Akce Čtrnáctky v roce 2021

akce: Vycházky za železnou oponou Prahy, Bruslení na Hostivaři po 34 letech, Jarní Pivoklát přes Plešivec, Posázavská stezka s Můrou, Okořeněná vycházka s Můrou, Potkali se u Kolína s Můrou, Norrisova bouda, 100. Stezka ve Volduchách, Vítání léta na K2, Vítání léta ve Vojanových sadech, Aloha, Cykločundr v Kostelci nad Orlicí, Cyklo Alpe Adria, 20. Milíčeves, 63. DEMARKAČNÍ Stezka, Pražský Manhattan, víkendy uprostřed týdne: Dobřichovické vily a Radyně, Zaniklý svět Emila Kolbena, Foglarovy lavičky, Uherské lázně, Vánoční výlet za Medvědem

Co jsme zažili

92a. VYCHÁZKY ZA ŹELEZNOU OPONOU PRAHY prosinec 2020 - duben 2021
Pod tímto odkazem se skrývají tyto vycházky:
Ztracenka 19. 12. 2020
Děvín 29. 12. 2020
Od hvězdárny přes Ládví do Stromovky 30. 12. 2020
Téměř Novoroční výšlap podle Rokytky na Doubravku 2. 1. 2021
Rio Botičo 9. 1. 2021
Divočinou z Motola na Malvazinky 16. 1. 2021
Pražským pohraničím 23. 1. 2021
Dobytí Nového Hrádku u Kunratic 30. 1. 2021
Cesta na Severozápad 7. 2. 2021
Dobytí kóty Hliník 13. 2. 2021
Z Braníka do Prokopáku 20. 2. 2021
Z hradiště přes sopku k pramenům Prokopáku 27. 2. 2021
Dobře utajené Housle 6. 3. 2021
Z Jižního kříže do kina 13. 3. 2021
Otvírání studánek a výčepů 20. 3. 2021
Ad Od metra L (jako Lužiny) do Radotína 27. 3. 2021
Velikonoční pouť od pivovaru k pivovaru 3. 4. 2021
Nádraží Braník - konečná vystupovat! 10. 4. 2021
Nedělní procházka růžovým sadem 18. 4. 2021

TURASovy Dětské etudy, 7. 1. 2021
ZuVla: Udělala jsem Kučerovi k sedmdesátinám album dětských akcí, které on v letech 1985 - 1995 organizoval. Posílám už jen proto, že některých akcí jste se vy i vaše děti zúčastnili.

Bruslení na Hostivaři po 34 letech, 17. 2. 2021
    Povahy, nedávno, před mnoha lety jsme se scházeli na Hostivařské přehradě a naši mladí tam šmajdali na bruslích a my taky a lehce si při tom opékali špekáčky a popíjeli pivko a vínko? Vzpomínáte? Zima 1987. Rekonstrukce této akce bude zahájena na Hostivařské přehradě 17. 2. ve 14 hodin. Brusle nejsou podmínkou. Bude oheň, přineste si buřta, a něco k pití a případně i děti a vnoučata, které budou asi přibližně stejně staré, jako byli ti naši pacholci tenkrát.
    Povahy, to byla povedená taškařice, voda z nočního deště na ledě hostivařské přehrady utvořila obrovské kaluže a uzavřela nám přístup na plánované místo srazu a tak zakládám oheň na opačném břehu přehrady a nejdříve jsme zde sami s Vlachy a Jirka má mokré boty a že už půjde domů a pak přišlo naše první dítě Mirek a pak Vráťa a Ledvinci a hned bylo veseleji a oheň hoří a sálá teplo a špekáčky se krásně obarvují do zlatova a díky pečlivě připravené mapě srazu lidi přicházejí jinam, než stojíme a tomu se všichni u ohně smějeme a ani nevíme proč a každý konzumuje co si přinesl a ještě něco navíc a přichází Zdeněk a zdrží se letmo a frčí dál a Ivče s Mirkem to vzali přes hospodu Šance a jen tak, tak doklouzali bez zranění dolů a nejpočetnější výprava Pažoutů v počtu pěti s vnoučaty krásně spojenými s přírodou bahnem a vodou no radost pohledět, úplně v pohodě, ale na Ivana přichází nezvykle brzy, ještě před Soňou a hpap, která to vzala zkratkou přes hráz a Hanka hned nabízí domácí slivovici a Soňa je už v pověstném záklonu a špunt už letí a skleničky přichystané zachycují lahodný mok a brusle má Jarka a Věra a já a možná ještě někdo, ale stejně to nikdo nenasadil protože na ledu byla voda a ve finále Hardy spadl do díry vysekané v ledu a dobře, že jsme tam nespadli my, protože my už bychom asi nevylezli tak jako Hardy a kterému to ani nevadí, no a nám už taky ne a ve finále přišla Monča s Anežkou a Zdendou a pak už to definitivně rozpouštíme, protože, buřty už jsou upečený a snědený a piva vypitá a děti totálně mokrý a Hardy taky a my taky a oheň dohořívá a byla to prima akce.

Slovutná Trasa 14 na ČT1, 25. 4. 2021
    Sice až úplně na závěr pořadu 168 hodin, ale přesto se Vycházky dostaly mezi hlavní sledované události – hned za Vrbětice a covid. Odkaz: od času cca 35:30. 168 hodin - exkurze

Jarní Pivoklát z Hostomic přes Plešivec do Jinců, 24. 4. 2021
JiKič: Postupně přijelo a odcházelo cca 35 (TURAS i s původními 12, ostatní z Trasy 14, taky z T17 a T4 (tito dva přespali na Fabianově vyhlídce). 12 hodin, 13 km, b(v)uřtů a piv dost i Šviháků Míle k narozkám, Jiříků pár, výronů bublin cca 5 x. Krasné počasí jarní, oheň cca tři hodinky s pečením. Míla s Utou, které zašly na vyhlídku Bludnou, čekalo km i hodin lesem více, že. Ale pak ta radost. Jince, vojenské městečko, se nebojí ničehoj. Všude otevřeno v pivovovarasu i uvnitř, + podvečerní metal koncert „posádkové hudby“ ve stanu venku. Poslední vlak s kytarou a zpěvem dětí a vedoucích nějakého tábora z lesa...
Alba
JiVla
JaVor

Posázavská stezka s Můrou, 20. 4. 2021
    Včerejší vycházka měla začít o půl hodiny dříve, než je obvyklé, leč všechno bylo jinak. Autobus 332 nepřijel, a tak jsme jeli až dalším, který ale jel jen do Jílového, kde naštěstí přistavili náhradní bus, který nás, 17 účastníků, dovezl do cíle, tedy do Kamenného Přívozu. Tak jsme se zpožděním dorazili do hospody U hastrmana, kde už bylo podstatně líp. Nalil nám i do skla. No a pak už začala hrbolatá cesta podle Sázavy, plná kamení a krásných vyhlídek. Na Raisově vyhlídce ležely 2 basy s nápoji, taková posázavská samoobsluha. Pikantní bylo, že všechna piva byla vybrána a zůstaly jen Birely a limonády. Naštěstí mnozí dbali mé výstrahy a měli v baťůžku. Cesta sice ubíhala, ale pomalu. Byla dlouhá a důchodci i děti chodí pomalu. Do Pikovic k Dolejším jsme dorazili místo plánované hodiny 17té, až v půl 7. Hostinský, který kvůli nám letos poprvé otevřel, byl už nervozní. Naštěstí tam seděla naše zlatá kamarádka Janička a statečně s ním popíjela a ujišťovala ho, že určitě dorazíme, což se opravdu stalo a všechno jsme mu vynahradili. Pojedli jsme utopence a hermelíny. Piva a griotky tekly proudem. Místo v 18.14 jsme nakonec odjížděli až ve 21.14 a bylo nám veselo. Škoda, že z cesty posázavským pacifikem jsme si moc neužili. Navíc byla tma.
Album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: mura

První letošní zahrádka Na Klamovce 27. 4. 2021
    Ale teď to nejdůležitější. Ti nahoře nám pořád rozkazují, co nesmíme. Ale nějak nám zapomněli sdělit, co už smíme, a sice, že teď už na veřejnosti pít SMÍME!! A navíc v libovolném počtu. Venku svítí sluníčko a ZÍTRA je úterý. Tak půjdeme na slezinu do zahradní restaurace. Shodou okolností do stejné, v které jsme byli přesně před rokem. Na Klamovku. Teráska, na které jsme seděli s renomovaným právníkem, je neprodyšně zapáskovaná, ale v parku je spousta stolů s lavicemi. Ostatně v pátek, při rekognoskaci terénu, tam v parku seděl u piva i právník. Sraz je v šest, protože okénko (točené pivo, pátek v rohlíku atd. atd.) zavírá už v osm. Ale je tu ještě možnost prologu. Můra nabízí vycházku ze stanice Hadovka. Sraz je v 13.30.
    Jen krátká zpráva o stavu zahrádek po roce. Jedenáct Čtrnáctkářů využilo exkluzivní nabídky Můry, abychom se Čtyřkou absolvovali 23. vycházku. Navštívili jsme s ním mj. střešovickou Zlatou uličku, hrob a tři hospody a pak jsme mu raději zdrhli autobusem na Klamovku. Posílám foto pro porovnání: terasa vloni 28. 4. a včera. Pokrok se nedá zastavit, loňskou Toi-Toiku nahradil přilehlý lesík plný podpapírníků. Ale jinak na jevišti panovala skvělá nálada. Jen, když začalo zapadat sluníčko, začali jsme dělat starosti. Zvládnou Čtyřkaři po Ladronce a šestém pivu ještě dorazit do cíle? Zbytečné obavy, už jdou tři králové. A protože okénko zůstalo přívětivě otevřené ještě dlouho po osmé, vydrželi jsme na prknech, které znamenají svět, až do tmy.
    Můrův popis vycházky: Poslední vycházka byla poněkud netradiční, neboť poprvé nás bylo míň, než cizáků 8-10-2-1-1. Vycházka začala na Ořechovce po místech mého dětství, kam jsem jezdil do Prahy k babičce. Potom už to šlo furt do kopce až ke střešovickému kostelíčku, kde se naši brali a dali tak prvotní impuls k mému vzniku. Prošli jsme malebnou uličkou Na Kocourkách (střešovická Zlatá ulička) a došli k prvnímu okénku hospody Na Markétě. Odtud do Břevnovského kláštera do místního pivovaru na tamnější drahé, ale dobré pivko. Část kulturnějších účastníků se pak odebrala na Břevnovský hřbitov k hrobu Karla Kryla. Zbytek výpravy zaútočil rovnou na hospodu U presidentů, kde jsme se opět všichni setkali. K dalšímu dělení došlo u Ladronky, neboť 14 měla od šesti slezinu na Klamovce, tak spěchali a my ostatní jsme ještě vypili 2 kelímky nahoře na Ladronce. Jak vidíte, cesta byla trnitá, (místy hodně) a tak jsme se dorazili po menších skupinkách až do cíle na Klamovku, kde jsme vydrželi až do půl desáté. Ale bylo nám dobře!

Další zahradní restaurace viz
93a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2021 duben - září 2021

Okořeněná vycházka s Můrou, 4. 5. 2021
Poslední cesta z Okoře byla opět silně obsazená, šlo nás přes 20 a 4ka byla ve většině. Bus nás dovezl přímo pod hrad a nevěřili byste, jak je ta zřícenina krásná. Stejně jako my. Pod hradem jsme si zazpívali za doprovodu Jitčiných housliček krásnou písničku. Že neuhádnete kterou? Na parkovišti jsme si dali startovní pivko, Inka rozdávala dort se šlehačkou. Já snad na ní začnu bejt pyšnej. Prohlédli jsme si bývalé nemovitosti Petra Hapky a Jiřího Krampola i s výkladem kolemjdoucího domorodce a hurá do Přílep na Špejchar. Paní hostinská kvůli nám zdržela kuchaře, a tak jsme i pojedli a krásně si s housličkami zazpívali. Kvůli různorodé spotřebě jsme se poněkud roztrhali, ale do Únětic jsme nakonec dorazili skoro všichni. Skončili jsme na hřišti sokolovny, kde jsme v krásném sportovním prostředí vycházku zakončili.

Beer Garden 5. 5. 2021
Vítá nás Žižkovská Beer Garden. Ještě že jsem při čtvrteční rekognoskační návštěvě pořídila ilustrační foto. Jinak by mi nevěřící Tomášallové neuvěřili, že se tu normálně sedělo u stolů. Jenže tady v Čechách se nejen fackujeme, ale i udáváme. V pondělí přišla policie a všechno sezení muselo jít pod plachtu. Stáří má i své výhody. Nemuseli jsme ani mlátit o výčep občanským průkazem, byli jsme tu nejstarší. A tak když jsme si zpoza červené pásky odvlekli lavice do "závětří", nikdo si na nás netroufl. Mladí dál posedávali na pařezech, které jsme my použili jen jako servírovací stolek. Tak sezení bychom měli, teď ještě zatočit se zimou a zkrotit ukrutný severní ledový vítr. Boříci převlečení za Eskymákysi mysleli, že na to vyzráli, ale ani oblečení a la Amundsen nepomáhá, a tak se na lavicích střídáme jak na orloji. Ani v té ukrutné zimě neopouští naše chlapce zvláštní myšlenkové pochody. Vždycky když si některý stoupl, nevěřícně deklamoval: „Půjč si mě a onanuj“. V půl osmé dorazila jako poslední Ivanka P. Ale to už nastal hromadný úprk, a tak jsme na její první a zároveň poslední pivo zůstaly zase jen my dvě silné osobnosti

24. Poslední výlet (této sezóny) s Můrou Potkali se u Kolína, 11. 5. 2021
Můra: Vycházka přilákala rekordních 28 účastníků, což je jasným signálem, že v nejlepším je dobré přestat. Taky hostinští jsou čím dál neukázněnější a nedodržují nařízení a někteří z nás to těžce nesou, já tedy velmi! Cesta vedla z nádraží na zámek a potom podle potoka až ke krásné hospůdce, kde nás hostinský posadil pod baldachýn s výhledem na bazén a krásnou modrou oblohu s okolní teplotou 28 stupňů. Kapela, ač v omezené sestavě nádherně hrála a okolní atmosféra stoupla hodně nad oněch 28 stupňů. Dokonce, i díky jako vždy úžasné interpretce, zapršelo. Jak se začnou hrát ty tesklivky, tak já prostě nemůžu jinak a už si jen pamatuju, že mě dovedli na nádraží do Kolína, zastavili mě u vodopádu a bylo krásně. Moc děkuju všem těm krásným lidem za krásné chvilky, které jsme si společně užili a doufejme, že se v další sezoně zase uvidíme.
ZuVla : Rekordnímu počtu 28 lidí přispěla Čtrnáctka devíti účastníky, dva byli přespolní - čtyřkový Venca z Kolína a náš Luděk z Chrudimi a zároveň to byla premiéra ZSV. Cesta byla moc pěkná. Ale nejvíc si budeme pamatovat tříhodinové posezení v Pašince U Vildy na terásce se čtyřkovou kapelou, která dokonce půjčila spřátelené Čtrnáctce, tedy panu Provázkovi kytaru, aby zahrál ty svoje plyšárny.
Album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: mura

Norrisova bouda, 21. – 23. 5. 2021
MiMa: Přátelé posílám zprávu z rychlé akce. Segedín už je hotový a fazolová polévka taky a je pátek poledne a první přijíždí Menťáci a tak Honza nafasoval do ruky sekyru a já s motorovou pilou krájím kmeny, ale zanedlouho se účastníci zájezdu začínají sjíždět a tak práce musí počkat a vítáme a vítáme a to je počasí, to se povedlo, bude sněžit, ne, nebude, ale je kosa, občas sprchne a vítr nafukuje plachty kolem Puebla, jakoby ho chtěl odnést, ale nám je tu dobře a Věra rozdala zimní doplňky a oheň hoří a špekáčky už se pěkně rozcapují a na ohni se hřeje v kotli segedín a pořád si máme co říci, a v chalupě je teplo, teploučko, ale kdo by tam lezl, když v Pueblu je pohoda a Zuzka nás informuje, že je to právě rok od akce PROMOR NA NORRISOVĚ BOUDĚ, tak to je prima výročí, to se musí zapít, ale už je jedna hodina v noci a musíme na kutě, neb zítra jedeme na cyklovýlet a je to neskutečné zvládli jsme dva prima výlety a stihli jsme to bez deště a ujeli spoustu kilometrů a nastoupali dost hodně převýšení, jó Jizerky a navštívili zahrádku na Šámalově boudě, kde teploměr konstantně ukazuje 0 stupňů C a na Severáku, kde taky nebylo teplo, že? a taky druhý den hospodu ve Zbytkách a zde jsme výrazně podpořili podnikatele – hospodského a byť jsme neměli hlad, tak jsme si všichni dali jídlo a to jsme věděli, že na nás v Pueblu čekají karboše.
Po prožitém víkendu musím konstatovat fakt, že mám prima kamarády a jsme všichni proklatě mladí a to z následujících důvodů:
1) Překročili jsme o jednu třetinu pivní plán
2) Snědlo se úplně všechno…. to je neskutečné
3) Dlouho do noci se plynule hovořilo a zpívalo - ( hovořily hlavně ženy, že… )
4) Jezdili jsme na kole v proklaté zimě
5) Nikomu nic nevadilo a nikdo neremcal
6) Bylo veselo
album
MiMa
jméno Hardy heslo 14

100. Stezka ve Volduchách, 28.5. - 30. 5. 2021

Pozvánka Jirky Bubeníčka

Oslavenci

    Šestičlenná čtvrteční frakce dojela do Zbiroha vlakem a busem. Prohlédli jsme si město, oběd v průchodu hospody Na radnici. Zámek za plotem. Přes lesy na hřiště do Těškova, kde jen pro naši potěchu sekal trávu na hřišti i kolem něj místní borec. Ve Veselém habru po 16 kilometrech. Zde dalších asi 20 lidí. Roulin nám naposled zazpíval Colours. Ráno s Káťou odjeli. V pátek výlet ve větším nožsví na Bílou skálu, Radeč a opět na hřiště. Zde jsme se setkali s automobilisty. Večer už nás bylo sedmdesát. V sobotu dopoledne jsme došli na doporučení Franty do Holoubkova. Vešli jsme se všichni na terasu (vevnitř ještě bylo zakázáno sedět). Oběd a poté lesy do vesnice Volduchy, kde poseděli na terase Kulturního domu. Večer oslava šesti. 435 let dohromady. Vláďa připravil kvíz – na slepé mapě exceloval oslavenec Jirka. Švédské stoly a moučníky od oslavenců a jejich blízkých. Pak dobrý mejdan. V neděli ranní matinéé Jirka Vrba, Provázek a Miloš. Automobilisti se rozjeli na všechny strany, my pěšky na vlak přes naši oblíbenou hospodu v Holoubkově.

JiBu: Taková je Čtrnáctka! Ať ty roky kráčej klidně dál. Se Čtrnáctkou kdo by se jich bál! Borci, chtěl bych vám všem poděkovat za množství dárků a za fantastický večer, který jste mně a dalším oslavencům připravili.
alba
JiVla
Miloš
jméno: MN heslo: Volduchy
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
JaVor
T14

Vítání léta na K2, 1. 6. 2021
My účastníci Můrových vycházek jsme byli pozváni na včerejší zdolání K2. To nelze popsat - vše neskutečné. Přístupová cesta, pohled z horní terasy dolů, zezdola nahoru a pohled do dáli. Čtyřková hudba, tanec, západ slunce. Nakonec Čtrnáctka neudělala ostudu, na závěr večera zůstaly síly Čtyřky a Čtrnáctky zcela vyrovnány. Metro v Nepálu nejezdí, a tak Lenka už zase v mobilu hledá noční spoje.
Album
HaDo T4
IvSi

TURAS bál, 6. 6. 2021 v šest
Kučeras: Českomoravský SK TURAS, Relaxarte sanatorium & Rudolf Jelínek Vizovice - Museum Slivovitz a.s. zvou na konferenci a společenský večer s tancem: Mini TURAS (cim)BÁL do Musea Slivovitz. Téma: Vliv hudby a humoru na zdraví s moravskou muzikou Folklor triem a Bratry Tesaříky. Zdarma návštěva expozice Historie páleničářství na Moravě s ochutnávkou – tři valašské tapas a tři destiláty – jedinečný zážitek s 5D realitou. Vstupné 100 Kč. Vítejte na hoj TURAS bále!
ZuVla: Tak můžeme jít klidně v neděli vpodvečer na TAK trochu jiný minibál TURASu. Nebojte se – žádný tanec, stačí přijít lehce uvolněni do bývalého domu Slávky Budínové. V ceně vstupu za stovku je i prohlídka Muzea slivovice (normální cena 450 Kč) a to se vyplatí. Šestého šestý v šest.
    Parádní večer s cimbálovkou (bratrů Tesaříků - těch z Bzence, ne z Dejvic), prohlídka muzea + ochutnávka slivovic a úžasná přednáška dr. Popova, nástupce doktora Skály. Hned jsme měli chuť se napít. Ze Čtrnáctky dorazilo docela dost lidí. TURAS znak zapomenutý v hostomickém pivovaru a dovlečený JaVorem na Plešivec, se náramně hodil.

Bar v Blanické, 8. 6. 2021
Včera bylo všechno jinak. Předpovědi navzdory z Medardovy kápě nespadla ani kapka. A Vráťovi navzdory místo útulného doupátka v podzemí jsme trávili večer na zahrádce pod blankytným vinohradským nebem. Všechno ostatní bylo při starém: Chotěboř, která zvolna zmutovala v Hořický Jungberg (účastníci Milíčevse ho měli téměř povinně), příjemný pan majitel, se kterým jsme si vyměňovali turistické tipy, a pohoda. Seděli jsme souměrně u dvou stolů po sedmi, ano bylo nás přesně čtrnáct. Závěr večera u jednoho stolu a u malých odchodových piv – nezdokumentováno.

Vojanovy sady, 15. 6. 2021
    Vítání léta byl báječný večer, kdy si TAK po dlouhé době, my Čtrnáctkáři naštěstí jen po čtrnácti dnech, uvědomili, jaké máme štěstí, že nám osud nadělil několik (desítek) dobrejch kamarádů.
album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
HaDo T4

Oslava kulatých narozenin Ivana Pažouta, Kuželna 22. 6. 2021
Ivan P: Vážení, aby akcí v nadcházejícím týdnu nebylo málo, dovolím si oslavit i své 69. narozeniny, když je to takové kulaté číslo! Vzal jsem si však k srdci šéfova slova o nevhodnosti souběhu akcí. Nebudu tedy rozbíjet jednotu trasy a pořádat samostatnou oslavu, jak jsem zprvu zamýšlel. Naopak! Zapiju to jenom tak v hospodě, pod záštitou pravidelné sleziny. Přestože posezení proběhne ve stínu mnohem atraktivnějších akcí globálního významu (jako je například 22. červen - Mezinárodní den bez kalhotek), věřím, že si alespoň někteří se mnou v Horské připijete!
ZuVla: Zahájili jsme normální éru zahradních hospod - tedy v létě a ne ve 3 stupních, jako tomu bylo letos v květnu. Byli jsme počtrnácté v kuželně Horské. Ano, po čtrnácté. Pro nevěřícího šéfa – od první návštěvy v červenci 2008 pokračuje nepřetržitá řada návštěv až do letoška. Výroční účast byla víc než důstojná, sešlo se nás nakonec bez jednoho (jedné) 2 x 14. Obrazovou dokumentaci už dodali Kužel a JaVor, a tak já přidám pár svých rozmazaných fotek na doplnění. Protože v době kdy Kužel už posílal své album z vydařené Kuželny (jak mohl vědět, jak dopadne?), pokoušel se nás hostinský, zklamaný z porážky ve Wembley, vystrnadit z hospody. Ale zkoušel to na Věře, tak si tipněte, jak to dopadlo.
    Ale popořadě. Začali jsme se scházet už po páté hodině. Když jsme obsadili oba velké stoly a vyjedli veškerý chléb, začal Ivan Pažout slavit své hezké kulaté 69. narozeniny. Franta obsadil hráčský stolek a do toho přišla Stáňa Dufková alias Poláková, která si včera zakoupila fantastickou halenku. Pak už si oslavenec užíval hříšný tanec. Bylo to tak poutavé, že Alla a Náměstci přetáhli svůj limit o 15 minut a odešli až ve čtvrt na devět! Tím pádem přišli o sexy šaty, igen i přřítele Dvorského. Nicméně po Praze se zřejmě mezitím rozkřiklo, že Ivan slaví, a tak přicházeli další a další. A Ivan se za panáka oddával tanci. Neteře mu tolerujeme, ale že bude lákat na griotku a hříšný tanec i žákyni základní školy, to už je na pováženou. Ale dobře to dopadlo, skončili jsme v kulisách karlínského divadla a pak asi ve třech narvaných nočních tramvajích. Metro ti zločinci stále zastavují už v jedenáct.
Alba
Kužel
T14

Chorvatsko – Aloha 19. – 26. 6. 2021
MiMa píše:
album
T14

Kampus Hybernská, 29. 6. 2021
V úterý jsme důstojně zakončili akademický rok v Campusu Hybernská. Ty, co neodradil za průjezdem opuštěný dvůr, se ocitli na útulném dvorečku. Uzmuli jsme něco židlí, posadili se na jakési obrubníky a měli dobrou náladu. ZSV si k zeleninové polévce donesl i vlastní stoleček. Co ti mladí musí dneska vydržet. Nejdřív vernisáž. Umělkyně z Prahy? nám dokázala, že se houslím oprávněně říká skřipky a středoškolský profesor svůj román prohuhlal. A když mají mladí hlad, je jim nabízen v campu jen jakýsi hummus. Naštěstí se obsluze zželelo starých konzervativců, kteří trvají na mase, a ubalili nám nějaké tortilly, kde se mezi rajčaty krčily i kousky kuřete. Zato Sokolíci ze Zichovce v pořádku. Stylově čtyři piva v Hybernské 4. Pak se stolní společnost zvolna vyměnila. Na závěr si musím postěžovat. Zase nám lhali. Měli mít otevřeno do devíti, ale odcházeli jsme z rozveselené hospody za černočerné tmy. Do tramvaje jsme vpluli s prvními kapkami deště.

Cykločundr v Kostelci nad Orlicí, 2. 7. – 6. 7. 2021
    Cykločundr byl hezký, zkalený smutnou zprávou.
album
V Jirkově albu je drtivá většina fotek od Soni Vašicové, která má ještě sílu z normáního kola sesednout, vyfotit, nasednout a zase nás dohnat.
JiVla
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

Roulin 4. 7. 2021
Honza Papež: Pokud si na něj chcete s námi zavzpomínat, můžete přijít ve středu 7. 7. do zahrádkářské kolonie „Balkán hills" od 17:00. Hudební nástroje s sebou.
album
Album na T14

Beskydy Mladé Čtrnáctky 2. 7. – 9. 7. 2021
Martin Vlach: Na začátku července se část trasy 14 (ta později narozená) vydala na přechod Beskyd. Pro zájemce posílám
krátké povídání, které jsem dal dohromady, několik fotek a záznam prošlé trasy.

Klídek a pohoda ve Lhotě, 9. 7. – 11. 7. 2021
    Ahoj, TAK, a je to v pr… Zdenka má zápal plic, takže špatně. Je nám to moc líto, ale musíme akci zrušit.
Tak tu sedím pod pergolou, je tu klid, ale až moc, to je úplně jiný klid a o pohodě se nedá mluvit. Zdenka si kašle v posteli, a já kašlu na všechno, cpu se utopencema, mám jich tak na měsíc, piju lahvové a přemýšlím, co udělám s tou kýtou a je mi smutno. Bazén zeje prázdnotou a sluníčko svítí, třešně jsou na otrhání a chybíte nám.

Kayak Beach Bar, 13. 7. 2021
Včera jsme se sešli na lodi. A ne ledajaké. Kayak Beach Bar. Na dolní palubě na písečné pláži hrály inzerovaný plážový volejbal vyspělé hráčky nahoře (téměř) bez. My jsme se vyšplhali na horní palubu a posadili se pod žhavé slunce k volným stolečkům. Ale pak se uvolnilo sofa, a tak jsme zbytek večera strávili v obejváku. Na stěnách z jedné strany tapeta Hradčan, z druhé Vyšehradu. A předsíní nám čas od času projel vlak. Pivo, víno, pohoda. Jenže pak dorazila z Nového Strašecí Alena H. a přivezla odsud jako suvenýr hromy a blesky. Mladí začali houfně opouštět palubu. Zůstali jsme jen my a blbec Zoubele. Ale nakonec i my jsme byli nuceni se před provazy deště evakuovat.
Album
Kužel

Cyklo Alpe Adria, 24. 7. – 1. 8. 2021
MiMa: Sraz na Zličíně v 8 hodin a všichni se vítáme a špunty létají a skleničky ťukají a usmíváme se a pak se hne autobus a je čas řízků a zase se usmíváme a tak to byly jediné a poslední dvě světlé tečky na celém dni, pak následoval celodenní přesun do Rakouska, pro mě nejhorší zážitek z té nádherné dovolené, ale už jsme v Rakousku a počasí se na nás mračí, ale to nám nevadí a za celou dovču jsme někteří takřka nezmokli, neboť jsme si dokázali jízdu na kole a návštěvy hospod řádně naplánovat, samozřejmě oproti některým, kteří plánování podcenili a následně se koupali na kole za jízdy a skrz brýle neviděli a záchranný autobus je odváží a záchod v autobuse je zamknutý a pan řidič půjčuje klíč pouze na osobní vyžádání, piva má však dost velkou zásobu a protože musel platit při cestě do Rakous pokutu celníkům, neboť si nedokázal spočítat počet náprav, tak se snažíme vypít piva co nejvíce a tím mu pomoci dluh umořit, ano s Věrou jsme mu pomohli nejvíce z celého autobusu, tak nám ho bylo líto a výlety c.k. Louda tour vymyslela perfektně a máme k nim každý den instruktáž, přímo od majitele cestovky, jak se máme na cestě chovat a máme být opatrní, nemáme padat a že v hotelu budou dobře vařit a informace k samotné cestě si člověk musel z toho balastu vyzobat a vždy máme možnost vybrat si trasu výletu dle chutě a našich schopností a užíváme si nádherných výhledů, příjemných sjezdů, koupání v jezerech a příjemných hospůdek a počasí přeje, sluníčko svítí a vždy dojedeme včas na večeři i když v průběhu cesty, někdo občas spadne z kola, ale zase vstane a někteří bloudí ale vždy si Lenka poradí, a občas Dáša spadne z kola a nemůže vstát a nebo když Jirkovi spadla taška z řídítek před kolo a on jí následoval, ale odnesl to naštěstí jen odřeninou, a ubytování a strava je vynikající, divím se, že jsme moc neztloustli, přestože speciálně v hotelu Špik, tak to byly orgie jídla s vynikající chutí a taky jsme se veselili při hudbě a to sice 2x v Rakousku, kde nám majitelé penzionu uvolnili stodolu připravenou na curling a potom ve Slovinsku v hotelu Špik zařídil Pavel na hraní zasedací místnosti, ale se zákazem pití alkoholu, ale Dáša má narozeniny a posílá lahev skotské whisky a to se nedá odmítnout a druhý den hraní pod širým nebem, no pohádka ale únava je únava a tak brzo spát, ale Vlastík druhý den hlásí, že celou noc nespal a že ho bolí ucho, protože Honza Dušáků chrápe hrozně a chrápe na zádech a na pravém boku a na levém boku a taky na břiše a je to děsný a nedá se utéct a sedáme na kola a vyrážíme na cestu, cyklisti a elektrokolisti, ale jenom ti, co si dali nabít přes noc baterii že, Hanko, a pak už jsme v Itálii a řítíme se k moři a projíždíme po zrušené železnici seriál tunelů a Mokroška si ochočila majitele stánku s občerstvení a dostáváme od nich jako bonus za naší konzumaci horké brambory a koupeme se ve vodopádu a občerstvujeme pivem a vínem na zrušeném nádraží z dob minulých a vlakový fanda Jirka Vlach jenom fotí a fotí a je na vrcholu blaha a už jsme u moře a těšíme se jak se vnoříme do vln a hned po prvním kilometru v moři mám vodu již do výše kolen a v dáli, na obzoru, vidím šťastné lidi, kteří jsou v moři až do pasu, tak to vzdávám, lehám si do moře, párkrát se zavrtím a jdu zpět, ale chytřejší a vytrvalejší jedinci si vzali na výlet do moře plechovku piva a těm se podařilo dojít až do hloubky, že jim voda sahala až po krk no a je večer a přesun do Udine, přespat v hotelu a ráno domů a cesta zpět byla prima, zřejmě jsme už byli unavení, něco jsme prospali a šofér s námi uháněl jak o život. Hoj to byla perfektní dovča, s prima lidma.
Alba
JiVla a Soňa
Vláďa
Jméno: VR Kód: T14
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
MiMa
jméno: KORUTANY Kod: 2021

Větrník, 3. 8. 2021
Neviděli jsme se celý jeden den. V neděli jsme se vrátili z krásného cyklistického putování - z Korutan jsme po zrušených železnicích dojeli až k moři. A v úterý už jsme zamířili na Větrník. Nejsou to jen koleje, ale opravdický větrný mlýn z roku 1722, který konvertoval v útulnou zahradní restauraci. Samozřejmě jsme tu už byli, a sice při vycházce „Deset století architektury po deseti letech a jako bonus jeden tunel do 21. století“ v listopadu 2013. Ovšem tehdy je v albu pod fotkou lakonický popis „Chčije“, a tak jsme byli vevnitř. Teď nás sedí venku jeden dědek a skoro sedm bab, ale za chvíli už si začnou přisedat naši upracovaní muži. Ale mluvily jsme jen my, skoro jsme nepustily Kužela ke slovu, ač se nás snažil rozpočítat na fernety a becherovky. Karel totiž dneska slaví narozeniny! Alena si stylově poručila na Větrníku větrník, a tak si zaslouží samostatné foto. Pak téměř současně dorazily nejbližší (Petřiny) a nejvzdálenější (GB) účastnice. Tentokrát jsme v družném hovoru vydrželi až do tmy, dokonce někteří až do zavíračky. Zvolna jsme se ubírali na metro, ale co to? U nás se ještě svítí. Tedy v panelové sídlištní kostce. Je tu neobyčejně útulno, a tak ještě sedm malých piv jako v Sarajevu.

Na Slamníku, 10. 8. 2021
Ta mezihospoda Na Slamníku se Alle povedla. Ještě v 17:14 Michal zoufale volal: „Kde jsi? Celou noc, kde jsi?“ Zatímco Věra si dávala na čas, jeho výzvu okamžitě vyslyšel doktor z hor. Slamníku obětoval i Toyen. Pak už jsme se začali rozrůstat a vzpomínat. Na oslavy s houpacím křeslem č. 1 v roce 2001 a houpacím křeslem č. 2 po vycházce „Z Vlachovky na Vlachovku“ v roce 2005. Nejvíc z oslavy utkvěli modří ptáci. JaVor se už ke stolu nevejde, musíme přirazit další. Konečně dorazila i světoběžnice Karolína, která si odskočila do Bavor. Teď jedno velice unikátní foto. Takové složení osazenstva v hospodě za tmy nepamatuju. Ještě, že jsem si včas všimla cedule s otevírací dobou. Tak jsme klíďo píďo mohly posedět ještě s Jirkou Staňkem a objednávat si závěrečná malá piva Otevírací doba tak využita bez zbytku.

Elpíčko, 17. 8. 2021
Včerejší hospoda Elpíčko je stará jen svým názvem, ani domorodý pracovník Miloš ji nezná. A tak popis umístění „u paty Libeňského mostu“ se pro mnohé stalo patou Achillovou. Jen co jsme se trochu sešli, začalo se chystat karaoke. Naše kulturní referentka přišla, rozdala lístky na soft porno, pardón balet a ona - stará rockerka odkráčela pod záminkou hluku s ostatními ženami k Horkým. Nám zbylým, včetně šéfky slovutné Trasy 14, věnoval DJ první píseň Forever Young. Stáňa si poté prohodila roli a požádala o písničku na přání. Nohavicovu Kometu s ní zpívali všichni. Hudba mému mužovi nevadí, ale karaoke ho doslova rozjařilo. Nejsilnější zážitek večera - poprvé jsme si přečetli text Bohemian Rhapsody. Je tu krásně, ale musíme to jít spláchnout k Horkým. Děvčátka stejně jako Maláčová neumí počítat do čtyř. Seděla všechna namačkána u jednoho stolu, zahrádku jim zdařile nahradil brčálový trávník a dámské společnosti dominoval starý kozel. Jen nás pozdravila, už chvátala do svého. My jsme si dali ještě pár piv, zaplatili za ty éterické bytosti utopence a odebrali se také do hajan.

Domeček ve Stromovce 31. 8.2021
Včerejší hospoda byla ve strážním domku Buštěhradské dráhy z roku 1868, jak mě poučil můj muž. Bezva informace, ale počasí pod psa. Tak jsme našli azyl vevnitř. A to bylo dobře, jinak bychom nemohli porovnávat tříletou Marčelínu na letenském kolotoči s Marčelínou s pivem o 57 let později. Tak to Marcela s námi se všemi začala oslavovat. Teď už máme obývák jen pro sebe, ale pořád chodí další lidi. Na Stáňu zbylo už jen opalovací lehátko. Zatímco Lenka lístky do divadla prodávala, Stáňa zadarmo rozdávala motivační nálepky. Máme dobrou náladu včetně pánů, kteří si pro sebe uzurpovali dámskou obsluhu. Ivan Pažout přišel tradičně poslední, a tak jsme dosáhli počtu, který se vzpírá jakékoliv čtrnáctkové matematice – bylo nás 22. Cestou z hospody jsme jako odměnu ukázali naší domorodé oslavenkyni nejvzácnější barokní památku na Letné – výduch Rudolfovy štoly. Kdo pozdě chodí, sám sobě neškodí, jediný Ivan nás byl schopný vyfotit.

Všechny letošní zahrádky viz
93a. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2021 duben - září 2021
navštíveny: Klamovka, Beer Garden, U Vildy, Admira Kobylisy, Sokol Bílá Hora, Ztracený ráj, Vítání léta na K2, Bar Blanická, Kuželna Horská, Vojanovy sady, Kampus Hybernská, Kayak Beach Bar, Hadovka, Větrník, Na Slamníku, Bar/ak, Domeček ve Stromovce, Strop Café

20. Milíčeves, 3. 9. - 5. 9. 2021
    A první víkend v září byl také parádní. Byla jubilejní 20. Milíčeves. I když byl termín netradiční, slétlo se nás na zahradu ze všech stran hodně. Měli jsme na starost Chvala, a tak zatímco cyklisté bez pohonu našlapali za sobotu 67 kiláků, elektrokola, psi a děti se vozili na výlet auty. Ale na TOP místech jsme se vždycky sešli. Nevím, jak to zapadlý vlastenec dělá, že kolem takové díry (Miloši, promiň) vždycky dokáže vydupat ze země nové a nové zajímavosti, ale sobotní návštěva cihelny v Šárovcově Lhotě, kterou majitel zachránil před rozebráním, a pila v Železnici, která vypnula katr jen kvůli nedělnímu obědu, byly opravdové pecky. Po zajištění exkluzivních služeb all inclusive se z úslužné hostitelky stala divá Polednice - taky dobrý. V pátek dorazila hudba až z Jizerských hor. A když v půl jedné dohrála (Františkovi se podařilo odvléct Věru do auta po sedmé neustále doplňované skleničce), začali vřískat Beatles Yeah, yeah, yeah. Paráda až do půl třetí! V sobotu na oslavu narozenin Jany Pšč. přijela (kromě opilce Čurdy ve skle) opět hudba z Jizerek - dokonce ve čtyřech. Basa tvrdí muziku, ale donutit osádku po vystoupení k nastoupení - to je, Pařízku, daleko tvrdší oříšek. Jako bonbónek k nedělní kávičce ve Valdštejnské lodžii posloužil výstup na Zebín. Krásný výhled na krásnou zemi! Hostitelé nejen zařídili hezké počasí, ale ke všemu jídlu, pochutinám a laskominám nám upekli i dort k 20. Milíčevsi. Možná nás už tolik nebude jezdit na kole, ale máme zajištěno, že vstanou noví bojovníci a 21. Milíčeves na kolech určitě bude!!. Miloši, Blanko, Mileno, Milane, moc díky!

63. DEMARKAČNÍ Stezka 2021, 24. 9. - 28. 9. 2021

Pozvánka Jirky Bubeníčka

    Dvakrát odložená Stezka byla zase parádní. Velké díky patří pořadatelům z Dvacítky a hlavně našemu šéfovi, že to jako šéf nejvyšší, přes všechny překážky a ústrky, o kterých jsme naštěstí vůbec nic netušili, nevzdal. A TAK se stalo, že jsme měli pořád dobrou náladu!!!
Šéf: 63. Stezka se zakončením v Písku a s naším putováním od Putimi do Strakonic a okolí. Kkupodivu tentokrát nebyla naše trasa největší, ale byla druhá a kupodivu také jsme nic nevyhráli, i když zážitek z kramářské písně byl tedy velice silný.


JiVla
Provázek
jméno: kapr14 heslo stezka

Pražský Manhattan, 3. 10. 2021
…Tady si nás taky vyzvedl Honza kovboj a účastníci Můrových vycházek už začínali tušit. Ano pokusíme se zdolat K2. Za přísně střeženou brankou jsme začali stoupat neprostupnou džunglí do základního tábora. Šerpové sem nanosili množství tvárnic a luxusní saunu, ale my šplháme dál - do výškového tábora. Ani se nestačíme aklimatizovat v útulně zařízeném obýváku a zdoláváme poslední výškové metry. Jsme na vrcholu. Odměnou je nám salva šampusu a neuvěřitelný výhled. Žádné zasněžené štíty hor, ale Hradčany a Vyšehrad all inclusive. Teď nás ještě čeká nebezpečný sestup a náročný výšvih zpátky do džungle veřejnosti přístupné. Prostě Den architektury, který otevírá běžně nepřístupné objekty, se neobyčejně vydařil…
Více viz
93. PRAŽSKÝ MANHATTAN - 3. 10. 2021 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Doupátko v Blanické, 5. 10. 2021
    Včera jsme zavítali do naší domovské hospody v Blanické, kde se scházíme co 14 dní. Jen pro uvědomění, v jaké nenormální době teď žijeme: za poslední rok jsme v ní byli 3× (slovy třikrát). Vloni pro hospodu 13. října Alla namalovala přehledný plánek se třemi stoly, každý se čtyřmi židlemi – dodrženo prvních 20 minut. Pak lockdown, po kterém nastalo deseti denní prosincové uvolnění, ve kterém jsme stihli hospodu 8. 12. dokonce otevřenou do desíti!! A pak jsme směli dovnitř do hospody zase až letos 9. června. Ale dlouhé prodlevy včera nebylo to znát. Sešli jsme se v útulném doupátku v podzemí, obsluhoval nás stejný vstřícný pan vedoucí, tekly Chotěboř, Únětice, Babí léto, vedle hrála nám známá hudba. A ceny jsou tu stálý a tak lidi se maj´.

30. Víkend uprostřed týdne – Dobřichovické vily v režii Mirka Škrabálka, 13. 10. 2021
    30. výlet uprostřed týdne Dobřichovické vily se původně plánoval na loňský duben, poté říjen. Letos na jaře jsme ani termín nevymýšleli, neboť pro nás Pražáky končil svět v Radotíně. Ale čtvrtý pokus stál zato. Na dobřichovické nádraží se slétli účastníci od Plzně až po Chrudim a hned jsme zírali. Na 140 let starou podlahu v nádražní čekárně, po které jsme všichni určitě několikrát prošli, a nikdy si té krásy nevšimli. A stejné to bylo s vilami. Stačilo odbočit od trati do svahu a jak to výstižně popsat? Vily, vily, vily. Každý, kdo v Praze na konci 19. století něco znamenal, si postavil letní azyl právě tady v Brunšově. Tak dlouho jsme pátrali, jaké jméno je vyryto na Krajníkově vile, až šel kolem jeho pravnuk a pozval nás dovnitř. Hned vedle má vilu jeho syn, starosta Dobřichovic. Tak jsme se my důchodci z Prahy vetřeli mezi místní smetánku. Heroldovy sady, vila Pellé nebo domek Ludvíka Vaculíka už na Krajníka neměli. Náš průvodce Mirek nejenže procítěně citoval záměry architektů jejich nových počinů či rekonstrukcí, ale dokázal na oběd otevřít i nádražní hospodu. Zasloužené spočinutí.
    Poté jsme se přehoupli na druhý břeh a už nás vítalo další letní sídlo. Nemělo sice tři patra a sgrafita, ale do chatičky Ivče se nás všech 17 namačkalo. Káva, panáček, Mirkova buchta, pár výstřelů, arboretum. Moc hezké spočinutí. Ale musíme dál. Oni tady mají i zámek? A k tomu kamenný teploměr, spoustu soch, Vlastíka Hyksu a největší minipivovar MMX. V obrovské haluzně jsme byli sami, a tak se nám zastesklo po útulném doupátku. Pavel nám jedno nabídl - Františkovy lázně. Byl to výborný nápad, jen se odtud špatně odcházelo. Mirku, IvČe, moc děkujeme, byl to poetický den.
Album
JiVla

31. víkend uprostřed týdne - Radyně, 28. 10. 2021
JiVla: Posílám fotky ze včerejšího výstupu na Radyni. Kvůli mlze jsme Šumavu ani Plzeň z hradní věže neviděli, ale měli jsme se vcelku dobře. Třikrát šampaňské a čtyřikrát hospoda.
Album
JiVla

Ferdinanda, 2. 11. 2021
    Za čtrnáct dní je celé útulné doupátko v Blanické zamluveno úplně někým jiným, tak se musíme poohlédnout jinde. Lenka slíbila, že zkusí zamluvit Ferdinandu. Každopádně hospoda v úterý 2. listopadu bude. Jen nikdo nesmí chodit na testy, jinak se covidu nezbavíme.
    Tak úterní hospoda se povedla. Do Ferdinandy nás přišlo asi 24. A hlavně přišla hudba – Michal, Mirek T., JaVor, IvČe a valcha. A proto si ji už za týden zopakujeme. Proč? Protože za 14 dní, když Pánbůh dá, pojedeme v úterý 16. 11. večer do Uherských lázní. Z 24 frekventantů Ferdinandy se nejede čvachtat jen šest lidí. A tak by byli v doupátku jako sirotci.

Zaniklý svět Emila Kolbena, 7. 11. 2021
…Z Kolbenovy továrny na stroje se teď stává továrna na bydlení. Vzniká Kolbenova čtvrť, kde rostou domy pojmenované po jeho potomcích do třetího kolena. Kdyby 99 Pragováků vidělo svou halu teď, tak by raději podepisovali petici proti čínské oceli než proti protisocialistickým živlům. Zkrátili jsme si cestu stavbou – trocha adrenalinu nikoho nezabije - a prohlédli si další vyrabovaný areál Aerovky a ČKD Trakce, kde měl něžný barbar svou první výstavu. A už nás vítají dvě bělostné vétřiesky, vlajková auta vyráběna zde v Pragovce. Lenka nezklamala a 7. listopadu uvítala nastupující tmu rozsvíceným lampiónem. Ale naštěstí i v Pragovka Café se svítí a mají tam pro nás připravený stůl. Byla to taková hezká tečka za tím naším tristním putováním.
Více viz
94. ZANIKLÝ SVĚT EMILA KOLBENA - 7. 11. 2021 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Pivní bar Blanická, 9. 11. 2021
    Lehké obavy, že po týdnu bude účast v hospodě bídná, se naštěstí nepotvrdily. Nakonec se nás dostavilo do doupátka dvacet!! Museli jsme pořád a pořád přidávat židle a pan barman pro nás vyrábět další a další tortilly. Vráťovi se nás nakonec podařilo i spočítat, a tak jsme mohli slavit. Doba je zlá, nebezpečí na nás útočí ze všech stran, ale my se nedáme. Vždyť včera s námi pěli živijó, živijó i čtyři hrdinové, kteří přežili heydrichiádu.

Uherské lázně, 16. 11. - 20. 11. 2021
    Tak jsme letos do Uherských lázní díky covidu málem nevyjeli a díky covidu nakonec odjeli. V neděli večer před úterním odjezdem mi Katalin volala, že průvodkyně Zdenička má covid. A v pondělí ráno volala Petra, že svatba, na které měla překládat „Ano“, se nekoná - nevěsta má covid. A tak místo marného hledání volného místečka v busu, získala Petra rovnou prominentní sedadlo vepředu. Hned vedle Neckáře, který zapomněl odjet s předchozím zájezdem. A to bylo asi jediné vzrůšo zájezdu. Pak už bylo všechno v poho. Koronavirus se nám v Maďarsku připomínal jen názvem hotelu, v kterém jsme bydleli – Korona. Snídaně, župan, lázně, pitný režim, modré nebe nad hlavou – prostě babí léto v listopadu. Že jste nespali celou noc v autobuse? Žádné slitování. Kachna v Matty už čeká. Byla obrovská, ale stejně po ní zbyly jen kosti. Jako před deseti lety, jak jsme se přesvědčili ve fotoalbech Lenky Č. Pak už hudba, tanec – tentokrát donutily silné osobnosti tančit i Maďara. Na závěr perla od Omegy a spát.
    Ve čtvrtek jsme vyrazili do Pětikostelí. Naše průvodkyně myslela na všechno – i na skupinové foto. A tak ho posílám na ÚZIS místo příjezdového formuláře. Na výstavě slavného rodáka Vasareliho nás tak přecházel zrak, že si někteří odvezli i několik zeber. My ostatní jen klobásy, tarhoňu, mangalicu, papriku z místní tržnice. Ještě jsme stačili v Harkány v bazénu odcvičit, Lenka přesvědčit obsluhu, že gumička k vydání šatstva stačí a už zase frčíme. Tentokrát do úplně neznámého sklípku nad Siklósem. Vína ve džbáncích neubývá, hudba hraje jak o život, ale my už musíme. A tak jsme si ještě udělali večírek přímo u recepce – jeden dědek, sedm bab, to je kouzlo nejen lázní Poděbrad. Kde se vzalo tolik šampáň, marně se teď ráno ptám. Naštěstí nás čeká jen těžká celodenní dřina v bazénech a bufíku. Poslední večer nás očekávají ve Villány. Nenápadný domek ve stráni a pod ním obrovské tereziánské sklepy. Šestkrát jsme ochutnali a už nás vyvádějí. Jinam, zřejmě abychom netrefili. Ale kdepak, už jsme zpátky pod bohyněmi hojnosti a Franta tvrdí muziku. Už jsme mysleli, že se nedočkáme. Ale Naďa zneužila i dětinskou píseň Kdo jsi se v říjnu narodil, a je na stole. Tak to už máme splníno. Návrat, zase se nechce spát, ale nerudný recepční je neoblomný. A tak jeden dědek se sedmi babami skončil na pokoji. Naštěstí Michala i nás zase zachránila Petra, která silou osobnosti a obyvatelky sousedního pokoje mejdan rozehnala. Prosluněnými Uhry jsme dojeli do města, jehož název byl nevyslovitelný i pro naši průvodkyni - Mosonmagyaróvár. Stříbrný a zlatý bazén neměl chybu, ale s láskou jsme vzpomínali na Harkany. Tam libozvučná nesrozumitelná maďarština, tady nucený poslech, co mají v brněnském Lídlu. A taky není nad harkáňská ramínka, tady musel Maďar jít na Loretinu skřínku místo náramku nožem anebo sekerou. Spravil to opulentní oběd v místním Moulin Rouge. Cesta nazpátek hladká, v pět v Maďarsku, v Brně před šestou. To asi ne, ale v Praze po deváté jo.
    Petra s námi proplula maďarskými lázněmi jako lodivod zcela bezpečně. Jen jedno mi trochu chybělo k dokonalosti. Maďarština. Ale ty to, Petro, zvládneš. Věřím, že příště s námi budeš mluvit i třeba jen jako účastnice zájezdu už jen maďarsky. Vždyť jak praví lingvistka z Pécze: Jazyk je jediné, co se vyplatí ovládat i špatně! Tak Petro, letos moc děkujeme, příští rok už pouze köszönöm.
alba:
Vláďa
Jméno: VR Kód: Uhry21
Provázek
Provázek Vasarely
jméno: kapr14 heslo: stezka
Miloš
jméno: MN heslo: Uhry

Hanspaul City II, 5. 12. 2021
Tak jsme si skoro po 19 letech zopákli Hanspaulku. 26. ledna 2003 jsme totiž vyrazili na historicky úplně první vycházku po usedlostech Můj rodný kraj. Tentokrát jsme se sešli před bývalým kinem Bořislavka a bývalou hospodou Bořislavka (naštěstí tu jenom přejmenovanou) a hned vyrazili Na horu. V zádech nám totiž vyrostlo obrovské obchodní centrum. Těšili jsme na něj třicet let a teď už máme, co jsme chtěli. Kanceláře, kanceláře, kanceláře. OC se smrsklo na Lídl a jedinou!! restauraci Osaka, která pochopitelně praská ve švech - nikdo přece nechce suši-t hubu…
Více viz
95. HANSPAUL CITY II - 5. 12. 2021 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Výprava za Jestřábem, 12. 12. 2021
…Teď rychle krosneme park dalšího literáta Čecha a vnoříme se na dětské hřiště v Riegráku. Tady na nás číhají na lavičce bobři – zatím dřevěná lavička statečně odolává. Před třemi týdny přitlačil Svěrák velorex k nové zastávce a odhalil ji. Už tabuli několikrát čórli, ale my jsme měli štěstí a nápis U Prdlavky spatřili…
. více viz
95. VÝPRAVA ZA JESTŘÁBEM - 12. 12. 2021 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Čtrnáctková nadílka v Hlubině, 14. 12. 2021
14. prosince. To je XIVejt a zároveň Čtrnáctková nadílka. Bude v Hlubině, Lidická 37. V kolik jsme se šéfa nestačili zeptat, ale stromeček bude stát úplně nejhlouběji, co to jde.
    Tak jsme včera v Hlubině zalezli tak hluboko, že na nás Alláh ani covid určitě nemohl dohlédnout. Jen Můra a jeho vycházkáři nás vyšťourali. I když Čtrnáctkářů přišlo nepočítaně, vmáčkli se. Všechno bylo na Nadílce, jak jsme na to léta zvyklí. Počáteční mumraj, koledy, vánoční rekapitulace našeho šéfa, rozdávání dárků, mumraj až do zavíračky. Tak Veselé Vánoce. Ale nemusíme si je přát už teď, můžeme se ještě vidět.
Album
Kužel

Štědré odpoledne na náplavce Kampy, 24. 12. 2021




Výlet k Medvědovi, 26. 12. 2021
    Jen krátká zpráva ze včerejšího výletu. Jedna přišla o hodinu dříve, druhá o hodinu později, ale v průměru jsme odjeli v 9:50. Výsadek v Srbsku. V hospodě jediný štamgast, tak jsme se úplně přesně vešli. Ranní polévka a pivo, a už si to štrádujeme po druhém břehu Berounku, než jsme zvyklí. Zteč kopce, oheň s výhledem na Alkazar. Šampus, bramborový salát na deset způsobů a sedmi svíčkami plá dort. Pomocí fota ZSV jsme se spočítali. Je nás přesně třicet. Ludmila si pro svou smrt našla opravdu úžasné místo s křížem a výhledem. Chodíme tu léta křížem krážem, ale poprvé nám Pavel ukázal Tetínský vodopád. Pak jsme obešli ještě všechny tetínské pamětihodnosti včetně Tetínské hospody. Cesta po cyklostezce se stala osudnou Náměstkovi, ač bez kola. My ostatní jsme doklouzali do Berouna, a ctitelé tradic došli k Medvědovi. Po čtrnácté! Od roku 2007 s loňskou námi nezaviněnou výjimkou jsme tu byli každý rok. Tak aspoň jedno dvě piva a neuvěřitelně levnou tlapičenku a pak taky domů, do lékárny.
album
Kužel

Silvestr v Modrých horách viz rok 2022 « NAHORU

---

© 2024
Autorkou stránky je Zuzana Vlachová