79. Pražská Marína

středa 6. 6. 2018
navštíveny: Pivní sanatorium U Horkých, Metrostav, Palmovka Open Park I a II, Docks, Dock in Two, Marina Boulevard, Zámecký pivovar, Löwitův mlýn, U Budyho, ateliér Zdeňka Němečka, Libeňský most, Lighthouse, Ladislavův park, Marina Island, Holešovický přístav, Prague Marina, pivovar Marina, Akciový parní mlýn, kostel na lodi, Ogilvy, River Lofts, Prazelenina, hostinec U Vody, Ferrona, Zátory, RiverOff, Trojský most, vinice Popelářka, Loděnice Vltava

Pozvánka
Sraz je v 16 hodin (lze samozřejmě i dříve) v Horkých pivním sanatoriu, Koželužská ulice. Ale na času odchodu trvám - odcházíme po startovacím pivu přesně v 16:30! Pivní sanatorium je jedna ze dvou zachovaných budov libeňského ghetta, ze stanice Palmovka půjdete k divadlu pod Palmovkou a přímo u něj zahnete doleva

Jaká vycházka byla

    Na víkend uprostřed týdne jsme se sešli v hospodě U Žida Kohna, v nejstarší, protože jediné hospodě v bývalém libeňském ghettu. Ale pak už jsme udělali tlustou čáru za minulostí a úředním jazykem se stala angličtina. Metrostav, stejně jako barvírna bratří Perutzů teď sídlí v Palmovka Open Park, sací bagry vyklidili pozice a místo nich se vypíná Docks in Two a staví Marina Boulevard. Ještěže bratříček nezavřel vrátka, a tak jsme získali na Docks in Two alespoň trochu nadhled a hlavně si mohli bouchnout úplně poslední šampus za sesbírané špunty. Ale bodyguard byl ostražitý, bublinky jsme už pili vypuzeni dole na ulici. Obešli jsme celé Docks, vlevo Brave New World, vpravo skanzen - omšelý Budy a opuštění kamenní sportovci a před námi MUKL - most určený k likvidaci. Tak jsme se po něm téměř rychlostí projíždějící tramvaje prošli. Pod holešovickým majákem je park, pojmenovaný po tatínkovi ředitele Lighthousu. Ale park ředitelovi nestačil, zastavěl nejdřív holešovický přístav Prague Marinou a teď se pustil i do kosy - hradbu z věžáků pro změnu nazval Marina Island. Je ještě za plotem, ale procházce po opuštěném nábřeží jsme neodolali. Stejně jako posezení v holešovickém pivovaru, který se jmenuje - jak jinak než Marina.

    Kuriozity jako červeno-černá budova vydávaná za kamufláž válečné lodi nebo kostel na nákladní lodi nechám stranou, ale rezidenci River Lofts, kterou zdatní vizualisté nakreslili na břehu vltavském a přitom ji od něj dělí cizí staré garáže, ubytovna a betonárka, bych jako obyvatel nepřekousla. Trocha přírody je jen v Prazelenině. Ale kde jsou ty časy, kdy Vodňanský se Skoumalem zpívali o starých Holešovicích: "Však zasadíš-li stromeček, řeknou, že jsi blbeček, řeknou, že máš vo kolečko míň." Nakoukli jsme i do filmového světa v hospodě U vody a povídkového, když Oscar Ryba hledal v bloku téměř marně vchod, ve kterém bydlel jeho kámoš Kahuda. V přímém přenosu jsme zahlédli bourání Ferrony, zatímco Prefa, další podnik na Riversidu, už to má za sebou. Bude tu RiverOff. Prošli jsme se toho dne po druhém mostě, novém, trojském, který snad vydrží, obhlédli vinici, kudy jsme před dvěma lety ještě svobodně stoupali vzhůru a dovláčeli se k trojskému kanálu. Hurá, mají ještě otevříno, od června až do devíti. I když mají jen pivo a utopence. Ale měli byste ocenit, že sortiment na závěr vycházky po Pražské Marině je stylový.

Hostinec U Horkých, Koželužská 8 – Jeden ze dvou zachovalých domů židovské Libně a jediná zachovalá hospoda staré Libně. Jedna z oblíbených hospod Bohumila Hrabala, jak dokazuje úryvek z jeho Vity Nuovy. “Můj muž znal tak dobře ty svoje hospůdky že věděl ve které hospodě svítí okny dopolední slunce a věděl kde svítí slunce odpoledne a míval hospůdky ve kterých to odpolední slunce bylo to samé jako dopolední protože třeba taková hospůdka U Horkých tam už od osmi hodin svítilo ranní sluníčko a tady bývala a ještě je od rána plná hospoda protože tady mají dobré nejen pivo ale i ranní polévky a guláše a vůbec jídla která jsou vedena jako přesnídávky... A pak tady u Horkých sluníčko v poledne se zvolna přesunulo přes střechu jak říkal můj muž jako fotbalista který nůžkami dává góly v pádu a přes hlavu a po jedné hodině už u Horkých svítilo slunce na dvorek a na pánský záchod a od dvou hodin zase to samé slunce nakouklo oknem ze dvora a svítilo a ozařovalo za poledne tmavý lokál.“ Fotka Koželužské ulice Ladislava Michálka evokuje 19. století, ale je z roku 1972.

Metrostav, Koželužská 3 – Na místě bývalého libeňského ghetta stojí centrála Metrostavu, postavená v letech 1999-2000 podle návrhu Petera Lacka, Radka Lampy a Josefa Pleskota. Autoři respektovali, že tu po válce vznikl průchod mezi Koželužskou a Zenklovou ulicí a tento diagonální průchod zachovali, budova B v Zenklově ulici nevyplňuje celou šířku proluky. Parter byl uvolněn pro pohyb lidí a parkování aut. Po dostavění Palmovka Open Park II se sem přestěhovala společnost Subterra, jejímž je Metrostav stoprocentním vlastníkem.

Palmovka Open Park II - Autorem návrhu je opět Josef Pleskot. Nové sídlo tvoří tři propojené budovy s oblými rohy s plochou přibližně 17 000 metrů čtverečních. Výraz komplexu ladí s podobou bývalé centrály Metrostavu, kterou architekt Josef Pleskot navrhoval před zhruba 15 lety. Pro udržení genia loci staré Libně se architekti při návrhu Palmovka parku II nechali inspirovat nahodilostí zdejší původní zástavby. Uličky židovského města s průchody do dvorů připomíná společné přízemí. Palmovka park II byl dokončen v roce 2013.

Palmovka Open park – Projekt, který se začal stavět v roce 2016, navrhl ateliér Aulík Fišer. Budovy staví opět firma Metrostav. Tvoří jej tři budovy, většina z toho připadá na kanceláře, menší část na maloobchodní prostory. Pod všemi budovami bude podzemní parkoviště s kapacitou 250 míst. Součástí projektu je park, který propojí Open park se stanicí metra. Palmovka Open park stojí na místě původní továrny bratří Perutzů, což byla strojní přádelna, tkalcovna a barvírna. Firma Bratří Perutzů měla několik továren na celém území Rakouska-Uherska - např. přádelny ve Varnsdorfu nebo v maďarské Pápě. Je možné, že i muzeum modrotisku, které jsme v roce 2016 navštívili, patřilo do jejich rozsáhlého impéria. Každopádně v Pápě byla tato rodina natolik vážená, že se fotbalový stadion dosud jmenuje Perutzův. My jsme se Perutzovými setkali i na vycházce „Vezměte si klobouky, pojedeme s kopečka“ na Novém židovském hřbitově, kde jejich hrobku v roce 1904 navrhl architekt Jan Kotěra. Po požáru a poté při stavbě Libeňského mostu ve 20. letech 20. století zbyl z rozsáhlé továrny jen komín a jedna z hal na jeho předmostí. Ve 30. letech 20. století se v hale usídlila strojírna Horák a Hlava. V této revitalizované hale, která je technickou kulturní památkou, bude restaurace s kapacitou přibližně 200 míst.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Tato část Docks byla hotova už při naší minulé návštěvě v roce 2013     4) Pohled na Docks z protipovodňové zdi – skutečnost 2018
    2) V Docks in Two zapomněli zavřít vrátka                                                     5) Vize se už naplňuje
    3) Marina Boulevard na poloostrově se teprve staví                                       6) Hospoda U Budyho – svědek starých časů stále přetrvává

Docks, Voctářova – Na místě Českých loděnic, kde se vyráběly sací bagry a čerpací stanice pro závlahy bavlníkových plantáží podél Amu-Darji a Syr-Darji, vzniká exkluzivní bydlení Docks v režii firmy Crestyl. První etapa byla zakončena v roce 2012. Vznikly tři nízkopodlažní bytové domy s celkem 60 byty. V září 2012 byla nainstalována přístavní mola pro lodě dlouhé až 12 metrů. Za nimi vznikla kancelářská budova Dock in One. Přímo s výhledem na říční ramena byla postavena ustupující kancelářská budova Dock in Two. Nyní na poloostrově vzniká Marina Boulevard. V pěti nízkopodlažních domech bude celkem 150 bytů. Marina Boulevard je závěrečnou etapou rezidencí DOCK, vše má být hotovo v roce 2019. Veškerá doprava je umístěna pod areálem, nebo mimo něj.

Palác Svět, Elsnicovo náměstí - Palác Svět je konstruktivistický železobetonový činžovní a obchodní dům se dvěma suterény s biografickým sálem. V prvním patře se nalézala restaurace, kavárna a herna. Palác byl postaven podnikatelem Světem v letech 1932–1934 na místě staré Světovy usedlosti. Svět se chtěl stavbou zapsat do dějin Libně, ale když se finanční úspěch nedostavil, spáchal sebevraždu. Palác je zajímavý i tím, že jeho základy leží pod hladinou spodní vody. Proto je celá budova postavena v olověné vaně. Ta je ovšem prasklá, takže suterény jsou zaplaveny a Palác je dnes díky dlouhodobě zanedbané údržbě v havarijním stavu. Tolik fakta a teď jak tyto reálie popisuje Bohumil Hrabal ve svých Svatbách v domě: Automat Svět jsme měli s Vladimírem rádi, protože paní Vlaštovková měla vždycky dobrou náladu a ještě lepší pivo. Ale když jsme se dozvěděli o historii automatu a paláce a restaurace i biografu Svět, chodili jsme na každý program. Tam, jak se říká v Židech, tam byl statek a statkář se jmenoval Svět. Dumal a shledal, že to, že se jmenuje Svět, není jen tak, Tak prodal všechno a ještě si vypůjčil a vystavěl ten palác Svět. Při premiéře biografu se hrála Potopa, americký velkofilm, ale spodní voda Vltavy! Zatímco na plátně pršelo, jen se lilo a Noemova archa plula průtrží, do suterénu biografu se prodrala spodní voda Vltavy, diváci po kolena ve vodě, ale film se musel dohrát do konce. Tak statkář Svět prodělal milión korun. Zastřelil se. Teď při každém představení jsou slyšet pracující pumpy. Nad restaurací je železný glóbus a nápis SVĚT. Egon Bondy, když jej Vladimír vzal do biografu Svět a slyšel ty pumpy a historii, křičel do žurnálu: Jebem ti boga tryskovego! Tři sta biografů v Praze a jeden jedinej je tam, kde bydlí Vladimír! Kurva fix! A fuj, a fuj! A fuj, plil a křičel, a že to bylo zrovna při žurnále, kde jsme vítali spřáteleného státníka, pořadatelé rozsvítili a vyvedli Bondyho s připomínkou, že jeho křik by mohl mít pro lidstvo nedozírné následky …

Zámecký pivovar, U Českých loděnic 4 – Zámecký pivovar byl nejstarší v Libni, v letech 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknar. Všichni hostinští museli povinně odebírat pivo právě z tohoto pivovaru, v roce 1590 se pivo točilo v osmi hospodách v Libni. V roce 1899 si Zámecký pivovar pronajal První měšťanský pivovar v Holešovicích a zdejší výrobu piva okamžitě zrušil. V roce 1969 byl pivovar přidělen Divadlu S. K. Neumanna, které zde skladovalo kulisy (z té doby existuje foto Ladislava Michálka). Celý areál byl náročně rekonstruován, ale vzápětí zničen povodní v roce 2002.

Löwitův mlýn, U Českých loděnic 6 - Počátky Löwitova mlýna sahají až do 13. století. V roce 1872 se začalo s regulací Vltavy a při této úpravě bylo vysušeno i mlýnské rameno, které obtékalo židovskou Libeň, a mlýn byl zrušen. Budovy poté koupil roku 1883 pekař Jáchym Löwit. V 50. letech 20. století využívala budovu n. p. Zelenina Praha jako sklad brambor. Na konci devadesátých let 20. století byl mlýn rekonstruován, ale povodeň v roce 2002 jej opět poškodila.

U Budyho, Libeňský ostrov – Nedaleko od protipovodňové zdi se nachází hospůdka U Budyho. Od srpna 2010 je jejím majitelem a provozovatelem monarchista Petr Placák. Na Libeňský ostrov devadesátých let a do zdejší hospody U Budyho je zasazen děj filmové komedie U mě dobrý, kterou natočil v roce 2008 Jan Hřebejk. Původní majitel hospůdky, který měl přezdívku Budy, v reálu stejně jako ve filmu hrál hostům na kytaru.

Fotoalbum vycházky...

Zdeněk Němeček, ateliér na Libeňském ostrově - Narodil se v roce 1931 v Luži u Chrudimi. Nepočítáme-li několik pomníků Julia Fučíka, Padlým tiskařům Rudého práva a Pohraničníkům, byl přesvědčený komunista Zdeněk Němeček výhradně sochař sportovních témat. Jako protěžovaný autor měl možnost vytvářet sochařskou výzdobu sportovních stadionů po celém světě (Mexico City, Mnichov, Milán, Moskva, Tallin). Mezi nejznámější pražské realizace patří Hokejista před zimním stadionem na Výstavišti, jehož zmenšená kopie se předává oceněným hokejistům při vyhlašování Zlaté hokejky. Další je např. Poselství před Spartakiádním stadionem na Strahově. Známá je i jeho prolézačka Sputnik ve Stromovce, která nyní stojí u soukromé vily na pražské Babě. Zdeněk Němeček spáchal po Sametové revoluci v prosinci 1989 sebevraždu. Několik jeho plastik je instalováno před autorovým někdejším ateliérem v Libni – Cyklisti, Basketbalista, Míčový kouzelník, Skokanka do vody, Závod, Zvítězím a Olympijská lípa svařená z lodních kotev, která též stojí v Tallinu. Dnes zde sídlí designérské studio Olgoj Chorchoj, zakladatel tohoto studia Jan Němeček je totiž jeho syn. Vrtá vám hlavou, co znamená Olgoj Chorchoj? Je to mongolský písečný červ, zavrtávající se do pouště Gobi.

Libeňský most – Most spojující Holešovice s Libní od roku 1928 byl postaven podle projektu Pavla Janáka a Františka Mencla. Oblouková pole o třech kloubech z prostého betonu jsou považována za největší hodnotu stavby. Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na Holešovické straně pak 780 metrů, což ho činí nejdelším silničním mostem přes Vltavu v Praze. Most od svého vzniku dosud neprošel žádnou zásadnější opravou a je v kritickém stavu. Už delší dobu na něj nesmí auta těžší než 7,5 tuny a po letošní lednové a únorové uzavírce mohu tramvaje projíždět jen rychlostí 10 km/hod. Už podle posudku z roku 2004 byly části mostu poškozeny korozí až na hranu havarijních podmínek. Konzoly schodišť byly silně napadené korozí výztuže, schodiště jsou v havarijním stavu, na některá je omezen přístup. V roce 2004 navrhl Národní památkový ústav vyhlášení mostu kulturní památkou, návrh však byl zamítnut. Podle tehdejšího vyjádření odboru památkové péče Prahy je most architektonicky bezvýznamný a nesplňuje kritéria kulturní památky. V roce 2015 se rozhořel další boj o most mezi příznivci bourání mostu versus rekonstrukce. V lednu 2016 podala návrh na prohlášení mostu za kulturní památku iniciativa Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat. V té době Kloknerův ústav zveřejnil posudek, ve kterém tvrdí, že v případě výstavby nového mostu na stávajících pilířích nebude hrozit takové riziko zpoždění a prodražení jako v případě rekonstrukce stávajícího. Navíc životnost nového mostu bude zhruba sto let bez větších úprav, zatímco opravený původní most by vyžadoval další rekonstrukci už po dvaceti letech provozu. Ale iniciativy mají dnes větší váhu než stavařští odborníci.

Lighthouse, Jankovcova 2 - Maják patří k dominantám Holešovic. Autorem projektu budovy je architekt Moshe Tsur z Tel Avivu. Ten navrhl komplex skládající se z nižší čtyřpodlažní budovy a ze dvou věží o devatenácti patrech.

Ladislavův park, předmostí Libeňského mostu - Na kamenném podstavci pamětní deska s textem: „Tento park byl otevřen 8. 6. 2005. Park postavila společnost Lighthouse Vltava Waterfront Towers spolupráci s povodím Vltavy a Prahou 7. Park je pojmenován po panu Ladislavu Wintersteinovi (1913-2000) který přežil holocaust komunistickou represi a byl prvním konzulem Československa v Izraeli“. A kromě toho byl Ladislav Winterstein otec generálního ředitele společnosti Lighthouse Vltava Waterfront Towers Tamira Wintersteina.

Marina Island, Sandnerova - Developeři Daramis Group a Lighthouse Group nyní dokončují projekt Marina Island. Je zde 340 luxusních bytů, postavených stejně jako Lighthouse podle projektu Moshe Tzur Architects, domy staví společnost Porr. Stavba vyjde na 1,6 miliardy korun. Je zde i 14 luxusních penthousů v nejvyšších patrech s výhledem na město o výměrech od 160 do 336 m2. Výstavba Marina Island byla zahájena na konci roku 2014, zbývající dvě budovy se dokončují v průběhu jara 2018.

Holešovický přístav - Přístav byl vybudován firmou Lanna ve dvou etapách: původně jako přístav ochranný a zimní (1892–1895) a teprve později byl upravován na přístav obchodní (1896–1910). Přístavní bazén má délku 750 metrů a je široký 100 metrů. V roce 1906 bylo při přístavu vybudováno seřaďovací nádraží, jehož vlečka sem byla přivedena z nádraží Bubny. Budovy navrhl František Sander, jsou většinou vysoké do jednoho patra a mají bohatě členité fasády s červeným režným zdivem a bílou omítkou. Od 90. let minulého století přestal přístav sloužit svému účelu a pozemky byly rozprodány developerům. Nejdříve byly postaveny dvě výškové budovy Lighthouse, na které navázala výstavba tzv. Prague Mariny - obytného komplexu podél západního břehu přístavu.

Prague Marina, Jankovcova – Celý projekt postavila společnost Lighthouse. První blok domů od studia Chapman Taylor byl postaven v letech 2007 – 2009, je v něm široký průjezd k řece, kde jsme v roce 2009 při vycházce „Nenápadný půvab pražských fabrik“ bezstarostně seděli. Ale 12. dubna 2012 se z pětipatrové obytné budovy ozvalo praskání, a asi čtvrtina šikmých sloupů, které dům podpírají, se deformovala. Na základě rozhodnutí statika byly evakuovány čtyři vchody, celkem bylo evakuováno asi 30 obyvatel. Zhotovil domu, firma Metrostav zajistil jako náhradní ubytování 28 pokojů v hotelu Hilton. Metrostav provedl náhradní podepření konstrukce sítí železných vzpěr v suterénu a prvním poschodí a 3. května se lidé mohli vrátit do svých domovů. Poté byly v následujícím půlroce zesíleny konstrukční části. Havárii podle odborných analýz způsobilo několik faktorů. Jednak nevhodné technické řešení, chybné napojení betonové a ocelové konstrukce, kdy nebylo zohledněno přirozené tvarování betonu po dokončení stavby. K těmto hlavním příčinám pak přispěl i náhlý rozdíl teplot. Navazující ostře oranžové domy (studio ADNS) vytvářejí souvislou bariéru, nejsou architektonicky tak zajímavé, ale neměly díky tomu žádné problémy. Směrem k Jankovcově ulici jsou postaveny kancelářské budovy, dokončené v roce 2010. Budovy plní i funkci hlukové bariéry mezi Holešovicemi a obytnými budovami v ulici V přístavu. V nově zastavovaném areálu zůstala zachována celá řada původních budov, např. stavby při vstupu do Mariny od hlavní přístavní brány, tak i restaurace s pivovarem přímo na vyvýšeném břehu mezi domy Mariny.

Pivovar Marina, Jankovcova 12 - V letech 1897-1998 v ulici U průhonu holešovický První pražský měšťanský pivovar. Pivovar Marina navázal na tradici vaření holešovického piva. Měděná varna s obsahem 2 000 l stojí hned nad výčepem, vytápění je elektrické. Ostatní technologii si může běžný návštěvník rovněž prohlédnout, nachází se ve sklepě, jehož prosklená stěna je součástí příchozí chodby. Spilku tvoří dva uzavřené tanky po 20 hl. Ležáckých tanků je celkem osm. Lze ochutnat čtyři druhy piva (Přístavní výčepní 10°, Pšeničné pivo 11°, Holešovický ležák 12° a Marina speciál 13°). Piva se čepují jak v levnější české části restaurace, tak i v italské restauraci se středomořskou kuchyní.

Akciový parní mlýn, U Uránie 14 – Stavbu ve stylu moderny s průčelím z režných cihel postavenou v letech 1909-11 navrhl pražský architekt Bohumil Hübschmann. Její plochý kvadratický dekor skládaný z cihel naznačuje vnitřní dělení stavby. Kapacita mlýna byla 210 tun obilí denně. V roce 1960 byly mlýny rekonstruovány a plně elektrifikovány. V devadesátých letech byla technologie demontována a mlýny tak ztratily svůj původní účel. Původní industriální areál v letech 2006 až 2008 přestavěla kancelář CMC Architects na kancelářské prostory. Z budovy mlýnů nyní vystupují prosklené hmoty arkýřů, na východě k nim architekti přistavěli skleněnou novostavbu a s budovou moučného skladu mlýnici propojili pětipodlažním proskleným křídlem. Uprostřed budov vznikl veřejný prostor se zelení, lavičkami a vodní plochou. Rekonstrukce získala v roce 2009 ocenění Stavba roku.

Veřejná skladiště, Holešovický přístav – V roce 1926-28 postavila Českomoravská stavební firma společně s firmou K. Skorkovského na vnější kose přístavního bazénu areál veřejných skladišť. Architekt František Bartoš stavbu navrhl jako železobetonový skelet s plochými stropy nesenými polygonálními sloupy a tuto konstrukci funkcionalisticky demonstroval i na jejím průčelí. I toto skladiště bude zřejmě přestavěno na loftové byty.

Kostel na lodi, Holešovické přístaviště – Sakrální prostor je umístěný na zrekonstruované překladní lodi vyrobené v roce 1925, která naposled kotvila v přístavišti u Hamburku. V roce 2009 ji zakoupila pražská pobočka Mezinárodního křesťanského společenství ICF a započala s její rekonstrukcí. Ta trvala tři roky a vyžádala si šest milionů Kč, které pocházely z veřejných sbírek a darů. Na lodi vznikl prostor pro 200 účastníků bohoslužby, a dále pódium, bar s prostory pro klub. K otevření kostela došlo v březnu 2012.

Přádelna bavlny, Ortenovo náměstí – Leopold Mahler a Adolf Leiner si nechali v roce 1889 firmou bratří Kleinů postavit třípodlažní přádelnu bavlny. Nynější podobu s nárožním vodojemem získala přádelna v roce 1903. Dnes areál využívá Česká pošta.

Ogilvy, Přívozní 2a – Ferdinand Zátka z českobudějovické podnikatelské rodiny si nechal v roce 1910 zřídit nový potravinářský provoz zde v Holešovicích. V roce 1928 k němu přistavěl železobetonovou budovu pro výrobu sodovky a hořčice. Po válce se zde vyráběla Aro-Cola a Citrokola. V roce 2003 byla podle návrhu architektů Jiran-Kohout přestavěna na sídlo reklamní agentury Ogilvy & Mather. Od roku 2012 má nové maskování, vycházejícího z techniky kamufláže válečných lodí. Protože se sídlo nachází v blízkosti přístavu, vypůjčili si kreativci inspiraci z historie námořnictví.

River Lofts, Varhulíkové - Rezidenční projekt v blízkosti břehu Vltavy byl postaven v letech 2006 až 2009. Obytný soubor sestává ze 151 bytů nebo atelierů v pěti objektech se společným suterénem. Všechny objekty mají minimálně šest nadzemních podlaží a na části z nich je navrženo několik dalších ustupujících podlaží. Parkovací stání jsou řešena podzemní garáží. Leták lákal na byty na břehu Vltavy, ale místo výhledu na řeku mají obyvatelé výhled na cizí staré garáže, ubytovnu a betonárku.

Prazelenina, Varhulíkové - Lidé, kteří si chtějí v komunitní zahradě vypěstovat vlastní plodiny, zaplatí pěstitelský poplatek tisíc korun za sezónu. Za ten mají k dispozici pozemek o velikosti 1 x 1 metr čtvereční, a také nářadí, vodu i hlínu. Přesto je zájemců víc než metrů čtverečních. V současné době tu má svůj pozemek okolo 130 lidí, kteří tu nechodí jen pracovat, ale i relaxovat. Důkazem je údajně bilance dvou bas piv, které se vypily během dvou prvních dní. Součástí zahrádky je i karavan, který původně sloužil jako pouťová střelnice. Dnes je z něj bar, kde se mohou zahrádkáři osvěžit během pěstování i po něm a který je přístupný i zájemcům zvenku.

Blok domů, U Vody – Blok figuruje v povídce Oscara Ryby U Kahudy v knize Žiju si jak Rybouac.

Hostinec U vody, U Vody 1 - Hostinec z Obecné školy, kde kluci vykouřili hosty, aby táta Hrušínský šel domu, se nachází v Elektrárenské ulici ve Vršovicích. Bořivoj Penc, spolužák Zdeňka Svěráka od první třídy, hrál harmonikáře, kterého Hrušínský obehrál v kartách o jeho harmoniku. To se stalo, ale v opačném gardu. Harmoniku vyhrál jeho strejda v kartách, samozřejmě hraných falešně a tu harmoniku Bořivojovi pak daroval. Ve filmu je výčep z této nyní již zrušené hospody v Elektrárenské ulici, ale místnost s kartami se točila zde.

Ferrona, U Pergamentky – Společnost Ferra a. s. byla založena rodinou Bondyů v roce 1829 a usídlila se zde v Bubnech v roce 1869. Tady se kupříkladu kompletovala hala nad kolejištěm pro Hlavní nádraží v roce 1906. V novém československém státu vznikla spojením s dalšími firmami akciová společnost Ferra. Její ústředí sídlilo ve vlastním paláci Na Florenci, expandovala do Bosny, na Slovensko a v Holešovicích - mezi dnešními ulicemi U Pergamenky, Vrbenského, Jankovcova a Argentinská - tehdy vyrostlo, jak psaly noviny, „rozsáhlé, dokonale technicky vybavené“ skladiště. Soubor budov postavených v letech 1928-29 sestával ze skladů, a přístřeškem vlečky, která byla napojena na Severní státní dráhu. Josef Kříž je navrhl jako subtilní ocelové skelety s fasádami z geometricky skládaného režného zdiva. V interiéru se zachovaly dva mostní jeřáby a úzkorozchodná dráha s vozíky a výtahy. Na jaře 2018 jsou sklady bourány a místo ocelové skladištní haly postaví Finep v Holešovicích 400 bytů, nazvaný Bydlení Jankovcova. Stát zůstane patrová, památkově chráněná administrativní budova s vrátnicí, hlavní skladištní hala z větší části zmizí a mají zbát jen ocelové nosníky zakomponované do nově pojatého prostoru.

Zátory – Od druhé polovina 19. století do poloviny 20. století zde byla obytná rybářská čtvrť. Původní stará zástavba byla zbourána a místo ní vznikla panelárna, Holešovická přeložka a později stavba metra C. Panelárna Prefa zde vyráběla v letech 1961 – 1989, od roku 1989 až do roku 2013 zde působila betonárka WOLF Prefa. V roce 2013 převzala areál o rozloze 54 300 m2 společnost Geone, která zde připravuje zástavbu. Zatím zrekonstruovala administrativní budovu a v roce 2016 připravila projekt Geone Marina. Do roku 2022 by zde mělo v RiverOff vyrůst pět kancelářských budov, dvě budovy apartmánů, sídlo společnosti, wellness, industriální loftová studia, restaurační loď a dvě přístaviště.

Rámusák – Roku 1977 byla uvedena do provozu tramvajová trať Nádraží Holešovice - Ke Stírce, která měla po dobu stavby nového mostu Barikádníků nahradit původní trať vedenou ulicí V Holešovičkách. Jako dlouhodobé provizorium byl pro trať postaven ocelový trámový most. Provoz na trati byl zahájen v roce 1977, ale již za dva roky provozu byly na konstrukci mostu objeveny trhliny, a proto byla v roce 1980 na celé trati přerušena doprava. Na původní pilíře postavili ženisté v roce 1980 provizorní příhradový most. Po mostě vedly vedle kolejí dva úzké nouzové chodníčky, na něž byl veřejnosti vstup zakázán. Most vydržel 34 let, od roku 1980 - až do roku 2014, kdy byl zbourán, neboť jeho funkci převzal nový Trojský most. . Lidově byl nazýván „Rámusák“. Nyní je na zbylém pilíři na levém břehu téměř nepřístupná vyhlídka.

Trojský most - Silniční a tramvajový most přes Vltavu byl otevřen v říjnu 2014. Slouží místní dopravě a nahrazuje původní provizorní tramvajový most. Délka mostu je 262 metry, most překonává Vltavu bez podpory usazené přímo v řečišti plochým ocelovým síťovým obloukem. Vzhledem ke své délce je přitom oblouk velmi nízký, pouhých 20 metrů, v poměru výšky k délce konstrukce 1:10 jde o nejplošší síťový oblouk na světě. Most se stal politikum poté, co se ukázalo, že došlo k navýšení původně kalkulované ceny tunelu Blanka a navazujících staveb Městského okruhu. Mluvčí Metrostavu uvedl jako příklad navýšení právě Trojský most. V zadávací dokumentaci byl jednoduchý most v ceně asi 400 milionů Kč, po uzavření kontraktu s Metrostavem však vyhlásilo město Praha konstrukčně-architektonickou soutěž, kterou vyhrál most zcela jiný, a tím pádem výrazně dražší. Tím došlo k navýšení jeho ceny, most nakonec stál 1,2 miliardy. Ovšem ti samí, kteří vykřikovali, že most za tuto cenu je příšerně předražený, nyní vyžadují, aby se Libeňský most neboural, ale opravil za přibližně stejnou sumu.

Popelářka, Pod Lisem 4 - Vinice Popelářka v 16. století náležela Jakubu Popelářovi a po něm byla pojmenována. Roku 1860 koupil usedlost majitel Trojského zámku, kníže Windischgrätz. Jeho syn poté prodal Popelářku Vlastenecké společnosti, která sem přestěhovala z vinohradské Kozačky Pomologický ústav a později zde založila vinařskou a ovocnářskou školu. Značné zásluhy o ní měl syn Boženy Němcové Karel, který byl ředitelem ústavu až do své smrti v roce 1901. Podle Maxe Broda do Pomologického ústavu docházel i Franz Kafka, který zde pracoval v jeho zahradách a sadech. V roce 1934 byl ústav s ohledem na nedostatek nových kvalitních pozemků v Troji přeložen do Ruzyně. Místo něj se zde usídlil Elektrotechnický zkušební ústav. Přední patrová budova je dvoupodlažní barokní stavba, severní trakt byl po roce 1830 přestavěn klasicistně – jde o bývalý lis se sklepem a sýpkou. Dnes je dům opuštěný, ve svahu nad usedlostí byla opuštěná zahrádkářská kolonie, kterou jsme navštívili v dubnu 2016 při vycházce Pražské výletní restaurace. Nyní je ve svahu obnovená vinice. Od roku 2017 patří Zdeňku Zilvarovi.

Vyústění tunelu Blanka v Troji - Rozsáhlá stavba je součástí severozápadní části vnitřního městského okruhu. Celková délka třech tunelů činí 6 382 metrů. Začíná na Malovance a vychází na povrch v Troji. U vyústění tunelu na mimoúrovňové křižovatce Pelc-Tyrolka se okruh kříží s novým Trojským mostem. Mnozí automobilisté, kteří projedou Blankou pod Vltavou, se vracejí zpět do Holešovic po Trojském mostě. Zřejmě cesta tam a zase zpátky je výhodnější, než jízda přímo po povrchu.

Loděnice Troja, Areál vodních sportů, Vodácká 8 - Loděnice Troja není zajímavá pouze unikátním kanálem pro divokou vodu, ale je zde i restaurace.

« NAHORU

---

© 2016
Autorkou vycházek je Zuzana Vlachová
Webmaster Jana Vorlová