Hornoměcholupský dvůr - Tzv. zámeček – novogotická hranolová budova stával na severovýchodní straně návsi. Původní tvrz ze 14. století nechal po roce 1880 baron Ludvík Malovec novogotiky přestavět. Věž s novogotickým cimbuřím byla dlouho dominantou Horních Měcholup. V roce 1983 však i ona ustoupila výstavbě sídliště. Před demolici dvora na přelomu 70. a 80. let se uvažovalo, že „zámeček” bude zachován a bude sloužit jako kulturní dům. Nakonec ale vyhráli zástupci demolice a na původním půdorysu „zámečku“ vznikla budova nová. Ta sloužila jako úřad a knihovna, posléze jako kulturní centrum Varta.

Kaplička, Křimická - Po roce 1880 dal majitel měcholupského dvora, krajský hejtman baron Ludvík Malovec z Hradce Králové, postavit na návsi zvoničku s malým zvonem. Vydržela tam necelých sto let - do roku 1978, kdy původní náves i s kapličkou srovnána se zemí. V listopadu 1989 byla vybudována nová zvonička od sochaře Antonína Hepnara. Ta nyní stojí na jiném místě - na rozhraní starých a nových Měcholup. Zvon je původní, pochází z roku 1881.

Javorová čtvrť, Modenská – Postaveno v letech 2014 – 2016. Spolu s byty tu vznikly velké zelené plochy s parkovou úpravou, javorovou alejí, lavičkami a dětskými hřišti.

Fotoalbum vycházky...

Vyhlídkový bod, Mantovská - Navážkou přebytečného zemního materiálu vznikla halda, ze které je kruhový výhled do okolí i na novou Javorovou čtvrť.

Fantův mlýn, Dobrá Voda - Zaniklý mlýn stojí proti ústí Dobré vody do Botiče. Nejstarší zprávy o mlýně jsou z 16. století, ale zřejmě vznikl již ve 14. století. Písemně je doložený v roce 1659, nejstarším doloženým majitelem mlýna byl Samuel Fanta Nuselský. V roce 1740 byl mlýn obnoven a přestavěn do podoby, v níž zůstal zachován až do požáru v roce 1960. Od roku 1975 zde byl chov koní s novou obytnou budovou a stájemi. Koncem 90. let minulého století však budovy zpustly, úplnou zkázu objektů poté dokončili bezdomovci. Dnes jsou na místě pouze zbytky obvodových zdí. Původní podoba mlýnu se údajně zachovala na obrazu Oty Bubeníčka a ve filmu Lucerna podle divadelní hry Aloise Jiráska, který se na Fantově mlýně natáčel v roce 1925. Ruiny mlýna nyní vlastní významný český právník JUDr. Aleš Rozehnal.

Křeslice – První zmínka o vsi je z roku 1324, kdy ji Oldřich z Říčan daroval staroměstskému klášteru sv. Anny. Žije tu zhruba tisíc obyvatel. Byly připojeny k Praze v roce 1974. Křeslice a její starosta Antonín Zápotocký se proslavily bojem proti Vestecké spojce, která by měla propojit brněnskou dálnici D1 a Pražský okruh.

Křeslické skalky - Etážový lom se nachází přímo ve vsi, ve svahu spadajícím k Botiči. Lom byl otevřen ve 30. letech 20. století, těžila se zde prvohorní břidlice. Koncem 20. století byl parkově upraven. Na spodní etáži je malé jezírko, v současnosti vyschlé. Z horní hrany je výhled na Jižní Město.

U 2 dubů, K Čestlicím – Památný dub s obvodem kmene 3,5 metru a výškou 26 metrů je největší z pětice dubů vysazený zřejmě někdy na sklonku 19. století. Dub letní stojí přímo před úřadem v Křeslicích a restaurací "U 2 dubů".

Kaplička, Křeslice – Byla postavena v roce 1948.

Hospodářský dvůr Štít, Ke Štítu 33 - Původní tvrz nad údolím Botiče stála v těchto místech již v 15. století. V následujícím století došlo renesanční přestavbě, poté v baroku byla tvrz rozšířena do dnešních rozměrů. V roce 1822 se stavba přeměnila na hospodářský dvůr a získala současný vzhled. Kolem dvora se tyčí budova se třemi křídly, z nichž jedno je třípatrové se zazděnými okny, protože sloužilo jako sýpka a z východu jej uzavírá kamenná zeď s bránou. Dvůr proslul za Rakousko-Uherska jako centrum chovu a šlechtění koní, právě odtud získávaly koně vojenské pluky dragounů. V roce 1958 byla stavba prohlášena kulturní památkou. V současnosti chátrá.

Milíčovský les - Milíčovský les byl založen v 18. století jako obora s bažantnicí. V 19. století byl známým loveckým revírem, o jehož slávu se postaral Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, mimo jiné zakladatel průhonického parku a rakousko-uherský ministr orby. V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou o rozloze 80 hektarů. Památka zahrnuje lesní komplex s přilehlými rybníky mezi sídlištěm Jižní Město a dálnicí D1.

Milíčovský rybník – Vznikl s ostatními rybníky v 18. století. V minulosti byl zhruba dvakrát větší. Vodní poměry v oblasti rybníků se výrazně změnily při stavbě sídliště Jižní Město. Došlo k odvodnění Milíčovského potoka a v důsledku toho klesá hladina rybníka. V současné době se rybník odbahňuje.

Milíčovský vrch - Milíčovský vrch (309 m. n. m.) je asi 20 metrů vysoký kopec na jihu Jižního Města. Jedná se o rozsáhlou deponii výkopového materiálu ze stavby sídliště a druhého úseku trasy metra C na Háje na konci 70. let. Kopec tvoří val, který odděluje sídliště Háje od Milíčovského lesa.

Kateřinky - Kateřinky jsou součástí městské části Újezdu u Průhonic, ovšem žije v nich asi 85 procent obyvatel, v Újezdu zbylých 15 %. Počet obyvatel se prudce zvýšil v posledních dvou desetiletích díky výstavbě panelového sídliště Kateřinky v roce 1993 a bytových domů Nové Kateřinky v roce 2004. V roce 2004 se přesunul i místní úřad z návsi v Újezdě na Kateřinské náměstí v nové zástavbě.

Historie výstavby protihlukového valu v Kateřinkách - V souvislosti s výstavbou dálnice D1 (otevřena v roce 1974) byla plánována v Kateřinkách výstavba protihlukového valu, který měl chránit bytovou zástavbu před hlukem a exhaláty z automobilové dopravy. Projekt protihlukového valu byl zpracován v roce 1985. O deset let později v roce 1995 byla dokončena studie výstavby valu a zahájena jednání k vydání územního rozhodnutí. V roce 1996 stavěla MČ Praha - Újezd kanalizaci v obci. Městské části v té době došla trpělivost, a tak v rámci této výstavby začala v roce 1997 vyvážet vytěženou zeminu do místa budoucího valu. Státní orgány začaly okamžitě jednat. Tím že Újezd začal stavět protihlukový val bez územního rozhodnutí a stavebního povolení, porušil zákon. Po volbách a zvolení nového starosty došlo v listopadu 1997 k pozastavení navážky valu a probíhala jednání k legalizaci stavby. Dne 31. 3. 1998 OÚR MHMP odpověděl, že vzhledem k tomu, že on na tuto stavbu žádné územní rozhodnutí nevydával, požádal odbor výstavby MČ Praha 11, aby provedl příslušná opatření k odstranění stavby. V září a listopadu 1998 opakovaně úřad MČ Praha-Újezd žádal o vydání dodatečného stavebního povolení na stavbu protihlukového valu. A MÚ MČ Praha 11 opakovaně stavební řízení přerušil z důvodu nedoložení dokladů potřebných pro stavební povolení. V květnu 2000 MÚ MČ Praha - Újezd opět požádal o dodatečné povolení terénních úprav podél dálnice a tentokrát se zadařilo - v červnu 2000 MÚ Praha 11 dodatečně povolil terénní úpravy. Ty spočívaly ve vybudování zemního valu v délce 475 metrů v souběhu s dálnicí D1, navazující na stávající val vybudovaný nelegálně v této lokalitě. Součástí zemního valu je podchod, který navázal na stávající podchod pod dálnicí. A tak se dobrá věc podařila. 26 let po dostavění dálnice se občané dočkali povolení postavení protihlukového valu.

Šeberov – Byl připojen k Praze v roce 1974. Žije zde asi 3000 obyvatel.

Stáj Trojan, K Vrbičkám 30 – Jezdecký areál vznikal postupně z bývalého hospodářství od roku 1982. Postupem času začalo přibývat koní vlastních i ostatních patřících jiným majitelům, došlo k výstavbě stájí a jízdárny. Nyní Stáj Trojan nabízí výuku jízdy na koních, vlastní kočáry, které nabízí k filmování či na pohřby. V jejich kočáru vezli na pohřeb v září 2018 Jana Kočku ml.

Kovářský rybník, Šeberov - Rybník (1,4 ha) ležící přímo v zástavbě Šeberova, po jeho hrázi prochází hlavní silnice. V roce 2016 byl obnoven. Na zamrzlém Kovářském rybníku vyrůstal Tomáš Hertl, nyní útočník San José Sharks. Trénoval zde dlouhé hodiny střelby na bránu. Bydlí totiž v nedaleké ulici K Rozkoši.

Centrum Šeberova – Byl zbourán statek a upravena plocha. Kavárna Špejchar nabízí jen lahvové pivo.

Modlitebna církve bratrské, V Ladech 10 - Moderní kostel se zvonicí vznikl přestavbou jednoho ze statků, který daroval církvi v polovině 90. let 20. století Karel Machala. Kostel byl postaven v letech 2000 – 2001. V roce 2017 byla provedena ještě přístavba.

Koleje Jižní Město, Chemická - Komplex pěti vysokoškolských kolejí byl postaven v rámci výstavby sídliště Jižní Město II. Celková kapacita kolejí je téměř 5 000 studentů. Na začátku 80. let 20. století strana a vláda ve své nevyzpytatelné moudrosti rozhodla, že v pustině na kraji Kunratic vybuduje koleje pro studenty Vysoké školy chemicko-technologické, která odjakživa sídlí v Dejvicích na Kulaťáku. Kromě chemiků tu jsou ubytování ještě studenti VŠE, jenže součástí komplexu je i budova této vysoké školy, takže ekonomové to mají na výuku cca 2 minuty. Zatímco chemici jezdí každý den - už 37 let - ráno z Kunratic do Dejvic a večer zpět z Dejvic do Kunratic. Koleje jsou pojmenovány po řekách: Blanice a Vltava, Otava, Sázava. A tipněte si, kde bydlí studenti VŠCHT. Ve Volze! Po sametové revoluci se uvažovalo o změně názvu, například na Volyňku nebo Vydru. Ale k hlasování nakonec nedošlo, zřejmě proto, že by Dopravní podnik musel přejmenovat i přilehlou autobusovou zastávku.

Spojovna, U Kunratického lesa 1801 - Na rozhraní Kunratic, Chodova a Šeberova založili obyvatelé těchto pražských čtvrtí pivovar s mottem Pivaři všech čtvrtí, spojte se Byl otevřen v květnu 2018. Pivovar leží hned vedle vysokoškolských kolejí Jižní Město, proto má na čepu tři svrchně kvašená piva: světlou jedenáctku Kunratický Študák, pšeničnou dvanáctku Chodovský Kravaťák a anglický stout čtrnáctku Šeberovský Fešák. Kromě toho nabízí výběr toho nejlepšího ze spřátelených pivovarů Hostivar a Trautenberk.