2. Mezi ploty - usedlosti Troje a Bohnic

neděle 2. 3. 2003
navštíveny: Trojský zámek, usedlosti Sklenářka, Hrachovka, Salabka, Pazderka, Na Farkách, oppidum Na Farkách, statek Vraných (16)

Pozvánka
Zveme Vás na další vlastivědnou vycházku za usedlostmi v neděli 2. března. Tentokrát začneme u žiraf a skončíme v Bohnicích. Obojí snad zůstane za ploty. Sraz je ve 14 hodin u metra nádraží Holešovice na stanici autobusů do Tróji.

Jaká vycházka byla

    Na nedělní vycházku po usedlostech jsem přilákala 25 lidí a navíc se Jirkovi splnilo přání: na procházku jsme si pořídili i živého psa. Vycházka byla ve znamení plotů, pohybovali jsme se mezi ploty, občas jsme pronikli i do výběhů a ostře střežených usedlostí, zažili chrtí dostihy uvnitř plotu z palisád a závěr strávili nad úhledným plůtkem z vypitých piv v restauraci Na Bendlovce.

    1) Neplánovaná návštěva Trojského zámku - čekání na Luďka                   4) Usedlost Hrachovka v 70. letech
    2) Sklenářka je vidět zdaleka                                                                       5) Usedlost Salabka je už zase viniční usedlostí
    3) Hrachovka je pořád izolovaná                                                                   6) Tohle vyrostlo Pazderce v zádech

Trojský zámek, U Trojského zámku – Byl vystavěn v letech 1679-85 francouzským architektem Jean Baptiste Matheyem pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Budova představuje typ římské příměstské vily, park je nejhezčí ukázka francouzské zahradní architektury v Praze. Na zahradní straně vede do prvního patra paláce dvojramenné schodiště. Střední oblouk rámují dva giganti, kteří nesou horní terasu. Schodiště zdobí sochy z antické mytologie. Znázorňující boj olympských bohů s titány. Můžeme tu spatřit Dia s orlem a blesky, Árese s přilbou a děly u nohou, Poseidona s trojzubcem, Háda se psem Kerberem, Herma v přilbě, Hefaista s kladivem, jednoho giganta se sochorem. Dva povalení giganti leží na kašně mezi dvěma rameny schodišť. Autory sochařské výzdoby jsou drážďanští umělci Georg a Paul Hermannovi. Šternberkové se snažili, aby se v jejich letním sídle cítili dobře nejen lidé, ale i koně. Proto dali vymalovat i interiéry koníren – také zde nalezneme postavy z řecké mytologie. Zámek se nestal panským sídlem a jako objekt reprezentační a rekreační byl vždy poněkud nad poměry svých majitelů. Ti se dosti rychle střídali a údržba areálu byla zřejmě vždy problémem. Mezi majiteli zámku se nakrátko objevila i císařovna Marie Terezie, aby jej odkázala Ústavu šlechtičen; ten ovšem neváhal odkaz záhy prodat. Jedním z dalších majitelů pak byl kníže Windischgrätz. Posledním soukromým majitelem byl statkář Alois Svoboda, který v roce 1922 daroval zámek československé republice, spolu s rozlehlými pozemky pro zřízení zoologické a botanické zahrady. V současné době je zámek spravován Galerií města Prahy. Zahradu renovoval v letech 1975-89 architekt Otakar Kuča.

Sklenářka, Pod Hrachovkou 6 – Na vrcholu kopce stojí osamocená, zdaleka viditelná patrová věžovitá budova s valbovou střechou a mohutným komínem. Její nároží jsou zesílena šikmými opěráky patrová budova s valbovou střechou a mohutným komínem. Nejcennějších na tomot objektu bylo sedm starých trámových stropů se dvěma vrstvami polychromie. Původně byly kolorovány i stěny a špalety oken. Dochovaná budova byla hlavním barokním stavením viniční usedlosti postavená v poslední čtvrti 17. stol. Poslední rekonstrukce probíhala v letech 1988-90. Došlo tehdy k záchraně usedlosti, ale likvidací maleb pro omezené možnosti investora byla snížena historická hodnota objektu. Podle jejího vzhledu a polohy nad údolím se někdy usuzuje, že byla původně postavena jako větrný mlýn. Dnes je v soukromých rukou, je oplocený a pečlivě střežen.

Hrachovka, K Bohnicím 3 – Dodnes izolovaný objekt Hrachovky je zbytkem dávné viniční usedlosti. Jméno Hrachovka mohlo být odvozeno od jakéhosi majitele Hracha, ale hrachovka je také letní hruška, tudíž je možné, že v okolí byl vysázen hruškový sad a usedlost tak získala jméno po pěstované odrůdě. Jihozápadní nároží bylo dodatečně zpevněno dvojicí mohutných opěráků Hrachovka vznikla na přelomu 17. - 18. století. Během 19. století byla celá přestavěna na stodolu a k ní přistavěna nevýrazná obytná budova.

Salabka, K Bohnicím 2 – Je zřejmě nejstarší dochovanou usedlostí v Troji. V jádru totiž obsahuje obytné viniční stavení z rudolfínské doby, postavené kolem roku 1600. O majitelích se mnoho neví, k roku 1769 je zmíněn Jan Kašpar Salaba. Po roce 1945 patřila Státnímu statku hl. m. Prahy. V roce 1955 byla na svahu za domem nově založena vinice, která dodnes existuje. Pěstuje se zde Rulandské modré a bílé, Ryzlink rýnský aj. Dosud usedlost slouží jako zázemí obnovené vinice, takže je jedinou pražskou usedlostí, která po staletích opět plní původní funkci.

Pazderka, K Bohnicím 4 - Bývalá zemědělská usedlost z 18. století, která ležela mezi poli. Představuje ji obytná patrová budova s hospodářskými křídly na půdorysu písmene U. Obytné stavení je v patře doplněno o malou pavláčku, přístupnou vnějším schodištěm. Název získala podle pazderny - budovy, která sloužila k sušení lnu nebo konopí.

    1) Z usedlosti Na farkách už je ruina                                                         4) A barevně, vidíte ten rozdíl?
    2) Oppidum Na Farkách                                                                             5) Zde zdolány poslední ploty, tentokrát piv
    3) Statek Vraných černobíle - foto Vráťa před digitalizací                         6) Mladý a starý pařič

Na Farkách, Na Farkách 12 – Tato usedlost s barokním štítem, která je dnes v naprosto dezolátním stavu, vznikla patrně jako zemědělská, nikoli viniční usedlost. Název Farka byl dříve užíván i ve tvaru Farářka a mohl být odvozen ze skutečnosti, že se jednalo o pozemek příslušný k faře.

Oppidum Na Farkách - Při archeologických průzkumech v letech 1966 – 1973 byly na ploše asi 35 ha (na většině této plochy se dnes nachází bohnické sídliště) prozkoumány pozůstatky celkem pěti osad a stejného poctu pohřebišť z různých období pravěku. Lidé zde žili již v mladší době kamenné, t.j. před 8000 lety. Hradiště bylo ještě v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí, která patřila bohnické faře – odtud název. Hlavní areál by měl být částečnou rekonstrukcí osady existující zde před 2500 lety. Na původním místě, v trase doložené archeologickým výzkumem, již bylo rekonstruováno palisádové opevnění z dubových kmenů, dále byla zrekonstruovaná "původní" brána. Uprostřed se nachází kultovní okrsek ohrazený v zemi zahloubeným žlábkem.

Statek Vraných, Bohnická 36 – Barokní statek je datován pod vrcholem štítu letopočtem 1777, je však mnohem starší. Toho roku byl pouze obnoven či přestavěn. Vyznačuje se osovou souměrností obytného stavení a hospodářských budov. Vznikl pod vlivem pražské barokní architektury, což dokládá bohatá štuková výzdoba fasád i původně barokní kování oken, které bylo bohužel v 70. letech zničeno vandaly. Po opravách, provedených bývalým Pražským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody na konci 70. let byl nakonec zachráněn před úplným zničením a posléze byl renovován.

« NAHORU

TOPlist