. ohlašuje kempaře. Ale ještě jsme si střihli jako poctu Miloši Formanovi Chuligána z Lásek jedný plavovlásky a pak po desáté zazněla malá noční hudba. Už je to dlouho, co nám Péťa Kopp hrál úplně sám. Ani jsme nešpitali, natož dupali.

Víkend uprostřed týdne s názvem Pevným krokem do Továrny, 25. 4. 2018.
Z Kačic směr do Smečna (zámek, zrušený pivovar, zrušená železnice, vojenský skanzen a Sokolovna u Pilařů. Poté do lázní Šternberk, kde se neúspěšně léčil Karel Havlíček Borovský po návratu z Brixenu a Přelíce, odkud busem do Slaného. Do Továrny nepůjdeme hákovat, ale pít pivo. Přímo u nádraží je industriální pivovar Továrna, letos už pátý navštívený v rámci víkendů.
Album
JiVla
T14

    1) Vzhůru a už jsme na Plešivci                                                                  4) Cestou do Kytína jsme pozdravili Káju Maříka
    2) Procházeli jsme pece Tomášského lomu                                                 5) Při Pražské pivočáře jsme došli z Uhříněvsi až do Gwernu
    3) Když jsme se vyškrábali nad lom - bitva na Moravském poli hadr         6) Před továrnou jsme se vyšplhali i na bunkr

Pálení čarodejnic U Ally, 30. 4. 2018
Alla: Ach jo. Úplně jsem včera zapomněla na pečivo – bylinkovou bagetku, houstičky. šunku, rajčata. Já vždy zlenivím a vy taky nic neřeknete!! Hezký den.

60. Velká Sezka v Bojkovicích se zakončením v Kyjově, 4. 5.- 8. 5. 2018

Pozvánka Jirky Bubeníčka

Plakát Jirky Staňka vyhrál ze všech podaných návrhů






Alba
JiVla
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
Vláďa
jméno: VR a T14

SPAS má padesát let, 14. 5. 2018
Milá Traso,
V roce 1968 se doneslo na naší Elektrotechnickou fakultu v Plzni, že pražští vysokoškoláci mají Turistický Akademický Klub a ten pořádá hvězdicové pochody zvané Stezka. Přihlásilo se nás několik a vyrazili na 9.Stezku, která se konala na Chodsku. Již před tím jsme vyráželi na čundry po vlasti inspirováni dílem Augustina Sedláčka o hradech neb našim romantickým duším lahodily malebné zříceniny a tak na dalším-květnovém čundru, okouzleni Stezkou a vůbec uvolněnou atmosférou Jara 68, která přála různému spolčování, založili jsme si taky spolek. Nazvali jsme ho dle našeho oblíbence Spolek Přátel Augustina Sedláčka-čili zkráceně SPAS. Stalo se tak v neděli 12.5.1968 v půvabném Poohří v zaplivané, leč útulné hospůdce, jaké tehdy bývaly, ve vesničce Stružná pod Doupovskými vrchy. (Mimochodem-dnes je na ní pamětní deska SPASu-můžete se tam jet podívat. Je to hospoda U Skálů a paní Skálová báječně vaří obyč.česká jídla, žádné ty moderní sračky). Před tím jsme byli v Klášterci nad Ohří a tam se náhodně vyfotili samospouští u plotu v Cihlářské ulici. Tehdy nebyly ještě ani psi, natož digitální fotografie. Takže se snímky muselo šetřit a když došel film, bylo vymalováno. A tak se tato fotografie stala první na které byl zachycen celý SPAS. Po deseti letech jsme výpravu zopakovali a někoho napadlo, že bychom se mohli vyfotit na stejném místě ve stejné pozici. No potom jsme si s focením dali čtvrt století pauzu (ne tak našimi expedicemi-naštěstí). A pak jsme tam zajeli po 35 letech a od té doby tam jezdíme každých 5 let a fotíme se abychom zadokumentovali náš fyzický vývoj :-). Tak se stalo i letos, kdy už od první fotografie uplynulo padesát let. A my jsme stále tady! Byla to už naše 361.expedice! Stáli jsme u kolébky slovutné Trasy 14 a stále s ní jezdíme alespoň na některé na její akce.
A tak se Vám chceme připomenout se touto unikátní serií 6 fotografií šesti dnes už dědků. Pokud by nás někdo nepoznal, tak vězte, že na fotce jsou zleva: Miler, Slepice, Borodin, Chapadlo, Ifča a RMV.

Ferdinanda, 15. 5. 2018
Včera jsme se po dlouhé době sešli opět ve Ferdinandě. Už v šest trůnila v čele stolu Věra Ouř. Hlad naučil Dalibora housti, a tak náš šéf se už v půl sedmé domáhal svého utopence (Nataša si vyvařuje na chalupě sama pro sebe). Pak už se začali Čtrnáctkáři trousit, nakonec nás bylo hodně přes dvacet, Jitka S. se přitrousila dokonce dvakrát. Poslední dorazil Vráťa, který strkal nos, kam neměl. Vzpomínali jsme na líbezné zelené Bílé Karpaty, na česko-moravskou slovanskou vzájemnost, ale zároveň si libovali, že nám zůstal zachován Habsburk Ferdinand. Po těch moravských sračkách pivo jako křen.

Ky-Pr aneb Expedice Kytlice - Praha, 23. – 27. 5. 2018
… Po opravdu bohaté snídani u paní Seňkové za 50 K jsme v pátek vyrazili přes Zubatou bábu k opáčku z Labe. A byla to krása. Před šesti lety po silnici, teď po asfaltové cyklostezce s Labem na dosah. Ve Velkém Březně povinná zastávka v pivovaře (nepovinná na zámku). Pak krátká zastávka u muže, který dal pivu tvář a už vidíme Větruš. Kdykoliv budete v Ústí, vystupte z auta a projděte se po Mariánském mostě pěšky. Tady jste Pánem všehomíra. Když už jsme byli na druhém břehu, skočili jsme si na polední menu do pivovaru Na rychtě. Pak už zase pořád podle vody Portou Bohemicou až do Velkých Žernosek. Zůstaly nespatřeny za viaduktem, neboť ve stánku na břehu měli výýýborné žernosecké, a tak odbočka ztrácela smyslu…
Více viz
78.a KY-PR aneb EXPEDICE KYTLICE - PRAHA - 23. 5. - 27. 5. 2018 - fotoalbum...

Minulý týden úderná skupina vyrazila na expedici Ky-Pr. Abyste se nedivili jako cyklisté, které jsme potkali cestou, nechtěli jsme ani náhodou dojet na Kypr. Nultá etapa vedla z Krásné Lípy přes Chřibskou, ale ostrý start byl v KYtlici a podél Kamenice, Ploučnice a Labe jsme doputovali až od PRahy. Fotky z expedice už poslal Jirka, ale já vám nabízím jednu fotku, kterou mi poslal Martin. Je z Chřibské, kde jsme byli na 50. Stezce přesně před deseti lety, v roce 2008. Tak se podívejte, štábní kultura našich juniorů (trička výroční Stezky a číslovky) je opravdu příkladná.

Ferdinanda 29. 5. 2018
Nejdřív se servírka ve Ferdinandě divila, jestli máme dneska jen dámskou jízdu, ale po sedmé se začali trousit i muži. Dotrousilo se nás tolik, že pozdě příchozí seděli ve druhé řadě. Téměř kompletní expedice Ky-Pr pozdravila Nohavicu a Pr-Sa-Řež (Sa nám zůstalo utajeno) a pak už jsme se věnovali tématům zajímajícím obě sousední strany (pokud aspoň jedna ze stran v tom randálu slyšela a rozuměla). A taky jsme se potili v tom vedru a dusnu uvnitř. To už se nám příště nestane, půjdeme do Kuželny.

17. Milíčeves, 1. - 3. 6. 2018
    Když nám Miloš tak hezky poděkoval, tak musíme poděkovat i jemu a jeho rozvětvené rodině. Vstávaly mi vlasy hrůzou, když se v pátek večer ve vratech v Milíčevsi objevovaly další a další alegorické vozy s koly. To se nedá zvládnout. Ale nakonec byla pohoda. Milena s Blankou nosily další a další tácy s pochutinami, okolo ohně jsme udělali ještě větší kolo a večer zvolna plynul. Došlo i na hudbu Praha. Pařízek přijel s padající Loretou dokonce jen na pár hodin, aby nám mohl zahrát na basu.
    Ráno nevěstilo nic dobrého, start byl dřív než obvyklých 9:14 a připravená mapa se hemžila vrstevnicemi. Když jsme tlačili kola do kopce na Chloumek, v duchu jsem láteřila, proč si Miloš nevzal k srdci upozornění, že kopce jsou naším společným nepřítelem. Ale pak jsme sjeli do Lomnice nad Popelkou a dojeli k továrně Mastných. Rázem bylo jasné, že sem jsme přes hřeben dojet prostě museli. Nejdříve jsme průvodci vyplenili lednici s lahváči a on nás pak za odměnu vzal na střechu, do svatebního sálu, do muzea motorek Raleigh a do dalších a dalších prostor se stroji, nářadím, prostě vším, co bylo ze železa. Je to neuvěřitelné, ale fabriku si koupil umělecký kovář, aby měl kam umístit vše, co sbírá asi 40 let. Našla jsem odkaz starý 4 roky A ještě jedna zajímavost. Pavla Doležala učila Vlasta P. matematiku, ale zřejmě špatně, protože do takového podniku by nikdo, kdo umí trochu počítat, nešel. Jen zapálený blázen, a to zřejmě pan kovář je. Po obědě v Košovském sedle (samozřejmě na hrozném kopci) jsme zjistili, že poklidná říčka Cidlina pramení v horách a dokonce na dvou místech. Pak v rychlém sledu hostinec v Železnici, Valdštejnská lodžie a Jičín. Někdo k Šukům, někdo našel úkryt před bouří u Ngueyna. Ale v Milíčevsi po průtrži ani památka. Večer se opět plenily tácy, točila Nová Paka o sto šest a k tomu spojené hudby z TAKu a Jičína. Jak to říct kulantně? Ale co, je skoro dvanáct. Staří jsou pro všední den, ale Vítek a mladí jsou pro svátek. A tak nechte Vítka hrát! Helter Skelter umí líp než Beatles!
    V neděli v poklidném tempu (ve Starých Smrkovicích nás dokonce předjeli i veteráni) do Hořic. Na vrchu sv. Gottharda jsme si prohlédli rozličné pískovcové sochy, které tam umělci natahali za posledních sto padesát let. Ovšem největší poctu hořickému pískovci vytvořil stavitel hořického pivovaru. Obnovený pivovar Jungberg nám nabídl výborné hořké pivo a obrovského ptáka umocněného malou cenou. Ale ani výborný oběd není zadarmo, vzhůru do kopce. Naštěstí jsme vytlačili jen dvě zatáčky z 300 zatáček Gustava Havla a už jsme byli u Věže samostatnosti. Byla tam věž a ještě jedna věž a na obě jsme museli vylézt. Ale vyplatilo se, zatímco předvoj šel po červené z kopce dolů, my, co máme kola, jsme zvolili cyklostezku, a ta byla podstatně sjízdnější. Zmrzlina s frontou v Konecchlumí a už nás vítá zahrada a dopíjení nekonečného sudu. Co říct na závěr? Byl to krásný poetický víkend, děkujem Milošovi, který nám jako vždy předvedl své rodiště v nejlepším světle, paním domu Blance a Mileně, Milanovi, Alešovi, Pavlíně a diplom si určitě zaslouží za pozitivní čakry i nejmladší cyklista Prokop.
Alba
Miloš
jméno: MN kód: 2018
Kužel

Pražská Marína, 6. 6. 2018
… V přímém přenosu jsme zahlédli bourání Ferrony, zatímco Prefa, další podnik na Riversidu, už to má za sebou. Bude tu RiverOff. Prošli jsme se toho dne po druhém mostě, novém, trojském, který snad vydrží, obhlédli vinici, kudy jsme před dvěma lety ještě svobodně stoupali vzhůru a dovláčeli se k trojskému kanálu. Hurá, mají ještě otevříno, od června až do devíti. I když mají jen pivo a utopence. Ale měli byste ocenit, že sortiment na závěr vycházky po Pražské Marině je stylový.
Více viz
79. PRAŽSKÁ MARÍNA - 6. 6. 2018 - fotoalbum...
Další album
Kužel

    1) Hned první den jsme narazili na sklípek                                                   4) V Lomnici nad Popelkou jsme navštívili muzeum
    2) Čtyři dny jsme putovali malebnou krajinou                                               5) Nedělní oběd v novém pivovaru Jungberg v Hořicích
    3) Expedice Ky-Pr se blíží z Kytlice do Prahy, momentálně dlí v Mělníku     6) Stačili jsme se vyfotit v libeňské Docks a už nás hnali

Kuželna 12. 6. 2018
Pozvánka: V úterý 12. června opět začíná éra zahradních restaurací. Když jsem včera přišla na inspekci do Kuželny v Horské, vítaly mě sice židličky na terásce, ale úplně vše zavřené bez lákající nabídky piv a hermelínů a na dveřích jen cedulka, že Kuželna je výhradně určena jen pro členy. Ale pak jsem zkusila mobil a pokorně se zeptala, jestli by pan hostinský neudělal výjimku, když sem chodíme každý rok a pan hospodský kupodivu řekl, že jo, že si nás pamatuje. Takže i po jedenácté (poprvé 2008) zahájíme sezónu v Horské. Všechny!!! zahradní restaurace začínají vždy v šest, protože neodvratný konec je ve 22 hodin. Tady to uprostřed divočiny sice tak neplatí, ale nechci tam být v šest s panem hostinským sama. Tak přijďte včas a s ponožkami a svetry, protože tento způsob léta musí někdy skončit.
Krátce po šesté už byl stůl přes celou terasu téměř obsazen. A i když časně příchozí začali už po osmé!!! zase odcházet, vždy je doplnili noví a noví žíznivci a hlavně hladovci. Postupně jsme vyjedli hostinskému celou studenou kuchyni a vypili Kácov. Naštěstí pro nás objevil vrchní nejen sporák a sýr, ale i Žatec. Kromě pozvolna se rozsvěcujících světel jsme zažili i ohňovou šou dva tři. Zatímco my jsme se na závěr zbaběle uchýlili k éře malých piv, Věra Ouř. statečně až do jedenácté stále třímala velká piva.
viz ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2018

Vítání léta ve Vojanových sadech, 19. 6. 2018

Anenská studánka, 22. 6. – 24. 6. 2018
V tradičním termínu PanTakovek 22. června až 24. června je Anenská Studánka. A tak my nesportovci, co neuzvedneme kuželky, jedeme raději zase do líbezné, cyklistům zaslíbené krajiny. V rovinaté Milíčevsi si Miloš vymyslel kopce, což to, Jane Pavloviči, zkusit obráceně?
Letošní Anenská Studánka byla po všech stránkách jubilejní. Jednak Čtrnáctá, druhak Brádkovi chalupu koupili přesně před třiceti lety a do toho se ještě připletli nějací slavící Janové. Jsme tu na kouzelné zahradě po čtrnácté, tak už víme, co čekat. Vybílená stodola? Uže byla. Vernisáž TAKových uměleckých děl? Uže bylo. A co koncert pěveckého sboru? Nebyl - tak tady ho máte neservírovaný. V pátek v podvečer se zpívalo nejen v místním kostele, ale pak Honza zavelel alou a třicetihlavý sbor Alou vivat se přesunul do stodoly a sázel do nás jednu pecku za druhou od Ježka po plážové chlapce. Holubí letka by měla radost, na této vernisáži hory přeřízků a salátů zasytily nejen všechny účinkující, fotografy, skicaře, ale i nás bez jakýchkoliv uměleckých ambicí. Byl přinesen oheň a nástroje, a tak jsme ani nevšímali, že prší a venku se setmělo.
I v sobotu ráno bylo nevlídno, ale vlak je objednán, a tak nebylo co řešit. Po startovních výstřelech jsme sjeli na nádraží do Třebovic, narvali kola do uliček (ač jsme měli přistavěn hytlák) a odjeli do Hoštejna. Ze začátku to vypadalo, že je Honza kouzelník a dokáže vyčarovat rovinu mezi samými kopci - po zrušené železnici jsme dojeli až do Nemile. Ale pak už bylo vše při starém - nepatrný kousek roviny byl jen v Růžovém údolí, kde nás odměnili pivem. Jinak kopce, kopce, kopce. Např. Cesta nepokořených - krásná téměř slovenská hřebenovka, ale za takovým jebákem, že se vůbec nedivím, že se tam za partyzány žádný fašista nevydrápal. V opuštěném údolí v Drozdovské Pile oběd, uvařený jen pro nás, ještě pár kilometrů a jsme zpět na startu dnešního výletu v Hoštejně. Místo vlaku šlápneme do pedálů a místo roviny hybaj na Korunu. Pak už jen protivítr na poldru, mezi kapkami deště do Lukové do hospody, nejstrmějším kopcem, co znám, do Anenky - rovnou do ráje na zemi - do stodoly na guláš, pivo a TAKovou hudbu.
V neděli byl rozvolněný program s jediným pevným bodem - obědem v Opatovické hospodě. A tak na kola vzhůru dolů a potom samozřejmě zase nahoru vyrazila jen hrstka statečných (když odečtu elektrokola a ty, co se nechali po obědě naložit do auta, nebylo jich ani sedm). My nestateční jsme zatím seděli na zahradě, nic nedělali a jen pojídali, popíjeli a poslouchali našeho trubadúra Koppa. Na nedělní řízek jsme si dojeli autem a pak už alou domů. Moc hezký víkend! Tak Brádkovi, a taky Pavle a Jano, kteří jste nás přijeli na páteční večer zaopatřit, moc děkujeme.

U Hofmannů, 26. 6. 2018
Pozvánka: Pozvánku na příští hospodu začnu zeširoka. Častokrát se Bohumil Hrabal pokoušel o tzv. Velký libeňský slalom. Ten spočíval v tom, že z dolní Libně vyjeli s přáteli tramvají až nahoru k Bulovce, odkud sjížděli pomyslnou trať slalomu branku za brankou, z pravé strany ulice na levou, od hospody k hospodě. Začali jedním pivem u Hofmannů, projeli brankou u Müllerů Na Korábě a U Ferklů, honem k Erbu. Všude si dávali jedno pivo, aby měli dostatek času projet brankou u Jarolímků, jedno pivo U Ládi, hned zahnuli ke Karlovi IV., pak sešupem do automatu Svět, zpomaleným tempem projeli brankou U Hausmannů u pana Vaništy, U Lišků a U pivovaru, pak přes koleje ke Králi Václavovi, projeli brankou u Pudilů a s posledními zbytky sil projeli brankou U Doudů a U Merkuru, aby dojeli na cílovou rovinku na Palmovce. Někdy zakončili Velký slalom U Horkých nebo U města Rokycan. Někdy jeli jen malý libeňský slalom, protože při tom velkém totiž společnost včetně Bohumila Hrabala se většinou zmohla alkoholem, "ztroskotala" a do cíle nedorazila.
My jsme při Pražské pivočáře z Bulovky prošli alespoň pomyslně několik branek: U Müllerů, U Ferklů, U Jarolímků, U Karla IV. Minulou středu jsme vycházku začali v jednom z cílů slalomu - v hospodě U Horkých. Ovšem nikdy jsme nestanuli na startu Velkého libeňského slalomu. Poštěstí se nám to až teď v úterý. To půjdeme k Hofmannům. Tak v šest na startu a zároveň v cíli slalomu.
Tak jsme se včera sešli na startu Velkého libeňského slalomu U Hofmannů. Pro většinu naprosto neznámá lokalita. Ne tak pro Vráťu, který sem pod kaštany chodil bádat z Akademie věd už před padesáti lety. Srazili jsme stoly a živě se bavili např. o podvodných šamanech. Objevily se zlověstné černé mraky, ale po hlášce: "Kdo první vstane, je nerváček!", se našli takoví jen čtyři. Hypnotizovali jsme proudy deště, které zkrápěly okolní ulice - a vida - naší zahradě se kapky jako zázrakem vyhnuly. A pak že jsou šamani podvodníci! Seděli jsme pak na zahrádce až do deseti u tradičních závěrečných malých piv.

Cykločundr ve Šternberku, 4. 7. – 8. 7. 2018
Letošní cykločundr zamířil opět po letech na Moravu - tentokrát do Šternberka. Jezdili jsme nejen po rovinaté Hané a kopcovitých Sudetech, ale vystoupali jsme i na exotické Makču Pikču a doputovali na dosah Říma. A naše milovnice vína nás dokonce zatáhly i do dvou pivovarů. Večery nám hudbou zpestřovali Ivan, JaVor a nováček cykločundru pan Provázek s chotí, došlo i na malou narozeninovou oslavu. Díky bleskovému dodavateli fota našemu ZSV se můžete i podívat, kdo vydržel až do konce 22. cyklučundru


Karlínská kasárna, 10. 7. 2018
Chodit pozdě se nemá. Už odminule přece víme, že když jsme na zahrádce U Hofmanů nebo jako včera v Karlínských kasárnách, tak se nám déšť obloukem vyhne. Jenže když jsem po sedmé dorazila do inzerované zahradní restaurace, seděli dříve příchozí kvůli pár kapkám deště místo na buzerplace v obrazárně, a to už se se zanícenými milovníky umění nedalo hnout. Prastánek Franty Skály byl bohužel zavřený, a tak jsme se jen prošli kasárenskou divočinou, rozhlédli se ze Suškovy rozhledny, podívali se, co promítají na dně bazénu a jinak se věnovali hovoru a konzumaci. Od blízkosti pípy nás vyhnal až oheň. Hřáli jsme se v kruhu společně se světoběžníky snědé pleti a měli radost, že má Karlín stále černou duši.

Balkan Hills, 11. 7. 2018
To nám to ale letí! A už je tu zase další výročí! a s ním Malé letní posezení s hraním a občerstvením (do vyčerpání připravených zásob). Jestli máš čas a chuť, tak přijď! Na setkání se těší čerstvý sedmdesátník.
S Sebou dobrou náladu, případně hudební nástroj, nic víc! Není to žádná oslava, ale letní posezení s trochou živé muziky! Dík!
Roulin: Ahojte všichni,
Chtěl jsem Vám všem poděkovat za úžasný večer!
Vy, kteří jste to z jakýchkoliv důvodů nestihli, můžete litovat, snad to při jiné příležitosti dohoníte! Večírek opravdu nebyl plánován jako oslava narozenin, ae trochu se to zvrtlo. Děkuji proto za všechny (i nevyžádané dárky) a příspěvky, ale hlavně za dobrou náladu, kterou jste s sebou přinesli!
Na příští setkání se těší čerstvý sedmdesátník Jiří „Roulin“ Papež

Klídek a pohoda ve Lhotě, 13. 7. – 15. 7. 2018
Letos jsme na Lhotě zažili naprosto nejubilejní 16. ročník (promiň Luďku, Jarmilo, Sonjo, Žížalo), ale zase tu byl pošestnácté naprostý klídek a pohoda. Půda se přestavuje, ale celou terásku Jirka se Zdenkou nechali zastřešit, přistavět venkovní krb, vytáhli sudy s pípou ven, a tak už nebyl vůbec důvod chodit dovnitř. Večer pivo, víno, pohoda, dokonce i zpěv, dopoledne - šampus, pohoda. Nic nového už nevymyslíme, a tak obvyklý okruh na Velké jezero, jen jsme hospodu v Holanech zaměnili za útulnou hospůdku v Zahrádkách, okolo které jsme léta jezdili a všimli si jí až teď. Pak už nasucho, neboť jsme opovrhli Provodínem a hospody ve Vrchovanech a Chlumu jsou definitivně zavřené. Ale aspoň jsme byli rekordně brzy v bazénu. Zatímco my jsme se cachtali a bouchali šampus o sto devět, opékači masa zvolna opékali maso i sebe. Je příjemné jen sedět a cpát do sebe maso, díky, ale pro příště Jirko, Michale, Zdeňku: nechceme mít z kamarádů špekáčky. Když byl boj o maso mezi sousedními stoly dobojován, zbyl čas i na hudbu.
Ráno se většina osazenstva rozhodla zahradu rajských potěšení vůbec neopustit, a tak na Skalku průrvou mezi skalami a Hvězdu už vyrazili opravdu jen skalní. Jedno pivo na Skalce a příjemně z kopce Husí cestou na terásku a k bazénu. Někteří už dobrovolně odjeli za povinnostmi??? do Prahy, ale kdo vytrvale odolával Stáninu nátlaku - (čekala je cesta na kole do Dobříně a pak vlakem do Prahy) - byla Marčelína. Ale znám ji tvrdší - nakonec holky přeci jen ve 14:14 odjely. A tak i my jsme se rozloučili s báááječnou Lhotou a báááječnými hostiteli, přisedli k zádumčivým řidičům a nechali se odvézt na druhý poločas do Prahy.
Album
Kužel

    1) Alou Vivat zpíval ve stodole jen pro nás                                               4) Ze Šternberka jsme dojeli až do Říma
    2) Překvapení u cyklostezky                                                                       5) Balkan Hills
    3) Osazenstvo Cykločundru                                                                       6) Klídek a pohoda

Oslava hpap v Řeži, 21. 7. 2018
    Ahoj Stezkaři, mrzí mne, že rafty dlouho plánované zase nevyšly. Zahrada, jak jsem psala, je bohužel zatím staveništěm, budeme se snažit to ještě upravit co nejlépe, ale vezměte si pevnou obuv. Těšíme se na vás. Za realizační tým. Hpap
ivHo: Proměna hromady hlíny na prostor s party stanem, udírnou a výčepem musela být hektická, ale oslavenkyni se nakonec podařila.
Děkuji vám, že za ztížených bezpečnostních podmínek jste přerušili své letní aktivity a po vodě i po suchu a ve velkém vedru jste přišli nebo přijeli, přivezli dary a dobrou náladu a že jste ani nespadli do sklepa, ani si neukopli palce, ani si při tanci nezhmoždili kotníky…
Také mi dovolte poděkovat Míšovi a Honzíkovi a jejich rodinám, a svému andělskému stavebnímu dozoru v. Pachtovi, bez nich by se oslava na staveništi konat nemohla.
Příště už na verandě nashledanou.

Pavel Jákl alias pan Pivovarský, 18. 7. 2018

Galerie tvorby Pavla Jákla
ZuVla
JaVor


Loď Pivovar, 24. 7. 2018
Pozvánka: Teď nás čeká dlouhá cesta podle Labe. Abychom se na ni patřičně naladili, strávíme předvečer odjezdu na vlnách Vltavy. Zároveň na parníku a zároveň v pivovaru. Že to není možné? Účastníci lednové vycházky "Co je nového na Starém Městě" vědí, že je. Loď Pivovar kotví u Štefánikova mostu (na druhé straně mostu než loď Bukanýr, kde jsme před lety byli) přímo pod obrovským ministerstvem s kopulí. Budeme od šesti!!! na horní palubě, jen v případě opravdického! deště sejdeme do podpalubí. Piva Princ Eugen či Titanic už nám tu správnou předstartovní přípravu zajistí.
Včera jsme se v opravdu parném podvečeru sešli na lodi a pivovaru zároveň. Seděli jsme oddělené, ale pak se nám podařilo srazit dva čerstvě opuštěné stoly takovou bleskovou operací, že se přítomná Dánka okamžitě přišla zeptat na naši státní příslušnost. Prý takhle srážet stoly umějí jen Dánové - pchá. A poté se slavilo. Kužela neodradila vysoká cena a objednal nám ženám šíleně dobrou griotku. Živijó, živijó! Ale pak už se začali lidé z lodi pod různými záminkami ztrácet. Když to vypadalo, že v devět opustí loď snad úplně všichni, dorazili Provázci, a tak jsme si ještě objednali čerstvě naraženou Legii a vydrželi téměř až do židlí. Většina Čtrnáctky už dávno způsobně spala, když jsem o půl jedenácté načapala na Štrossmajráku Chvala s Ladou. Oba v nejlepším rozmaru.

Labská Cyklostezka, Spreewald, Lužice, 25. 7. – 5. 8. 2018
Pozvánka:
Alba
JiVla
Kužel
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

Ladronka, 7. 8. 2018
Pozvánka: Do příští neděle se budeme poflakovat podle Labe, ale další hospodu krásně stihneme. A kde? Na Ladronce. Už jsme jednou končili vycházku uprostřed týdne, ale teď nastaly nové skutečnosti. Je tam totiž otevřen nový kontejnerový pivovar HEYL. Takže ho půjdeme vyzkoušet. Vevnitř je restaurace, ale z boku je kiosek s venkovními lavicemi. Nejjednodušší příchod je zřejmě od tramvaje na Vypichu, případně jet od metra Petřiny busem 191 do stanice U Ladronky.
Ladronka - Včera jsme se dostali na Ladronku se Čtrnáctkou už potřetí. Poprvé v listopadu 2004 při vycházce "Po stopách squatterů". To už se je podařilo vystrnadit a Praha 6 ji začala opravovat. O půl roku později, v září 2005 na Víkendu uprostřed týdne jsme se už nestačili vyhýbat bruslařům. Tenkrát jsme seděli v bufíku z boku. Včera bylo takové úmorné vedro, že se dali blázniví bruslaři spočítat na prstech jedné ruky. A první příchozí si sedli rovnou do restaurace na dvorku. Bylo tam chladněji a hlavně jen tam točili pivo Heyl, kvůli kterému jsme porušili tradici a šli do nějaké zahradní restaurace podruhé. Časem jsme se rozrostli, a pokud nebylo tématem vedro, bylo tématem Německo a vedro. Jak už je téměř tradicí: Stáňa si koupila staronové šaty, a tak jsme podzimní květinové děti vyfotit prostě museli. Poslední mohykány zvěčnil ochotný a snaživý číšník - výsledek je zde. Ale ani on, ani já jsme nenašli blesk, on navíc pevnou ruku - a to byl takový šikovný a asi o 30 let mladší.


10. 8. 2018






XIVejt, 14. 8. 2018 U Tunelu
Tak se nás v jediné letošní úterý, které připadlo na čtrnáctý den v měsíci, sešlo postupně až něco ke třiceti (při pětadvaceti jsem to přestal počítat)) a nakonec jsme celou hlavní místnost hospody opanovali. V hospodě, kde byla drtivá většina poprvé a byla pro ně příjemným překvapením. Dokonce padl názor, že bychom tam mohli chodit pravidelně, ale usoudili jsme, že Ferdinanda je Ferdinanda. Stáňa rozdávala dárky na všechny strany, ostatní nevěděli, které pivo si mají dát dřív a které později (a zřejmě i proto si ne každý při placení vzpomněl, co vlastně vypil). Při tom jsme probrali vše, co život v poslední době přinesl.
Kromě nás se tam ve výsledku sešlo ještě celkem pět kytar a dvoje housle, takže ve druhé polovině večera došlo i, vzhledem k náladě, na poklidné hraní písní lyričtějšího rázu (dokonce si nás další hosté z druhé části restaurace fotografovali a jedna slečna i natáčela). Okolo desáté jsme se pak postupně začali s hospody na konci ulice, která, jak někdo podotknul, připomínala množstvím lidí a hlavně hospod ostravskou Stodolní, vytrácet do přilehlých tunelů.

Tiché slovenské hory, 16. 8. - 21. 8. 2018.
Prosím potencionální účastníky o případné námitky a odvážné o předběžné potvrzení zájmu.

Besední restaurace, 21. 8. 2018
Včera jsme se sešli na rozlehlé zahradě Besední restaurace v Hlubočepích. To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou. Šéf sice zaplatil třicet buřtů - hořčice, chleba a polínka all inclusive, aby podpořil účast, jenže pak dorazila naše kulturní referentka - a bylo zle. Nejenže bude Vláďa trávit večery s drahou polovičkou zabořený do plyšových sedadel, ale ještě si na to musel půjčit. Sešlo se nás zhruba dvacet, a tak na kamarády táborových ohňů zbyly buřty dva, a dokonce nepřišel zkrátka ani tradičně poslední Pažout. Na zahradě točili obvyklou trojkombinaci Gambrinus, Kozel, Plzeň, ale my fajnšmekři jsme co chvíli odbíhali na Boomerang přímo do hospody, až nás ten bumerang málem srazil k zemi. Ani jsme nemuseli litovat, že tento památný den nejsme na koncertě na Václaváku - měli jsme totiž k dispozici dvě kytary a pět kytaristů, a tak na malém polosoukromém koncertě zazněly Jeřabiny, Anděl, Lilie bílé a další pele mele písní. Nevybavuju si v Praze hospodu, která by byla tak blízko zastávky. A tak jsme pochopitelně jeli domů vlakem. Nádražní čekárna je totiž zároveň zahradní restaurací.

Zahrádka v Malinové, 2. 9. 2018
Včera zřejmě došlo na "Back to School", všichni se vrátili ze svých haciend, ale místo do školy si to zamířili rovnou na zahrádku v Malinové na Zahradním Městě. Možná neměli ani čas se rozhlédnout po parku. Na Vítězný únor, v třeskutém mraze, vypadal park bez vody smutně, teď tu vládla zurčící voda, vodotrysky a pohoda. Stav Kuželny, ve které hrával i Vlasta Burian, zůstal nezměněn. Obsadili jeden stůl, pak druhý, třetí, čtvrtý, pátý, jéžišmarjá - to bylo stolů. Po zdokumentování obsazenosti stolů dorazil ještě Pažout, cyklisté, černočerná tma a Provázkovi. A mezitím se odehrávaly lístkové orgie. Ti, co jim ujel autobus, byli na závěr odměněni. Griotkou od Pavlíny. Jen aby s námi mohla slavit, tak si vymyslela svůj svátek.
Album
Vláďa
jméno VR, kód T14

Solidarita, 18. 9. 2018
Protože se nám na zahrádce moc dobře sedělo, došli jsme k přesvědčení, že ještě nechceme pod střechu. V úterý 18. září padl los na hospodu Na Zborově. Jenže z obyčenjné hospdo Zborov se stal vznešený Samarkand. A rak byla hospoda operativně změněna. Uzbecký Samarkand dokázala naše LeHni zašmelit za polskou Solidaritu během dvou hodin.
Včera jsme si vydupali ještě jednu zahradní restauraci - a byl to šťastný nápad. My čekali v půlce září zimu, a zatím přišlo babí léto. Ti včas příchozí ještě zažili Vilíka, kterého jsme před rokem v Šatlavě téměř nespatřili za medvědem. Teď už před ním nejšťastnější babička musela chránit svého utopence. Zatím platí kluci s klukama a holky s holkama. Nejšťastnější dědeček na světě nám za chvíli objedná panáky na Ervína, a to nás ještě čeká runda na inženýra s anorexií. Seděli jsme u čtyř stolů - mělo to drobnou nevýhodu, že někteří účastníci si všimli kamarádů až při odchodu nebo přesednutí. Hra na Vlacha... (chvíle nechápavého mlčení - je to zasednutí zdánlivě prázdné židle) se praktikovala často, a tak jsme se dozvěděli, i co se probírá u jiných stolů. Policejní hodinu ve Strašnicích ještě nezavedli, museli jsme se o půl jedenácté vyhodit sami. Povedená hospoda! Další hospoda už bude ve Ferdinandě. I když jdou hlasy, ať je zase zahrada. Kdo ví, třeba bude léto až do Vánoc. Ale hospoda jde operativně změnit. Třeba uzbecký Samarkand dokázala naše LeHni zašmelit za polskou Solidaritu během dvou hodin.
Všechny letní zahrádky viz
79a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2018 červen - září 2018

Pacifik v Malostranské Besedě, 19. 9. 2018
Kromě stálice Heleny Maršálkové bude zpívat i sestra Pavlíny - té od Aleše Neumana. A jako nedílný bonus budou vystupovat Přátelé Staré řeky s Jardou Pařízkem. Pojďte, lístky ještě jsou.

Ferdinanda, 2. 10. 2018
Včera jsme se přesunuli pod střechu do Ferdinandy a podle počtu účastníků musím uznat, že letní zahrádky byly daleko atraktivnější. Anebo se čtrnáctkáři báli, že by si v hospodě popovídali a na Stezce už by si neměli co říct? Každopádně my, co se nebojíme, jsme si povídali a slyšeli!! se všichni navzájem. A když šéf z radosti, že na Stezku pojede už skoro zadarmo, objednal šampusy, tak na nás připadlo daleko víc bublinek než jen na obvyklý zdvořilostní přípitek. Ale pak se lidi začali vytrácet, dokonce i Pažout odešel dřív, než obvykle do hospody přichází. Když už jsme to chtěli skoro zabalit, objevila se v deset jako deus ex machina vysmátá Stáňa a rozjasnila celou hospodu. Nabídla Vláďovi jablko a on jak ten Adam pod tíhou jejího kouzla osobnosti nepadl, ale objednal jí ještě panáka. Tak to byla hezká Ferdinanda. Ale bohužel možná poslední.
Další hospoda v úterý 16. října je ve hvězdách. Ve Ferdinandě bude nějaký mejdan mladých, a tak tam raději nebudeme zaclánět. A co hůř. Současný nájemce Žíněnka??? prý končí (jestli ho už nikdy neuvidíme, můžeme mu tak, Lenko, říkat?), a tak není vůbec jasné, jak to bude s Ferdinandou dál vypadat.

50. Malá Stezka v Novém Městě nad Metují, 4. 10. - 7. 10. 2018

Pozvánka Jirky Bubeníčka

TAK máme za sebou opět úspěšnou Stezku. Jak jsme se měli, to můžete zjistit (ti co nebyli) nebo si oživit (ti co byli) z množství fotek zaslaných v průběhu včerejška. Já bych už jen chtěl jménem Trasy poděkovat všem, kteří se o ní zasloužili (zajištěním zázemí nebo programem). Hlavně tedy Honzovi Libigerovi a Márince Davidové za výběr oblasti a zajištění noclehu a za zajištění hospody pro páteční a sobotní večer a Honzovi Dušákovi za zajištění Prim exkurze a čtvrteční hospody. Děkujeme.
Alba
Vláďa
jméno VR, kód T14
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
Kužel

Na Hraně IV., 14. 10. 2018
… V zahrádkářské kolonii Jenerálka stříleli na mládežnického bosse, a tak tu jsou teď jablka střeženější než Alcatraz. Obešli jsme kolonii a mezi barevnými lesy na nás vykoukl kostelíček u sv. Matěje. Krása, ale i tento pohled už taky známe - došli jsme sem z Houslí přes rozbahněné pole. Od Božích muk vede do Lysolají pohodlná poutní cesta úvozem. Ale když se vykašlete na pohodlí a půjdete okrajem pole nad ní, uvidíte všecky krásy Prahy. Zarazil nás až tunel Blanka II. Ne, není to tunel (jen na peníze magistrátu), ale budoucí přerostlé dětské hřiště…
Více viz
80. NA HRANĚ IV. - 14. 10. 2018 - fotoalbum...

    1) U nějakého německého buditele                                                           4) Nové Město nad Metují zezadu
    2) Pořád podle vody a po rovině                                                               5) Večer v nmnm
    3) Na kopec jsme narazili až v Budyšíně                                                   6) Na hraně před zmutovaným Žabákem

U Karla IV., 16. 10. 2018
    V úterý jsme se po deseti letech sešli v podzemí U Karla IV. Vzpomínáte? Teď tu místo obsluhy co chvíli řádil kompresor, ale situace s lístky se nezměnila. Lenka rozdávala lupeny pro Klub věčně mladých diváků jako divá. A taky jsme slavili vnučku Anabelu rozličnými likéry, víny a hudbou! Ivan H. se snažil procpat její jméno do všech hraných písní, když si pamětníci vzpomněli, že Anabella přeci už dávno píseň má. Pepíček Zíma ji oslavuje už od roku 1960. Pro pivo jsme se museli šplhat po schodech, a tak se před námi vršily prázdné půllitry, ale zase na druhou stranu nikdo neodcházel. Až když jsme se vylezli z brlohu nahoru k fotbalovým fandům, dali jsme si závěrečná malá piva. Klasicky s Věrou Ouř. a netradičně se Stáňou. Tak kam půjdeme zavzpomínat příště?

DD V Liberci, 26. 10. - 28. 10. 2018
    Tak máme za sebou další parádní DD, tentokrát v Liberci. Přesně čtrnáct nás v pátek dopoledne převážel transborder tam a zpět přes Nisu, pak jsme se rozrostli na stádo padesáti kusů. A v neděli vpodvečer u dr. Šamánka, do kterého se děti (včetně naší nedělní průvodkyně) strefovaly zbytky od oběda, už nás zase zbylo jen čtrnáct lehce provlhlých černoušků. Představte si, představte si, co jsme všechno viděli mezitím? Hrad Hamrštejn, vilu (tu jen v představách), kde cpali do arcibiskupa Berana afrodisiaka, Kousek piva, libereckou nádražku. Přesně v 14:14 jsme páternosterem vyjeli do 16. patra - celý Liberec pod námi, ale Ještěd nespatřen. Zato jsme poté viděli Labutí jezero a díky Nataše i Johnyho Hallydaye těsně předtím, než po něm v amfiteátru začaly liberecké máničky házet židle. Rozhledna Lidové sady, skromný "šumperák" architekta Hubáčka, něco přerostlých vil, půlhoďka na ubytování v kolejích (přímo nad pivovarem Hroch) a rychle, ať nezmeškáme Henleinovu vilu a vilu, kde bydlel K. H. Frank, než se odstěhoval za lepším. Večeře U tenisu dopadla nakonec výtečně, když uvážíme, že se o nás - v pátek večer už v plné síle - dozvěděl nový personál od Vrbů až týden předem. Radostné vítání, čekání na guláš, zpěv.
    Den druhý - sobota. Nejdřív jsme Liberečákům vyfoukli historickou tramvaj, která nás silou vůle vyvezla nad Vratislavice. Pak (podle Ally v ďábelském tempu) následoval pivovar Konrad, rodný domek Ferdinanda Porsche (povoleny jen záchodky) a Henleina, který určitě netušil, že ten obrovský pivovar za humny se jednou bude jmenovat jako on. Kovral z Bytexu měl doma určitě každý - tak jsme si prohlédli vilu zakladatele impéria, knihovnu, kterou mu postavili na zahradě a vybydlenou továrnu (zauhlovací věž - to je nějaká blbost, ne?). Oběd v Babylonu, krematorium, neúspěšný pokus o převrácení na víru v kostele sv. Vincence z Pauly a pak už následovalo hájemství továrníka Liebiga. Jeho fabrika dostala, jak je to v Liberci obvyklé, na frak, ale jeho městečko a obzvlášť vila byla jak stvořená na recepci v trávě. Podle polovyschlé přehrady na otočku domů a už silní jedinci opět vyrážejí v závěsu za svým vůdcem na univerzitu, něco vil a pozůstatků výstavy 1906. To musíme i do nemocnice? Musíme - je tam totiž vestavěn heliport, který projektoval náš šéf, tentokrát čtrnáctkový. Shodou okolností měl s sebou Vláďa i něco obrázků. A teď už můžeme k Neptunovi. Hudba postupně v obou místnostech, nejvytrvalejší tanečnice Bára zavírala lokál.
    Neděle. Je slavný 28. říjen a je hnusně. Naštěstí na radnici mají otevřeno a zdraví nás primátor Tibor Batthyány (sním či bdím - to už jsme v Uhrách?) Zastávku Snídani obrů jsme zmodifikovali do snídaně šampiónů. Z rodného domku Vlasty Buriana je ruina, tak mu raději vybudovali centrum na zelené louce. Konečně opravená továrna, jen se tu netočí stroje, ale Plzeň. Z největšího náměstí na světě, které sahá od Nisy až k Dunaji, jsme vyrazili k bývalé Ypsilonce, libereckému zámku, za dalšími, dalšími vilami. Hrstka statečných však udolána jest, od dalších vil v dešti nás zachránil Jirka Dušák, který naložil na koleji do auta všechny naše saky paky a přivezl je k Lázním. Paráda, v lázních je překvapivě sucho a teplo, nemusíme ždímat plavky, jen si prohlížet obrazy.
    A to je všechno - vlastně ne. Náš velitel ZSV nás v Liberci neomylně navigoval přes hory a doly (MOC DĚKUJEME!!!), ale když jsme přijeli do Prahy na Černý Most (mnozí za pouhých 25 K), museli jsme mu ukazovat, z kterého nástupiště metra se vlastně dostane domů.
Alba
Vláďa
Jméno: VR Kód: T14
Jarmilina premiéra
Provázek
jméno kapr14 heslo stezka

Pivní bar v Blanické, 30. 10. 2018
    Tak jsme včera byli zase v nové hospodě. A oproti předpokladům se nás sešlo hodně, ochotný personál musel pro nás lovit další a další židle. Pili jsme Chotěboř, ale jako třešinku na dortu jsme ho prokládali různými speciály. Ze Čtrnáctky se snad stanou pivní fajnšmekři?!? A taky mezi nás plebs do sklípku přišla jedna z 99 osobností Českého rozhlasu. Miloš z knihy popsal trnitou pouť od Jiřího Dimitrova, rybářů, pekáren a mlýnů až k Hostu do domu a Stáňa nám zato objednala panáky. Nevím, kolik Kužel jako poslední platil hermelínů, ale uvedli jsme se dobře. Příště 13. listopadu budete moct pít Stewarda z Hangáru i vy.

Promítání Kanady IvČe, 8. 11. 2018
Ve čtvrtek pojedeme ještě dál, s Ivče až do Kanady. Tedy jen fiktivně, od 17:30 je na Lobkovičáku promítání.

Vodní svět, 11. 11. 2018
…Už čtyřicet let čekají Modřanští na metro, až si ho postavili sami - z betonu. Modřanský cukrovar zbourali, ale komín čeká zářná budoucnost. Prázdné nádraží na nás dýchlo samotou, zatímco na cyklostezce bylo živo až moc. Tak rychle krok stranou do neznáma. Jen pár metrů od cvrkotu na cyklostezce jsme se ocitli v džungli. Okolo tajemných tůní, přes popadané stromy jsme dorazili na břeh Amazonky. Ne, je to jen Vltava, která nabrala na mohutnosti soutokem s Berounkou. Jen se podívejte, jaká je to uzoučká říčka před splynutím…
Více viz
81. VODNÍ SVĚT - 11. 11. 2018 - fotoalbum...
další album
Kužel

Pivní bar v Blanické, 13. 11. 2018
Vzdor předpokladům, že všichni Uhři si budou místo hospody zabezpečovat na první večer vinné zásoby, se nás v Pivním baru v Blanické sešlo zase hodně. Někde dokonce i dva zadky seděly na jedné židli, i když postupně. Z pivní nabídky jasně vyhrál Chotěboř a Chotěboř, jen pivního dobrodruha Lenku oslovil Permon Cherry, který si ale poté musela vylepšit griotkou. Probíhala družná zábava, ale jen o věcech zajímajících dvě strany – třetí ucho už většinou jen vznášelo dotazy, protože nerozumělo. Prostě ve sklípku je fajn, ale moc se neslyšíme. Takže závěr: příští hospoda v úterý 27. 11. bude, ale možná zase někde jinde.

Uherské lázně, 15. – 18. 11. 2018
Tak jsme se po pěti letech probojovali do lázní Kéhida, které od roku 2013 vyslovovala Naďa se stejnou frekvencí jako "já chci halászlé". Vlastně celé letošní Uherské lázně byly takové opáčko. Od Ilfu jsme jeli už podruhé budit Stáňu - jen tentokrát zvonkem u domovních dveří a šutříky do oken, protože zapnutý mobil by ji zřejmě rušil ve spánku. I v Sárváru jsme už byli, ale tenkrát jen na návštěvě u hraběnky Bathoryové a v csárdě. Letos jsme zamířili rovnou do lázní a hned se ukázalo, proč tak toužíme po Uherských lázních a proč v listopadu. Celé odpoledne jsme se koupali v horké a určitě léčivé vodě a hlavně nádherném sluníčku, dovnitř jsme zabrousili jen kvůli pitnému režimu. A už je tu Kéhida a náš hotýlek jen pro nás. Opulentní maďarské stoly - nemusíme přece ochutnat všechno, vždyť tu budeme tři dny. Jenže chuťové pohárky a oko nedá pokoj. Odvalili jsme se do haly a kromě hudby nám večer zpestřoval skleněný výtah. Zvědavci neustále vyjížděli, sjížděli a někteří i zajížděli kamsi do pekel (P zde v Uhrách evidentně neoznačuje přízemí ale peklo). A kdo myslíte, že ve výtahu tančil? Lenka. A tak nám nezbylo než zkoumat: "Má je?"
    I v Kesthely už jsme u mušličkového parlamentu byli, ale letos se poprvé v zámeckém parku neválela mlha, ale pralo sem slunce. A tak po tržnici se ochutnávka féhér a vörös bor odehrávala výhradně na venkovní terásce. Všude je v Kéhidě krásně - v divoké řece, sauně, bufetu, léčivém bazéně, ale nejvíc času jsme určitě strávili vytříbenou konverzací v kulatém bazénku venku. Po třech kopečkách zmrzliny jsme vyrazili k Vilémovi nad Hévíz. Chyběla ochutnávka, a tak jsme vybírali víno naslepo. Hudba se snažila, seč mohla, ale než nám barva (příliš sladkého či kyselého) vína stoupla do lící a začali jsme (k)ančit, byli jsme odveleni pryč. Na druhou stranu ještě byl čas a chuť pokračovat po návratu ve večírku v hale. A František a Roulin nám dokázali, že divoké uherské večírky ještě nevymřely.
    Sobota začala novinkami. Jednak jsme zjistili, že existuje ještě jiná Tapolca, než ta s těmi jeskyněmi, abychom vzápětí zjistili, že i tato je s jeskyněmi. Ohromil nás vynález 3D brýlí a pak ještě více to, že nám zmateným seniorům svěřili loďky, jedno veslo a nakonec celou jeskyni. Zatímco madame Bathory se koupala v krvi v úplné rovině, na Szigliget jsme se museli vyškrábat do pěkné sopky. Ale za odměnu jsme spatřili celé širé téměř rodné Uhry. A pak v obvyklém sledu - lázně vestoje, vsedě, vleže, poslední večeře Páně a unavený večírek v hale. Někteří Uhři si k poslechu dokonce jen pootevřeli dveře pokojů.
    A je tu nedělní ráno - tak ještě rychle si užít snídani a ranní koupel pod širým nebem. Zase vrtali naftu a zase z toho Uhrům vyšly lázně. K naší velké spokojenosti - v maličkých lázních Celldömölku ve stínu sopky bylo moc hezky, jen bufík téměř neodolal nájezdu českých žíznivých Hunů. Tak ještě veselé skupinové foto podvodným foťákem a domů. Návrat do všedních dnů ještě podtrhly hranice. Jakmile jsme je překonali, začal zatracený měsíc listopad. Zbyla jen barvotisková fota z lázní. Takhle krásně tam opravdu bylo?
P. S. A všimli jste si? Zatímco ve sklípkách ještě panuje (alespoň na mapách) Velkouherská říše, v lázních už Maďaři vidí sami sebe jako Rubikovu kostku s trnovou korunou.
P. P. S. Zatímco my bychom měli Katalin poděkovat, že se odtrhla od také roztomilé holčičky , Katalin děkuje nám: Ahoj Zuzano a celá bando! Ještě jednou děkuji za bezva zájezd a výbornou náladu! Už teď se těším na příští rok s vámi! Opatrujte se a zdravíme vás! Kati s rodinou
Alba
Provázek
jméno kapr14 heslo stezka
Kopp

Pivní bar v Blanické, 28. 11. 2018
Včera jsme se zase neslyšeli v útulném doupátku v podzemí Blanické, ale bylo to fajn a hlavně to byla poslední běžná hospoda v tomto roce. Příště se uvidíme až v úterý 8. ledna! Ale nezoufejte, ještě budou jiné příležitosti. Když už naše řady prořídly a i my mohykáni, kteří nemusíme vstávat ve čtyři jako náš šéf, jsme defétisticky zvažovali, zda další pivo či ne, dorazil Vráťa s chotí z koncertu, a rázem bylo rozhodnuto. Oni jich stihli po umění několik, my už jsme vyklusávali jen u malých.

Vernisáž Aleny Hořejší, 4. 12. 2018
V úterý 4. prosince je Vernisáž Aleny Hořejší a jejich souputníků v ABF na Václaváku č. 31, těsně nad hotelem Evropa Ostrý start je v 17 hodin, pak půjdeme obrazy ještě dozažít do hospody U staré pošty.
Milí čtrnáctkou příznivci Tvůrčí skupiny, děkuji vám, že jste opět přišli na vernisáž v pořadí již 19. naší výstavy. Vytvořili jste tak „druhou nejpočetnější skupinu“ za vítězným seskupením bývalých zaměstnanců Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy. Jen tak dál!!!
Obzvláště a jmenovitě děkuji Michalu Martinovi, který nám značnou měrou pomohl s instalací obrazů. To, co my autoři vystavovaných děl obvykle prožíváme na hranici nervového zhroucení, Michal zvládl s bravurou a lehkostí zkušeného chalupáře.
Ahoj, já ještě podotýkám, že jsme vytvořili zdaleka nejpočetnější skupinu, která se přesunula po vernisáži do Trafalgaru. A taky připojuji info Jirky, že ABF, kde byla vernisáž, sídlí v průjezdu za bývalou hospodou U Šenfloků. Popěvek
"Tu dívku mladičkou
Ten večer U Šenfloků
Jsem probod vidličkou"
kupodivu není staropražská odrhovačka, ale úryvek ze Šlitrovy písně Ďábel z Vinohrad.
Každopádně, pokud žádnou dámu na Silvestra v Jeseníku nenapadne převlek, může z jídelny Domova mládeže zcizit vidličku a má po starostech.

Nadílka na Hrádku, 11. 12. 2018
Šéf: Příští úterý 11. prosince v 18:00 se sejdeme v restauraci Na Hrádku. Kdysi dávno tam Čtrnáctku už jednou slavila jedno své výročí (14 let, 14 měsíců a 14 dní od svého založení). Podařilo se nám tam dostat přes jinou, menší rezervaci, umlátil jsem je počtem (cca 55) tak doufám, že nezklamete a přijdete v počtu hojném a hlavně včas!
Ahoj všichni, zase se potvrdilo, že dlouholetým soužitím se sobě partneři začnou podobat. Vzpomeňte si, kolikrát jsme hledali Náměstkovi černou bundu, která se po dlouhém, zoufalém hledání ukázala být bílá. Včera na Hrádku hledala bundu Milena. Tak dlouho, že pomáhal i personál. Jen všichni hledali na jiném věšáku, než bunda visela.
Jinak to byla zase moc příjemná nadílka. A tradiční. Sešli jsme se všichni v hojném počtu pohromadě, šéf dovlekl stromeček se čtrnácticípou hvězdou, vánoční koledy doprovodil štěbejebot (jak by to komentoval Kučeras), Vláďa zrekapituloval uplynulý rok a pak jsme byli zavaleni dárky, dárečky. Tak hodní jsme snad ani nebyli. A po letošním Ježíškovi pojedem do Afriky, pojedem do Zimbabwe. Špatně to nedopadne, neboť všichni máme slušivé kloboučky.
Album
Kužel

Předvánoční výlet ke Hvězdám, 16. 12. 2018
…Vždycky mě baví poslouchat během vycházky konspirační teorie, kde bude cíl. A vždycky mě baví, jak skoro nikdy neuhodnete. Ani tato vycházka nebyla výjimkou. Padaly tipy na cestu zpět ke kořenům a letohrádku Hvězda, Pětihvězdičkovou Metaxu u Ally, planetárium Petřín. Ale hokejový stadion HC Hvězda neuhodl nikdo. Tím pádem jsme byli bez bruslí a mohli v pohodě vystoupat až do Kanady. Cestou jsme křižovali několikrát neodolatelnou tramvajovou trať, a tak se původních téměř čtyřicet účastníků smrsklo na konečných šestnáct. Zase přesně tolik, pro kolik byl připraven stůl. A v hokejové Kanadě bylo zase fajn, jen místo prezidentů jsme sledovali, jak pod námi krouží bezejmenné hvězdy.
více viz
82. PŘEDVÁNOČNÍ VÝLET KE HVĚZDÁM - 16. 12. 2018 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Vánoční výlet k Medvědovi, 26. 12. 2018
Už podvanácté jsme si potvrdili, že všechny cesty o Vánocích vedou k Medvědu - viz Jirkova mapa . A už po dvanácté pro nás rodina Tichých našla k němu úplně novou trasu. Opakovala se jen polévka a pivo v Srbsku u nádraží, ale pak už jsme vysupěli na hřeben nad Kruhový lom, o jehož existenci jsme neměli ani tušení. To musíme oslavit. Prošli jsme hlubokým lesem a slavili jsme. Našli jsme krásné ohniště. A když jsme spucovali všechen bramborový salát, ryby, řízky, buřty a cukroví, hádejte třikrát, co jsme dělali. Pak jsme šli přes louky a pole a Pavel nám ukazoval na okolní kopce, stráně a vesničky, kudy všudy už jsme cestou k Medvědovi prošli. Padl další šampus. Došli jsme až nad lom Kosov. Ten známe, tady už se koupal před dvěma lety Vráťa, Mirek a Ivan Pažout. Tentokrát se koupal jen Vráťa a Pažout bez brýlí. My jsme si bouchli a hrnuli se k Medvědovi. Přišli jsme právě včas, abychom obsadili čerstvě opuštěný největší stůl a mohli na střídačku pít jantar a medové.
Kužek k albu dodal: Předpokládám, že všichni kamarádi, kteří měli co do činění s obávaným berounským medvědem, vyvázli z jeho drápů nejvýše s lehkými šrámy, které lovce nakonec jen zdobí.
Odpověď pro Kužela. Spárům Medvěda jsme se postupně vysmekli, ale někteří vzápětí upadli do spárů Lázní Františkových. Dejte si pozor při Pokladu. Frantovy lázně jsou těsně u řevnického nádraží a jen tak ochotně nikoho nepustí.
Album
Kužel

    1) V Liebigově městě pod Konrádem H.                                                   4) Cestou mezi Hvězdami jsme se zastavili U Prezidentů
    2) Vodní svět                                                                                           5) Vánoční výlet
    3) Uherské lázně v listopadu nemají chybu                                              6) skončil tradičně u Medvěda
« NAHORU

TOPlist