Akce Čtrnáctky v roce 2019

Akce: Silvestr v Jeseníku č. 2, Co je nového (i starého) na Starém Městě, Vernisáž Aleny a Ivana Hořejších, Do středu Čech, Pražské Beverly Valley, Ostře sledované vlaky, Od Labe do nejmladšího pražského pivovaru, 5. Otevírání studánek a výčepů, Z Trhového Štěpánova do Vlašimi za architekturou, VI. Pražská pivočára aneb 10 jarních kilometrů, 30. Řevnický Poklad, Za mladým mužem do Hudlic, Hrady na Sázavě, 51. Malá Stezka v Kytlici, Expedice 02 anbo obě Orlice, 18. Milíčeves, W + V mezi nebem a zemí, Vítání léta ve Vojanových sadech, Cykločundr na Křivonosce, Klídek, pohoda a svatby ve Lhotě, Cyklo Lago di Garda, Čtrnáctkové kulturní léto, 61. Velká Stezka se zakončením na Helfenburku, Za hranice všedních dnů, DD v Ostravě, Perličky na dně, zn. "U pat paneláků", Uherské lázně, Vánoční nadílka, Žižkovská romance, Výlet k Medvědovi

Co jsme zažili

Silvestr v Jeseníku č. 2, 28. 12. 2018 – 1. 1. 2019
Pozvánka
Vážené ctěné panstvo, na vědomost se dává, že ve slovutném městě Jeseník (které vbrzku navštívíte), právě znovu otvíráme obnovený prvorepublikový podnik pro pány U Červeného páva. Tanec, zpěv, dobré jídlo a pití (individuální služby pro pány). Společenský oděv nutný. Rády Vás přivítáme. Madame Alitz a její děvčata
Pozvánka pro pány
Na vědomost se dává, že ve slovutném městě Jeseník, právě znovu otvíráme obnovený prvorepublikový podnik pro pány U Červeného páva. Tanec, zpěv a individuální služby pro pány. Nová děvčata vítána. Vlídné zacházení, byt a strava. Stálý lékařský dohled zajištěn.
Stav šantánu u Červeného páva již naplněn. Těší se na vás Madame Alitz
Alba
JiVla
Přidal jsem i dvě fotky jako vzpomínku na památný zájezd Metroprojektu do Jeseníků o velikonocích 1983 s důchodci Dopravního podniku.
Miloš
jméno: MN kód: Silvestr
Vláďa
jméno: VR heslo: T14
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

Pivní bar Blanická, 8. 1. 2019
P. F. všem, s kterými jsme se ještě v novém roce neviděli. Včera se nás v první hospodě v roce sešlo opravdu hodně, zásluhu na tom má jistě i Plíhal (díky, Karle). A když už se sedělo i v druhé řadě, povstal Ivan H. a oslavil s námi své páté čtrnácté narozeniny. Dali jsme po kalíšku. A světe, div se, Stáňa si ťukla s Ivanem panákem s vodou! Prý už nebude pít. Uvidíme, uvidíme. Já sázím na Stáninu silně vyvinutou slabou vůli. Když už jsme si skoro všechno řekli, společnost se začala pomalu vytrácet. Zůstala jen krásná živá hudba od vedle, malá piva a vietnamští veteráni. Místo džungle tu vládla pivní pohoda. Taky dobrý!

83. CO JE NOVÉHO (I STARÉHO) NA NOVÉM MĚSTĚ - 20. 1. 2019 - fotoalbum...
Další alba:
Vláďa
jméno: VR heslo: T14
Kužel
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

Vernisáž Aleny a Ivana Hořejších, 6. 2. 2019
Ve středu 6. února je úplně první společná výstava Aleny a Ivana Hořejších. Hospoda je od toho, aby se tam vedly řeči. A tak v úterý naše dámy, které šly při nedělní vycházce okolo Pražských Starožitností, napadlo, že bychom vernisáž mohly pojmout stejně jako tehdy. Pánové v obleku nebo aspoň slavnostněji oblečeni a dámy v kloboukách. Zalistovala jsem našim webem, protože tam to všechno je, a posílám fotky ještě mladých Pražských starožitností z roku 2005!! Hlavně se podívejte, jak to slušelo v kloboukách Takže přísně tajné - Bez klobouku na vernisáž nelez!

Milí přátelé, účastníci naší výstavy, Oba s Ivanem vám moc děkujeme, že jste v hojném počtu přišli a jako zkušení návštěvníci (lepší než Holubí letka) přispěli k velmi zdařilému, živému a přátelskému průběhu vernisáže. Zejména děkujeme Michalu Martinovi, který celou výstavu nainstaloval, Vláďovi za velmi osobitý zahajovací projev, Alle za skvělý přednes náročné básně, Janě a Karlovi za skvělou fotodokumentaci, Nataše a Mileně za uspořádání bufetu a následný úklid v sálech i kuchyňce. Také děkujeme Miladě, že se nevzdala po prvním orientačním neúspěchu, kdy nečekaně skončila ve Velvarské v Dejvicích, aby po několika kontrolních telefonátech dorazila do ulice Velehradská na Vinohradech a stihla ještě závěr vernisáže. A nesmíme zapomenout poděkovat našim věrným příznivcům vernisáží, kteří tuto zatím poslední uzavřeli v restauraci U Vodoucha a zde proběhlou akci nejen zhodnotili, ale také důkladně zapili. A také děkujeme za záplavu květin a jiných darů.
Alena a Ivan
Album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
T14

20. Víkend uprostřed týdne Do středu Čech, 12. 2. 2019
    Minulé úterý se na víkendu uprostřed týdne sešla slušná sestava: 14 účastníků a jeden externista ze Čtyřky a navíc mimořádně příznivý poměr mužů a žen: na deset mužů připadlo jen pět žen. Nejvíc to klouzalo na nástupišti v Jílovém, pak už pohoda. Zjistili jsme, že Pepř je nejen zlatý důl, ale i rozhledna. Jen jsme štrejchli město Jílové a poobědvali v Lázních na jeho okraji. Pak už jsme si to zamířili do středu Čech - tentokrát geometrického. Zřejmě už naši předci uměli zavěšovat vystřižené Čechy na provázek, protože těžiště Čech se nachází přímo na vrchu jménem Ďábel. To jsme samozřejmě museli zapít. A protože krávy byly většinou někde zalezlý, šli jsme pak loukami téměř diretissimou přes všechny možné ploty a ohrady - trasa tím mimořádně zkrácena na 13 kiláků. Nad Davlí výhled na čerstvě natřený most u Remagenu. Dost dobrý, ale hospoda Remagen ještě lepší. Žatecké pivo i tlačenka jedna báseň, přesto pozvolný ústup ze Sedmého schodu do všedních dní. Nakonec nás zbylo jen pět, paní hostinská a hygienik. Podle závěrečné sestavy to vypadá, že pivu ve Čtrnáctce víc holdují ženy (2:3 v náš prospěch), v každém případě to byla moc příjemná závěrečná hodinka.
Album
JiVla
Kužel

84. PRAŽSKÉ BEVERLY VALLEY - 24. 2. 2019 - fotoalbum...
Další alba:
Vláďa
jméno: VR kód: T14
Kužel
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

Promítání Vietnamu a Kambodži IvČe , 26. 2. 2019
MiMa: Tak, kdo tam byl tak potvrdí, že to bylo prima, ale kdo tam byl až do konce, tak ten mi potvrdí, že to bylo úplně SUPER. Ivče pro nás připravila výuku, jak se vyrábí jarní závitky a jak se to balí do rýžového papíru. NO TO BYLA DOBROTA. Až z toho mám šikmé oči. Ivče díky

21. víkend uprostřed týdne Ostře sledované vlaky, 27. 2. 2019
    Minulou středu byl další víkend uprostřed týdne. Nejdřív jsme si zopakovali návštěvu nejmladšího hradu v Česku. Poprvé a naposled jsme byli v Červeném Újezdu, když Kopp slavil padesátiny – to byly hradu dva roky (posílám jediné dostupné foto z Újezdu 2003 – zřejmě výstup z busu byl pro fotografa zajímavější než hrad). Pak jsme zašli na oběd do Sokolovny. Bylo tam tak dobře, že nás zastihli jak Martínkovi, kteří vyjeli dvě hodiny po nás, tak i cyklistka z Řep. Konečně jsme v nádherném prosluněném dni vyrazili dál. Kdo způsobil, že část pochodníků šla po modré směr Svárovská lípa, a druhá po modré směr údolí Kačáku? No přece kafe s rumem. Frakce Kačák prošla okolo nekonečné zdi Kellnerova pozemku a všichni jsme se sešli u zavřené hospody v Rejnově. Nevadí, popijeme rakytník. V Nenačovicích je hospoda taky zrušená, ale zbyla tu po ní teráska s lavicemi a v sousedícím obchodě přikoupili lednici na chlazení lahváčů. Tak jsme ji s místními společně vyplenili. Okolo dalšího o něco nevzhlednějšího plotu - tentokrát Gramofonových závodů Loděnice jsme dorazili na náměstí. Jako jeden muž jsme zapluli do hospody a výlet zapili pivem, dva šťastlivci zajedli tlačenkou za 15 Kč deset deka (je to vůbec možný?), zbytek utopenci podobné ceny. A všichni jsme společně odešli na nádraží, odkud před 50 lety vypravovali Ostře sledovaný vlak. Pietně jsme pod fotkami výpravčího Hubičky zavzpomínali a odjeli na Smíchov. A z další piety se někteří ještě zašli rozloučit s Oázou, ze které bude Fast Food. Ale vedoucí nás ubezpečila, že až za dva roky. Tak to se s ní budeme moct loučit ještě několikrát.
album
JiVla

Historie Přechodů TURASu
Okolo MrDŽ (8. března) se chodí Přechod Krkonoš. Tak sem přidávám Paměti zasloužilé přechodkyně (roky 1980 – 2019)

22. Víkend uprostřed týdne Od Labe do nejmladšího pražského pivovaru, 13. 3. 2021
    Do Brandýsa jsme jeli dost per partes, ale na startu vycházky – na terase Brandýského zámku s výhledem na Labe - jsme se nakonec všichni sešli. Vráťa s Luďkem nás lákali k Mnichovi, průvodce do katovny, ale my jsme se nechali vcucnout až do hospůdky U Mikeše. Pak už jsme vyrazili cestou přes pláně, kde alej stromů bude plnit roli větrolamu tak za třicet let. Ale kdo jen nebojoval s větrem, nehovořil a občas se ohlédl, spatřil kromě obligátního Řípu, Bezdězu a Milešovky i zasněžené štíty hor Krkonoš a Ještědu. V Dřevčicích zájezdní hospoda, jak má být. Jen jsme dosedli, přistálo před námi pivo a vzápětí jídlo. Ještě, že jsme museli čekat na ZSV, který se rozhodl dobýt hospodu U Březinů ztečí od Prahy a Petru, která při našem příchodu teprve startovala od metra B.
    Pak opět přes pláně k jakémusi silu. Ne, není to silo, ale středověký hrad Jenštejn, který zabalili do lešení. Na břehu rybníka jsme okoštovali dary našich zahrádek a spojených lihovarů. Pak už jsme se ponořili do údolí Vinořského potoka mezi pískovcové skalky. Účastníci vycházky v roce 2010 "Pěšky ale za kočárem" si vzpomněli na sedátka, jen Luděk L. obdivoval cestu pralesem a litoval, že tu ještě nikdy nebyl. Byl. Foto ho usvědčilo. V Satalicích jsme se vynořili údajně z barokní krajiny, sedli na bus a do nejmladšího pražského pivovaru (otevřen 19. 1.2019) dojeli. Jeho sláva se ve Kbelích tak roznesla, že všechny stoly byly už v půl šesté plné nebo zarezervované. Ale personál uviděl jedenáct poutníků, a tak nás posadil ke stolu štamgastů. Vždyť my (na rozdíl od mladých, kteří si na pivo zajeli džípem), jsme opravdu šli poutní cestou od Staré Boleslavi až do pivovaru - viz hlavní výzdoba sálu. A tak jsme ochutnali 11 Poutníků, 12 Pilotů a 11 Jepic. Na 13 Havranů si počkáme příště.
Album
JiVla

5. obnovené Otevírání studánek a výčepů, 16. 3. 2019
    Špatné počasí zřejmě hůře snášejí jižani. Zatímco ze severu vystoupilo v sobotu z 246 deset otevíračů, od jihu proti nám kráčel sám voják v poli - Ivan Pažout. Studánku jsme si odbyli hned pod Zadní Kopaninou. Šampus, jahody v podobě koláče a co to - voda?!? ZSV už zřejmě slavil velikonoce, a tak nás - ještě relativně suché - polil vodou. Pak už následovalo údolí Božích mlýnů a zavřených hospod. Ve mlejně U Veselých místo točení žateckého piva pekli chleba, U Cinklý pentle v Chotči odpískali otevírací dobu až na odpoledne (na kryté terásce byla zkonzumována doporučená svačina a opět porovnány vzorky z různých palíren) a Třebotově, kam jsme dorazili přes pole celý zablácený, se před námi taky raději zabarikádovali. Dočkali jsme se až v Solopiskách (s krátkým a měkkým - nejhorší varianta). U Valtrů bylo hezky. Čerstvě odoperovaný žlučník (Milada - jeden týden!) nám objednala jarní kytičku panáků a připila si s námi na zdraví fernetem! Hospodský přispěchal s hořickými trubičkami. Pak jsme přes louky a les sestoupili mezi honosné vily Černošic. Slánka u nádraží je nóbl jen zvenku. Vevnitř byli samí bezdomovci - jeden z nich nás obsluhoval a podle toho gambáč i chutnal. Ale stejně to bylo takové hezké zakončení 6. obnovených Otevírání studánek a výčepů
Album
JiVla

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Při cestě do středu Čech                                                                         4) Tady už jsme byli v roce 2010 při vycházce Pěšky ale za kočárem
    2) Před Beverly Valley jsme navštívili bývalou hnojárnu                             5) Otevírání studánek mělo start v Zadní Kopanině
    3) Ostře sledované vlaky už mají i muzeum                                                 6) Studánku i výčep už jsme zdárně otevřeli

23. víkend uprostřed týdne Z Trhového Štěpánova do Vlašimi za architekturou, 27. 3. 2019
    Ve středu jsme si cestování železnicí užili, jeli jsme s revizorem až na konečnou do Trhového Štěpánova. Ani jsme nestačili zaregistrovat zámeckou zeď, a už jsme seděli v restauraci nad ní. Bleskový oběd - tak rychle se přece nenecháme vyhodit, dáme si ještě kafe s. Pak už přišla na řadu Ivanova obálka (s projekty) a ZSV, který zasvěcené popisoval průběh rekonstrukce náměstí. Ivan H. zařídil architektonický návrh, na Zdeňka zbyla silnice. Pronikli jsme i do Spolkového domu. Pak už předjarní přírodou a rozdílným tempem až do Vlašimi. Nedočkavci zamířili rovnou do pivovaru, ale my musíme dostát názvu víkendu („za architekturou“). Z Žižkova náměstí od laskonek (věnovaných chotí architekta) jsme došli na břeh Blanice. Dům dětí a mládeže se Ivanovi tak povedl, že nás přišla pozdravit samotná jeho vedoucí. Pak jsme ještě nakoukli k Číňanům do zámeckého parku, zasedli Pampelišku a okolo Starostových koulí konečně dorazili do pivovaru. Tam bylo hezky, bývalým továrnám pivovary vysloveně svědčí. Namačkali jsme se k jednomu stolu, postupně propíjeli veškerý sortiment piv a opakovali si na fotkách a výkresech, co jsme všechno viděli i neviděli. Ale pitím piva jsme moc vtipné kaše nepojedli, jídelnímu lístku jsme prostě nerozuměli. Třeba houbové velute měl odvahu si objednat jen světoběžník Petr. Poslední vlak už se neodbytně hlásí. V letu na něj jsme minuli autobusové a vlakové nádraží - dar přítele Ivana H. městu Vlašimi a odjeli tmou zpátky do všedních dnů. S posledním Vývojem, který zabezpečil Míra rovnou z tanku.
Album
JiVla

85. VI. PRAŽSKÁ PIVOČÁRA ANEB 10 JARNÍCH KILOMETRŮ - 31. 3. 2019 - fotoalbum...

30. Řevnický Poklad
    Tak jsme byli na jubilejním 30. Pokladu. Na historicky prvním jsme byli přesně před třiceti lety – ještě za totáče! Začátek vypadal klasicky. Vystoupili jsme podle instrukcí v Zadní Třebani na druhý perón a odtud po skupinách a fáborkách vyrazili podle Berounky. Ale co to? U kapličky nás místo křoví vítala obrovská 365, vozíček naložený kořaličkami, naražený sud, štrůdly přes tři stoly a hlavně Boženka, Věra a Franta. PZ-tka jsme odložili na houpačky a začali slavit. Jenže děti se začaly domáhat svých práv: My chceme hledat poklad. A tak jsme znova vyrazili. Jarní příroda a výhledy nám byly odměnou. A už je tu louka, oheň, ten samý vozíček, ten samý sud a štrůdly a dokonce i ti samí oslavenci. Prostě Pivo, Poklad, Pohoda. Zpátky byla trasa vedena tak důmyslně, že jsme nešli okolo žádné hospody, a nebyli tak v pokušení přijít na zahradu Wykoupení pozdě. Čekalo nás totiž nekonečné ťukání a nekonečné hody. A dort plný fialek. Věře, Božence a Frantovi se málem podařilo před námi utajit svou oslavu a dokonale svůj počet. Ale našeho šéfa nic nezaskočí – prostě ze dvou lehátek naklonoval během chvíle lehátka tři. Oslavenci zalehli. Boženka vydržela odpočívat jen chvilku a šla dál zatápět našim žlučníkům, Franta vstal hrát, jen Věra spokojeně ležela, a jestli nevstala, leží tam u ohně dosud. Cesty za Pokladem se účastnilo pět dětí a dvě dosud utajené v bříšku, ale na zahradu pak přijížděly další a další kočárky, koloběžky – to naše děti přijely ukázat svoje děti. Ti nejmenší postupně odjížděli společně s těmi nejstaršími (zřejmě stejná večerka) a hudbu ovládli tradičně (teď už ne mladí, ale ti prostřední) Pavel Ch. s Vítkem. Drazí Tiší, odcházelo se mi hezky, protože jsme měli od vás příslib, že další Poklad bude. Pavel: „Děti jakéhokoli věku a příslušnosti jsme uvítali s láskou a radostí a už se těšíme na budoucí 1. ročník dětského pokladu.“
Album
Kužel
T14

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Architekturu jsme studovali v Trhovém Štěpánově, ve Vlašimi             4) V Kulturáčku nás čekalo nečekané pohoštění
    2) i v pivovaru Na Vývoji                                                                           5) Vracíme se z Pokladu
    3) Pražská pivočára – vyhlídka mezi H2 a H3                                           6) Naši oslavenci

24. Víkend uprostřed týdne Za mladým mužem do Hudlic, 10. 4. 2019
    Ve středu byl další víkend uprostřed týdne. Tentokrát jsme přibalili na cestu tři přespolní: tradiční Chrudim doplnila Šumava a prémiově Plzeň. Až v Hudlicích v Jungmannově rodném domku se některým rozbřísklo, kdo je ten malý, mladý muž. Místo zavřené hospody jsme vzali zavděk Hudlickou skálou, ze které jsme spatřili další cíl – Máminku. Ta zdolána různě - od direttissimy po neuvěřitelně kličkující značku. Výhled na panelech pod rozhlednou byl daleko lepší než seshora, a tak vrcholový šampus bouchnut s výhledem na fota. V Novém Jáchymově jsme si hospody vynahradili. V Dianě oběd a piva, v nečekaně otevřeném Cechu od rozevlátého hospodského další. Situace s hospodami byla jak na houpačce. Přehoupli jsme se přes hřebínek k Berounce a v Žloukovicích v tutové hospodě zavřeno! Operativně jsme zamítli zprofanovaného Medvěda a zvolili cestu Prokopským údolím. To už ale zůstalo nespatřeno, protože jsme vystoupili v Řeporyjích a šli do nového pivovaru na jedno... , dvě..., tři až do černočerné tmy.
Album
JiVla

25. Víkend uprostřed týdne Hrady na Sázavě, 24. 4. 2019
    Poslední letošní víkend uprostřed týdne Hrady na Sázavě vyšel na sv. Jiří. Zatímco ZSV a Pavel si jeli v pohodě jedním vlakem, my jsme zvolili cestu do Týnce s přestupem, a hned byl problém. Ve zpožděném vlaku jsme nechytali přípoj. Što dělať? Tak jsme si bouchli na Kristové létá u Roithů (i s náhodným příchozím Chapadlem) a zřejmě se tak střelbou přiměli přípoj, aby na nás akademickou čtvrthodinku počkal. Nebylo nás mnoho, ale měli jsme nečekanou koncentraci šampusů. A k tomu velikonoční zajíčky. To se to střílelo na Jiříka na Týneckém hradě, pod Zbořeným Kostelcem i na zřícenině. Mezitím jsme obědvali v jídelně s velmi zmatenou obsluhou - ještě že půlhodinová pauza na oběd se nás netýká. Cesta podle Sázavy se zvrhla na výstup do kopce, sestup a opět výšvih na Zbořený Kostelec. Poté jarní krajinou s letním počasím do Nespek do hospody Na Staré a do cíle v Pyšelce. Tentokrát byla otevřená a měla v nabídce řízek jako krávu. Reklama nelhala.
Album
JiVla

51. Malá Stezka v Kytlici, 8. 5. – 12. 5. 2019

Pozvánka Jirky Bubeníčka

Tak máme za sebou Stezku a nevšední oslavu 7 x 5 x 14.
Poděkování jedné z oslavenkyň Jiskry
Ahoj Stezkaři,
Včera jsme to kvůli práci nestihla, tak alespoň opožděně chci také poděkovat celé trase a každému zvlášť. Připravili jste nám opravdu krásnou oslavu. Děkuji trase i jednotlivcům za dárky – nic jsem nečekala, a tak mě to překvapilo a dojalo. Vláďovi dík za geniální matematickou přednášku, ačkoliv musím přiznat, že jednu chvíli začal používat výrazy, kterým jsme fakt nerozuměla a chvíle i měla pocit, že je slyším poprvé. Ach jo - tihle inženýři. Ale že půlka ze 14 je 7, to jsem ještě pobrala. Nevím, jak jste uhodli moji oblíbenou barvu, ale tomu, kdo přišel na tyrkysové tričko, děkuji obzvlášť srdečně.
Teprve při pohledu na Karlovy fotografie mi došlo, proč jste u tak nesportovního člověka jako já, hádali na statnou Helenku Fibingerovou či mužnou běžkyni Jarmilu Kratochvílovou. Odpusila bych nejen Quasimoda, ale i těhotnou slonici. Už v zákulisí Ivan správně podotkl, že jsem zanedbala domácí přípravu. Takže musím poděkovat především Márince, že mi pomohla se do toho prostého lněného roucha nasoukat a pak mě z toho zase vysvobodila. Kdo by věřil, že před třemi roky to byly takové volné letní šatky, které se musely stahovat v pase vázankou. Snad jsem udělala radost některým dámám, že i ze 48 kilo živé váhy se lze dopracovat k postavě hrocha. A vy hubené to nevzdávejte, chce to jen snahu a silnou vůli.
Dostala jsem plnou tašku čokoládiček a bonboniérek. Jelikož je to dárek, tak slibuji, že to všechno poctivě sním a nikomu ani nenabídnu. A na oslavu 80tin si obleču stan.
Děkuji Jiskra
Alba
JiVla
Kužel
T14

85a. EXPEDICE O2 ANEB OBĚ ORLICE - 22. 5. - 26. 5. 2019 - fotoalbum...

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Za mladým mužem do Hudlic                                                                4) 7 x 5 x 14 v Kytlici
    2) Velikonoční přípitek na hradě v Týnci                                                   5) Oslava se přesunula ven
    3) Po letech opět na Tolštejně                                                                   6) Expedice O2 u pramene Tiché Orlice

Marta Jelínková 24. 5. 2019






Dvojnásobný XIVejt ve 22. patře Kupy, 28. 5. 2019
viz ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2019
Album
Kužel
T14

18. Milíčeves, 31. 5. – 2. 6. 2019
    Ani domácí pán si už nepamatuje. Klidně Soně odsouhlasil, že je to 17. ročník, a přitom jsme byli v Milíčevsi již po osmnácté! A zase bylo báječně. Než jsme se my v pátek později příchozí vypovídali ze štrapácí, které nás potkaly před cestou a cestou, už tu byl konec hudby. A tak jen poklidné klábosení v kruhu okolo ohně. Po tradiční ranní střelbě jsme se na náměstí v Jičíně potkali s veterány, jejichž konvoj pak předjížděl náš konvoj (nás bylo víc) po celý den. Zatímco oni smrděli krajinou, my jsme se pod Čeřovkou od pana geologa dozvěděli tolik zajímavostí, že si z nich pamatuju jen to, že celý kopec je z porcelánu a že udělal u petrologa Součka zkoušku za dvě. Po obědě v Libuni nás čekalo další překvapení. Aukční síň Kodl draží Františky Kavány za statisíce a tady je mají v zaprášené faře mezi harampádím rozvěšené po celém patře. A jako bonus jeho hrob s výhledem na Trosky. Ostatně hřbitovy to je naše. Cestou jsme se stavili ještě v Mladějově u hrobu zakladatele dnešní podoby ČVUT F. J. Gerstnera. Ostatní jsme zahnali a vyfotili jsme se s ním jen my - čeští inženýři. A ještě jedno památné místo - Blata. Hospoda, kde spolužáci Mazáček a Neuman poprvé společně dunivým hlasem zpívali „Veď mě dál, cesto má!“ Každý tolik piv, na kolik se cítil, a poté podle pečlivě namalovaných map domů. Ti nejstřízlivější vláčeli kola přes rychlíkovou trať a oklikou přes Slatiny.
    Letošní sobotní večer by ve znamení grilování. Mladí usilovně grilovali vše, co jim přišlo pod ruku, a my staří jsme usilovně trhali Mírovi tácy z rukou. Nejen jídlem živ jest člověk. Jana Chloupková s námi oslavila svých 4 x 15 50% kořaličkou (ještě že tak, šedesátka by nás porazila). A pak nastoupil Čtrnáctkový Honza Dušák a zaznělo sedm poctivejch ran! Tak živijóó! Když je ten Den dětí, požádal Miloš, aby nám i zahrály. Můžete obrážet sleziny a poslouchat Bednu od whisky každý týden, ale Come together uslyšíte naživo, jen když zavítá do Česka McCartney. Anebo když nám v Milíčevsi zahraje Vítek. Slyšela jsem sira Paula ve Vysočanech v Kolbence, tak mohu srovnávat. Vítek je lepší!
    A už je tu nedělní ráno, posnídali jsme šampaňské a vyrazili zelenými lány na Luční horu. Zlověstný název, ale nakonec se z hory vyklubal kopeček, a na něm dřevěný kostelíček. Tentokrát jsme ho mohli obdivovat i zevnitř, stejně jako zavřenou hospodu v Lískovicích - pan vrchní ji otevřel jen pro nás. Minutkový oběd tentokrát opravdu trval minuty a minuty, a naše děti (bez kydů) nejdříve dojídaly, co zbylo po nás, než se dočkaly obrovských porcí i ony. Jen co nás vrchní zkasíroval, vzal klíče - a otevřel nám svoje muzeum venkova. On totiž po večerech nosí piva a přes den shromažďuje staré zemědělské stroje a haraburdí. Má jich plnou sýpku. Před námi defilovalo celé naše dětství i mládí včetně praček, kočárků, umělohmotných tatrovek a prášků na praní. Další zapadlý vlastenec. Vrátili jsme se na zahradu do altánu a před námi, přecpanými z oběda, se objevila tlapičenka. Okamžitě zmizela. A co teprve dort, který poslala Boženka na oslavu Dne dětí. Ten ochutnaly jen ty nejrychlejší děti: Prokop a Ervín. A už odjíždí jedno auto za druhým. Loučení nemám ráda, ale vždyť co nevidět se sejdem (viz níže). Tak už musíme zase jen poděkovat Blance a Milošovi, kteří předpřipravili úplně všechno, včetně počasí a tentokrát všem jejich dětem i našim dětem, že nám celý víkend sloužily (opravdu doslova). A už se těšíme, jaká výročí vytáhne Miloš z klobouku na Milíčevsi 2020.
Alba
Kužel
Miloš
jméno: MN kód: 2019
T14

86. W + W MEZI NEBEM A ZEMÍ - 4. 6. 2019 - fotoalbum...

Vítání léta ve Vojanových sadech, 18. 6. 2019
Provázek
jméno: kapr14 heslo stezka

Aloha, 21. 6. - 30. 6. 2019
Zpráva od MiMa
Fotky Provázek?

Cykločundr na Křivonosce, 3. 7. – 7. 7. 2019
Ivan H. poslal fotky z Cykločundru. Tak se podívejte na setkání na Labi, vlastně na hrázi rybníka a pak na foto z terasy Křivonosky. Je vzácné, protože v čele sedí praesident SPASu, který přijel, pozdravil nás pravicí a odjel. Snad už je mu líp.
Cykločundr v kempu Křivonoska máme zdárně za sebou. Jen co jsme se dokodrcali v neděli večer do Prahy a sedli k telce, zažili jsme deja vu. Prázdninový inspektor na Nově se totiž taky právě vrátil z Hluboké.


Album
Provázek
jméno: kapr14 heslo stezka

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) U zakladatele ČVUT se mohli vyfotit jen inženýři                                 4) Mezi nebem a zemí – Sacré Coeur
    2) Na Luční hoře už směli být na fotce všichni                                         5) Praesident nás na Cykločundr přijel jen pozdravit
    3) Honza Dušák už taky slaví 5 x 14                                                         6) My všichni cykločundřané

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Luděk při hodině aritmetiky úplně zapomněl, že už se oženil                 4) Nošení nevěsty
    2) Svatebčané                                                                                             5) Svatební obřad vedl náš šéf
    3) Nošení ženicha                                                                                       6) Všichni jsme se sešli nakonec v bazénu

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) V Lagu je skoro stejná modř jako na Lhotě                                           4) Za hranice Všedních dnů
    2) Nejvíc lidí na jedné fotce                                                                         5) Ostrava s třemi vykřičníky!!!
    3) Zakončení Stezky na Helfenburku                                                         6) My na haldě Ema

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Perličky u pat paneláků jsou i v Bohnicích                                             4) Uherské lázně
    2) Oběd v Červeném jelenu                                                                       5) A po lázních sklípek
    3) Uherské lázně jsme začali u Turula                                                       6) Žižkovský Betlém