58a. Čtrnáctkové kulturní léto 2015

květen – září 2015
navštíveny: U Pecků, U Karlínského přístavu, kuželna Horská, Pod Smetankou, U Pražana, Lhota, U Holanů, Nákladové nádraží Žižkov, U Jarolímků, Malešický mikropivovar, Týnská literární kavárna

Jaké byly návštěvy zahradních restaurací

pondělí 18. 5. 2015, vernisáž na Vysočanské radnici - Jak už psal a prezentoval Michal, včera byla hospoda parádní. Sice po Stezce a pondělní Alenině vernisáži ve vysočanské radnici vypadala účast na početní fiasko, neboť v následné první letošní zahradní restauraci U Pecků (každá maximálně jedno velké pivo!!!) se účastnice zaříkávaly, že dva večery po sobě pít prostě nevydrží, ale naštěstí je zastoupili jiní.

úterý 26. 5. 2015, Literární výlet – Letos je to je už 20. literární výlet, tentokrát s Franzem Werfelem, manželem Almy Mahlerové, která dokázala oblbnout skladatele, malíře, architekta a výše zmíněného básníka a všechny je přežít. Literární výlet doslova vyvrcholil na střechách paláce Lucerny, kde Franze uložili do rakve.

úterý 2. 6. 2015, U Karlínského přístavu - Když nejde nekuřák k hoře Smetance, doufám, že dojde na dvorek do Karlína. Příští hospodu v úterý 2. června po dohodě se šéfem už uděláme venku, ale budeme si krýt záda. Restaurace U Karlínského přístavu má zahrádku na dvorku, ale když bude stát počasí za starou belu, má vevnitř tolik míst, že se určitě vejdeme. Každopádně to znamená, že letní hospody začínají zásadně už v šest (18:00), protože ve 21:45 nás už začnou ze všech zahrádek vyhazovat.
Včera se nás v Karlínském přístavu u vrávorajícího námořníka-číšníka, kterému se houpala paluba pod nohama, sešlo docela hodně. Trochu jsme litovali, že se nám nepodařilo srazit naše tři stoly, a že zábava i konzumace probíhá odděleně. Ovšem když šla u sousedního stolu už čtvrtá runda griotky, byli jsme se separací náramně spokojeni. A navíc Míra T., který si objednal olbřímí koleno, obcházel poctivě všechny stoly a krmil jak Ježíš celou Čtrnáctku. Ještě jsme ve večerním oparu spatřili šéfa, který připlul do přístavu až z Horních Uher, ale asi to byl jen přelud - byl tady a už tu není. Když jsem vyšla na přístavní molo, spatřila jsem jen bloudící griotkovou sekci, marně hledající jakéhosi Poutníka.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

1) Kolenem Míra podělil úplně všechny                                               4) V Horské je zase dobře
2) Karlínský přístav – nevypadá to, ale za chvíli nás vyženou           5) Rozsvícený Apolinář nás láká k další návštěvě
3) Kuželna – pořád je co slavit                                                             6) Vojanovy sady - každý rok ve stejnou dobu

úterý 16. 6. 2015, kuželna Horská - Včera jsme "oficiálně" (Karlínský přístav byl jen předpremiéra) zahájili osmou sezónu zahradních hospod, a tedy jsme byli v Horské - i když tomu mnozí nechtěli věřit - také už po osmé. A zase tam bylo tradičně krásně a tradičně trochu zima. Ale opakování je matka moudrosti, tentokrát dokonce i hpap měla teplou bundu a ponožky v pohotovosti v kabelce. Zástupci e-ŠLaPanů mě předali poukázku na večeři ve dvou v krásně opravené usedlosti (jak stylové!) Kajetánce, oslavili jsme kalíšky Aleniny narozeniny, a pak už jsme probírali úrazy - naštěstí snad všechny dobře dopadnuté. Jak se mezi stromy rozsvítil Apolinář a Vyšehrad, padl iniciativní návrh, proč sem vlastně nechodíme celé léto. Ale to ne. Můžete si sem chodit v pondělí, ve středu, ve čtvrtek, v pátek. Ale my musíme využít času, dokud je Čtrnáctka ještě zvídavá, a budeme navštěvovat nové zahrádky, hledat, kde vlastně jsou, porovnávat je, abychom se za rok zase sešli v Horské a řekli si, že tady je to stejně nejlepší.

úterý 23. 6. 2015, Vojanovy sady - Jezírko už je vyčištěné, Můra připraven a my taky, abychom vtrhli do sadů hned po otevření po sedmé a uzmuli si aspoň dvě lavičky na náš plácek.

úterý 30. 6. 2015, Pod Smetankou - A když jsem u Horské tak obšírně zdůvodnila, proč budeme chodit v létě pokaždé někam jinam, musím vysvětlit, proč v úterý 30. června půjdeme tam, co jsme už několikrát byli na jaře, a sice na Smetanku. Když jsme tam totiž byli naposled, hráli v naší místnosti symfonici úžasný jazz. Stáňa samozřejmě všechny znala, a když jsme je tam chodili poslouchat, řekli nám, že sem chodí každý měsíc, že můžeme přijít, že budou zase hrát 23. června. "Jenže to máme Vojanky". A tak hraní o týden posunuli, právě na toho 30. Takže tam prostě musíme. Symfonici nebo Stáňa - nevím jak si to rozdělí, nám zamluví stůl hned vedle místnosti, kde budou hrát (je jich hrozně moc, k nim se nevejdeme) a my je budeme moct od stolu nebo ve dveřích poslouchat. Tož tak, 30. 6. výjimečně vevnitř a výjimečně Pod Smetankou v Mánesce.
Včera to na Smetance nejdřív vypadalo, že se budeme krčit v nekuřáckém salónku a hudba k nám nedolehne. Ale pak dorazila Stáňa a s pomocí svého kámoše basisty Vítka Fialy začala shánět další židle a židličky přímo u jazzu. Plíživá migrace do místnosti jazzu zaslíbené postoupila obsazením stolu rezervovaným pro pana Žížalu a definitivním vytěsněním původního obyvatelstva od stolu, kde nám původně dali k dispozici tři židle. Naštěstí jsme si nezačali stavět mešity, jen jsme poslouchali (i Loreta!!) skvostný jazz. A pak šel "náhodou" kolem syn Vítka a vystřihl kamarádům svých rodičů i nám několik klasických jazzových odrhovaček. Je dobré zůstat v hospodě i po setmění.

úterý 14. 7. 2015, U Pražana - Další zahradní restaurace nebude ledajaká, bude totiž již letošní druhý a celkově XV. XIVejt. V úterý 14. července se sejdeme v 18 hodin!!! Na Výstavišti v zahrádce restaurace Pražan. Nástroje s sebou!!! Nebojte se vejít na Výstaviště přímo hlavním vchodem. Před Sjezdovým palácem nalevo už uvidíte zahrádku se slunečníky Dej Bůh štěstí (ano, je to tak – čepují Únětice). Budeme v přední zahrádce s vyhlídkou na Sjezdový palác a ne vzadu na betonu, kde mají u stánku jen buřty, pivo, (a protože navíc místo buřtů mají jen hamburgery za 140 Kč, tak by zřejmě došlo i na tu) nenávist. V případě nepříznivého počasí můžeme sedět i hrát vevnitř v secesním interiéru. A to by bylo dost dobrý!
Letošní již druhý XIVejt jsme strávili na Výstavišti. Běžně liduprázdná zahrádka restaurace Pražan byla slušně obsazená už při našem příchodu a do toho zněly hlasité zkoušky rozhlasu na večerní cirkus Za dveřmi. Takže když nám tajfun začal strhávat Dej Bůh štěstí nad našimi hlavami, celkem ochotně jsme se přesunuli do sálu restaurace. Rázem jsme se ocitli ve windsorské Anglii. Tak jako ve staré Anglii, šampus si do sklenky naliji. Nebylo to plánované, Chval měl přijít na svět až těsně před odjezdem do Dánska. Ale Chvála Bohu, že jsi se narodil! Pak už vše probíhalo jako vždycky. Muzikanti hráli, my v zadních řadách kecaly, železný muž Michal posiloval, snaživý číšník nestíhal a těsně před desátou se všichni rozpomněli, že mají povolené vycházky jen do půl jedenácté. Zkuste toho domácího tyrana nějak uplatit, jinak budeme mít zanedlouho večerku dřív než na pionýrským táboře.

víkend 17. 7. – 19. 7. 2015, Lhota - A ta letošní Lhota? Byla zase báááječná. Všechny útrapy a bolesti utiší možná láska, ale určitě bazén v lhoteckém Beverly Hills a šampusy. Vždyť komu se poštěstí, aby mu bylo šampaňské servírováno šipkou? Celý pátek dokončoval Pán domu instalaci nového bazénu, aby se Čtrnáctka mohla jako každý rok cachtat. Co takhle v neděli vyměnit kolo za míchačku, helmu za fanku a Skalku za Kačírek? Ozvalo se jednoznačné ANO. Investor nestačil zírat, kolik je v téhle nově zformované Brigádě socialistické práce šikovných zedníků (1), polírů (1), stavebního dozoru, (ten ale záhy přeběhl na druhou stranu barikády a zdil) a údernic, které hravě nahradily bagr a vykonávaly zemní práce hráběmi. Technologickou přestávku na tuhnutí betonu jsme využili kontrolou kapacity nového bazénu - je to dobrý, vejdeme se tam opravdu úplně všichni - a poté salvou a dortem na počest oslavence. Stavební dozor sice prskal, ale my, nezatížení zkouškou z trvanlivosti betonových konstrukcí, jsme zeminu přihrnuli až k obrubníku, nasypali oblázky, dovlečené na Beverly Hills naší osvědčenou mulou, a nahrnuli černozem. Mít semeno, tak donutíme i trávu růst. Měli jsme takovou radost z dobře vykonané práce, že jsme to s Jirkou pod darovaným věncem s nápisem "Kamaráde, žij sladce!" ještě znovu hezky oslavili. Jirka se Zdenou nám všem vzkazují: Příště určitě zase přijeďte, budeme mít totiž kulatiny. Je to neuvěřitelné, ale Lhota bude už počtrnácté!
Připojuju diplom, který nám Jirka předal včera U Holanů, a který mi Zdena naštěstí poslala mailem. Ani nechtějte vidět, jak naskenoval originál diplom můj skener včera o půlnoci. Zřejmě před výkonem požil pět piv stejně jako já.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

1) U Holanů – už máme almanachy!                                                 4) Život je bílý stůl s vyhlídkou na koleje
2) Můra s námi řeší zlomeninu                                                         5) Nečekaně se objevili i naši průvodci z Dánska
3) Legiovlak na Nákladovém nádraží Žižkov                                   6) Na zdraví KK

• 
• 
• 
• 
• 
• 

1) Diváci se už houfují                                                                           4) Fotkaři – už jsme inovovali
2) U Jarolímků - jsou z nás zase fotkaři                                                 5) Pražské věže v podvečer
3) Sedli jsme si okolo stola, la, la                                                             6) Pražské věže večer

• 
• 
• 
• 
• 
• 

1) Celou akci jsme zhodnotili pod poslední věží – Novoměstskou                           4) Malešické komíny a varničky
2) Zahrádka Malešického mikropivovaru                                                                 5) Týnská literární kavárna, burčák a my
3) Přes vyhrožování jsme na zahrádce setrvali v družném hovoru až do desíti     6) Burčák ve mně a hvězdnatý Týn nade mnou