96. Pražský vodní Semerink II

neděle 23. 1. 2022
navštíveny: Kejřův mlýn, Tesla Hloubětín, nouzová kolonie Čína, Modrého, Zahrádky, Hala č. 19, Lidový dům, Eliška, Vysočanská cyklostezka, park Podviní, Podvinný mlýn, Kolčavka, pivovar Kilián, podjezd pod Čuprovou ulicí, Libeňský svět, kostel sv. Vojtěcha, Thomayerovy sady, Löwittův mlýn, Zámecký pivovar, palác Svět, Pivní sanatorium u Horkých

Pozvánka
Sraz v neděli ve 13 hodin. Sraz před restaurací U dvou smrků, Nademlejnská 1. Končili jsme zde vycházku Pražský vodní Semerink I. Nejbližší zastávka tram Nademlejnská nebo Starý Hloubětín 8, 19, 25. Oběd či startovací pivo od dvanácti uvnitř, odchod od hospody v jednu.

Jaká vycházka byla

    Máme toho moc. První díl Pražského vodního Semerinku jsme šli v říjnu 2017 a k jeho dokončení jsme se dostali až teď. Končili jsme tehdy U dvou smrků, tak byl start předem dán. Někdy na oběd nestačí ani hodina, ale aspoň všichni ty dva olysalé smrky našli. Z cyklostezky jsme uviděli, že nic nevidíme, protože Teslu Hloubětín k jejím stým narozeninám zbourali. Nechali jsme zlověstná kola svištět po hladkém asfaltu a sešli dolů k Rokytce. Aspoň tady v Hloubětíně Evropa slavně zvítězila, Finsko zadupalo do země kolonii Čínu. Vyšplhali jsme se zpátky nahoru a došli do čtvrti tragicky zemřelých mistrů ledu. Hrad Mirákulum v parku Zahrádky jsme přenechali dětem, ale betonové kostky jsme využili ke sčítání. Je nás třicet sedm, aspoň jak Stáňa říká. V listopadu jsme končili vycházku po mizejících stopách Emila Kolbena v Pragovce, ale její nejslavnější halu jsme spatřili jen na fotce. Teď jsme jí i s vymlácenými okny měli jak na dlani. Lidový dům si sociální demokraté postavili v roce 1921s křížkem po funuse. Hned jim ho zabrali komunisti. Okolo věžáku, který nazvali hezky česky Eliška, přes vzletnou lávku rovnou do parku Podviní.

    Mezihospoda Podviňák je spíš takový obrovský stan, ale mají tady kapacitní záchody, tankové pivo a sálající kamna, a tak beze zbytku splnila svůj účel. Na kamenném hradišti jsme byli při vycházce Od pivovaru k pivovaru už v roce 2004, jen teď jsme si místo dětí pořídili psy. Pak následoval v rychlém sledu Podvinný mlýn s podzemními garážemi, slavný Somrákův traverz, lihovar, který sem byl vymístěn od Rudolfina, padlý plynojem, nový pivovar Kilián. Propagátor pražské cyklistiky bez helmy má v novém podjezdu své graffiti. Opustili jsme Rokytku jen proto, abychom mohli objevit Libeňský svět. Není nic trvalejšího než provizorium. Sv. Vojtěch měl být už 112 let zbourán – a to by byla škoda. V lehkém deštíku stateční vystoupali na zámecký vrch. Pod námi rozsvícená Libeň. Tak jsme si na její počest bouchli a vlastenecky souhlasili s Vladimírkem: „No ne, doktore, ta Paříž, to musí být nádhera, skoro jako Libeň“. Hospoda u téměř nejstaršího fotbalového hřiště teď o víkendu skomírá, tak musíme dál. V Löwittově mlýně se budou půjčovat knížky, u Zámeckého pivovaru se bruslí a na Long Islandu chcíp´ pes. Kolem zbědovaného Automatu Svět jsme křivolakou uličkou libeňského ghetta došli k jeho posledním dvěma zbylým domům. Jeden z nich je náš zaslíbený, Pivním sanatoriem bych to ale po neděli nenazvala. Kozel se nás usmíval ze zdi, servírka zpoza baru. Museli jsme si ji vždycky vyžádat, aby nás začala léčit. Ale i tak tam bylo hezky.

Rokytka - Rokytka je spolu s Botičem nejvýznamnějším potokem na území Prahy. Pramení nad Říčany u obce Tehov, je dlouhá 36 kilometrů. Na jejím toku se nachází několik rybníků, z nichž největší je Velký počernický rybník. Těsně před vstupem do Dolních Počernic přibírá Říčanský, Běchovický a Blatovský potok. Po opuštění Dolních Počernic ještě do Rokytky ústí Svépravický a Hostavický potok. Rokytka byla v 70. letech minulého století na mnoha místech zregulována do betonových koryt. Tyto drastické zásahy se dnes napravují a Rokytka se stává opět přírodním tokem s mnoha meandry. První díl Semerinku jsme šli v říjnu 2017 z Dolních Počernic přes Hostavice, Kyje, Hrdlořezy a skončili jsme tady U dvou smrků.

Kejřův mlýn, K Náhonu 1 - Po počátečním rozkvětu z přelomu 16. a 17. století byl v době třicetileté války mlýn vypálen a pobořen. Poté ho provozuje řád křižovníků s červenou hvězdou. V průběhu 18. a 19. století se ve vlastnictví objektu střídá řada majitelů, až se roku 1917 stává jeho majitelem Josef Kejř, jehož jméno nese mlýn dodnes. V polovině 20. let dochází k celkové přestavbě mlýna a roku 1926 je dokončena novostavba obytné vily. V 50. letech slouží mlýn jako skladovací prostory, v roce 2007 v době naší návštěvy byl značně zdevastovaný. Nyní je součástí obytného komplexu. Původní stavby - mlýnice, pocházející z 16. století a rondokubistická vila - byly doplněny čtyřmi novostavbami. Rekonstrukcí prošla i historická vstupní brána z roku 1870, která celý mlýnský obytný areál uzavírá.

Tesla Hloubětín - V roce 2021 oslavila Tesla Hloubětín sto let od svého založení a ironií osudu právě na kulaté výročí zmizela z povrchu země její ikonická součást – továrna v Hloubětíně korunovaná modrým neonovým nápisem, zářícím do širokého okolí. V roce 1921 byla na Poděbradské postavena továrna na žárovky Elektra. Brzy její trubice a žárovky dosáhly světové kvality. V roce 1932 ji koupila nizozemská firma Philips a výrobu rozšířila o radiové přijímače. Po druhé světové válce tento průmyslový areál fungoval pod značkou Tesla Hloubětín. Název získal v roce 1946 po právě zesnulém Nikolu Teslovi. Po roce 1948 se tehdejší Jugoslávie stala ideovým nepřítelem Československa, a tak se začalo objevovat, že název je zkratka ze slov TEchnika SLAboproudá. Bodrým lidem později nazývané technicky slabé. Tehdy se v koncernu TESLA vyrábělo 300 tisíc přijímačů, 3,4 milionu elektronek, 140 tisíc telefonních přístrojů. V hloubětínské Tesle se spotřební elektronika nevyráběla, produkce se soustředila hlavně na rozhlasové a televizní vysílače. Právě zdejší firma vybudovala síť vysílacích stanic pro rozhlas i televizi u nás i v cizině. Na jaře 2021 byl celý areál zbourán a výroba se přesunula do Vysočan. Bývalý průmyslový areál o rozloze 67.000 m2 se změní na novou rezidenční čtvrť. Architektonické řešení domů údajně reaguje na industriální odkaz lokality. Na projektu se podílí ateliér LOXIA a architektonický tým Central Group. Na jednu stranu do Poděbradské ulice tvoří bytové domy metropolitní bydlení, na druhou stranu směrem k Hořejšímu rybníku terasovitě ustupující podlaží nabídnou klidné rodinné bydlení. Uprostřed se počítá s podlouhlým parkem o rozloze 1600 metrů čtverečních s dětskými hřišti.

Nouzová kolonie Čína – Nouzová kolonie Čína navazovala východně na kolonii za Aero mezi dnešní Kolbenovou ulicí a Rokytkou. Na rozdíl od Aera vznikla živelně postupně od roku 1926, byla většinou postavena z vyřazených železničních vagónů bez podvozků. Za nějaký čas si lidé vagóny obezdili a omítli, až se z železničních vagónů vylouply domky s malými zahrádkami. V kolonii stálo více než 200 domků. Některé zde stály ještě v 70. letech 20. století. Podivuhodný název Čína vznikl prý takto: Jednoho dne se na obloze objevil těžký šedý mrak, zvedl se prudký vítr, v dálce už práskaly hromy a lidé volali na ty, kteří narychlo dokončovali zakrytí střechy: „Slez dolů! To bude čina!“ V osmdesátých letech bylo toto území využíváno podnikem ČKD jako železniční dopravní cesta. Čína byla v roce 1975 proťata dvěma vlečkami. Část oblouku původní vlečky kopíruje ulice Granitova. Takže místo Číny teď stojí Finsko.

Suomi Hloubětín - Rezidenční čtvrť s domy ve finském stylu se nachází se mezi ulicí Kolbenovou a Rokytkou. Čtvrť na místě nouzové kolonie Čína a brownfieldu na ploše devíti hektarů pro přibližně 2500 obyvatel postavila developerská společnost YIT. Název Suomi znamená ve finštině Finsko. Výstavba začala v roce 2016, celý komplex má být dokončen v roce 2022. Výstavba je rozdělena do deseti fází, které jsou nazvané po finských městech. Finský charakter připomínají i názvy ulic, které odkazují na významné finské osobnosti (ulice Waltariho, Saarinenova, náměstí Alvara Alta, Granitova, park Tove Janssonové). Mateřská škola už je skoro hotova a ve svahu nad Rokytkou má být restaurace s terasami a výhledem do zeleně.

Pamětní deska Bohumila Modrého, Modrého - Na zdi ze složených kamenů je pamětní deska s textem: „Na památku Ing. Bohumila Modrého (1916-1963), skvělého brankáře hokejové reprezentace, která vybojovala na MS v Praze v roce 1947 první titul mistrů světa, o rok později na Olympiádě ve Svatém Mořici místo druhé a v roce 1949 ve Stockholmu podruhé titul mistrů světa. Zlatý start československého hokeje byl násilně přerušen v 50. letech ve smyšlených politických procesech. Neprávem bylo odsouzeno za špionáž a velezradu spolu s Bóžou Modrým 11 hokejových reprezentantů Gustav Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španninger, Přemysl Hainý, Josef Štock a hostinský Mojmír Ujčík. “. Vše začalo ve Pštrossově 28, kde bývala na počátku padesátých let 20. století hospoda U Herclíků. Odpoledne 13. března 1950 sem dorazila skupina zklamaných a naštvaných hokejových reprezentantů. Právě jim oznámili, že na mistrovství světa do Londýna nepoletí, údajně proto, že rozhlasoví reportéři nedostali britská víza. Mizerná nálada hráčů stoupala přímo úměrně s množstvím vypitého alkoholu. Nadávky na sebe nedaly čekat. Ještě týž večer byli hokejisté včetně nedávno oslavovaných mistrů světa z let 1947 a 1949 a stříbrné medaile ze Sv. Mořice v roce 1948, zatčeni. Zatčen byl i hostinský Mojmír Ujčík. V říjnu proběhl soud. Jedenáct obviněných bylo dohromady odsouzeno k 77 letům a osmi měsícům vězení. Čekal je Mírov a uranové doly v Jáchymově. Jedním z odsouzených byl i brankář Bohumil Modrý. Posezení v hospodě U Herclíků se Modrý neúčastnil. Přesto si o jedenáct dní později policie dojela i pro něho. Ve dveřích stáli dva estébáci, šli za ním na dvůr a přivedli ho i s kobercem, který zrovna klepal. Jen mu řekli, ať si vezme klíče od auta, aby byl večer rychle doma. Vykonstruovaný proces dokonce dostal jeho jméno (Proces s protistátní skupinou Ing. Bohumil Modrý a spol.) a sám Modrý, který byl označen za vůdce spiknutí, dostal i nejvyšší trest – 15 let. Ze žaláře byl on i ostatní postupně propuštěni v roce 1955. Ale vězení a především to, že v Jáchymově tahal bedny s uranovou rudou, si vybraly svou daň. Bohumil Modrý zemřel na rakovinu v roce 1963 v pouhých 47 letech. V roce 2009 byla na domě v Pštrossově ulici odhalena pamětní deska.

Fotoalbum vycházky...

Zahrady nad Rokytkou - Sedm pětipodlažních obytných domů, které byly dokončeny v létě 2008, je soustředěno kolem ulice Nepelova, Hany Maškové a Modrého. Všichni tři měli společný led a všichni tragicky zemřeli.

Hana Mašková - Stala se pětinásobnou mistryní Československa, mistryní Evropy v roce 1968, dvojnásobnou vicemistryní Evropy (1967 a 1969) a dvojnásobnou bronzovou medailistkou na světových šampionátech 1967 a 1968. Již ve věku 14 let se zúčastnila Zimních olympijských her 1964. V roce 1968 na ZOH v Grenoblu vybojovala bronzovou medaili. Později jezdila v americké lední revue Holiday on Ice. Zahynula v roce 1972 při autonehodě ve francouzské obci Vouvray, kdy její auto v hustém dešti narazilo do kamionu. Bylo jí 22 let.

Ondrej Nepela (1951 – 1989) - Ondrej Nepela začal bruslit v 7 letech, jeho trenérkou byla Hilda Múdra. Pod jejím vedením se stal osminásobným mistrem ČSSR, pětinásobným mistrem Evropy, trojnásobným mistrem světa. Třikrát se zúčastnil zimních olympijských her. Ve třinácti v Innsbrucku 1964, v Grenoblu 1968 a Sapporu 1972. Zde získal zlatou olympijskou medaili. Po skončení amatérské kariéry v roce 1973 účinkoval 13 let v lední revue Holiday on Ice. Poté byl trenérem v Západním Německu. Ondrej Nepela se stal prvním známým sportovcem, který v roce 1989 podlehl infekci HIV. Bylo mu 38 let. Tehdejší média v Československu však příčinu jeho smrti tabuizovala, stejně jako jeho homosexuální orientaci.

Park Zahrádky - V místech, kde Rokytka vytváří meandr vyklenutý k severu, byla neudržovaná plocha po zrušené zahrádkářské kolonii. Proto také park nese název Zahrádky. Z části je zastavitelná, pro parkovou úpravu je určena plocha více než 2 a půl hektaru. Parku dominuje nově vytvořený rybník Zahrádky. Má plochu 2800 m2 a jeho hloubka je maximálně 1,3 metru. Pro děti tu vyrostl hrad, tzv. vysočanské Mirakulum. Park je zprůchodněn přes novou lávku a schody ke stanici metra Kolbenova.

Továrna Praga, hala č. 19, Kolbenova - Hala byla postavena mezi lety 1938-42 podle německého typového vzoru pro účely válečné výroby. Jedná se o mimořádně zdařilou funkcionalistickou stavbu. Základem je železobetonová monolitická dvoupodlažní hala se čtyřmi loděmi. Po skončení 2. světové války se sem přestěhovala z vybombardovaného areálu v Libni továrna Praga. Nejprve se tu montovaly osobní vozy, později především nákladní automobily, včetně proslulého typu V3S. Hala je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V této továrně vznikl v červenci roku 1968 tzv. „Dopis 99 pragováků“ adresovaný sovětské vládě. Podepsaní dělníci v něm upozorňovali na to, že projevy demokratizace společnosti v naší republice ohrožují budování socialismu. Zároveň odsoudili ty, kteří se nesmířili s armádním cvičením vojsk Varšavské smlouvy na území Čech, s tím, že čestní a poctiví občané naší vlasti se v jejich přítomnosti cítí bezpečněji. Dopis 99 pragováků posloužil vládě SSSR jako alibi pro invazi vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968. Normalizační režim signatáře vyzdvihoval. U hlavní brány Pragovky dokonce visela pamětní deska s nápisem: "Z tohoto závodu velkých dělnických revolučních tradic byl v kritickém roce 1968 odeslán dopis s 99 podpisy do SSSR, žádající pomoc v boji s protisocialistickými silami." Deska zmizela v prosinci 1989.

Ragbyové hřiště RC Praga Rugby, U Rokytky - V roce 1823 anglický školák Webb Ellis při fotbalovém zápasu ve městě Rugby vzal do ruky míč, běžel s ním k brance soupeře a tam jej položil na zem. Tento sportovní kousek si oblíbili studenti i v širokém okolí a začali tuto hru hrát pod názvem „Fotbal, jak se hraje v Rugby“. Ve dvacátých letech hra se šišatým míčem zaujala kreslíře Ondřeje Sekoru natolik, že po své návštěvě Francie přeložil ragbyová pravidla do češtiny a vytvořil pro ragby české názvosloví. Nakonec v Brně přesvědčil asi třicítku sportovců k tomu, aby v roce 1926 v Brně za Sekorova rozhodování odehrálo první utkání českých týmů. V roce 1947 pražský LTC, předchůdce klubu Pragy, poprvé nastoupil v současných tradičních pragováckých barvách a o rok později vyhrál LTC svůj první mistrovský titul. V roce 1955 se ragbisté zabydleli na zdejším hřišti u Rokytky.

Lidový dům, Freyova 8 – V roce 1919 bylo založeno družstvo „Lidový dům“, podíl členů byl stanoven na 100 Kč. Finančně se podíleli i američtí sociální demokraté. Dům byl postaven svépomocí v první polovině 20. let minulého století. Slavnostní otevření se konalo v roce 1921, ale protože v té době panoval v řadách sociální demokracie rozkol (zrovna se zakládala Komunistická strana), nebyl přítomný slavnostní řečník – poslanec za sociální demokraty Němec vůbec vpuštěn na tribunu. Vysočanští sociální demokraté se stali komunisty, a proto vypověděli podíly amerických spoluvlastníků. Aby se předešlo finanční katastrofě, mohli se stát členem družstva i lidi s podílem 15,- Kč.

Advantage Cars, Freyova 10 – O proměně Vysočan svědčí i tento showroom vybudovaný hned vedle Lidového domu. Zatímco v Lidovém domě byli vděční za podílníky s 15 korunami, tady bez miliónů do prodejny nelez.

Rezidence Eliška, Freyova 25 – Než byl postaven V Tower na Pankráci, byl to nejvyšší bytový dům v Česku. Má 25 pater, výšku 86 metrů. V budově je většina bytů jednopokojových s kuchyňským koutem. „Důraz na malometrážní byty není žádný krizový scénář, cílovou skupinou jsou mladí lidé a singles,“ tvrdí developer Lederer. Ve vrchních patrech jsou velké luxusní mezonety.

Vysočanská cyklostezka – Byla oficiálně otevřena v květnu 2010. Je dlouhá 3,5 km a je z velké části vedena po tělese bývalé železniční vlečky. Po roce 1990 došlo k výraznému útlumu těžkého průmyslu a Vysočany se začaly proměňovat v obytnou čtvrť. Významnou část nákladů stezky tvořily rekultivační terénní úpravy, obnova dvou původních mostů a výstavba čtyř nových. Z nich je nejnápadnější vzletná lávka přes Ocelářskou ulici, která umožňuje mimoúrovňové napojení původní cyklostezky po levém břehu Rokytky na dříve vlečkový most přes Freyovu ulici. Cyklostezka stála 150 milionů, dotace EU činily 88 mil., mosty stály 72 mil. Kč.

Pamětní deska Piskáčkovi, Na Břehu 15 - Dne 27. května 1942 po vykonání atentátu na Reinharda Heydricha navštívil Jan Kubiš byt Jaroslava Piskáčka a požádal ho o zajištění ošetření zraněného oka, které později provedl Břetislav Lyčka. Kubiš zde pak strávil noc a poté se přesunul do krypty chrámu Cyrila a Metoděje. V červenci byli zatčeni Jaroslav Piskáček, jeho žena, jeho tchýně i syn Miroslav a všichni byli popraveni 24 října 1942 v Mauthausenu.

Socha Průmysl – Autorem j Vincenc Makovský z roku 1928. Původně stále před Peněžní burzou, umístěnou mezi Národním muzeem a Státní operou, V budově se od roku 1945 se scházelo Národní shromáždění. Když byla v roce 1966 zahájena přestavba, socha byla přemístěna sem do Vysočan.

Park v Podviní - Park byl veřejnosti otevřen v roce 1998. Stará zámecká zahrada byla upravena, vzácné letité dřeviny byly zachovány, stejně jako původní jezírka. Dominantou dnešního parku je kamenné hradiště ve tvaru ještěra s dubovou terasou a chodbami. Za ještěrem je přírodní amfiteátr, kde se pořádají hudební produkce – třeba Folkové Podviní. Zajímavý je i dvanáct metrů vysoký dubový kmen, zasazený kořeny vzhůru. Z vyhlídky (nyní v havarijním stavu) umístěné na hlavě ještěra je vidět park a travnaté loučky, určené pro piknik.

Podvinný mlýn, Podvinný mlýn 8 – Podviní, území pod někdejšími vinicemi, je nejstarší osídlenou částí Libně. Již za vlády Jana Lucemburského je zmiňována zdejší tvrz, dvůr a mlýn. Tvrz zasáhla i do našich dějin. Když roku 1419 dosadil Václav IV. na Novoměstskou radnici konšele nepřející husitům, stal se purkmistrem Nového Města pražského Jan Podvinský, pán na tvrzi v Podviní. Ten se 30. července 1419 stal jednou z deseti obětí první pražské defenestrace. Dav se s ubitím konšelů nespokojil a vydal se plenit i majetek postižených. Tak byl vypálen kostel sv. Václava na Proseku a podvinská tvrz. Počátkem 17. století už zbyl z Podviní jen mlýn. Ještě v šedesátých letech 20. století byl mlýn ve dobrém stavu, pak byl obýván nepřizpůsobivými obyvateli, takže při naší usedlostní vycházce Od pivovaru k pivovaru v roce 2004 byl mlýn již stržen. Nynější replika mlýna, až na podzemní garáže, je docela zdařilá. Na severním okraji pozemku stojí zarostlý vjezdový pilíř, jediný svědek staré tvrze.

Lihovar – Lihovar firmy F. X. Brosche a synové stál do roku 1973 v místech, kde stojí paneláky v Kovanecké ulici. V areálu byla sladovna, plynárna, jáma na melasu a byty pro zaměstnance, později železniční vlečka a správní budova. Firmu založil v roce 1817 vídeňský kupec F. X. Brosche a chemik V. Kablík (vynálezce metody bílení papíru a tkanin chlórem). Původní továrna byla postavena v roce 1832 v ulici Sanytrová (dnešní 17. listopadu). V roce 1872 Brosche uvolnil pozemek pro stavbu Rudolfina a přesídlil do Podviní. Nechal na Rokytce zřídit čtyři rybníky a soustředil se jen na výrobu lihu. Na přelomu 19. a 20. století bylo zde průměrně za rok vyrobeno 49 000 hektolitrů lihu a ten se vyvážel téměř do všech evropských zemí. Se zbouráním lihovaru byly zasypány i ony čtyři vodní nádrže.

Plynojem – Vysočanský plynojem byl postaven v roce 1944 a zbořen o 37 let později v roce 1981.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Usedlost Kolčavka už opět s věží                                                       4) Graffiti v novém podjezdu je věnováno Petaru Introvičovi z Bluesberry a TSK
    2) Místo pivovaru Kolčavka je teď pivovar Kilián                                   5) Místo muslimské modlitebny je teď Libeňský svět
    3) Socha Rokytky, vzadu vykukuje Kříž od Zdeňka Ruffera                   6) Jeden panel je věnován Bohumilu Hrabalovi

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Provizorní sv. Vojtěch. Už 122 let měl být zbouraný                             4) Výhled odsud v roce 2011
    2) A to by byla škoda                                                                                 5) Z Löwitova mlýna bude pobočka Městské knihovny
    3) Vyhlídka ze Šlosberku na překrásnou Libeň                                         6) U Zámeckého pivovaru se teď bruslí

• 
• 
• 
• 
• 
• 

    1) Usedlost Svět                                                                                         4) Automat Svět - leden 2022
    2) Palác Svět v roce 2004                                                                           5) První betonový most v Čechách vedl přes Rokytku
    3) Automat Svět při oslavách Hrabalových 90. narozenin                         6) Pivní sanatorium si po vycházce zasloužíme