93. Zaniklý svět Emila Kolbena

neděle 7. 11. 2021
navštíveny: továrna Emila Kolbena, Hotel Krása, Svatyně Krista krále, budova Mechaniky, A Tower, Suomi Hloubětín, Zátiší Rokytka, Vivus Kolbenova, Kolbenova čtvrť, Výhledy Rokytka, Aero, ČKD Trakce, Pragovka

Pozvánka
Sraz na Zaniklý svět Emila Kolbena bude ve 13 hodin před restaurací U Hubatků, Pod pekárnami 9. Je to v podstatě na náměstí OSN, nám známé Lidových milicí. Metro B stanice Vysočanská nebo tram 6, 19. Oběd či startovací pivo od dvanácti uvnitř, odchod od hospody v jednu.

Jaká vycházka byla

    V neděli jsme prošli rok připravenou vycházku Zaniklý svět Emila Kolbena. Za ten rok toho stačili developeři ještě spoustu srovnat se zemí, ale přeci jen zatím ne úplně všechno. Třeba nám milostivě ponechali tři nejstarší budovy Kolbenky a čelní stěnu Odkolkových mlýnů. Prošli jsme kolem hotelu K R Á S A, kde pobýval Ladislav Klíma, a v jehož stopách jsme na jaře putovali do Cholupic. Hned naproti je pomník Emila Kolbena. Udělali ho ze skla, neboť ve skle bude lépe odolávat zlodějům. Místo sochy milicionáře teď náměstí střeží modrý Vysočan. V ČKD Stalingrad se vyučil a tři roky pracoval božský Kája. Ale ani to závod neušetřilo od zbourání, už je tam holá pláň 21 let. Ve dvacátých letech Kolben expandoval v nezastavěné pláni dál na východ a postavil spoustu výrobních hal v čistém jednoduchém stylu. Na fotkách jsme porovnávali vzhled původních staveb se současným stavem a věřte, je to námět na horor. Prošli jsme téměř opuštěným areálem zkrachovalého ČKD - radost nám pivařům udělal jen pivovar Sibeeria - a vyšli na další pláň. Obrovské slévárny zbourali v roce 2002 zřejmě jen proto, aby tam mohl koncertovat sir Paul McCartney a pak skořápkáři provádět své kejkle na bleších trzích. U mě NE dobrý. Teprve nedávno tu postavili byty a ulice pojmenovali po rodinách podporovatelů operace Anthropoid. Z 19 patrové A Tower se za nás na areál podívala Petra M, my jsme zatím rumištěm šli stále dál na východ. Došli jsme až do Číny. Ale jako mávnutím kouzelného proutku se nám před očima změnily čínské chatrče na Finsko. S nestylovou pizzerií, ale zaplať pánbůh v neděli otevřenou.

    Poté jsme si zopákli finský zeměpis, Kamaru a další finské celebrity a zamířili k Rokytce. Ale jen asi na sto metrů. Následoval ostrý výšlap. Kdy jindy, když ne teď! Rychlými špunty, calvadosem a dobrou kávou jsme na čas rozezvučely poklidné Zátiší Rokytka. Z Kolbenovy továrny na stroje se teď stává továrna na bydlení. Vzniká Kolbenova čtvrť, kde rostou domy pojmenované po jeho potomcích do třetího kolena. Kdyby 99 Pragováků vidělo svou halu teď, tak by raději podepisovali petici proti čínské oceli než proti protisocialistickým živlům. Zkrátili jsme si cestu stavbou – trocha adrenalinu nikoho nezabije - a prohlédli si další vyrabovaný areál Aerovky a ČKD Trakce, kde měl něžný barbar svou první výstavu. A už nás vítají dvě bělostné vétřiesky, vlajková auta vyráběna zde v Pragovce. Lenka nezklamala a 7. listopadu uvítala nastupující tmu rozsvíceným lampiónem. Ale naštěstí i v Pragovka Café se svítí a mají tam pro nás připravený stůl. Byla to taková hezká tečka za tím naším tristním putováním.

Továrna Emila Kolbena – Vzdělaný technik Emil Kolben založil v roce 1896 ve Vysočanech na zelené louce elektrotechnickou továrnu. Místo bylo vybráno chytře, neboť územní rezerva pro následné rozšiřování směrem k východu byla takřka neomezená. Jeho podnikatelský počin vycházel ze zkušeností, které získal jako šéfinženýr u společnosti Edison General Electric Company, tedy jako spolupracovník Thomase Alvy Edisona. Díky průkopnickým technologiím, po kterých byla v českých zemích poptávka, rostla firma s každou zakázkou. Základními produkty byly elektromotory, alternátory, dynama a pohony elektrických zařízení. První budovy továrny – administrativa a výrobní hala – byly postaveny v nejzápadnější části areálu pozdějšího ČKD Elektrotechnika při železniční trati. Odtud vedla do továrny i vlečka. Administrativní budova je dodnes zachována, podobně jako tři sousední budovy. První desetiletí 20. století znamenal dynamický rozvoj podniku. Po realizaci kompletního vybavení holešovické elektrárny v Holešovicích, získala firma zakázky na vybavení desítek dalších velkých elektráren. Továrna poté začala vyrábět i vodní turbíny a dodávala kompletní vybavení i pro vodní elektrárny. Ještě před rokem 1910 byl postaven věžový vodojem s válcovým prstencem, který postavila firma Václava Nekvasila. Až do konce jeho existence na něm byl patrný název Českomoravská Kolben-Daněk. Tyto vodojemy byly postaveny nakonec tři a staly se vizuální dominantou Kolbenky. Žádný z těchto vodojemů se nedochoval. Jako poslední byl zbořen ten nejstarší roku 2002. I všechny ostatní budovy v nejstarší části Kolbenky byly zbořeny v roce 2000. Od té doby zejí prázdnotou a jsou údajně připravovány developerem k nové zástavbě.

Pekárna Odkolek - Tradiční firma Františka Odkolka začal podnikat v polovině 19. století a Kampě v Sovových mlýnech. Po požáru byla nucena Kampu opustit a začala podnikat ve Vysočanech. V letech 1910-12 byl postaven velký moderní areál mlýnů a pekáren s názvem František Odkolek a.s. parní mlýn a továrna na chléb. Vídeňský architekt Hubert Gessner věnoval vzhledu staveb velkou pozornost. Areál obsahuje silo, mlýnici s věží vodojemu a moučnici, pekárenské provozy propojené můstkem s moučnicí a budovu administrativy, která měla jako jediná sedlovou střechu. Budovy i ohradní zeď zdobily emblémy továrny, každému známé z obalů na mouku, ozubené kolo s iniciálami zakladatele F. O. Z vysočanského nádraží vedla do Kolbenky vlečka, továrny byly odděleny jen železniční tratí. Přes trať vedla ještě v roce 1970 dřevěná lávka z ulic Pod Pekárnami. Po roce 1990 byl podnik privatizován a firma Odkolek se ujala předválečné tradice. Bohužel pro vysočanské továrny přenesla firma výrobu na jiná místa. Provoz byl ukončen v roce 1994 a areál definitivně opuštěn v roce 2005. Z továrního komplexu je chráněna jen administrativní budova (od roku 2006 národní kulturní památka), a z původní zástavby zůstane zachován jen komín a čelní stěna parního mlýna.

Obytný dům Odkolkových závodů, Pod Pekárnami 17 – Zde byl vybudován obytný dům pro zaměstnance Odkolkových závodů. Svou fasádou a odkolkovským emblémem a dekorem na první pohled připomínal, že patří k mlýnům za tratí. Takto vypadal ještě v roce 1970. Dům byl zhruba před deseti lety opraven, ale jeho fasáda byla zcela zbavena odkolkovských atributů.

Ladislav Klíma (1878-1928) - Filosof, prozaik, básník, bývá považován za nejvýznamnějšího myslitele. Pro urážku Habsburků byl vyloučen ze všech škol Rakousko-Uherska. Psaní se mohl věnovat díku prostředkům, které získal od rodiny a svých příznivců. Když byl opět bez peněz, přestěhoval se v roce 1915 do vysočanského hotelu Krása, kde bydlel do konce života. Klíma psal filosofické stati i beletrii; ta však zůstala až do jeho smrti ve formě rukopisů, které autor vesměs ani nezamýšlel nikdy publikovat – dokonce tvrdil, že jejich částmi průběžně zatápěl v kamnech. My jsme se s ním kdysi setkali na vycházce v Petrské čtvrti, kde v Klimentské 48 působil koncem 1. světové války jako jediný zaměstnanec a hlídač fabriky Tabak-Ersatz-Manufaktur. Majitelem tohoto podniku byl Klímův přítel Franz Böhler. Spíše než práci se oba pánové věnovali společnému popíjení a k ukrácení dlouhé chvíle sepisovali příběh o slepém hadovi. Se psaním započali v lednu 1918, téhož roku v květnu firma zkrachovala a Klíma expresionistický román Putování slepého hada za pravdou dopsal do konce roku 1918. Naposled jsme se s ním setkali při letošním Otevírání studánek, při cestě do Cholupic. Stejnou cestou putoval i filosof, který cestu i posezení v hospodě popsal ve svém filosofickém traktátu Cholupický den. Otvírači studánek si určitě pamatují jeho blouznění o uterusu nadivoko. V jeho stopách šli i redaktoři Tváře, kterým v roce 1969 zabavili poslední výtisk časopisu právě s tímto traktátem. A hlavně rozverného Václava Klause, který cestou lezl po stromech. Filosof leží na Malvazinkách v hrobce patřící rodině Švagrovských, ze které pocházela Klímova přítelkyně a po jeho smrti ne právě citlivá editorka, dle některých prznitelka jeho spisů Kamila Lososová. „Když jsme jednou vyšli z Modré hvězdy, Vladimír ohromen ochroml. A já jsem zase viděl na jeho tváři ten překvapený radostný úsměv, a už jsem zase žárlil a trnul, že Vladimír něco vidí, kolem čeho jsem dávno chodil, nevšiml si toho. A když jsem nabral sílu a šel po směru jeho očí, viděl jsem obrovská plechová písmena, zasazená do štítu čtyřpatrového domu, písmena, která dávala dojetí ve formě slova K R Á S A. A já jsem hned věděl, že je to zbytek slávy českého filosofa Ladislava Klímy, který bydlel v tom hotelu Krása, a tak jsme se s Vladimírkem dohodli, že mi půjčí montérky a že hned příštího dne sundáme ta písmena a zasadíme je do Rudého koutku ČKD, a když je tam nebudou chtít, že je dáme do Mánesa. A tak jsme šli nazítří a nevěřili jsme svým očím. Když jsme se vyptávali v domě, řekli nám, že dopoledne sundali nádeníci domovní správy ta písmena a odvezli je do šrotu, protože ta K R Á S A ohrožovala pádem chodce… Bohumil Hrabal, Dopis účastníkům vernisáže 1973, Ústí nad Orlicí

Pomník Emila Kolbena, křižovatka Sokolovská a Freyova - V roce 2014 byl odhalen pomník průmyslníka Emila Kolbena. Je z tvrzeného skla, na kterém je zvětšená historická fotografie z roku 1889. Na ní je Kolben a jeho kolegové z Edisonových dílen v USA, kde tehdy sedmadvacetiletý Kolben pracoval. Autorem pomníku je Lukáš Velíšek a Martin Suchánek. Vedle pomníku je umístěná pamětní deska připomínající nejen samotného Kolbena, ale i zaměstnance ČKD, kteří zemřeli za druhé světové války. Odhalení skleněného uměleckého díla se zúčastnila i manželka Kolbenova vnuka Andrée Kolbenová. Připomněla, že bronzová pamětní deska z vestibulu ČKD byla ukradená, proto žertem ocenila, že je nové dílo ze skla. „Pomáhala jsem svému muži přestřihnout pásku při vstupu do stanice metra Kolbenova. Byla jsem při odhalení dědečkovy busty ve vestibulu, ale naše radost ale netrvala dlouho. Přátelé nám telefonovali, že pamětní deska z ČKD byla ukradená. V roce 2013 zmizela i bronzová busta z metra.“

Emil Kolben (1863-1943) - Po vystudování elektrotechniky v roce 1887 odjel na pět let do Spojených států, kde pracoval ve firmě Thomase Alvy Edisona. Pod vlivem vynálezce Tesly se Emil Kolben jako jeden z prvních zaměřil na využití střídavého proudu, což se stalo základem jeho celoživotního úspěchu. Po návratu do Čech založil ve Vysočanech továrnu s názvem Kolben a spol. Do roku 1910 dodala továrna kolem 10 000 elektrických strojů a zařízení pro 70 velkých elektráren. V roce 1908 mu německá technika v Praze udělila čestný doktorát. V roce 1911 navštívil Prahu na pozvání Emila Kolbena jeho dřívější šéf T. A. Edison. Roku 1921 došlo ke spojení firmy s První Českomoravskou továrnou na stroje, v roce 1927 dochází k další fúzi se strojírnami Breitfeld, Daněk a vzniká Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Emil Kolben se stal jejím generálním ředitelem. V době největšího rozmachu měla 12 tisíc zaměstnanců a velmi široký sortiment v souladu s dobovým heslem Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu. Pak přišli Němci a Kolben musel pro svůj židovský původ odejít z ČKD. Dne 6. června 1943 ve věku 80 let on, který byl dvakrát (v letech 1908 a 1910) ač Žid přijat císařem Františkem Josefem I., který mu udělil Řád železné koruny, byl vynesen na nosítkách ze své vily v Hradešínské ulici a deportován do koncentračního tábora Terezín. Nezachránilo ho ani to, že se jeho jméno objevilo v návrhu tzv. prezidentských výjimek a že byl zařazen mezi 41 osob vybraných k „čestnému árijství“. Říšský protektor výjimku neudělil a Emil Kolben zemřel měsíc po deportaci 3. července 1943 v Podmokelských kasárnách. Podle svědectví vnuka Jindřicha vzal si s sebou kromě pár osobních věcí i kufřík s 180 akciemi ČKD. Je pohřben na vinohradském hřbitově.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Místo sochy milicionáře tu teď stojí Modrý Vysočan                             4) Svatyně Krista krále je ukryta ve vnitrobloku
    2) Špitálská ulice v roce 1970. V pozadí ČKD, tenkrát Stalingrad             5) Budova Mechaniky byla postavena v roce 1923
    3) V ČKD Stalingrad se v roce 1957 vyučil Karel Gott (vlevo dole)           6) Mechanika vzadu v době svého vzniku v roce 1923

Modrý Vysočan, náměstí OSN - Autorem je Petr Voříšek, vysočanský autodidakt. Tvoří industriální sochy inspirované touto čtvrtí. Modrý Vysočan byl poprvé představen v galerii Trafačce na výstavě Mezikrystalická koroze v roce 2007.

Smržovi, Zákostelní 5 – Zde bydleli obětaví sokolové, spolupracovníci výsadku Anthropoid. Popraveni v roce 1942 v Mauthausenu.

Věž ČKD Elektrotechnika – Po bombardování na konci 2. světové války byla zahájena obnova zničených závodů ČKD. Po roce 1948 byl továrna rychle znárodněna a přejmenovaná na ČKD národní podnik, závod Stalingrad. Při Kolbenově, tehdy Fučíkově třídě, byla postavena věžovitá dominanta továrny – administrativní budova s devítipatrovou věží, vystavěnou před rokem 1950. Její dvě horní patra sloužila jako vodojem. Vrchol zdobil světelný objekt s nápadnou rudou hvězdou vysoký až 15 metrů. V ČKD elektrotechnice se vyučil elektromontérem Karel Gott. Výuční list pro montáž a provoz průmyslového zařízení obdržel 15. června 1957 v Odborném učilišti státních pracovních záloh. Pracoval tu až do 19. 3. 1960 jako elektrotechnik ve zkušebně elektrických točivých strojů v ČKD Stalingrad. Za 6 Kč za hodinu. ČKD elektrotechnika byla kompletně zbourána se zemí v roce 2000. Od té doby čeká na výstavbu. Pozemky získal v roce 2018 Radovan Vítek (má vilu v Šáreckém údolí a v roce 2015 koupil britské panství Rydinghurst od bývalého bubeníka skupiny Beatles Ringo Starra). Ve zprávě z března 2018 bylo napsáno, že do dvou let začne vyrůstat Kolben Business Park.

Svatyně Krista Krále, Kolbenova 16 – Je umístěna v bloku obytných domů mezi Kolbenovou, Nemocniční, Zákostelní a Špitálskou ulicí. Pohled na svatyni zakryl v roce 1931 široký třípatrový dům, později vyrostly kolem další domy, což vyhovovalo silně protikatolicky zaměřené vysočanské radnici. Parcelu na kostel totiž dostali farníci pod podmínkou, že před kostelem bude stát činžovní dům. Na budově nesměl být název kostel, což se obešlo tabulku „Vchod do Svatyně Krista Krále“. Základní kámen byl položen 6. října 1929, funkcionalistická jednolodní stavba s plochým stropem byla postavena za necelý rok. Kostel byl vysvěcen už 30. září 1930.

Pamětní deska rodiny Khodlových, Kolbenova 16 – Zde žili Emanuela a Václav Khodlovi se synem Václavem., spolupracovníci Anthropoidu. Popraveni nacisty v roce 1942 v Mauthausenu.

Fotoalbum vycházky...

Vchod do Kolbenky, Mechanika - V roce 1921 se spojila Českomoravská továrna na stroje a Kolbenova továrna. Podnik se stále rozrůstal. Veškeré novostavby ve dvacátých letech realizovala firma Václav Nekvasil. Budovy měly vlastní jednoduchý styl a hezký zvyk opatřovat průčelí stavby nápisem, letopočtem a též logem ČMK. V roce 1923 byla postavena budova označená „1923 Elektrických přístroje“, později nazývaná Mechanikou. Prochází přes celý areál od Kolbenovy ulice až k železniční trati. Budova byla prohlášena kulturní památkou, dnes je prázdná, památková ochrana ji zřejmě uchránila od zbourání. V roce 1986 už mezi Mechanikou s trojúhelníkovým štítem a tzv. jižním blokem přibyla další spojovací přístavba. Výrobní haly byly propojeny energomostem. Středem areálu procházela vlečka, která procházela i budovou Mechaniky do starých montážních hal. Dokazuje to snímek z roku 1997, což bylo pravděpodobně poslední období, kdy byla vlečka v provozu.

Chladicí věž – Věž je tvořena dřevěnou konstrukcí rozdělenou do čtyř horizontálních částí shodné konstrukce. Věž z 20. let 20. století sloužila k ochlazování přehřáté páry z kotelny. Na území Prahy se jedná o jediný existující doklad technologické stavby tohoto druhu. Chladicí věž byla prohlášena za kulturní památku v roce 2004. V roce 2010 Ministerstvo kultury zamítlo žádost o zrušení prohlášení za kulturní památku. V noci 31. října 2013 byl nahlášen požár chladicí věže, který se podařilo v následujících hodinách hasičům uhasit. Poškozena byla především vnitřní dřevěná konstrukce ve spodní části věže. Hala malých strojů – Předválečná stavba, kde se vyráběly elektromotory a elektrospotřebiče malých rozměrů – vysavače, bojlery, zubařská křesla.

Pivovar Sibeeria – Začal jako létající pivovar v roce 2014. Vlastní pivovar si postavili v roce 2020 v areálu ČKD Vysočany. Naeplacená reklama - píšou: Také vás vždy rádi uvidíme na návštěvě u nás v pivovaru. info@sibeeria.cz, 727 939 466.

Modelárna a sklad modelů – Postavena v roce 1926 samozřejmě firmou Nekvasil. Směrem ke Kolbenově třídě byla později doplněna přístavbou. Není téměř k rozpoznání, prozradí ji jen stejné členění oken. Dnes slouží jako sklady.

Slévárna barevných kovů – Novostavba slévárny vznikla v roce 1928. Dodnes slouží svému účelu jako slévárna AGMA.

ČKD Slévárny a Moury - Ve východní části byly ČKD byly postaveny ve třicátých letech slévárny, které produkovaly odlitky ze šedé litiny, oceli a barevných kovů. Také slévárna byla v roce 2000 zbořena, komín s vodárnou, stejný jako v západní části, byl zbořen v roce 2002.

Koncert Paul McCartneyho, T-Mobile Kolbenova Park – Tuto plochu "pokřtil" svým koncertem 6. 6. 2004 Paul McCartney. Plocha byla honosně nazvána T-Mobile Kolbenova Park a vznikla tak, že v roce 2002 byly všechny budovy ČKD na tomto místě srovnány se zemí. Z recenze koncertu: „Hned na počátku bych se rád vypořádal s problémem, na který budou mít pravděpodobně stejný názor všichni, kdo T-Mobile Kolbenova Park navštívili - takhle si pořadatel představuje důstojný prostor pro veřejnou produkci? Nejde o prostředí polorozpadlých továrních hal, to může mít i své kouzlo. Ale vyplnit plochu prostoru nějakým materiálem, aby při stání na neskutečně zabahněné ploše nebylo třeba obout rybářské holiny, snad možné bylo.“ Desetitisíce lidí se mačkalo na ploše mezi obřími bahnitými loužemi. Nicméně Sir Paul zahrál spoustu hitů Beatles i svých kromě jediného When I´m sixty four. Asi si moc nechtěl představovat, že tolik mu bude už za dva roky. Během jednoho měsíce zde ještě koncertovala Metallica a Santana, pak se T-Mobile Kolben Park po třech měsících v říjnu 2004 proměnil na Bleší trhy. Ty se tu konaly až do roku 2016, kdy se přestěhovaly k Elektře, protože tu AFI začínala stavět novou čtvrť. Na tomto blešáku se natáčely scény z filmu U mě dobrý.

Moravcových a Strnadových – Názvy nových ulic pojmenovaných po rodinách, které pomáhaly parašutistům. Moravcovi ve svém žižkovském bytě v Biskupcově ulici poskytovali azyl parašutistům. Moravcová si stihla při zatýkání gestapem vzít ampulku jedu, jejího manžela i syna Vlastimila nacisté při výsleších krutě mučili a poté popravili v Mathausenu. Tam zahynuli i manželé Marie a Bohuslav Strnadovi, další z řady nezištných podporovatelů operace Anthropoid.

AFI City. Moravcových a Strnadových – Částečně postavená polyfunkční čtvrť s byty, kancelářemi, obchody a parkem. Nachází se na místě zaniklého podniku ČKD Slévárny a Moury. Území má rozlohu 15 hektarů. Za projektem stojí izraelský developer AFI Europe, Projekt zpracovala architektonická kancelář CMC Architects pod vedením architekta Davida Chisholma.. První fáze byla realizována v letech 2016–2018, v květnu 2018 se nastěhovali první obyvatelé.

Tower A, Kolbenova 9 – První z administrativních budov - devatenáctipodlažní 75 metrů vysoká prosklená věžová budova se začala stavět v roce 2018, dokončena byla v roce 2020. Má výraznou fasádu, která zaujme prosklenými plochami v kombinaci s bílou barvou. Původně tu měly stát dvě dominanty o 13 a 19 podlažích. Ale protože A Tower zeje prázdnotou, staví se místo druhé věže bytové domy.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Během roku bylo vše srovnáno se zemí                                               4) Teď se z Číny stalo Finsko
    2) U Kolbenovy třídy byly dvě dělnické kolonie - uhlazené Za Aero         5) Jednotlivé areály jsou pojmenovány po finských městech
    3) a živelná kolonie Čína                                                                             6) Za chvíli tu budou mít malí Fini i školku

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Ostrý výstup k domům Zátiší Rokytka                                                     4) V této hale vznikl zvací dopis podepsaný 99 Pragováky
    2) Tady vzniká Vivus Kolbenova                                                                 5) Za rezistorem Emila Kolbena vznikají Výhledy Rokytka
    3) Kolben ožil aspoň v domech své manželky a dcer                                 6) Z Aera zbyla jen funkcionalistická budova v pozadí

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Hala byla zničena přispojeneckém bombardování v březnu 1945           4) Původní továrna na plyn v roce 1938
    2) Místo ní se postavila dnes už neexistující hala. Za ní kolonie Za Aero     5) ČKD Trakce zaneřádil dvůr různými přístavbami
    3) Vestibul stanice Kolbenova před a po roce 2013                                     6) Další část Kolbenovy čtvrti - svůj dům tu má syn i vnuk Kolbena

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Před námi komínový vodojem Pragovky                                               4) Trojhalu si postavilo Ministerstvo pošt a telegrafů
    2) V jižní části Pragovky stojí hala 19                                                         5) Vstup do Pragovky z Kolbenovy třídy zdobí vétřiesky
    3) Stav v srpnu 2021                                                                                 6) A hlavně tu mají i hospodu