23a. Před XIVejtem aneb Z Hloubětína na Balkán

středa 14. 9. 2010
navštíveny: Stará hospoda, Hloubětínský zámek, Pražský zlom, Kejřův mlýn, Hořejší rybník, Hrdlořezy

Pozvánka
A další úterý je 14. My pravoslavní čtrnáctkáři víme, co to obnáší. A proto se na 6. XIVejtu sejdeme na Balkáně. Místo popa nás bude vítat Papež, ale má to háček. Zahrádkářská hospoda je pod zámkem, a tak by bylo vhodné přicházet k dolní brance č. 9 pokud možno v celou hodinu. První pokus je v 19 hodin. Neodbila-li právě celá hodina, musíte volat. Zkuste mobil. Je ještě jedna možnost, jak se vyhnout dohledávání branky číslo 9. Přijeďte v půl páté do Hloubětína. Stanice metra B se překvapivě jmenuje Hloubětín, a když vystoupíte správně doprava, budete to mít k místu srazu - zelenkavé Staré hospodě slabých sto metrů. Tam se budeme ustřeďovat do pěti.
Nejdříve půjdeme po svých stopách z vycházky "Na Dálný Východ za vodou", ale pak střihneme chytře roha směr Západ.

Jaká vycházka byla

    Na letošní XIVejt se vydali opravdu jen skalní posedlostní vycházkáři. Konzumaci ve Staré hospodě v Hloupětíně jsme si natáhli tak, až nám déšť přestal vadit. Okolo přejetého dítěte a přestavěné stodoly jsme vyrazili do zelené náruče lesoparku (aspoň jak developeři píšou). Kejřův mlýn se od naší návštěvy před třemi lety zázračně změnil z ruiny v mezonetové byty, ale mezi haldami odpadků za plotem výjimečného projektu jsme lesopark pro bezpečné dětské aktivity nebo alespoň naši chůzi hledali dost těžce. Mezi vodami ze všech stran (jen Rokytka vlevo a Hořejší rybník vpravo byly plánované) jsme doputovali do Hrdlořez. "Tak nám zabili Kapra" jsme si přečetli před domem, ve kterém se nic nestalo a před setměním jsme radši ujeli z Hrdlořez na klidný Balkán.
Proměnu zahrádkářské kolonie Spokojenost na panelákovité Zelené město jsme sledovali už jen skrz zamžené okénko autobusu. Na Balkáně nás vítal Papež, několik upracovaných důchodců, hudba a přeřízky. Je pozoruhodné, že během večera se snažili probít Čtrnáctkáři různými brankami, jen inzerovaná devítka mezi nimi chyběla. Zato vlastními brankami se do útulné zahrádkářské hospody prostřílela naše veleúspěšná fotbalová reprezentace.

1) Vyrážíme za deště ze staré hospody v Hloubětíně                                                       4) Hloubětínský zámeček je přestavěná stodola
2) Památník silniční nehody císaře Josefa II, která se Josefovi možná vůbec nestala      5) Místo na erb, na který zbohatlík marně čekal
3) Pod koly vozu roku 1773 zahynul chlapec                                                                     6) Pražský zlom a terasa zámečku

Hloubětín - Získal své jméno pravděpodobně kolem 10. století, kdy zde sídlil vladyka Hlupata. Podle něj se vesnice jmenovala Hloupětín. Obyvatelé nebyli s tímto jménem spokojeni, a tak v roce 1907 požádali o změnu na Hloubětín. V žádosti uvedli, že staré jméno „dává podnět k mrzutostem“.

Stará hospoda – Existovala zde už ve středověku, tehdy v ní nocoval i císař Karel IV. Řád křížovníků s červenou hvězdou měl zde právo čepovat pivo a víno. K tomu je opravňovala listina krále Václava I. z roku 1235, pravděpodobně padělaná. Když přijel roku 1350 Karel IV. překontrolovat lom, odkud se těžil kámen na jeho most, byla mu listina předložena k prolongaci, a tím nabyla právní moci. Zájezdní hospoda získala dnešní vzhled po třicetileté válce. Je to barokní stavba s klasicistní fasádou. Hospodu navštívil i císař Josef II., který zde pobýval několikrát při vojenských manévrech v letech 1781-1786. V prvním patře se nachází tzv. císařská světnice s původním krbem z roku 1783. Středem budovy vedl průjezd, kterým se vcházelo do šenku a na dvůr. V současnosti je zazděn a průjezd s vysokým klenutým stropem slouží jako výčep. Na stěnách jsou zavěšeny lovecké a rybářské trofeje a obrazy s loveckou tematikou.

Hloubětínské usedlosti – Na návsi a při Poděbradské ulici stojí několik usedlostí. Z č.p. 19 pocházel slavný rod kuchařů Baštů, z nichž jeden pracoval přímo v kuchyni císaře Rudolfa II. Říci o jídle „to je bašta“ bylo projevem uznání znalců jeho umění. Kuchařská tradice se udržela v rodě po staletí, poslední potomek rodu byl kuchařem u hraběnky v Jirnech a zemřel jako devadesátiletý v roce 1935.

Kostel sv. Jiří - Byl postavený ve 14. století v gotickém slohu, v roce 1695 barokně rozšířen, a poté opět v 19. století regotizován. Mezi nejzajímavější náhrobky patří pískovcový rokokový kříž z roku 1773. Na jeho spodní části je vytesaný výjev, jak vůz přejel chlapce. Prý to byl Josef II., který se tu zúčastnil vojenských manévrů a jeho vůz nešťastnou náhodou přejel a zabil chlapce, což budoucí panovník urovnal královským odškodným. Drobná vada na „prý“ je to, že císařské manévry v roce 1773 v Hloubětíně nebyly, a tudíž tu nemohl Josef nikoho přejet ani odškodnit.

1) Kejřův mlýn při naší vycházce v roce 2007                                             4) Čeká nás krásná budoucnost, místo koupaliště v Akci Z bude soukromá pláž
2) Kejřův mlýn dnes                                                                                     5) Hořejší rybník, tam za vodou v rákosí jsou Vysočany
3) Kejřův mlýn - místo pro lidi, kteří hledají výjimečnost (citace inzerátu)     6) Cesta mezi Hořejším rybníkem a Rokytkou

Hloubětínský zámeček - Až do roku 1873 stávala na tomto místě nevzhledná stodola. Poté pozemek zakoupil pražský advokát dr. Linhardt, stodolu zboural a místo ní postavil výstavnou vilu s věží. O devět let později koupil vilu výstřední zbohatlík Václav Židlický, který byl současně majitelem trojského zámku. Budovu nechal přestavět a dal jí pseudogotický tudorovský vzhled. Židlický se ve Vídni ucházel o šlechtický titul, a tak své hloubětínské sídlo zařizoval s okázalou marnivostí. Část interiéru vybavil nábytkem a uměleckými předměty z Trojského zámku, nechal přivést lustry, v nichž svítil elektřinou vyrobenou ve vlastní elektrárně. Z ostrova Štvanice přemístil sochy Herkula a Flory, které dosud zdobí zámeckou zahradu. Průčelí budovy vyzdobil kamenným erbem, který si vymyslel, na konci ostrohu postavil hlásku s věžičkou a cimbuřím. Židlický se však šlechtického titulu nedočkal a své jmění lehkovážně prohospodařil. V roce 1911 prodal zámek Pražské židovské obci, která zde zřídila útulek pro slabomyslné. Po revoluci byl objekt v restituci vrácen Židovské náboženské obci, která zámeček pronajala soukromému zdravotnickému zařízení Gyncentru. Ten je v objektu dosud. Na budově sanatoria byl v roce 2005 umístěn první český babybox.

Pražský zlom - Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Pražský zlom je významná porucha zemské kůry, podle níž docházelo k pohybům vrstev až o několik set metrů (zde 900 metrů), takže na povrchu se stýkají v jedné úrovni různě staré jednotky.

Kejřův mlýn - Po počátečním rozkvětu z přelomu 16. a 17. století byl v době třicetileté války mlýn vypálen a pobořen. Poté ho provozuje řád křižovníků s červenou hvězdou. V průběhu 18. a 19. století se ve vlastnictví objektu střídá řada majitelů, až se roku 1917 stává jeho majitelem Josef Kejř, jehož jméno nese mlýn dodnes. V polovině 20. let dochází k celkové přestavbě mlýna a roku 1926 je dokončena novostavba obytné vily. V 50. letech slouží mlýn jako skladovací prostory. Z nabídky firmy Lexus vybírám: Výjimečný projekt s neodolatelným kouzlem historie ukrytý v místě zeleného lesoparku. 78 bytů v sedmi domech, přičemž tři z nich mají statut památkově chráněné budovy. Patří k nim budovy mlýnice, pocházející z 16. století a rondokubistická vila z 20. let minulého stolení. V nich jsou k mání jak mezonetové byty s vlastní předzahrádkou, tak klasické byty se štukovými stropy. Doplněny jsou čtyřmi nízkopodlažními novostavbami. K budovám se vstoupí skrz rekonstruovanou, původní zděnou bránu a k pocitu soukromí, vedle lokality samotné, napomůže fakt uzavření celého areálu. Kolem dokola objímá Kejřův mlýn rozlehlý lesopark, v jehož zelené náruči najdete ideální podmínky pro zdravý život, bezpečí pro dětské hry a řadu možností k aktivitám, které například uměle vytvořený park nabídnout nedokáže. Při procházce k 200 metrů vzdálenému jezírku by jeden zapomněl, že bydlí v Praze.

Hloubětínské koupaliště - V šedesátých letech bylo vedle Hořejšího rybníku vybudováno v „akci Z“ koupaliště. Avšak po několika letech muselo být zrušeno, protože přímo nad ním bylo elektrické vedení vysokého napětí.

1) Tam za hlubokými hvozdy je TESLA                                                             4) Rub (nebo líc) viaduktu
2) Viadukt do Kyjí už je opraven                                                                        5) A znovu podle Rokytky
3) Vysočanská cyklostezka – nultý kilometr                                                       6) Staré a nové Hrdlořezy

Fotoalbum vycházky

Hrdlořezy - Často se jméno obce spojuje s událostí z roku 1625, kdy zde byl zavražděn Jan Kapr z Kaprštejna. Rada pražských apelací, jeden z těch, kteří vyslýchali pobělohorské odsouzence před popravou na Staroměstském náměstí, a který z účasti na soudním jednání výrazně zbohatl. Koupil si několik domů v Praze a také zámek v Dolních Počernicích, jenž byl konfiskován po bitvě na Bílé hoře panu Adamu Zápskému ze Záp. Kapr se vracel z Prahy do svého zámku v Počernicích s panským knechtem a mladíkem. Když se trojice dostala do úžlabiny v Hrdlořezích, třeskla rána. Maskovaný střelec skolil knechta a druhou trefil výrostka do ramene. Mladík zasáhl komplice, ale když se snažil znovu nabít, maskovaný muž ho zastřelil stejně jako Kapra. Střelec se domníval, že chlapec je mrtvý, sundal si škrabošku a ujel směrem ku Praze. Ještě než chlapec stačil umřít, vypověděl, že maskovaným střelcem byl urozený pan Adam Zápský ze Záp. Důvod pro zákeřnou vraždu apelačního rady byl nejen konfiskát zámku, ale i to, že byl milencem jeho mladé půvabné ženy. Adam Zápský byl zajat a uvězněn na Bílé věži na Pražském hradě. Jeho milenku uvěznili ve Staroměstské radnici. Když se oba doznali ke své vině, byla Anna převezena na káře před dům pana Kapra. Mrskaje ji, došli na Staroměstské náměstí, kde mocným úderem meče naplnil mistr popravčí spravedlnost. Krutější smrtí skončil pan Adam Zápský. Kat se při popravě netrefil a do poloviny mu rozsekl hlavu. Ovšem název Hrdlořezy nesla obec již dávno předtím. Označoval zřejmě skutečně ves „hrdlořezů“ - rváčů, násilníků a lapků, kteří se skrývali v okolních hvozdech a přepadávali na stezce do Prahy povozy i kolemjdoucí.

1) Naštěstí se tu nic nestalo, jen tu zapíchli Kapra z Kaprštejna                       4) Zelené město dnes, když svítí slunce
2) Zelené město v roce 2005                                                                              5) XIVejt na Balkáně
3) Zelené město v roce 2005                                                                              6) Už hrajou

Zelené Město - Zástavba je koncipována jako soubor 28 samostatných nízkopodlažních bytových domů, doplněný dvěma objekty o jedenácti podlažích. Obytné domy jsou posazeny na svazích mělkého údolí pod vrchem Třešňovky svažujícího se směrem od ulice Spojovací.

« NAHORU

TOPlist