99. Výhledově budeme všichni Kelti

neděle 9. 10. 2022
navštíveny: Dolní Břežany, Olivův pivovar, Rigoku, Arcibiskupský zámek, Obecní úřad, Fontána času, ZUŠ Harmony, Kulturní a informační centrum, sportovní hala, Pivovarský dům, náměstí Na Sádkách, Keltský park, Keltský kříž, HiLase, ELi Beamlines, MŠ K Hradišťátku, fotbalové hřiště Dolní Břežany, Keltský hřbitov, hradiště Závist, rozhledna na Závisti, Arcibiskupský altánek, U posledního Kelta

Pozvánka
Sraz v neděli ve 13 hodin před Olivovým pivovarem v Dolních Břežanech, Za Radnicí. Stanice Dolní Břežany, obecní úřad. Staví tam busy 331, 333 z Kačerova a 341 z Modřan. Pozor! Budete v busu platit, Břežany tyjí z toho, že jsou těsně za Prahou. Startovací pivo či poněkud dražší oběd od 12 hodin v pivovaru.

Jaká vycházka byla

    Babí léto Kelty zřejmě moc neláká, k Olivově pivovaru jich dorazilo osm, další tři bez mapy buzoly, vesel a kormidla dohledali Dolní Břežany o hodně později. Naše startovací pivo se nejmenovalo Laser náhodou. Díky němu se část zanedbané obce na hranicích Prahy proměnila na moderní výzkumné centrum. Ale hlavním hybatelem změny obce byl starosta Věslav Michalik a jeho úspěšné shánění dotací. Kam oko dohlédlo, tam spatřilo opravený zámek, obecní úřad, ZUŠ, kulturní středisko, školku, parky, fontány. Na něco jsem zapomněla? Jo, na sochy. Došli jsme až na okraj obce, kde přistálo stříbrné UFO. A před ním si přidřepl na zem znavený Optimista. Místo rybníka ústřední náměstí s křeslem pro Allu, místo skládky Keltský park. Vrátili jsme se zpátky k nejdražšímu laseru na světě a šli na Okresní přebor. Tady je ještě všechno v pořádku, místo MIGu do země zakopávají fotbalisti jen míč do autu. Okolo Keltského hřbitova jsme se zanořili do lesa a vynořili se z něj až na valech keltského oppida. Od zimy 2021 stojí na hradišti rozhledna. Je dřevěná a Rainišova. Tak rychle nahoru, než přijde zase nějaké tornádo. Famózní výhledy na téměř nekonečné barevné lesy a dole na ohniště, kde jsme se před jedenácti lety opékali keltské špekáčky. I k arcibiskupskému altánku jsme se tehdy silou vůle po sněhu a ledu vyškrábali, tentokrát to byla z hradiště téměř lázeňská procházka. A už jsme dole ve stínu lípy, ještě bacha na cyklisty a už nás vítá poslední Kelt. Je to sice černoch, ale pivo točí rychle, tak to těm antropologům odpustíme, že se takhle v původu Keltů sekli. Zvědi mezitím zjistili, že germánské hordy zatarasili koleje, a tak Lenčin keltský likér dopíjíme na zástavce autobusu.

    1) V Olivově pivovaru točí stylově Laser beer                                    4) Z obecního úřadu vládl Dolním Břežanům Věslav Michalik 18 let
    2) Rigaku - kanceláře si tu postavili i Japonci                                       5) Ideově navrhl i kašnu Fontána času
    3) Arcibiskupský zámek je pod zámkem                                               6) ZUŠ Harmony - upravena ze zbytků JZD

Olivův pivovar, Za radnicí - Vznikl rekonstrukcí zničené historické budovy, která původně sloužila jako arcibiskupská konírna. První zmínky o vaření piva sahají až do roku 1573. Historii pivovarnictví se zde podařilo obnovit v roce 2015 po dvouleté rekonstrukci podle návrhu Tomáše Šantavého. Pivovar kromě restaurace nabízí i ubytování a pivní lázně.

Rigaku, Za Radnicí - Mezi Olivovým pivovarem a centrem HiLASE vyrostla menší administrativní budova špičkové japonské technologické firmy Rigaku, která se přestěhovala do Dolních Břežan. Stavba byla dokončena v roce 2018.

Zámek v Dolních Břežanech, 5. května 1 – Rekonstrukce zchátralé historické budovy arcibiskupského zámku parku proběhla v letech 2015- 2018. Původní měšťanská tvrz z počátku 14. století, přestavěná v renesanční době, doznala později dalších barokních úprav. Po roce 1945 ho užívala ministerstva vnitra a národní obrany. Po rekonstrukci budova slouží jako zámecký hotel s restaurací a lobby barem, ale veřejnosti v podstatě nepřístupný. Kompletní rekonstrukcí prošla také zámecká kaple. Autoři projektu jsou Šafer Hájek Architekti. Stavba získal ocenění: Best of Realty 2018 a nominace na Stavbu roku 2019.

Dolní Břežany - Roku 1627 koupil břežanský statek Pavel Michna. Za Michnova držení byly Břežany nazvány „Dolní“ k rozlišení Břežan ležících nedaleko Lešan u Sázavy, které šlechtici rovněž patřily. Roku 1715 koupil Břežany pražský arcibiskup a připojil je k majetku Arcibiskupství pražského. Arcibiskupství zůstalo vlastníkem Dolních Břežan do roku 1945. Od roku 2004 do letoška tu byl starostou Věslav Michalik. V roce když začal starostovat, měly Břežany 1790 obyvatel, dnes více než zdvojnásobil na 4300. Byla to zanedbaná obec, jako všechny obce okolo Prahy. Ovšem za 18 let jeho starostování získaly na dotacích 1 249 865 956 Kč a to je znát.
Věslav Michalik (1963 - 12. 6. 2022) , původně jaderný fyzik, se stal starostou Dolních Břežan roku 2004, od roku 2012 byl i zastupitelem Středočeského kraje. V srpnu 2021 byl zvolen místopředsedou hnutí STAN. Po volbách do Sněmovny v roce 2021 byl kandidátem na ministra průmyslu a obchodu. Po zveřejnění podrobností týkajících se jeho podnikatelských aktivit na Kypru se nominaci vzdal. Jednou z oblastí podnikání Michalika a jeho rodinných příslušníků bylo provozování solárních elektráren, které získaly licenci v letech 2008 a 2009 v době zaručených extrémně zvýhodněných výkupních cen elektřiny. Vaz mu ale zlámalo to, že firmy spojené s rodinou Michalikových si vypůjčily nejméně 4,6 milionu eur přes kyperskou firmu, které víceméně skončily na účtu STAN. Zemřel v neděli 12. 6. 2022 na srdeční selhání. Přesně tři dny před tím, než byl jeho spolustraník Petr Hlubuček zatčen. Petr Hlubuček byl starosta na opačném konci Prahy, v Lysolajích. V říjnu 2018 jsme při vycházce Po hraně šli přes Lysolaje okolo Denkrovy pískovny, o které jsem tehdy četla: "Z původní pískovny vznikne sportovní plocha. Revitalizaci provádí firma Strabag za 33 mil. Kč. Lysolaje získaly na to z rozpočtu hl. m. Prahy částku ve výši 30 mil. Kč. V témže roce, tedy v roce 2018 dokončily Lysolaje výběrové řízení na výstavbu Sportovně-rekreačního areálu Zavážky. Zhotovitelem je opět společnost Strabag s nabídkou ve výši 26 395 550 Kč. Finanční prostředky ve výši 26 milionu Kč opět získal obec z rozpočtu hl. m. Prahy a zbývající částka (400 000 Kč) bude financována obcí. Takže za rok 2018 získaly Lysolaje od pražského magistrátu částku 60 milionu Kč. Lysolaje mají 598 obyvatel, kupříkladu Praha 6, jehož jsou Lysolaje součástí má 104 tisíc obyvatel, tedy 176 krát víc. Tedy prostou trojčlenkou nám vychází, že by Magistrát měl dát Praze 6 10,5 miliard – a to jen v roce 2018. Ovšem trojčlenka je v tomto případě nedůležitá. Starostou Lysolají je totiž Petr Hlubuček, který sedí zároveň ve vedení magistrátu. Teď v roce 2018 se po volbách dokonce stal náměstkem pro infrastukturu. Podle aktualne.cz je to gesce, na kterou se hodí, protože právě znalost městských částí a jejich problémů je klíčová ve chvílích, kdy Praha rozhoduje, kde postaví kanalizaci, kde zrenovuje park nebo vyhloubí rybník."

Fontána času, před radnicí - Fontána času je nápadem starosty Věslava Michalíka. Ocelový válec se otočí jednou za 24 hodin, každých 15 minut tryská vodotrysk. Okraj kašny tvoří ciferník a v noci po něm místo ručičky putuje paprsek.

Základní umělecká škola Harmony, Za Radnicí - Rekonstrukce budovy v bývalém areálu zemědělského družstva proběhla v roce 2015 za 24, 7 milionů.

    1) To není pakůň, ale Hyena pražská                                                      4) V Břežanech přistálo i UFO - sportovní hala
    2) I takhle může vypadat Anděl                                                              5) V červnu 2022 si před ní dřepnul Optimista
    3) Vzorně opravené kulturní a informační centrum                                 6) Pivovarský dům tvoří tři domy

Corpus Angelicus - neboli Tělo anděla je plastika odlitá z ocelolitiny. Robusní materiál byl zvolen jako kontrast jemné a nepoznané, neuchopitelné bytosti anděla.

Hyena, Pražská - Socha Jana Dostála je vytvořena z kovových dílů. Není povrchově uzavřená, takže umožňuje vnímat i vnitřní prostor díla. Vznikla v rámci festivalu Sculpture line 2017.

Kulturní a informační centrum, Na Panský 11 - Kulturní a informační centrum vzniklo rekonstrukcí souboru původních budov v centru obce, z nichž nejstarší spadají do 16. století. Realizace: 2014- 2019. Rekonstrukcí vznikly prostory pro muzejní expozici, infocentrum, klubovou činnost, biograf, knihovnu, čítárnu a mateřské centrum. V rámci projektu vznikla také komunitní zahrada, která navazuje na nově vzniklá veřejná prostranství v centru obce.

Sportovní hala, Za pivovarem - Sportovní hala navazuje na areál základní školy, umožňuje výuku tělocviku, je využívána i k pořádání kulturních akcí. Byla postavena mezi roky 2016 až 2017. Vyznačuje se netradičním tvarem, kterým je rotační elipsoid, pokrytý hladkým kovovým povrchem; osvětlení zajišťují světlovody. Stavba maskuje své skutečné rozměry a působí menší, než ve skutečnosti je. Autorkou návrhu je Anna Šlapetová. Získalo Národní cenu za architekturu 2018 a stalo se Stavbou roku 2018.

Optimista – Kovová skulptura od Jakuba Flejšara byla před sportovní halu osazená v červnu 2022.

Pivovarský dům, Pražská - Soubor tří budov, vzájemně funkčně a provozně propojených byl postaven v letech 2005 – 2008. Areál nabízí komerční a kancelářské plochy.

    1) Hvězdy zřejmě Čestmí Suška svařil ze zbytků                                   4) Sedáky pro nás
    2) Náměstí Na Sádkách                                                                           5) Místo původních rybníků je vedle náměstí jezírko
    3) Křeslo pro Allu                                                                                     6) Keltský park

Fotoalbum vycházky...

Hvězdy – Hvězdnou mapu vyřezal do kovového těla koule Čestmír Suška.

Náměstí Na sádkách - Nové centrum obce vzniklo na místě, kde byly původně dva velké rybníky. Na konci 19. století byl jeden z nich vypuštěn a druhý rybník Mlynářský byl významně zmenšen a rovněž částečně zavezen. Obec tudíž měla ve svém středu desetihektarovou plochu, která byla zcela nepřístupná. Teď tu je komplex bytových domů s komerčními prostorami v přízemí. Náměstí vytváří dominantu a společenský a kulturní střed obce. Architekti se nechali inspirovat středomořskými piazzetami i otevřenými trakty plnými zeleně a míst k posezení. V těsném sousedství vznikl šestihektarový park s rybníky. Návrh je od ateliéru Dvořák & Tichý, vznikl v letech 2009-2010. Uprostřed náměstí ke Křeslu od Alexandry Koláčkové z roku 2015 přibyly v roce 2021 ještě její Keramické sedáky.

Keltský park – Velkorysý centrální park tvoří klidovou a relaxační oblast v samotném centru obce. Keltský park vznikl rekultivací nevzhledné skládky zeminy a zbytků rybníků. Park připomíná historickou etapu osídlení území pohanskými předky. Základní motiv celého prostoru tvoří pravotočivá spirála, jeden ze symbolů keltské kultury. V jejím středu je umístěno Hnízdo, znázorňující čtyři světové strany, čtyři roční období. Park i Hnízdo vznikly v letech 2009- 2010 podle návrhu Zdeňka Sendlera. Park byl oceněn v soutěži Park desetiletí 2005- 2015.

    1) V Keltském parku nechybí ani Keltský kříž                                           4) ELi Beamlines
    2) Pořád tu něco staví. Ale co? Já nerozumím                                         5) Před ELi Beamlines - Když nevíš, co s prachama, zakopej MIG
    3) Laserovo Boží oko                                                                                6) Hraje se derby Dolní Břežany - Zvole

Keltský kříž - Keltský kříž, jehož autorem je Rostislav Župka vztyčen v zadní části Keltského parku. Okazuje na základní prehistorický symbol spojení kříže a kruhu, spojení starého a nového, materiálního a spiritistického, spojení v harmonii.

HiLASE, Za Radnicí - Výzkumné laserové centrum je pracovištěm Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zaměřené na laserovou techniku. Postaveno v letech 2011- 2015 podle návrhu studia Len+k architekti. Stavba centra stála 800 milionů Kč a z 85 % byla financována Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

ELI BEAMLINES, Za Radnicí 835 - Mezinárodní výzkumné laserové centrum bylo postaveno v letech 2012 - 2016. Budova získala mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt. Objekt navržený týmem architektů pod vedením Viktorie Součkové z kanceláře Bogle Architects uspěl mezi 2500 konkurenty. Tvoří ji čtyři samostatné části, v jedné jsou kanceláře, v dalších dvou laboratoře a laserové haly a poslední je polyfunkční budova s kavárnou, přednáškovým sálem a knihovnou. Laserové centrum má pomáhat vědcům ve výzkumu kosmu i v boji s rakovinou. Stavba vyšla na 6,8 miliardy korun, většinu zaplatily evropské dotace.

MIG 21 – V říjnu 2017 Britský umělec Roger Hiorns nechal v parku v areálu Výzkumného centra ELI Beamlines pohřbít pod zem vojenský letoun MiG-21. Aktu přihlížely desítky lidí, letadlo do připraveného hrobu položil jeřáb. Akci pořádala Galerie Rudolfinum při oslavách své sté výstavy. Odborníci z Leteckého muzea Koněšín zajistili dekontaminační a konzervační práce na letounu tak, aby neobsahoval nic, co by mohlo kontaminovat životní prostředí. Místo, kde je letadlo pohřbeno, není nijak výrazně označeno. „Jen QR kód vylaserovaný do nejbližší lavičky, po jehož načtení se dozvíte více informací.

    1) Mateřská škola K Hradišťátku                                                                4) Dva tisíce let staré valy jsou stále patrné
    2)Keltský hřbitov je kruhový                                                                       5) Rozhledna na Závisti stojí od prosince 2021
    3) Jdeme po značce nad Břežanským údolím                                           6) Výhledy mají Keltové famózní

Mateřská škola, K Hradišťátku - Při realizaci byl kladen důraz na výhled do zeleně a na optické propojení zahrady školky s okolím. Dalším faktorem bylo dostatečné množství světla v interiéru. Takže všechny tři herny tvoří samostatné „prsty“ osvětlené přirozeně okny, v místě napojení na hlavní hmotu je prostor přisvětlen navíc ještě stropními světlovody. Atypická kulatá okna dodávají budově zajímavý vzhled. Postaveno v letech 2019- 2020, autory jsou I. Holub a V. Holubová.

Hřbitov v Dolních Břežanech – Vznikl stejně jako Keltský park podle návrhu Zdeňka Sendlera v letech 2014- 2016. Netradiční hřbitov připomíná osídlení Kelty a Slovany až po období křesťanství. Základní kompozici tvoří lipová alej ve tvaru kříže se čtyřmi duby uprostřed – posvátnými stromy Keltů. Střed je lemován soustřednými kamennými zdmi, doplněnými habrovými stěnami. Brány jsou umístěny v každé ze čtyř světových stran.

Závist - Na strategickém místě na vrchu Hradiště, které se vypíná nad bývalým soutokem Vltavy a Berounky, lidé sídlili s přestávkami posledních 2,5 tisíce let. První hradiště zde vzniklo ve střední době bronzové, na místě se však dál bydlelo i v pozdní době halštatské až časně látenské (550-400 př. Kr.), v době římské a v raném středověku. Samotné keltské oppidum bylo založeno kolem roku 180 př. Kr. a celková plocha opevněného území přesáhla 100 ha. Vnitřní zástavba keltského „městečka“ zahrnovala jak dvorcovou zástavbu, tak domy s pevnou konstrukcí. Archeologickými výkopy je doložena svatyně o rozměrech 27x11 metrů, což je nejstarší doklad kamenné stavby u nás. V mladším období vyrostlo opevnění na sousedním vrchu Šance a bylo přes Břežanské údolí propojeno s fortifikací na Hradišti. Tehdy mělo oppidum největší rozlohu 118 ha, opevnění dosahovalo délky devět kilometrů a žilo zde přibližně 1500–3500 obyvatel. Konec oppida byl tragický. O urputném boji s nepřáteli svědčí nejen narychlo dobudovávaná opevnění, hromady prakových oblázků, které již obránci nestačili využít, ale hlavně příkopy zaplněné padlými bojovníky s mnoha zraněními a také zbraněmi uvízlými v jejich tělech. Opidum bylo dobyto Germány těsně před přelomem letopočtu. Archeologické aktivity probíhaly bez přestávky v letech 1963 až 1990. Od té doby všechny odkryté plochy zůstaly na pospas přírodě i umělým zásahům. Výkopy zarůstaly dřevinami a celý prostor se stal vyhledávaným terénem pro jízdy na motocyklech a kolech. Proto byla jako nejlepší varianta ochrany vybrána zasypání, jakožto nejspolehlivější ochranný prostředek před další devastací. V roce 2003 byly vykáceny náletové dřeviny a pak se plocha zasypala. Poté byl instalován dřevěný altán s informačními panely o výsledcích výzkumu na akropoli. My jsme zde byli v lednu 2011 při vycházce Dvojitá akce Z.

Rozhledna, Závist - V prosinci 2021 byla dokončena výstavba rozhledny na Hradišti Závist, jejímž autorem je architekt Martin Rajniš. Rozhledna představuje první etapu realizace projektu zpřístupnění národní kulturní památky Závist moderním způsobem prezentace. Konstrukce rozhledny je tvořena tlakově impregnovanou modřínovou kulatinou spojovanou ocelovými styčníky. Sloupy jsou rozestaveny do trojúhelníku a jsou navzájem propojeny kulatinou a ocelovými táhly. Ve středu věže je zavěšené točité dubové schodiště. Vyhlídková plošina je 24 metrů nad zemí, počet schodů je 128.

    1) Výhledy mají Keltové famózní                                                                 4) Výhled na Zbraslav taky dost dobrý
    2) V lednu 2011 jsme si tu rozdělali oheň a opékali, co dům dal                 5) Ve stínu lípy nakladatele Otta
    3) Arcibiskupský altánek                                                                             6) Tak už jsme taky poslední Kelti

Arcibiskupský altán - Byl přestavěný do dnešní podoby v třicátých letech. Dnes je za mřížemi a v majetku Lesů ČR.

Břeková alej - Díky své výjimečnosti patří toto stromořadí mezi chráněné památné stromy České republiky. Je tu sedm stromů - jeřábů břeků.

Přírodní památka U Závisti – Skalní výchozy v zářezu podél silnice severně od Závodu míru představují nejlepší odkryv letenského souvrství ordoviku. Strmě uložené břidlice a pískovce obsahují stopy po organismech v podobě chodbiček zaplněných jílem. Profil dokumentuje vývoj usazování ordovického souvrství, které v pražské pánvi dosahuje mocnost až 600 metrů.

Vila nakladatele Vilímka, Břežanské údolí - Josef R. Vilímek, majitel velké nakladatelské firmy měl mnoho společného s Ottovým nakladatelstvím. Jednak v roce 1894 Otto s Vilímkem uzavřeli smlouvu o vzájemné spolupráci, druhak měli oba vily ve Zbraslavi. Otto výstavnou vilu na druhém břehu, Josef Vilímek si oblíbil Závist. Zakoupil tu malou vilku, kterou nechal přestavět a pojmenoval ji "Ve stínu lípy".

U posledního Kelta, Zbraslav Závist - Venkovní občerstvení

« NAHORU

TOPlist