87a. Čtrnáctkové kulturní léto 2019

květen – září 2019

navštíveny: 22. patro Kupy, Kuželna Horská, Františkovy lázně v Řevnicích, Dvůr Kobylisy, Výletná, Long Island, Hadovka, Hostivar 2, U prezidentů

Jaké byly návštěvy zahradních restaurací

Kupa, pozvánka - Tak máme za sebou Stezku a nevšední oslavu 7 x 5 x 14. A už opět míříme vzhůru za další hranicí všedních dnů. Příští hospoda bude v úterý 2 x 14. 5. (tomu, kdo kromě determinantů nezvládá ani násobilku, prozradím, že je to 28. května). Čísla jsou od toho, aby se s nimi dalo kouzlit, a tak jsme se šéfem toto datum a úterý k tomu označili jako Dvojnásobný XIVejt. Sejdeme se v 18 hodin v Kupě na Jižním Městě, Kupeckého 4. A jak se tam dostat?: Metrem dojedete na Háje. Vystoupíte směrem ven z města. Když zahnete doleva, uvidíte z terasy dvojče - nejvyšší budovu spojenou nahoře můstkem. Na zadní budově je sice napsáno Ubytovna, ale vejděte dovnitř, vyzvedněte si ve vrátnici papírovou kartičku "Návštěva" a vyjeďte výtahem do nejvyššího 22. patra. Tam je restaurace se salónkem, kde je dokonce muzika vítána. Takže nástroje s sebou, ať si můžeme zazpívat s výhledem na celou Prahu. Ceny mírné, počítejte spíše se studenou kuchyní.

Kupa, 28. 5. 2019 - Zatímco pro Stezkovou oslavu si šéf uzurpoval šéf číslovku sedm, včerejší XIVejt byl ve znamení dvojek. Byl mimořádně 2 x 14. května, takže dvojnásobný, a to ve dvojčatech, ve 22. patře. Nejvyšší budova Jižního Města sice patří ministerstvu vnitra ČR, ale řídící důstojníci se rozhodli otevřít ji i plebsu. Stačí najít správný vchod s krycím názvem Ubytovna, vyzvednout si na vrátnici ušmudlanou papírovou kartičku, ve které je bezpochyby ukryt nějaký důmyslný vyhledávací čip, a zmáčknout ve výtahu nejvyšší číslo - dvě labutě. Restaurace se od dob socíku moc nezměnila, personál taky ne, ale ty výhledy!!! Postupně jsme se dotrousili do salónku, hudba začala hrát (a hrála nám celý večer) a my jsme odbíhali tu do restaurace, tu do chodby u záchodků a prohlíželi si Prahu z nezvyklého úhlu a nezvyklé výšky. V pražském oparu Hradčany nešlo rozeznat. Pak se stal zázrak. Setmělo se a všude pod námi se rozzářila světla. Najednou jsme nebyli na Jižáku v ubytovně ministerstva vnitra, ale na Eiffelovce. A pod námi… Bon soir, mademoiselle Paris!
P. S. Expedice O2 byla tak hezká, že jsem se z té krásy dosud nevzpamatovala. A že nevíte, co O2 znamená (nezaměňovat O s bezvýznamnou nulou)? Stačí napovědět, že jsem od Petry a Luboše Mart. dostala ve 22. patře 2 kytky – jednu za Divokou a druhou za Tichou Orlici.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Kuželna - třešně k pivu, neznáme nic lepšího                                           4) Teď už je to slavící miš maš
    2) Sedli jsme si k podlouhlému stolu                                                             5) Vítají nás Františkovy lázně
    3) a hudebníci obsadili hráčký stolek                                                             6) Jen Čtrnáctka přijela vlakem, ostatní na kole

Kuželna, pozvánka - Éru zahradních restaurací zahajujeme tradičně v kuželně Horské, a to v úterý 11. června. Budeme tam už podvanácté, tak tam trefíte a můj popis přístupu by vás jen zmátl. Jen připomínám: Když si přibalíte teplé spodní prádlo, nebude vám určitě zima a třeba tím zaženete i zimu. A druhak – všechny zahradní restaurace začínají v šest, opakuji v 18 hodin, ergo i ta v Horské.

Kuželna, 11. 6. 2019 - Tak už jsme v Kuželně byli po dvanácté, ano po dvanácté. Tentokrát bylo teplé spodní prádlo opravdu zbytečné, ještě při odchodu před jedenáctou bylo vedro. Ale jinak tam bylo zase fajn. Mezi tlačenkou a pivem jsme pojídali třešně a ořechy z našich zahrádek. Účastníci expedice si ještě jednou zařvali O-O-O ÓÓÓ2 a pak už se hrálo. Naštěstí. Tím, že naši hudebníci tentokrát neotáleli a začali hned hrát, vytlačili jsme Zelenáče hrát vytříbený bluegrass dovnitř ke kuželkám.

Františkovy lázně, pozvánka - Už jsem to psala, ale musím to zopakovat. V úterý 25. 6. pojedeme do Františkových lázní. Celých čtyřicet let chodí Mohamed ke Čtrnáctkové hoře, tak teď jednou pojedeme za Mohamedem my. A neděste se, nemusíme až do lázeňského trojúhelníku, stačí vystoupit v Řevnicích. A neopouštět prostor nádraží. Hned přímo u nástupiště vlevo jsou bahenní Františkovy lázně. Pavel nám v zahrádce (musíte projít podzemním bunkrem) zajistil od 18 hodin tři stoly. Tak mu neudělejte ostudu a přijďte včas a v hojném počtu. My mladí bychom mohli spojit své peněžní síly a jet společným vlakem v 17:29 z Hlavního, či 17:38 ze Smíchova.

Františkovy lázně, 25. 6. 2019 - Zpočátku to vypadalo, že tři zamluvené stoly jsou zbytečný přepych, ale nakonec k Mohamedovi, tedy pardon k Pavlu Tichému, do Františkových lázní dorazilo dobře přes dvacet Čtrnáctkářů. V pravidelném taktu vyplivoval vlak do stinné zahrádky skupinky vyprahlých žíznivců. Dokonce ani Pažout nebyl poslední, po něm ještě přijeli rovnou z opravdických Františkových Lázní opravdický František s Věrou a jako poslední Jirka Staněk se Stáňou. Zatímco do hospody jezdili všichni na pivo zásadně bez helmy (včetně Mirka Škrabálka), Stáňa dorazila bez kola zato s helmou. A nejen to. Ve vlaku odchytla ex-starostu Řevnic a dovlekla ho k našim stolům. Tak tu sedím se Všeradem, ex-starostou a Medvědem (ano i Honza M. po téměř neúspěšném boji s označovačem lístků dorazil) a nenadáváme jako jeden. Je nám totiž spolu moc dobře.

Dvůr Kobylisy, pozvánka - A za čtrnáct dní se z jihu (mají tam děsné vedro) přesuneme na drsný sever. Pojedete metrem do stanice Kobylisy a vystoupíte směrem k zastávce tramvaje 3, 10, 17 nebo 24. Hned u zastávky (naproti stanice metra) je vchod do Dvora Kobylisy. Nabízí sice všechno bio – zeleninu, med i klobásy. Ale když se proklestíte trhovci, tak úplně vzadu je stánek a tam mají Sedmý schod a ve stínu lípy i lavice. Tak tam budeme. Opakuji v úterý 9. července od 18 hodin.

Dvůr Kobylisy, 9. 7. 2019 - Včera jsme se sešli na zahrádce ve Dvoře Kobylisy. Přes den se tu prodávají biopotraviny, ale vzadu za všemi těmi ovčími sýry, brokolicemi a croissanty se ukrývá stánek, kde čepují Žatec. Tam jsme obsadili stůl a ještě jeden stůl a chodili si ke stánku pro pivo a přes ulici do Alberta pro jídlo (salám dostal přednost před rukolou). A pak přišel čerstvý dědeček, po něm hodný strejda a nakonec i šťastný tatínek. A mohlo se slavit. Pijeme na Magdalenku, na 7. 7. a na 14:14. To to těm mladým všechno tak krásně vychází! Pak se setmělo, společnost se zvolna začala ubírat domů. Zbyl tu jen tatínek, strejda a zasloužilý tatínek. A Věra a já a zrádný Sedmý schod.

Výletná, pozvánka - Další hospodu, v úterý 23. července půjdeme na Letnou. Ne na pláň, ale do Výletné. Teď pozor, po zkušenostech z ulice Na Veselí, kde poprvé i podruhé seděla část Čtrnáctkářů v té druhé hospodě, věnujte pozornost dalšímu popisu. Na hraně Letenských sadů je velká zahradní restaurace u Letenského zámečku. Tak tam NE. Když půjdete po pláni od Hradčanské, narazíte nejdříve na hospodu Na Baště. Tak tam taky NE. Výletná je uprostřed mezi nimi u tenisových kurtů a dřevěné klubovny (mimochodem památkově chráněné asi jako zimní stadion Štvanice). Prostě pokud nad vchodem neuvidíte nápis Výletná, nevcházejte. Ale když už budete špatně u Letenského zámečku, jděte se podívat ke stavební ohradě přímo na hraně. Tam totiž končilo kryté pohyblivé schodiště od Štefánikova mostu. Na místě dolní stanice teď ústí Letenský tunel, ale horní stanice je již téměř opravena. Schody pomáhaly zvládat nápor fanoušků na zápasy Sparty a Slavie, které tehdy obě sídlily na Letné. Schody fungovaly jen krátce - od roku 1926 do roku 1935. Takže je štěstí, že film Muži v offsidu byl natočen v roce 1931 a tvůrci ve filmu zachytili nejen, jak fanoušci přepadávají z otevřených tramvají při cestě na derby, ale i jejich cestu po jezdících schodech. Podívejte se na ukázku z filmu – schody jsou hned na začátku. A pak rovnou do Výletné!

Výletná, 23. 7. 2019 - Tak jsme se včera snad všichni šťastně sešli na Výletné. První stůl jsme obsadili hned, druhý se uhnízdil až po několikerých šachových rošádách. Stali jsme se členy klubu a jako takoví jsme měli právo stát ve frontě na všechno. Dokonce byly i kytary, ale ty majitelé vytáhli, až když už jsme byli zase jedna rodina, tedy jeden stůl. A pak JaVor s Michalem hráli až černočerné tmy a posledních objednávek. A ještě jedno foto. Chápu, že ti, kteří usilovně hledali Výlevnu, neměli energii se pídit ještě po lanovce. Tak ještě posílám včerejší stav konečné stanice lanovky, pozdějších jezdících schodů na hraně Letné.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Horní stanice lanovky na Letnou                                                               4) Už jsme dovlekli druhý stůl
    2) Stačí přejít lávku přes Rokytku a jsme na Long Islandu                             5) Teď už jsem skoro plná sestava
    3) Zrovna se nějaký milionář vrací z práce domů                                           6) Zavítala mezi nás i delegace z Dálného východu

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Nouzové osvětlení na Long Islandu                                                       4) Nakonec nás bylo deset malých černoušků
    2) Jak někdo může říct, že Hadovka neexistuje, nechápu                         5) Tento způsob léta …
    3) A dokonce má i střechu                                                                           6) Ale neva, máme dobrou náladu!

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Hostivar 2 je k nerozeznání podobný Hostivaru 1                                 4) A ti, co se k nám nevešli, hned vedle
    2) Ale u dvojky je golfové hřiště                                                                 5) Už se pomalu stmívá,
    3) Sedli jsme si rovnou ke stánku                                                               6) až nastala egyptská noc

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Prezidenti se nám ukryli mezi vilky a za smrčky                                       4) I na zahrádce nám oči přecházely z výzdoby okolo
    2) Pochůzkáři vědí, už jsme tu před Vánoci byli na Posedlostech               5) Poslední zmrzlí Mohykáni
    3) Na zimní zahrádce péřovka bodne                                                           6) Nelekněte se baby toaletářky