16. Z Jezerky na Jezerku

neděle 10. 4. 2005
navštíveny: Jezerka, michelská synagoga, Michelský dvůr, Reitknechtka, Vršovická vodárna v Michli, Ryšánka, Zemanka, Na křížku, Dominikánský dvůr, Na Jezerce (118)

Pozvánka
Po bále, kde Vás budou pronásledovat rozzuření býci a tequila, si odpočinete na nedělní vycházce po usedlostech. Sraz je na Veselí 44 v 13:44. Ženy už trefí a pro muže, když dokážou obsluhovat bankomat v šesti krocích, to bude jistě hračka. Jen Vám, muži, ujasním, že ať budete couvat nebo pojedete dopředu, 44 vypadá z obou stran stejně - jako dvě židličky za sebou. Půjdeme v kruhu z Jezerky na Jezerku. Už jsem Větrovcovy uklidnila, že jim nemusejí vstávat zbylé vlasy hrůzou, srazíme se ne!! u nich na terase, ale před domem.

Jaká vycházka byla

    Vycházka Z Jezerky na Jezerku začala srazu navzdory o čtyři patra výš. Na terase jsme se rozloučili s papežem jeho barvami žlutou, bílou, někteří ovšem neodolali ani červené. Jen co se mi podařilo vrátit neukázněné Stezkaře zpátky na zem, už je začala vtahovat síla přitažlivosti do nedaleké zahrádky. Ale jednou si naše usedlostní koalice schválila program a toho je třeba se držet žízeň nežízeň. Kupředu levá, rovnou k pokladně Divadla na Jezerce, ať nám Lenka může kupovat další lístky. Objevili jsme nejmenší židovský hřbitov v Praze, projednali důchodovou reformu ve Sue Ryder, podešli v prosluněném odpoledni Duhu, prohlédli neprostřílenou vršovickou vodárnu postavenou v Michli a Zelenou lišku, kde už i polovodiče dávají dobrou noc.
    Zatímco Náměstek státotvorně postavil dům pro svou rodinu, aby nemusel bydlet s pudly, Somrák se přiznal ke své temné minulosti. Ukázal nám místo, kde tajně vykácel stromy, aby tudy mohl vést magistrálu i křižovatku, kde vyrval koleje. Vyhnuli jsme se černé díře, Zvláštní fotografické škole, Pivovarského zahradě a na závěr jsem tanečníky zdecimované peruánskými rytmy vyštvala do terénu. Teprve tam na kozí stezce v Bráníku, tváří v tvář parníku, některé pochopily, že Jezerka ze začátku názvu není totožná s Jezerkou na jeho konci. Ale hospoda jako hospoda, v salónku jsme ukázali všem cyklistům, jak vypadá žízeň. I tady jsme naučili vrchního nosit malá piva ve vějíři a najednou jsme koukali, je půl desáté...

    1) První návštěvníci ještě ctili papežské barvy                                             4) Krásně obnovena usedlost i altánek pro hudebníky,
    2) Teď už barvy pití neřešíme, bereme vše, co domácí bar nabízí               5) jen jezírko, kde se cachtal malinký Náměstek, chybí
        a snažíme se nepřepadnout přes proklatě nízké zábradlí
    3) Konečně ostrý start                                                                                   6) Synagoga v Michli

Jezerka, Na Jezerce 2 - Podle pověstí bylo toto místo známo již v době kněžny Libuše. Prý zde byla pověstná Libušina lázeň, kam se kněžna chodila koupat. Jisté je, že odjakživa vyvěral na Jezerce čistý pramen vody. Odtud také byla vedena voda v dřevěných trubkách na Vyšehrad Ve středověku tady vznikla usedlost, ale teprve po přestavbě v roce 1835 je jí začala říkat Jezerka. Reprezentační pokoje budovy, takřka zámečku, nechal její majitel v polovině 19. století vyzdobit malbami Josefa Navrátila, ze kterých bohužel nic nezbylo. Obec Michle koupila Jezerku v roce 1912 na půl s Občanskou záložnou. Část měla zůstat jako sad, část měla být rozparcelována. Záložna však postoupila svou půlku Rudolfu Zárubovi, který na Jezerce vedl hostinskou činnost. Michle se snažila druhou půlku odkoupit, ale když se nezdařilo, pronajala i svou půlku Zárubovi. V roce 1948 byla restaurace zlikvidována. Od roku 1949 se na pozemcích začal zakládat dlouho plánovaný park. V 70. letech byla usedlost přestavěna na televizní studio (Vysílá studio Jezerka) a z parku se stalo parkoviště. Rybníček byl zasypán a barokní terasu na svahu nad jezírkem nahradil betonový balkon pro hudebníky. Od roku 1994 objekt chátral. V roce 1999 se podařil odkup Jezerky od restituentů Zárubových. Městská část Prahy 4 Jezerku opravila za 73 milionů Kč a v roce 2004 předla nájemci Janu Hrušínskému a jeho divadelní společnosti. Divadlo ve zrekonstruovaném objektu nalezlo střechu nad hlavou na minimálně deset let.

Synagoga, U Michelského mlýna 27 - Původně renesanční synagoga byla barokně přestavěna a rozšířena v 18. století. Po druhé světové válce se už nevrátila zdejší židovská komunita, a tak sloužila jako depozitář židovského muzea. V roce 1976 synagogu zakoupila Československá církev husitská a ta zde sídlí dodnes. Původní poslání budovy dnes připomíná jen několik kamenných stél s hebrejskými nápisy vlevo od vchodu. Přestože jde o originální židovské náhrobky, nestojí nad skutečnými hroby, hřbitov u synagogy nikdy nebyl. Možná pocházejí ze zrušeného židovského hřbitova v Libni. Nejvýraznějším prvkem vnitřního vybavení je Ukřižovaný – sádrová plastika Františka Bílka z roku 1896, zřejmě první studie k soše, která zdobí Svatovítskou katedrálu.

    1) Nejmenší židovský hřbitov v Praze                                                           4) Bohem zapomenutá Reitknechtka
    2) Dokonale sterilní pivovar Michelský dvůr-tady Sue Ryder nalejvá           5) Teď se perou městské části o pravomoci, dříve se praly o vodu.
        ubohým důchodcům určitě už jen urologický čaj                                           Vršovice si vodárnu postavily až v Michli
    3) Za BBC centrem je ukrytý barokní kostel                                                 6) Přepřahací stanici pro kočáry do Vídně připomíná už jen neón

Fotoalbum vycházky

Michelský dvůr, Michelská 7 – Byl hospodářským a současně univerzitním dvorem. Již od 15. století patřil Karlově univerzitě. Roku 1438 totiž Jan Reček založil ze svého jmění kolej pro dvanáct studentů svobodného umění, kteří se hlásili k českému jazyku a přijímali podobojí a k jejich vydržování věnoval ves Michli. Dnešní barokní objekt je ze všech stran uzavřen křídly. V zadním křídle byl roku 1784 zřízen pivovar. Nájemce pivovaru Pražské univerzity zde na přelomu 19. a 20. století vařil 6800 hl piva. Parostrojní pivovar a sladovna zde fungovaly až do roku 1923. Výstav pivovaru dosahoval téměř 15 000 hl. Po druhé světové válce zde byly umístěny různé provozovny. V roce 1964 byl dvůr prohlášen za kulturní památku, poté se celá sedmdesátá léta připravovala jeho rekonstrukce. Tím pádem v roce 1989 ze dvora byla už téměř ruina. V roce 1993 pronajalo Michelský dvůr hlavní město Praha na 99 let za symbolický nájem 10 Kč ročně Nadaci Sue Ryder. Na rekonstrukci dvora se ve Velké Británii shromáždila částka 1 300 000 liber a díky ní se zde vybudovala domov pro majetné seniory a také pobočka Městské knihovny Praha.

Kostel Narození Panny Marie, Baarova ulice - Vrcholně barokní stavba z let 1724 - 1726. Pochází odtud Michelská Madona, jedno z nejvýznamnějších děl českého gotického sochařství ve sbírkách Národní galerie.

Reitknechtka, Družstevní ochoz – Starý o samotě stojící statek je asi z počátku 18. století, z kterého se dochovaly jen hospodářské budovy a původní chlévy. Na Reitknechtce se hospodařilo až do poloviny 20. století, pak patřila Automotoklubu Svazarmu v Nuslích. Nyní zde sídlí Automotoklub Reitknechtka.

Vršovická vodárna v Michli - Vodárenský komplex vybudovalo město Vršovice v letech 1906 až 1907 jako součást svého vodárenského systému. Z přečerpávací stanice vršovické vodárny v Braníku byla voda čerpána šestikilometrovým potrubím do vodojemu v Michli na Zelené lišce a z vodojemu tekla voda do tehdejšího samostatného města Vršovic. Vodojem i přečerpávací stanice byly postavena podle projektu Jana Kotěry. Fasády jsou provedeny z neomítnutých cihel, věžový vodojem má měděnou střechu. Až do roku 1975 sloužil vodojem k přívodu vody z podolské vodárny na Vinohrady a do Vršovic. Dnes již svému účelu slouží pouze zdejší podzemní vodojem.

Zelená liška - Místo nese své pojmenování podle původního zájezdního hostince, který zde kdysi stával od poloviny 18. století při cestě z Prahy do Benešova. V té době se hostinec nacházel daleko za barokními hradbami tehdejší Prahy a tvořil tak první zastávku, kde bylo možno nejen přepřáhnout koně, ale i přenocovat. Hostinec měl ve svém štítu namalovánu zelenou lišku. Vlastní budovu hostince pohltila Zbrojovka Františka Janečka.

    1) Usedlost Ryšánka                                                                                     4) V Zemance by usedlost nikdo nehledal,
    2) Ryšánka se zřejmě odstěhovala do Toskánska                                       5) ale zezadu se tomu věřit dá
    3) Tady bydlel Náměstek s tchýní a osmi pudly                                            6) Přátelé usedlostí na svém

Ryšánka, K Ryšánce 18, 20 – Tato krčská usedlost se původně jmenovala prostě Na vinici. Jméno Ryšánka se začalo používat až v polovině 19. století podle tehdejšího majitele hejtmana Ryšánka, který si nechal usedlost přebudovat na zámeček. Zámeček s neogotickou fasádou je situovaný ve svažitém terénu, což mu dodává významné dominantní postavení. V 70. letech 20. století byla Ryšánka zrekonstruována pro potřeby Pragoprojektu a je dosud v majetku této organizace. Usedlost tvoří velký komplex budov, seskupených okolo dvora, do kterého vede vjezdová brána se dvěma vchody pro pěší. Vpravo od vjezdu stojí jednopatrová budova s výraznými novogotickými znaky. K usedlosti patří i pozdně klasicistní kaplička při severní straně parku.

Zemanka, Na Zemance 2 – Středověká vinice byla za válek o rakouské dědictví poničena a obnovena až v polovině 19. století. V té době tu stálo drobné stavení, původní viniční lis. Budovy byla přestavěna na přelomu 19. a 20. století a znovu po roce 1920. Do současnosti přetrvala jen obytná budova, v jejímž přízemí se dochovaly segmentové klenby. V zahradě stojí pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem z počátku 20. století. Vila je opravena a překvapivě podléhá památkové ochraně.

    1) Ještě v roce 1918 stála usedlost Na křížku osaměle na kopci               4) Branický pivovar jako na dlani. Co bychom dali za pivo v každém pivu!
    2) Teď si Křížku všimnete jen z bezprostřední blízkosti                             5) Dominikánský dvůr je sice ošuntělý bezdomovec,
    3) Jsme páni světa nebo alespoň Branického pivovaru                             6) ale v Naději, že v něm třeba jednou budou cinkat půllitry

Na Křížku, Vlnitá 33 - Tato zemědělská usedlost původně patřila dominikánskému klášteru na Starém Městě. Stejně jako celá ves Braník. Na počátku 20. století byla přestavěná na restauraci. Tehdy byla taky provedena sgrafitová výzdoba, jejímž autorem je Ladislav Novák. Novák, jak bylo jeho dobrým zvykem, ozdobil fresku epigramem „Budiž vítán dobrý hosti, zlého každý rád se sprostí“. V 60. a 70. letech byla budova upravena pro Svazarm, který zde měl místnosti pro radioamatéry. Dnes tu sídlí soukromá firma. Skladba budovy je komplikovaná a značně nepravidelná. V přízemním západním křídle i v části křídla jižního jsou dosud dochovány části původní zemědělské usedlosti. Ostatní části vznikly pravděpodobně počátkem tohoto století. Objekt byl vyhlášen kulturní památkou v roce 1976.

Dominikánský dvůr, Branická 44 - Barokní objekt v Braníku byl postaven v polovině 17. století na čtyřkřídlém půdorysu. Původně to býval dominikánský dvůr a pivovar. Od roku 1853 byl pivovar pronajímán. V 60. letech 19. století proběhly renovační práce, kdy byl postaven nový anglický hvozd, spilka a varna. O rok později vznikl v Braníku nový velkokapacitní pivovar pražských sládků, který znamenal likvidaci pivovaru v dominikánském dvoře. Poslední nájemce je zaznamená v roce 1907. V přízemí je kaple sv. Kříže s hodnotnou štukovou výzdobou, která mohla vzniknout za třicetileté války. Monumentální forma dvora s arkádovým nádvořím nasvědčuje, že se nejednalo výhradně o hospodářský dvůr, ale o letohrádek, jaký známe i u jiných církevních řádů. Dominikány připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži. Pozoruhodný je též pískovcový reliéf ukřižovaného Ježíše v průčelí věže.

1) Pan Pivovarský vymaloval protější Dominikánský dvůr v dobách jeho       4) a Tři v tom
    pivovarské slávy, tady to není špatný, ale ne, ještě nejsme v cíli
2) Naopak žízeň nežízeň, ještě šplháme na kozí stezku nad Braníkem         5) Konečně si plníme. Pivo je v prvním pivu, v druhém, překvapivě i v pátém
3) Tak ještě zvláštní fotografická škola se zvláštním znakem                         6) A najednou Jezerka o půl desáté

Kostel Sv. Prokopa, Školní - Novorománská svatyně postavená v letech 1900 - 1904 podle návrhu architekta Rudolfa Vomáčky. Před kostelem se nachází plastika svatého Jana Nepomuckého z 18. století.

Na Jezerce, Branická 5 - Příjemná hospoda v Braníku s posezením pod kaštany

« NAHORU
TOPlist