93a. Čtrnáctkové kulturní léto 2021

duben – září 2021

navštíveny: Klamovka, Beer Garden, U Vildy, Admira Kobylisy, Sokol Bílá Hora, Ztracený ráj, Vítání léta na K2, Bar Blanická, Kuželna Horská, Vojanovy sady, Kampus Hybernská, Kayak Beach Bar, Hadovka, Větrník, Na Slamníku, Bar/ak, Domeček ve Stromovce, Strop Café

Jaké byly návštěvy zahradních restaurací

    1) Na Klamovce nás pustili jen na jeviště                                                   4) Zvláštní myšlenkové pochody: Půjč si mě a o..j
    2) Tří králové ze Čtyřky přeci jen dorazili                                                   5) Sešli jsme se u Kolína U Vildy
    3) Beer garden-Severní vítr je krutý, jsou asi tři stupně,                           6) Po roce opět na hřišti Sokola Bílá Hora
        kdo ví, jestli ne minus

Klamovka 27. 4. 2021 - Jen krátká zpráva o stavu zahrádek po roce. Jedenáct Čtrnáctkářů využilo exkluzivní nabídky Můry, abychom se Čtyřkou absolvovali 23. vycházku. Navštívili jsme s ním mj. střešovickou Zlatou uličku, hrob a tři hospody a pak jsme mu raději zdrhli autobusem na Klamovku. Posílám foto pro porovnání: terasa vloni 28. 4. a včera. Pokrok se nedá zastavit, loňskou Toi-Toiku nahradil přilehlý lesík plný podpapírníků. Ale jinak na jevišti panovala skvělá nálada. Jen, když začalo zapadat sluníčko, začali jsme dělat starosti. Zvládnou Čtyřkaři po Ladronce a šestém pivu ještě dorazit do cíle? Zbytečné obavy, už jdou tři králové. A protože okénko zůstalo přívětivě otevřené ještě dlouho po osmé, vydrželi jsme na prknech, které znamenají svět, až do tmy.

Beer Garden 5. 5. 2021 – Pozvánka: Kvůli výletu s Můrou do Únětic se sejdeme ve STŘEDU v šest v Beer Garden. Vchod je z rohu ulice Koněvovy a Pod Krejcárkem. Teple se oblékněte a ještě si vezměte dvě další vrstvy, které jste si původně nechtěli vzít. Bude studený máj a hospoda zavírá, jak se sluší a patří, až v deset!!.

Jaká hospoda byla: Vítá nás Žižkovská Beer Garden. Ještě že jsem při čtvrteční rekognoskační návštěvě pořídila ilustrační foto. Jinak by mi nevěřící Tomášallové neuvěřili, že se tu normálně sedělo u stolů. Jenže tady v Čechách se nejen fackujeme, ale i udáváme. V pondělí přišla policie a všechno sezení muselo jít pod plachtu. Stáří má i své výhody. Nemuseli jsme ani mlátit o výčep občanským průkazem, byli jsme tu nejstarší. A tak když jsme si zpoza červené pásky odvlekli lavice do "závětří", nikdo si na nás netroufl. Mladí dál posedávali na pařezech, které jsme my použili jen jako servírovací stolek. Tak sezení bychom měli, teď ještě zatočit se zimou a zkrotit ukrutný severní ledový vítr. Boříci převlečení za Eskymákysi mysleli, že na to vyzráli, ale ani oblečení a la Amundsen nepomáhá, a tak se na lavicích střídáme jak na orloji. Ani v té ukrutné zimě neopouští naše chlapce zvláštní myšlenkové pochody. Vždycky když si některý stoupl, nevěřícně deklamoval: „Půjč si mě a onanuj“. V půl osmé dorazila jako poslední Ivanka P. Ale to už nastal hromadný úprk, a tak jsme na její první a zároveň poslední pivo zůstaly zase jen my dvě silné osobnosti.

Admira Kobylisy 12. 5. 2021 – V úterý je poslední výlet s Můrou, a tak zahradní hospoda bude zase ve středu. Pak už se vrátíme k tradičním úterkům. Ivanka P.- jé my máme teď vlastně dvě, takže ta Boříkova se dnes byla podívat na Admiře Kobylisy a ta je otevřena jako vloni. Snad tam bude tepleji než minule. Popis příchodu jen kopíruju z loňska. Dojedete metrem do stanice Kobylisy a dojdete pěšky do Chaberské ulice, kde je hlavní vchod do hospody. Nebo od metra pojedete ještě dvě stanice tram č. 17 do Líbeznické. Zabočíte doprava právě do stejnojmenné ulice. Hned na prvním rohu se vpravo objeví hlavní vchod na fotbalové hřiště. Co kdybychom se sešli už v půl šesté?. To bude o půl hodiny tepleji než v šest.

Výlet s Můrou do Kolína, 11. 5. 2021 - Po středečním fiasku jsem moc ráda, že jsem nepodlehla povinnému termínu našich hospod a šla v úterý s Můrou na poslední výlet. Rekordnímu počtu 28 lidí přispěla Čtrnáctka devíti účastníky, dva byli přespolní - čtyřkový Venca z Kolína a náš Luděk z Chrudimi. Cesta byla moc pěkná. Ale nejvíc si budeme pamatovat tříhodinové posezení v Pašince U Vildy na terásce se čtyřkovou kapelou, která dokonce půjčila spřátelené Čtrnáctce, tedy panu Provázkovi kytaru, aby zahrál ty svoje plyšárny. Na doplnění Provázkova alba posílám ještě jedno foto, kde je vidět zezadu netradiční účastník (protože poprvé) ZSV - všimněte si povinných rozestupů a taky fotku vodopádů, kam už Můru dovedli, a Soňa utopila mobil. Moc povedené odpoledne a večer.

    1) Nevypadá to, ale zase je zima jak v morně                                             4) Náš čtrnáctkový koutek na K2
    2) Ztracený ráj je i na Letné                                                                         5) Na Medarda na zahrádce v Blanické
    3) Vítání léta na K2                                                                                       6) Vojanky i Můra jsou na svém místě

Sokol Bílá Hora, 17. 5. 2021 – Pozvánka: Po fenomenálním úspěchu středeční Admiry Kobylisy (čtyři lidi) se mi ani moc nechce vyhlašovat úterní zahrádku. Ano v úterý – teď, co skončily Můrovy výlety – Dycky úterý. Tak jenom hlásím, že my s Jirkou budeme v šest v hospodě na hřišti Bílá Hora. Všechno je jako na Admiře, zase fotbalová hospoda, zase otevřené záchody, střecha proti dešti a zase zima. A taky jsme tam byli už vloni. Tramvají 22 na stanici Malý Břevnov a pak zabočit do ulice Moravanů, ve které je i hospoda Na hřišti.

Jaká hospoda byla: Včera jsem přišla Na hřiště těsně po půl šesté a už mě vítaly čtyři rozesmáté bytosti. Od loňska si na Bílé Hoře pořídili luxusní sezení. A dokonce ze začátku, než se obsadily všechny stoly (ne po čtyřech hostech, Kůže), ale po šesti, nás obíhala obsluha. My jsme zvolna zaplnily dva stoly. Pak přišel Pažout, který zatím nepochopil, že tu vládne zima. A nebyl poslední, přišla překupnice a zájemci o Babalet jí mohly utrhat ruce. Plno bylo nejen u stolů, ale i na hřišti. Poslední mohykáni vydrželi až do setmění. Přespolní odjeli tramvají, my jsme s Jirkou šli pěšky přes Oboru. Za zdí nás vítala rozsvícená hospoda U Holečků. Nedalo se odolat, dali jsme si ještě jedno.

Ztracený ráj, 25. 5. 2021 - Pozvánka: Osazenstvo Na hřišti se tvářilo, že si klidně před Stezkou ještě střihne jednu zahrádku. A protože jsme si po víc než půl roce ověřili, že zahradní hospody jsou opravdu téměř ztracený ráj, půjdeme do stejnojmenné hospody na Letné, Čechova 9. Nejblíž je to ze stanice tramvaje Letenské náměstí. Tak raději 25. 5. už v půl šesté, stále platí, že teplota časem klesá téměř nadzvukovou rychlostí.

Jaká hospoda byla: Včera jsme našli Ztracený ráj. Za slunečníky, které teď spíš slouží jako deštníky, jsme ho nemohli najít, a tak jsme si vypomohli jídelním lístkem. Na Pražském Montmartru – téměř v každé předzahrádce je hospoda - se sedělo hezky. Jen černí ptáci nad hlavou jsou snad ještě hlučnější než my). Když ženy po povinné hodince odkvačily domů, přisedli si noví bojovníci. Ale nakonec i my, poslední mohykáni, jsme nevydrželi do zavíračky v devět. Na tramvaj jsme došli za dramatických červánků.

Vítání léta na K2, 1. 6.2021 - My účastníci vycházek s Můrou jsme byli pozváni na včerejší zdolání K2. To nelze popsat slovy. Tak jen foto dokumentace. Přístupová cesta, pohled z horní terasy dolů, zezdola nahoru a pohled do dáli. Čtyřková hudba, tanec, západ slunce. Nakonec Čtrnáctka neudělala ostudu, na závěr večera zůstaly síly Čtyřky a Čtrnáctky zcela vyrovnány. Metro v Nepálu nejezdí, a tak Lenka už zase hledá noční spoje.

Bar v Blanické, 8. 6. 2021 – Pozvánka: Už nám otevřeli hospody i uvnitř. Tak před letními zahrádkami bychom mohli a měli navštívit naši domovskou hospodu v Blanické. V úterý 8. 6. je Medarda, jestli půjde vše podle plánu, bude pršet a my budeme rádi, že máme střechu nad hlavou. Když tak v šest, ať můžete jít už v půl osmé domů.

Jaká hospoda byla: Včera bylo všechno jinak. Předpovědi navzdory z Medardovy kápě nespadla ani kapka. A Vráťovi navzdory místo útulného doupátka v podzemí jsme trávili večer na zahrádce pod blankytným vinohradským nebem. Všechno ostatní bylo při starém: Chotěboř, která zvolna zmutovala v Hořický Jungberg (účastníci Milíčevse ho měli téměř povinně), příjemný pan majitel, se kterým jsme si vyměňovali turistické tipy, a pohoda. Seděli jsme souměrně u dvou stolů po sedmi, ano bylo nás přesně čtrnáct. Závěr večera u jednoho stolu a u malých odchodových piv – nezdokumentováno.

Vojanovy sady, 15. 6. 2021 - A v úterý 15. 6. budou VOJANKY. Vše při starém, jen Můra zřejmě nebude na ostrůvku, ale po ztrátě rovnováhy si bude mýt nohy jen v lavoru.

    1) Kuželna počtrnácté a my slavíme kulaté narozeniny                             4) Teď na nás nastražili jakousi vernisáž
    2) Stáňa Poláková si totiž zakoupila fantastickou halenku                         5) Kayak Beach Bar - Z jedné strany tapeta Hradčan
    3) Závěr akademického roku jsme strávili v Kampusu Hybernská             6) Z druhé strany Vyšehradu

Kuželna Horská, 22. 6. 2021 – Pozvánka: A mám další dobrou zprávu. Vrchní pan kuželník nezvedal telefon, ale když jsem včera do Horské zavítala, bylo vše při starém. Hlučná společnost na terase, žatecké pivo a tlačenka uvnitř. Takže v úterý 22. 6. můžeme zasednout k dlouhému stolu už počtrnácté!!! Pan tvrdí, že bude mít otevřeno od čtyř, co kdybychom přišli už v pět?!? Jednak jistota je jistota a dlouhý stůl bude opravdu náš a druhak děvčátka, která už v osm nemají stání, s námi setrvají v družném rozhovoru aspoň o něco déle.

Jaká hospoda byla: V úterý jsme zahájili normální éru zahradních hospod - tedy v létě a ne ve 3 stupních, jako tomu bylo letos v květnu. Byli jsme počtrnácté v kuželně Horské. Ano, po čtrnácté. Pro nevěřícího šéfa – od první návštěvy v červenci 2008 pokračuje nepřetržitá řada návštěv až do letoška. Výroční účast byla víc než důstojná, sešlo se nás nakonec bez jednoho (jedné) 2 x 14. Obrazovou dokumentaci už dodali Kužel a JaVor, a tak já přidám pár jejich a pár svých rozmazaných fotek na doplnění. Protože v době kdy Kužel už posílal své album z vydařené Kuželny (jak mohl vědět, jak dopadne?), pokoušel se nás hostinský, zklamaný z porážky ve Wembley, vystrnadit z hospody. Ale zkoušel to na Věře, tak si tipněte, jak to dopadlo.
Ale popořadě. Začali jsme se scházet už po páté hodině. Když jsme obsadili oba velké stoly a vyjedli veškerý chléb, začal Ivan Pažout slavit své hezké kulaté 69. narozeniny. Franta obsadil hráčský stolek a do toho přišla Stáňa Dufková alias Poláková, která si včera zakoupila fantastickou halenku. Pak už si oslavenec užíval hříšný tanec. Bylo to tak poutavé, že Alla a Náměstci přetáhli svůj limit o 15 minut a odešli až ve čtvrt na devět! Tím pádem přišli o sexy šaty, igen i přřítele Dvorského. Nicméně po Praze se zřejmě mezitím rozkřiklo, že Ivan slaví, a tak přicházeli další a další. A Ivan se za panáka oddával tanci. Neteře mu tolerujeme, ale že bude lákat na griotku a hříšný tanec i žákyni základní školy, to už je na pováženou. Ale dobře to dopadlo, skončili jsme v kulisách karlínského divadla a pak asi ve třech narvaných nočních tramvajích. Metro ti zločinci stále zastavují už v jedenáct.

Kampus Hybernská, 29. 6. 2021 – Pozvánka: 29. 6. je poslední úterý před prázdninami. Je to sice už za týden, ale za 14 dní budou zase upalovat Husa, a tak bychom se viděli až těsně před pádem Bastily. S akademickým a školním rokem se rozloučíme v kampusu Hybernská 4. Na vlastní oko uvidíme, jak vypadají a jakou mají hospodu akademici o padesát let mladší. Každopádně zřejmě moc nevydrží, protože zavírají už v devět. Takže začátek zase už v pět. Když vejdete průchodem domu č. 4 na rozlehlý prázdný dvůr, nelekněte se, jste správně. Jen musíte dojít až na jeho konec a tam zahnout doleva.

Jaká hospoda byla: v úterý jsme důstojně zakončili akademický rok v Campusu Hybernská. Ty, co neodradil za průjezdem opuštěný dvůr, se ocitli na útulném dvorečku. Uzmuli jsme něco židlí, posadili se na jakési obrubníky a měli dobrou náladu. ZSV si k zeleninové polévce donesl i vlastní stoleček. Co ti mladí musí dneska vydržet. Nejdřív vernisáž. Umělkyně z Prahy? nám dokázala, že se houslím oprávněně říká skřipky a středoškolský profesor svůj román prohuhlal. A když mají mladí hlad, je jim nabízen v campu jen jakýsi hummus. Naštěstí se obsluze zželelo starých konzervativců, kteří trvají na mase, a ubalili nám nějaké tortilly, kde se mezi rajčaty krčily i kousky kuřete. Zato Sokolíci ze Zichovce v pořádku. Stylově čtyři piva v Hybernské 4. Pak se stolní společnost zvolna vyměnila. Na závěr si musím postěžovat. Zase nám lhali. Měli mít otevřeno do devíti, ale odcházeli jsme z rozveselené hospody za černočerné tmy. Do tramvaje jsme vpluli s prvními kapkami deště. Fotodokumentace ostrý Miloš a rozmazaná já.

Kayak Beach Bar, 13. 7. 2021 – Pozvánka: Za čtrnáct dní v úterý 13. července bude další venkovní hospoda. Tentokrát zase zkusíme náplavku na novoměstském břehu. Na náplavce je většinou dost plno, ale málokdo dojde až za železniční most. A to my půjdeme. Loď a hospoda se jmenuje Kayak Beach bar, nebo tak nějak. Poznávací znamení je hřiště na plážový volejbal. Takže když se na nás usměje štěstí, budeme moct z horní paluby pozorovat Hradčany a pánové navíc urostlé volejbalistky v plavkách. Bernard tam mají za 42 Kč, to je suverénně nejlevnější pivo z celé náplavky, už i na Tyrši točí Starouše za 44 K.

Jaká hospoda byla: Včera jsme se sešli na lodi. A ne ledajaké. Kayak Beach Bar. Na dolní palubě na písečné pláži hrály inzerovaný plážový volejbal vyspělé hráčky nahoře (téměř) bez. My jsme se vyšplhali na horní palubu a posadili se pod žhavé slunce k volným stolečkům. Ale pak se uvolnilo sofa, a tak jsme zbytek večera strávili v obejváku. Na stěnách z jedné strany tapeta Hradčan, z druhé Vyšehradu. A předsíní nám čas od času projel vlak. Pivo, víno, pohoda. Jenže pak dorazila z Nového Strašecí Alena H. a přivezla odsud jako suvenýr hromy a blesky. Mladí začali houfně opouštět palubu. Zůstali jsme jen my a blbec Zoubele. Ale nakonec i my jsme byli nuceni se před provazy deště evakuovat.

    1) Zůstali jsme na palubě jako blbec Zoubele až do prvních kapek           4) Větrník
        2) Hadovka - Takto vypadá vládní nařízení v praxi                                 5) Dorazila nejvzdálenější účastnice
    3) Ani nabídka kvalitní Metaxy nezabrala, zbyli jsme jen čtyři                     6) Sedm malých piv jako v Sarajevu

Hadovka, 20. 7. 2021 – Pozvánka: Příští hospoda bude už za týden, v úterý 20. července, protože pak mizíme na týden na kola do Alp, a to bychom se s nepřáteli cyklistiky neviděli nesnesitelně dlouho. Do hospody Hadovka půjdeme už podruhé, už jsme tam byli v srpnu před dvěma lety. Tak jen přepošlu dva roky starou pozvánku. Vznik Hadovky umožnil ZSV. Když totiž jeho firma opravovala Michelskou ulici, dovolil, aby si budoucí nájemce vykolíkoval prostor na novou zahrádku. Hadovku nehledejte na Praze 6 ani na mapy.cz. Musíte jen najít místo, kde na Michelskou ústí ulice Hadovitá a určitě NEjít na zahrádku hospody Sparta, stánek je naproti. Na zastávku Hadovitá jedou busy od metra A ze Želivského a od céčka bus 124 z Budějovické. Před dvěma lety vypadal stánek jako stánek. Ale vloni, když jsme si zde chtěli 12. května dát startovací pivo při cestě na první povolenou loňskou zahrádku na vyšehradských hradbách, vítala nás jen zbořenina. Ale prý už zase stojí, aspoň jak Stáňa a ZSV říkají. Takže tam opět v pět, abyste po zaškrtnutí docházky mohli už domů odejít v šest. A ještě na něco jsem zvědavá. Před čtrnácti dny jsme z Hybernské 4 došli na tramvaj s prvními kapkami deště, teď už jsem čekala na tramvaj durch promočená. Tak si korunou hodím, jestli to na Hadovce nebude za týden vypadat jako před dvěma lety.

Jaká hospoda byla: Včera jsme po dvou letech navštívili zbrusu novou Hadovku. Zvenku vypadla stejně, ale za proutím se skvěla úplně nová dřevěnka s luxusními záchody a dokonce s pár stoly uvnitř pro případ deště. Takže tentokrát samo ani jedna kapka. Zabezpečily jsme s Janou M. dva stoly vedle sebe, ale nově příchozím nevyhovovaly. Takže následovalo přesedací kolečko po stolech zahrádky, abychom skončili zpět u výchozího stolu. Díky slepeckému psu JaVora je nás teď přesně čtrnáct! Pak jsme ale museli přisunout ještě další stůl, protože dorazili naši muži a pan Skořepa. Takto vypadá vládní nařízení v praxi. I když jiný již dávno!!! zrušený zákaz nočního vycházení po deváté hodině Čtrnáctka důsledně dodržuje. V devět nás sedělo u stolu pět a zasmušilý ředitel zájezdu. Ani malá piva nezabránila jeho odchodu. Zbyl tu jen Pažout a nabídka kvalitního sexu (co to povídám Metaxy) u Stáni v bytě.

Větrník, 3. 8. 2021 - Pozvánka: A další týden v úterý, to už bude srpen. se sejdeme na Větrníku. Ne na kolejích, tam už by nás nepustili, ale v restauraci Větrník, která je v bývalém Větrném mlýně. Po zdolání alpských útrap si trochu luxusu zasloužíme. Stanice Větrník tramvaje 1, 2 nebo busů 168, 191 je jednu zastávku od metra Petřiny. Pak už je na vás, zda se vám podaří prokličkovat do ulice U Větrníku. Prostě heslo večera: Větrník.

Jaká hospoda byla: Neviděli jsme se celý jeden den. V neděli jsme se vrátili z krásného cyklistického putování - z Korutan jsme po zrušených železnicích dojeli až k moři. A v úterý už jsme zamířili na Větrník. Nejsou to jen koleje, ale opravdický větrný mlýn z roku 1722, který konvertoval v útulnou zahradní restauraci. Samozřejmě jsme tu už byli, a sice při vycházce „Deset století architektury po deseti letech a jako bonus jeden tunel do 21. století“ v listopadu 2013. Ovšem tehdy je v albu pod fotkou lakonický popis „Chčije“, a tak jsme byli vevnitř. Teď nás sedí venku jeden dědek a skoro sedm bab, ale za chvíli už si začnou přisedat naši upracovaní muži. Ale mluvily jsme jen my, skoro jsme nepustily Kužela ke slovu, ač se nás snažil rozpočítat na fernety a becherovky. Karel totiž dneska slaví narozeniny! Alena si stylově poručila na Větrníku větrník, a tak si zaslouží samostatné foto. Pak téměř současně dorazily nejbližší (Petřiny) a nejvzdálenější (GB) účastnice. Tentokrát jsme v družném hovoru vydrželi až do tmy, dokonce někteří až do zavíračky. Zvolna jsme se ubírali na metro, ale co to? U nás se ještě svítí. Tedy v panelové sídlištní kostce. Je tu neobyčejně útulno, a tak ještě sedm malých piv jako v Sarajevu.

    1) Na Slamníku se objevil i doktor z hor                   4) Stáňa si střihla karaoke
    2) Neuvěřitelné – dámy vydržely až do tmy             5) Je tu hezky, ale půjdeme za kamarády k Horkým
    3) Elpíčko u paty Libeňského mostu                         6) Dámské společnosti dominuje starý kozel

Na Slamníku, 10. 8. 2021 - Ta mezihospoda Na Slamníku se Alle povedla. Ještě v 17:14 Michal zoufale volal: „Kde jsi? Celou noc, kde jsi?“ Zatímco Věra si dávala na čas, jeho výzvu okamžitě vyslyšel doktor z hor. Slamníku obětoval i Toyen. Pak už jsme se začali rozrůstat a vzpomínat. Na oslavy s houpacím křeslem č. 1 v roce 2001 a houpacím křeslem č. 2 po vycházce „Z Vlachovky na Vlachovku“ v roce 2005. Nejvíc z oslavy utkvěli modří ptáci. JaVor se už ke stolu nevejde, musíme přirazit další. Konečně dorazila i světoběžnice Karolína, která si odskočila do Bavor. Teď jedno velice unikátní foto. Takové složení osazenstva v hospodě za tmy nepamatuju. Ještě, že jsem si včas všimla cedule s otevírací dobou. Tak jsme klíďo píďo mohly posedět ještě s Jirkou Staňkem a objednávat si závěrečná malá piva Otevírací doba tak využita bez zbytku.

Elpíčko, 17. 8. 2021 - Pozvánka: V zahradní „restauraci“ se sejdeme zase za 14 dní v úterý 17. srpna. Nebytný základ úspěchu je vystoupit na stanici Palmovka. Když se pak vydáte směr Libeňský most, nemůžete za křižovatkou minout vpravo zastrčený bar Elpíčko. Je to „dočasná“ stavba, příští rok už tam budou určitě stavět developeři, ale teď si tam můžeme ještě sednout na pivo z Vinohradského pivovaru a celkem levné víno. Kdyby pršelo, přesuneme se k Horkým.

Jaká hospoda byla: Včerejší hospoda Elpíčko je stará jen svým názvem, ani domorodý pracovník Miloš ji nezná. A tak popis umístění „u paty Libeňského mostu“ se pro mnohé stalo patou Achillovou. Jen co jsme se trochu sešli, začalo se chystat karaoke. Naše kulturní referentka přišla, rozdala lístky na soft porno, pardón balet a ona - stará rockerka odkráčela pod záminkou hluku s ostatními ženami k Horkým. Nám zbylým, včetně šéfky slovutné Trasy 14, věnoval DJ první píseň Forever Young. Stáňa si poté prohodila roli a požádala o písničku na přání. Nohavicovu Kometu s ní zpívali všichni. Hudba mému mužovi nevadí, ale karaoke ho doslova rozjařilo. Nejsilnější zážitek večera - poprvé jsme si přečetli text Bohemian Rhapsody. Je tu krásně, ale musíme to jít spláchnout k Horkým. Děvčátka stejně jako Maláčová neumí počítat do čtyř. Seděla všechna namačkána u jednoho stolu, zahrádku jim zdařile nahradil brčálový trávník a dámské společnosti dominoval starý kozel. Jen nás pozdravila, už chvátala do svého. My jsme si dali ještě pár piv, zaplatili za ty éterické bytosti utopence a odebrali se také do hajan.

    1) Na dvoře v Bar/aku                                                                                 4) Pánové si pro sebe uzurpovali dámskou obsluhu
    2) Domeček ve Stromovce                                                                           5) Strop Café, zahrada – Je XIVejt, a tak se hraje
    3) Marčelína pod svou historickým fotkou                                                   6) Strop Café uvnitř

Bar/ak, 24. 8. 2021 - Bylo jich šest, když jsem přišla o 20 minut později. Za pár minut přibyli dva přespolní, povídali jsme a pak, když jsme kolem sedmé s Michalem začali hrát, nás bylo už jedenáct. Lehce před osmou přišel dvanáctý, a když jsem mu půjčila kytaru, zahrál mimo jiné krásné plyšárny také Bylo nás jedenáct. V 18:41 h. byla lákána třináctá Zuzana a v 20:31 h. čtrnáctá Lenka, leč obě uondány z vnoučat, byly už v pyžama. Tak nás bylo se dvěma kytarami čtrnáct. Ovšem! Ve tři čtvrtě na devět přišla Žížala s Boříkem a bylo nás opravdu 14 lidí! Škoda že jste vy, ostatní kamarádi, nepřišli, ale zase jste nám alespoň nezkazili číslíčka. Světe, div se, Alla odešla až v 21:30 hod! A když jsme lehce po desáté odcházeli všichni ostatní, byla nás ještě polovina ze čtrnácti. Tolik trocha statistiky z jinak báječného večera plného písniček, úsměvů a pohody v příjemném prostředí s příjemným personálem. Pohodu nezakalila ani nutnost chodit si pro nápoje dovnitř a doleva. JaVor

Domeček ve Stromovce 31. 8.2021 - Pozvánka: A tak vyhlašuju oficiálně až další hospodu za 14 dní, a sice v úterý 31. srpna. Nejbližší lokál od té naší lehce alternativní je Lokál, Nad Královskou oborou 31. Ten když najdete, tak už tam skoro jste. Projdete vchodem do Stromovky a přímo pod vámi je bývalý strážní domek č. 74 (Kopta to popletl, proslavil se č. 47), dnes s názvem Domus Vitae, Královská obora 74. Tak tam od šesti. Maso moc neočekávejte, ale točí tam Únětice.

Jaká hospoda byla: Včerejší hospoda byla ve strážním domku Buštěhradské dráhy z roku 1868, jak mě poučil můj muž. Bezva informace, ale počasí pod psa. Tak jsme našli azyl vevnitř. A to bylo dobře, jinak bychom nemohli porovnávat tříletou Marčelínu na letenském kolotoči s Marčelínou s pivem o 57 let později. Tak to Marcela s námi se všemi začala oslavovat. Teď už máme obývák jen pro sebe, ale pořád chodí další lidi. Na Stáňu zbylo už jen opalovací lehátko. Zatímco Lenka lístky do divadla prodávala, Stáňa zadarmo rozdávala motivační nálepky. Máme dobrou náladu včetně pánů, kteří si pro sebe uzurpovali dámskou obsluhu. Ivan Pažout přišel tradičně poslední, a tak jsme dosáhli počtu, který se vzpírá jakékoliv čtrnáctkové matematice – bylo nás 22. Cestou z hospody jsme jako odměnu ukázali naší domorodé oslavenkyni nejvzácnější barokní památku na Letné – výduch Rudolfovy štoly. Kdo pozdě chodí, sám sobě neškodí, jediný Ivan nás byl schopný vyfotit.

Strop Café, 14. 9. 2021 - Pozvánka: Další úterý je 14. a to znamená jediné - XIVejt. Abyste to měli jednodušší, půjdeme do domu č. 14 - v Balbínově ulici, kde sídlí Strop Café. Stáňa zařídila, že budeme mít více méně celou hospodu i přilehlý dvorek pro sebe, tak by to chtělo, abyste přišli v hojném počtu a VČAS. Do devíti se může hrát venku, pak do desíti uvnitř. Heslo při vstupu je poměrně zapamatovatelné – Čtrnáct.

Jaká hospoda byla: Včera jsem přišla na rozlehlý dvůr Café Strop pozdě, tak už jsem se jen vmáčkla do mezírky v dlouhatánské tabuli a byla tma. Ani jsem neviděla na kapelu - tři kytary, housle, ukulele. A ani jsem nás nestačila spočítat, ale určitě nás bylo 2x14. Ani vyfotit. Ze tmy jsem vytěžila jen jeden téměř nerozmazaný snímeček části hudebníků. Vzdor fámám nás nechali hrát do devíti a pobývat na zahrádce skoro do deseti. Rozevlátá Stáňa, jak se na organizátorku sluší, přišla jako poslední, a ještě nám stačila rozdat banány zadarmo. Pak jsme se my, co nebydlíme na Vinohradech, přesunuli dovnitř a nechali se vyfotografovat od profíka Khalila Baalbakiho z Českého rozhlasu. Byl to zase příjemný čtrnáctkový večer. P.S. neúčastníci akce většinou nechápou mé popisy. Tak třeba: "Rozevlátá Stáňa, jak se na organizátorku sluší, přišla jako poslední, a ještě nám stačila rozdat banány zadarmo!" Foto Vráti z XIVejtu Tři rudé sestry snad tuto větu dostatečně vysvětlí.

« NAHORU

TOPlist