27. Chcete být za vodou? Tak pojďte s námi na Dálný východ!
neděle 21. 1. 2007
navštíveny: Dolní Počernice, Velký počernický rybník, zámek, pivovar, rybník Martiňák, Hostavice, Kyje, kostel sv. Bartoloměje, Kyjský rybník, Kejřův mlýn, Pražský zlom, hloubětínský zámek, Křižovnický dvůr, hloubětínské usedlosti, Stará hospoda (170)
Pozvánka
Sraz je v neděli 21. ledna 2007 na nové konečné trasy A Depo Hostivař
těsně po 13 hodině. A když nepostraším, tak se nedočkám. Na východ po transsibiřské magistrále jezdí transport pouze jednou za hodinu, tak pokud chcete opravdu na východ, přijďte včas!
Jaká vycházka byla
Nedělní pokus dostat se za vodu se setkal s nebývalým zájmem. Třicet žáků s jednou učitelkou bez autority se vydalo na Východ. Na začátku vyučování sice žáci ve školním škamnách předstírali zájem o přednášenou látku, ovšem za zády učitelky pod lavicí tajně konzumovali alkoholické nápoje, bavili se, někteří dokonce svévolně opouštěli sevřený útvar za účelem hledání pokladu a při náhodném ústním testu nedokázali zodpovědět ani jednoduché otázky z probírané látky. Po přestávce, když v trampském kiosku se sídlištěm v zádech požili na mé doporučení jeden lahvový energetický nápoj, se z žáků staly koroptve a neustálým odbíháním z vyučování na záchodky rušili postup v terénu.Závěr: Trasa branného cvičení Dolní Počernice, Hostavice (toto jméno většina účastníků slyšela poprvé v životě Lenku nevyjímaje, která nicméně trvala na tom, že v místní Palaestře učila tři roky angličtinu), Kyje, Hloupětín byla dodržena, šest kilometrů zvládli tělesně zdatní žáci v hezkém čase 3,5 hodiny. Na závěr jsem žákům předvedla, kam odložit děti, když nebudou dávat pozor ani v hodinách Plánovaného rodičovství a odvedla je na baštu do Staročeské hospody, kde si konečně většina sveřenců uvědomila, kam se se svou touhou být za vodou pod mým vedením vlastně dostali...
chybí třídní fotbalová jedenáctka, která dorazila těsně před zvoněním
2) Míjíme kostel v Dolních Počernicích 5) A největší návštěva Čtrnáctky v dějinách Usedlostí
3) Tři zápisy do Guinessovy knihy rekordů - největší navštívený rybník 6) Pospěšte si, přednáška o počernickém pivovaru je povinná!
Depo Hostivař - konečná metra A, která se vzdor názvu nachází ve Strašnicích. Hranice území Hostivaře je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006. Bronzové sousoší znázorňující tříčlennou rodinu se nachází na otočce autobusového terminálu. Autorem sochy je Vladimír Navrátil, po jeho smrti ji roku 1977 dokončil Bohumil Teplý. Sousoší bylo původně umístěno u stanice metra Flora. Vzhledem k výstavbě obchodního centra Flora, byla v roce 2003 a socha přesunuta sem.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Národních hrdinů - Původně románský kostel byl z počátku 13. století. První zmínka je z roku 1358. Při gotických úpravách byla loď prodloužena k západu a v pozdní gotice byla přistavěna věž. Po roce 1890 byla provedena novorománská úprava a přistavěna oratoř.
Počernický rybník – Má rozlohu 19,4 hektarů a je podle rozlohy největším rybníkem v Praze. Délka hráze je 360 metrů. Počernický rybník se zapsal do dějin světových přírodních věd tím, že u něho byla zřízena první česká terénní laboratoř a současně první hydrobiologická stanice na světě. Stanice zahájila svoji činnost v červnu 1888 a veškeré náklady hradil majitel panství baron Derczényi, majitel. Přírodovědci, v čele s profesorem Antonínem Fričem (podle jeho slov tři hodiny od Prahy), zde tehdy měřili směr a sílu větru, teplotu vody a vzduchu a na dnešní poměry velmi pečlivě a moderními způsoby zkoumali vzorky planktonních živočichů a řas a rybniční dno.
Zámek, Národních hrdinů - Zámek vznikl přestavbou středověké tvrze, o které je první zmínka z roku 1401. Do roku 1527 byla tvrz rozšířena pozdně gotickou přístavbou na sever. Obrannou funkci zřejmě v té době převzala nově postavená masivní kostelní věž. Později tvrz prošla ještě renesanční přestavbou. V 16. století bylo přistavěno západní křídlo. Z této doby pocházejí dodnes místy patrná psaníčková sgrafita na fasádě. Po Bílé hoře byl zámek zkonfiskován Janu Zápskému ze Záp a prodán za hluboce sníženou cenu Janu Kaprovi z Kaprštejna. Od roku 1664 do roku 1769 držela Dolní Počernice hrabata z Colloredo-Wallsee. Ti také zámku dali dnešní podobu. V roce 1856 se tu usadil uherský šlechtický rod Dercznyiů, jemuž Počernice patřily až do roku 1923, kdy je koupila pražská obec. Ke starému zámku byl v 19. století postaven Nový zámek, a to včetně spojovacího krčku. Jednopatrová budova má ústřední schodišťový prostor se střešním osvětlením. Klasicizující eklektické průčelí má vysokou architektonickou hodnotu. V současné době je sídlem Dětského domova.
Pivovar, Dolní Počernice - Podle dostupných pramenů se v Dolních Počernicích začalo vařit pivo již v 16. století. V roce 1751 bylo postaveno dnešní protáhlé pozdně barokní pivovarské stavení. Následné velké stavební akce probíhaly v pivovaru od roku 1855, kdy panství zakoupila hraběnka Elisabeth Dercsényi. V období největšího rozkvětu před 1. světovou válkou pivovar produkoval průměrně devět várek týdně a zásoboval 28 hospod v Praze. Provoz pivovaru byl ukončen roku 1936. V šedesátých letech minulého století se v objektech pivovaru a mlýna usídlil Státní statek Praha. Interiéry mlýna byly přebudovány na skladové prostory a opravny zemědělských strojů. Nové využití objektů sebou přineslo i řadu necitlivých stavebních úprav, bylo přistavěno i několik nových objektů, které podtrhovaly necitlivost tehdejších stavebních zásahů. Za všechny můžeme jmenovat stavbu dílen v západní části areálu, čerpací stanici pohonných hmot a mycí rampu pro nákladní automobily. Interiéry byly poničeny necitlivě vedenými inženýrskými sítěmi a umístěním kotelny na tuhá paliva ve dvou ledových sklepích. Přesto se dochovaly unikátní ledové sklepy a další stavební prvky - klenby, litinové sloupy, komíny.
ho zahnat několika varovnými výstřely
2) Orkán Kyrill se vrací do zámecké zahrady 5) Podařilo se, u rybníku Martiňáku už nás ohrožovala jen voda pod námi,
splav totiž odděloval kuchyni od restauračních prostor
3) Když jsme zjistili, že se v evropském parku 6) K rybníkům patří třeboňský Regent. Je zajímavé, že některé poučky si
žáci osvojí okamžitě
Fotoalbum
vycházky
Adam Zápský ze Záp - Jan Kapr z Kaprštejna, rada pražských apelací byl jedním z těch, kteří vyslýchali pobělohorské odsouzence před popravou na Staroměstském náměstí, a který z účasti na soudním jednání výrazně zbohatl. Koupil si několik domů v Praze a také zámek v Dolních Počernicích, jenž byl konfiskován po bitvě na Bílé hoře panu Adamu Zápskému ze Záp. Jednoho dne roku 1625 se Kapr vracel z Prahy do svého zámku v Počernicích s panským knechtem a mladíkem. Když se trojice dostala do úžlabiny v Hrdlořezích, třeskla rána. Maskovaný střelec skolil knechta a druhou trefil výrostka do ramene. Mladík zasáhl komplice, ale když se snažil znovu nabít, maskovaný muž ho zastřelil stejně jako Kapra. Střelec se domníval, že chlapec je mrtvý, sundal si škrabošku a ujel směrem ku Praze. Ještě než chlapec stačil umřít, vypověděl, že maskovaným střelcem byl urozený pan Adam Zápský ze Záp. Důvodem pro zákeřnou vraždu apelačního rady byl nejen konfiskát zámku, ale i to, že byl milencem jeho mladé půvabné ženy. Adam Zápský byl zajat a uvězněn na Bílé věži na Pražském hradě. Jeho milenku uvěznili ve Staroměstské radnici. Když se oba doznali ke své vině, byla Anna převezena na káře před dům pana Kapra. Mrskaje ji, došli na Staroměstské náměstí, kde mocným úderem meče naplnil mistr popravčí spravedlnost. Krutější smrtí skončil pan Adam Zápský. Kat se při popravě netrefil a do poloviny mu rozsekl hlavu.
Sv. Jan Nepomucký – Stojí u mostu přes Rokytku v ulici Národních hrdinů. Autorkou plastiky odhalené v roce 2004 je Ellen Jilemnická. Nahradila poničenou sochu sv. Jan Nepomuckého z 18. století.
Rybník Martiňák - Rybník, někdy nazývaný Čeněk, je napájen potoky Chvalkou a Svépravickým. Dříve zde byla rozsáhlejší rybniční soustava, zrušená v 19. století. Martiňák byl obnoven v 50. letech 20. století. V roce 1990 byl rybník a jeho okolí vyhlášen jako tzv. „Oblast klidu Klánovice – Čihadla“.
2) Tato záhada zůstala nedořešena: Lenka tři roky jezdila z Proseku 5) Rozhodně spíš tvrz než vesnický kostelíček
do Kbelské ulice, aby učila v této škole v Hostavicích
3) Kdo je vlastně za vodou a kdo ne? Tady na Východě je vše relativní 6) Cestu k vodě nám obr Koloděj rozhodně neulehčil
Hostavice - První písemné zprávy pocházejí z roku 1432. Do poloviny 19. století měla obec venkovský zemědělský ráz. V roce 1934 zde koupil velkostatek Tomáš Baťa, který chtěl v okolí vybudovat zahradní město na pláni na Čihadlech. Satelitní město mělo být naprosto soběstačné s vlastním obchodním centrem, školou a v údolí Rokytky měl být vybudován velký sportovní areál i s tenisovými dvorci. Bohužel z celého projektu v době těsně předválečné v napjaté politické situaci sešlo a přednost dostalo vojenské cvičiště. K Praze byly Hostavice připojeny v roce 1968.
Zámek Hostavice, Pilská 9 - Zámek je patrová obdélná budova, v průčelí s rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem. V roce 1934 koupila Kolmanův velkostatek a spolu s ním všechny hospodářské budovy včetně zámku přilehlého parku a pozemků firma Tomáše Bati. Od 50. let 20. století se v zámku nacházela mateřská škola, od roku 2005 zde sídlí soukromá Vysoká škola Palestra, zajišťující mj. výuku oborů kondiční specialista, volnočasový pedagog a wellness specialista.
Kostel sv. Bartoloměje, Kyje - Kamenný románský kostel byl založen pražským biskupem Janem II. v roce 1227. Měl pevnostní charakter, v době ohrožení plnil stejnou funkci jako tvrz. K obraně přispívala mohutná hranolová věž, stejně široká jako kostelní loď. Ve spodní části věže, ale i severní a jižní stěně lodi jsou chodby a schodiště zbudovány uvnitř zdí. Kostel byl zbudován jako tzv. tribunový kostel, tedy vnitřní prostory byly rozdělené na prostor pro lid a vyvýšenou tribunu pro vlastníka dvorce, k němuž kostel patřil. Tribuna měla původně i vlastní vstup. Během 15. a 16. století zpustly okolní stavby, s nimiž kostel původně tvořil jeden celek, a bylo nutné vybudovat sakristii. Přistavena byla na severní straně lodi. V roce 1864 bylo nejvyšší, dřevěné patro věže přestavěno na kamenné, od románského kvádříkové zdiva se na první pohled odlišuje. V letech 1973–89 proběhla oprava kostela, v letech 1987–91 oprava interiéru. Naproti kostelu je bývalá fara z 18. století krytá valbovou střechou.
2) ale další dobrodruzi se ženou na Východ s přáním být za vodou 5) Na ukrytém místě v lesoparku jsme objevili inzerovaný loftový mlýn
3) Snažili jsme se odhalit Tajemství Hloubětína 6) Pražský zlom, hloubětínský zámek a mimoškolní zájmová činnost našich žáků
Kyjský rybník - Rybník byl údajně založen již ve 14. století arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, který stál u počátků rybníkářství v Kyjích. Rybník byl zásobárnou vody pro bývalý mlýn. Se svou rozlohou 14,7 hektarů je druhý největší rybník v Praze. Kvůli téměř úplnému zanesení usazeninami byl v roce 1962 z poloviny odbahněn. Další odbahnění proběhlo na přelomu 70. a 80. let při výstavbě sídliště Černý Most.
Hloubětín - Získal své jméno pravděpodobně kolem 10. století, kdy zde sídlil vladyka Hlupata. Podle něj se vesnice jmenovala Hloupětín. Obyvatelé nebyli s tímto jménem spokojeni, a tak v roce 1907 požádali o změnu na Hloubětín. V žádosti uvedli, že staré jméno „dává podnět k mrzutostem“.
Kejřův mlýn – Hloubětínský mlýn se připomíná k roku 1544, existoval však zcela jistě ještě před tímto datem. Jeho majiteli byli křižovníci, kteří mlýn pronajímali, přičemž nájemce měl povinnost mlít pro špitál obilí a odvádět úrok. Po počátečním rozkvětu z přelomu 16. a 17. století byl v době třicetileté války mlýn vypálen a pobořen. V průběhu 18. a 19. století se ve vlastnictví objektu střídá řada majitelů, až se roku 1917 stává jeho majitelem Josef Kejř, jehož jméno nese mlýn dodnes. V polovině 20. let dochází k celkové přestavbě mlýna a roku 1926 je dokončena novostavba obytné vily. V 50. letech slouží mlýn jako skladovací prostory. Z nabídky firmy Lexus vybírám: "Výjimečný projekt s neodolatelným kouzlem historie ukrytý v místě zeleného lesoparku. Bude tu 78 bytů v sedmi domech, přičemž tři z nich mají statut památkově chráněné budovy. Patří k nim budovy mlýnice, pocházející z 16. století a rondokubistická vila z 20. let minulého stolení."
Pražský zlom - Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Pražský zlom je významná porucha zemské kůry, podle níž docházelo k pohybům vrstev až o několik set metrů (zde 900 metrů), takže na povrchu se stýkají v jedné úrovni různě staré jednotky.
2) Přestavět stodolu je možno i tímto způsobem 5) Nejvýznamnější hosté tohoto zájezdního hostince - Josef II. a Trasa XIV
3) Ani smírčí kříž nesmířil hloupětínské s názvem jejich obce 6) Hledači pokladů se svou kořistí
Hloubětínský zámeček - Až do roku 1873 stávala na tomto místě nevzhledná stodola. Poté pozemek zakoupil pražský advokát dr. Linhart, stodolu zboural a místo ní postavil honosnou vilu s věží. O devět let později koupil vilu výstřední zbohatlík Václav Židlický, který byl současně majitelem trojského zámku a do roku 1898 mu patřil i ostrov Štvanice. Budovu nechal přestavět a dal jí pseudogotický tudorovský vzhled. Židlický všemožně usiloval o získání šlechtického titulu, proto také zakoupil dva zámecké objekty pro svou jak doufal šlechtickou reprezentaci. Své hloubětínské sídlo zařizoval s okázalou marnivostí - část interiéru vybavil nábytkem a uměleckými předměty z Trojského zámku, nechal přivézt lustry, v nichž svítil elektřinou vyrobenou ve vlastní elektrárně. Z ostrova Štvanice přemístil sochy Herkula a Flory, které dosud zdobí zámeckou zahradu. Na průčelí zámku dokonce nechal v předstihu vsadit svůj šlechtický erb, který si vymyslel, na konci ostrohu postavil hlásku s věžičkou a cimbuřím. Židlický se však šlechtického titulu nedočkal a své jmění lehkovážně prohospodařil. V roce 1911 prodal zámek Rudolfu Salamonovi. Ten měl v úmyslu zřídit v zámku chemickou výrobu zaměřenou na likérové trestě. Když mu nebyla povolena výstavba továrního komína na zámeckém nádvoří, přenechal zámek Pražské židovské obci, která zde zřídila útulek pro choromyslné. Po revoluci byl objekt v restituci vrácen Židovské náboženské obci, která zámeček pronajala soukromému zdravotnickému zařízení Gyncentru. Ten je v objektu dosud. Na budově sanatoria byl umístěn první český babybox.
Kostel sv. Jiří - Byl postavený ve 14. století v gotickém slohu, v roce 1695 barokně rozšířen, a poté opět v 19. století regotizován. Mezi nejzajímavější náhrobky patří pískovcový rokokový kříž z roku 1773. Na jeho spodní části je vytesaný výjev, jak vůz přejel chlapce. Prý to byl Josef II., který se tu zúčastnil vojenských manévrů a jeho vůz nešťastnou náhodou přejel a zabil chlapce, což budoucí panovník urovnal královským odškodným. Drobná vada na „prý“ je to, že císařské manévry v roce 1773 v Hloubětíně nebyly, a tudíž tu nemohl Josef nikoho přejet ani odškodnit.
Křižovnický dvůr, Hloubětínská 28 - Ves Hloubětín, jejíž existence je určitě doložena nejpozději k roku 1209, se stala v tomto roce majetkem řádu křižovníků s červenou hvězdou. Také zde byly zakládány vinohrady, které však za husitství zašly. Dvůr je zmíněn v roce 1420. Za třicetileté války byl statek vypálen a zpustl. Za zmínku stojí návštěva císaře Karla VI. s rodinou a celým dvorem v roce 1723, když se ubíral do Prahy na korunovaci. Při této cestě se zde zastavil na oběd. Stejnou polední přestávku zde vykonala o 20 let později císařovna Marie Terezie. Za vlády Josefa II. se téměř každoročně konala vojenská cvičení u Hloubětína. Císař se jich osobně účastnil, nicméně vždy se ubytoval ve hloubětínské hospodě, nikoliv v křižovnickém dvoře. Přestavba dvora se uskutečnila na přelomu 18. a 19. století. V roce 1881 pronajal řád hloubětínksý dvůr na 18 let vysočanskému průmyslníku Bedřichu Freyovi. Pak byl statek pronajímán až do roku 1948, kdy vznikl jeho sloučením s ostatními hloubětínskými dvory Státní statek. Jádro dvora je barokní z konce 17. století. Hospodářské budovy mají sedlové střechy se štíty a kamennými kupolemi, stodoly jsou pozdně klasicistní.
Hloubětínské usedlosti, Hloubětínská 11, 13, 17, Poděbradská 104,106 – Některé z usedlostí jsou v pramenech uvedeny již v 16. století. Většinou dostaly klasicistní podobu na začátku 19. století. Z č.p. 19 pocházel slavný rod kuchařů Baštů, z nichž jeden pracoval přímo v kuchyni císaře Rudolfa II. Říci o jídle „to je bašta“ bylo projevem uznání znalců jeho umění. Kuchařská tradice se udržela v rodě po staletí, poslední potomek rodu byl kuchařem u hraběnky v Jirnech a zemřel jako devadesátiletý v roce 1935.
Stará hospoda – Existovala zde už ve středověku, tehdy v ní nocoval i císař Karel IV. Řád křížovníků s červenou hvězdou měl zde právo čepovat pivo a víno. K tomu je opravňovala listina krále Václava I. z roku 1235, pravděpodobně padělaná. Když přijel roku 1350 Karel IV. překontrolovat lom, odkud se těžil kámen na jeho most, byla mu listina předložena k prolongaci, a tím nabyla právní moci. Zájezdní hospoda získala dnešní vzhled po třicetileté válce. Je to barokní stavba s klasicistní fasádou. Hospodu navštívil i císař Josef II., který zde pobýval několikrát při vojenských manévrech v letech 1781-1786. V prvním patře se nachází tzv. císařská světnice s původním krbem z roku 1783. Středem budovy vedl průjezd, kterým se vcházelo do šenku a na dvůr. V současnosti je zazděn a průjezd s vysokým klenutým stropem slouží jako výčep. Na stěnách jsou zavěšeny lovecké a rybářské trofeje a obrazy s loveckou tematikou.