Akce Čtrnáctky v roce 2022

akce: Silvestr v Teplických skalách, Po stopách českých velikánů, Toulka Malou Stranou, Z Říčan do Bezdíkova, Ženy a trpaslíci, Přes hory a doly do Dobřichovic, Otevírání studánek a výčepů v Ouběnicích, Od Hadí přes Velkou k Zlaté řece, Z Haloun do Dobřichovic, Řevnický Poklad, Na Havraní skálu, 64. Velká Stezka v Českém Ráji, 21. Milíčeves, Cykločundr ve Volduchách, Klídek a pohoda ve Lhotě, Cyklo Dolomity, Pardubice, Malá Podzimní Stezka v Trhanově, 102. podzimní Křivoklát, Na Okoř je cesta …, Uherské lázně, Vánoční nadílka v Železné panně, Výlet k Medvědovi bez Medvěda

Co jsme zažili

Silvestr v Modrých horách 29. 12. 2021 – 2. 1. 2022
alba:
JiVla
Vláďa
Jméno: VR Kód: T14
Miloš
jméno: MN heslo: Silvestr

Blanická, 4. 1. 2022
Tak kdo si vyložil moje dementi jako pokyn, že nemá cenu do hospody chodit, udělal velkou chybu. Pomalý rozjezd, ale pak bezvadná hospoda. Když se náš počet ustálil na čtrnácti (tři účastnící si jen udělali čárku a předčasně odešli), Pavel objednal 15 panáků. Počty už nám moc nejdou, ale oslavy jó. Tak živijó!! A ostatně máme v našich řadách nejstaršího účastníka, který se obětoval, a vypil ty fernety rovnou dva.

Oslava v Lapidáriu Rámová, 6. 1. 2022
V půl páté už je podzemí zřejmě taky obsazené, ale určitě Kučka zve celou Čtrnáctku na oslavu svých narozenin do lapidária v Rámové ulici od 18 hodin. Bude hudba, na stěnách Jirkovy fotky i nějaké to občerstvení.

Halasení kozorohů, 8. 1. 2022
Zve JiKuč na novoroční vycházku s krycím názvem Halasení kozorohů. Vlakem v 11:05 z Hlaváku do Senohrab přímo do nádražní hospody Franz. V jednu odchod krasným údolím, lesem, dle potoka Mnichovky ku hradu Hláska, zde i Baštírna U přívozu + oheň, pak dle řeky Sázavy do hospody Pyšelka (opět vlak)...

Blanická, 18. 1. 2022
Tím se asi Můra nebude chlubit, tak to musím napsat za něj. Včera na jeho vycházce Čtrnáctka poprvé přečíslila Čtyřku v poměru 6:5. U Prezidentů už to bylo jinak. Franta Němec (už se zuby) netrpělivě čekal, až my zbylí čtyři 14tkáři dojíme čtvrtý chlebíček, dopijeme pivo, a uvolníme místo jeho milcům. Ale to nám neva, my máme své kamarády v Blanické. Jen ZSV odolal a spěchal domů za Miládkou. V doupátku vše při starém: Chotěboř, ťukání s kamarády, jako poslední a čtrnáctý dorazil Pažout, zase radostné ťukání. Ale co to? Přišla Miládka. Zdeňku, Zdeňku, kdo domů chodí, sám sobě škodí. V závěru jsme se sesedli a popili pod dohledem bílé Sněhurky sedm červených trpaslíků. Nerozumíte? Tak příště přijďte.

Pražský vodní Semerink II, 23. 1. 2022
Máme toho moc. První díl Pražského vodního Semerinku jsme šli v říjnu 2017 a k jeho dokončení jsme se dostali až teď. Končili jsme tehdy U dvou smrků, tak byl start předem dán. Někdy na oběd nestačí ani hodina, ale aspoň všichni ty dva olysalé smrky našli. Z cyklostezky jsme uviděli, že nic nevidíme, protože Teslu Hloubětín k jejím stým narozeninám zbourali. Nechali jsme zlověstná kola svištět po hladkém asfaltu a sešli dolů k Rokytce. Aspoň tady v Hloubětíně Evropa slavně zvítězila, Finsko zadupalo do země kolonii Čínu. Vyšplhali jsme se zpátky nahoru a došli do čtvrti tragicky zemřelých mistrů ledu. Hrad Mirákulum v parku Zahrádky jsme přenechali dětem, ale betonové kostky jsme využili ke sčítání. Je nás třicet sedm, aspoň jak Stáňa říká…
Více viz
96. PRAŽSKÝ VODNÍ SEMERINK II. - 23. 1. 2022 - fotoalbum...

Po stopách českých velikánů 30. 1. 2022
    Severní vítr byl v neděli krutý, ale my jsme i v něm dorazili k Severnímu pólu, kde si čeští velikáni Karel Čapek s Járou Cimrmanem potřásli pravicí, rázem se ocitli v Mexiku. Tam jsme nečekaně objevili sourozence - mají oba skvrnu velikosti mexického dolaru. Místo zámku plného spisovatelů jsme narazili na dalšího velikána – rakouského granátníka. Šli jsme totiž pivní stopu Po stopách českých velikánů.
Album
JiVla

Blanická, 1. 2. 2022
Je, je nás jedenáct, ale zase slavíme. Nejstarší člen Trasy dorazil do hospody, aby s námi oslavil své narozeniny. Radek postupně, jak přicházeli opozdilci, objednával fernety, aby si s každým přiťuknul. A když doslavil, přišel pan vrchní s panáky a prohlásil: Já jsem Radek, Ty jsi Radek, to musíme oslavit. A protože Miládce přišlo líto, že si minule s námi neobjednala malá piva, objednávali jsme pak malé Zélandy a závěrečná Nokturna jak diví.

Toulka Malou Stranou, 22. 2. 2022
    Kučera opět zve na Učenou toulku po nových i starých kavárnách a galeriích Malé Strany. Odchod v 17:17 od hostince U dvou slunců. Do 17 hodin možný sraz v kavárně Fejeton, Úvoz 6. Dál následuje Kafe & Hrnky, Janský vršek U sedmi švábů, Dračí blaho a Kellyxír Janský vršek 8, Tržiště s tajným podzemím.
V úterý 22. 2. se Můra & comp. pokusí potřetí dojít podle Botiče až k Vltavě. Dvakrát nás lapila hospoda U Břehu, minule nás nechtěla pustit ven zelená. Tentokrát tu startujeme v 13:30, Adamovská 1. Tak snad se tentokrát podaří odplout. Pak je plán překonat Vltavu přívozem a dojít na Malostranskou toulku.
Můra: TAK se nám to konečně podařilo. Došli jsme až k Vltavě a dokonce jsme se přes ni přeplavili. Šlo nás tentokrát rekordních 22 (8+14). Proud Botiče si neukázněně razí cestu místy, kam se nesmí. Tak jsme to museli obcházet, ale zase jsme ho našli. V hospůdce na náplavce jsme zapili moji čerstvou vnučku Toničku. Už je nás tam jen 11, zbytek jako vždy odpadnul, bolely ho nohy. Následovala vycházka s TURASem po Malé Straně. To byste nevěřili, co je tam zajímavých zákoutí a dvorků, které se skrývají za průchody do hospod a kaváren. Došli jsme až do budoucího pivovaru Mikuláš, kde pivo teklo proudem.

32. Víkend uprostřed týdne Z Říčan do Bezdíkova, 23. 2. 2022
    Po téměř dvou letech budou obnoveny Víkendy uprostřed týdne. Poslední byl 11. 3. 2020!!! do Zapadlého vlastence – za dva dny zavřeli úplně všechno. Pak už byl vloni na podzim jen osamocený výlet za dobřichovickými vilami s Mirkem Škrabálkem a výlet na Radyni 28. října. Víkend uprostřed týdne s názvem Z Říčan do Bezdíkova. Kdo nemůže najít na mapě Bezdíkov, bude to nejspíš tím, že Bezdíkov je filmový název městečka z filmu Jak básníkům chutná život a zároveň cíl našeho výletu.
Z říčanského nádraží okolo koupaliště Jureček jsme se lesy vrátili zpět do Říčan. Do hospody Na rychtě, protože oběd v Babicích u Uherského Hradiště nám přišel přeci jen trochu z ruky. Jirka se po 25 letech znovu prospal na stole, přibyly dvě, odpadli tři. A tak nás lesy do Babic vyrazilo sedmnáct. V Babicích měli kromě otevřeného Kellnerova gymnázia Open Gate zavřené úplně všechno. Pak přes lesy rokle ke Skalním mísám. Lehké zklamání, ale výhledy na hory v polích nad Škvorcem vše vynahradily. Už jen zhlédnout krásně opravený zámek (zase ho koupil a opravil nějaký Rusák) a dojít na náměstí. V hospodě U Zálabských se Škvorec definitivně změnil na Bezdíkov. Tady v hospodě měl Štěpánek ordinaci i čekárnu a sestřička Hlaváčová zahradila cestu na záchod plakátem Goťáka. My jsme si v ordinaci dopřáli jen jedno pivo a odjeli vstříc všedním dním zpátky do Prahy.
Album
JiVla

    1) U Velkých Pavlovic je to samá rozhledna - Kobylí vrch                           4) Pražský vodní Semmering 2
    2) Natrefili jsme i na otevřený sklípek                                                           5) Ve Staré Huti jsme objevili velikána Járu Cimrmana
    3) Jsme za Japonce                                                                                     6) Na cestě do Bezdíkova

Jaro v zimě, 27. 2. 2022
…Zatímco nám počítají uhlíkovou stopu i při jízdě tramvají, tady na Dýmové hoře postavili pomník bezdomovcům, kteří tu opalovali kabely - bezpochyby kradené. Třetí rok čekám na zimu, abych dostála názvu Jaro v zimě, a konečně jsem se dočkala - Jarov v zimě si můžeme užít se vším všudy. Nejdřív se nám postavila do cesty Stará, promiň. Název sedí, odsud se odchází opravdu těžko. Vidím, že nic nevidím, dům EggO jsme spatřili jen na reklamních fotkách. Čtyřprocentní umění je rozseto po celém sídlišti Jarov, takže jsme si zopakovali názvosloví a objevovali tu „kyčelní kost mamuta“, tu „triffida“ či Léto, které „ztratilo klíče“. Ovšem čtyřprocentní Milenci U kněžských luk jsou nezařaditelná Sodoma Gomora…
Více viz
97. JARO V ZIMĚ - 27. 2. 2022 - fotoalbum...

Blanická, 1. 3. 2022
Když jsme včera přišli před sedmou do naší hospody přímo z Můrovy vycházky, skoro jsme se lekli. V závěrečné Karolínce se nás mačkalo u stolu čtrnáct!!!, v Blanické v úplně prázdné hospodě sedělo u našeho stolu lidí šest. Ale vše se v dobré obrátilo. Vedle se začalo hrát a nás dorazilo osmnáct. Dokonce i Miládka se ZSV, který jako jediný (kromě mě a povinně Jirky) trefil od Můry i na domovskou trasu. A to nás bylo na jeho vycházce ze Čtrnáctky deset! Pak už se probíral počet chlebíčků na Souši, Střed Prahy, slavil se vehementně konec suchého února a dohadovaly se věci příští.

Ženy a trpaslíci - vernisáž v Dobříši, 3. 3. 2022
Tento čtvrtek budou konečně v Dobříši dlouho toužebně očekávaní Trpaslíci. I když Jirka Staněk se více hlásí k Ženám. Vernisáž začíná v 18 hodin v Kulturním domě, který je přímo na hlavním náměstí.
Včera jsme byli v Dobříši na báječné vernisáži Jirky Staňka a jeho kamaráda. Jak jsme zjistili, J. V. Staněk se sice zajímá výhradně o ženy, ale ZSV se ho podařilo vyfotit jako trpaslíka. To jsou paradoxy.

33. Víkend uprostřed týdne Přes hory a doly do Dobřichovic, 9. 3. 2022
    Od ruin Maškova mlýna jsme kopírovali Radotínský potok a naše Studánky 2019. Po prvním drsném kopci do Třebotova jsme si my bláhoví mysleli, že máme vyhráno. Výborný oběd U Růžičků (všude už jsme byli, zde konkrétně při Studánkách 2018). Paní vrchní kvůli nám lezla po židlích. Další kopec - odměnou nám byla perníková hájenka na prodej (M&M reality okamžitě zbystřily). Došli jsme k Valtrům. Zatímco v roce 2019 nás pustili dovnitř na „Stáří má dnes zelenou“, teď jsme se museli na zahrádce spokojit se Studnou majora Zemana. Okolo ní jsme po výkladu došli do Vonoklas. Vyhlídek údajně není nikdy dost. Připojila se krátká autobusová frakce, a okolo kultovní Lábusovy vily jsme klesali do Dobřichovic. Tedy to jsme si mysleli, ne tak náš vůdce. Vydrápali jsme se na Krásnou skálu, kde dokonce ani horský vůdce Pavel T., jak se posléze přiznal, nikdy nebyl. Letecké výhledy nám ukázaly cestu okolo akademického sochaře Petra Váni a jeho soch rovnou na služebnu VB. A že si něco pamatujeme z Dobřichovických vil, Mirku, ukazuje poslední foto. Bylo pořízeno na nádraží po vyčerpávajícím výslechu a konzumaci malých a velkých piv i rumů.
Album
JiVla

Blanická, 15. 3. 2022
To byla včera hezká hospoda! Kromě těch, co vědí, že: jestliže je úterý, musíme být v podzemí, dorazily i exotičtější tváře - dvě účastnice Můrovy vycházky tentokrát bez Můry (Můra navigoval vycházkáře k prameni Botiče z postele), Náměstek se spolužákem z první třídy, blonďák s červenou bugatkou (tu dovntiř netahal) a Darina. Celkem nás dorazilo 21. A díky Jägermeistrům, malým pivům a veselým historkám ze života nás v družném hovoru hodně vydrželo až do půl jedenácté.

Otevírání studánek a výčepů v Ouběnicích, 19. 3. 2022
    Tuto sobotu na Pepíka půjdeme otevírat studánky a výčepy. Můj manžel inženýr má na všechno excelové tabulky. I na Studánky. Takže z ní lze vyčíst, že letos půjdeme trasou Studánek 1984 (necelou půlkou v protisměru). A že to budou sedmé obnovené studánky, před tím byly pětkrát s dětmi. Z těch celkem zatím šestnácti Studánek byl pětkrát sníh, tak uvidíme, jestli se změní skóre. A teď to nejdůležitější: Výsadek v Postupicích, kde pouze obchod a poté lesem a kopci s ohněm!! do Studánkových Ouběnic. Hospoda až po 12 km.
Kučka plánuje všechno - i naše Studánky. Vymyslel, že bychom letos mohli jít ve stopách těch prvních – do Ouběnic. Čtrnáctka zvedla hozenou rukavici, dodala dva otce zakladatele a většinu účastníků, šéf TURASu ty nejbarevnější a mohli jsme vyrazit. Až v sobotu ráno se podařilo Kučkovi otevřít hospodu v Postupicích, a tak k otevírání výčepu došlo nečekaně hned po výstupu z vlaku. Zde už Čtrnáctka jasně zvítězila. Ještě že s sebou taháme ty psy – je nás přesně 2 x 14. Počty nám zkazila až Míla R., která tradičně zaspala. My se trmácíme půl hodiny vlakem se řvoucím PZtkem, a ona si nás klidně dojde pěšky až z Benešova. Pak už bylo všechno, jak má být. Oheň, buřty, berte si, co hrdlo ráčí, krásná lehce zvlněná prosluněná krajina, vývraty, trocha bloudění. Jen na studánku jsme při plánovaní trasy ani nevzdechli. Ale snad nám otcové zakladatelé prominou, otevřeli jsme všechny studánky světa čtrnácti!!! šampaňskými. A už jsme v Ouběnicích. Tady se zastavil čas. Hospodský - zřejmě Josef, se včera opil, a tak nás obsluhovali štamgasti. Jen nenašli rum, jinak bylo vše v pořádku. Těžko se nám odchází z tohoto světa, ale zapadající slunce volá: Už je čas. Došli jsme na zastávku v Tomicích zároveň s přijíždějícím vlakem. Tak ať žije Otevírání studánek a výčepů 43 let od jejich založení!
Album
JiVla

34. výlet uprostřed týdne Od Hadí přes Velkou k Zlaté řece, 23. 3. 2022
    Ve středu je opět výlet uprostřed týdne. Odjezd je sice z Hlaváku do Bojanovic v 9.55, ale čtyři z pěti účastníků doporučují odjezd z Braníka. Startovací pivo od devíti v Branické nádražce bodne, neboť jinak budete mít první pivo až po osmi kilácích ve Štěchovicích.
    Šest z šestnácti výletníků doporučuje začínat v branické nádražce. Ale pozor na dokumentaci. Hned první foto stálo Michala zlomené osmé a deváté žebro. Ale zatím je železný dědek jen další z eine simulante Bande, a tak nastupujeme, vystupujeme a Michal vesele bouchá a rozlévá. Tentokrát jen krátké stoupání a pak už klesáme podle potůčku a posléze Kocáby, které pravověrný tramp neřekne jinak než Hadí řeka. V osadě Lousiana dokonce Jirka identifikoval chatu Tondy Linharta z Pacifiku. Tak jsme si na jeho počest na osadním hřišti taky bouchli. Chaty, skály, kdy už bude ten oběd? Přišli jsme tak pozdě, že jsme ve Štěchovickém dvoře jedli řízky úplně sami. Přes Zlatou řeku pohodlně přes most, ale schody do nebe jsou nekonečné. Ovšem výhled stál zato. Nikdy nevěř internetu. Když jsme došli k Dolejším do Pikovic, vítala nás cedule: Otevřeno jen o opravdickém víkendu. Vlak jede už za 8 minut, s naším přisupěním za jedenáct. Zda vystoupit v Braníku či ne, zase rozhodli o nás bez nás. Resp. vykolejený vlak. A tak jako v obráceném filmu vcházíme do branické nádražky, objednáváme si Braníky, kafe s a na závěr jeden malý roztomilý Braníček.
Alba
JiVla
Kužel

    1) Jaro v zimě                                                                                           4) Otevírání studánek a výčepů – výsadek v Postupicích
    2) Dobříš – J. V. Staněk jako trpaslík                                                         5) 1. Otevírání výčepů v Ouběnicích 1979
    3) Na Krásné skále nad Dobřichovicemi                                                   6) Vyhlídka nad Velkou řekou


Radek 25. 3. 2022

    Ještě 1. února byl Radek s námi v hospodě: Je, je nás jedenáct, ale zase slavíme. Nejstarší člen Trasy dorazil do hospody, aby s námi oslavil své narozeniny. Radek postupně, jak přicházeli opozdilci, objednával fernety, aby si s každým přiťuknul. A když doslavil, přišel pan vrchní s panáky a prohlásil: Já jsem Radek, Ty jsi Radek, to musíme oslavit.

Královskou oborou až tam, kde zavilí šakali zavile vyli, 27. 3. 2022
…Podešli jsme novou Trojskou lávku, vnořili se do džungle a vynořili až u podzemní řeky. Odkud teče? Ze sraček. Jsme v liduprázdném parku a pod námi čistička. Tak na to si musíme bouchnout. Když jsme si dostatečně poklábosili s děžurnou, vydali jsme se přes most zpátky na pevninu. Teprve u staré čističky mnohým došlo, že nejdeme za šakaly do ZOO, ale na Šakalí léta. Minuli jsme mou bývalou práci - to všechno odnes čas a hlavně povodeň a prošli se pěšinkou podle vody. Další šakalí ulička, kde bydlel číšník Eda, teď spíš nějaký jeho šéf. Už jsme byli i na nádraží Podbaba, kde jsme ještě nebyli? V Kauflandu…
Více viz
98. KRÁLOVSKOU OBOROU AŽ TAM, KDE ZAVILÍ ŠAKALI ZAVILE VYLI - 27. 3. 2022 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Blanická, 29. 3. 2022
Včera bylo na Můrově vycházce deset malých černoušků a přesně půlka měla vytetováno na čele 14. Jak všichni pod různými průhlednými záminkami postupně mizeli (do Podviní nás došlo pět), tak tentokrát musím Čtrnáctku pochválit. Všichni tetovaní se zase postupně vynořili v Blanické. I když Stáňa tradičně dorazila, když už většina hospodských povalečů byla pryč. A my jsme zatím probrali Českou Besedu, dozvěděli se, že zatímco my se tu potili v tričkách, dámy v Jordánsku chodily střídavě zabalené do bahna či peří. A strážce Řevnického Pokladu se nás nejistým hlasem ptal, zda příští sobotu opravdu dorazíme. Vidím to tak padesát na padesát (snad nás nebude sto).

35. víkend uprostřed týdne Z Haloun do Dobřichovic, 6. 4. 2022
Chápu, že nabídka kvalitního výletu uprostřed týdne je míň atraktivní než sobotní bramborový salát. A tak není divu, že nás ve středu vyrazilo na 35. VuT z Haloun do Dobřichovic čtyři, ano čtyři. A pak že telepatie neexistuje! Když jsme vycházeli po obědě od Dernerů a chystali se navštívit Aljašku, kde jsme zažili úžasnou vánoční nadílku v prosinci 2020, volala nám IvČe, že za námi přijede na zámek do Dobřichovic. A když se před námi otevřel pohled na krásně opravený areál Skalky, volal nám Pavel T., ať určitě navštívíme v kostelíku na Skalce čerstvě otevřenou výstavu (druhý den). Vystavuje tu totiž ptáky syn učitele, který Pavla naučil lézt do jeskyň. Tak jsme tak učinili a byli jsme i v parádně opraveném klášteře, kde jsme byli naposled 26. prosince 2005. Tehdy nás pustili na vymrzlou chodbu na pivo a čaj. Od té doby chodíme k Medvědovi a Skalka je pro nás vzdálená jak Amerika. Seběhli jsme do Dobřichovic na zámek, kam za námi dorazili volající, a tím pádem nás na zámku bylo o 50 % více než na začátku vycházky.
album
JiVla

Bál TURASu v Profesním domě, 8. 4. 2022
    V pátek je bál TURASu, který s bálem nemá, ale opravdu nemá nic společného. Podzemí Profesního domu (budova Matfyz na Malostranském náměstí) bude určitě stát za to. Oděv uvolněný, budou hrát Jekyllovy slipy – to byl vždycky nářez, jen teď už Jekyllovi taky táhne na padesát, tak uvidíme, jestli bude lítat po pódiu jako 78letý Jagger.
Kučeras: Zlehka, začaly hrát Slipy "v civilu" avšak Arnošto na piano se saxofony rasjel muziku i tanec, takže lidi, co přicházeli později jen koukali. Uvolněný oděv se vyplatil neb tanec stíhal tanec a Slipy ve slipech dokázaly vše ještě více vytočit, že i lustr rashoupal se nejebezpečně, že! A podprdy fanynek do půlnoci létaly vzduchem.

31. Řevnický Poklad, 9. 4. 2022
Sobota 9. dubna. To je ten slavný den, kdy k nám byl před 33 lety zaveden řevnický Poklad. Sejdeme se v deset na nádraží Řevnice. Pak se stane zázrak a mávnutím kouzelného proutku se pod vedením horského vůdce ocitneme ve Františkových lázních. Další zázraky budou bezpochyby následovat.
Ahoj hledači Pokladu,
příloha už byla poslána, ale protože někteří ji evidentně vymazali, pro jiné je text nepřípustně dlouhý, tak zopakuju nejdůležitější:
Odjezd 09:19 Hlavní, 09:28 Smíchov . V Řevnicích půjdeme hned do Františkových lázní, které jsou přímo na nádraží. Ale protože jsou oficiálně zavřené, nebudeme se do nich dobývat přímo z nástupiště, nýbrž vyjdeme ven z nádraží a vejdeme do nich zadním vchodem. Hostinský tam bude sám. Takže si všichni způsobně sednou ke stolu, nebudou si samostatně objednávat u pultu. Pan vrchní roznese nejdříve pivo. Neptejte se: "A jaké máte pivo?" Má Bernarda. Teprve po roznesení piv je čas na dotazy: “A jaké máte suché víno?” atd. Je objednáno 30 polévek, tak ty se taky musí sníst. A cestou bude oheň. Takže buřty, pro neopékače svačina s sebou. A pití a nůž.
Ahoj Zuzana, protože Pavel se vás neodváží takhle sekýrovat.

    Nebudu to víckrát opakovat, ale když je Poklad, tak přeci nemůže pršet! A tak jsme se přesně podle instrukcí vylodili na nádraží v Řevnicích, dobyli Františkovy lázně obchvatem zezadu a než jsme se stačili usadit způsobně ke stolu, vyjedli polévku. Můžeme vyrazit. Stáňa jako sčítací komisařka hanebně selhala, ale podle dodatečného sčítání hlav na fotografiích nás bylo víc, než kolik je dnešnímu oslavenci. Děti se párkrát sklouzly a už je tu lesní bar. Tak poprvé živijó! Úkoly na kontrolách byly těžké, moc těžké, ale to jsme si dovolili říkat, až když hledal poklad náš horský vůdce. Teď se rozdělal oheň a vyhlásily výsledky. Boj o poklad skončil téměř bojem o klíče, ale obsah zlaté bedýnky si šestnáctihlavá smečka nakonec spravedlivě rozdělila. Nejen vyhodnocení se dá podmazat, i Chilkootské sedlo. Jeho dobývání se zvrhlo v boj o holý život či aspoň vlastní důstojnost. Přes zelené pláně rovnou do zahrady rajských potěšení. Hody, hody a zase hody. Apríl nás vyvedl dvakrát. Ale když viděl, že i v osmdesáti se před kroupami a deštěm do domu Wykoupení hravě vejdeme, přestal trucovat, a pak bylo hezky až skoro do tmy. Už 33 let pro děti a teď už pro děti našich dětí připravuje Pavel bojovky. Tak teď se ukaž Ty! Teprve při bojovce po důvěrně známé zahradě poznal náš vůdce na vlastní kůži záludnosti otázek a pokynů. Když si nevybavil ani datum vlastní svatby, pomůžu mu aspoň s odpovědí, kolikátý to byl vlastně Poklad. Viz příloha. Ale nakonec i on našel bedýnku, klíče, garáž a poklad, který se hodí jen k tomu, aby mohl zase více a lépe pracovat. Ale teď ho čeká jiná práce - krájení dortu a bouchání šampaňských. Tak živijó, živijó! Společnost zvolna řídla, a tak když potřetí udeřil apríl, už jsme se do kuchyně pohodlně vešli. A začal poetický večer. Posuďte sami: Každý den do Kolbenky, mladší ženský a Můstek – ovšem že platinový. Je tu krásně, ale už musíme. Nádraží je far far away a po dni plným kamarádů a dětí rozhodně nechceme dopustit, aby na nás dýchlo samotou.
P. S. Jirkovo album z Pokladu je monotematické, šli jsme totiž s dětmi. Byli jsme sice jen dva na dva, zatímco Irena hrdinka byla sama na čtyři. Ale zase její čtyři holčičky nebyly dohromady tak špinavé jako jedna Lada.
album
JiVla
Miloš
jméno: MN heslo: Poklad
Kužel
Michal: Vše bylo úplně super, ale ten trénink na Chilkootský průsmyk neměl chybu….
MiMa

Album všech dosavadních Pokladů

    1) Až tam kde zavilí šakali zavile vyli                                                           4) Stoupání na Chilkootský průsmyk
    2) Vzhůru na hřebeny                                                                                 5) Pavel našel Poklad!
    3) Hledání pokladu a nejšpinavějšího dítěte                                                 6) Až večerní déšť nás zahnal do kuchyně Wykoupení

Blanická, 12. 4. 2022
Stačil zoufalý osamělý výkřik: Kde jste? a dobří holubi se začali slétat – tu z vernisáže, tu z jógy, od pana Skořepy, z týpí, odevšad. A proč? Protože jsme se už tři dny neviděli! Dozažili jsme letošní báááječný Poklad, Pavel udal žlutou vestu a barevné rukavice a zbylé poklady si zase odvezl domů. Přišla Jana Ch., a tak jsme připili Radkovi na rychlejší nebeské koně. Na Radka zavzpomínal i jeho jmenovec hostinský Radek.

36. Víkend uprostřed týdne Na Havraní skálu, 20. 4. 2022
    Přes několik skal dojdeme na oběd ve Svaté a poté do Zdic, do hospody Na rychtě. Jirka statistik spočítal, že Rychta bude přesně 100.! hospoda navštívená na víkendech uprostřed týdne. Podívejte se, čím se můj muž zabývá místo toho, aby třeba vysál.
    Jirka se uvolil, a tak jsme z Berouna dojeli do Hudlic autobusem! Minuli jsme rodný domek Josefa Jungmanna a vystoupali na Vraní skálu. Ve Svaté oběd okolo kulatého stola, la, la. Pak jsme došli k domu, kde “Fügnera zde potkal Miroslav! (tedy Heinricha Fügnera potkal Friedrich Tiersch). Došli jsme k Vraní skále, aby následoval téměř horolezecký výstup následovaný nádherným výhledem. Sešli jsme do Zdic Plánovaná Rychta uzavřena, a tak jsme skončili U Zimů. Taky dobrý.Tak se můžete podívat, kdo všechno nebyl na posledním výletě uprostřed týdne.
Album
JiVla

101. Jarní Křivoklát z Loděnice přes pivovar Dědkův mlýn do Kyšice, 22. - 24. 4. 2022








Blanická 26. 4. 2022
Včera zase příjemná hospoda. A co si budeme pamatovat? Naďa nám přivedla ukázat sestřenici (mladou!!) z Humenného, která hovoríla plynule po česky - tedy pokud ji Naďa pustila ke slovu. A když sokol Jiří docvičil, zapil cvičení se spolucvičenci a dorazil k nám do doupátka, chtěl hned zase slavit. Tak jsme přítomné Jiříky zapili kontušovkou. A v úterý 10. května je opět naše hospoda. Sluší se raději uvést adresu, Blanická 28. Věra Ouř. ji včera lehkou chůzí přešla. Ale nebojte, dobří holubi se vracejí.

Blanická, 10. 5. 2022
Rychlá zpráva z hospody, protože už dnes v 9:11 začíná naše Stezka! Postupně se nás sešlo dokonce šestnáct. Když odešla Vlasta pomoct Vráťovi dobalit a odkulhala Alla, usedli za předsednický pult Provázkovi. Jako čtrnáctý přišel na jedno! ZSV a poslední tentokrát nedorazil Ivan Pažout, ale Věra Ouř, která veselými historkami udržovala bdělost nejen osádky jejich vozu.

64. Velká Stezka v Českém Ráji, 11. – 15. 5. 2022

Pozvánka Jirky Bubeníčka
alba:
JiVla
Vláďa
Jméno: VR Kód: T14
Miloš
jméno: MN heslo: Trosky

Hledání Smyslu života, 24. 5. 2022
    Včera jsme zažili komedii plnou omylů spojenou s dezorientačním „během“ po Vršovicích. Vše probíhalo ve Ferdinandě podle plánu, dokud hudebníci nevyndali nástroje. „Hudba? Dnes, když hrajeme s Finy? To přeci pan vedoucí nemohl tušit, když souhlasil s hudbou“. Zkusili jsme přeřvat Zárubu, ale po druhém gólu jsme vyklidili bitevní pole. Věra Ouř. obratem domluvila mobilem hraní dvaceti lidí v Pivní zastávce. A kdo nestojí za výčepem? Žíněnka. Jenže jak točil, nestačil se podívat do salónku. Oni mu tam seděli lidi. Tak jsme se zase pakovali. Cestou malověrní odpadali, ale zase náš průvod Prahou lákal nově příchozí. Některé pochodníky vcucnul Klokoň, my jsme ale tvrdošíjně hledali Smysl života. Až jsme ho našli. V Žitomírské. K jídlu měli buráky, víno si Věra M. koupila u Vietnamců, ale Proud tekl proudem. A hlavně jsme měli celý Smysl nesmysl pro sebe. Konečně to mohla hudba rozbalit, posluchači poslouchata všichni si užívat smyslu života. Mělo to jedinou vadu, nikdo nás nevyhazoval. Tak po dlouhé době jízda Prahou nočními tramvajemi. Ani jsme nemuseli tlouct občanskými průkazy o stůl. Ve všech nočních tramvajích světa jsme byli nejstarší.

Expedice Sázava aneb Sa-zE, 26. - 30. 5. 2022
…Nedělní ráno jsme strávili na zámku a psím hřbitově. A dojeli jsme i k hotelu, kde strávila s Pucholtem noc jedna plavovláska a my silvestrovské odpoledne. Povinná zastávka na jedno v pivovaru Kácov. Hrad Šternberk a studený odchov na zahrádce hospody Pod hradem byl některým odepřen. Po cyklo 19 se dá jet oběma směry, ale jen jeden je správný. Minuli jsme se i v Sázavě, ale Marjánka to jistila. Vešli jsme do sálu za stavu 3:3 a pak už jsme pořád jen řvali góóól! Úspěšný podvečer podtrhla návštěva sálu, kde jsme po dvaceti letech spatřili Nikotina, jak stále kouká zpod opony…
Více viz
98a. EXPEDICE SÁZAVA aneb SA-ZE - 26. 5. - 30. 5. 2022 - fotoalbum...

    1) Na Havraní skále                                                                                   4) Tady se vyfotit musíme
    2) U pramene Cidliny                                                                                 5) Zakončení v Turnově
    3) V Prachovských skalách                                                                       6) Expedice Sa - ZE startuje

21. Milíčeves 3. - 5. 6. 2022
    Je spousta tradičních akcí, ale jen jedna jediná se může pochlubit, že ji covid neporazil - Milíčeves. Letos jsme byli na 21. ročníku v nepřerušené řadě. Jako obvykle na začátku června se zahrada proměnila na autokemp, altánek na roh hojnosti a letos nově králíkárna na úschovnu kol. V pátek najížděly další a další vozy a kola a pak (naštěstí při hudbě Jardy Pařízka, Franty a spřátelených hudebníků) nastalo čekání na Godota. Někdo už by měl panu architektovi vysvětlit, že když je cíl na východě, nemá cenu jezdit na sever. Takhle musel Aleš vyměnit flétnu za volant.
    Tak čím nás Miloš překvapí letos? Pískovnou. Přehoupli jsme se přes Prachovské skály a před námi se objevily Trosky a obrovská díra v zemi plná písku. Ještě že jsme měli kola. Po instruktážním filmu jsme prohlídku lomu absolvovali v konvoji – cestu na vyhlídku razilo auto pana ředitele, následované Závodem míru, který zezadu jistilo Františkovo mitsubishi. Po dvou letech oběd v Mladějovské Formance, tradiční zastávka v hospodě Na Blatech, kde jsme dezorientovali projíždějící veterány a už je tu zahrada rajských potěšení. Milíčevští usoudili, že potěšení není nikdy dost, a tak letos přibyl ještě čuník otáčivý. Hudba od pátku ještě posílila o housle a kytary, a tak staré páky hrály až do půl druhé a mladí tentokrát ostrouhali.
    Kde se ohřejeme v neděli, když je pařák? Ve skleníku v Kopidlně. A pak v hospodě U Tomáše. Ještě při placení si paní vrchní pochvalovala, jak těch čtyřicet lidí za dvě hodiny krásně zvládla. Polosoukromé KPČ v Žiteníně a před branou u Schliků a už jsme zpátky a Miloš nám může ukázat, kde mu Pražák naboural sloupek. Zahrada se zvolna vylidňuje, ale my si ještě v altánku vychutnáváme poklidný nedělní podvečer. Ne, to není loučení, za pár dnů se zase uvidíme a navíc máme v kapse zvací dopis na 22. Milíčeves.
P.S. Loňský dort XX. Milíčeves mě tak oslovil, že jsem udělala album 20 ročníků Milíčevsi. Protože strejček Google nemá velké soubory rád, posílám je přes adresář, kam jsem si dovolila přidat i naše dospělé děti, které tehdy před dvaceti lety s námi ještě ochotně slavily Den dětí.
alba:
Vláďa
Jméno: VR kód: MiMi2022
Miloš
jméno: MN heslo: 21

Kuželna, 7. 6. 2022
Letošní zahájení sezóny zahradních hospod jsme byli nuceni posunout o týden dopředu. Vzdor blížícímu se Medardu a celodennímu slejváku se start povedl. Poprvé jsme byli v Kuželně před čtrnácti lety!!! a přesto byl pro některé nalézt Kuželnu a překonat zeď téměř nerozlouskutelný oříšek. My zatím v pohodě sedíme na terásce, koukáme do zelené džungle, popíjíme Poutníka. Zrovna jsme probírali sloupek v Milíčevsi, když zaznělo hromové Zase Sa-zE. To nám členové expedice Sázava nadělili s Jirkou výhled z 27. patra na Pražském Manhattanu. Ale to byl pouhý prolog. Hostinský vyhrabal z útrob Kuželny veškerá šampáňa, a tak jsme mohli řádně oslavit benjamínka na naší Trase Benjamina. Kdybyste netušili, která je ta šťastná babička, tak ta uprostřed. Pak si přítomní hudebníci s nástroji sesedli k sobě a hráli a hráli vzdor tomu, že posluchači spíš ubývali, než přibývali. Odcházelo se nám těžko z tohoto světa, ale mám pro vás jednu špatnou a jednu dobrou zprávu. Kuželna má demoliční výměr, ale úřední šiml je pomalý, rok dva snad ještě vydrží. Tak příští rok pošestnácté!
Celé kulturní léto viz
98b. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2022 červen - září 2022

XIVejt v Pivním baru Blanická 14. 6. 2022
Tak včerejší XIVejt se opravdu povedl. Všichni (bezpochyby díky dokonalému popisu cesty našeho šéfa) postupně trefili, a tak nás bylo v Blanické 2 x 14 určitě stejně tolik. Nejdřív jsme jako obvykle hlučeli, ale pak si zjednala pořádek Alena H. tím, že postavila na stůl tři láhve šampusu. Alena má totiž dneska narozeniny. Tak na zdraví!! Dlouho to vypadalo, že živijóó bude jediný popěvek večera. Ale pak se sesedli naši tři králové IvČe, Miloš a Karel a začali hrát. A jak! I sokolíci, jen co vešli, začali tancovat. V pondělí jsem shodou náhod zabrousila na 13.tkový Bankejt. To bylo jak na hodině zpěvu. Všichni způsobně seděli, pan učitel vyhlásil číslo písně, žáci nalistovali a zpívali ze třináctkových zpěvníků. To my si ještě pamatujeme, nebo to tak včera vypadalo. Byl to v doupátku opravdu sborový zpěv. Tak není divu, že po létajícím Čestmírovi spontánně vznikla i Blanická trojka.

Vojanovy sady, 21. 6. 2022
album
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

    1) Pátek v Milíčevsi                                                                                             4) Sobotní večer
    2) Před námi pískové moře                                                                                 5) Tady jsme se něco naseděli
    3) Hlady nezemřeme                                                                                           6) Vojanovy sady

Cykločundr ve Volduchách, 1. - 6. 7. 2022

    Nejsilnější zážitek z Volduch nebyly nakonec kopce, ale hudební sbratření Hells Devils se Čtrnáctkou. Když František zahrál „Dva roky jezdím bez nehod, jen díky svému mopedu“, zjihli i nejotrlejší motorkáři, zavzpomínali na své začátky s Jawou 50 a už se s námi trumfovali nožem anebo sekerou.



Klídek a pohoda ve Lhotě, 8. - 10. 7. 2022
    A stará dobrá Lhota byla taky báječná. V komornějším obsazení, ale všechno bylo, jak má být. Dokonce i závěrečný bazén jsme si vyvzdorovali. Jen místo v žaketu nám číšníci servírovali šampaňské v péřovkách.
    Vláďa: Budete-li mít po zhlédnutí těch pár fotografií pocit, že se tam vlastně jen pořád jedlo, tak vězte, že ten pocit je naprosto, ale naprosto správný! A vaše chyba, že jste tam nebyli. Vlastně není pravda, že by se tam jen pořád jedlo, také se pilo.
album
Vláďa
Jméno: VR Kód: Lhota-22

    1) Volduchy - hraje naše kapela                                                           4) Lhota - v pátek pořád se pilo a jedlo
    2) Spojené Hudba Praha a Motorkáři                                                     5) i v sobotu
    3) Naše dámy se odvázaly                                                                   6) Bazén jsme si na péřovkách vyvzdorovali

U Olmerů, 12. 7. 2022
Včerejší Čtrnáctková hospoda nebyla ledajaká. Zavítali jsme na zahradu legendární Bělky, dnes U Olmerů. Nemohli jsme se shodnout, do kterého roku jsme do ní chodili, ale začátek návštěv tehdy ještě Třináctky určil přítomný Chapadlo s Provázkem naprosto přesně – rok 1970. To ještě velice příjemná padesátiletá vrchní nebyla ani na světě. Posadili jsme se ve stínu lípy (hnidopiši ji určili jako pajasan), nakoukli do našeho salónku (jak jsme se tam mohli vejít?), objednávali si jednu poličku za druhou a vzpomínali a vzpomínali. Takový abiturientský večírek. A do toho přišel Provázek, že má narozeniny. Tak živijóó s genderově vyváženými panáky a taky děkujeme Provázku, že tu káru čtrnáctkových hospod táhneš pořád dál. Když jsme se připlacení před paní vrchní trumfovali, před kolika lety jsme sem chodili, přivedla od stolu štamgastů pana Olmera. Vnuk původního majitele zvelebil hospodu a vydupal ze dvora hospodskou zahradu. Pokyvoval spokojeně hlavou, když jsme mu říkali, že naši kamarádi sem chodili tak dávno, i tomu, že Lenčina Bělka se jmenuje po jeho hospodě (zřejmě by preferoval Olmerku), ale nejvíc ho dostalo, že Provázek s Chapadlem přijeli na Bělku prvním metrem v květnu 1974.

Food Truck Žižkov, 19. 7. 2022
A teď ke včerejšku. Rozkaz zněl jasně: V úterý 19. 7. se sejdeme na Žižkově pod viaduktem. I když na Žižkově zbyl, jak je z předešlého exkursu patrné, jen jeden viadukt, najít hospodu pod ním byl pro některé zapeklitý oříšek. Ale nakonec jsme schody zblízka spatřili všichni. Dokonce jsme vystoupali i krkolomnými schůdky pro párek v rohlíku na cyklostezku. Schodiště i s obnovemým litinovým zábradlím je opravené jen těsně i domu. Tohle je naše útočiště a my v něm v nejsilnější sestavě. Ale pak už se začali všichni postupně vytrácet. Takže když přišel Ivan P., zastihl už jen poslední mohykány a šéfa, který právě odtrhl sluchátko od uší, jak prozváněl náhradníky do Dolomit. Ale včera nebyl Pažout poslední, po něm ještě dorazila vzácná návštěva z Karlštejna. Tak ještě při odchodu poslední pohled na schody, na hospodu. A protože přespolní nikam nespěchají, vystoupali jsme přes Vystřelený voko na cyklostezku a prošli se po viaduktu nad hospodou. Je to hezká procházka.

Cyklo Dolomity, 23. 7. – 30. 7. 2022
Ahoj všem, příznivcům a účastníkům čtrnáctkových cyklozájezdů zvláště. Tuto sobotu večer jsme se vrátili z již 20. ročníku letních cyklozájezdů (počítáno od zájezdu do Bretaně). Zájezd se opět vydařil, hlavně také díky sv. Petrovi, který nám zapršel jen večer a v noci, když už jsme byli v bezpečí pod střechou hotelu.
Zuzana od Hubatků: V Teď už jistě prahnete po tom, kdo všechno po Dolomitech dorazil. Byla to pestrá směs cyklistů a zvědavých pocestných, kteří se snažili dopídit, jak jsme se měli. Báááječně!!! Z posledního snímku je patrné, jak už je šéf šťastný, že má organizaci zájezdu za sebou.
alba:
JiVla+Soňa
Vláďa
Jméno: VR Kód: Cyklo 2022
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

    1) Cyklo pod Dolomity                                                                                 4) Večerní hraní v podzemním doupátku
    2) Cyklo pod Dolomity                                                                                 5) U autobusu
    3) Cyklo pod Dolomity                                                                                 6) Před naším hotelem

U Hubatků, 2. 8. 2022
Než popíšu včerejší hospodu, musím se pochlubit, nebo si spíš pokondolovat? Cestou do hospody mě v metru pustil sednout policejní praktikant Hlaváček (ročník 1943). Tak takoví už jsme. Ale teď k Hubatkům. Stačí se porozhlédnout po náměstí Milicí a je jasné, kam jít. Velkou zahradu jsem objevila z vlaku. Tak jsem se snažila ze zahrady vyfotit vlak směr velkostatek v Lysý. Zřejmě se lidi ve Vysočanech už nevejdou do Kolbenky, a tak sedí na zahradě U Hubatků. Naštěstí mě o tom Vráťa včas zpravil, a tak jsem mimořádně zarezervovala stoly a vyplatilo se. Teď už jistě prahnete po tom, kdo všechno po Dolomitech dorazil. Byla to pestrá směs cyklistů a zvědavých pocestných, kteří se snažili dopídit, jak jsme se měli. Báááječně!!! Z posledního snímku je patrné, jak už je šéf šťastný, že má organizaci zájezdu za sebou. Vypadalo to, že ještě před setměním si všichni připomněli text písně „Vysočany, Libeň, to jsou pražský čtvrti, kdo sem večer zajde, ten je synem smrti,“ a začali horečně prchat před bělmy Romů. Ale nakonec nás čtyři mohykány museli ze zahrady zahánět, a tak poslední dalešické pivo jsme dopíjeli vevnitř.

Barča, 16. 8. 2022
V úterý jsme se sešli na rozlehlé zahradě vedle Klubu Barikádníků, country hudebníky i bigbíťáky důvěrně zvané Barči. Kdyby zahrada nebyla na periférii (Strašničtí, sorry jako) a kdyby Kozel nestál pouhých 36 Kč, tak by bezpochyby praskala ve švech. Takhle jsme tam v šest seděli skoro sami. Pak jsme vyhlíželi čtrnáctého Pažouta (v záloze byl Hardy), nakonec jsme se dočkali stále ještě sedmnáctkové Soni. Nakonec nás dorazilo tedy těch sedmnáct. Celý večer byl takové hezké sousedské popovídání, asi tak, jak si to původně bývalí barikádníci a v době výstavby brigádníci představovali. Poslední rozmazaná fota jen dokumentují, že i tentokrát vybraní jedinci vydrželi v hospodě až do naprosté tmy.

Balkán, 23. 8. 2022
Včera nás Kateřina pozvala na Balkán. Pravda je to daleko, tak Čtrnáctky nedorazilo ani 14, ale všude zrálo víno a pod námi nějaký záliv. To není záliv, to je střecha 02 Arény. Káča nás zavedla až k zahrádce č. 14. Bazének je stále na svém místě, stejně jako před 16 lety, kdy jsme tu končili vycházku Zelené pahorky žižkovské. Pak se zničehonic na stole objevilo archivní šampus Roulin Sixty-Six. Tak to si, Rouline, bouchnout musíme. V hospodě už hudba a všechny nejlepší holky v plném proudu. Stejně jako v roce 2006. A co to? Míla tančí! Jen měl krásný večer hořkou tečku. Káča uklouzla při cestě na WC po blátě a zlomila si jakousi nosnou kost. Trvalo věčnost, než záchranáři našli branku č. 4, a pak ještě delší než znovu našli své auto. A tak jsme mezitím Kátě zazpívali před hajzlíky na přání a na cestu Andělové.

Strahov, 30. 8. 2022
Včerejšek jsme strávili na Strahovským kopci. Jako první dorazily natěšené pamětnice Alena H. a Jana M., které obě na zdejších kolejích bydlely. A pak dorazili i pražští inženýři. V roce šedesátom pátom ještě nadšeně vbíhali v červených trenýrkách na stadion Bránou borců. Ale jen co dostali rozum, lezli na koleje za spolužačkami přízemními okny, maskovaní čerstvě nakoupeným pauzákem. Dobíjecí bar navrhuje bavorák, ale naše dámy to rozjely v černým. Samotný barman doporučil hladovým sousedící Potraviny. Můra sice nedorazil, ale historku o tom, jak snášeli ze schodů menzy po koncertě Naďu Urbánkovou v jejím Fiatu 500 za něj odvyprávěla přímá účastnice koncertu Alena. Jsme tu nejstarší, ale máme dobrou náladu. Všichni řešili, zda jet z kopce dolů na Smíchov nebo na Dejvickou. Ale to dá rozum, že elegantní řešení napadají nejdříve po čtvrtém pivu. Chcete vidět Zlatou Prahu? Tak jeďte z hospody lanovkou.

Poslední letní zahrádka ve Skautském institutu na Kampě, 13. 9. 2022
Včera jsme se opravdu důstojným způsobem rozloučili se Čtrnáctkovým létem, a to na břehu Vltavy ve Skautském institutu. Obrazovou dokumentaci dodal Kužel, kterému svými rozmazanými fotkami nemohu konkurovat. Nicméně pošlu některé důležité momenty před a po jeho přítomnosti. Základ naší tabule totiž zajistila bojovnice Alla ještě hluboko před šestou. A pak už jsme jen čekali, zda se těžce vybojované židle dočkají svých zadků. Dočkaly a dokonce už před půl sedmou. Takhle vypadá veganský utopenec. Vzhledově za deset a chuťově? Prostě příště si dám, než půjdu ke skautům, raději někde bůček. Posezení před proplouvajícími parníky přilákalo hrozně moc lidí, po dvacátém příchozím jsme je přestali počítat. A proč? Protože začali zase rapidně ubývat. A tak jejich místa zabrali Sokolíci a Dana Zátopková v zastoupení. Poslední objednávky se protáhly na hodinu. A ještě něco. Vždycky je mi líto, že teď v hospodách už nepotkávám náhodně známé. Ale u skautů jsme se dočkali. Vevnitř hrál Pavel Ch. A jeho kamarádi jen zírali, kolik má Pavel starých kamarádů ještě v deset v hospodě.
Album
Kužel
Všechny zahrádky viz
98b. ČTRNÁCTKOVÉ KULTURNÍ LÉTO 2022 červen - září 2022
navštíveny: Kuželna, Blanická, Vojanovy sady, Volduchy, U Olmerů, Food Truck Žižkov, U Hubatků, Klub Barikádníků, Balkán, Recharging bar Strahov, Skautský institut rybárna Kampa

Blanická, 27. 9. 2022
Včera jsme se přesunuli z útulných letních zahrádek do našeho útulného doupátka v Blanické a udělali jsme dobře. Venku bylo asi pět stupňů, kdo ví, jestli ne pod nulou.. Postupně jsme si posedali okolo stolu ve výčepu, a když nás bylo čtrnáct, mohli jsme začít slavit. Už sice máme na Čtrnáctce Papeže Františka, ale teď je to Jó, náš František. Navíc slavný malíř Tichý. Tak ať se mu daří nejen s paletou. Pak už obvyklý průběh. Někteří odcházejí, jiní přicházejí a většina přítomných jede dnes dopoledne do Pardubic. V 9:42, to ještě stihnete.

Víkend uprostřed týdne v Pardubicích, 28. 9. 2022
Ve středu je statní svátek. A tak jsme se se ZSV dohodli, že víkend uprostřed týdne nahradí takový malý Domov důchodců. Pojedeme na jeden den do Pardubic. Pevný program je, že navštívíme Zámeček v Pardubicích. Expozici o obětech heydrichiády navrhl NÁŠ Vítek Podráský, který se sám nepochválí, tak cituji z Pardubického deníku: „Pardubice mají svého zástupce mezi finalisty dvou prestižních architektonických soutěží. Památník Zámeček, který navrhli architekti Vít Podráský a Jan Žalský, se probojoval mezi nejlepší v předních architektonických soutěžích Česká cena za architekturu a Stavba roku. Projekt rekonstrukce Památníku Zámeček obstát v konkurenci celkem 200 dalších staveb a postoupil do finále“. Takže Zámeček otevírá ve 13 hodin, předtím a potom nás bude po památkách honit Zdeněk, závěr strávíme fakultativně v pivovaru kousek do nádraží.
Včera byl státní svátek, víkend uprostřed týdne, TAKový náš malý DD a zároveň - a to hlavně návštěva Zámečku v Pardubicích – viz album Karla Kužela. Já fotkami jen doplním dění okolo. Z Prahy nás vyrazilo patnáct, mj. i maminka, která také dosud neměla čas spatřit realizaci svého syna. V Pardubicích nás očekával pětičlenný uvítací výbor, který našel odvahu vyrazit z Hradce na nepřátelské území. Na začátek jsme si střihli perníkové krematorium a něco hrobů. Liják byl jen, když jsme se schovali Pod pokličku na oběd. Pak už zbytek dne vyndavali deštník jen nerváčci (já jednou). Čurda řádil nejen v Praze, ale udával i v Pardubicích. Pardubickou Kobyliskou střelnici architektonicky ztvárnil NÁŠ Vítek Podráský. Tak působivé připomenutí hrůzy války jsme už dlouho nezažili. Tak jen malé poděkování od nás. Pak už nás osvědčený průvodce ZSV začal tahat od jedné pamětihodnosti k druhé. Ale i vnitřním městem se jako nit táhly osudy výsadkářů operace Silver A a Zdeněk je pro nás všechny našel . Jako třešničku na dortu označil důsledný abstinent ZSV naši závěrečnou návštěvu pivovaru Pernštejn. Chtělo by to srovnávací fota na Zámečku a v pivovaru - jen pro představu, kdo už v půl páté musel bezpodmínečně odejít, aby stihl Večerníčka. Na závěr jsme byli odměněni Alpami nad Pardubicemi. Kdo z vás je kdy v Polabské nížině viděl?
album:
Kužel
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

54. Malá Stezka v Trhanově, 30. 9. – 2. 10. 2022

Pozvánka Jirky Bubeníčka
alba:
JiVla
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka
Miloš
jméno: MN kód: Trhanov
Vláďa
Jméno: VR Kód: MS2022

Výhledově budeme všichni Kelti, 9. 10. 2022
…Od zimy 2021 stojí na hradišti rozhledna. Je dřevěná a Rainišova. Tak rychle nahoru, než přijde zase nějaké tornádo. Famózní výhledy na téměř nekonečné barevné lesy a dole na ohniště, kde jsme se před jedenácti lety opékali keltské špekáčky. I k arcibiskupskému altánku jsme se tehdy silou vůle po sněhu a ledu vyškrábali, tentokrát to byla z hradiště téměř lázeňská procházka. A už jsme dole ve stínu lípy, ještě bacha na cyklisty a už nás vítá poslední Kelt. Je to sice černoch, ale pivo točí rychle, tak to těm antropologům odpustíme, že se takhle v původu Keltů sekli. Zvědi mezitím zjistili, že germánské hordy zatarasili koleje, a tak Lenčin keltský likér dopíjíme na zástavce autobusu.
Více viz
99. VÝHLEDOVĚ BUDEME VŠICHNI KELTI - 9. 10. 2022 - fotoalbum...
Další album
Kužel

Blanická, 11. 10. 2022
Včerejší šéfův popis přístupu do hospody byl k ničemu. Když jsem si udělala na čele několik boulí o rohy, které tam podle popisu vůbec neměly být, ukázalo se, že sedíme vepředu u výčepu. Takže jako dycinky - už od Maďarska bylo správně: dovnitř a doleva. Po dlouhé době trefili do hospody chalupářtí exulanti Náměstek, Milena T., Bubu a Nataša. Ale nejzajímavější bylo, že jakmile jsme dosáhli počtu čtrnáct a někdo musel bezpodmínečně?!? domů, okamžitě jeho místo zasedl další čtrnáctý. Vzorně se střídali odcházející jednotlivci i dvojice. Tak nato jsme si museli připít čtrnáctistupňovým Voltem.

102. podzimní Křivoklát, tentokrát na Křivoklátě, 14. – 16. 10. 2022
    Předminulý víkend jsme v komorním složení absolvovali 102. podzimní Křivoklát, tentokrát skutečně s cílem na Křivoklátě. Cestou na Křivoklát jsme navštívili bývalou RZB (Raketovou základnu Bratronice). Teď to patří CPI a od nich to mají pronajato různé "kmeny" mladých lidí, nazývají se anglicky asi podle různých her či filmů. Něco neskutečného. Přístup nám umožnila Dešťová víla (jinak v civilu zdravotní sestra), její "domeček" je také v albu. Takhle si představuju, že by vypadal Woodstock, kdyby si všichni hippies udělali svářečský kurs.
album:
JiVla

Blanická, 25. 10. 2022
Když se šéf skrývá na chalupě za dřevěným schodištěm, je třeba nasadit jiný kalibr na zvýšení účasti v našem doupátku. Stačí nabídka lístků na ulítlou Prodanou nevěstu. To by člověk nevěřil, kolik lidí se nechalo nalákat na tři Mařenky v jednom představení (Milošovi – obránci tradičních hodnot navzdory). Slétlo se jich devatenáct, ale s lístky v zobáku zase nečekaně rychle odlétli s kořistí do hnízda. A tak nás přes desátou zase zůstalo jen pár, navíc většinou bez vidiny, že i my slízneme Smetanu.

    1) Vítací výbor v Pardubicích                                                                     4) Večery jsme trávili v trhanovské hospodě
    2) U Památníku Zámeček                                                                             5) Kelti na vyhlídce
    3) Malá Stezka - U Babylonu                                                                       6) Při cestě na Křivoklát jsme navštívili Raketovou základnu Bratronice

Obecná škola, 5. 11. 2022
…Naši tři psi nás odtáhli za trať a tím jsme se vnořili do polosvěta chatek a blátivých cest. Po úspěšném vyřešení kvízu, jak může být šest řad osmidomků v ulici Sedmidomky, jsme vtrhli na dětské hřiště. Do tohoto rajonu se před válkou odvažovali policisté pouze na koních a vždy ve dvou. Ale ani oni nestačili zabránit našemu bleskovému obsazení laviček a několika salvám. Jen nás donutili procházet Rafandou se sklenkou šampaňského v ruce.
A už to konečně poznáváme: tady bydlel Tranďák, nakupovala Libuška Šafránková a kluci vykouřili hosty. Zrušenou hospodu znovu otevřeli pod názvem Obecná škola, ale otevírá svou náruč jen školákům ve všední dny…
Více viz
100. OBECNÁ ŠKOLA - 5. 11. 2022 - fotoalbum...
Další alba:
Miloš
jméno: MN kód: 100
JaVor

Blanická, 8. 11. 2022
Včera bylo nejen výročí bitvy na Bílé Hoře, ale taky se narodil Vráťa. Ve čtyři ráno, takže večer v Blanické už jsme mohli slavit. 8. 11. jsme připíjeli na 8+1 narozeniny. Náměstek neprozíravě odešel ještě před, jiní si příchod dokázali načasovat přesně na dobu objednávání kořaliček. Tak, Vráťo, živijó.

Na Okoř je cesta … 12. 11. 2022
    My pivní stopaři jdeme tuto sobotu pivní stopu Na Okoř je cesta… Komu se minulou sobotu líbila Obecná škola (taky Pivní stopa), může se přidat.. Vystoupíme na Okoři, prohlídneme si zavřený hrad i hospodu a půjdeme přes Budeč do Zákolan a pak k Lucii Bílé do Otvovic. Vlakem pak dojedeme ke Švejkovi do Kralup.
Už ve čtvrtek všechno přebijí Uherské lázně, tak ještě sobotní výlet. To jsme zrealizovali píseň Na Okoř je cesta... I když byl zatracený měsíc listopad, měli na hradě i v podhradí otevřeno, a bylo azůro. Časem nás listopadové mlhy dohnaly, ale i na Budči bylo otevřeno jako v létě a v Otvovicích u Lucie Bílé taky. Když jsme si ve vitrínce prohlíželi jejich 20 slavíků, ani jsme netušili, že je večer jeho vyhlašování, a že holce z Otvovic přibyde za sklo další 21. Ještě jsme se posadili v Kralupech ke Švejkovi na lavičku, popili s Vráťou i U kohouta a hurá na televizi.
album:
JiVla+Soňa

Uherské lázně v Györu, 17. 11. – 20. 11. 2022
Kedves barátaim, moji milí přátelé!
Bráchu jste také moc potěšili, moc vás zdraví a pokaždé, když slyší hrát písničku "Gyöngyhajú lány", prý si vzpomene na vás! :-) Jsem moc ráda, že jsme se sešli v takovém počtu a stále se těšíte dobré náladě a životnímu elánu. Jste pro mě velkou životní inspirací. A to, že se mnou bylo letos i několik kamarádek, pro mě byla ještě třešnička na dortu. Opatrujte se, neutrácejte za blbosti a příští rok zase na viděnou!!! Vaše Katalin
A ještě něco:Je to ostuda. Když se nás Katalin v buse ptala, kolikrát jsme byli v lázních, nedokázali jsme odpovědět. A přitom v Uherských lázních byla Čtrnáctka POČTRNÁCTÉ! V roce 2008 jsme začínali na severozápadě v Zalakárosi, pak jsme ve směru hodinových ručiček jeli na SV do jeskyní v Tapolci, v roce 2010 na JV jsme doputovali až k legendárnímu Világosi a kruh se uzavřel na JZ v Harkany. Pak už jsme každým rokem křižovali Uhry křížem krážem s výjimkou uzavřené železné opony v roce 2020. Zuzana
alba:
Miloš
jméno: MN kód: Uhry
Provázek
jméno: kapr14 heslo: stezka

    1) Obecná škola                                                                                       4) Uherské lázně
    2) Na hradě Okoři v listopadu                                                                   5) Uherské lázně
    3) Se Švejkem v Kralupech                                                                       6) Takhle si Naďu budeme pamatovat

Blanická, 22. 11. 2022
Včera jsem přišla do hospody pozdě, protože jsme se na Můrově vycházce zdrželi U Budyho. To už v hospodě v Blanické Uhři živě vyprávěli zážitky z lázní a zároveň sdělovali, kdo všechno zůstal s kašlíčkem po úžasně teplé lázeňské vodě doma. Ale i tak se nás okolo stola sešlo postupně ke dvaceti. IvČe už to má za sebou, právě se vrátila z Afriky a všem nám rozdala tři makadamové oříšky pro Popelku. To dobrodružka Lenka se na teroristy do Izraele chystá až dneska.

Quo vadis? Od pivovárku k pivovárku, 4. 12. 2022
…Mezihospoda Petřín byla tak pozdě, že si mnozí mysleli, že už je to konečná. Ale kdeže, vy bláhoví. Jen jsme v podzemí vyčkali tmy a vyrazili do Kinského sadů. Na KPČ už nebylo vidět, a tak jsme se jen kochali Zlatou Prahou pod námi. Na nejkrásnější vyhlídce recepce. Naštěstí ministerstvo vojenství povolilo proražení Hladové zdi, a tak jsme spatřili i Hradčany. Reon nás lákal do Magické jeskyně, ale jeho pozvání jsme využili až za dva dny na vycházce s Můrou. Už je čas? Ano, čelovky nasadit. Jako svatojánské mušky jsme serpentinami slétli za Lobkovický palác. V přítmí stojí kráčející trabant Quo vadis. Na památku trabantů z NDR, jejichž osádky se chtěli přes tuto zahradu dostat do NSR. To my jsme chtěli už jen do pivovaru, a tak jsme zastavili rozjíždějící autobus….
Více viz
101. QUO VADIS? OD PIVOVÁRKU k PIVOVÁRKU - 4. 12. 2022 - fotoalbum...

Blanická, 6. 12. 2022
Včera byla hezká hospoda, bavili jsme se všichni pospolu, protože nás bylo celkem deset. Už si začínám připadat jako na třídních srazech v Každé dobré ráno. Já nechci být Holubová a vést intelektuální řeči jen se Šteindlerem. Šéfe, když nejdeš, nemůžeš aspoň napsat mail, že hospoda je? Čtrnáctkáři nejen nerozlišují sudý a lichý týden, ale už si zřejmě ani nepamatují, že je úterý.

Vánoční nadílka v Železné panně s oslavou, 13. 12. 2022

    Jdou hlasy, že se tam nebudou slavit jen vánoce, ale i nějaké kulatiny.
Ahoj všem, TAK máme úspěšně za sebou trasové vánoce. Myslím, že se velmi vydařily, hrálo se, zpívalo se, kecalo se, dárky se rozdaly a vše bylo uvedeno oslavou kulatin Dariny, které tímto ještě jednou moc děkujeme za skvělé občerstvení.
P.S. Zapomínání věcí je lidské, a teď se ukázalo, že i náš dokonalý šéf je jen člověk. Hledání Náměstkovy bundy patří ke Čtrnáctkovému koloritu. Až teď na vánočním večírku v Železné panně použil zcela novou fintu. Snažil se odejít rovnou ve dvou bundách, tu cizí – Vláďovu měl zákeřně navlečenou pod svou vlastní. Šéfa od definitivního umrznutí zachránila jen jeho vlastní čepice v kapse. Náměstek tak hlasitě nadával, že mu nejde ta zkurvená bunda přes ní zapnout, až byl odhalen. A tak šéf odešel v bundě, ale bez dárků.
album:
Kužel

T14 The Creative Group 1982-2022, 15. 12. 2022
Album
Kužel

P. S. František Ouředník poslal odkaz jen mně, ale protože si myslím, že hezkých článků není nikdy dost, tak snad i bez jeho svolení posílám:

Výlet k Medvědovi bez Medvěda 27. 12. 2022
    Jen krátká zpráva ze včerejšího výletu. Jako vloni jsme se sešli v Srbsku U nádraží, ale letos jsme po výborné gulášovce vyrazili po našem obvyklém břehu směr Alkazar a Hostím. Při neustálém čekání na loudaly boucháme i bez výhledů. I skupinové foto jsme stačili pořídit bez nich. Oheň a ochutnávka bramborových salátů jako obvykle. Výživná odbočka na vyhlídku na Svatý Ján. Tak tady jsem nikdy nebyla. Jirkovy mapy mě zase usvědčily z omylu – byli jsme tu už při našem prvním výletu k Medvědovi v roce 2007. Krátké spočinutí u dubu na Herinkách a sešup do Berouna. Už víme, že se nemáme těšit. 14x jsme zakončovali výlet na Štěpána U Medvěda, jen jednou v zašpérovaném covidovém roce 2020 v kuchyni ve Wykoupení. A letos? U Medvěda pro bohatství zavřeno. Ale děcka, máme mobily. A tak krátký dohovor s horským vůdcem, který nás tentokrát jistil z Fibichovy, a už jedeme vlakem z Berouna jen do Řevnic. V pivovaru bylo dobře. Na fotce chybí loudalky z dalšího vlaku Loreta s Boženkou a jako dvanáctý apoštol dorazil ještě ze smíchovského exilu Aleš N.

    1) Quo vadis? Z Břevnova míříme na Malou Stranu                                   4) Vydrápali jsme se nahoru, tak se vyfotíme
    2) Darina slaví na vánoční nadílce                                                             5) Letecký výhled na sv. Jana
    3) Startovací hospoda v Srbsku                                                               6) V Řevnicích v pivovaře bez Medvěda bylo taky dobře

« NAHORU

TOPlist