54. Kulatý obdélníky, fialovej les a žlutá voda aneb Vánoční vycházka
sobota 20. 12. 2014
navštíveny: hostinec Na Staré cihelně, Koupaliště od Bohumila Zemánka, kostel U Jákobova žebříku, Okrouhlík, Libeňská vodárenská věž, Hostel u židovského hřbitova, sídliště Ďáblice, ďáblické koupaliště, Kobyliská střelnice, Ládví, chaberský menhir Zkamenělý slouha, Fialovej les, Knorův statek, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Chaberský dvůr, hostinec U Kulhánků
Pozvánka
Vycházka se koná mimořádně v sobotu. Start je Na Staré cihelně nad stanicí metra Kobylisy v půl jedné. Vřele doporučuju, přijďte už na oběd a vychutnejte si předvánoční Tři sestry. Od metra Kobylisy se probijete za katastrální úřad. Za ním vede Chaberská ulice, kde vás v čísle 18 bude vítat staré známé kosočtvercové logo. Kromě pičelovky si přibalte i pentle, svíce, prskavky a hodně punče a svařáku. Budeme slavit v lese a taky hledat muchomůrky bílé, abychom ten fialovej les opravdu spatřili.
Jaká vycházka byla
Rozkrytí tajenky "Kulatý obdélníky, fialovej les a žlutá voda" vrtalo tak hlavou dvaceti šesti Čtrnáctkářům a dvěma psům, že se v sobotu dostavili Na Starou cihelnu. Ve vlajkové hospodě Tří sester si někteří k obědu stihli dát i dvě vánoční Tři sestry, ostatní se spokojili s hledáním loga. S kulatým obdélníkem jsem byli rychle hotovi. Před kobyliskou poliklinikou se v kulatém bazénku vzdor sychravému odpoledni
rozvalovali naháči s výrazem tupé blaženosti. Už jsme na ledaccos zvyklí, tak ani nás nepřekvapilo, že k Jákobovu žebříku se chodí vyzpovídat Korejci, že ve vodárenské věži si udělala bejvák herna Little Las Vegas. Ale že do židovské obřadní síně chodí přespávat opilí mladí Dánové, dostalo i otrlé ateisty. Zanořili jsme se do kobyliského sídliště mezi plameňáky, koupaliště - konečně správně obdélníkové a do kobyliské střelnice. I tady nás čekalo dodatečné překvapení. Plánovačům sídliště se nehodilo původní umístění (jak název ulice napovídá přímo u Střelničné), a tak ji šoupli až pod kopec Ládví.
Vrchol Ládví zůstal na svém místě, stejně jako lom, kam radní snaživě umístili stoly, koše, ohniště, ribstole (ty jedině nevyužity) a jednu náletovou borovičku. Piknikové místo bylo důstojná náhrada za celoročně otevřenou restuaraci u koupaliště, která zavřela s vytočením poslední zmrzliny. Boženka a Pavel otevřeli krabice, které vláčeli a chránili vlastními těly před hladovými a zdivočelými psy, a objevil se narozeninový dort v podobě dvanácti pater chlebíčků. Na stůl přistály šampáňa, punče, svařáky, cukroví, paštiky. Když bylo téměř vše zpucováno a zpunčováno, přišla chvíle i na písně vánoční. Aspoň jednu koledu, pane učiteli! Na katastru Ďáblic bych o jedné věděl. Zapěli jsme Čas vánoční trávívám v Ďáblicích s mou známou v soukromí, svůj bejvák má... Že v útulném doupátku v přízemí závazný slib jí dám, já hrůzu mám. Čas vánoční má zrádná úskalí, kéž dál je má známá jen známá má". Po "nepatrně" falešném zpěvu musím s lítostí konstatovat: "Provázku, chyběl jsi". Z lesa jsme se vynořili ještě za světla a okamžitě identifikovali Říp, Úštecké Sedlo, Milešovku a Dolní Chabry. Zvolili jsme cestu nejmenšího odporu - Chrabry. Menhir u plotu zahrádky byl na svém místě, ale kde je ten Fialovej les? Byl tady a už tu není, v listopadu ho přetřela nějaká Trumpeta. Rozčarovaným vycházkářům jsem aspoň ukázala, kde se topil malý Vašík - budoucí starosta, kde se teď v šesté nejvyšší soutěži scházejí Šmíca s Patrikem Bergerem a v kterém statku U Vokurků trénovalo legendární družstvo moderních pětibojařů. Na Hrušovanském náměstí se vyjasnily hned dvě záležitosti. V Chaberském dvoře v sýpce (v neděli mají totiž zavřeno) se ukrývá milá vánoční výstava a naproti U Kulhánků točí kácovskou žlutou vodu. Hnidopiši tvrdili, že je zrzavá, ale na nabízenou teplou Becherovku, která by jim barevně určitě líp vyhovovala, nikdo z nich nesebral odvahu. Tak hezké vánoce!
2) Točí tu Tři sestry 5) Věž dala kostelu jméno, jmenuje se U Jákobova žebříku
3) Hospoda totiž patří do řetězce Tří sester 6) Libeňská vodárna se už léta přestavuje na byt
Na Staré cihelně, Chaberská 18 - Druhá restaurace v řetězci hostinců "Na staré...". Další sestry jsou hostinec Na staré Sokolovně a hostinec Na staré Vozovně. Poté přibyla ještě Na staré Ráně u metra Českomoravská. A zanikla Na staré Kovárně, která byla obnovena v Holešovicích. Hostinec zahájil provoz 22. 2. 2000. Všechny tyto hostince spoluzakládal ing. Magor, jenž v roce 1985 také spoluzakládal kapelu Tři sestry. Proto ve všech těchto třech hostincích najdete nezaměnitelné logo této skupiny.
Koupaliště, Čumpelíkova - Před poliklinikou je sousoší Koupaliště z roku 1989. Autorem je Bohumil Zemánek. Častým motivem jeho soch byla voda, která mu byla symbolem svobody, přirozenosti a blaženosti fyzického bytí. Voda se uplatňuje v mokrých drapériích přilepených na kyprá těla jeho žen. My jsme při vycházce Rio Botičo viděli na Folimance jeho plastiku Tři s fontánou. Od roku 1975 u tří mělkých bazénků jí chlapec Milouš chléb a s ukousnutým soustem za tváří sleduje dívku, tančící uprostřed druhého bazénku Julii. Vlevo stojí chlapec v kšiltovce Fanda. Bohumil Zemánek (1942-1996) se zaměřoval na chvíle, kdy si jeho hrdinové užívají chvíle odpočinku a zábavy. Všichni zpodobnění človíčkové mají příznačný výraz tupé blaženosti. Jeho cílem ale není zesměšnění, jen má potřebu si nepatrně šťouchnout.
Kostel U Jákobova žebříku, U Školské zahrady - Je jedním z pražských sborů Českobratrské církve evangelické. Kostel byl postaven v roce 1971. Ve své době velmi moderní stavba od švýcarského architekta Ernsta Gisela je spjata s politickým a společenským uvolněním „Pražského jara“ a je jedinou evangelickou modlitebnou postavenou po roce 1968. V roce 1995 byly dostavěny podle návrhu pražských architektů Schauflera a Roskovce dřevěné nástavby nad původními budovami a zvonice připomínající žebřík. Proto od roku 1997 nese kostel pojmenování U Jákobova žebříku. Ve zvonici jsou dva zvony Rudolfa Manouška, na nichž je nápis „Anděl“ hebrejsky, latinsky, řecky, česky a korejsky, neboť se sem k bohoslužbám scházejí korejští křesťané.
Okrouhlík - Chráněné území je součástí lesoparku Okrouhlík. Na povrch zde vycházejí skalky rezavě hnědých železitých pískovců z druhohor, které se usadily na dně sladkovodního jezera.
Vodárenská věž, Davídkova – Věž libeňského vodojemu byla postavena v letech 1903-1904 Františkem Schlafferem. S výškou 42 metrů má vzhled majáku. Do věžního vodojemu o průměru 6,5 metru a výšce 5,7 metru se čerpala káranská voda, která zásobovala pitnou vodou nižší části Libně. Po výstavbě Severního Města byla funkce tohoto vodojemu zrušena a vnitřní zařízení demontováno. Koncem 60. let byla věž opravena, aby se tato technická památka zachovala. Současným vlastníkem věže je firma Little Las Vegas s.r.o. Majitel této firmy Martin Sluka získal po pěti letech stavební povolení na přebudování věže na třípodlažní luxusní mezonetový byt. Vodojem přestavuje už od roku 2007. Původní věž byla snesena na zem, poté i kruhový plášť tamburu, v němž byla umístěna ocelová nádrž s kapacitou 170 000 litrů vody. Vedle věže chce majitel postavit bazén, tenisový kurt, garáže a wellness centrum. Herny ale už zřejmě tak nevynášejí, protože v tomto stavu je objekt již několik let.
2) Za rybníček s plameňáky dostalo ďáblické sídliště ocenění od UNESCO 5) Jména popravených den po dni
3) Ďáblické koupaliště bylo otevřeno letos v červenci 6) Okolo malých lomů stoupáme na Ládví
Nový Židovský hřbitov, Davídkova ulice - Hřbitov byl založen roku 1892, poslední pohřeb se zde konal v roce 1975. Po válce došlo k jeho zmenšení. Dochovalo se asi 300 náhrobních kamenů. Do areálu se dříve vcházelo obřadní síní, ale ta byla přestavěna na hostel. A tak se na hřbitov chodí z boku, z ulice Na Malém klínu.
Sídliště Kobylisy - Panelové sídliště Ďáblice na území Kobylis určené pro 6400 obyvatel, bylo v rámci projektu navrženého mj. Viktorem Tučkem vystavěno v letech 1968–1970. Věžové i bodové čtyřpodlažní domy navrhl architekt Jan Krákora. V sedmdesátých letech toto sídliště obdrželo cenu UNESCa za příkladné zakomponování zeleně a dotvoření veřejného prostoru zdobnými prvky (bohužel dnes však z velké části zničenými). Ale zase v roce 1983 přibyli Pelikáni na rybníčku před základní školou od Jiřího Černocha.
Koupaliště Ládví, Štíbrova - Koupaliště na sídlišti Ďáblice vzniklo v roce 1982. Během posledních let byl ale areál koupaliště uzavřen a chátral. Nakonec se podařilo převést koupaliště do správy Prahy 8. Následovalo vydání územního souhlasu, stavební projekt, výběrová řízení. Jen výběrová řízení trvala od září 2012 do ledna 2014, tedy rok a půl. „Výběrové řízení jsme opakovali, naštěstí podruhé už nikdo nepodával nesmyslné námitky, ani se neodvolával,“ říká místostarosta. První výběrové řízení bylo totiž zdržováno účelovými námitkami. Práce zahájil Metrostav v dubnu 2014 a koupaliště bylo slavnostně otevřeno 22. července 2014, tedy za čtyři měsíce. Na místo původního bazénu vhodného pouze pro neplavce vznikl velký bazén o velikosti 30 x 12,5 metru a brouzdaliště. Voda v bazénu je ohřívána solárními panely i dálkovým vytápěním. Oprava stála 40 milionů korun. Součástí areálu jsou i dvě hřiště na pétanque, hřiště pro beach volejbal a restaurace pro 40 osob s celoročním provozem.
Kobyliská střelnice, Žernosecká – Původně zde byla vojenská střelnice založená na konci 19. století. Byla velice rozlehlá, budovy střelnice se nacházely u (jak už název napovídá) u ulice Střelničné a sahala až ke dnešní ulici Žernosecké. V roce 1939 byla konírna přestavěna na budovu, ve které byli uvězněni odsouzení, a v severní části bylo zřízeno popraviště. Střelnice byla využívána především v době druhého stanného práva, kdy mezi 30. květnem a 3. červencem 1942 bylo zastřeleno 538 osob. 1. června byl zde popraven spisovatel Vladislav Vančura. 16. června zde byli zastřeleni obyvatelé Lidic, kteří z různých důvodů (např. měli noční směnu nebo byli v nemocnici) uniknuli masakru v obci. 19. června byl zastřelen generál Eliáš, který byl popraven nacisty jako jediný z předsedů vlád okupovaných zemí. 25. června byl zastřelen atlet a komunistický novinář Evžen Rošický i s otcem. 30. června byl zastřelen podplukovník Josef Mašín, jeden ze tří králů, novinářka Františka Plamínková a dalších 64 osob. Pietní území s památníkem bylo upraveno v letech 1975-78 podle projektu Luďka Tondla a Josefa Poláka. Ve svahu je vysoký dřevěný kříž s trnovou korunou a uprostřed území je bronzová postava skloněné ženy s názvem Nepokořená vlast od Miloše Zeta. Dlouhá řada bronzových desek nese jména popravených.
2) Pod námi se objevil lom 5) Kéž dál je má známá jen známá má.
3) Vánoční piknik 6) Vidíme Říp, Sedlo i Milešovku
Fotoalbum vycházky...
Ládví – Vrch vysoký 359 m n. m. Vzdor fámám nikdy nebyl nejvyšším bodem Prahy, protože Bílá hora je vyšší o 22 metrů. Celý kopec je poznamenaný těžbou buližníku, v centrální partii lesoparku se nachází několik bývalých lomů, zajímavých z geologického hlediska. Jeden z nich je chráněn jako přírodní památka Ládví, protože zahrnuje přílivovou kapsu s ohlazeným kamenem dokládající, že ve druhohorách byl vrch Ládví ostrovem v moři. Vrch Ládví patří k nejvýznamnějším triangulačním bodům v ČR. Při výstavbě měřických bodů zde byla ve čtyřicátých letech minulého století postavena geodetická věž. Ta ztratila již svůj význam, je nepřístupná a chátrá. Poblíž vrcholu je také podzemní vodárenská nádrž a telekomunikační věž.
2) Fialovej les - byl tady a už tu není 5) Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je jedním z nejstarších kostelů v Praze
3) Rodina Malých žije v tomto statku už 350 let 6) Hostinec U Míšků nás láká, ale my musíme ještě dál
Dolní Chabry - Dolní Chabry jsou starobylá osada. Nejstarší písemná zmínka se datuje do roku 1092, ale předpokládá se, že obec je mnohem starší. Původní význam názvu Chabry lze přeložit jako obec chrabrých lidí. V polovině 16. století se v historických pramenech objevuje také druhá osada – Horní Chabry. Na konci 16. století byly Chabry připojeny k libeňskému panství, v roce 1719 se jejich vlastníkem stalo Staré Město, které koupilo také Horní Chabry. Od té doby měly obě osady společnou vrchnost. Součástí hlavního města se Chabry staly v roce 1968.
Menhir, Ládevská 29 - Na vyvýšeném místě, které kdysi umožňovalo daleký rozhled, a kde se křižovaly staré cesty vedoucí přes Prahu, je jediný menhir v Praze. Jmenuje se Kamenný slouha zřejmě proto, že jeho tvar připomíná skloněnou mužskou postavu. Menhir vznikl ze dvou keltských slov men (kámen) a hir (velký). Kolmo do země zapuštěný kámen je buližník a je zřejmě z lomu na Ládví. V úrovni země má obvod 2,75 cm a výšku 1,57 cm. Staletí jej sice poněkud ohladila, ale zůstal zcela neporušený. Původ a určení megalitů nebylo zatím zcela prokázáno, ale jejich postavení v krajině zřejmě není náhodné. Je možné, že menhiry v krajině vytvářely jakýsi obzorový kalendář. Spojnice poměrně velkého množství dochovaných menhirů severozápadně od Prahy ukazují zajímavé geometrické vztahy a souvislost s letním a zimním slunovratem. Ve světě nejznámější menhiry je stavba Stonehenge, obdivuhodné sestavy velkých menhirů jsou k vidění také v Carnacu v Bretani, obé jsme viděli se Čtrnáctkou na kolech. V roce 2006 si majitel domku postavil pro svou potěchu na zahradě ještě jeden menhir.
Fialový les, Spořická 40 – Původně restaurace Na pěšině. Interiér působil luxusně a ceny v menu ještě víc. Vařili tu krevety nebo creme brulée. Zřejmě to nemělo úspěch, a tak byla restaurace uzavřena. Nový majitel krásný fialový les přetřel v listopadu 2014 na neutrální béžovou.
Fotbal v Dolních Chabrech – Nynější fotbalové hřiště nad rybníkem bylo zbudováno v roce 1947 a SK Dolní Chabry na něm reprezentují dodnes. Zdejší fotbal má určitě zvláštní kouzlo, neboť přilákalo na své hřiště fotbalové osobnosti jako Ladislava Vízka, Ivana Haška. Dvojice bývalých spoluhráčů ze Slavie, Liverpoolu i z české reprezentace Patrik Berger a Vladimír Šmicer se po letech znovu sešli v jednom fotbalovém týmu, a to sestavě Dolních Chaber - v šesté nevyšší fotbalové soutěži. Vladimír Šmicer se v roce 2010 stal dokonce předsedou SK Dolní Chabry. Největším zážitkem pro milovníky fotbalu v obci byl ale 25. červenec 2001, kdy se Chaberáci v poháru ČMFS probojovali do 2. kola a do Dolních Chaber přijela mistrovská Sparta.
Zahrada Stejskalova statku – Nachází se nad Hořejším rybníčkem. Rodina Stejskalova ji udržovala v romantickém duchu, stály tu dva altány pro setkávání s přáteli a dětské hry. Na pozemku dodnes zůstala prohlubeň, která připomíná bazén, kde se v roce 1822 topil malý Václav Napravil.
Statek Malých, Na Dolíku č. p. 14 – První zmínka o statku je z roku 1654. Roku 1667 kupuje statek za 290 kop míšenských rod Malých, který od té doby předává usedlost z pokolení na pokolení. Tento rod je tak nejstarším žijícím chaberským rodem a právem se pyšní v čele jejich usedlosti v pískovci vytesaným znakem tří klasů se jménem rodu a rokem koupě.
Knorův statek, Bílenecké náměstí 15 - Statek se dochoval v podobě z roku 1771. Jeho původ patrně sahá až do 15. století. Jan Knor získal statek svatbou v roce 1742 a jeho potomci zde žili nepřetržitě 175 let. Právě tato rodina vtiskla statku dnešní barokní podobu z 2. poloviny 18. století a podle této rodiny se také statku nejčastěji říká Knorův. Poslední majitel Václav Prušák koupil stavení od Knorů roku 1917. Jejich rodině patřil do roku 1963, kdy byl zabrán MNV Dolní Chabry. Roku 1974 se stal majetkem Muzea hl. m. Prahy, v 90. letech 20. století prošel silně zchátralý statek rekonstrukcí a poté byl využíván jako depozitář muzea. A když byl opraven, zažádali si potomci Václava Prušáka o restituci a byl jim v roce 2003 statek navrácen. Zemědělská usedlost se sestává z obytného stavení, špýcharu a stodoly. Obytnou patrovou budovu i špýchar zdobí vykrajované štíty a pískovcové zábradlí. Obě budovy jsou propojeny hlavní vjezdovou branou. Vstupní brána s nástavcem bývala zdobena plastikami, ale bohužel za 2. světové války došlo k úpravám a tím částečnému znehodnocení brány.
Moderní pětiboj, Měděnecká č. p. 8 - Do devadesátých let mělo středisko pětiboje TJ Lokomotiva své sídlo v usedlosti pana Vokurky. Chodil sem i Milan Kadlec, který vyrůstal jako sirotek u babičky v domku pod chaberským kostelem v Jirkovské uličce 16. K modernímu pětiboji ho přivedla láska ke koním. Spolu s ním tam trénovali pod vedením trenéra Karla Bártů Bohumil Starnovský, Jan Bártů a Jiří Adam. Milan Kadlec, trojnásobný medailista z mistrovství světa, si při lámání federace vybral slovenské občanství kvůli angažmá v Dukle Banská Bystrica, ale na olympiádu do Barcelony stejně nemohl jet. Vrátil se do Čech a začal zde od nuly jako skladník. Hodně pil. Když se zdálo, že je z problémů venku, v srpnu 2001 spáchal ve 42 letech sebevraždu.
Hostinec U Míšků, Bílenecké náměstí č. p. 7 - Usedlost koupili manželé Míškovi a v roce 1919 tu otevřeli hospodu U Míšků. V roce 1934 zde byl otevřen největší taneční sál v Chabrech, později sál sloužil i jako biograf. V padesátých letech byla hospoda uzavřena, ale po revoluci vnuci Míšků navázali na rodinnou tradici a hospodu znovu provozují. My jsme tady v roce 2006 končili předvánoční vycházku z Bohnic do Chaber s názvem „Pojď, ukážu Ti cestu z ústavu“.
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Bílenecké náměstí – Románský kostelík byl postaven ve druhé polovině 12. století na základech tři starších sakrálních staveb. Jednou z nich byla rotunda o průměru 12,60 metru. Podlaha rotundy byla vyskládána reliéfními dlaždicemi. V apsidě kostela se dochovaly vzácné románské malby z počátku 13. století - Kristus v mandorle, průvod apoštolů a Mariánský cyklus.
2) Stejskalův statek se nyní jmenuje Chaberský dvůr 5) Barevné vánoce
3) V prvním patře sýpky je knihovna 6) Nakonec došlo U Kulhánků i na tu žlutou vodu
Socha sv. Václava, Spořická – Pískovcová socha sv. Václava, postavená roku 1822 Václavem Napravilem, stála původně na jeho poli za obcí u křižovatky dálkových cest. Světec stojí na podstavci, s dnes téměř nečitelným česko-německým nápisem „Za záchranu svého dítěte věnoval Napravil Léta Páně 1822“. Václav Napravil v roce 1822 koupil na Horním náměstí v Chabrech statek čp. 11 (dnešní Chaberský dvůr) a hned v témže roce jeho malý synek spadl na zahradě do bazénku. Ač otec chlapce vytáhl rychle z vody, nejevil známek života. Než se podařilo přivolanému lékaři chlapce vzkřísit, modlil se nešťastný Napravil horlivě ke svému patronu svatému Václavovi. Po oživení dítěte nechal vděčný otec vytesat světcovu sochu. Socha sv. Václava dnes dohlíží na bezpečí malých dětí, které přecházejí rušnou ulici před školou.
Ulice Josefa Vašíčka, Jana Marka a Karla Rachůnka - Tragicky zesnulí hokejisté mají v Dolních Chabrech své ulice. Čeští reprezentanti zemřeli v září 2012 při letecké havárii u severoruské Jaroslavle. Pojmenování po mrtvých sportovcích má v Chabrech tradici, ulici tu má i pětibojař Milan Kadlec.
Zvonice, Hrušovanské náměstí - Kaplička Panny Marie byla postavena roku 1902 manželi Stejskalovými na místě původního dřevěného kříže. Zkrášlili nejen náves ale i místo před jejich domovem - statkem č. 11, dnešním Chaberským dvorem. V průčelí stavby je ve výklenku obraz Panny Marie s Ježíškem. Kaplička měla být v 50. letech 20. století stržena, zachránilo jí však, že byla v mapách vedena jako orientační bod. Stále o ni pečuje rodina Stejskalova.
Stejskalův statek, Hrušovanské náměstí – Prvním doloženým vlastníkem byl roku 1654 Tomáš Vlk. Zadlužený statek koupil roku 1820 Václav Napravil, úředník z Libeňského panství. Za něj získal statek klasicistní podobu. Zde se na zahradě topil jeho syn Václav, který později v obci 22 let starostoval. Ale jméno statek získal až po posledním majiteli Antonínu Stejskalovi, který zakoupil usedlost roku 1886 a nechal také na návsi vystavět v roce 1902 zvoničku. V 50. letech 20. století rodině byl statek znárodněn a zabrán JZD. Po roce 1989 byl zdevastovaný objekt navrácen majitelům. Ti jej roku 2004 prodali obci za 3 mil. Kč k plánované rekonstrukci na multifunkční centrum. K rekonstrukci došlo v letech 2006 – 2008, celkové náklady činily 66 miliónů Kč. Dnes se statek jmenuje Chaberský dvůr a sídlí v něm úřad městské části Dolní Chabry. Dochovala se dvoupodlažní hodnotná sýpka s dřevěnými trámy, ve které je knihovna a kulturní centrum. Každý prosinec se zde koná vánoční výstava, otevřeno pondělí až sobota, vstup je volný.
Hostinec U Kulhánků, Spořická č. p. 7 – Krčmářská živnost je zde provozována nejméně od 16. století. V roce 1891 koupil stavbu František Kulhánek, podle které se hospoda dodnes jmenuje. Ten v roce 1908 budovu rozšířil a zvýšil střechu, která byla do té doby došková. Zde budeme pít žlutou vodu.
« NAHORU