91a. Čtrnáctkové zahrádky v době koronaviru

duben - červen 2020

navštíveny: Sokol Bílá hora, Klamovka, Admira Kobylisy, Na hradbách, Střešovická vozovna, Kotva, U Prince, Nebozízek, U Čertovky, U Magistra Kelly

Jaké byly návštěvy zahradních restaurací

    1) Vítá nás Sokol Bílá hora                                                                         4) Pokus o skupinové foto
    2) Lehce zakuklená Čtrnáctka                                                                   5) Hrstka statečných Moravanů zůstala až do osmé
    3) Lékařská přednáška naší doktorky přes všechno                                 6) První stůl na Klamovce se rychle zaplnil

Bílá hora pozvánka: Příští úterý (21. 4.) sice není termín naší pravidelné hospody, ale má být hezky. Tak bychom si mohli střihnout krátkou návštěvu hospody. Zjistili jsme, že na hřišti Sokola Bílé Hory nejen točí pivo, mají klobásy, párky v rohlíku a další, ale hlavně se tam dá sedět! Vyřešili to tak, že stoly a lavice od výčepu přesunuli zhruba o padesát metrů dál. Takže se dá pohodlně sedět tam nebo na tribuně. Tam je tolik sedaček, že bychom mohli mít i dvoumetrové odstupy, jen bychom si zřejmě museli vzít naslouchátka, abychom se slyšeli. Takže asi jediný problém je, že to je pro mnohé z ruky. Každopádně pokud ne, tak sedněte na tram 22 nebo 25 a dojeďte na stanici Malý Břevnov. Hned u stanice vpravo začíná ulice Moravanů, která vás dovede až k hřišti a hospodě přímo u zdi obory Hvězda. Sraz je v šest, v osm oficiálně zavírají. Kdo by chtěl dojít do hospody pěšky, máme sraz s Lenkou ve čtyři na Pohořelci u stanice tramvaje.

Sokol Bílá hora, 21. 4. 2020 - Nebyla jsem si jista, zda Čtrnáctková hospoda na bělohorské pláni je dobrý nápad - 400. výročí bitvy se nebezpečně blíží. Z Pohořelce jsme ve čtyři vyrazily jen čtyři. A hned jsme se zasekly ve Strahovském klášterním pivovaru na víně (pivo mají ti křesťani nekřesťansky drahé). To víno a výhledy nás tak zdržely, že jsme přišly na fotbalové hřiště až v půl sedmé. Nikdo nás nesháněl, tak jsem se domnívala, že v tomto počtu zůstaneme i na pláni. Ale co to? Stůl obsypaný zakuklenou Čtrnáctkou, s námi už nás bylo hodně přes čtrnáct!. A všichni v družném hovoru. Naše doktorka na všechno Alla nás vehementně přesvědčuje, že nošení roušek venku je blbost. Ale stejně při pokusu o skupinové foto vyzněl souboj roušky-neroušky tak nějak nerozhodně. Pak nás ještě přišli zkontrolovat hasiči, ale ani tehdy žádná pokuta nepadla. Je vidět, že Čtrnáctka teď necourá po šesté venku. Jinak by zjistila, že přísloví o dubnu a kamnech má něco do sebe a nenavlíkla by na sebe lehké letní bundičky. Takže v sedm začal postupný úprk a nakonec zbyla u ohradní zdi jen hrstka statečných Moravanů. Nepadli jsme, a tak považuji Bílou horu za docela dobrý nápad!

Klamovka pozvánka - Důkazem je to, že si účastníci vyžádali další čtrnáctkovou hospodu. Takže jestli počasí vydrží i příští úterý – to znamená, že nebude pršet – mráz, jak jsme si vyzkoušeli, skoro nevadí, bude další hospoda. Frakce Praha 5 a okolí si vymohla Klamovku. Dá se tam dojet tramvají 9, 10, hospoda je v parku nad stejnojmennou stanicí. A sejdeme se už v půl šesté, ať dáme šanci i těm bez teplého spodního prádla. Zároveň mějte oči otevřené a koukejte, kam bychom mohli jít příště. Podmínkou kromě točeného piva jsou aspoň lavičky, kde možno spočinout a křoví, kam lze odskočit.
Naši meteorologové mění názory asi jako Prymula, jednou má být v úterý sluníčko, jednou pršet. Teď už hrozí jen bouřkami. Ale všem navzdory se stejně sejdeme! Takže o půl šesté na Klamovce. Kdo by se chtěl předtím projít, je sraz o půl čtvrté (15:30) na stanici metra Nové Butovice. Z jedné strany hlavní ulice jsou stanice busů, z druhé takové náměstíčko. Tam je taky restaurace PUB. Nabízí jídlo s sebou, tak by nám snad mohli natočit i startovací pivo. Takže přesné souřadnice srazu je hladové okénko the PUB.

    1) Druhý stůl                                                                                           4) Na hřišti Admiry
    2) Třetí resp. nultý stůl Čtrnáctky                                                           5) Na sluníčku je ještě dobře
    3) Zákaz jednorázových plastů se příliš nedaří plnit                             6) Vlevo bývalá velká griotka, vpravo Tullamore

Klamovka, 28. 4. 2020 - Tentokrát jsme do úterní hospody zamířili na Klamovku. Alena Hořejší nám slibovala točené pivo z okénka, k sezení lavičky v parku a sociální zařízení - keříky. Když jsme o půl šesté dorazili vycházkou, byly v téměř letním odpoledni všechny lavičky obsazeny. To jako budeme celý večer stát a sedneme si jen v TOI-TOIkách, které mezitím operativně přivezli? Naštěstí ne. V letní zahrádce se zákazem vstupu seděl jediný člověk – nám povědomý renomovaný právník. Tak to si přisedneme, to by bylo, aby nás z toho nevysekal. U našeho prvního stolu sedí Luděk – jediný muž, který se odvážil zúčastnit dámské jízdy z Nových Butovic. Za chvíli už Čtrnáctka obsadila stoly čtyři, kromě centrálních stolů, kde nás bylo vzorně deset, stůl na levoboku a pánský na pravoboku. Pak tu ještě postával dámský debatní klub a neustále někdo ve frontě na pivo. Sčítací komisař Stáňa absentovala, ale sešlo se nás nejméně 23. A ještě momentka ze závěra večera, která dokumentuje, že se zákaz plastů na jedno použití EU tak nějak vymknul z rukou.

Admira Kobylisy, pozvánka - Lenka nemůže do divadla, a tak si žádá hospody každé úterý. Tak jo. Příští úterý už v máji 5. 5. se sejdeme se na fotbalovém hřišti Admiry Kobylisy. Dojedete metrem do stanice Kobylisy a pak okolo Katastrálního úřadu dojdete pěšky do Chaberské ulice, kde je hlavní vchod do hospody. Nebo od metra pojedete ještě dvě stanice tram č. 17 do stanice Líbeznické. Vrátíte se kousek zpátky a zabočíte doprava právě do stejnojmenné ulice. Hned na prvním rohu se vpravo objeví hlavní vchod na fotbalové hřiště. Spuštěnou závoru hravě obejdete a vlevo od hřiště už uvidíte lavice. Tak zase v půl šesté. Remcalům, kterým připadá, že jsou zvolené hospody moc daleko nebo se nelíbí kvalita piva (zde mj. Kácov za 28K), vzkazuju, že čtvrtý odboj si žádá určité oběti. Řadový člen Čtrnáctky Luděk L. měl třeba bezvadný tip na hospodu Na hradbách (vyšehradských). Jenže celý plac u hradeb je ohrazený páskou, u stánku si můžete jen nakoupit a pak vypadnout na venkovní hradby, kde bychom stáli u zábradlí a chodili čurat někam za rotundu. To v Admiře je ráj, zavírá ve 21 hodin, jsou tam stoly, lavice a čistý záchody, jak to má František rád.

    1) Móda v době koronaviru                                                                       4) Svítí měsíc nad Admirou
    2) Čtrnáctka už podupává                                                                         5) Smutný pohled na bývalou Hadovku
    3) (Z)bylo nás pět                                                                                     6) Pohoda U pečeného kolena cestou na Hradby

Admira Kobylisy, 5. 5. 2020 - Ať žije okresní přebor! Jedině hospody na fotbalových hřištích vědí, co k točenému pivu bezpodmínečně patří – totiž otevřené hajzlíky. A tak jsme si tentokrát vybrali hřiště Admiry Praha. Už v půl šesté seděli u Kácova a Holby první nedočkavci. Pak se první stůl rychle zaplnil a museli jsme obsadit i stůl druhý. Až ze staré dobré Anglie dorazila Karolína, dcera Ivči, a objednala si ve starých dobrých Kobylisích tullamorku. Museli jsme vedle ní postavit panák od griotky, aby bylo vidět, jak velkou lampu si dala. Když Karolína s Mírou dořešila chlazení sudu ve Štěchovicích, začali se spolu dohadovat, zda se jako děti někde setkali. Samozřejmě že jo. Můj dvorní fotograf byl tenkrát v devadesátom prvním gastarbeiterem v Dánsku, a tak fotografická dokumentace chybí, ale podle análů se prokazatelně potkali už 13. 4. 1991 na historicky 3. Řevnickém Pokladu. Navštívila nás i mediální hvězda ze Stromovky, tentokrát kromě nosu odhalila i ústa. Přišly nás pozdravit i spřátelené trasy – Soňa V. z T17 a Žížala ze Šestnáctky. Prostě zase nás bylo přes dvacet. Pak zapadlo sluníčko, Čtrnáctka vstala, začala podupávat a hlavně se dělit na letní oblečení (Stáňa – bundička určená na letní OH v Riu), podzimní, a pár těch, kteří se někde domákli, že v úterý má být nejchladněji. (Z)bylo nás pět. Ale nakonec tu vydrželi dva ledoví muži Tichých a já – museli jsme ocenit, že hospoda zavírá až v devět, a tak jsme vydrželi až do zavíračky.

Na hradbách, pozvánka - Od 11. května už mají mít otevřeno všechny zahrádky, a tak se nám z těch téměř neomezených možností trochu zamotala hlava. Chtěla jsem jít k Flekům. Celou dobu prodávají 1,5 litrové PETky v téměř luxusním balení za pouhou stovku. Přitom ještě v březnu tu točili 0, 4 l za 69 Kč. Chtějí zlevnit, ale kroutili se jako hadi, když jsem se ptala o kolik. Jestli zlevní o symbolických 10 K, tak tu zahrádku (490 míst) nezaplní. Ještě v pondělí zkontroluju, jestli přišli k rozumu, jinak bychom šli na ty vyšehradské Hradby. Dostanete se tam z Výtoně Vratislavovou ulicí nebo po rovině od metra Vyšehrad. V každém případě musíte dohledat rotundu a pak vystoupat na hradby. Tak úterý 12. května v 17:30. Ale ještě si v pondělí pro jistotu zkontrolujte mail. A ještě něco. V sobotu má být 26 stupňů, v pondělí sněžit. Tak nezapomeňte v úterý probrat šatník a vybrat si opět tu nejtenčí letní bundičku, kterou vlastníte.
Tak zítra na ledového Pankráce kousek od Pankráce na vyšehradských hradbách. Sraz je v půl šesté. Kdo by se chtěl projít, tak půjdeme podle Botiče od zahradního stánku Hadovka, který je přímo u stanice busu Hadovitá (č. 124, 139, 150, 196). Byli jsme tam vloni v srpnu a to bylo taky moc hezky. Sraz na startovací pivo je v půl čtvrté. Kdyby měli zavřeno (ale to by byl asi konec světa), tak přímo naproti je ještě hospoda Sparta.

    1) Na Hradbách nás vítá spřátelená Dvanáctka                                         4) Dostavila se i Šestnáctka
    2) Nečekaná návštěva z Bohnic                                                                 5) Poslední mohykáni vydrželi - mají zimní bundy
    3) Výhledy z Hradeb na hradby                                                                   6) Všude nás vítají Tři sestry

Na hradbách, 12. 5. 2020 - Tak asi nastal konec světa. Včera, když jsme si chtěli dát startovací pivo na Hadovce, naskytl se nám bezútěšný pohled. Místo stánku na levnou krásu holé nic. Tak jsme sešli k Botiči, pozdravili na dálku ZSV a zblízka jeho mostek a útočiště našli až U pečeného kolena. Sedm piv, jedno Cinzano - prostě pohoda. Z Folimanky jsme se vydrápali až na Vyšehrad. Tam už nám vlastním tělem držel jediný volný stůl ten, co ho mám v občance. Všichni slavili otevřené hradby, trasa 12 navíc svůj svátek (bylo dvanáctého). Zde nás zdraví její zástupce. U vedlejšího stolu zase seděla Anička z lázní, která s kamarádkou dorazila až z Bohnic. A tady je naše hlavní stanoviště. Jedno panorama už poslala Alla, tady je Milošův pohled z hradeb na hradby. Přišla nás pozdravit i spřátelená trasa 16. A pak se najednou začali kamarádi nějak vypařovat - tohle jsou poslední zbytky slovutné Trasy 14, než jsme po osmé zbyli u stolu sami s Jirkou. To jen Stáňa si myslí, že svět se vrátil úplně do starých kolejí. Že když přijde do hospody v devět, nalezne rozjařenou společnost. Omyl. Jen prázdný stůl na ni dejchl samotou.

    1) Startovací pivo ve Vozovně – žádné sestry, ale Kozel                         4) Český rybník 2001
    2) Na střeše garáže jsme objevili Český rybník                                           5) Český rybník 2020
    3) Český rybník v plné kráse ve Vojanových sadech 1986                       6) Na střeše Kotvy

Kotva, pozvánka - V úterý 19. května je poslední úterý, které musíme trávit venku. Zatím se pokaždé potvrdilo, že na hřištích, parku či hradbách déle než do osmi nevydržíme. Tak bychom si mohli střihnout jednu zahrádku, kde nás v osm vyženou tak jako tak. Totiž střechu Kotvy. Nejlevnější Kamenická desítka tam stojí 55 Kč, ale výhled je úžasný. Když uvážíte, že zřejmě víc jak dvě piva stejně nestihnete a výhled z jakékoliv pražské věže stojí stovku, tak ty dvě piva budete mít vlastně za 10 K. Teď se na terasu z obchoďáku nedostanete, musíte přijet venkovním výtahem. Po straně Kotvy za vjezdem do podzemních garáží je nejprve bufík v přízemí a pak samostatně stojící výtah, kterým dojedete až do nebe.
Kdo by se chtěl před zítřejší střechou Kotvy projít, tak máme sraz v půl čtvrté na zahrádce Vozovny Střešovice. Na rozdíl od Hadovky je prokazatelně otevřená. Jede tam tram 1, 2, 25 a spousta busů. Půjdeme okolo liduprázdného Hradu a poté po hraně Letenskými sady. Budeme se kochat výhledy tak, abychom se o půl šesté narvali do výtahu via T-Anker. I vy, co nemáte na vycházku čas, zkuste přijít taky na ten čas.

Kotva, 19. 5. 2020 - Včera jsme si před Kotvou střihli ještě vycházku z Vozovny Střešovice. Na zahrádce nás sice všude vítaly Tři sestry, ale nakonec nás čekali jen staří Kozli - k pití samozřejmě. Cestou jsme objevili na garáži Kurta Gebauera Český rybník. Původně se dámy rochnily v roce 1986 v rybníčku ve Vojanových sadech. Ano v tom, kde každé Vítání léta dřepí vodník Můra. Připomněli jsme si i náš Český rybník, který jsme zrealizovaly na Cykločundru o patnáct let později. Sbírku doplňuje Český rybník 2020. Po famózních výhledech na hraně Letenských sadů jsme dorazili na střechu Kotvy. Exkluzivní stoly už byly obsazeny, tak jsme se chodili kochat výhledy jen ve stoje. To je fotografická dokumentace stolů ze začátku večera, u posledního stolu sedí Hujeři – info pro ty, co nejezdí do Uherských lázní. Pak přicházeli i další účastníci, celkem nás dorazilo do T-Ankeru 22, ale ty si musíte domyslet, protože my už jsme se věnovali jen výborné Kamenické desítce.

    1) Naše stoly                                                                                             4) Zarámované Hradčany
    2) Naše stoly                                                                                             5) Výhled na moře střech
    3) Terasa U Prince – téměř reklamní foto                                                 6) Nemůžeme se vynadívat

U Prince, pozvánka - Příští úterý 26. května už bude NORMÁLNÍ hospoda. A to znamená, že půjdeme do naší obvyklé hospody - do Pivního baru v Blanické. Můžeme přijít už v šest a obsluha, aspoň jak Nataša říká, se na nás moc těší. Ale před tím využijeme toho, že v centru Prahy ještě situace tak úplně normální není. Ze střechy Kotvy jsme se dívali na věž Staroměstské radnice přeci jen zdálky. Teď ji můžeme uvidět tete a tete. Zatímco ještě na začátku března stálo v restauraci U prince na Staroměstském náměstí pivo 149 Kč, teď je přesně o stovku levnější. Jak na zahrádce, tak na terase. Vedle zahrádky je vchod do hotelu U prince. Na konci chodby je výtah, který vyjedete co nejvýš a pak ještě vystoupáte o patro výš. Tak tam bychom si užili výhled tak od půl páté. Musíme rychle, než se otevřou hranice a terasu zase okupují Germáni. A až se vynadíváme, tak se teprve přesuneme do našeho útulného doupátka v podzemí.

U Prince, 26. 5. 2020 - Včera jsme úterní hospodu zahájili na terase U princů. Tu krásu nelze popsat slovy - Staroměstské náměstí jako na dlani, Pražský hrad a všude okolo nás záplava staroměstských střech. Nemůžeme se vynadívat. Povinné skupinové foto a máme celou terasu jen pro sebe. Že bychom si bouchli? Ale ne, nakonec jsme se spokojili jen s pivem, vínem a camparim. Pak jsme se metrem přesunuli do Blanické. Po skoro třech měsících. Tady se naštěstí nic nezměnilo. Ani kamarádi. Kromě těch, které jsme viděli v „zahradních“ restauracích či Ivčovi, vystoupil z ilegality nově Náměstek. Jana M. se rozhodla, že má vlastně svátek i narozeniny, a tak slavíme. Při ťukání zatím z ilegality vystoupil jen Náměstkův nos.

    1) Skupinové foto                                                                                         4) Pohlednicový výhled z Nebozízku na Hrad
    2) Že bychom si bouchli?                                                                             5) Do záběru se vešla i lanovka
    3) Zůstali jsme u piva a vína                                                                         6) Máme v kině první řadu

Nebozízek, pozvánka - A v úterý 9. června je opět naše pravidelná úterní hospoda. Zase budeme v Blanické, i když zřejmě zde naposled. Ale po „fenomenálním“ úspěchu terasy U princů, půjdeme opět předtím někam na výhledy. U restaurace Na Nebozízku stojí teď spíš takový buřt stánek s hot dogem a pivem za 40 K. A lanovka na Petřín už taky jezdí. Tady se sejdeme v půl páté. Až se vynadíváme na Pražský hrad, sejdeme na 22 a dojedeme do doupátka, kde kromě kamarádů neuvidíme vůbec nic.

Nebozízek, 9. 6. 2020 - Včera jsme si před Blanickou střihli jeden Nebozízek. Poloprázdná lanovka staví přímo u hospody. Když vystoupáte po pár schodech, nabídne se vám takovýto pohlednicový výhled. Ani na druhou stranu to není špatný. Vybraly jsme si na terase nejlepší stůl, aby se nám do záběru vešla i lanovka. A jak jsme se rozrůstali, posadili jsme se do první řady kina a zírali a zírali. Nemohli jsme se vynadívat, tak ještě jeden poslední pohled od záchodků. Cestou do doupátka se nás dost poztrácelo. Museli jsme dost dlouho čekat, než nás okolo stola, la usedlo čtrnáct. A to Ivan Pažout přišel už v sedm! Nakonec příjemná hospoda, kdy jsme ty, kteří nebyli mezi šedesáti účastníky Milíčevse, přesvědčovali, že jsme opravdu, ale opravdu vůbec nezmokli.

    1) Zatím klidná teráska s výhledem na most                                             4) Magistrův dvoreček
    2) Je nás 14 + 2                                                                                         5) Zase slavíme a zase narozeniny    
    3) Oslavenkyně si uměla místo ke slavení vybrat                                     6) Poslední malostranská zahrádka v 1:14

Čertovka, pozvánka - Letošní éru tradičních zahradních restaurací zahájíme jak jinak než v Kuželně v Horské. Letos potřinácté!! Tedy za čtrnáct dní v úterý 23. června. Jenže Praha je pořád prázdná, a tak než sem vtrhnou cizinci, cizinci, dolary, marky, ruble taky, musíme ještě vytěžit Malou Stranu. Nad nejužší uličkou Prahy, ve které museli zavést semafor, aby usměrnili provoz hostů, teď trvale svítí zelená, protože terasa nad Čertovkou je téměř prázdná. Tak tam půjdeme už příští úterý 16. června v půl páté. Pro jistotu U Lužického semináře 24. Až dopijeme Plzeň za 65 K, vyrazíme za nejlevnějším pivem na Malé Straně, které nám uvařil magistr Kelly. Je přímo proti Lobkovickému paláci, Šporkova 5. Důrazně žádám, abyste si tuto hospodu nepletli s jiným Magistrem Kellym, který je hned za rohem na Jánském vršku, a kde už jsme byli před třemi lety na dvorku. Tak tady v šest. A neváhejte, tento magistrův dvoreček je opravdu miniaturní.

U Čertovky, U Magistra Kelly, 16. 6. 2020 - Tak jsme to léto na Malé Straně přeci jen přivítali. Jen kousek od Vojanových sadů na terásce přímo nad Čertovkou. Velice rychle jsme museli srazit všechny volné stoly, protože se nás sešlo (tu radost Šestnáctce neudělám) přesně 14 + 2. Kochali jsme se výhledem na poloprázdný Karlův most, prosluněnou Prahu a poklidnou Čertovku, když co to? Zacinkaly skleničky a zaznělo pět poctivých ran - to Milena s námi a Prahou oslavila krásných 5 x 14. Jenže musíme ty bruty a demi rychle vypít, čeká nás totiž další štace. Dvoreček Magistra Kellyho je opravdu maličký a navíc zaplněný úplně cizími lidmi. Ale šikovný číšník nás nejprve vyhnal ven, pak přesadil úplně všechny hosty, přeskupil stoly a rázem jsme se mohli všichni namačkat k jedné tabuli. Začaly hody – pivo pod čtyřicet, poctivý guláš a další pochutiny v ceně poledního menu. V osm najednou jako když do vrabců střelí, oslavenkyně, Budějice a další odešli zřejmě pařit někam jinam. Ale nevadí, vstanou noví bojovníci. Jejich místa rychle zaplnili další čerství čtrnáctkáři, a tak jsme mohli začít zase slavit – tentokrát narozeniny Aleny H. Nás donutila z dvorečku odejít až policejní hodina. Tak jsme šli do Šatlavy. Tam sice spousta popíjejících lidí z TAKu, ale nám prý už nenalejou. Nevadí, mladí v podzemí Legendy nás přijali s otevřenou náručí a ochotně nám nalili dokonce několikrát. A tak ještě jedna poslední zahrádka. Čas 1:14 - tady už nám taky naštěstí nenalejou, ale snad aspoň něco pojede.

« NAHORU

TOPlist