Expedice Sázava aneb Sa-zE

26. 5. - 30. 5. 2022
navštíveny: Žďár nad Sázavou, pivovar Revolta, Zelená hora, Velké Dářko, Škrdlovice, pramen Sázavy, cyklostezka po zrušené železnici Sázava- Přibyslav, Ronov nad Sázavou, Přibyslav, Pribina Hesov, Havlíčkův Brod, pivovar Rebel, Havlíčkův Hyde Park, Cimrmanův střed světa, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Šeptouchovská vyhlídka, Zruč nad Sázavou – zámek, Baťov, Kácov – zámek, pivovar Hubertus, hrad Šternberk, hospoda Marjánka, Nespeky – Fragnerova vila a hospoda Na Staré, Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou – hrad a JaWa, Žampašský viadukt, soutok Sázavy s Vltavou, most u Remagenu

Jaká expedice byla

    Řeky s kopce nebo aspoň po rovině v Česku došly, a tak jsme si letos střihli Sázavu. Mnozí jsme si k tomu pořídili elektrokola, ovšem šest statečných a dva externisté se rozhodli zdolat všechny kopce jen vlastním pohonem. Po vylodění ve Žďáru, obědě U Süssů a posilněni Revoltou jsme začali kopírovat cestu na expedici Roz-Raz-il k pramenům Svratky. Jen jsme si tentokrát dopřáli malou předzvěst kopců, co nás čekají - Santiniho Zelenou horu a posezení na břehu mořském, vlastně Dářském. Letos jsme spali ve Škrdlovicích ve Vysočině, kde jsme na Radkových narozeninách honili mladší ženský – místo pásu cudnosti byly tehdy před pány chráněny v kočárcích zavinovačkami.

    Ráno jsme vyrazili přes louky do lesa, posléze pralesa. Pramen Sázavy jsme bez značky, bez buzoly, zato pomocí mapy.cz našli. Připili jsme si na zdar expedice jasnou Santiniho hvězdou a naše zasloužilá recitátorka přednesla vlastní báseň o stříbropěnné Sázavě. Koleje od harvestrů od loňska nevyschly, tak jsme opět museli tahat kola lesem. Po návratu do Škrdlovic byla cesta zpět do Žďáru dílem okamžiku. Tentokrát jsme obědvali na břehu Sázavy v Nábřežních terasách (z terasy Sázava nespatřena), ale určitě jsme neprohloupili. Najeli jsme na zrušenou železnici a po šutýrkách , poté šotolině, nastalo cyklistické blaho – hladký asfalt lehce s kopce až do Přibyslavi. Cestou jsme se v Ronově u Draka konečně vymanili z Olšiakových šílených kreací. A to tak důkladně, že jsme si při stoupání do Přibyslavi ani nevšimli Jana Žižky. Je k nerozeznání podobný tomu na Vítkově, jen třikrát menší. Naštěstí hospodu u Huberta na náměstí jsme neminuli. Můj slovenský dědeček cestou do Ameriky skejsnul v Hesově a dělal vrátného v Pramenu zdraví z Posázaví až do smrti. Lehká přeprška při vjezdu do Havl Brodu, ale to byly nakonec jediné kapky, které jsme za celou expedici potkali. Páteční večer - všechny hospody narvané- pivovar Rebel soukromá akce, další déšť na krku, ale nakonec jsme si salónek Kozlovny vybojovali.

    On přijel Petr Novák? Ne, to jen sobotní sraz veteránů na Havlíčkově náměstí. Po ranní kávě jsme se přes trychtýřovitý střed Evropy a neúspěšného studenta Zrzavého dostali na rozkopané náměstí ve Světlé. Tak pojedeme na oběd raději do Ledče. Místo Stvořidel nás suchozemce ale čekal šílený kopec. Hospoda U řeky s výhledem na hrad nás až na Natašu se stoupáním smířila. Další kopce už nebudu hlásit, byly furt až do konce, tak zmíním jen hospodu ve Vlastějovicích, jejíž otevření jsme si poctivě vyseděli a už je tu cíl - kemp V rákosí. Plátno, TAK všude známé má.

    Nedělní ráno jsme strávili na zámku a psím hřbitově. A dojeli jsme i k hotelu, kde strávila s Pucholtem noc jedna plavovláska a my silvestrovské odpoledne. Povinná zastávka na jedno v pivovaru Kácov. Hrad Šternberk a studený odchov na zahrádce hospody Pod hradem byl některým odepřen. Po cyklo 19 se dá jet oběma směry, ale jen jeden je správný. Minuli jsme se i v Sázavě, ale Marjánka to jistila. Vešli jsme do sálu za stavu 3:3 a pak už jsme pořád jen řvali góóól! Úspěšný podvečer podtrhla návštěva sálu, kde jsme po dvaceti letech spatřili Nikotina, jak stále kouká zpod opony. Z aktérek oslavy bylo přítomné jen jedno tričko a čtvrtá K. Pak už poklidným tempem do Lávky, kde soukromý večírek s ukrajinskou obsluhou.

    Pondělí začalo v pohodě podle vody k nejdelšímu trámu, Kolotoči a terase Příběhu, kde oběd. Kopec se připomněl až pod Žampašským viaduktem, vysokým jako Nuselák. Jenže pravověrní cyklisté museli ten Nuselák zdolat čtyřikrát. Padák do Pikovic, cesta po cyklo či navigaci, jak je ctěná libost a už je tu cíl. Soutok, který není skoro vidět. Než jsme se rozkoukali v kiosku, už nám hlásili, že zavřený Remagen je otevřený, a tak závěrečné pivo s hostinským Vlkem tam. Naposled jsme si zakřičeli Zase Sa-ze, Zase Sa-ze, Zase Sa-ze se závěrečným kučerovským HOJ! a rozjeli se domů na všechny světové strany.

    1) Startovní foto expedice Sa-zE                                                         4) Jeli jsme okolo Charlieho zabořeného až po krk v šutrech
    2) Pomník muži, který vynalezl síťovku                                                 5) Zelená Hora už je téměř opravena
    3) A teď vzhůru do pivovaru                                                                 6) Dolní hřbitov - kdo jiný než Santini

Čtvrtek - Žďár nad Sázavou – Škrdlovice 16 km

Žďár nad Sázavou
– Už kolem roku 1100 stávala poblíž dnešního zámeckého areálu tržní osada na zemské obchodní stezce u brodu přes Sázavu. Poté, co byl v roce 1252 nedaleko založen cisterciácký klášter, došlo k přestěhování osady do prostoru tzv. Starého města. Za husitských válek byl klášter vypálen a od té doby, přes vydatnou pomoc na obnově Jiřího z Poděbrad, jeho důležitost upadala. Největšího rozvoje kláštera, města a okolí dosáhl v 18. století opat Václav Vejmluva, který mimo jiné pověřil Jana Blažeje Santiniho Aichla přestavbou vyhořelého kláštera. Za josefínských reforem byl roku 1784 klášter zrušen a některé budovy přešly do soukromých rukou. Dnes jej vlastní Dr. Radslav Kinský, potomek šlechtického rodu Kinských, posledních vlastníků zámku před znárodněním. Roku 1928 navštívil město prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Snímek z této návštěvy byl vzorem pro československou známku s děvčátkem v kyjovském kroji vydanou roku 1938. V roce 1949 se Žďár stal okresním městem a významným průmyslovým centrem po výstavbě Žďárských strojíren a sléváren (ŽĎAS). Poblíž náměstí je tvrz postavená hamerníkem Kuncmanem na začátku 14. století s barokními úpravami (dnes Regionální muzeum) a gotický farní kostel sv. Prokopa původně ze 13. století, který byl výrazně přestavěn v období pozdní gotiky.

Muž se síťovkou, náměstí Republiky - Mezi významné osobnosti Žďáru patří i Vavřín Krčil (1895–1968), vynálezce tašky síťovky. Síťovat se naučil od své matky už v jedenácti letech, aby pomohl živit rodinu výrobou síťovaných čepců. Jenže vlasové síťky vyšly z módy, a tak se Krčil rozhodl v roce 1926 začít vyrábět tašky. Nedůvěru budily u kupujících jen krátce, neboť byly levné, lehké a skladné. Vavřín Krčil patrně neměl peníze k získání mezinárodního patentu na svůj převratný autorský návrh. Po pár letech se tak začaly síťovky vyrábět ve Švýcarsku a v Itálii a za čas doslova zaplavily celý svět. Samotný Krčil je vyvážel mj. do Kanady, Francie, Švýcarska, Německa, Rakouska a do zemí severní Afriky. Pro svoji lehkost a pevnost byla oblíbená především v polovině minulého století, než ji nahradily jednorázové igelitky. Při příležitosti devadesátin vynálezu odhalilo město v říjnu 2016 drátěnou sochu Muže se síťovkou. Sochař Jiří Plieštik se inspiroval sochou Augusta Rodina Myslitel. „Parafrázoval jsem ho v civilnější postavu, která, přestože myslí na malou a nenápadnou věc, přináší velký užitek pro každodenní činnost tisícům lidí,“ říká autor.

Pivovar Revolta, náměstí Republiky 14 - Pivovar po 90 letech navazuje na tradici žďárského klášterního pivovaru. Jeho nabídku tvoří světlé ležáky Revolta a Dacan.zr, pšeničné pivo Bílá Dáma a speciál American Pale Ale 8 Evženů.

Socha Charlie Chaplina, Veselská 12 - Betonová socha komika s černou buřinkou se nachází u vstupu do vinárny U Charlieho. V roce 2011 ji vytvořil místní rodák, sochař Michal Olšiak.

Zelená hora - Nachází se v něm bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie. Jejich architektem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Nejvýznamnější stavební památkou Santiniho je bezesporu poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, postavený ve slohu barokní gotiky. Tento kostel byl roku 1994 zařazen do seznamu světových kulturních památek UNESCO. U klášterních budov je barokní most s galerií soch osmi svatých z roku 1761, přezdívaný malý Karlův most.

    1) Česko-moravskou hranici pojal Olšiak opravdu monumentálně             4) Už se nám podařilo pramen dohledat
    2) Olšiak nám postavil i ukazatel, abychom tu zbytečně nebloudili             5) U pramene Sázavy připíjíme Santiniho hvězdou z Revolty
    3) Cesta k prameni Sázavy je zarubaná                                                     6) Někdo si na zahrádku pořídí trpaslíka, někdo trpasličího slona

Pilská nádrž – Na břehu nádrže stojí sousoší Hraniční kámen od Michala Olšiaka, umístěné na pomezí Moravy a Čech v roce 2009. Celé dílo tvoří betonový český lev, moravská orlice a pískovcový hraniční kámen. V okolí se nachází další Olšiakovy betonové sochy: Kůň, Hamroň, Mamut.

Salon Expres Vagon, Polnička – Za vesnicí je zahradní železnice s občerstvením http://www.vagonpolnicka.cz Velké Dářko (615 m. n. m.) – Na konci hráze u občerstvení stojí Velký Dařbucha, téměř čtyři metry vysoký betonový rozcestník s velkýma očima a frňákem, dokončený v roce 2011. Autorem je opět Michal Olšiak.

Škrdlovice – Moderní kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena v roce 1999. Stavba asociuje rozevřenou knihu jako symbol vzdělanosti a písma. Rozpolcená věž představuje dva věrozvěsty, Cyrila a Metoděje, kteří písmo do našich zemí přinesli. Před hotelem U hrocha stojí betonové sousoší hrochů v kašně. Bylo dokončeno v roce 2008 a autorem je Michal Olšiak.

Pátek – Škrdlovice – pramen Sázavy – Havlíčkův Brod 58 km

Sázava
– Trampy nazývaná Zlatá řeka. Neoficiální jméno souvisí s nazlátlou barvou vody, způsobenou odnosem jílovité půdy, kterou je zvlášť dobře vidět na soutoku s Vltavou. Celková délka řeky činí 226 km. Jméno Sázava je zmíněno k roku 1045 (flumen Zazoa) - znamená řeku usazující kaly. Pramení jako Stružný potok v nadmořské výšce 757 m na katastru obce Cikháj pod Šindelným vrchem. Z druhé strany Šindelního vrchu, také v katastru Cikháj pramení i další řeka – Svratka, viz Roz-Raz-Il 2017. U pramene Sázava je pomník pramene Sázavy. Stružný potok spolu s dalšími menšími toky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. Mezi Žďárem nad Sázavou a Přibyslaví řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu. Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou. Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla. Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s četnými jezy, vhodný pro rekreační vodáctví. Tento úsek je dlouhý přes 100 kilometrů. Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou. Tok se zařezává do hlubokého údolí, kde v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem se nachází několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi se řeka opět uklidní, až se proud zcela zastaví ve vzdutí Vranské přehrady. V ní se Sázava u Davle vlévá zprava do Vltavy jako jeden z jejích největších přítoků.

Socha koně, Hamry nad Sázavou - Za městečkem u jezdeckého klubu je betonová socha koně, který se snaží z bahna vytáhnout povoz. Je z roku 2006, autor Michal Olšiak.

Slon, Sázava - Přibližně metr a půl vysoká betonová socha se nachází u rodinného domku. Autorem je kdo jiný než Michal Olšiak. Musí se uhnout doleva z cyklostezky a jet kolem hřbitova.

    1) Zrušená železnice do Přibyslavi je luxusně vyasfaltovaná     4) Žižka v Přibyslavi je tak malý, že jsme ho při usilovném stoupání přehlédli
    2) Drak před bytovkou v Ronově. A co děti, nebojí se domů?     5) Dříve Pribina Hesov-Pramen zdraví z Posázaví, teď Savencia Fromage&Dairy
    3) V Ronově mají kromě draka i středověký kamenný most         6) I v domě, kde bydlel Havlíček, probíhá Muzejní noc

Fotoalbum expedice...

Cyklostezka Sázava - Přibyslav – V roce 2006 projel po staré železniční trati poslední vlak s návštěvníky. Následovala demontáž kolejnic a snesení mostů. Tím se celá trasa stala téměř nepřístupnou. Během let 2010- 2011 byl annově opravena, byly psotaveny nové mosty a lávky. Cyklostezka je dlouhá 9 kilometrů, převýšení je 56 m, je na ní devět nových lávek, dvě odpočívadla a 1916 metrů zábradlí. Vede úvozy, po náspech, lesem i volnou přírodou, stále v blízkosti řeky Sázavy. Křižuje jí hlavní železniční trať z Havlíčkova Brodu do Brna.

Socha draka, Ronov nad Sázavou - Pět metrů vysoká betonová socha byla umístěna před areál firmy v roce 2012. Jde o zhmotnělou představu draka, který se často vyskytuje v českých pohádkách a pověstech. Autorem je rodák ze Žďáru nad Sázavou, sochař Michal Olšiak.

Hrad Ronov - Zřícenina hradu stojí na skalnatém ostrohu. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky hradebních zdí a obranné valy a příkopy. V roce 1424 byl hrad dobyt husity v čele s Janem Žižkou. Ten jen o pár dní později zemřel v nedalekém Žižkově Poli.

Ronovský most - Renesanční kamenný most přes Sázavu byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky skoro 40 metrů dlouhý, patří mezi 10 nejstarších dochovaných mostů v Čechách. Je chráněný jako kulturní památka ČR.

Přibyslav – 4000 obyvatel. Název města se odvozuje od údajného zakladatele Přibyslava z Polné. V roce 1424 obklíčili město husité v čele s Janem Žižkou, který však poblíž nedaleké vsi dnes zvané Žižkovo Pole zemřel. Husité přesto město dobyli a vypálili. V Přibyslavi se narodil Jan Otto (1841-1916) nakladatel největší české tištěné encyklopedie - Ottův slovník naučný.

Socha Jana Žižky z Trocnova, Husova - Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova z roku 1935 od Bohumila Kafky. Ten byl osloven k vytvoření návrhu Žižkova pomníku na Žižkově. Přibyslavská socha vznikla jako menší zkušební odlitek.

Busta K. H. Borovského, Husova - Autorem je Roman Podrazský, po revoluci starosta Přibyslavi.

Zámek, Přibyslav - Rrenesanční zámek s výraznými barokními a klasicistními úpravami. Od roku 1983 zde bylo otevřeno hasičské muzeum. Na ploše 3 500 m2 jsou vystaveny exponáty připomínající nejen historii hasičů, ale i současně používanou techniku, pomůcky sloužící k hašení požáru a k protipožární prevenci.

Pamětní deska Stanislav Bechyněho, Bechyňovo náměstí 37 – Deska na rodném domě významného českého konstruktéra a pedagoga (1887-1973), který se věnoval železobetonovým konstrukcím a kamenným a betonovým mostům. Jeho nejznámějším dílem je ale palác Lucerna a Veletržní palác v Praze.

Věž u kostela sv. Jana Křtitele - Výstavba gotické věže s mohutnými zdmi započala roku 1497 a sloužila na obranu města. Z toho důvodu byl vstup do věže umístěný ve výšce 7 metrů, ke kterému vedlo dřevěné schodiště. V případě ohrožení bylo možné jej lehce odstranit. Věž je vysoká 50 metrů.

Pribina, Hesov – Mlékárenský podnik, proslavený Pribináčkem a Hermelínem. Nyní Savencia Fromage & Dairy Czech Republic.

Havlíčkův Brod - do roku 1945 Německý Brod, Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

Havlíčkův dům, Havlíčkovo náměstí 19 - Pozdně gotický rohový dům s kamenným arkýřem s věžičkou. V roce 1871 novogotickou úpravou, v té době došlo ke slavnostnímu odhalení pamětní desky K. H. Borovskému. Jeho rodina dům vlastnila v letech 1832-1880. Dnes zde sídlí muzeum Vysočiny s expozicí o Karlu Havlíčkovi.

    1) Míříme do pivovaru Rebel, ale je tu uzavřená společnost                   4) Havlíčkův Hyde Park je němý, kamenné knihy naštěstí nic nevykřikujou
    2) Ještě vloni si tu hověl Legáček, teď už je tady jen opuštěný divan     5) Cimrmanův Střed Evropy si Brodští umístili sem
    3) Sobotní start na Havlíčkově náměstí                                                   6) Jan Zrzavý se narodil ve škole v Okrouhlici

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Dobrovského - Pivovar byl založen v roce 1834, ale historie várečného práva ve městě sahá až do 14. století. Pivo pod značkou Rebel se vyrábí od roku 1995.

Štáflova chalupa, B. Kobzinové - Unikátní venkovské stavení, jehož nejstarší části pochází z 16. století. Nejcennějšími prvky chalupy jsou černá kuchyně a povalový strop. Objekt prošel v roce 1999 celkovou rekonstrukcí a v současnosti je zde antikvariát.

Pomník Josefa Vašíčka, U stadionu - Kamenný pomník ve tvaru hokejových bruslí připomíná havlíčkobrodského rodáka a profesionálního hokejistu Josefa Vašíčka. Ten zemřel 7. září 2011 při letecké havárii u ruské Jaroslavle.

Městské opevnění - Opevnění města bylo vystavěno v 1. polovině 14. století. Hradby dlouhé 1,5 km a vysoké přes 4 metry doplňovaly dvě branské věže, čtyři bašty a vodní příkop. Město bylo přesto dobyto Švédy, kteří hradby záměrně pobořili, a v pozdější době byly rozebírány na stavbu budov. Do dnešního dne se dochovaly rekonstruované úseky hradeb.

Pomník Havlíčkův Hydepark, Na Hradbách - Pomník odhalený u příležitosti 185. výročí narození Karla Havlíčka Borovského. Monument z pohledového betonu ztvárňuje stoh knih. Je dílem výtvarníka Radomíra Dvořáka, vedle je ještě Lego panáček na gauči, ale kamenného Lego panáčka někdo ukradl.

Sobota Havlíčkův Brod – Zruč nad Sázavou 55 km

Střed Evropy podle Járy Cimrmana, Sázavská 430
- Podle Járy Cimrmana se střed Evropy nachází někde u Brodu. Cimrman hledal těžiště Evropy, a ačkoliv mu nejprve vycházelo spíše k Uherskému Brodu, odstřihl z plánu část Uralu a přiblížil se tak k Brodu Německému - Havlíčkovu. Chtěl se zde usadit a zřídit si chalupu s vysílací věží, odkud by mohl zasáhnout svými myšlenkami celý kontinent. V roce 2002 byl v zahradě kavárny umístěn objekt "Střed Evropy" trychtýřovitého tvaru.

Rodný dům Jana Zrzavého, Okrouhlice – Narodil se roku 1890 do rodiny řídícího učitele. Ač syn ředitele, ani jednu ze zhruba šesti škol, které navštěvoval, nedostudoval. Na budově školy se nachází busta a informační tabule. Zajímavost z Malé Strany, ze Zámeckých schodů 6, kam se v roce 1959 Zrzavý přistěhoval a bydlel tu až do své smrti v roce 197. Dům patřil sochařce Haně Wichterlové, sestře vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterleho. Malíř dokázal být i trochu zlomyslný. Vzpomíná historik umění František Dvořák, ke kterému chodil Jan Zrzavý téměř deset let každou sobotu na večeři. „Jednou mě Zrzavý požádal: ,Znáte se s Horníčkem? Já jsem sledoval ty Hovory H, jakej je to vzdělanej a sečtělej člověk. Já bych se s ním chtěl seznámit.´ Horníček pozvání na sobotu radostně přijal, ale myslel si, že musí Zrzavého bavit, a tak řečnil a řečnil, Seděli jsme u takového dlouhého stolu, až se Zrzavý namíchl a schválně nahlas povídá: ,Kdo je ten člověk, co má tolik řečí?´ Říkám, to je přeci pan Horníček. A Zrzavý na to: ,Horníček? Nikdy jsem to jméno neslyšel.“

Pošta, Okrouhlice - Pamětní deska Jana Zrzavého na budově pošty, kde měl slavný malíř svůj ateliér v letech 1959-1977, kdy zemřel.

    1) Zámek ve Světlé nad Sázavou má za sebou moc hezký park    4) Vyhlídka z Šeptouchovské skály alias Šepťáku, nyní název místního piva
    2) Od řeky vypadá Světlá přívětivě                                                  5) Zámek ve Zruči - to jsou barvy!
    3) Ledeč - nejhezčí pohled na zámek je z terasy U břehu               6) Mají tu i psí hřbitov

Zámek, Světlá nad Sázavou – Muzeum skla, hezký zámecký park. V jižní části parku je Čertův most, klenutý litinový most, který se zvedá nad 8 metrů hlubokou kamenitou strží. Je z roku 1884 a je zhotoven z ocelové pásoviny, má ozdobné litinové zábradlí.

Kostel sv. Václava, náměstí Trčků z Lípy - Původně jednolodní raně gotický kostel ve tvaru kříže byl postaven roku 1207, za panování rodu Černínů byl renesančně přestavěn a v roce 1735 rozšířen v duchu baroka o dvě boční lodi. Nepřehlédnutelnou dominantu kostela tvoří 35 metrů vysoká věž z konce 13. století s dřevěným patrem a čtyřmi zvony.

Stvořidla - Peřejnatý úsek Sázavy mezi Smrčnou a osadou Stvořidla u Ledče nad Sázavou. Délka peřejí je cca 4,5 km, obtížnost se pohybuje mezi WW II a WW IV. Celá oblast je součástí přírodní rezervace Stvořidla o rozloze cca 300 ha. Pro kola neprůjezdné.

Památník táborů Jaroslava Foglara - Žulový památník s bronzovou deskou připomíná Jaroslava Foglara a tábory, které v letech 1925-1945 ve Sluneční zátoce pořádal. Pomník byl odhalen v roce 1997. Sluneční zátoka ho inspirovala k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“. Nutná zajížďka z trasy.

Ledeč nad Sázavou - Město leží na obou březích řeky Sázavy, na pravém břehu na skále stojí hrad z poloviny 13. století. Na levém břehu leží historické jádro města s gotickým kostelem sv. Petra a Pavla, město je od roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Synagoga, Na Potoce – postavena ve stylu vesnického baroka roku 1739 po požáru v 19. st. byla klasicistně upravena. Roku 1860 zde byl obřezán budoucí hudební skladatel Gustav Mahler. Po válce sloužila jako skladiště, roku 1991 byla prohlášena za kulturní památku.

Pivovar Šepťák, Hrnčíře 24 - Je bez hospody

Šeptouchovská skála alias Šepťák - Na jejím vrcholu je vyhlídka na Ledeč nad Sázavou. U paty skály se nachází jeskyně s dvěma jezírky, veřejnosti je přístupná jen při zvláštních příležitostech.

Vlastějovice, zámek - V polovině 16. století zde byla postavena renesanční tvrz, na konci 17. století přestavěna na barokní zámek s kaplí sv. Maří Magdaleny. Zámeček ale postupně chátral. Zachovaly se pouze fragmenty původního zdiva a kaple začleněné do nové budovy.

Zruč nad Sázavou – První písemná zmínka o obci pochází z roku 1328.

Zámek Zruč nad Sázavou – Původně gotický hrad několikrát přestavován. Poslední přestavbu v letech 1891–1894 nechal provést podnikatel v oboru železničního stavitelství Jan Schebek, se již nesla v romantickém stylu. Rod Schebků vlastnil zručský zámek až do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek majetkem města. Jedním z pozůstatků opevnění je Kolowratská věž. Součástí zámeckého parku je psí hřbitov, kde rod Schebků pohřbíval své lovecké psy. Podle historických záznamů bylo na psím hřbitově osm náhrobků, ale zbyly pouze dva. Uprostřed hřbitova stojí pomníček s králíkem a s loveckou brašnou.

    1) Tady se točily Lásky jedné plavovlásky                                           4) ale nás láká víc pivovar
    2) Pohled na novou Zruč - Baťov                                                          5) Český Šternberk - tak takhle má vypadat hrad
    3) Zámek v Kácově už je skoro opravený,                                            6) Tady se narodil Voskovec a zde sepsali V+W svou první hru

neděle Zruč nad Sázavou – Chocerady, kemp Lávka 52 km

Baťov
- Firmou Baťa byla 24. března 1939 podepsána smlouva o výstavbě továrny ve Zruči na obuv. Prvním sortimentem, vycházejícím z bran zručského Baťova závodu, byla mužská a dámská obuv. A za války to byla tzv. bagančata, pracovní obuv na dřevěných podešvích. V roce 1953 se továrna přejmenovala na Sázavan Zruč, n. p. a produkovala kvalitní dětskou obuv, která se prodávala po celém světě. Díky tomuto závodu se Zruč rozrostla. Původní Baťovy plány s městem byly takové, že se Zruč bude rovnat velikostí i produkcí bot jeho zlínské továrně. Ve Zruči mělo stát letiště, nemocnice i vysoké školy. Po příchodu Němců v roce 1939 se plány nemohly uskutečnit. I nyní je Zruč rozdělena místním neoficiálním názvem na novou Zruč (Baťov) a starou Zruč. Na nádraží Zruč nad Sázavou zastávka a v hotelu Zruč na náměstí Míru se natáčel Miloš Forman v roce 1965 film Lásky jedné plavovlásky. Britský filmový časopis Empire ho v roce 2010 zařadil mezi 100 nejlepších cizojazyčných filmů.

Kácov, zámek – Z důvodu rekonstrukce je uzavřen. Pokud otevřen, tak je tam expozice historických radiopřijímačů a historie Kácovska. Expozici historických motocyklů je v zámecké kavárně.

Pivovar Hubertus, Kácov - První zmínky o pivovaru v Kácově jsou z roku 1457. Kácovský pivovar je tak jedním z nejstarších u nás, a to i díky tomu, že je dodnes v původní středověké lokaci. V letech 1916-1918 patřil rakouskému císaři Karlu I. a od roku 1922 byl státní. Už tenkrát se tu vařilo pivo Hubertus. V roce 1948 byl znárodněn. V roce 1957 po rovných pěti stech letech nepřerušené činnosti ukončil výrobu. Jeho nová historie se začala psát v roce 1992, kdy pivovar zakoupili dva podnikatelé z Prahy a od roku 1993 v něm zase začali vařit pivo. V roce 1996 je však provoz znovu přerušen. V roce 2001 má pivovar znovu nového majitele a zase se zde začíná vařit pivo. V roce 2002 je pivovar několikrát vyplaven velkou vodou. Povodeň přišla do pivovaru i v roce 2006. Přesto výroba neustala a pokračuje dále. V roce 2011 byl zahájen provoz linky na výrobu lahvového piva Hubertus. V témže roce se odehrál velký pivní podvod, v rámci nějž putovalo do distribuce 33 tisíc litrů kácovského piva Hubertus s označením Gambrinus nebo Staropramen.

Hrad Český Šternberk - Gotický hrad byl založen Zdeslavem z Divišova před rokem 1241. V průběhu let zaznamenal několik úprav, které ovlivnily jeho výslednou podobu. Zásadní barokní přeměnou prošel po skončení třicetileté války, kdy byly upraveny především interiéry. Na zámku bydleli Sternbergové až do roku 1949. Teď už jim hrad zase patří. „Tak sestra se vám vdává „A kam to chcete, Šternberk?“ „Do Šternberku.“ „Kam? Do Šternberku? … Poslyšte, Šternberk, nejste vy náhodou ňákej ten fón?“ „Jsem poslední hrabě Šternberk ze Šternberku, soudruhu poručíku.“ „A pozdravujte soudružku hraběnku.“ podepisuje Jiří Schmitzer Václavu Vydrovi propustku na dovolenou ve filmu Černí baroni. Herec Václav Vydra v něm hrál právě Zdeňka Sternberga. „To by mě zajímalo, koho si ta Šternberková bere…“, mudruje Schmitzer „No moment! Ňákýho Valdštejna! Znáte ho?“ Zdeněk Sternberg byl na vojně opravdu u PTP. Ale ne na Zelené Hoře, ale v Hrdlovce u Duchcova a v Ostravě.“ Poté byl kulisák Karlínského divadla do roku 1968. Po invazi emigrace až do roku 1989. Zemřel v lednu 2021 v 97 letech.

Jiří Voskovec, Sázava Uhlířskojanovická 36 - vlastním jménem Jiří Wachsmann, (1905 - 1981) se narodil v Sázavě, v chalupě svého dědečka, malíře Soběslava Pinkase. V Sázavě začali Voskovec s Werichem psát svoji první společnou hru Vest Pocket revue. „Do této čarokrásné krajiny jsme se oné památné zimy vypravili,“ vzpomínal později Voskovec s tím, že cestou ze zastávky si koupili v obchodě U Zachů lahev rumu, prý nejlepší investici svého života. Zatopili v kamnech, usmažili buřty a uvařili grog. K ránu pak na dně lahve rumu „objevili“ svou první hru.

    1) Sázavský klášter, ruiny jsou národní kulturní památka                      4) Vlastní Fragnerova vila ve Frágnerově ulice v Nespekách od řeky
    2) Nikotin na Marjánce vykukuje z pod opony už 21 let                         5) Hospoda Na Staré v Nespeky byla kdysi přepřahací stanice
    3) Tehdy jsme mu k 50. narozeninám zazpívali padesát slok Velvar     6)Chlubí se nejdelším trámem ve střední Evropě

Sázava, klášter - Podnět k založení kláštera dal v 11. století později svatořečený Prokop, který se stal jeho prvním opatem. Až do roku 1080 - do papežova zákazu - se zdejší bohoslužby konaly ve slovanském jazyce. Tradici slovanské liturgie obnovil až Karel IV., kdy také původně románská stavba dostala gotickou podobu. Památkou z té doby je například kostel sv. Prokopa či kapitulní síň s pozoruhodnými nástěnnými malbami. Roku 1785 byl v rámci všeobecného nařízení Josefa II. klášter zrušen a přeměněn na novorenesanční zámek. Mezi nejvzácnější prvky uvnitř kláštera patří gotické fresky mariánského cyklu a unikátní Sázavská Madona.

Hospoda Na Marjánce, Stříbrná Skalice - Zde vyobrazen pan Nikotin panem Pivovarským jako fanoušek motorkářů. V listopadu 2001 zde slaveny jeho narozeniny – Čtrnáctka mu popřála písní Velvary 7K.

pondělí Chocerady – Davle 48 km

Komorní hrádek, na druhé břehu
- Původně renesanční zámek byl postaven ve 2. polovině 16. století za Jana z Valdštejna, později byl upraven barokně a ve stylu rokoka. V současné době zámek využívá ministerstvo obrany a není přístupný veřejnosti.

Zřícenina hradu Zlenice - Na skalnatém ostrohu, pod nímž ústí Mnichovický potok, je zřícenina hradu, postaveného v počátku 14. stol. Často malovaná Josefem Ladou. Pod ním občerstvení Baštírna a prvorepubliková plovárna.

Nespeky, vily ve Fragnerově ulici – Čtyři vily navržené Jaroslavem Fragnerem. První je Letní domek Milči Mayerové (1901 – 1977) se soláriem (realizace 1936). Tanečnice vystupovala v Národním, Osvobozeném i Vinohradském divadle. Sousední dům, Fragnerova 48 zaujme svojí rozlehlostí, ale zároveň i vzdušností. Movila – letní vila právníka J. Moráka, realizovaná v letech 1932 až 1933. Vedle Moráka si v roce 1940 postavil vlastní domek Jaroslav Fragner. Poslední ze čtveřice Fragnerových návrhů, Fragnerova 73 je Orvila – letní rekreační vila továrníka Orlického, rovněž z roku 1940. Rozlehlá stavba z žulových kvádrů působí masivním a velkorysým dojmem. Vrchní patro odlehčují dřevěné prvky. V dobách totality zde bylo rekreační středisko ministerstva zahraničních věcí, nyní je opět ve vlastnictví potomků původních majitelů.

Lábusova vila, Fragnerova 198 - Na druhé straně Fragnerovy ulice proti zadním traktům Fragnerových vil. 1. cena jako Nový dům za rok 2008. Dům navrhli včetně interiérů architekti Ladislav Lábus a Marek Nábělek. Její zvláštností je minimální zázemí, veškerý nábytek byl pevně zabudován do konstrukce.

Hospoda Na Staré, Nespeky - Historie sahá ještě dál, kdy zde existovala zastávka jízdní pošty a přepřahala se tu koňská spřežení. Pod stropem v sále lze spatřit velký trám, který je údajně nejdelším nosným dřevěným trámem v Evropě.

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec - Hrad byl pravděpodobně založen na konci 13. století Václavem II.. Jeho posledním majitelem byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který se však později postavil proti králi Jiřímu z Poděbrad, a tak královské vojsko roku 1467 hrad dobylo a úmyslně zbořilo, od této události je také odvozováno jméno hradu. Zůstaly zachovány mohutné zbytky zdí hradního paláce, část předsunuté strážní věže a zbytky padacího mostu.

    1) Sem přenesl továrník Janeček výrobu motorek JaWa ze Zelené lišky     4) Žampašský most z r. 1900 je skoro stejně vysoký jako Nuselák
    2) Postavil si tu i vilu - přezdívanou Kolotoč                                                   5) Konec expedice Za-sE - soutok Sázavy s Vltavou
    3) U hradu v Týnci je i románská rotunda                                                       6) Davelský most si zahrál ve filmu Most u Remagenu

JAWA, Brodce – V Brodcích koupil František Janeček v roce 1931 přádelnu a barvírnu příze a proměnil ji ve strojírnu. Zahájil tu konečnou montáž prvního modelu automobilu JAWA, tedy Jawa 700. První motocykl Jawa se objevil na pražském autosalonu v roce1929. Šlo o stroj, vyrobený v licenci s firmou Wanderer ze saského Chemnitz. Janeček později odkoupil licenci, a tak se zrodila nová motocyklová značka JaWa, neboli Janeček-Wanderer. Janeček začínal v Praze na Zelené lišce, ale kvůli potížím s regulačním plánem se rozhodl přesunout výrobu právě sem. V Týnci nad Sázavou zamýšlel vybudovat jakousi alternativu k Baťovu Zlínu, kde by žilo nejméně 20 tisíc obyvatel. Proto také věnoval 50 tisíc na nový regulační plán Týnce. Janeček už v roce 1925 přispěl na zřízení telefonní centrály, o tři roky později na stavbu školy, na převod sekundární elektrické sítě a na výstavbu silnice Týnec – Chrást. Stal se členem společnosti pro elektrifikaci kraje a začal systematicky vykupovat pozemky.

Hrad Týnec nad Sázavou - Románský hrad byl založen pravděpodobně Přemyslovci kolem roku 1200. Dodnes se z hradu zachovala rotunda, hranolová věž a pozdější gotická budova. Hradní věž slouží jako vyhlídka.

Vila Františka Janečka, Týnec nad Sázavou - Podnikatel a zbrojař Ing. František Janeček (1878–1941) v roce 1925 zakoupil tzv. Korbelův vrch, kde v roce 1928 vyrostla okázalá vila s kruhovým půdorysem od pražského architekta Otto Kohna (mimochodem skutečného otce Miloše Formana). Vedle zahrady, skleníku a bazénu nabízela i sluneční lázně a v odsunovací střeše hvězdářský dalekohled. To později přispělo k pověstem, že se v noci celá vila otáčí nebo, že Ing. Janeček odtud pozoruje dělníky ve své továrně. Místní ji přezdívali "kolotoč". Celá stavba byla propojena vedením, každé otevření dveří či okna rozsvítilo žárovičku. Majitel tak mohl monitorovat pohyb osob po domě, navíc každá místnost disponovala zabudovaným tajným mikrofonem, takže bylo možné poslouchat, kdo o čem hovoří.

Vojenské technické muzeum, Lešany na druhém břehu - Funguje od roku 1996. Je zde více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, pocházející z období od roku 1890 až po současnost.

Železniční viadukt Žampach - Žulový most se sedmi oblouky a rozpětím 12 metrů je nejvyšším kamenným železničním mostem v České republice. Nejvyšší oblouk dosahuje výšky 42 metrů nad roklí Kocour. Celková délka mostu je 109 metrů. Na stavbě se podíleli dělníci z celé Evropy, zejména z Itálie. První vlak po něm projel 1. května 1900.

Štola sv. Antonína Paduánského - Ve štole se pravděpodobně těžila zlatá ruda již v předhusitské době, v letech 1753-54 byla těžba obnovena.

Štola sv. Josefa - Pravděpodobně již v předhusitské době se ve štole těžila zlatá ruda, později byla těžba obnovena ještě v 18. století. V současnosti je zpřístupněno 200 metrů chodeb s expozicí o těžbě zlata v okolí.

Davle – Soutok Sázavy s Vltavou

Pěší most, Davle - Od doby, kdy starý davelský most hrál ústřední postavu v americkém velkofilmu Most u Remagenu a Vranská přehrada řeku Rýn, se mostu jinak neřekne než Remagenský. Kvůli filmu byl na pravém břehu Vltavy dokonce vyhlouben tunel a nakašírovány věže. Film se natáčel v létě roku 1968. Ráno 21. srpna v Davli nastoupili komparzisté v německých uniformách a vtom začaly přijíždět sovětské tanky. Ruští vojáci nevěřícně třeštili oči na německou armádu. „Nechybělo moc a rozstříleli by nás i s tím mostem,“ vzpomíná Vít Olmer, který ve filmu hrál.

« NAHORU

TOPlist